I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

4.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 94/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 375/2007

ze dne 30. března 2007,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1702/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (1), a zejména na články 5 a 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Veškerým letadlům, na která se vztahují ustanovení nařízení (ES) č. 1592/2002, musí být do 28. března 2007 vydáno osvědčení letové způsobilosti nebo povolení k letu v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1702/2003 ze dne 24. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (2). Pokud letadla nedisponují tímto osvědčením nebo povolením k letu, ztrácejí po uvedeném datu oprávnění být dále používána provozovateli ze Společenství na území členských států.

(2)

Podle čl. 2 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 1702/2003 se na Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) požaduje, aby do 28. března 2007 určila schválený návrh nezbytný k vydání osvědčení letové způsobilosti nebo povolení k letu u letadel zapsaných v leteckém rejstříku v členských státech, která nesplňují požadavky čl. 2 odst. 3 písm. a). V dané lhůtě agentura nemohla u mnoha leteckých výrobků provést toto určení, protože od jejich konstruktérů neobdržela nezbytné žádosti o schválení.

(3)

Zatímco osvědčení letové způsobilosti by měla být vydávána pouze tehdy, pokud byla agentura schopna schválit návrh výrobku na základě jeho technického hodnocení, bylo možné vydat osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely s omezenou dobou platnosti s cílem zabezpečit zachování provozu těchto letadel a umožnit agentuře posoudit jejich návrh.

(4)	Z časových důvodů nemohla agentura do 28. března 2007 přijmout zvláštní specifikace letové způsobilosti. Je však možné určit schválený návrh na základě odkazu na stát projekce, což byl případ většiny letadel, jimž členské státy vydaly typové osvědčení do 28. září 2003.

(5)

Toto určení by se mělo provést pouze u letadel, jimž členské státy vydaly osvědčení letové způsobilosti, s výjimkou osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely a povolení k letu, aby se zajistilo, že tato letadla splňují alespoň bezpečnostní požadavky uvedené v příloze 8 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví.

(6)

S cílem minimalizovat bezpečnostní rizika a omezit narušení hospodářské soutěže by se mělo plánované opatření vztahovat pouze na letadla, jimž členský stát vydal osvědčení letové způsobilosti a která byla zapsána v leteckém rejstříku daného členského státu ke dni, kdy se nařízení (ES) č. 1702/2003 stalo použitelným v tomto členském státě (3). Vlastníci těchto letadel si v době zápisu do leteckého rejstříku neuvědomili, že pokračování jejich provozu nebude povoleno po 28. březnu 2007. Oproti tomu vlastníci letadel, která byla do leteckého rejstříku členského státu zapsána po dni, kdy se nařízení (ES) č. 1702/2003 stalo použitelným v tomto členském státě, si byli vědomi skutečnosti, že uvedeným letadlům nebude povoleno pokračovat v provozu po 28. březnu 2007, pokud by se agentuře do uvedeného data nepodařilo schválit jejich návrh.

(7)

Považuje se za nezbytné zajistit, že letadly, která pro toto plánované opatření splňují předpoklady, by měla být výlučně letadla, u nichž příslušný úřad státu projekce v rámci pracovní dohody podle článku 18 nařízení (ES) č. 1592/2002 souhlasí s pomocí agentuře při zabezpečování průběžného dozoru nad takto určeným schváleným návrhem.

(8)

Plánované opatření by mělo být dočasného charakteru s cílem zmírnit rizika v souvislosti s omezenými technickými znalostmi o návrhu předmětných výrobků, které má agentura. Rovněž je zapotřebí vybídnout konstruktéry, aby byli agentuře nápomocni při určování nezbytného schváleného návrhu pro úplné začlenění svých letadel do systému Společenství. Navíc v souvislosti s použitím různých regulačních režimů pro letadla zapojená do stejného provozu vyvstávají otázky ohledně nekalé soutěže na vnitřním trhu a uvedené režimy nelze navždy udržet. Proto je nutno platnost opatření omezit na dobu 12 měsíců, kterou lze prodloužit nejvýše o 18 měsíců za předpokladu, že proces certifikace již probíhá a nelze jej v daném období ukončit.

(9)

Ustanovení čl. 2 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1702/2003 se vztahuje pouze na letadla, jimž bylo vydáno typové osvědčení. Řadě letadel, na která by se mělo vztahovat opatření uvedené v tomto článku, však nebylo typové osvědčení nikdy vydáno, protože tyto doklady v době, kdy byla uvedená letadla projektována a certifikována, nebyly podle norem ICAO vyžadovány. Je tedy třeba vyjasnit, zda těmto letadlům lze i nadále vydávat osvědčení letové způsobilosti.

(10)

Nařízení (ES) č. 1702/2003 je třeba změnit, aby se zamezilo záměně a právní nejistotě, pokud jde o bod 21A.173 písm. b) odst. 2 a bod 21A.184 přílohy uvedeného nařízení, které odkazují na „zvláštní certifikační specifikace“ namísto „zvláštní specifikace letové způsobilosti“ uvedené v čl. 5 odst. 3 písm. b) a v čl. 15 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1592/2002.

(11)

Odchylně od pravidel pro vydávání osvědčení letové způsobilosti stanoví čl. 5 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1592/2002 vydávání povolení k letu. Toto povolení se vydá, je-li osvědčení letové způsobilosti dočasně neplatné, například z důvodu poškození, nebo osvědčení letové způsobilosti nelze vydat vzhledem k tomu, že letadlo nevyhovuje hlavním požadavkům letové způsobilosti nebo takové vyhovění dosud nebylo prokázáno, ale letadlo je způsobilé k provedení bezpečného letu.

(12)

Po ukončení přechodného období pro povolení k letu je pro vydávání těchto povolení nezbytné přijmout společné požadavky a správní postupy, které budou obsahovat veškeré podmínky nezbytné ke zmírnění rizika odchylek od hlavních požadavků, a tím zajistí uznávání povolení k letu v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1592/2002.

(13)	Opatření stanovená tímto nařízením se zakládají na stanovisku agentury (4) v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. b) a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1592/2002.

(14)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 54 odst. 3 nařízení (ES) č. 1592/2002,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1702/2003 se mění takto:

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Certifikace výrobků, letadlových částí a zařízení

1. Výrobkům, letadlovým částem a zařízením jsou vydávána osvědčení podle části 21.

2. Odchylně od odstavce 1 se na letadla, včetně jakéhokoli zastavěného výrobku, letadlové části a zařízení, nezapsaná v leteckém rejstříku členského státu nevztahují hlavy H a I části 21. Nevztahuje se na ně též hlava P části 21, kromě případů, kdy členský stát přidělí identifikační značky letadla.

3. Odkazuje-li se v příloze (části 21) na použití a/nebo vyhovění příloze I (části M) nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 a členský stát se rozhodne podle čl. 7 odst. 3 písm. a) a b) uvedeného nařízení uvedenou část nepoužívat do 28. září 2008, do uvedeného data se použijí místo toho platné vnitrostátní předpisy.

Článek 2a

Zachování platnosti typových osvědčení a souvisejících osvědčení letové způsobilosti

1. V případě výrobků, jimž bylo typové osvědčení, nebo jiný doklad umožňující vydání osvědčení letové způsobilosti, vydáno členským státem do 28. září 2003, se použijí tato ustanovení:

výrobek se považuje za výrobek s typovým osvědčením vydaným v souladu s tímto nařízením, pokud:

jeho certifikační předpisová základna byla

—	certifikační předpisová základna JAA pro výrobky, které byly certifikované na základě postupů JAA, definovaná v jejich příloze JAA, nebo

—

pro ostatní výrobky certifikační předpisová základna definovaná v příloze k typovému osvědčení státu projekce, pokud byl tento stát projekce:

—	členským státem, neusoudí-li agentura, zejména s ohledem na použité předpisy letové způsobilosti a zkušenosti z provozu, že tato certifikační předpisová základna nezajišťuje úroveň bezpečnosti rovnocennou úrovni požadované základním nařízením a tímto nařízením, nebo

—

státem, se kterým členský stát uzavřel dvoustrannou dohodu o letové způsobilosti nebo podobnou dohodu, v souladu s níž byly tyto výrobky certifikované na základě předpisů letové způsobilosti tohoto státu projekce, neusoudí-li agentura, že tyto předpisy letové způsobilosti, zkušenosti z provozu nebo bezpečnostní systém tohoto státu projekce nezajišťují úroveň bezpečnosti rovnocennou úrovni požadované nařízením (ES) č. 1592/2002 a tímto nařízením.

Agentura provede první vyhodnocení důsledku ustanovení druhé odrážky s ohledem na vypracování stanoviska pro Komisi včetně případných změn tohoto nařízení;

ii)	požadavky na ochranu životního prostředí byly požadavky stanovené přílohou 16 Chicagské úmluvy použitelné pro výrobek;

iii)	použitelné příkazy k zachování letové způsobilosti byly příkazy státu projekce;

návrh jednotlivého letadla zapsaného do leteckého rejstříku členského státu do 28. září 2003 se považuje za návrh schválený v souladu s tímto nařízením, pokud:

i)	jeho základní typový návrh byl součástí typového osvědčení podle písmene a);

ii)	všechny změny tohoto základního typového návrhu, které nebyly v odpovědnosti držitele typového osvědčení, byly schváleny a

iii)	příkazy k zachování letové způsobilosti vydané nebo přijaté členským státem zápisu do rejstříku do 28. září 2003 byly splněny, včetně jakýchkoli změn příkazů k zachování letové způsobilosti státu projekce schválených členským státem zápisu do rejstříku;

c)	agentura určí typové osvědčení výrobků, které nejsou v souladu s požadavky písmene a), do 28. března 2007;

d)	agentura určí přílohu k typovému osvědčení pro hluk pro všechny výrobky uvedené v písmenu a) do 28. března 2007. Do doby tohoto určení mohou členské státy vydávat osvědčení hlukové způsobilosti v souladu s platnými vnitrostátními předpisy.

2. V případě výrobků, u nichž proces typové certifikace probíhal v JAA nebo členském státu ke dni 28. září 2003, se použijí tato ustanovení:

a)	pokud je výrobek certifikován více členskými státy, použije se nejpokročilejší projekt jako vztažný;

b)	bod 21A.15 písm. a), b) a c) části 21 se nepoužije;

c)	odchylně od bodu 21A.17 písm. a) části 21 je certifikační předpisovou základnou předpisová základna stanovená JAA nebo případně členským státem ke dni podání žádosti o schválení;

d)	závěry o vyhovění učiněné v souladu s postupy JAA nebo členského státu se považují za závěry učiněné agenturou pro účely vyhovění bodu 21A.20 písm. a) a b) části 21.

3. V případě výrobků s vnitrostátním typovým osvědčením nebo rovnocenným dokladem, u nichž proces schvalování změny prováděný členským státem nebyl v době určení typového osvědčení v souladu s tímto nařízením dokončen, se použijí tato ustanovení:

a)	pokud je proces schvalování prováděn více členskými státy, použije se nejpokročilejší projekt jako vztažný;

b)	bod 21A.93 části 21 se nepoužije;

c)	použitelnou certifikační předpisovou základnou je předpisová základna stanovená JAA nebo případně členským státem ke dni podání žádosti o schválení změny;

d)	závěry o vyhovění učiněné v souladu s postupy JAA nebo členského státu se považují za závěry učiněné agenturou pro účely vyhovění bodu 21A.103 písm. a) odst. 2 a písm. b) části 21.

4. V případě výrobků, jimž bylo vydáno vnitrostátní typové osvědčení nebo rovnocenný doklad a u nichž proces schvalování návrhu významné opravy prováděný členským státem nebyl v době určení typového osvědčení v souladu s tímto nařízením dokončen, se závěry o vyhovění učiněné v souladu s postupy JAA nebo členského státu považují za závěry učiněné agenturou pro účely vyhovění bodu 21A.433 písm. a) části 21.

5. Osvědčení letové způsobilosti vydané členským státem, které potvrzuje shodu s typovým osvědčením určeným v souladu s odstavcem 1, se považuje za osvědčení splňující toto nařízení.

Článek 2b

Zachování platnosti doplňkových typových osvědčení letové způsobilosti

1. V případě doplňkových typových osvědčení vydaných členským státem podle postupů JAA nebo platných vnitrostátních postupů a v případě změn výrobků navrhovaných osobami jinými než držitelem typového osvědčení výrobku, schválených členským státem podle platných vnitrostátních postupů, se tato doplňková typová osvědčení nebo schválení změny platná ke dni 28. září 2003 považovala za vydaná v souladu s tímto nařízením.

2. V případě doplňkových typových osvědčení, u nichž členský stát provádí proces certifikace ke dni 28. září 2003 v souladu s použitelnými postupy JAA pro doplňková typová osvědčení, a v případě významných změn výrobků navrhovaných jinými osobami než držiteli typového osvědčení výrobku, u nichž členský stát provádí proces certifikace ke dni 28. září 2003 v souladu s platnými vnitrostátními postupy, platí tato ustanovení:

a)	pokud byl proces certifikace prováděn více členskými státy, použije se nejpokročilejší projekt jako vztažný;

b)	bod 21A.113 písm. a) a b) části 21 se nepoužije;

c)	použitelnou certifikační předpisovou základnou je předpisová základna stanovená JAA nebo případně členským státem ke dni podání žádosti o doplňkové typové osvědčení nebo schválení významné změny;

d)	závěry o vyhovění učiněné v souladu s postupy JAA nebo členského státu se považují za závěry učiněné agenturou pro účely vyhovění bodu 21A.115 písm. a) části 21.

Článek 2c

Zachování provozu některých letadel zapsaných v leteckém rejstříku členských států

1. V případě letadel, jež nelze považovat za letadla s typovým osvědčením vydaným v souladu s čl. 2a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, jimž členský stát vydal osvědčení letové způsobilosti před tím, než se v tomto členském státě stalo použitelným nařízení (ES) č. 1702/2003 (5), a která byla v uvedené době zapsána v leteckém rejstříku daného členského státu a zůstala dále zapsána v leteckém rejstříku členského státu k 28. březnu 2007, lze kombinaci následujících ustanovení považovat za použitelné zvláštní specifikace letové způsobilosti vydané v souladu s tímto nařízením:

a)	typové osvědčení letadla a přílohu k typovému osvědčení pro hluk nebo rovnocenný doklad státu projekce, a to za podmínky, že stát projekce uzavřel v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 1592/2002 s agenturou pracovní dohodu o zachování letové způsobilosti návrhu tohoto letadla;

b)	požadavky na ochranu životního prostředí stanovené přílohou 16 Chicagské úmluvy použitelné pro toto letadlo;

c)	závazné informace o zachování letové způsobilosti vydané státem projekce.

2. Zvláštní specifikace letové způsobilosti umožní zachování toho typu provozu, ke kterému jsou dotyčná letadla oprávněna ke dni 28. března 2007, a zůstávají v platnosti do 28. března 2008, pokud je nenahradí schválení návrhu a schválení týkající se ochrany životního prostředí vydaná agenturou v souladu s tímto nařízením. Členské státy vydají osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely dotyčným letadlům podle hlavy H části 21, pokud se potvrdí shoda s těmito specifikacemi.

3. Komise může dobu platnosti uvedenou v odstavci 2 prodloužit nejvýše o 18 měsíců za podmínky, že agentura proces certifikace uvedeného typu letadla provedla do 28. března 2008 a určila, že tento proces lze ukončit v rámci dodatečného období platnosti. V takovém případě agentura o svém určení vyrozumí Komisi.

Článek 2d

Zachování platnosti osvědčení letadlových částí a zařízení

1. Schválení letadlových částí a zařízení vydaná členským státem a platná ke dni 28. září 2003 se považují za schválení vydaná v souladu s tímto nařízením.

2. V případě letadlových částí a zařízení, u nichž členský stát prováděl proces schvalování nebo opravňování ke dni 28. září 2003:

a)	pokud byl proces opravňování prováděn více členskými státy, použije se nejpokročilejší projekt jako vztažný;

b)	bod 21A.603 části 21 se nepoužije;

c)	použitelné požadované údaje podle bodu 21A.605 části 21 jsou údaje stanovené příslušným členským státem ke dni podání žádosti o schválení nebo oprávnění;

d)	závěry o vyhovění učiněné příslušným členským státem v souladu s postupy JAA se považují za závěry učiněné agenturou pro účely vyhovění bodu 21A.606 písm. b) části 21.

Článek 2e

Povolení k letu

Podmínky stanovené do 28. března 2007 členskými státy pro povolení k letu nebo jiná osvědčení letové způsobilosti vydaná letadlům, jejichž vlastníci nejsou držiteli osvědčení letové způsobilosti nebo osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely vydaných podle tohoto nařízení, jsou považovány za stanovené v souladu s tímto nařízením, pokud agentura nestanovila do 28. března 2008, že takovéto podmínky nezajišťují odpovídající úroveň bezpečnosti požadovanou nařízením (ES) č. 1592/2002 nebo tímto nařízením.

Povolení k letu nebo jiné osvědčení letové způsobilosti vydané členskými státy do 28. března 2007 letadlům, která neměla osvědčení letové způsobilosti nebo osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely vydaná podle tohoto nařízení, jsou považována za povolení k letu vydaná v souladu s tímto nařízením do 28. března 2008.“

2.	Příloha (část 21) nařízení (ES) č. 1702/2003 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. března 2007.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda

(1) Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1701/2003 (Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 5).

(2) Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 706/2006 (Úř. věst. L 122, 9.5.2006, s. 16).

(3) Státy EU 15: 28. září 2003; státy EU 10: 1. května 2004; státy EU 2: 1. ledna 2007.

(4) Stanovisko 1/2007 ze dne 30. ledna 2007 a stanovisko 2/2007 ze dne 8. února 2007.

(5) Státy EU 15: 28. září 2003; státy EU 10: 1. května 2004 a státy EU 2: 1. ledna 2007.

PŘÍLOHA

Příloha nařízení (ES) č. 1702/2003 se mění takto:

V bodě 21A.139 se v písm. b) odst. 1 doplňuje nový podbod xvii), který zní:

„xvii)

vydávání povolení k letu a schválení souvisejících letových podmínek.“

V bodě 21A.163 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

„e)

vydat povolení k letu v souladu s bodem 21A.711 písm. c), včetně schválení letových podmínek podle bodu 21A.710 písm. b), podle postupů dohodnutých s příslušným úřadem pro výrobu, letadlu, které vyrobil, řídí-li se výrobní organizace při konfiguraci letadla oprávněním organizace k výrobě a potvrzuje shodu s projekčními podmínkami schválenými pro let.“

V bodě 21A.165 se doplňují nová písmena j) a k), která znějí:

„j)	jsou-li použitelná práva podle bodu 21A.163 písm. e), stanovit podmínky, za kterých může být vydáno povolení k letu;

k)	jsou-li použitelná práva podle bodu 21A.163 písm. e), zajistit soulad s bodem 21A.711 písm. b) a d) před vydáním povolení k letu letadlu (formulář 20b EASA, viz dodatek).“

4)	Název hlavy H oddílu A se nahrazuje tímto: „LAVA H – OSVĚDČENÍ LETOVÉ ZPŮSOBILOSTI A OSVĚDČENÍ LETOVÉ ZPŮSOBILOSTI PRO ZVLÁŠTNÍ ÚČELY“.

5.	V bodě 21A.173 se v písm. b) odst. 2 slova „zvláštním certifikačním specifikacím“ nahrazují slovy „zvláštním specifikacím letové způsobilosti“.

6)	V bodě 21A.173 se zrušuje písmeno c).

7)	V bodě 21A.174 se zrušuje písmeno d).

V bodě 21A.179 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

v případě změny vlastníka letadla a má-li letadlo osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely, které neodpovídá typovému osvědčení pro zvláštní účely, musí být osvědčení letové způsobilosti přenesena spolu s letadlem za předpokladu, že letadlo zůstává zapsáno v tomtéž leteckém rejstříku, nebo musí být vydána pouze s úředním souhlasem příslušného úřadu členského státu zápisu do rejstříku, do kterého se převádí.“

9)	V bodě 21A.184 se slova „zvláštní certifikační specifikace“ nahrazují slovy „zvláštní specifikace letové způsobilosti“.

10)	Bod 21A.185 se zrušuje.

11)

V bodě 21A.263 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

S podmínkou danou bodem 21A.257 písm. b) přijme agentura bez dalšího ověřování tyto doklady o vyhovění požadavkům, předkládané žadatelem za účelem získání:

1.	schválení letových podmínek požadovaných pro povolení k letu nebo

2.	typového osvědčení nebo schválení významné změny typového návrhu nebo

3.	doplňkového typového osvědčení nebo

4.	oprávnění ETSO podle bodu 21A.602 písm. b) odst. 1 nebo

5.	schválení návrhu významné opravy.“

12)

V bodě 21A.263 se v písmenu c) doplňují nové odstavce 6 a 7, které znějí:

„6.

schvalovat podmínky, za kterých může být vydáno povolení k letu v souladu s bodem 21A.710 písm. a) odst. 2,

kromě prvotních letů

—	nového typu letadla nebo

—	letadla upraveného změnou, která je nebo by byla klasifikována jako důležitá významná změna nebo jako důležité doplňkové typové osvědčení, nebo

—	letadla, jehož letové charakteristiky nebo charakteristiky řiditelnosti za letu se mohly významně změnit;

ii)	kromě povolení k letu, která budou vydána pro účely bodu 21A.701 písm. a) odst. 15;

7.	vydávat povolení k letu v souladu s bodem 21A.711 písm. b) letadlu, které projektoval nebo upravoval, řídila-li se organizace k projektování svým oprávněním při konfiguraci a potvrzuje shodu letadla s projekčními podmínkami schválenými pro let.“

13)

V bodě 21A.265 se doplňují nová písmena f) a g), která znějí:

„f)	jsou-li použitelná práva podle bodu 21A.263 písm. c) odst. 6, stanovit podmínky, za kterých může být vydáno povolení k letu;

g)	jsou-li použitelná práva podle bodu 21A.263 písm. c) odst. 7, zajistit soulad s bodem 21A.711 písm. b) a d) před vydáním povolení k letu letadlu (formulář 20b EASA, viz dodatek).“

14)

Hlava P oddílu A se nahrazuje tímto:

„HLAVA P – POVOLENÍ K LETU

21A.701 Oblast působnosti

Povolení k letu musí být podle této hlavy vydána letadlům, která nesplňují nebo u kterých nebylo prokázáno, že splňují, použitelné požadavky na letovou způsobilost, ale jsou způsobilá k bezpečnému letu za přesně stanovených podmínek a pro tyto účely:

vývoj;

2.	prokázání shody s předpisy nebo certifikačními specifikacemi;

3.	výcvik posádek projekčních nebo výrobních organizací;

4.	výrobní letové zkoušky nově vyrobeného letadla;

5.	lety letadla během výroby mezi výrobními zařízeními;

6.	lety letadla pro přejímku zákazníkem;

7.	dodání nebo vývoz letadla;

8.	lety letadla pro schválení příslušným úřadem;

9.	průzkum trhu, včetně výcviku posádky zákazníka;

10.	předváděcí lety a letové přehlídky;

11.	lety letadla do místa, kde bude provedeno posouzení údržby nebo kontrola letové způsobilosti, nebo do místa skladování;

12.	lety letadla s větší než certifikovanou maximální vzletovou hmotností pro let delší, než je obvyklý dolet nad vodou nebo přes území, kde není k dispozici odpovídající letiště nebo potřebné palivo;

13.	rekordní lety, letecké závody nebo podobné soutěže;

14.	lety letadla splňujícího použitelné požadavky na letovou způsobilost ještě před ověřením splnění požadavků na ochranu životního prostředí;

15.	pro rekreační létání na jednotlivých nesložitých letadlech nebo typech, pro které nejsou přiměřená osvědčení letové způsobilosti nebo osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely.

21A.703 Předpoklady

Každá fyzická nebo právnická osoba splňuje předpoklady pro žadatele o povolení k letu, s výjimkou povolení k letu vyžadovaných pro účely bodu 21A.701 písm. a) odst. 15, kde musí žadatel být vlastníkem letadla. Osoba, která splňuje předpoklady k podání žádosti o povolení k letu, splňuje rovněž předpoklady k podání žádosti o schválení letových podmínek.

21A.705 Příslušný úřad

Aniž jsou dotčena ustanovení bodu 21.1, „příslušným úřadem“ se pro účely této hlavy rozumí:

a)	úřad určený členským státem zápisu do rejstříku nebo

b)	pro letadlo nezapsané do rejstříku úřad určený členským státem, který letadlu přidělil identifikační značky.

21A.707 Žádost o povolení k letu

a)	V souladu s bodem 21A.703 a není-li žadateli přiznáno právo pro vydání povolení k letu, musí být žádost o povolení k letu podána k příslušnému úřadu jím stanovenou formou a způsobem.

Každá žádost o povolení letu musí obsahovat:

1.	účel/účely letu/letů podle bodu 21A.701;

2.	ve kterých ohledech letadlo nevyhovuje použitelným požadavkům na letovou způsobilost;

3.	letové podmínky schválené podle bodu 21A.710.

c)	Nejsou-li letové podmínky schváleny v době žádosti o povolení k letu, musí být žádost o schválení letových podmínek podána v souladu s bodem 21A.709.

21A.708 Letové podmínky

Letové podmínky zahrnují:

a)	konfiguraci/konfigurace, pro kterou/které je povolení k letu požadováno;

všechny podmínky nebo omezení nezbytné pro bezpečný provoz letadla, včetně:

1.	podmínek nebo omezení daných v cestovním plánu a/nebo popisu vzdušného prostoru požadovaných pro let/lety;

2.	podmínek a omezení daných letové posádce k jeho letu;

3.	omezení přepravy osob jiných než letové posádky;

4.	provozních omezení, zvláštních postupů nebo technických podmínek, které musí být splněny;

5.	zvláštního programu letových zkoušek (připadá-li v úvahu);

6.	zvláštních dohod o zachování letové způsobilosti, včetně instrukcí pro údržbu a režimu, na jehož základě budou prováděny;

c)	odůvodnění, že letadlo je způsobilé k bezpečnému letu podle podmínek nebo omezení v rámci písmene b);

d)	metodu použitou pro kontrolu konfigurace letadla zajišťující setrvání v mezích stanovených podmínek.

21A.709 Žádost o schválení letových podmínek

V souladu s bodem 21A.707 písm. c) a není-li žadateli přiznáno právo pro schválení letových podmínek, žádost o schválení letových podmínek musí být podána:

1.	agentuře jí stanovenou formou a způsobem, je-li schválení letových podmínek vázáno na bezpečnost návrhu, nebo

2.	příslušnému úřadu jím stanovenou formou a způsobem, není-li schválení letových podmínek vázáno na bezpečnost návrhu.

Každá žádost o schválení letových podmínek musí obsahovat:

1.	navrhované letové podmínky;

2.	dokumentaci prokazující tyto podmínky a

3.	prohlášení, že je letadlo způsobilé k bezpečnému letu za podmínek nebo omezení podle bodu 21A.708 písm. b).

21A.710 Schválení letových podmínek

Je-li schválení letových podmínek vázáno na bezpečnost návrhu, letové podmínky schválí:

1.	agentura nebo

2.	odpovídajícím způsobem oprávněná organizace k projektování, podle práva v rámci bodu 21A.263 písm. c) odst. 6.

b)	Není-li schválení letových podmínek vázáno na bezpečnost návrhu, letové podmínky schválí příslušný úřad nebo odpovídajícím způsobem oprávněná organizace, která rovněž vydá povolení k letu.

Agentura, příslušný úřad nebo oprávněná organizace musí být před schválením letových podmínek přesvědčeni, že letadlo je způsobilé k bezpečnému letu za přesně vymezených podmínek a omezení. Agentura nebo příslušný úřad smí za tímto účelem provést veškeré nezbytné kontroly nebo zkoušky nebo požadovat, aby žadatel za tímto účelem uvedené kontroly nebo zkoušky provedl.

21A.711 Vydání povolení k letu

Příslušný úřad musí vydat povolení k letu:

1.	po předložení údajů požadovaných v bodě 21A.707 a

2.	pokud byly podmínky bodu 21A.708 schváleny v souladu s bodem 21A.710 a

3.	pokud je příslušný úřad prostřednictvím vlastního vyšetřování, včetně možných kontrol, nebo prostřednictvím postupů dohodnutých s žadatelem, přesvědčen, že letadlo je před letem ve shodě s návrhem definovaným podle bodu 21A.708.

b)	Odpovídajícím způsobem oprávněná projekční organizace může vydat povolení k letu (formulář 20b EASA, viz dodatek) na základě práv udělených podle bodu 21A.263 písm. c) odst. 7, jestliže byly podmínky bodu 21A.708 schváleny v souladu s bodem 21A.710.

c)	Odpovídajícím způsobem oprávněná výrobní organizace může vydat povolení k letu (formulář 20b EASA, viz dodatek) na základě práv udělených podle bodu 21A.163 písm. e), jestliže byly podmínky bodu 21A.708 schváleny v souladu s bodem 21A.710.

d)	Povolení k letu musí stanovit účel/účely a všechny podmínky a omezení schválené podle bodu 21A.710.

e)	U povolení vydaných podle písmene b) nebo c) musí být příslušnému úřadu předložena kopie povolení k letu.

f)	Na základě důkazu, že jakákoli podmínka vymezená v bodě 21A.723 písm. a) není splněna pro povolení k letu vydané organizací podle bodu 21A.711 písm. b) nebo c), je uvedená organizace povinna zrušit platnost povolení k letu.

21A.713 Změny

a)	Jakákoliv změna, která zneplatňuje letové podmínky nebo související odůvodnění pro povolení k letu, musí být schválena v souladu s bodem 21A.710. Je-li to třeba, musí být podána žádost v souladu s bodem 21A.709.

b)	Změna ovlivňující obsah povolení k letu vyžaduje vydání nového povolení k letu v souladu s bodem 21A.711.

21A.715 Jazyk

Příručky, štítky, seznamy, označení přístrojů a další nezbytné informace požadované použitelnými certifikačními specifikacemi musí být v jednom úředním jazyce nebo více úředních jazycích Evropského společenství přijatelných pro příslušný úřad.

21A.719 Přenosnost

a)	Povolení k letu je nepřenosné.

Aniž jsou dotčena ustanovení písmene a), u povolení k letu pro účely bodu 21A.701 písm. a) odst. 15, mění-li se vlastník letadla, musí být toto povolení k letu přeneseno spolu s letadlem za předpokladu, že letadlo zůstává zapsáno v tomtéž leteckém rejstříku, nebo musí být vydáno pouze s úředním souhlasem příslušného úřadu členského státu zápisu do rejstříku, do kterého se převádí.

21A.721 Kontroly

Držitel povolení k letu nebo žadatel o něj je povinen na žádost příslušného úřadu zajistit přístup k dotyčnému letadlu.

21A.723 Doba platnosti a zachování platnosti

Povolení k letu musí být vydáno na maximálně 12 měsíců a zůstává platné s podmínkami, že:

1.	vyhovuje podmínkám a omezením podle bodu 21A.711 písm. d) vztahujícím se k povolení k letu;

2.	držitel povolení k letu se jej nevzdal nebo jeho platnost nebyla zrušena podle bodu 21B.530;

3.	letadlo zůstává zapsáno stále v tomtéž leteckém rejstříku.

b)	Aniž jsou dotčena ustanovení písmene a), povolení k letu vydané pro účely bodu 21A.701 písm. a) odst. 15 může být vydáno s neomezenou dobou platnosti.

c)	Poté, co se držitel vzdal povolení k letu, nebo byla jeho platnost zrušena, musí být toto povolení k letu vráceno příslušnému úřadu.

21A.725 Obnovení platnosti povolení k letu

Obnovení platnosti povolení k letu musí být provedeno jako změna podle bodu 21A.713.

21A.727 Povinnosti držitele povolení k letu

Držitel povolení k letu musí zajistit, aby byly zabezpečeny a dodržovány všechny podmínky a omezení vztahující se k povolení k letu.

21A.729 Vedení záznamů

a)	Držitel schválení letových podmínek musí dát k dispozici agentuře a příslušnému úřadu všechny dokumenty vypracované pro stanovení a doložení letových podmínek, přičemž uvedené dokumenty musí být uchovány pro poskytování informací nezbytných k zajištění zachování letové způsobilosti letadla.

Odpovídající oprávněná organizace musí dát všechny dokumenty související s vydáním povolení k letu na základě práv oprávněných organizací, včetně kontrolních záznamů, dokumentů dokládajících schválení letových podmínek a vlastního povolení k letu, k dispozici agentuře nebo příslušnému úřadu, přičemž uvedené dokumenty musí být uchovány pro poskytování informací nezbytných k zajištění zachování letové způsobilosti letadla.“

15)	Bod 21B.20 se nahrazuje tímto: „21B.20 Povinnosti příslušného úřadu Každý příslušný úřad členského státu je odpovědný za provádění oddílu A hlav F, G, H, I a P pouze pokud jde o žadatele, nebo držitele, jejichž hlavní místo obchodní činnosti se nachází na jejich území.“

16)

V odstavci 21B.25 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)	Obecně: Členský stát je povinen ustanovit příslušný úřad s přidělenými odpovědnostmi za provádění oddílu A hlav F, G, H, I a P a s dokumentovanými postupy, organizační strukturou a pracovníky.“

17)	Název hlavy H oddílu B se nahrazuje tímto: „HLAVA H – OSVĚDČENÍ LETOVÉ ZPŮSOBILOSTI A OSVĚDČENÍ LETOVÉ ZPŮSOBILOSTI PRO ZVLÁŠTNÍ ÚČELY“.

18)

V bodě 21B.325 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Příslušný úřad členského státu zápisu do rejstříku je případně povinen bez zbytečné prodlevy vydat nebo změnit osvědčení letové způsobilosti (formulář 25 EASA, viz dodatek) nebo osvědčení o letové způsobilosti pro zvláštní účely (formulář 24 EASA, viz dodatek), pokud je přesvědčen, že použitelné požadavky oddílu A hlavy H jsou splněny.“

19)

Bod 21B.330 se nahrazuje tímto:

„21B.330 Pozastavení a zrušení platnosti osvědčení letové způsobilosti a osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely

a)	Na základě důkazu, že jakákoliv podmínka vymezená v bodě 21A.181 písm. a) není splněna, je příslušný úřad členského státu zápisu do rejstříku povinen pozastavit nebo zrušit platnost osvědčení letové způsobilosti.

Při vydání oznámení o pozastavení a zrušení platnosti osvědčení letové způsobilosti nebo osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely je příslušný úřad členského státu zápisu do rejstříku povinen uvést důvody pro pozastavení nebo zrušení platnosti a informovat držitele osvědčení o jeho právech na odvolání.“

20)

Hlava P oddílu B se nahrazuje tímto:

„HLAVA P – POVOLENÍ K LETU

21B.520 Vyšetřování

a)	Příslušný úřad je povinen provést vyšetřování dostatečné k tomu, aby doložil vydání nebo zrušení platnosti povolení k letu.

Příslušný úřad je povinen připravit postupy vyhodnocení pokrývající alespoň následující prvky:

1.	vyhodnocení předpokladů žadatele;

2.	vyhodnocení předpokladů žádosti;

3.	vyhodnocení dokumentace obdržené spolu se žádostí;

4.	prohlídku letadla;

5.	schválení letových podmínek podle bodu 21A.710 písm. b).

21B.525 Vydávání povolení k letu

Příslušný úřad je povinen vydat povolení k letu (formulář 20a EASA, viz dodatek), pokud je přesvědčen, že jsou splněny použitelné požadavky oddílu A hlavy P.

21B.530 Zrušení platnosti povolení k letu

a)	Na základě důkazu, že jakákoli podmínka vymezená v bodě 21A.723 písm. a) není splněna pro povolení k letu vydané příslušným úřadem, je uvedený úřad povinen zrušit platnost povolení k letu.

b)	Při vydání oznámení o zrušení platnosti povolení k letu je příslušný úřad povinen uvést důvody pro zrušení platnosti a informovat držitele povolení k letu o jeho právech na odvolání.

21B.545 Vedení záznamů

a)	Příslušný úřad je povinen provozovat systém vedení záznamů, který umožňuje dostatečnou vysledovatelnost postupu vydávání a rušení platnosti každého jednotlivého povolení k letu.

Záznamy musí obsahovat alespoň:

1.	dokumenty poskytnuté žadatelem;

2.	dokumenty vytvořené v průběhu vyšetřování, ve kterých jsou uvedeny činnosti a závěrečné výsledky prvků definovaných v bodě 21B.520 písm. b), a

3.	kopii povolení k letu.

c)	Záznamy musí být uchovány po dobu nejméně šesti let od ukončení platnosti povolení k letu.“

21)

Seznam dodatků se mění takto:

„Dodatek I – Formulář 1 EASA Osvědčení o uvolnění oprávněnou osobou

Dodatek II – Formulář 15a EASA Osvědčení kontroly letové způsobilosti

Dodatek III – Formulář 20a EASA Povolení k letu

Dodatek IV – Formulář 20b EASA Povolení k letu (vydané oprávněnými organizacemi)

Dodatek V – Formulář 24 EASA Osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely

Dodatek VI – Formulář 25 EASA Osvědčení letové způsobilosti

Dodatek VII – Formulář 45 EASA Osvědčení hlukové způsobilosti

Dodatek VIII – Formulář 52 EASA Prohlášení o shodě letadla

Dodatek IX – Formulář 53 EASA Osvědčení o uvolnění do provozu

Dodatek X – Formulář 55 EASA Oprávnění organizace k výrobě

Dodatek XI – Formulář 65 EASA Schvalovací dopis (Výroba bez oprávnění organizace k výrobě)“.

22)	Formulář 20 EASA se nahrazuje tímto: „ “

23)	Vkládá se nový Formulář 20b EASA, který zní: „ “

24)	List B Formuláře 55 EASA se nahrazuje tímto: „ “

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

4.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 94/26

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 19. března 2007

o podpisu a prozatímním provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Malajsie o některých aspektech leteckých služeb

(2007/210/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rada dne 5. června 2003 pověřila Komisi, aby zahájila jednání se třetími zeměmi o nahrazení některých ustanovení stávajících dvoustranných dohod dohodou Společenství.

(2)

Komise jménem Společenství sjednala dohodu s vládou Malajsie o některých aspektech leteckých služeb v souladu s mechanismy a směrnicemi uvedenými v příloze rozhodnutí Rady, kterým se Komise pověřuje, aby zahájila jednání se třetími zeměmi o nahrazení některých ustanovení stávajících dvoustranných dohod dohodou Společenství.

(3)	Dohoda sjednaná Komisí by měla být podepsána a prozatímně prováděna s výhradou pozdějšího uzavření,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Malajsie o některých aspektech leteckých služeb se schvaluje jménem Společenství s výhradou rozhodnutí Rady o uzavření uvedené dohody.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu či osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Společenství s výhradou jejího uzavření.

Článek 3

Než dohoda vstoupí v platnost, je prováděna prozatímně od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí dokončení postupů nutných pro tento účel.

Článek 4

Předseda Rady je oprávněn učinit oznámení stanovené v čl. 9 odst. 2 dohody.

V Bruselu dne 19. března 2007.

Za Radu

předseda

Horst SEEHOFER

DOHODA

mezi Evropským společenstvím a vládou Malajsie o některých aspektech leteckých služeb

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

na jedné straně a

VLÁDA MALAJSIE (dále jen „Malajsie“)

na straně druhé,

(dále jen „strany“),

UZNÁVAJÍCE, že některá ustanovení dvoustranných dohod o leteckých službách mezi členskými státy Evropského společenství a Malajsií, která jsou v rozporu s právem Evropského společenství, musí být uvedena do souladu s tímto právem, aby se vytvořil řádný právní základ pro letecké služby mezi Evropským společenstvím a Malajsií a aby se zachovala nepřetržitost těchto leteckých služeb,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že Evropské společenství má výlučnou pravomoc ohledně řady aspektů, které mohou být obsaženy v dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy Evropského společenství a třetími zeměmi,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že podle práva Evropského společenství mají letečtí dopravci Společenství usazení v členském státě právo na nediskriminační přístup na letecké trasy mezi členskými státy Evropského společenství a třetími zeměmi,

S OHLEDEM na dohody mezi Evropským společenstvím a některými třetími zeměmi, podle nichž mají státní příslušníci těchto třetích zemí možnost nabýt vlastnictví leteckých dopravců, kterým byly vydány licence v souladu s právem Evropského společenství,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že podle práva Evropského společenství nesmějí letečtí dopravci v zásadě uzavírat dohody, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropského společenství a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže,

UZNÁVAJÍCE, že ustanovení ve dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy Evropského společenství a Malajsií, která i) požadují nebo upřednostňují přijetí dohod mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě, které brání hospodářské soutěži mezi leteckými dopravci na příslušných trasách nebo ji narušují či omezují; nebo ii) zesilují účinek všech takových dohod, rozhodnutí či jednání ve vzájemné shodě; nebo iii) přenášejí na letecké dopravce nebo jiné soukromé hospodářské subjekty odpovědnost za přijetí opatření, která brání hospodářské soutěži mezi leteckými dopravci na příslušných trasách nebo ji narušují či omezují, mohou rušit účinnost pravidel o hospodářské soutěži platných pro podniky,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že záměrem Evropského společenství v rámci těchto jednání není zvýšit celkový objem letecké dopravy mezi Evropským společenstvím a Malajsií, ovlivnit rovnováhu mezi leteckými dopravci Společenství a leteckými dopravci Malajsie ani vyjednávat o změnách ustanovení stávajících dvoustranných dohod o leteckých službách, které se týkají přepravních práv,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Obecná ustanovení

1. Pro účely této dohody se „členskými státy“ rozumějí členské státy Evropského společenství.

2. Ve všech dohodách uvedených v příloze I se odkazy na státní příslušníky členského státu, který je stranou dané dohody, považují za odkazy na státní příslušníky členských států Evropského společenství.

3. Ve všech dohodách uvedených v příloze I se odkazy na letecké dopravce nebo letecké dopravní společnosti členského státu, který je stranou dané dohody, považují za odkazy na letecké dopravce nebo letecké dopravní společnosti určené daným členským státem.

Článek 2

Určení členským státem

1. Odstavce 2 a 3 tohoto článku mají přednost před odpovídajícími ustanoveními článků uvedených v příloze II bodech a) a b) týkajícími se určení leteckého dopravce příslušným členským státem, jeho oprávnění a povolení vydaných Malajsií a zamítnutí, zrušení, dočasného odnětí anebo omezení oprávnění nebo povolení leteckého dopravce.

2. Po obdržení určení provedeného členským státem udělí Malajsie odpovídající oprávnění a povolení s minimálním procesním zpožděním za předpokladu, že

i)	letecký dopravce je usazen podle Smlouvy o založení Evropského společenství na území určujícího členského státu a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropského společenství a

ii)	členský stát odpovědný za vydání jeho osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) vykonává a udržuje účinnou regulativní kontrolu leteckého dopravce a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad a

iii)	letecký dopravce má hlavní místo podnikání na území členského státu, který mu udělil platnou provozní licenci a

iv)	letecký dopravce je vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví a skutečně kontrolován členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebo jinými státy uvedenými v příloze III nebo státními příslušníky těchto jiných států.

3. Malajsie může zamítnout, zrušit, dočasně odejmout nebo omezit oprávnění nebo povolení leteckého dopravce označeného členským státem v případech, kdy

i)	letecký dopravce není usazen podle Smlouvy o založení Evropského společenství na území určujícího členského státu nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropského společenství nebo

ii)	členský stát odpovědný za vydání jeho osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) nevykonává nebo neudržuje účinnou regulativní kontrolu leteckého dopravce nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad nebo

iii)	letecký dopravce není vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví nebo není skutečně kontrolován členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebo jinými státy uvedenými v příloze III nebo státními příslušníky těchto jiných států nebo

iv)

letecký dopravce již obdržel provozní oprávnění na základě dvoustranné dohody mezi Malajsií a jiným členským státem a Malajsie prokáže, že vykonáváním přepravních práv podle této dohody na trase, která zahrnuje místo v jiném členském státě, by letecký dopravce obcházel omezení přepravních práv uložená touto jinou dohodou, nebo

v)	letecký dopravce je držitelem osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) vydaného členským státem a neexistuje žádná dvoustranná dohoda o leteckých službách mezi Malajsií a tímto členským státem a leteckému dopravci označenému Malajsií byla upřena přepravní práva do tohoto členského státu.

Při výkonu svého práva podle tohoto odstavce nediskriminuje Malajsie letecké dopravce Společenství z důvodu státní příslušnosti.

Článek 3

Bezpečnost

1. Odstavec 2 tohoto článku doplňuje odpovídající ustanovení článků uvedených v příloze II bodě c).

2. Pokud členský stát (první členský stát) určil leteckého dopravce, nad nímž regulativní kontrolu vykonává a udržuje jiný členský stát, uplatňují se práva Malajsie podle bezpečnostních ustanovení dohody mezi členským státem, který určil leteckého dopravce, a Malajsií rovněž na přijímání, vykonávání nebo udržování bezpečnostních standardů tímto jiným členským státem a na oprávnění k provozu tohoto leteckého dopravce.

Článek 4

Zdanění leteckých pohonných hmot

1. Odstavec 2 tohoto článku doplňuje odpovídající ustanovení článků uvedených v příloze II bodě d).

2. Bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení, která jsou s tímto v rozporu, nebrání nic, co je stanoveno v dohodách uvedených v příloze II bodě d), členskému státu v uložení nediskriminačních daní, dávek, cel či různých poplatků na pohonné hmoty dodané na jeho území pro použití v letadle určeného leteckého dopravce Malajsie, který poskytuje služby mezi místem na území tohoto členského státu a jiným místem na území tohoto členského státu nebo na území jiného členského státu.

Článek 5

Tarify za přepravu v rámci Evropského společenství

1. Odstavec 2 tohoto článku doplňuje odpovídající ustanovení článků uvedených v příloze II bodě e).

2. Tarify za přepravu uskutečněnou zcela v rámci Evropského společenství, které jsou účtovány leteckým dopravcem nebo dopravci určenými Malajsií podle některé dohody uvedené v příloze I a obsahující ustanovení uvedené v příloze II bodě e), podléhají právu Evropského společenství.

Článek 6

Slučitelnost s pravidly hospodářské soutěže

1. Aniž jsou dotčena ustanovení, která stanoví jinak, nesmějí dohody uvedené v příloze I i) upřednostňovat uzavření dohod mezi podniky, přijetí rozhodnutí sdruženími podniků nebo jednání ve vzájemné shodě, která vylučují, narušují nebo omezují hospodářskou soutěž; ii) zesilovat účinky veškerých takových dohod, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě; ani iii) přenášet na soukromé hospodářské subjekty odpovědnost za přijetí opatření, která vylučují, narušují nebo omezují hospodářskou soutěž.

2. Ustanovení obsažená v dohodách uvedených v příloze I, která nejsou slučitelná s odstavcem 1 tohoto článku, se nepoužijí.

Článek 7

Přílohy dohody

Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást.

Článek 8

Revize nebo změna

Strany mohou tuto dohodu kdykoli po vzájemné dohodě revidovat nebo změnit.

Článek 9

Vstup v platnost a prozatímní provádění

1. Tato dohoda vstupuje v platnost poté, co si smluvní strany navzájem písemně oznámí, že byly dokončeny jejich vnitřní postupy potřebné pro vstup dohody v platnost.

2. Bez ohledu na odstavec 1 smluvní strany souhlasí s prozatímním prováděním této dohody od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy si smluvní strany vzájemně oznámí dokončení postupů nutných pro tento účel.

3. Dohody a jiná ujednání mezi členskými státy a Malajsií, které ke dni podpisu této dohody ještě nevstoupily v platnost a nejsou prozatímně prováděny, jsou uvedeny v příloze I bodě b). Tato dohoda se vztahuje na všechny takové dohody a ujednání po jejich vstupu v platnost nebo začátku prozatímního provádění.

Článek 10

Ukončení platnosti

1. V případě ukončení platnosti některé dohody uvedené v příloze I současně končí platnost všech ustanovení této dohody, která se týkají dotyčné dohody uvedené v příloze I.

2. V případě ukončení platnosti všech dohod uvedených v příloze I současně končí platnost této dohody.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

V Bruselu dne dvacátého druhého března dva tisíce sedm ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a malajsijském (Bahasa Melayu).

За Европейската общност

Por la Comunidad Europea

Za Evropské společenství

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Euroopa Ühenduse nimel

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Eiropas Kopienas vārdā

Europos bendrijos vardu

Az Európai Közösség részéről

Għall-Kominità Ewropea

Voor de Europese Gemeenschap

W imieniu Wspólnoty Europejskiej

Pela Communidade Europeia

Pentru Comunitatea Europeană

Za Európske spoločenstvo

Za Evropsko skupnost

Euroopan yhteisön puolesta

För Europeiska gemenskapen

За правителството на Малайзия

Por el Gobierno de Malasia

Za vládu Malajsie

For Malaysias regering

Für die Regierung Malaysias

Malaisia valitsuse nimel

Για την Κυβέρνηση της Μαλαισίας

For the Government of Malaysia

Pour le gouvernement de la Malaisie

Per il governo della Malaysia

Malaizijas valdības vārdā

Malaizijos Vyriausybės vardu

Malaijzia Kormánya részéről

Għall-Gvern tal-Malažja

Voor de Regering van Maleisië

W imieniu Rządu Malezji

Pelo Governo da Malásia

Pentru Guvernul Malaeziei

Za vládu Malajzie

Za Vlado Malezije

Malesian hallituksen puolesta

För Malaysias regering

PŘÍLOHA I

Seznam dohod uvedených v článku 1 této dohody

Dohody o leteckých službách mezi Malajsií a členskými státy Evropského společenství, které jsou ke dni podpisu této dohody uzavřené, podepsané nebo prozatímně prováděné

—

Dohoda mezi rakouskou spolkovou vládou a vládou Malajsie o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 22. listopadu 1976 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Rakousko“);

pozměněná memorandem o porozumění sjednaným ve Vídni dne 23. srpna 1990;

naposledy pozměněná verbální nótou vyhotovenou v Kuala Lumpuru dne 14. září 1994;

—

Dohoda mezi vládou Belgického království a vládou Malajsie o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 26. února 1974 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Belgie“);

pozměněná schváleným zápisem vyhotoveným v Bruselu dne 25. července 1978;

naposledy pozměněná schváleným zápisem vyhotoveným v Kuala Lumpuru dne 14. října 1993;

—	Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Malajsie o leteckých službách mezi a za jejich územími, podepsaná v Praze dne 2. května 1973 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Česká republika“); ve spojení s memorandem o porozumění podepsaným v Praze dne 2. května 1973;

—	Dohoda mezi vládou Dánského království a vládou Malajsie o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 19. října 1967 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Dánsko“);

—	návrh dohody mezi vládou Dánského království a vládou Malajsie o leteckých službách, parafovaný v letech 1997 a 2002 (v příloze II jen „návrh dohody Malajsie – Dánsko“);

—	Dohoda mezi vládou Finské republiky a vládou Malajsie o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 6. listopadu 1997 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Finsko“); ve spojení s memorandem o porozumění sjednaným v Kuala Lumpuru dne 15. září 1997;

—	Dohoda mezi vládou Francouzské republiky a vládou Malajsie o letecké dopravě, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 22. května 1967 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Francie“);

—	Dohoda mezi Spolkovou republikou Německo a Malajsií o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 23. července 1968 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Německo“);

—	Dohoda mezi vládou Maďarské republiky a vládou Malajsie o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 19. února 1993 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Maďarsko“);

—	Dohoda mezi vládou Irska a vládou Malajsie o letecké dopravě, podepsaná v Shannonu dne 17. února 1992 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Irsko“);

—

Dohoda mezi vládou Malajsie a vládou Italské republiky o leteckých službách, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 23. března 1995 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Itálie“);

ve spojení s důvěrným memorandem o porozumění sjednaným v Římě dne 30. listopadu 1994;

pozměněná důvěrným memorandem o porozumění sjednaným v Kuala Lumpuru dne 18. července 1997;

pozměněná schváleným zápisem diskuzí mezi Malajsií a Itálií vyhotoveným v Římě dne 18. května 2005;

naposledy pozměněná memorandem o porozumění sjednaným v Londýně dne 18. července 2006;

—	Dohoda mezi vládou Malajsie a vládou Lucemburského velkovévodství o leteckých službách, parafovaná v Kuala Lumpuru dne 19. července 2002 jako doplněk II důvěrného memoranda o porozumění podepsaného v Kuala Lumpuru dne 19. července 2002 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Lucembursko“);

—	Dohoda mezi vládou Malty a vládou Malajsie o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Malajsii dne 12. října 1993 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Malta“); ve spojení s memorandem o porozumění sjednaným ve Vallettě dne 28. února 1984;

—

Dohoda mezi vládou Nizozemského království a vládou Malajsie o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 15. prosince 1966 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Nizozemsko“);

pozměněná výměnou nót ze dne 25. března 1988;

pozměněná důvěrným memorandem ze dne 23. října 1991;

pozměněná výměnou nót sjednanou v Kuala Lumpuru dne 10. května 1993;

naposledy pozměněná důvěrným memorandem o porozumění připojeným jako dodatek A k schválenému zápisu vyhotovenému v Kuala Lumpuru dne 19. září 1995;

naposledy pozměněná výměnou nót sjednanou v Kuala Lumpuru dne 23. května 1996;

—

Dohoda mezi vládou Polské lidové republiky a vládou Malajsie o civilní letecké dopravě, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 24. března 1975 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Polsko“);

je třeba ji vykládat ve spojení s Protokolem k Dohodě mezi vládou Polské lidové republiky a vládou Malajsie o civilní letecké dopravě, podepsaným v Kuala Lumpuru dne 5. července 1974;

—	Dohoda mezi vládou Malajsie a Portugalskou republikou o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, parafovaná a připojená jako doplněk II k memorandu o porozumění sjednanému v Kuala Lumpuru dne 19. května 1998 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Portugalsko“);

—	Dohoda mezi vládou Rumunské socialistické republiky a vládou Malajsie o civilní letecké dopravě, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 26. listopadu 1982 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Rumunsko“);

—	Dohoda mezi vládou Republiky Slovinsko a vládou Malajsie o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Lublani dne 28. října 1997 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Slovinsko“);

—	Dohoda mezi vládou Španělska a vládou Malajsie o letecké dopravě, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 23. března 1993 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Španělsko“);

—	Dohoda mezi vládou Švédského království a vládou Malajsie o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Kuala Lumpuru dne 19. října 1967 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Švédsko“);

—	návrh dohody mezi vládou Švédského království a vládou Malajsie o leteckých službách, parafovaný v letech 1997 a 2002 (v příloze II jen „návrh dohody Malajsie – Švédsko“);

—

Dohoda mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vládou Malajsie o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Londýně dne 24. května 1973 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Spojené království“);

pozměněná výměnou nót sjednanou v Kuala Lumpuru dne 14. září 1993;

naposledy pozměněná memorandem o porozumění sjednaným v Londýně dne 18. ledna 2006;

Dohody o leteckých službách a jiná ujednání parafované nebo podepsané mezi Malajsií a členskými státy Evropského společenství, které ke dni podpisu této dohody ještě nevstoupily v platnost a nejsou prozatímně prováděny

—

Dohoda mezi Bulharskou lidovou republikou a vládou Malajsie o leteckých službách mezi územími těchto států i mimo tato území, podepsaná v Sofii dne 23. února 1984 (v příloze II jen „dohoda Malajsie – Bulharsko“); je třeba vykládat ji ve spojení s důvěrným memorandem o porozumění podepsaným v Kuala Lumpuru dne 2. října 1991;

—	návrh memoranda o porozumění připojený jako dodatek 1 ke schválenému zápisu vyhotovenému v Kuala Lumpuru dne 15. prosince 2004, kterým se mění dohoda Malajsie – Spojené království.

PŘÍLOHA II

Seznam článků dohod uvedených v příloze I, na které se odkazuje v článcích 2 až 6 této dohody

Určení členským státem:

—	Čl. 3 odst. 1 až 3 dohody Malajsie – Rakousko;

—	Článek 2 dohody Malajsie – Belgie;

—	Čl. 3 odst. 1 až 3 dohody Malajsie – Bulharsko;

—	Čl. 3 odst. 1 až 3 dohody Malajsie – Česká republika;

—	Článek II dohody Malajsie – Dánsko;

—	Článek 3 návrhu dohody Malajsie – Dánsko;

—	Čl. 3 odst. 1 až 3 dohody Malajsie – Francie;

—	Čl. 3 odst. 1 až 3 dohody Malajsie – Německo;

—	Článek 3 dohody Malajsie – Finsko;

—	Čl. 3 odst. 1 až 3 dohody Malajsie – Maďarsko;

—	Čl. 3 odst. 1 až 2 dohody Malajsie – Irsko;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Itálie;

—	Článek 3 dohody Malajsie – Malta;

—	Čl. 3 odst. 1 až 3 dohody Malajsie – Nizozemsko;

—	Článek 3 dohody Malajsie – Polsko;

—	Čl. 3 odst. 1 až 3 dohody Malajsie – Portugalsko;

—	Čl. 3 odst. 1 až 3 dohody Malajsie – Rumunsko;

—	Čl. 3 odst. 1 až 3 dohody Malajsie – Slovinsko;

—	Článek 3 dohody Malajsie – Španělsko;

—	Článek II dohody Malajsie – Švédsko;

—	Článek 3 návrhu dohody Malajsie – Švédsko;

—	Čl. 3 odst. 1 až 3 dohody Malajsie – Spojené království;

Zamítnutí, zrušení, dočasné odnětí anebo omezení oprávnění nebo povolení:

—	Čl. 3 odst. 4 až 7 dohody Malajsie – Rakousko;

—	Článek 3 dohody Malajsie – Belgie;

—	Čl. 3 odst. 4 až 6 dohody Malajsie – Bulharsko;

—	Čl. 3 odst. 4 až 6 dohody Malajsie – Česká republika;

—	Článek III dohody Malajsie – Dánsko;

—	Článek 4 návrhu dohody Malajsie – Dánsko;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Finsko;

—	Čl. 3 odst. 4 až 6 dohody Malajsie – Francie;

—	Čl. 3 odst. 4 až 6 dohody Malajsie – Německo;

—	Čl. 3 odst. 4 až 6 dohody Malajsie – Maďarsko;

—	Čl. 3 odst. 3 až 6 dohody Malajsie – Irsko;

—	Článek 5 dohody Malajsie – Itálie;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Malta;

—	Čl. 3 odst. 4 až 6 dohody Malajsie – Nizozemsko;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Polsko;

—	Čl. 3 odst. 4 až 6 dohody Malajsie – Portugalsko;

—	Čl. 3 odst. 4 až 6 dohody Malajsie – Rumunsko;

—	Čl. 3 odst. 4 až 6 dohody Malajsie – Slovinsko;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Španělsko;

—	Článek III dohody Malajsie – Švédsko;

—	Článek 4 návrhu dohody Malajsie – Švédsko;

—	Čl. 3 odst. 4 až 6 dohody Malajsie – Spojené království;

Bezpečnost:

—	Článek 7 dohody Malajsie – Belgie;

—	Článek 15 návrhu dohody Malajsie – Dánsko;

—	Článek 9 dohody Malajsie – Maďarsko;

—	Článek 10 dohody Malajsie – Itálie;

—	Článek 6 dohody Malajsie – Lucembursko;

—	Článek 11 dohody Malajsie – Portugalsko;

—	Článek 7 dohody Malajsie – Rumunsko;

—	Článek 11 dohody Malajsie – Španělsko;

—	Článek 15 návrhu dohody Malajsie – Švédsko;

—	Článek 9A dohody Malajsie – Spojené království;

Zdanění leteckých pohonných hmot:

—	Článek 4 dohody Malajsie – Rakousko;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Belgie;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Bulharsko;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Česká republika;

—	Článek IV dohody Malajsie – Dánsko;

—	Článek 6 návrhu dohody Malajsie – Dánsko;

—	Článek 5 dohody Malajsie – Finsko;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Francie;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Německo;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Maďarsko;

—	Článek 11 dohody Malajsie – Irsko;

—	Článek 6 dohody Malajsie – Itálie;

—	Článek 9 dohody Malajsie – Lucembursko;

—	Článek 5 dohody Malajsie – Malta;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Nizozemsko;

—	Článek 6 dohody Malajsie – Polsko;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Portugalsko;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Rumunsko;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Slovinsko;

—	Článek 5 dohody Malajsie – Španělsko;

—	Článek IV dohody Malajsie – Švédsko;

—	Článek 6 předlohy dohody Malajsie – Švédsko;

—	Článek 4 dohody Malajsie – Spojené království;

Tarify za přepravu v rámci Evropského společenství:

—	Článek 7 dohody Malajsie – Rakousko;

—	Článek 10 dohody Malajsie – Belgie;

—	Článek 8 dohody Malajsie – Bulharsko;

—	Článek 7 dohody Malajsie – Česká republika;

—	Článek VII dohody Malajsie – Dánsko;

—	Článek 11 návrhu dohody Malajsie – Dánsko;

—	Článek 10 dohody Malajsie – Finsko;

—	Článek 7 dohody Malajsie – Francie;

—	Článek 7 dohody Malajsie – Německo;

—	Článek 7 dohody Malajsie – Španělsko;

—	Článek 8 dohody Malajsie – Maďarsko;

—	Článek 6 dohody Malajsie – Irsko;

—	Článek 8 dohody Malajsie – Itálie;

—	Článek 11 dohody Malajsie – Lucembursko;

—	Článek 10 dohody Malajsie – Malta;

—	Článek 7 dohody Malajsie – Nizozemsko;

—	Článek 10 dohody Malajsie – Polsko;

—	Článek 9 dohody Malajsie – Portugalsko;

—	Článek 9 dohody Malajsie – Rumunsko;

—	Článek 8 dohody Malajsie – Slovinsko;

—	Článek VII dohody Malajsie – Švédsko;

—	Článek 11 návrhu dohody Malajsie – Švédsko;

—	Článek 7 dohody Malajsie – Spojené království.

PŘÍLOHA III

Seznam jiných států uvedených v článku 2 této dohody

a)	Islandská republika (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

b)	Lichtenštejnské knížectví (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

c)	Norské království (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

d)	Švýcarská konfederace (v rámci Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě).

4.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 94/39

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 27. března 2007

o přidělení množství regulovaných látek povolených pro základní použití ve Společenství pro rok 2007 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000

(oznámeno pod číslem K(2007) 1285)

(Pouze anglické, dánské, estonské, francouzské, německé, nizozemské, italské, slovinské a španělské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2007/211/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Společenství postupně ukončilo výrobu a spotřebu chlorfluoruhlovodíků, jiných plně halogenovaných chlorfluoruhlovodíků, halonů, tetrachlormethanu, 1,1,1-trichlorethanu, hydrobromfluoruhlovodíků a bromchlormethanu.

(2)	Komise musí každoročně pro tyto regulované látky stanovit základní použití, množství, která lze použít, a společnosti, které mohou dané látky používat.

(3)

Rozhodnutí IV/25 smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „Montrealský protokol“), stanoví kritéria, která Komise použije pro vymezení základních použití, a povoluje smluvním stranám výrobu a spotřebu nutnou k uspokojení základních použití regulovaných látek.

(4)

Rozhodnutí XV/8 smluvních stran Montrealského protokolu povoluje výrobu a spotřebu nutnou k uspokojení základních použití regulovaných látek uvedených v přílohách A, B a C (látky skupiny II a III) Montrealského protokolu pro laboratorní a analytické použití podle přílohy IV zprávy ze sedmého zasedání smluvních stran, na kterou se vztahují podmínky stanovené v příloze II zprávy ze šestého zasedání smluvních stran, jakož i rozhodnutí VII/11, XI/15 a XV/5 smluvních stran Montrealského protokolu. Rozhodnutí XVII/10 smluvních stran Montrealského protokolu povoluje výrobu a spotřebu regulovaných látek uvedených v příloze E Montrealského protokolu nutnou k uspokojení laboratorního a analytického použití methylbromidu.

(5)

Podle odstavce 3 rozhodnutí XII/2 smluvních stran Montrealského protokolu o opatřeních pro usnadnění přechodu na výrobu inhalátorů odměřených dávek bez chlorfluoruhlovodíků oznámily všechny členské státy (2) Programu OSN pro životní prostředí, že chlorfluoruhlovodíky (CFC) již nejsou nezbytné pro výrobu zvláštních CFC-inhalátorů odměřených dávek, které jsou určeny pro uvádění na trh v Evropském společenství.

(6)

Podle čl. 4 odst. 4 bodu i) písm. b) nařízení (ES) č. 2037/2000 se mohou chlorfluoruhlovodíky používat a uvádět na trh jen v případě, že jsou považovány za nezbytné podle podmínek stanovených v čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení. Určení, že chlorfluoruhlovodíky již nejsou nezbytné, proto snížilo poptávku po chlorfluoruhlovodících používaných v inhalátorech odměřených dávek, které se uvádějí na trh v Evropském společenství. Podle čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 2037/2000 je zakázán dovoz a uvádění na trh inhalátorů odměřených dávek obsahujících chlorfluoruhlovodíky, s výjimkou výrobků, pro které je použití chlorfluoruhlovodíků nezbytné podle podmínek stanovených v čl. 3 odst. 1.

(7)

Dne 22. července 2006 Komise zveřejnila oznámení (3) pro společnosti ve Společenství 25 členských států, které od Komise vyžadují, aby zvážila využití regulovaných látek pro základní použití ve Společenství v roce 2007, a obdržela prohlášení o plánovaném základním použití regulovaných látek v roce 2007.

(8)	Aby se zajistilo, že zúčastněné společnosti a hospodářské subjekty mohou i nadále v řádných lhůtách využívat systém udělování licencí, mělo by se toto rozhodnutí používat od 1. ledna 2007.

(9)	Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru zřízeného podle čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Množství regulovaných látek skupiny I (chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115) spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 2037/2000, které lze využít k základnímu lékařskému použití ve Společenství v roce 2007, činí 316 257,0 kg PPO (4).

2. Množství regulovaných látek ve skupině I (chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115) a ve skupině II (jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky) spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 2037/2000, které lze využít k základnímu laboratornímu použití ve Společenství v roce 2007, činí 65 900,9 kg PPO.

3. Množství regulovaných látek ve skupině III (halony) spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 2037/2000, které lze použít k základnímu laboratornímu použití ve Společenství v roce 2007, činí 718,7 kg PPO.

4. Množství regulovaných látek ve skupině IV (tetrachlormethan) spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 2037/2000, které lze použít k základnímu laboratornímu použití ve Společenství v roce 2007, činí 147 110,436 kg PPO.

5. Množství regulovaných látek ve skupině V (1,1,1-trichlorethan) spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 2037/2000, které lze použít k základnímu laboratornímu použití ve Společenství v roce 2007, činí 672,0 kg PPO.

6. Množství regulovaných látek ve skupině VI (methylbromid) spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 2037/2000, které lze použít k laboratornímu a analytickému použití ve Společenství v roce 2007, činí 150 kg PPO.

7. Množství regulovaných látek ve skupině VII (hydrobromfluoruhlovodíky) spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 2037/2000, které lze použít k základnímu laboratornímu použití ve Společenství v roce 2007, činí 3,52 kg PPO.

8. Množství regulovaných látek ve skupině IX (bromchlormethan) spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 2037/2000, které lze použít k základnímu laboratornímu použití ve Společenství v roce 2007, činí 12,048 kg PPO.

Článek 2

Inhalátory odměřených dávek obsahující chlorfluorovodíky uvedené v příloze I se nebudou uvádět na trh zemí, jejichž příslušný orgán stanoví, že inhalátory odměřených dávek obsahující chlorfluorovodíky nejsou pro tyto trhy základní.

Článek 3

V období od 1. ledna do 31. prosince 2007 se uplatní níže uvedená pravidla:

1.	Kvóty pro základní lékařské použití chlorfluoruhlovodíků 11, 12, 113, 114 a 115 se přidělují společnostem uvedeným v příloze II.

2.	Kvóty pro základní laboratorní použití chlorfluoruhlovodíků 11, 12, 113, 114 a 115 se přidělují společnostem uvedeným v příloze III.

3.	Kvóty pro základní laboratorní použití halonů se přidělují společnostem uvedeným v příloze IV.

4.	Kvóty pro základní laboratorní použití tetrachlormethanu se přidělují společnostem uvedeným v příloze V.

5.	Kvóty pro základní laboratorní použití 1,1,1-trichlorethanu se přidělují společnostem uvedeným v příloze VI.

6.	Kvóty pro laboratorní a analytické kritické použití methylbromidu se přidělují společnostem uvedeným v příloze VII.

7.	Kvóty pro základní laboratorní použití hydrobromfluoruhlovodíků se přidělují společnostem uvedeným v příloze VIII.

8.	Kvóty pro základní laboratorní použití bromchlormethanu se přidělují společnostem uvedeným v příloze IX.

9.	Kvóty pro základní použití chlorfluoruhlovodíků 11, 12, 113, 114 a 115 a jiných plně halogenovaných chlorfluoruhlovodíků, tetrachlormethanu, 1,1,1-trichlorethanu, hydrobromfluoruhlovodíků a bromchlormethanu jsou uvedeny v příloze X.

Článek 4

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2007 a jeho použitelnost skončí dnem 31. prosince 2007.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno těmto společnostem:

3M Health Care Ltd

3M House Morley Street

Loughborough

Leicestershire LE11 1EP

United Kingdom

Bespak Europe Ltd

North Lynn Industrial Estate

Bergen Way, King's Lynn

Norfolk PE30 2JJ

United Kingdom

Boehringer Ingelheim GmbH

Binger Straße 173

D-55216 Ingelheim am Rhein

Chiesi Farmaceutici SpA

Via Palermo 26/A

I-43100 Parma (PR)

Inyx Pharmaceuticals Ltd

Astmoor Industrial Estate

9 Arkwright Road Runcorn

Cheshire WA7 1NU

United Kingdom

IVAX Ltd

Unit 301,

Waterford Industrial Estate

Weterford, Ireland

Laboratorio Aldo Union S.A.

Baronesa de Maldá 73

Esplugues de Llobregat

E-08950 Barcelona

SICOR SpA

Via Terrazzano 77

I-20017 Rho (MI)

Valeas SpA Pharmaceuticals

Via Vallisneri, 10

I-20133 Milano (MI)

Valvole Aerosol Research Italiana (VARI) SpA — LINDAL Group Italia

Via del Pino, 10

I-23854 Olginate (LC)

Acros Organics bvba

Janssen Pharmaceuticalaan 3a

B-2440 Geel

Airbus France

316, route de Bayonne

F-31300 Toulouse

Bie & Berntsen A-S

Transformervej 8

DK-2730 Herlev

Carlo Erba Reactifs-SDS

Z.I. de Valdonne, BP 4

F-13124 Peypin

Eras Labo

222, RN 90

F-38330 Saint-Nazaire-les-Eymes

Harp International

Gellihirion Industrial Estate,

Rhondda, Cynon Taff,

UK-Pontypridd CF37 5SX

Health Protection Inspectorate-Laboratories

Paldiski mnt 81

EE-10617 Tallinn

Honeywell Specialty Chemicals

Wunstorfer Straße 40

Postfach 10 02 62

D-30918 Seelze

Institut scientifique de service public (ISSeP)

Rue du Chéra, 200

B-4000 Liège

Ineos Fluor Ltd

PO Box 13, The Heath

Runcorn, Cheshire WA7 4QF

United Kingdom

LGC Promochem GmbH

Mercatorstr. 51

D-46485 Wesel

Mallinckrodt Baker BV

Teugseweg 20

7418 AM Deventer

Nederland

Mebrom NV

Assenedestraat 4

B-9940 Rieme Ertvelde

Merck KgaA

Frankfurter Straße 250

D-64271 Darmstadt

Mikro+Polo d.o.o.

Zagrebška 22

SI-2000 Maribor

Ministry of Defense

Directorate Material RNL Navy

P.O. Box 2070

2500 ES The Hague

Nederland

Panreac Química S.A.

Pol. Ind. Pla de la Bruguera

C/ Garraf 2

E-08211 Castellar del Vallès, Barcelona

Sanolabor d.d.

Leskoškova 4

SI-1000 Ljubljana

Sigma Aldrich Chimie SARL

80, rue de Luzais

L’Isle d’Abeau-Chesnes

F-38297 Saint-Quentin-Fallavier

Sigma Aldrich Laborchemikalien

Wunstorfer Straße 40

Postfach 10 02 62

D-30918 Seelze

Sigma Aldrich Logistik GmbH

Riedstraße 2

D-89555 Steinheim

Tazzetti Fluids Srl

Corso Europa, 600/a

I-10088 Volpiano (TO)

VWR I.S.A.S.

201, rue Carnot

F-94126 Fontenay-sous-Bois

V Bruselu dne 27. března 2007.

Za Komisi

Stavros DIMAS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2) www.unep.org/ozone/Information_for_the_Parties/3Bi_dec12-2-3.asp

(3) Úř. věst. C 171, 22.7.2006, s. 27.

(4) Potenciál poškozování ozonu.

PŘÍLOHA I

Podle odstavce 3 rozhodnutí XII/2 ze dvanáctého zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o opatřeních pro usnadnění přechodu na inhalátory odměřených dávek bez chlorfluoruhlovodíků stanovily následující země, že existují vhodné inhalátory odměřených dávek bez CFC, a CFC proto již nejsou „základní“ ve smyslu protokolu, jsou-li kombinovány s těmito účinnými složkami:

Zdroj: www.unep.org/ozone/Information_for_the_Parties/3Bi_dec12-2-3.asp

Tabulka 1

Bronchiodilatory s krátkodobým účinkem beta-sympatomimetik

Země	Salbutamol	Terbutalin	Fenoterol	Orciprenalin	Reproterol	Karbuterol	Hexoprenalin	Pirbuterol	Klenbuterol	Bitolterol	Prokaterol
Rakousko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Belgie	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Kypr	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Česká republika	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Dánsko	X
Estonsko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Finsko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Francie	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Německo	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Řecko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Maďarsko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Irsko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Itálie	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Lotyšsko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Litva	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Lucembursko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Malta	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Nizozemsko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Polsko	X
Portugalsko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Norsko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Slovensko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Slovinsko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Španělsko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Švédsko	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Spojené království	X

Tabulka 2

Inhalované steroidy

Země	Beklomethason	Dexamethason	Flunisolid	Flutikason	Budesonid	Triamcinolon
Rakousko	X	X	X	X	X	X
Belgie	X	X	X	X	X	X
Kypr
Česká republika	X	X	X	X	X	X
Dánsko	X			X
Estonsko	X	X	X	X	X	X
Finsko	X			X
Francie	X			X
Německo	X	X	X	X	X	X
Řecko
Maďarsko	X	X	X	X	X	X
Irsko	X			X
Itálie	X	X	X	X	X	X
Lotyšsko	X	X	X	X	X	X
Litva	X	X	X	X	X	X
Lucembursko	X	X	X	X	X	X
Malta				X	X
Polsko
Portugalsko	X			X	X
Nizozemsko	X	X	X	X	X	X
Norsko
Slovensko	X	X	X	X	X	X
Slovinsko	X	X	X	X	X	X
Španělsko	X			X
Švédsko	X			X
Spojené království				X

Tabulka 3

Nesteroidní antiflogistika

Země	Kyselina kromoglyková	Nedrokromil
Rakousko	X	X
Belgie	X	X
Kypr	X	X
Česká republika	X	X
Dánsko	X	X
Estonsko	X	X
Finsko	X	X
Francie	X	X
Německo	X	X
Řecko	X	X
Maďarsko	X
Irsko
Itálie	X	X
Lotyšsko	X	X
Litva	X	X
Lucembursko	X
Malta	X	X
Polsko
Portugalsko	X
Nizozemsko	X	X
Norsko
Slovensko	X	X
Slovinsko	X	X
Španělsko		X
Švédsko	X	X
Spojené království

Tabulka 4

Anticholinergické bronchiodilatory

Země	Ipratropium bromid	Oxitropium bromid
Rakousko	X	X
Belgie	X	X
Kypr	X	X
Česká republika	X	X
Dánsko	X	X
Estonsko	X	X
Finsko	X	X
Francie
Německo	X	X
Řecko	X	X
Maďarsko	X	X
Irsko	X	X
Itálie
Lotyšsko	X	X
Litva	X	X
Lucembursko	X	X
Malta	X	X
Nizozemsko	X	X
Polsko
Portugalsko	X
Norsko
Slovensko	X	X
Slovinsko	X	X
Španělsko	X	X
Švédsko	X	X
Spojené království	X	X

Tabulka 5

Bronchiodilatory s dlouhodobým účinkem beta-sympatomimetik

Země	Formoterol	Salmeterol
Rakousko	X	X
Belgie	X	X
Kypr	X
Česká republika	X	X
Dánsko
Estonsko	X	X
Finsko	X	X
Francie	X	X
Německo	X	X
Řecko
Maďarsko	X	X
Irsko	X	X
Itálie	X	X
Lotyšsko	X	X
Litva	X	X
Lucembursko	X	X
Malta	X	X
Nizozemsko	X
Polsko
Portugalsko
Norsko
Slovensko	X	X
Slovinsko	X	X
Španělsko		X
Švédsko	X	X
Spojené království

Tabulka 6

Kombinace účinných složek v jediném inhalátoru odměřených dávek

Země
Rakousko	X všechny výrobky
Belgie	X všechny výrobky
Kypr
Česká republika	X všechny výrobky
Dánsko
Estonsko
Finsko	X všechny výrobky
Francie	X všechny výrobky
Německo	X všechny výrobky
Řecko
Maďarsko	X všechny výrobky
Irsko
Itálie	Budenosid + Fenoterol	Flutikason + Salmeterol
Lotyšsko	X všechny výrobky
Litva	X všechny výrobky
Lucembursko	X všechny výrobky
Malta	X všechny výrobky
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Norsko
Slovensko	X všechny výrobky
Slovinsko	X všechny výrobky
Španělsko
Švédsko	X všechny výrobky
Spojené království

PŘÍLOHA II

Základní lékařské použití

Kvóty pro regulované látky skupiny I, které se mohou použít na výrobu inhalátorů odměřených dávek používaných při léčbě astmatu a chronických obstrukčních plicních chorob, jsou přiděleny těmto společnostem:

3 M Health Care Ltd (UK)

Bespak Europe Ltd (UK)

Boehringer Ingelheim GmbH (DE)

Chiesi Farmaceutici SpA (IT)

Inyx Pharmaceuticals Ltd (UK)

Ivax Ltd (IE)

Laboratorio Aldo Union SA (ES)

SICOR SpA (IT)

Valeas SpA Pharmaceuticals (IT)

Valvole Aerosol Research Italiana (VARI)

SpA — LINDAL Group Italia (IT)

PŘÍLOHA III

Základní laboratorní použití

Kvóty pro regulované látky skupin I a II, které jsou určeny pro laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

Acros Organics bvba (BE)

Bie & Berntsen A-S (DK)

Carlo Erba Reactifs-SDS (FR)

Harp International (UK)

Honeywell Specialty Chemicals (DE)

Ineos Fluor (UK)

LGC Promochem (DE)

Mallinckrodt Baker (NL)

Merck KGaA (DE)

Mikro+Polo d.o.o. (SI)

Panreac Química S.A. (ES)

Sanolabor d.d. (SI)

Sigma Aldrich Chimie (FR)

Sigma Aldrich Logistik (DE)

Tazzetti Fluids (IT)

VWR I.S.A.S. (FR)

PŘÍLOHA IV

Základní laboratorní použití

Kvóty pro regulované látky skupiny III, které jsou určeny pro laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

Airbus France (FR)

Eras Labo (FR)

Ineos Fluor (UK)

Ministry of Defense (NL)

Sigma Aldrich Chimie (FR)

PŘÍLOHA V

Základní laboratorní použití

Kvóty pro regulované látky skupiny IV, které jsou určeny pro laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

Acros Organics (BE)

Bie & Berntsen A-S (DK)

Carlo Erba Reactifs-SDS (FR)

Health Protection Inspectorate-Laboratories (EE)

Honeywell Specialty Chemicals (DE)

Institut scientifique de service public (ISSeP) (BE)

Mallinckrodt Baker (NL)

Merck KGaA (DE)

Mikro+Polo d.o.o. (SI)

Panreac Química S.A. (ES)

Sanolabor d.d. (SI)

Sigma Aldrich Chimie (FR)

Sigma Aldrich Laborchemikalien (DE)

Sigma Aldrich Logistik (DE)

PŘÍLOHA VI

Základní laboratorní použití

Kvóty pro regulované látky skupiny V, které jsou určeny pro laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

Acros Organics (BE)

Bie & Berntsen A-S (DK)

Merck KGaA (DE)

Mikro+Polo d.o.o. (SI)

Panreac Química S.A. (ES)

Sanolabor d.d. (SI)

Sigma Aldrich Chimie (FR)

Sigma Aldrich Logistik (DE)

PŘÍLOHA VII

Laboratorní a analytické kritické použití

Kvóty pro regulované látky skupiny VI, které jsou určeny pro laboratorní a analytické kritické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

Mebrom NV (BE)

Sigma Aldrich Logistik (DE)

PŘÍLOHA VIII

Základní laboratorní použití

Kvóty pro regulované látky skupiny VII, které jsou určeny pro laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

Ineos Fluor (UK)

Sigma Aldrich Chimie (FR)

PŘÍLOHA IX

Základní laboratorní použití

Kvóty pro regulované látky skupiny IX, které jsou určeny pro laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

Ineos Fluor (UK)

Sigma Aldrich Logistik (DE)

PŘÍLOHA X

Tato příloha obsahuje důvěrné obchodní informace, a proto se nezveřejňuje.

4.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 94/55

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 3. dubna 2007,

kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu pentaerythritolu pocházejícího z Čínské lidové republiky, Ruska, Turecka, Ukrajiny a Spojených států amerických

(2007/214/ES)

KOMISE EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Zahájení

(1)	Dne 2. prosince 2005 obdržela Komise podnět, který podala v souladu s článkem 5 základního nařízení CEFIC (Evropská rada chemického průmyslu) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové produkce pentaerythritolu ve Společenství.

(2)	Tento podnět obsahoval důkazy o dumpingovém dovozu pentaerythritolu z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Ukrajiny, Ruska, Turecka a ze Spojených států amerických, jakož i o podstatné újmě z něho plynoucí, což bylo považováno za dostatečný důvod pro zahájení řízení.

(3)	Dne 17. ledna 2006 bylo řízení zahájeno zveřejněním oznámení o zahájení (2) v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Strany dotčené řízením

(4)

Komise oficiálně uvědomila o zahájení řízení žadatele, výrobce ze Společenství, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele, dodavatele i sdružení, o nichž je známo, že se jich toto řízení týká, jakož i představitele dotčených vyvážejících zemí. Zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit písemně své názory a požádat o slyšení v termínu stanoveném v oznámení o zahájení.

(5)	Výrobci žadatelé, další výrobci ze Společenství, vyvážející výrobci, dovozci, uživatelé i dodavatelé vyjádřili své názory. Slyšení se dostalo všem zúčastněným stranám, jež o to požádaly a prokázaly existenci konkrétních důvodů pro to, aby byly vyslyšeny.

(6)

Aby se vyvážejícím výrobcům v ČLR a na Ukrajině umožnilo předložit žádost o statut tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, pokud si to přejí, rozeslala Komise formuláře žádosti čínským a ukrajinským orgánům, jakož i vyvážejícím výrobcům v obou těchto zemích, o nichž je známo, že se jich řízení týká. Jedna společnost v ČLR požádala o statut tržního hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení, příp. o individuální zacházení, pokud by se na základě šetření ukázalo, že nesplňuje podmínky pro přiznání statusu tržního hospodářství. Jediný ukrajinský výrobce požádal pouze o individuální zacházení.

(7)	Ve svém oznámení o zahájení Komise informovala, že při tomto šetření zaměřeném na vývozce/výrobce z ČLR může být uplatněn výběr vzorku. Avšak vzhledem k tomu, že pouze jedna společnost spolupracovala a projevila ochotu být zahrnuta do vzorku, nebylo výběru vzorku zapotřebí.

(8)

Všem stranám, o nichž je známo, že se jich řízení týká, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily v termínu stanoveném v oznámení o zahájení, byly zaslány dotazníky. Odpovědi došly od tří výrobců ze Společenství, z nichž jeden má dva výrobní závody, od tří nespřízněných dovozců, pěti uživatelů, jednoho dodavatele, jednoho vyvážejícího výrobce z ČLR, jednoho vyvážejícího výrobce z Turecka, jednoho vyvážejícího výrobce z Ukrajiny a od jednoho výrobce, který přistoupil na spolupráci v případné analogické zemi, kterou je Chile.

(9)

Komise vyhledala a prověřila veškeré informace považované za nutné pro zjištění dumpingu, následné újmy, jakož i zájmu Společenství a provedla inspekci v prostorách těchto společností:

Výrobci ze Společenství

—	Perstorp Specialty Chemicals AB, Perstorp, Švédsko

—	Perstorp Chemicals GmbH, Arnsberg, Německo

—	Chemza AS Strážske, Strážske, Slovensko

—	S.A. Polialco, Barcelona, Španělsko

Vyvážející výrobci z ČLR

—	Hubei Yihua Chemical Industry Co., Ltd., Yichang

Vyvážející výrobci z Ukrajiny

—	Rubezhnoye State Chemical Plant („Zarja“), Ruběžnoje

Vyvážející výrobci z Turecka

—	MKS Marmara Entegre Kimya Sanayi A.Ș., Beșiktaș

(10)

Se zřetelem na nutnost stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce z ČLR a Ukrajiny, jimž by nemusel být přiznán status tržního hospodářství, byla provedena inspekce za účelem stanovení běžné hodnoty na základě údajů z možné analogické země, tj. Chile, v prostorách této společnosti:

—	Oxiquim, Viña del Mar

Průmyslový uživatel ze Společenství

—	Nuplex Resins BV, Bergen op Zoom, Nizozemsko

3. Období šetření

(11)	Šetření dumpingu a újmy probíhalo v období od 1. ledna do 31. prosince 2005 („období šetření“ neboli „OŠ“). Zkoumání trendů relevantních pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření („posuzované období“).

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotčený výrobek

(12)

Dotčeným výrobkem je pentaerythritol (dále jen „penta“) zařazený pod kódem KN 2905 42 00. Jedná se o bílou, krystalickou, pevnou sloučeninu bez zápachu, která se vyrábí z formaldehydu a acetaldehydu, a o nejpoužívanější polyol pro výrobu alkydových pryskyřic na celém světě. Hlavní používané suroviny jsou metanol, který se používá pro výrobu formaldehydu, acetaldehyd a hydroxid sodný.

(13)

Alkydové pryskyřice, používané hlavně v nátěrových hmotách, představují přibližně 60–70 % konečného použití dotčeného výrobku. Další použití zahrnuje syntetická maziva pro chladicí kompresory, estery kalafuny používané v lepicích materiálech jako přilnavá složka a tetranitrát pentaerythritolu (PETN).

(14)

Na celém světě existují tři hlavní výrobní provedení, přičemž nejběžněji se vyrábí penta mono. Další dvě provedení jsou pro technické a nitrační účely. Provedení závisí na stupni čistoty, která je dána obsahem mono- a di-pentaerythritolu. Např. provedení penta mono má obsah monopentaerythritolu 98 % ve srovnání s 87 % v případě provedení pro technické účely. Šetření prokázalo, že výrobní postup je ve velké míře stejný u všech nejběžnějších provedení výrobků penta, a bylo tudíž zjištěno, že i výrobní náklady jsou u všech různých provedení shodné. Navíc bylo shledáno, že všechna provedení se vyznačují stejnými základními chemickými a fyzikálními vlastnostmi a že jsou v podstatě používána pro stejné účely.

(15)

Provedení penta mono a penta pro technické účely jsou v několika málo případech dodávána v mikronizované formě, což znamená, že výrobek je po skončení výrobního procesu předán ještě k mletí. Z chemického hlediska je mikronizovaná penta naprosto stejným výrobkem, ale v důsledku mletí má o něco vyšší náklady a prodejní cenu.

(16)

Turecký vývozní výrobce měl námitky proti použití jen jednoho typu penty slučujícího tři různá provedení: mono, provedení pro technické a nitrační účely. Tvrdil, že zejména mikronizovaná penta by měla být považována za odlišný typ. Toto druhé tvrzení bylo akceptováno a mikronizovaná penta, která představuje velmi malou část průmyslové produkce Společenství a u níž se zjistilo, že není vyvážena do Společenství z žádné z dotčených zemí, byla vyňata z okruhu výrobků v rámci tohoto šetření. Bylo nicméně usouzeno, že není důvod rozlišovat tři různá provedení jako samostatné typy, jelikož výše jejich nákladů a cen je stejná. Je třeba rovněž zdůraznit, že penta je do značné míry komoditou chápanou koncovým odběratelem jako jeden jediný výrobek. Proto byl tento požadavek zamítnut a zachován jediný typ.

(17)	Na základě chemických a technických vlastností, výrobního postupu a zastupitelnosti různých typů výrobku z hlediska uživatele se všechna provedení penty považují pro účely řízení za jeden výrobek.

2. Obdobný výrobek

(18)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek i penta vyráběná a prodávaná na domácích trzích dotčených zemí a na domácím trhu Japonska, o němž se původně uvažovalo jako o analogické zemi, jakož i penta, kterou ve Společenství vyrábí a prodává výrobní odvětví Společenství, mají stejné chemické a fyzikální vlastnosti i použití.

(19)	Proto byl učiněn předběžný závěr, že tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. DUMPING

1. Obecná metodologie

(20)	Obecná metodologie je popsána níže. Následná prezentace nálezů ohledně dumpingu u dotčených zemí proto jen popisuje otázky specifické pro každou vyvážející zemi.

2. Běžná hodnota

(21)	V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zkoumáno, zda je jeho domácí prodej penty reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představuje nejméně 5 % celkového vývozního prodejního objemu tohoto výrobce do Společenství.

(22)

Komise posléze přezkoumala, zda prodej penty prodávané na domácím trhu v reprezentativním množství by mohl být považován za realizovaný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to tak, že si stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům tohoto výrobku. V případech, kde prodejní objem penty prodávané za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo je převyšující představoval více než 80 % z celkového prodejního objemu a kde se cena určená na základě váženého průměru rovnala výrobním nákladům nebo je převyšovala, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr cen celkového prodeje na domácím trhu během OŠ nehledě na to, zda byl tento prodej ziskový nebo ne. V případech, kde objem ziskového prodeje penty představoval 80 % či méně z celkového prodejního objemu tohoto výrobku nebo kde cena založená na váženém průměru byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje, a to za předpokladu, že tento prodej představoval 10 % či více z celkového objemu prodeje penty.

(23)

V případech, kde objem ziskového prodeje penty představoval méně než 10 % celkového prodejního objemu tohoto výrobku, bylo usouzeno, že tento výrobek se prodává v nedostatečném množství na to, aby domácí cena byla vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty. Všude tam, kde domácí cena penty prodávaná některým výrobcem nemohla být použita ke stanovení běžné ceny, musela být uplatněna jiná metoda.

(24)	V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě vlastních výrobních nákladů každého výrobce s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky.

(25)	Proto Komise zkoumala, zda vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a zisk realizovaný každým z dotčených výrobců na domácím trhu představují spolehlivé údaje.

(26)

Skutečné prodejní, správní a režijní náklady na domácím trhu byly považovány za spolehlivé tam, kde objem prodeje dotčené společnosti na domácím trhu mohl být považován za reprezentativní, jak je to stanoveno v čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Ziskové rozpětí na domácím trhu bylo určeno na základě domácích tržeb v běžném obchodním styku.

(27)

Ve všech případech, kdy tyto podmínky nebyly splněny, Komise zkoumala, zda v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení lze použít údaje od jiných vývozců či výrobců na domácím trhu země původu. Pokud byly spolehlivé údaje k dispozici jen u jednoho vyvážejícího výrobce, nemohl být stanoven průměr tak, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení, a bylo zkoumáno, zda jsou splněny podmínky čl. 2 odst. 6 písm. b), tj. použití údajů se zřetelem na výrobu a prodej stejné obecné kategorie výrobků v případě dotyčného vývozce či výrobce. Pokud tyto údaje nebyly k dispozici či nebyly výrobcem poskytnuty, byly prodejní, správní a režijní náklady i zisk stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, tj. na základě jakékoliv jiné přiměřené metody.

3. Vývozní cena

(28)	Ve všech případech, kdy byl prodaný dotčený výrobek vyvážen nezávislým odběratelům v rámci Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných.

a) Srovnání

(29)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na základě cen ze závodu. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, byly provedeny vhodné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Příslušné úpravy byly povoleny ve všech případech, kde byly shledány přiměřenými, přesnými a podloženými ověřenými důkazy.

b) Dumpingové rozpětí

(30)	V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí u každého vyvážejícího výrobce stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžných hodnot s váženým průměrem vývozních cen.

4. Turecko

(31)	Odpověď na dotazník došla od jediného známého vyvážejícího výrobce.

a) Běžná hodnota

(32)	Výrobce měl celkově reprezentativní úroveň prodeje na domácím trhu a veškerý jeho prodej mohl být považován za realizovaný v běžném obchodním styku.

(33)	Navíc bylo zjištěno, že jeho domácí ceny se od sebe významně lišily v závislosti na měsíci prodeje.

(34)	Se zřetelem na výše uvedené, a aby se řádně vyjádřila běžná hodnota dotčeného výrobku během OŠ, bylo v tomto konkrétním případě považováno za vhodné stanovit u dotčeného výrobku měsíční běžnou hodnotu.

(35)	Pro každý měsíc byly za vhodný základ pro stanovení běžné hodnoty považovány ceny na domácím trhu. Proto byla běžná hodnota založena na skutečných cenách zaplacených či splatných nezávislými odběrateli na tureckém vnitřním trhu během každého měsíce OŠ.

b) Vývozní cena

(36)	Ve všech případech se dotčený výrobek prodal nezávislým odběratelům v rámci Společenství. Podle toho byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných.

(37)	Aby se zajistilo řádné srovnání odchylek od běžné hodnoty během OŠ, bylo považováno za vhodné stanovit vývozní cenu na základě měsíčního váženého průměru během OŠ.

c) Srovnání

(38)	Byly provedeny úpravy se zřetelem na rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění, nakládku a úvěry, jakož i na slevy, provize a rabaty.

(39)	Bylo zjištěno, že oznámené náklady na pojištění, poskytnuté rabaty a balení se mírně odchylovaly od údajů v účetnictví vyvážejícího výrobce. Výše těchto úprav byla proto příslušně opravena.

(40)

Na základě šetření se dále ukázalo, že vyvážející výrobce zaplatil značnou částku za poradenské služby. Společnost tvrdila, že tyto poplatky nejsou důvodem k úpravě, a že by proto neměly být odečteny ani z vývozní ceny, ani z domácí prodejní ceny. Bylo však zjištěno, že tyto výdaje ovlivnily náklady a ceny dotčeného výrobku, a měly tudíž vliv i na srovnatelnost cen. Proto byla příslušná položka přiřazena na základě množství k příslušnému prodeji (na domácím trhu, v rámci ES a do třetích zemí) a odečtena z prodejních cen jako úprava ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(41)	Pokud jde o úvěrové náklady, bylo zjištěno, že úroková sazba vykázaná za OŠ neodráží skutečné náklady krátkodobého financování, které společnosti vznikly. Proto byly úvěrové náklady příslušně upraveny.

d) Dumpingové rozpětí

(42)

Se zřetelem na existenci jasné struktury vývozních cen lišících se v jednotlivých obdobích bylo usouzeno, že tento prvek by měl být vzat v úvahu při výpočtu dumpingového rozpětí. Proto bylo srovnání u dotčeného výrobku provedeno na měsíčním základě, a to mezi váženým průměrem vývozních cen a váženým průměrem běžných hodnot.

(43)	Na základě výše uvedeného dumpingové rozpětí zjištěné u spolupracujícího vyvážejícího výrobce vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením bylo pod úrovní minimální hranice, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(44)

Konstatuje se, že dumpingové rozpětí by bylo také minimální, kdyby toto srovnání bylo učiněno mezi váženým průměrem běžných hodnot a jednotlivými vývozními transakcemi. Takovéto srovnání však nebylo považováno za vhodné. I když existovala struktura vývozních cen, které se v jednotlivých měsících značně lišily (byl pozorován rozdíl až 20 % vývozní ceny v jednotlivých měsících OŠ – přičemž podstatně nižší úrovně byly od května do října 2005), vykazovala měsíční běžná hodnota stejný trend. Tento průběh vyplýval z toho, že hlavní suroviny představující značný podíl výrobních nákladů dotčeného výrobku procházely stejným vývojem. Proto metodika uvedená ve 42. bodě odůvodnění plně odráží míru dumpingu.

(45)	Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že veškerý turecký vývoz dotčeného výrobku do Společenství připadal na spolupracujícího vyvážejícího výrobce, nebyl důvod domnívat se, že by nějaký jiný vyvážející výrobce nespolupracoval.

(46)	Proto by mělo být řízení zastaveno s ohledem na Turecko, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

5. Čínská lidová republika („ČLR“) a Ukrajina

a) Status tržního hospodářství

(47)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingovém šetření vztahujícím se na dovoz pocházející z ČLR a Ukrajiny stanoví běžná hodnota v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u nichž se shledalo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(48)

Stručně a jen pro snadnější orientaci jsou níže shrnuta kritéria statutu tržního hospodářství:

i)	obchodní rozhodnutí a náklady jsou reakcí na tržní podmínky a jsou bez významných státních zásahů,

ii)	společnosti mají jeden jasný soubor základních účetních záznamů, které jsou předmětem nezávislého auditu v souladu s mezinárodními účetními standardy a jsou uplatňovány pro všechny účely,

iii)	neexistují žádná podstatná zkreslení přenesená z bývalého systému netržního hospodářství,

iv)	právní jistotu a stabilitu zajišťují zákony o konkursu a majetku,

v)	směnné kurzy fungují na základě tržních sazeb.

(49)

O statut tržního hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení požádal a do stanoveného termínu na formulář žádosti o přiznání statutu tržního hospodářství pro vyvážející výrobce odpověděl jeden vyvážející výrobce z ČLR. Komise si vyhledala a dle nutnosti ověřila u této společnosti na místě veškeré nezbytné informace předložené v její žádosti o přiznání statutu tržního hospodářství.

(50)	Šetření ukázalo, že žádost o přiznání statutu tržního hospodářství musí být u této společnosti zamítnuta, neboť nesplňuje požadavky výše uvedených kritérií jedna, dvě a tři.

(51)

V důsledku toho, že hlavními akcionáři jsou státní podniky a že členové vedení jmenovaní těmito akcionáři zastávají nepoměrný a kontrolní počet funkcí v představenstvu, bylo shledáno, že stát by mohl uplatňovat podstatný vliv na obchodní rozhodnutí této společnosti týkající se jejího každodenního řízení, rozdělování zisku, emise nových akcií, navyšování kapitálu, pozměňování stanov a rozpuštění společnosti, a že takováto rozhodnutí nejsou tedy činěna v reakci na signály trhu.

(52)

Navíc finanční výkazy této firmy neodrážely pravdivou finanční situaci, neboť společnost provedla bez odůvodnění určitá přerozdělení u odpisů dlouhodobých aktiv, což představuje porušení IAS 1-13. Spolu se skutečností, že auditoři společnosti nevyjádřili žádné výhrady či vysvětlení ke zjištěným praktikám, to představuje jasné porušení mezinárodních účetních standardů.

(53)

Se zřetelem na ocenění počátečních aktiv nebyla firma schopna poskytnout žádné vysvětlení ohledně základu, na němž bylo ocenění provedeno. Konečně tato firma nebyla schopna nikterak prokázat platbu nájemného za kancelářskou budovu. Oba nedostatky ukázaly, že z dřívějšího systému netržního hospodářství přetrvávají značná zkreslení.

(54)

Byla provedena konzultace s poradním výborem a dotčeným stranám byla přímo dána možnost vyjádřit se k výše uvedeným zjištěním. Žádné vyjádření však nebylo obdrženo. Výrobnímu odvětví Společenství byla rovněž dána možnost vyjádřit se a to souhlasilo se závěrem k přiznání statutu tržního hospodářství.

(55)	Na základě výše uvedených kroků se dospělo k závěru, že čínskému vyvážejícímu výrobci by neměl být přiznán status tržního hospodářství.

b) Individuální zacházení

(56)	Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se celostátní clo, pokud je stanoveno, vztahuje na země spadající pod tento článek vyjma případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují veškerá kritéria individuálního zacházení zakotvená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(57)

Čínský vyvážející výrobce, jemuž nemohl být přiznán status tržního hospodářství, požádal i o individuální zacházení pro případ, že by mu nebyl přiznán status tržního hospodářství. Bylo však zjištěno, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, že stát zde uplatňuje přes své zástupce v představenstvu této společnosti podstatný vliv ohledně vývozních cen a množství vývozu, jakož i prodejních podmínek takovým způsobem, že je nelze považovat za svobodně stanovené. Navíc tyto státní zásahy týkající se každodenního řízení společnosti znamenají, že nelze vyloučit riziko obcházení, jestliže se tomuto vývozci poskytne individuální celní sazba.

(58)	V důsledku toho, a protože se zjistilo, že tento čínský vyvážející výrobce nesplňuje všechny požadavky tak, aby mu mohlo být poskytnuto individuální zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení, muselo být individuální zacházení zamítnuto.

(59)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce z Ukrajiny nepožadoval statut tržního hospodářství a zažádal si jen o individuální zacházení. Avšak na Ukrajině není znám žádný jiný výrobce penty, což potvrzuje skutečnost, že vývoz penty z Ukrajiny do Společenství vykázaný ze strany spolupracujícího vyvážejícího výrobce se rovná množství uváděnému Eurostatem. Proto bylo považováno za zbytečné rozhodnout, zda by tomuto vyvážejícímu výrobci mělo být poskytnuto individuální zacházení, neboť bude v každém případě uloženo jednotné celostátní clo.

c) Běžná hodnota

i) Analogická země

(60)	Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž není přiznán status tržního hospodářství, určena na základě cen či početně zjištěné běžné hodnoty v některé analogické zemi.

(61)	V oznámení o zahájení vyjádřila Komise svůj záměr využít jako příslušnou analogickou zemi za účelem stanovení běžné hodnoty pro ČLR a Ukrajinu Japonsko a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily. Proti tomuto návrhu nevznesla námitky žádná zúčastněná strana.

(62)	Komise se spojila se známým výrobcem penty v Japonsku a požádala jej o spolupráci v předmětném řízení. Žádné spolupráce se jí však nedostalo.

(63)

Původně nebyly země dotčené předmětným řízením vybrány proto, že buď chyběla spolupráce nebo že jejich domácí trh mohl být narušen v důsledku dumpingových praktik. Proto Komise usilovala o spolupráci ze strany všech dalších známých výrobců z Chile, Tchaj-wanu, Brazílie a Korejské republiky jako dalších zemí, kde probíhá výroba penty.

(64)

Se spoluprácí souhlasil pouze výrobce z Chile. I když v Chile byl jen jeden výrobce, byl chilský domácí trh s pentou během období OŠ vystaven značné hospodářské soutěži v důsledku dovozu z Číny, Tchaj-wanu, USA, Švédska a Korejské republiky, protože tam nejsou stanoveny žádné kvóty ani žádná jiná množstevní dovozní omezení.

(65)	Se zřetelem na výše uvedené se dospělo k předběžnému závěru, že Chile je nejvhodnější a nejpřiměřenější analogickou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(66)	Tomuto výrobci byl proto zaslán dotazník s žádostí o informace o cenách na domácím trhu a výrobních nákladech obdobného výrobku a údaje postoupené v jeho odpovědi byly na místě ověřeny.

(67)

Šetření však ukázalo, že ze strany spolupracujícího tureckého vyvážejícího výrobce nebyl praktikován dumping. Nedocházelo k žádným zjevným deformacím tureckého trhu s pentou a výrobní postup i suroviny používané tímto tureckým výrobcem se více podobají výrobnímu postupu a surovinám čínských a ukrajinských vyvážejících výrobců.

(68)	Proto byl učiněn závěr, že za přiměřenou analogickou zemi pro účely tohoto řízení lze považovat Turecko.

ii) Stanovení běžné hodnoty v analogické zemi

(69)	V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, určena na základě ověřených informací získaných od výrobce v analogické zemi.

(70)	Běžná hodnota byla stanovena, jak je uvedeno výše v 32. až 35. bodě odůvodnění.

d) Vývozní ceny

(71)	Veškerý vývoz do Společenství ze strany čínských a ukrajinských vyvážejících výrobců byl uskutečňován přímo ve prospěch nezávislých odběratelů ve Společenství, a proto byla vývozní cena určena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených či splatných.

(72)	Vzhledem k tomu, že průměrná běžná hodnota za celé OŠ nebyla shledána reprezentativní, a to z důvodů vysvětlených výše v 33. až 37. bodě odůvodnění, byly stanoveny měsíční průměrné vývozní ceny.

e) Srovnání

(73)	Se zřetelem na dopravní, pojistné, manipulační a vedlejší náklady, jakož i na poplatky za balení, úvěrové a bankovní poplatky byly učiněny úpravy tam, kde to bylo proveditelné a opodstatněné.

f) Dumpingová rozpětí

(74)	U každého vyvážejícího výrobce, jemuž nebyl přiznán status tržního hospodářství, byl měsíční vážený průměr běžných hodnot stanovených pro analogickou zemi porovnán s měsíčním váženým průměrem vývozních cen do Společenství, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(75)

Podle údajů Eurostatu představoval v případě ČLR objem penty vyvážené spolupracujícím vyvážejícím výrobcem značně méně než 70 % celkového objemu penty dovážené během OŠ z této země. Pro nespolupracující vyvážející výrobce z ČLR muselo být tudíž dumpingové rozpětí stanoveno na základě dostupných faktů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Bylo tedy považováno za nutné, aby dumpingové rozpětí bylo pro spolupracujícího výrobce určeno na základě nejvyšších dumpingových transakcí. Tento přístup byl považován za nutný i proto, aby se zabránilo poskytnutí určitého bonusu v případech nedostatečné spolupráce, a se zřetelem na skutečnost, že nic nenaznačovalo, že nespolupracující strana by prováděla dumping na nižší úrovni.

(76)	Proto bylo celostátní průměrné dumpingové rozpětí vypočítáno s využitím váhového faktoru v podobě hodnoty CIF u obou skupin vývozců, tj. spolupracujících i nespolupracujících.

(77)	V případě Ukrajiny, jak je vysvětleno výše v 59. bodě odůvodnění, bylo vzhledem k vysoké úrovni spolupráce považováno za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí na stejné úrovni, jako byla úroveň zjištěná pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(78)

Dumpingové rozpětí, vyjádřené procentuálně z dovozní ceny CIF na hranice Společenství, bez cla, je následující:

Země	Dumpingové rozpětí
ČLR	18,7 %
Ukrajina	10,3 %

6. Rusko a Spojené státy americké (USA)

(79)

Žádný z výrobců z Ruska a Spojených států amerických při tomto šetření nespolupracoval. Z tohoto důvodu a vzhledem k neexistujícímu jinému vhodnějšímu základu bylo celostátní dumpingové rozpětí předběžně stanoveno na základě dostupných skutečností v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. údajů odvozených z podnětu.

(80)

Dumpingová rozpětí, vyjádřená procentuálně z dovozní ceny CIF na hranice Společenství, bez cla, jsou následující:

Země	Dumpingové rozpětí
Rusko	25 %
USA	54 %

D. ÚJMA

1. Výroba ve Společenství

(81)

Z šetření vyplynulo, že obdobný výrobek vyrábí pět výrobců ve Společenství, z nichž jeden má dva výrobní provozy. Podnět byl podán jménem dvou z těchto výrobců. Po zahájení se rozhodl třetí výrobce podpořit řízení tím, že bude plně spolupracovat při šetření. Ze zbývajících dvou výrobců, z nichž oba dodali obecné údaje o výrobě a prodeji, vyjádřili oba řízení svou podporu.

(82)

Objem výroby ve Společenství pro účely čl. 4 odst. 1 základního nařízení byl proto předběžně vypočítán tak, že se sečetl objem výroby tří spolupracujících výrobců ve Společenství s objemem výroby dalších dvou výrobců podle jimi dodaných údajů. Na základě toho činila v OŠ celková výroba Společenství obdobného výrobku 115 609 tun.

2. Definice výrobního odvětví Společenství

(83)	Výroba tří výrobců ze Společenství, kteří plně spolupracovali při šetření, činí 94 % obdobného výrobku vyráběného v rámci Společenství. Proto se má za to, že ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení představují výrobní odvětví Společenství.

3. Spotřeba Společenství

(84)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě prodejních objemů známých výrobců ve Společenství plus dovozu ze všech třetích zemí pod příslušným kódem KN podle Eurostatu. V tomto ohledu je třeba konstatovat, že ze dvou výrobců ze Společenství, kteří nejsou žadateli, poskytl prodejní údaje za celé posuzované období pouze jeden. Proto nebyly vzaty v úvahu prodejní údaje druhého výrobce, neboť byly poskytnuty pouze za OŠ. Protože tyto prodejní objemy byly nízké, nemá jejich vyloučení vliv na celkový obraz. Jak je znázorněno v níže uvedené tabulce, klesla spotřeba dotčeného výrobku a obdobného výrobku ve Společenství během posuzovaného období o 12 %. Poptávka byla v letech 2003 a 2004 stabilní, zatímco v OŠ poklesla oproti předchozímu roku o 9 %.

	2002	2003	2004	OŠ
Spotřeba Společenství (v tunách)	83 195	80 697	80 403	73 025
Index	100	97	97	88

4. Dovoz z dotčených zemí do Společenství

a) Souhrnné posouzení

(85)

Komise zvážila, zda by účinky dovozu penty pocházející z ČLR, USA, Turecka, Ruska a Ukrajiny měly být posouzeny kumulativně podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Připomíná se, že nebylo shledáno, že dovoz z Turecka by byl za dumpingové ceny, a proto by řízení týkající se dovozu z této země mělo být zastaveno.

b) Dumpingové rozpětí a objem dovozu

(86)

Průměrná dumpingová rozpětí zjištěná v případě každé ze čtyř zbývajících zemí po vynětí Turecka jsou nad úrovní minimální hranice, jak je definována v čl. 9 odst. 3 základního nařízení, a objem dovozu z každé z těchto zemí není zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení s tím, že jejich příslušné podíly na trhu činily v OŠ 1,8 % v případě ČLR, 1,5 % v případě Ruska, 3,7 % v případě Ukrajiny a 1,9 % v případě USA.

c) Podmínky hospodářské soutěže

(87)	Objemy dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny během posuzovaného období značně stouply a stejně tak cenové trendy, jež se jasně podbízely cenám výrobního odvětví Společenství.

(88)

Jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že dotčený výrobek dovážený z dotčených zemí a obdobný výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství mají stejné základní technické, fyzikální a chemické vlastnosti i konečné použití. Navíc jsou všechny tyto výrobky prodávány podobnými prodejními kanály stejným odběratelům, čímž si navzájem konkurují.

(89)

Bylo shledáno, že se dovoz z USA nepodbízí cenám výrobního odvětví Společenství (viz 141. bod odůvodnění níže). Způsob stanovování cen vývozců z USA se jevil jako úplně odlišný od způsobu vývozců z ostatních dotčených zemí. USA se vlastně podařilo zvýšit svůj podíl na trhu Společenství při účtování vyšších cen, než byly ceny ostatních tří zemí. To lze vysvětlit skutečností, že jeden vyvážející výrobce z USA byl velmi úspěšný v jiném tržním segmentu, kde lze mít vyšší ceny. Za těchto okolností bylo usouzeno, že souhrnné posouzení dovozu z USA společně s dumpingovým dovozem z ČLR, Ruska a Ukrajiny není vhodné ve světle podmínek hospodářské soutěže mezi dovozem z USA a na jedné straně dumpingovým dovozem ze tří dotčených zemí a obdobným výrobkem Společenství na straně druhé.

(90)	Na základě výše uvedeného se dospělo k závěru, že byly splněny podmínky odůvodňující souhrnné posouzení dovozu penty pocházející z ČLR, Ruska a Ukrajiny.

d) Kumulovaný objem a podíl na trhu

(91)

Objemy dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny se podle údajů Eurostatu značně zvýšily z 1 235 tun v roce 2002 na 5 136 tun v OŠ. Jejich společný podíl na trhu se během stejného období průběžně zvyšoval z 1 % na 7 %. To lze vidět v souvislosti s klesající spotřebou.

	2002	2003	2004	OŠ
Objem dovozu (v tunách)	1 235	3 397	4 752	5 136
Index	100	275	385	416
Podíl na trhu	1 %	4 %	6 %	7 %

e) Ceny dovozu a cenové podbízení

(92)

Informace o cenách týkající se celkového dovozu ze tří dotčených zemí byly převzaty od Eurostatu. Následující tabulka znázorňuje vývoj průměrných cen dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny. V průběhu posuzovaného období tyto ceny poklesly o 13 %.

	2002	2003	2004	OŠ
Dovozní ceny (v EUR/t)	1 131	1 032	1 030	988
Index	100	91	91	87

(93)

Aby se zjistilo, zda dochází k cenovému podbízení, analyzovala Komise údaje vztahující se k OŠ. Relevantní byly prodejní ceny výrobního odvětví Společenství účtované nezávislým odběratelům, dle potřeby upravené na úroveň cen ze závodu, tj. při vyloučení dopravních nákladů uvnitř Společenství a po odečtení slev a rabatů. Tyto ceny byly srovnány s cenami dovozu ze tří dotčených zemí. V případě Ruska, za předpokladu neexistující spolupráce, byla vývozní cena stanovená na základě váženého průměru převzata od Eurostatu. Pokud jde o ČLR a Ukrajinu, bylo srovnání učiněno s vývozními cenami účtovanými spolupracujícími výrobci, očištěnými o slevy a dle potřeby upravenými na ceny CIF na hranice Společenství s patřičnou úpravou zohledňující náklady celního odbavení a náklady po dovozu. Ceny byly v obou případech považovány za reprezentativní, neboť na Ukrajině je pouze jeden výrobce penty, a pokud jde o ČLR, představuje vývoz spolupracujícího výrobce asi polovinu veškeré penty vyvážené z ČLR do ES.

(94)	Toto srovnání ukázalo, že během OŠ činilo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení 11,3 % u ČLR, 6,2 % u Ukrajiny a 11,9 % v případě Ruska.

5. Situace ve výrobním odvětví Společenství

(95)	V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení obsahovalo přezkoumání důsledků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství analýzu všech hospodářských činitelů a ukazatelů majících vliv na stav výrobního odvětví během posuzovaného období.

a) Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(96)

Mezi rokem 2002 a OŠ klesla výroba o 3 %. Nárůst v roce 2004 byl výsledkem zvýšení výrobní kapacity jedním výrobcem. Vývoj objemů výroby byl následující:

	2002	2003	2004	OŠ
Výroba (v tunách)	111 665	103 913	115 204	108 309
Index	100	93	103	97

(97)

Kapacita výroby byla zjištěna na základě jmenovité kapacity výrobních jednotek výrobního odvětví Společenství s ohledem na přerušení výroby. Výrobní kapacita vzrostla během posuzovaného období o 6 %. K tomuto zvýšení došlo hlavně v roce 2004 a bylo výsledkem úspěšného odstranění nedostatků ve výrobě u jednoho výrobce na jedné straně a reorganizace druhého výrobního závodu stejného výrobce na straně druhé.

(98)

V důsledku snížení objemu výroby a mírného zvýšení kapacity se využití kapacity snížilo z 95 % v roce 2002 na 87 % v OŠ.

	2002	2003	2004	OŠ
Výrobní kapacita (v tunách)	117 020	119 020	123 987	123 987
Index	100	102	106	106
Využití kapacity	95 %	87 %	93 %	87 %

b) Zásoby

(99)

Zásoby se během posuzovaného období více než zdvojnásobily, což odráží zvyšující se potíže výrobního odvětví Společenství s prodejem svých výrobků na trhu Společenství.

	2002	2003	2004	OŠ
Zásoby (v tunách)	3 178	6 598	6 910	7 122
Index	100	208	217	224

c) Prodejní objem, podíly na trhu a průměrné jednotkové ceny ve Společenství

(100)

Prodej penty ze strany výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství trvale klesal z 64 663 tun v roce 2002 na 54 543 tun v OŠ, tj. o 16 %. Pokles objemu prodeje byl tedy strmější než snížení spotřeby uvnitř Společenství, která se, jak je uvedeno výše, snížila o 12 % během stejného období. Výrobní odvětví tak zaznamenalo zmenšení svého podílu na trhu o 3 procentní body. Podíl na trhu klesl ze 78 % v roce 2002 na 75 % v OŠ.

	2002	2003	2004	OŠ
Objem prodeje v ES (v tunách)	64 663	61 308	58 681	54 543
Index	100	95	91	84
Podíl na trhu	78 %	76 %	73 %	75 %

(101)

Průměrné prodejní ceny nespřízněným odběratelům na trhu Společenství se během posuzovaného období snížily o 11 %. V letech 2002 a 2003 došlo k mírnému zvýšení cen, po němž ceny opět klesly, a během OŠ se dostaly až na rekordně nízkou úroveň, kde se zastavily na 1 040 EUR/t.

(102)

Pokles cen v průběhu posuzovaného období by měl být vnímán ve světle pokusů výrobního odvětví Společenství konkurovat dumpingovému dovozu. Současné hladiny cen jsou však neudržitelné, neboť výrobní odvětví Společenství je nuceno prodávat pod úrovní nákladů, aby se udrželo na trhu.

	2002	2003	2004	OŠ
Vážená průměrná cena (v EUR/t)	1 163	1 203	1 151	1 040
Index	100	103	99	89

d) Ziskovost a peněžní tok

(103)

Během posuzovaného období prudce poklesla ziskovost výrobního odvětví Společenství z 12,6 % v roce 2002 na – 11,5 % v OŠ. V roce 2004 se výrobnímu odvětví Společenství přece jen podařilo dosáhnout malého zisku, ale situace se dramaticky změnila v OŠ, kdy výrobní odvětví začalo být ztrátové. Hlavním důvodem tohoto vývoje je to, že zvýšení cen surovin, zejména metanolu, který představuje přibližně 25 % výrobních nákladů, nebylo možné přenést na odběratele v důsledku nízkých hladin cen dovozu z dotčených zemí.

	2002	2003	2004	OŠ
Ziskové rozpětí před zdaněním	12,6 %	7,5 %	5,7 %	–11,5 %

(104)

V průběhu posuzovaného období se ruku v ruce se snížením ziskovosti zhoršil i peněžní tok, jenž se v OŠ dostal do záporných hodnot. Pokles absolutní úrovně záporného peněžního toku na konci období je důsledkem snížení výroby a objemu prodeje.

	2002	2003	2004	OŠ
Peněžní tok (v EUR)	16 189 720	9 427 189	4 441 120	–3 012 661
Index	100	58	27	–19

e) Investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(105)

U investic se během posuzovaného období projevil kladný trend. Avšak hlavní investice byly učiněny v roce 2003, kdy bylo výrobní odvětví Společenství stále ještě ziskové. Investice v OŠ se týkaly odstranění nedostatků ve výrobě u jednoho výrobce a modernizace výrobního zařízení za účelem splnění ekologických požadavků u dalšího výrobce.

	2002	2003	2004	OŠ
Investice (v EUR)	3 756 302	8 483 655	2 956 275	4 394 137
Index	100	226	79	117

(106)

Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku byla v OŠ záporná a během posuzovaného období výrazně klesla, což odráží výše uvedený záporný trend v oblasti ziskovosti.

	2002	2003	2004	OŠ
Návratnost investic	18,5 %	10,5 %	7,9 %	–13,5 %
Index	100	57	43	–73

(107)

Nebyly žádné známky toho, že by výrobní odvětví Společenství, které se skládá z velkých společností zabývajících se též výrobou jiných výrobků, čelilo problému se získáváním kapitálu pro svou činnost, a proto byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství bylo v průběhu posuzovaného období s to obstarat si kapitál pro svou činnost.

f) Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(108)

Vývoj zaměstnanosti, produktivity a mezd byl následující:

	2002	2003	2004	OŠ
Počet zaměstnanců	290	296	293	299
Index	100	102	101	103
Produktivita (v tunách na zaměstnance)	385	351	393	362
Index	100	91	102	94
Náklady práce na zaměstnance (v EUR)	43 379	44 469	46 899	44 921
Index	100	103	108	104

(109)

Počet zaměstnanců se během posuzovaného období zvýšil o 3 %. Bylo to důsledkem reorganizace u jednoho výrobce Společenství, jejímž výsledkem bylo přerozdělení pracovníků zaměstnaných na výrobě penty, i když celkový počet lidí zaměstnanců této společnosti zůstal na stejné úrovni. V důsledku mírného zvýšení počtu zaměstnanců a klesajícího objemu výroby vykazuje produktivita během posuzovaného období záporný trend.

(110)

Průměrná úroveň mzdy na zaměstnance se během posuzovaného období zvýšila o 4 %, což bylo méně než nárůst inflace ve stejném období.

g) Růst

(111)

Zatímco spotřeba se ve Společenství v průběhu posuzovaného období snížila o 12 %, prodejní objem výrobního odvětví Společenství poklesl o 16 % a současně objem dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny vzrostl o více než 300 % a z USA o více než 700 %. To vedlo ke ztrátě podílu Společenství na trhu, přičemž dotčeným dovozcům se podařilo svůj podíl zvýšit.

h) Rozsah skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(112)

Dumpingová rozpětí ČLR, Ruska, Ukrajiny a USA jsou uvedena výše v oddíle věnovaném dumpingu. Tato rozpětí jsou jasně nad úrovní minimální hranice. Navíc vzhledem k objemu a cenám dumpingového dovozu nelze považovat účinek skutečného dumpingového rozpětí za zanedbatelný.

(113)

Společenství se nezotavuje z účinků dřívějšího dumpingu či subvencování, neboť nebylo dříve provedeno žádné šetření.

6. Závěr k újmě

(114)

Analýza ukazatelů újmy ukazuje, že situace výrobního odvětví Společenství se po roce 2002 značně zhoršila a dostala se do nejnižšího bodu v OŠ, kdy výrobní odvětví vykázalo ztrátu 11,5 %.

(115)

V souvislosti s klesající spotřebou během posuzovaného období se výroba Společenství snížila o 3 % a využití kapacity ve stejném období o 8 %. Prodej na trhu Společenství se snížil o 16 % objemově a o 25 % hodnotově. Tento vývoj odráží i zvýšený stav zásob, které se ve sledovaném období téměř zdvojnásobily. To vedlo k poklesu podílu na trhu ze 78 % v roce 2002 na 75 % v OŠ. Průměrné jednotkové ceny se během posuzovaného období snížily o 11 %, což neodráželo zvýšení nákladů na suroviny ve stejném období. Aby výrobní odvětví Společenství dále neztrácelo svůj podíl na trhu a aby udrželo výrobu v chodu, nemělo jinou možnost než následovat cenové úrovně nastavené dumpingovým dovozem. To vyústilo ve značný propad ziskovosti v OŠ.

(116)

Většina ostatních ukazatelů újmy také potvrzuje negativní situaci výrobního odvětví Společenství. Návratnost investic a peněžní toky byly záporné a snížila se produktivita. Investice však vykázaly kladný trend. Nicméně investice učiněné v OŠ, což byl rok ztrát pro výrobní odvětví Společenství, spočívaly fakticky v odstranění výrobních nedostatků a v modernizaci strojního zařízení za účelem splnění ekologických požadavků a nebyly investicemi do nového výrobního zařízení. Mírný nárůst počtu zaměstnanců vyplynul z reorganizace v případě jednoho výrobce a nepředstavoval nábor nových pracovníků v době, kdy se hospodářská situace zhoršila.

(117)

Ve světle výše uvedeného lze dospět k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

E. PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

1. Předběžná poznámka

(118)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství v míře dovolující označit ji za podstatnou. Zkoumány byly i jiné známé faktory, než je dumpingový dovoz, které mohly současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že možná újma způsobená těmito jinými faktory nebude přičítána dumpingovému dovozu.

2. Účinek dumpingového dovozu

(119)

Připomíná se, že se zřetelem na Turecko, jehož podíl na trhu činil během OŠ 8,6 %, bylo zjištěné dumpingové rozpětí pod úrovní minimální hranice. Proto dovoz z Turecka nebyl zahrnut do analýzy vlivu dumpingového dovozu na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Společný podíl zbývajících čtyř zemí na trhu činil v OŠ 9 %.

(120)

Objem dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny během sledovaného období značně vzrostl, a to jak v absolutních hodnotách, tak i z hlediska podílu na trhu. V roce 2002 byl tento objem vskutku téměř zanedbatelný, když činil pouhých 1 235 tun, zatímco během posuzovaného období stoupl o 316 % na 5 136 tun v OŠ. Společný podíl těchto zemí na trhu vzrostl během stejného období z 1 % na 7 %. Vážený průměr dovozních cen klesl o 13 %, což vyústilo v jasné cenové podbízení během OŠ. Podstatný nárůst objemu dovozu z těchto tří dotčených zemí a jejich získání podílu na trhu během posuzovaného období, a to na základě cen, které zůstaly o dost nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, se tudíž časově shodoval s evidentním zhoršováním celkové finanční situace výrobního odvětví Společenství ve stejném období.

(121)

Výrobní odvětví Společenství namítlo, že i při nízkém podílu na trhu dokázal dumpingový dovoz vzhledem k charakteru této obchodní činnosti způsobit vážnou deformaci trhu. Penta je komoditou a nejnižší cena kótovaná na trhu určuje do značné míry tržní cenu, jíž se ostatní výrobci musí přizpůsobit, pokud si chtějí udržet zakázky. To dokazuje klesající trend prodejních cen ve výrobním odvětví Společenství, zatímco ceny hlavní suroviny, metanolu, vyletěly nahoru. Výrobní odvětví Společenství tvrdí, že nebylo s to přenést nárůst cen surovin na své odběratele v důsledku silného cenového tlaku dumpingového dovozu. To vedlo k prudkému poklesu produktivity, návratnosti investic i peněžního toku.

(122)

Když se nicméně podíváme na tento vývoj podrobněji, ukazuje se, že během OŠ došlo ke značnému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství. V letech před OŠ dovoz z ČLR, Ruska a Ukrajiny mohutně vzrostl z 1 235 tun v roce 2002 na 4 752 tun v roce 2004, tj. o 285 %, zatímco ceny u těchto zemí klesly během stejného období o 9 %. Avšak vliv tohoto prudkého nárůstu dovozu na situaci výrobního odvětví Společenství nebyl dramatický, tzn. že zatímco objem prodeje se snížil o 9 % a ceny o 1 %, zůstala úroveň zisku dosaženého v roce 2004 na přiměřené úrovni (5,7 %). V OŠ se pokles o 7 % prodeje realizovaného výrobním odvětvím Společenství časově shodoval s dalším nárůstem dovozu z dotyčných zemí o 8 %, což bylo relativně malé zvýšení ve srovnání s růstem, k němuž došlo v předchozích letech. Avšak výrobní odvětví Společenství zaznamenalo velký propad své ziskovosti teprve v OŠ, kdy došlo k jejímu poklesu na – 11,5 %, jakož i k dramatickému zhoršení jeho finanční situace.

(123)

Přihlédneme-li k výše uvedeným úvahám, zdá se, když se podíváme na celé posuzované období, že existuje určitá korelace mezi vývojem dumpingového dovozu a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Nezdá se však, že by dumpingový dovoz sám o sobě vysvětloval prudký pokles ziskovosti výrobního odvětví Společenství během OŠ. Proto nelze učinit závěr, že by dumpingový dovoz sehrál určující roli v situaci, kdy výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu, což vyvrcholilo v OŠ.

3. Vliv dalších faktorů

a) Snížení spotřeby v ES

(124)

Během posuzovaného období klesla spotřeba penty ve Společenství o 12 %. Zdá se, že tento klesající trend je spjat se sníženou poptávkou po alkydových pryskyřicích v oboru nátěrových hmot, které představují asi 70 % konečného užití penty na trhu Společenství. Návštěva u průmyslového odběratele penty, který vyrábí alkydové pryskyřice pro obor nátěrových hmot, ukázala, že do budoucnosti se očekává ještě prudší pokles poptávky po alkydech v důsledku nadcházejících změn v ekologické legislativě, která stanoví omezení pro emise těkavých organických sloučenin z nátěrových hmot jak pro architektonické, tak i průmyslové použití. Protože alkydové pryskyřice nejsou tak příznivé pro životní prostředí s ohledem na těkavé organické sloučeniny jako jiné technologie, očekává se, že se budou méně používat v nátěrových hmotách.

(125)

Prodej realizovaný výrobním odvětvím Společenství klesl o 16 % objemově a o tři procentní body z pohledu tržního podílu, a to ze 78 % v roce 2002 na 75 % v OŠ. Objem dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny vzrostl během posuzovaného období o 316 %, což vedlo ke zvýšení jejich podílu na trhu z 1 % na 7 %, čímž převzaly podíl na trhu, o nějž přišlo výrobní odvětví Společenství. Klesající poptávka po pentě ve Společenství proto jako taková nevysvětluje zhoršení situace jeho výrobního odvětví v průběhu posuzovaného období.

(126)

Roční vývoj spotřeby však ukazuje, že její pokles byl mnohem hlubší mezi rokem 2004 a OŠ, kdy se snížila o 9 % ve srovnání s předchozími roky. V letech 2003 a 2004 byla spotřeba fakticky na stejné úrovni, zatímco v letech 2002 a 2003 se zvýšila o 3 %. Proto vzhledem k časové shodě mezi snížením spotřeby a obdobím, kdy se výrobní odvětví Společenství stalo ztrátovým, nelze vyloučit, že snižující se poptávka po pentě na trhu Společenství ovlivnila situaci, v níž výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu.

b) Dovoz z dalších třetích zemí

(127)

Dovoz z dalších (pěti největších) třetích zemí byl následující:

	2002	2003	2004	OŠ
Chile
Objem (v tunách)	1 600	536	1 032	1 384
Index	100	34	65	87
Ceny (v EUR/t)	1 141	1 245	1 128	981
Index	100	109	99	86
Indie
Objem (v tunách)	0	119	390	551
Index	0	100	328	141
Ceny (v EUR/t)	0	1 167	1 085	1 253
Index	0	100	87	84
Tchaj-wan
Objem (v tunách)	343	657	1 840	863
Index	100	192	536	252
Ceny (v EUR/t)	1 071	1 060	1 003	1 004
Index	100	99	94	94
Turecko
Objem (v tunách)	6 300	7 065	8 957	6 730
Index	100	112	142	107
Ceny (v EUR/t)	1 292	1 339	1 277	1 097
Index	100	104	99	85
Japonsko
Objem (v tunách)	0	20	58	65
Index	0	100	290	112
Ceny (v EUR/t)	0	3 905	3 334	2 731
Index	0	100	85	82

(128)

Podle Eurostatu a informací shromážděných během šetření jsou hlavními třetími zeměmi, z nichž se dováží penta, Chile, Indie a Tchaj-wan. Přidá-li se dovoz z Turecka k dovozům z dalších třetích zemí, zvýšil se celkový objem dovozu z dalších třetích zemí o 12 % z 8 586 tun v roce 2002 na 9 636 tun v OŠ. To odpovídá zvýšení jejich společného podílu na trhu z 10 % na 13 %. Cenová hladina dovozu z třetích zemí byla v průběhu posuzovaného období o dost vyšší než v případě výrobního odvětví Společenství. Dovozu z dalších třetích zemí soupeřícímu s dumpingovým dovozem se tudíž podařilo zvýšit podíl na trhu o tři procentní body i na základě cen, které byly vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(129)

Je však třeba konstatovat, že dovoz z dalších třetích zemí sledoval jiný trend ve srovnání s trendem dumpingového dovozu v tom smyslu, že ke kulminaci dovozu z dalších třetích zemí došlo v roce 2004, zatímco v OŠ, což byl rok ztrát pro výrobní odvětví Společenství, dovoz ze třetích zemí opět poklesl o 22 % ve srovnání s předchozím rokem. I jeho průměrná cena se během stejného období snížila o 11 % a jeho podíl na trhu poklesl o dva procentní body. Jak se zdá, indikuje to, že od roku 2004 byli nízkými tržními cenami postiženi i výrobci v dalších třetích zemích. Jejich ceny nicméně zůstaly nad úrovní cen výrobního odvětví Společenství i během OŠ.

c) Vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství

(130)

Bylo rovněž zkoumáno, zda k újmě, k níž došlo během posuzovaného období, mohl přispět i vývoz z výrobního odvětví Společenství do zemí, které nejsou členy ES. Vývoz nezávislým odběratelům v zemích, jež nejsou členy ES, představoval téměř polovinu prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období. Objem vývozu se mezi rokem 2002 a OŠ zvýšil o 3 %, zatímco průměrné vývozní ceny klesly o 7 %.

	2002	2003	2004	OŠ
Objem prodeje na trzích mimo ES (v tunách)	44 333	35 376	46 460	45 587
Index	100	80	105	103
Průměrné prodejní ceny na trzích mimo ES (v EUR/t)	1 034	1 090	1 001	958
Index	100	105	97	93

(131)

I když prodej na vývoz se objemově o něco zvýšil, skutečnost, že průměrné vývozní ceny byly v průběhu sledovaného období nižší než průměrné prodejní ceny na trhu Společenství, a navíc pod úrovní jednotkových výrobních nákladů, měla jistě záporný vliv na celkovou finanční situaci ve výrobním odvětví Společenství, i když přímo neovlivňuje ziskovost na trhu Společenství. Nelze proto vyloučit, že újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla nepřímo způsobena i záporným vývojem ziskovosti na vývozních trzích, neboť ten měl jistě vliv i např. na schopnost výrobního odvětví Společenství realizovat nové investice či nabírat nové pracovníky.

d) Ostatní výrobci ve Společenství

(132)

Prodejní objem výrobce ve Společenství, který nebyl žadatelem a který poskytl údaje za celé dotyčné období, se snížil ještě výrazněji, než jak tomu bylo na straně výrobního odvětví Společenství. Proto se zdá, že tento výrobce je v podobné situaci jako výrobci ve Společenství, kteří podali podnět. Je tudíž jasné, že tento výrobce nepřispěl k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství.

e) Nárůst cen surovin

(133)

Ceny metanolu jako hlavní suroviny se během posuzovaného období značně zvýšily. Podle statistických údajů zveřejněných na internetové stránce Methanexu, největšího světového výrobce a obchodníka na trhu metanolu, se evropské smluvní ceny zvýšily ze 125 EUR/t v lednu 2002 na 235 EUR/t v prosinci 2005. To přispělo ke zvýšení jednotkových výrobních nákladů o 10 % během posuzovaného období a v návaznosti na to i k poklesu ziskovosti, vezmeme-li v úvahu, že prodejní ceny se ve stejném období snížily o 13 %.

(134)

Nelze usuzovat, že účinek prudce stoupajících cen surovin by byl tak velký, že by přivodil újmu výrobnímu odvětví Společenství. Záporný vývoj ziskovosti byl spíše důsledkem skutečnosti, že výrobci ve Společenství nemohli přenést tyto vyšší náklady surovin na své odběratele tím, že by zvýšili prodejní ceny kvůli nízké cenové hladině na trhu Společenství. Avšak zatímco ceny metanolu se v průběhu posuzovaného období zvýšily o 88 %, během OŠ činil tento nárůst jen 2 %. Proto souběžný cenový vývoj metanolu jako hlavní suroviny, i když tržní cena penty byla v OŠ nízká, nevysvětluje, proč se výrobní odvětví Společenství stalo v OŠ v tak velkém rozsahu ztrátovým.

4. Závěr k příčinným souvislostem

(135)

Z dostupných údajů vyplývá, že i při nízkém podílu na trhu vyvinul dumpingový dovoz z ČLR, Ruska a Ukrajiny cenový tlak na ceny výrobního odvětví Společenství. Avšak podrobnější analýza neumožňuje stanovení podstatné příčinné souvislosti mezi zhoršením finanční situace výrobního odvětví Společenstvi a vývojem dumpingového vývozu.

(136)

Ke značnému zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Společenství i jeho celkové finanční situace došlo mezi rokem 2004 a OŠ, kdy se objem dumpingového dovozu zvýšil pouze o 8 % ve srovnání s nárůstem o 285 % během předchozích tří let, kdy bylo výrobní odvětví Společenství stále ještě ziskové. Navíc se pokles poptávky po pentě na trhu Společenství časově shodoval se zhoršením finanční situace výrobního odvětví Společenství. Dále se zdá, že nárůst cen metanu jako hlavní suroviny byl mnohem méně výrazný v OŠ ve srovnání s předchozími roky, a proto se jím nevysvětluje náhlý a dramatický pokles ziskovosti v OŠ.

(137)

Skutečnost, že výrobní odvětví Společenství vyváží téměř polovinu své produkce za podnákladové ceny, je třeba vidět jako faktor, který dále přispěl k celkové negativní situaci výrobního odvětví Společenství, byť přímo neovlivňuje ziskovost na trhu Společenství.

(138)

Proto nelze učinit závěr, že dumpingový dovoz by sám o sobě způsobil podstatnou újmu. Přezkoumání dalších faktorů podle čl. 3 odst. 7 základního nařízení totiž ukázalo, že i snížení spotřeby, vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství, jakož i dovoz z jiných třetích zemí lze považovat za příčinu újmy.

5. Dovoz z USA

(139)

Objem vývozu z USA stoupl ze 169 tun v roce 2002 na 1 355 tun v OŠ. To vedlo ve stejném období ke zvýšení podílu na trhu z 0,2 % na 1,9 %.

(140)

Průměrné ceny dovozu z USA se během posuzovaného období snížily, ale byly vyšší než ceny účtované vývozci z ČLR, Ruska a Ukrajiny:

	2002	2003	2004	OŠ
Dovozní ceny (v EUR/t)	1 935	2 212	1 251	1 244
Index	100	114	65	64

(141)

Cenové podbízení bylo zjišťováno tak, jak je podrobně uvedeno výše v 93. bodě odůvodnění. Vážené průměrné rozpětí cenového podbízení činilo pro USA – 19,5 % v OŠ, tzn. že průměrná dovozní cena byla značně vyšší než cena účtovaná výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Jak je vysvětleno níže, dovoz z USA nevyvolal ani stlačení cen dolů.

(142)

Souběžně s růstem dovozu z USA bylo výrobní odvětví Společenství svědkem mj. i snížení svého prodeje, tržního podílu a ceny ve sledovaném období, což vedlo k závěru, jak se uvádí ve 117. bodě odůvodnění výše, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu. Konstatuje se však, že ceny dovozu z USA se nepodbízely cenám výrobního odvětví Společenství, ale že tento dovoz byl fakticky prodáván za značně vyšší ceny, než byly ceny výrobního odvětví Společenství. Navíc bylo provedeno dodatečné srovnání cen dovozu z USA s cenou nepůsobící újmu obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Cena nepůsobící újmu byla stanovena úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela ziskové rozpětí, které mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat, pokud by nedošlo k dumpingu působícímu újmu. Toto srovnání ukázalo, že úroveň prodeje pod cenou byla nepatrná. Na tomto základě se dochází k závěru, že tento dovoz nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

F. ZASTAVENÍ ŘÍZENÍ

(143)

Vzhledem k tomu, že neexistuje významná příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, mělo by být předmětné antidumpingové řízení v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 9 odst. 3 základního nařízení zastaveno.

(144)

Žadatel i všechny ostatní zúčastněné strany byli informováni o zásadních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá Komise zastavit toto řízení. Žadatelé poté vyjádřili své názory, které však nebyly takového charakteru, aby změnily výše uvedené závěry,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Antidumpingové řízení týkající se dovozu pentaerythritolu, kódu KN 2905 42 00, pocházejícího z Čínské lidové republiky, Ruska, Turecka, Ukrajiny a USA, se zastavuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 3. dubna 2007.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise

(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2) Úř. věst C 11, 17.1.2006, s. 4.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 94

České vydání	Právní předpisy	Svazek 50 4. dubna 2007

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 374/2007 ze dne 3. dubna 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 375/2007 ze dne 30. března 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 1702/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací ( 1 )	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 376/2007 ze dne 30. března 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 2042/2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů ( 1 )	18
	*	Nařízení Komise (ES) č. 377/2007 ze dne 29. března 2007 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	20
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise 2007/20/ES ze dne 3. dubna 2007, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES za účelem zařazení účinné látky dichlofluanid do přílohy I uvedené směrnice ( 1 )	23

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	IL	200,3
	MA	114,5
	SN	320,6
	TN	135,4
	TR	168,0
	ZZ	187,8
0707 00 05	JO	171,8
	MA	108,8
	TR	152,1
	ZZ	144,2
0709 90 70	MA	71,3
	TR	112,1
	ZZ	91,7
0709 90 80	EG	242,2
	IL	80,8
	ZZ	161,5
0805 10 20	CU	39,6
	EG	46,9
	IL	69,4
	MA	46,6
	TN	54,2
	TR	45,1
	ZZ	50,3
0805 50 10	IL	60,7
	TR	39,3
	ZZ	50,0
0808 10 80	AR	83,4
	BR	76,2
	CA	101,7
	CL	87,5
	CN	96,9
	NZ	127,7
	US	121,7
	UY	75,4
	ZA	91,5
	ZZ	95,8
0808 20 50	AR	79,4
	CL	110,0
	CN	54,2
	UY	68,0
	ZA	82,5
	ZZ	78,8

č.	Vet. č.	Název a adresa zařízení	Umístění dotyčné provozovny
1	BG 0401028	‚Mesokombinat-Svishtov‘ EOOD	gr. Svishtov ul. ‚33-ti Svishtovski polk‘ 91
2	BG 1201011	‚Mesotsentrala — Montana‘ OOD	gr. Montana bul. ‚Treti mart‘ 216
3	BG 1204013	‚Kompas‘ OOD	s. Komarevo obsht. Berkovitsa
4	BG 1604039	‚Evropimel‘ OOD	gr. Plovdiv bul. ‚V. Aprilov‘
5	BG 1701003	‚Mesokombinat — Razgrad‘ AD	gr. Razgrad, Industrialen kvartal, ul. ‚Beli Lom‘ 1
6	ВG 1901021	‚Mekom‘ AD	gr. Silistra Industrialna zona — Zapad
7	BG 2204099	‚Tandem-V‘ OOD	gr. Sofia bul. ‚Iliantsi‘ 23
8	BG 2501002	‚Tandem — Popovo‘ OOD	s. Drinovo obsht. Popovo

č.	Vet. č.	Název a adresa zařízení	Umístění dotyčné provozovny
1	BG 1202005	‚Gala M‘ OOD	gr. Montana
2	BG 1602001	‚Galus — 2004‘ EOOD	s. Hr. Milevo obl. Plovdiv
3	BG 1602045	‚Deniz 2001‘ EOOD	gr. Parvomay ul. ‚Al. Stamboliiski‘ 23
4	BG 1602071	‚Brezovo‘ AD	gr. Brezovo ul. ‚Marin Domuschiev‘ 2
5	BG 2402001	‚Gradus-1‘ OOD	gr. Stara Zagora kv. ‚Industrialen‘
6	BG 2802076	‚Alians Agrikol‘ OOD	s. Okop obl. Yambolska

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada
	2007/210/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 19. března 2007 o podpisu a prozatímním provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Malajsie o některých aspektech leteckých služeb	26
	Dohoda mezi Evropským společenstvím a vládou Malajsie o některých aspektech leteckých služeb	28
	Komise
	2007/211/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 27. března 2007 o přidělení množství regulovaných látek povolených pro základní použití ve Společenství pro rok 2007 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 (oznámeno pod číslem K(2007) 1285) ( 1 )	39
	2007/212/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 2. dubna 2007, kterým se mění rozhodnutí 2003/248/ES, pokud jde o prodloužení platnosti dočasných odchylek od některých ustanovení směrnice Rady 2000/29/ES, pokud jde o rostliny jahodníku (Fragaria L.) určené k výsadbě, kromě semen, pocházející z Argentiny (oznámeno pod číslem K(2007) 1428)	52
	2007/213/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 2. dubna 2007, kterým se mění rozhodnutí 2007/31/ES, kterým se stanoví přechodná opatření, pokud jde o odesílání některých produktů z odvětví masa a mléka, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, z Bulharska do jiných členských států (oznámeno pod číslem K(2007) 1443) ( 1 )	53
	2007/214/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 3. dubna 2007, kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu pentaerythritolu pocházejícího z Čínské lidové republiky, Ruska, Turecka, Ukrajiny a Spojených států amerických	55
	DOHODY
	Rada
*	Informace o dni vstupu v platnost Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních	70
*	Informace o vstupu v platnost Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech	70

		Tiskové opravy
	*	Oprava směrnice Komise 2007/19/ES ze dne 30. března 2007, kterou se mění směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami a směrnice Rady 85/572/EHS, kterou se stanoví seznam simulantů pro použití při zkoušení migrace složek materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami (Úř. věst. L 91 ze dne 31.3.2007)	71