ISSN 1725-5074 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 79 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 50 |
Obsah |
|
I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné |
Strana |
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
|
||
|
|
||
|
|
SMĚRNICE |
|
|
* |
Směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic ( 1 ) |
|
|
II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné |
|
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
|
Komise |
|
|
|
2007/170/ES |
|
|
* |
||
|
|
2007/171/ES |
|
|
* |
||
|
|
2007/172/ES |
|
|
* |
|
|
III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU |
|
|
|
AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU |
|
|
* |
|
|
Tiskové opravy |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné
NAŘÍZENÍ
20.3.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 292/2007
ze dne 19. března 2007
o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze. |
(2) |
Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 20. března 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. března 2007.
Za Komisi
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).
PŘÍLOHA
nařízení Komise ze dne 19. března 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Standardní dovozní hodnota |
0702 00 00 |
IL |
166,2 |
MA |
92,4 |
|
TN |
143,7 |
|
TR |
132,7 |
|
ZZ |
133,8 |
|
0707 00 05 |
JO |
132,2 |
MA |
65,6 |
|
TR |
175,9 |
|
ZZ |
124,6 |
|
0709 90 70 |
MA |
66,2 |
TR |
67,1 |
|
ZZ |
66,7 |
|
0709 90 80 |
IL |
121,6 |
ZZ |
121,6 |
|
0805 10 20 |
CU |
47,3 |
EG |
45,3 |
|
IL |
53,0 |
|
MA |
41,7 |
|
TN |
50,9 |
|
TR |
65,1 |
|
ZZ |
50,6 |
|
0805 50 10 |
EG |
58,7 |
IL |
68,1 |
|
TR |
44,3 |
|
ZZ |
57,0 |
|
0808 10 80 |
AR |
77,4 |
BR |
80,4 |
|
CA |
92,2 |
|
CL |
95,2 |
|
CN |
75,4 |
|
US |
114,1 |
|
UY |
71,1 |
|
ZA |
87,1 |
|
ZZ |
86,6 |
|
0808 20 50 |
AR |
74,8 |
CL |
73,1 |
|
UY |
70,9 |
|
ZA |
71,7 |
|
ZZ |
72,6 |
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.
20.3.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/3 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 293/2007
ze dne 19. března 2007,
kterým se zahajuje nabídkové řízení pro prodej alkoholu vinného původu určeného k užití jako bioethanol ve Společenství
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1), a zejména na článek 33 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu (2), stanoví mimo jiné prováděcí pravidla pro odbyt zásob alkoholu, které byly získány destilací podle článků 35, 36 a 39 nařízení Rady (EHS) č. 822/87 ze dne 16. března 1987 o společné organizaci trhu s vínem (3) a podle článků 27, 28 a 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 a jsou v držení intervenčních agentur. |
(2) |
V souladu s článkem 92 nařízení (ES) č. 1623/2000 je třeba zahájit nabídkové řízení pro alkohol vinného původu určený k výlučnému užití v odvětví pohonných hmot ve formě bioethanolu ve Společenství, aby se snížily zásoby alkoholu vinného původu ve Společenství a zajistilo se plynulé pokračování zásobování podniků schválených podle tohoto článku. |
(3) |
Podle nařízení Rady (ES) č. 2799/98 ze dne 15. prosince 1998 o agromonetární úpravě pro euro (4) musejí být od 1. ledna 1999 prodejní ceny a jistoty vyjadřovány v eurech a platby musejí být prováděny v eurech. |
(4) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Zahajuje se nabídkové řízení č. 9/2007 ES na prodej vinného alkoholu k užití jako bioethanol ve Společenství.
Alkohol pochází z destilace podle článků 27, 28 a 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 a je v držení intervenčních agentur členských států.
2. K prodeji je nabízeno 653 380,74 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových, rozdělených takto:
a) |
šarže číslo 96/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
b) |
šarže číslo 97/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
c) |
šarže číslo 98/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
d) |
šarže číslo 99/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
e) |
šarže číslo 100/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
f) |
šarže číslo 101/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
g) |
šarže číslo 102/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
h) |
šarže číslo 103/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
i) |
šarže číslo 104/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
j) |
šarže číslo 105/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
k) |
šarže číslo 106/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
l) |
šarže číslo 107/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových; |
m) |
šarže číslo 108/2007 ES v množství 53 380,74 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových. |
3. Místo skladování a číslo nádrží, které tvoří šarže, množství alkoholu v každé nádrži, obsah alkoholu a jeho vlastnosti jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.
4. Nabídkového řízení se mohou účastnit pouze podniky schválené podle článku 92 nařízení (ES) č. 1623/2000.
Článek 2
Prodej se uskuteční v souladu s články 93, 94, 94b, 94c, 94d, 95 až 98, 100 a 101 nařízení (ES) č. 1623/2000 a článkem 2 nařízení (ES) č. 2799/98.
Článek 3
1. Nabídky je třeba předkládat intervenčním agenturám uvedeným v příloze II, jež mají alkohol v držení, nebo zasílat na adresu těchto intervenčních agentur doporučeným dopisem.
2. Nabídky se předkládají ve dvou zapečetěných obálkách, přičemž na vnitřní obálce je uvedeno „Nabídka v rámci nabídkového řízení č. 9/2007 ES k užití jako bioethanol ve Společenství“ a na vnější obálce je uvedena adresa příslušné intervenční agentury.
3. Nabídky musejí být příslušné intervenční agentuře doručeny nejpozději dne 2. dubna 2007 ve 12:00 hodin (bruselského času).
Článek 4
1. Nabídka je přípustná pouze tehdy, pokud je v souladu s články 94 a 97 nařízení (ES) č. 1623/2000.
2. Nabídka je přípustná pouze tehdy, pokud se současně s ní předkládá:
a) |
doklad o složení účastnické jistoty 4 EUR na hektolitr alkoholu o 100 % objemových u příslušné intervenční agentury; |
b) |
jméno a adresa účastníka, číslo oznámení o nabídkovém řízení, nabízená cena vyjádřená v eurech na hektolitr čistého alkoholu o 100 % objemových; |
c) |
závazek účastníka dodržovat všechna ustanovení daného nabídkového řízení; |
d) |
prohlášení účastníka, kterým:
|
Článek 5
Oznámení uvedená v článku 94a nařízení (ES) č. 1623/2000 týkající se nabídkového řízení zahájeného tímto nařízením jsou předána Komisi na adresu uvedenou v příloze III tohoto nařízení.
Článek 6
Formální požadavky na odběr vzorků jsou stanoveny v článku 98 nařízení (ES) č. 1623/2000.
Intervenční agentura poskytne veškeré nezbytné informace o vlastnostech alkoholu nabízeného k prodeji.
Každý zájemce může obdržet od příslušné intervenční agentury vzorky alkoholu nabízeného k prodeji, které byly odebrány zástupcem příslušné intervenční agentury.
Článek 7
1. Intervenční agentury členských států, ve kterých je skladován alkohol nabízený k prodeji, provedou vhodné kontroly, aby ověřily povahu alkoholu v době jeho konečného užití. Za tímto účelem mohou:
a) |
přiměřeně použít ustanovení článku 102 nařízení (ES) č. 1623/2000; |
b) |
provést kontrolu vzorků prostřednictvím rozboru za použití nukleární magnetické rezonance, aby tak ověřily povahu alkoholu v době jeho konečného užití. |
2. Náklady související s kontrolami podle odstavce 1 nesou podniky, jimž se alkohol prodává.
Článek 8
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. března 2007.
Za Komisi
Mariann FISCHER BOEL
členka Komise
(1) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).
(2) Úř. věst. L 194, 31.7.2000, s. 45. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2016/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 38).
(3) Úř. věst. L 84, 27.3.1987, s. 1. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1493/1999.
(4) Úř. věst. L 349, 24.12.1998, s. 1.
PŘÍLOHA I
Členský stát a číslo šarže |
Místo skladování |
Číslo nádrže |
Objem v hektolitrech alkoholu o 100 % obj. |
Odkaz na nařízení (ES) č. 1493/1999 (články) |
Druh alkoholu |
||||||
Španělsko šarže č. 96/2007 ES |
Tarancón |
A-2 |
21 335 |
27 |
surový |
||||||
B-9 |
24 685 |
27 |
surový |
||||||||
B-10 |
3 980 |
27 |
surový |
||||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Španělsko šarže č. 97/2007 ES |
Tarancón |
C-7 |
24 882 |
30 |
surový |
||||||
D-7 |
24 659 |
30 |
surový |
||||||||
C-8 |
459 |
30 |
surový |
||||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Španělsko šarže č. 98/2007 ES |
Tarancón |
C-8 |
24 313 |
30 |
surový |
||||||
D-8 |
24 867 |
30 |
surový |
||||||||
A-6 |
820 |
30 |
surový |
||||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Francie šarže č. 99/2007 ES |
|
8 |
12 550 |
27 |
surový |
||||||
6 |
11 590 |
27 |
surový |
||||||||
33 |
6 250 |
27 |
surový |
||||||||
8B |
1 490 |
28 |
surový |
||||||||
8B |
2 015 |
30 |
surový |
||||||||
6B |
8 250 |
30 |
surový |
||||||||
6B |
1 150 |
30 |
surový |
||||||||
6B |
555 |
28 |
surový |
||||||||
8B |
6 150 |
30 |
surový |
||||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Francie šarže č. 100/2007 ES |
|
10 |
14 155 |
27 |
surový |
||||||
13 |
5 200 |
27 |
surový |
||||||||
13B |
6 220 |
30 |
surový |
||||||||
13B |
220 |
30 |
surový |
||||||||
13B |
645 |
28 |
surový |
||||||||
10B |
3 920 |
30 |
surový |
||||||||
10B |
690 |
30 |
surový |
||||||||
10B |
2 105 |
28 |
surový |
||||||||
15 |
2 980 |
30 |
surový |
||||||||
15 |
9 210 |
30 |
surový |
||||||||
33 |
4 655 |
27 |
surový |
||||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Francie šarže č. 101/2007 ES |
|
26 |
5 790 |
30 |
surový |
||||||
20B |
1 080 |
28 |
surový |
||||||||
26B |
3 485 |
27 |
surový |
||||||||
26 |
3 080 |
30 |
surový |
||||||||
22 |
7 450 |
30 |
surový |
||||||||
22 |
4 910 |
30 |
surový |
||||||||
33 |
12 855 |
27 |
surový |
||||||||
20 |
11 350 |
27 |
surový |
||||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Francie šarže č. 102/2007 ES |
|
4B |
1 835 |
28 |
surový |
||||||
4 |
18 410 |
27 |
surový |
||||||||
22 |
4 980 |
27 |
surový |
||||||||
9BIS |
2 245 |
30 |
surový |
||||||||
9BIS |
915 |
30 |
surový |
||||||||
9BIS |
4 425 |
28 |
surový |
||||||||
9 |
14 900 |
27 |
surový |
||||||||
4B |
815 |
30 |
surový |
||||||||
4B |
1 475 |
30 |
surový |
||||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Francie šarže č. 103/2007 ES |
|
73B |
5 930 |
27 |
surový |
||||||
501 |
7 510 |
27 |
surový |
||||||||
503 |
5 450 |
27 |
surový |
||||||||
506 |
7 120 |
30 |
surový |
||||||||
504B |
6 765 |
27 |
surový |
||||||||
501B |
570 |
30 |
surový |
||||||||
501B |
1 010 |
30 |
surový |
||||||||
506 |
1 530 |
30 |
surový |
||||||||
506 |
275 |
28 |
surový |
||||||||
502 |
9 145 |
27 |
surový |
||||||||
73 |
930 |
30 |
surový |
||||||||
503B |
270 |
28 |
surový |
||||||||
503B |
2 545 |
30 |
surový |
||||||||
503B |
950 |
30 |
surový |
||||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Francie šarže č. 104/2007 ES |
|
D2 |
2 745 |
28 |
surový |
||||||
D2 |
28 630 |
30 |
surový |
||||||||
D2 |
18 625 |
30 |
surový |
||||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Itálie šarže č. 105/2007 ES |
Cipriani-Chizzola d’Ala (TN) |
27a |
4 700 |
27 |
surový |
||||||
Dister-Faenza (RA) |
127a |
4 500 |
27 |
surový |
|||||||
I.C.V.-Borgoricco (PD) |
6a |
2 200 |
27 |
surový |
|||||||
Mazzari-S. Agata sul Santerno (RA) |
4a-15a |
10 100 |
30 |
surový |
|||||||
Tampieri-Faenza (RA) |
6a-7a-16a |
1 500 |
27 |
surový |
|||||||
Villapana-Faenza (RA) |
4a-2a-10a |
7 300 |
27 |
surový |
|||||||
Deta-Barberino Val d’Elsa (FI) |
7a |
2 200 |
27 |
surový |
|||||||
Caviro-Faenza (RA) |
15a-6a-8a-5a |
17 500 |
27 |
surový |
|||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Itálie šarže č. 106/2007 ES |
Bonollo-Paduni (FR) |
35a-37a |
24 500 |
27/30 |
surový |
||||||
Mazzari-S. Agata sul Santerno (RA) |
4a-15a |
12 100 |
30 |
surový |
|||||||
Di Lorenzo – Ponte Valleceppi (PG) |
19a-22a |
10 500 |
27 |
surový |
|||||||
D’Auria – Ortona (CH) |
22a-62a-76a |
1 000 |
27 |
surový |
|||||||
S.V.A.-Ortona (CH) |
19a |
1 900 |
30 |
surový |
|||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Itálie šarže č. 107/2007 ES |
Balice Distill. – San Basilio Mottola (TA) |
4a |
1 900 |
27 |
surový |
||||||
Balice S.n.c. – Valenzano (BA) |
1a-13a-14a-15a-16a-45a |
8 300 |
27 |
surový |
|||||||
De Luca – Novoli (LE) |
1a-8a-9a |
2 800 |
27 |
surový |
|||||||
Bertolino – Partinico (PA) |
24a-27a |
18 700 |
30 |
surový |
|||||||
D’Auria – Ortona (CH) |
22a-62a-76a |
6 000 |
27 |
surový |
|||||||
S.V.M. – Sciacca (AG) |
2a-3a-4a-8a-21a-30a-35a-36a-37 |
4 200 |
27/30 |
surový |
|||||||
GE.DIS – Marsala (TP) |
14b |
8 100 |
30 |
surový |
|||||||
|
Celkem |
|
50 000 |
|
|
||||||
Řecko šarže č. 108/2007 ES |
Οινοποιητικός Συνεταιρισμός Μεσσηνίας Πύργος Τριφυλίας (Oinopoiitikos Sinetairismos Messinias) |
76 |
454,96 |
30 |
surový |
||||||
77 |
432,94 |
30 |
surový |
||||||||
85 |
1 782,89 |
30 |
surový |
||||||||
86 |
1 684,51 |
30 |
surový |
||||||||
87 |
1 756,59 |
30 |
surový |
||||||||
88 |
1 753,86 |
30 |
surový |
||||||||
95 |
873,44 |
30 |
surový |
||||||||
75 |
444,79 |
30 |
surový |
||||||||
28 |
904,89 |
30 |
surový |
||||||||
80 |
463,46 |
30 |
surový |
||||||||
73 |
387,14 |
30 |
surový |
||||||||
78 |
27,72 |
30 |
surový |
||||||||
15 |
1 747,04 |
30 |
surový |
||||||||
16 |
1 713,67 |
30 |
surový |
||||||||
26 |
853,18 |
30 |
surový |
||||||||
74 |
427,35 |
30 |
surový |
||||||||
17 |
1 743,76 |
30 |
surový |
||||||||
94 |
887,65 |
30 |
surový |
||||||||
84 |
1 786,52 |
30 |
surový |
||||||||
79 |
439,47 |
30 |
surový |
||||||||
93 |
908,63 |
30 |
surový |
||||||||
83 |
1 795,78 |
30 |
surový |
||||||||
82 |
1 758,86 |
30 |
surový |
||||||||
12 |
1 800,87 |
30 |
surový |
||||||||
11 |
1 744,16 |
30 |
surový |
||||||||
18 |
1 707,83 |
30 |
surový |
||||||||
13 |
1 788,73 |
30 |
surový |
||||||||
96 |
827,49 |
30 |
surový |
||||||||
81 |
1 805,07 |
30 |
surový |
||||||||
14 |
1 800,04 |
30 |
surový |
||||||||
97 |
915,07 |
30 |
surový |
||||||||
92 |
908,96 |
30 |
surový |
||||||||
99 |
911,94 |
30 |
surový |
||||||||
25 |
905,06 |
30 |
surový |
||||||||
108 |
432,18 |
30 |
surový |
||||||||
107 |
432,77 |
30 |
surový |
||||||||
105 |
448,22 |
30 |
surový |
||||||||
106 |
441,22 |
30 |
surový |
||||||||
27 |
897,73 |
30 |
surový |
||||||||
29 |
579,19 |
30 |
surový |
||||||||
30 |
667,69 |
30 |
surový |
||||||||
19 |
901,65 |
27 |
surový |
||||||||
20 |
892,07 |
27 |
surový |
||||||||
21 |
900,28 |
27 |
surový |
||||||||
22 |
899,54 |
27 |
surový |
||||||||
23 |
882,32 |
27 |
surový |
||||||||
24 |
653,58 |
27 |
surový |
||||||||
89 |
847,09 |
27 |
surový |
||||||||
90 |
880,83 |
27 |
surový |
||||||||
91 |
856,22 |
27 |
surový |
||||||||
98 |
878,23 |
27 |
surový |
||||||||
100 |
745,61 |
27 |
surový |
||||||||
|
Celkem |
|
53 380,74 |
|
|
PŘÍLOHA II
Intervenční agentury podle článku 3, jež mají alkohol v držení
Viniflhor – Libourne |
Délégation nationale, 17 avenue de la Ballastière, BP 231, F-33505 Libourne Cedex [Tél. (33-5) 57 55 20 00; télex 57 20 25; fax (33) 557 55 20 59] |
FEGA |
Beneficencia, 8, E-28004 Madrid [Tél. (34-91) 347 64 66; fax (34-91) 347 64 65] |
AGEA |
Via Torino, 45, I-00184 Rome [Tél. (39) 06 49 49 97 14; fax (39) 06 49 49 97 61] |
Ο.Π.Ε.Κ.Ε.Π.Ε. |
Αχαρνών (Aharnon) 241, 10446 Athènes, Grèce [Tél. (30-210) 212 4799; fax (30-210) 212 4791] |
PŘÍLOHA III
Adresa podle článku 5
Commission européenne |
Direction générale de l’agriculture et du développement rural, unité D-2 |
B-1049 Bruxelles |
Fax: (32-2) 292 17 75 |
E-mail: agri-market-tenders@ec.europa.eu |
SMĚRNICE
20.3.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/11 |
SMĚRNICE KOMISE 2007/16/ES
ze dne 19. března 2007,
kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic
(Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (1), a zejména čl. 53a písm. a) uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 85/611/EHS obsahuje několik definic, někdy vzájemné propojených, vztahujících se k aktivům, které jsou způsobilé pro investice subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“), jako je definice převoditelných cenných papírů a definice nástrojů peněžního trhu. |
(2) |
Od přijetí směrnice 85/611/EHS se značně zvýšila rozmanitost finančních nástrojů, s nimiž se na finančních trzích obchoduje, což vede k nejistotě spojené s tím, zda jsou některé kategorie finančních nástrojů v těchto definicích zahrnuty. Vinou nejistoty při používání definic dochází k rozdílným výkladům směrnice. |
(3) |
Ve snaze zajistit jednotné uplatňování směrnice 85/611/EHS, pomoci členským státům, aby dospěly ke vzájemné shodě, zda je určitá kategorie aktiv způsobilá pro SKIPCP, a zajistily, že jsou definice chápány způsobem, který je v souladu se zásadami, z nichž směrnice 85/611/EHS vychází, jako např. zásady diverzifikace rizik a omezování expozice rizikům, schopnosti SKIPCP vyplatit své podílové jednotky na žádost podílníků a vypočíst čistou hodnotu aktiv pokaždé, kdy se podílové jednotky emitují nebo vyplácejí, je v tomto ohledu nutné příslušným orgánům a účastníkům trhu poskytnout více jistoty. Větší jistota rovněž umožní hladký průběh postupu pro sdělování pro přeshraniční distribuci SKIPCP. |
(4) |
Vyjasnění uvedená v této směrnici sama o sobě nevedou k novým povinnostem, pokud jde o provoz nebo způsob chování příslušných orgánů nebo účastníků trhu. Neuchylují se ke stanovování vyčerpávajících seznamů finančních nástrojů a transakcí, spíše objasňují základní kritéria a jsou pomůckou k posouzení, zda se různé definice na třídu finančních nástrojů vztahují, či nikoli. |
(5) |
Způsobilost aktiva pro SKIPCP je nutno posuzovat nejen s ohledem na to, zda spadá do oblasti působnosti definic vyjasněné tímto zněním, ale rovněž s ohledem na jiné požadavky směrnice 85/611/EHS. Vnitrostátní příslušné orgány by mohly pracovat společně prostřednictvím Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR), aby si vyvinuly společné přístupy k praktickému, každodennímu používání těchto vyjasnění v souvislosti s povinnostmi v oblasti dohledu, zejména pokud jde o další požadavky směrnice 85/611/EHS jako postupy kontroly a řízení rizika, a zajistily hladké fungování produktového pasu. |
(6) |
Směrnice 85/611/EHS vymezuje převoditelné cenné papíry výhradně z formálně právního hlediska. Definice převoditelných cenných papírů se tedy vztahuje na celou řadu finančních produktů, jejichž rysy a míra likvidity se liší. Pro všechny tyto finanční produkty by měl být zajištěn soulad mezi definicí převoditelných cenných papírů a ostatními ustanoveními směrnice. |
(7) |
Podle směrnice 85/611/EHS se uzavřené investiční fondy výslovně neuvádějí jako třída aktiv způsobilá pro SKIPCP. Nicméně s podílovými jednotkami uzavřených investičních fondů se často zachází jako s převoditelnými cennými papíry, což často vyplyne z toho, že jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Účastníkům trhu a příslušným orgánům je tudíž nutné poskytnout jistotu, zda se definice převoditelných cenných papírů vztahuje na podílové jednotky uzavřených investičních fondů. Vnitrostátní příslušné orgány by mohly pracovat společně prostřednictvím CESR, aby si vyvinuly společné přístupy, pokud jde o praktické, každodenní používání kritérií vztahujících se na uzavřené investiční fondy, především pokud jde o hlavní minimální normy ve vztahu k mechanismům řízení a správy podniků. |
(8) |
Dodatečná právní jistota je rovněž nutná v souvislosti s tím, jak jsou do kategorie převoditelných cenných papírů zařazovány finanční nástroje, jež jsou vázány na výkonnost jiných aktiv včetně těch, jež směrnice 85/611/EHS sama neuvádí, nebo jež jsou takovými aktivy kryty. Je třeba jasně stanovit, že pokud vazba k podkladovému aktivu nebo jiné složce nástroje již představuje prvek, který je nutné považovat za vložený derivát, spadá takový finanční nástroj do podkategorie převoditelných cenných papírů s vloženým derivátovým prvkem. Z toho vyplývá, že ve vztahu k tomuto prvku je nutné uplatňovat kritéria pro deriváty podle směrnice 85/611/EHS. |
(9) |
Aby se na finanční nástroj vztahovala definice nástrojů peněžního trhu ve směrnici 85/611/EHS, měl by splňovat některá kritéria. Zejména je nezbytné, aby se s ním běžně obchodovalo na peněžním trhu, aby byl likvidní a měl hodnotu, kterou lze kdykoli přesně stanovit. Je nutné zajistit jednotné uplatňování těchto kritérií s ohledem na některé tržní postupy. Rovněž je třeba vyjasnit, že tato kritéria je nutné chápat ve shodě s ostatními zásadami směrnice 85/611/EHS. Definice nástrojů peněžního trhu by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala finanční nástroje, které nejsou přijaty ke kotování nebo nejsou obchodovány na regulovaném trhu a pro které směrnice 85/611/EHS stanoví další kritéria jdoucí nad rámec obecných kritérií pro nástroje peněžního trhu. Je tudíž stejně tak potřebné tato kritéria vyjasnit v souvislosti s požadavky ochrany investorů a s ohledem na zásady směrnice, např. likviditu portfolia, jelikož to vyplývá z článku 37 uvedené směrnice. |
(10) |
Podle směrnice 85/611/EHS se finanční derivátové nástroje mají považovat za likvidní finanční aktiva, pokud splňují kritéria stanovená v uvedené směrnici. Je nutné zajistit jednotné uplatňování těchto kritérií a rovněž vyjasnit, že je tato kritéria třeba chápat způsobem, jenž je v souladu s ostatními ustanoveními směrnice. Taktéž by se mělo vyjasnit, že pokud jsou úvěrové deriváty slučitelné s těmito kritérii, představují finanční derivátové nástroje ve smyslu směrnice 85/611/EHS, a tudíž jsou způsobilé, aby se s nimi zacházelo jako s likvidními finančními aktivy. |
(11) |
Zvlášť naléhavě je třeba vyjasnit problematiku derivátů finančních indexů. V současné době existuje celá řada finančních indexů, jež fungují jako podkladové aktivum derivátového nástroje. Tyto indexy se mohou proměňovat co do složení nebo vážení svých složek. Ve všech případech je třeba zajistit, aby SKIPCP byly schopny splnit své povinnosti, pokud jde o likviditu portfolia, jak to vyplývá z článku 37 směrnice 85/611/EHS, a výpočet čisté hodnoty aktiv, a aby tyto povinnosti nebyly nepříznivě ovlivněny rysy podkladového aktiva derivátu. Mělo by se vyjasnit, že deriváty finančních indexů, jejichž složení je dostatečně diverzifikováno, jež představují odpovídající vztažný bod pro trh, na který se vztahují, a o jejichž složení a výpočtu je třeba náležitě podat informace, do kategorie derivátů spadají jako likvidní finanční aktiva. Vnitrostátní příslušné orgány by mohly pracovat společně prostřednictvím CESR, aby si vyvinuly společné přístupy, pokud jde o praktické, každodenní používání těchto kritérií ve vztahu k indexům založeným na aktivech, jež ve směrnici nejsou jednotlivě označena jako způsobilá aktiva. |
(12) |
Nástroje, které zahrnují derivátový prvek, považuje směrnice 85/611/EHS za podkategorii převoditelných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu. Vložením derivátového prvku do převoditelného cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu se z celého finančního nástroje nestává finanční derivátový nástroj, na který by se nevztahovaly definice převoditelného cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu. Je proto nutné vyjasnit, zda lze finanční derivát považovat za vložený do jiného nástroje. Vložení derivátu do převoditelného cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu navíc s sebou nese riziko obcházení pravidel pro deriváty, která směrnice 85/611/EHS stanoví. Směrnice z tohoto důvodu požaduje označení vloženého derivátového prvku a slučitelnost s uvedenými pravidly. Vzhledem k úrovni finančních inovací není označení vloženého derivátového prvku vždy zřejmé. K získání větší jistoty v tomto ohledu by měla být stanovena kritéria pro označování těchto prvků. |
(13) |
Podle směrnice 85/611/EHS nespadají postupy a nástroje vztahující se k převoditelným cenným papírům a nástrojům peněžního trhu pro účely účinné správě portfolia pod definice převoditelných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu. K objasnění hranic mezi těmito definicemi je nezbytné stanovit kritéria, podle nichž bude transakce, které by pod uvedené postupy a nástroje spadaly, možné rozlišit. Rovněž je třeba připomenout, že tyto postupy a nástroje je nutné chápat ve shodě s ostatními povinnostmi SKIPCP, zejména pokud jde o rizikový profil. To znamená, že musejí být v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici 85/611/EHS, které se týkají řízení a diverzifikace rizika, jakož i s omezeními této směrnice, pokud jde o krátké prodeje a úvěr. |
(14) |
Směrnice 85/611/EHS stanoví kritéria pro vymezení SKIPCP, jež kopírují dluhopisové a akciové indexy. Na SKIPCP, které jsou slučitelné s těmito kritérii, se vztahuje pružnější zacházení ve vztahu k omezením spojení emitentů. Je tudíž potřeba, aby se rozvinulo jednoznačné chápání těchto kritérií a aby bylo zajištěno jejich jednotné používání ve všech členských státech. To s sebou nese další vyjasnění otázky, kdy lze SKIPCP považovat za SKIPCP kopírující index, a tudíž větší jistotu, pokud jde o podmínky opravňující preferenční zacházení se SKIPCP kopírujícími index. |
(15) |
V technických záležitostech byl konzultován Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry. |
(16) |
Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry, |
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Předmět
Tato směrnice stanoví pravidla, která za účelem jejich jednotného používání vyjasňují tyto pojmy:
1. |
převoditelné cenné papíry, jak jsou vymezeny v čl. 1 odst. 8 směrnice 85/611/EHS; |
2. |
nástroje peněžního trhu, jak jsou vymezeny v čl. 1 odst. 9 směrnice 85/611/EHS; |
3. |
likvidní finanční aktiva podle definice SKIPCP stanovené v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/611/EHS, ve vztahu k finančním derivátovým nástrojům; |
4. |
převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu, které zahrnují deriváty, podle čl. 21 odst. 3 čtvrtého pododstavce směrnice 85/611/EHS; |
5. |
postupy a nástroje využívané k účinné správě portfolia podle čl. 21 odst. 2 směrnice 85/611/EHS; |
6. |
SKIPCP kopírující index podle čl. 22a odst. 1 směrnice 85/611/EHS. |
Článek 2
Čl. 1 odst. 8 směrnice 85/611/EHS
Převoditelné cenné papíry
1. Odkazem na převoditelné cenné papíry v čl. 1 odst. 8 směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na finanční nástroje, které splňují tato kritéria:
a) |
potenciální ztráta, která může SKIPCP vzniknout ve spojitosti s držením těchto nástrojů, se omezuje na výši částky za ně zaplacené; |
b) |
jejich likvidita neoslabuje schopnost SKIPCP splňovat ustanovení čl. 37 směrnice 85/611/EHS; |
c) |
je pro ně k dispozici spolehlivé ocenění:
|
d) |
jsou pro ně k dispozici náležité informace:
|
e) |
jsou obchodovatelné; |
f) |
jejich nabytí je v souladu s investičními cíli a/nebo politikou SKIPCP podle směrnice 85/611/EHS; |
g) |
rizika s nimi spojená jsou náležitě ošetřena v rámci procesu řízení rizika SKIPCP. |
Pro účely prvního pododstavce písm. b) a e) a pokud nemá SKIPCP k dispozici informace, na jejichž základě by se stanovilo jinak, se předpokládá, že finanční nástroje přijaté ke kotování nebo obchodované na regulovaném trhu v souladu s písmeny a), b) nebo c) čl. 19 odst. 1 směrnice 85/611/EHS neoslabují schopnost SKIPCP splňovat ustanovení článku 37 směrnice 85/611/EHS, a rovněž se předpokládá, že jsou obchodovatelné.
2. Převoditelné cenné papíry podle čl. 1 odst. 8 směrnice 85/611/EHS zahrnují:
a) |
jednotky v uzavřených investičních fondech zřízených jako investiční společnosti nebo jako podílové fondy, které splňují tato kritéria:
|
b) |
jednotky v uzavřených investičních fondech zřízených podle smluvního práva, které splňují tato kritéria:
|
c) |
finanční nástroje, které splňují tato kritéria:
|
3. V případě, že finanční nástroj, na nějž se vztahuje odst. 2 písm. c), obsahuje vložený derivátový prvek podle článku 10 této směrnice, se na tento prvek použijí požadavky článku 21 směrnice 85/611/EHS.
Článek 3
Čl. 1 odst. 9 směrnice 85/611/EHS
Nástroje, s nimiž se běžně obchoduje na peněžním trhu
1. Odkazem na nástroje peněžního trhu jakožto nástroje v čl. 1 odst. 9 směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na:
a) |
finanční nástroje, jež jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo s nimiž se na regulovaném trhu obchoduje, v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 85/611/EHS; |
b) |
finanční nástroje, které k obchodování přijaty nejsou. |
2. Odkazem na nástroje peněžního trhu jakožto nástroje, s nimiž se běžně obchoduje na peněžním trhu, v čl. 1 odst. 9 směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na finanční nástroje, které splňují jedno z těchto kritérií:
a) |
jejich splatnost při emisi je nejvýše 397 dní; |
b) |
jejich zbytková splatnost je nejvýše 397 dní; |
c) |
procházejí pravidelnou valorizací výnosů v souladu s podmínkami peněžního trhu nejméně jednou za 397 dní; |
d) |
jejich rizikový profil, včetně úvěrových rizik a rizik úrokových sazeb, odpovídá rizikovému profilu finančních nástrojů, jejichž splatnost splňuje písmeno a) nebo b) nebo na něž se vztahuje valorizace výnosů podle písmena c). |
Článek 4
Čl. 1 odst. 9 směrnice 85/611/EHS
Likvidní nástroje s hodnotou, kterou je možno kdykoli přesně stanovit
1. Odkazem na nástroje peněžního trhu jakožto nástroje, jež jsou likvidní, v čl. 1 odst. 9 směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na finanční nástroje, které mohou být prodány s omezenými náklady v přiměřeně krátkém časovém rámci vzhledem k povinnosti SKIPCP odkoupit či vyplatit své podílové jednotky na žádost kteréhokoli podílníka.
2. Odkazem na nástroje peněžního trhu jakožto nástroje, jež mají hodnotu, kterou je možno kdykoli přesně stanovit, v čl. 1 odst. 9 směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na finanční nástroje, pro něž jsou k dispozici přesné a spolehlivé systémy ocenění splňující tato kritéria:
a) |
umožňují SKIPCP vypočíst čistou hodnotu aktiv v souladu s hodnotou, při jejímž dosažení by bylo možné finanční nástroj v portfoliu vyměnit mezi znalými partnery ochotnými uskutečnit transakci za obvyklých podmínek; |
b) |
vycházejí buď z údajů trhu, anebo modelů oceňování, včetně systémů založených na zůstatkové hodnotě. |
3. Kritéria podle odstavců 1 a 2 se pokládají za splněná v případě finančních nástrojů, s nimiž se běžně obchoduje na peněžním trhu pro účely čl. 1 odst. 9 směrnice 85/611/EHS a jež jsou přijaty ke kotování nebo obchodovány na regulovaném trhu v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a), b) nebo c) uvedené směrnice, pokud nemá SKIPCP k dispozici informace, na jejichž základě by se stanovilo jinak.
Článek 5
Čl. 19 odst. 1 písm. h) směrnice 85/611/EHS
Nástroje, jejichž emise nebo emitent jsou regulováni za účelem ochrany investorů a úspor
1. Odkazem na nástroje peněžního trhu, s nimiž se neobchoduje na regulovaném trhu, jejichž emise nebo emitent jsou sami regulováni za účelem ochrany investorů a úspor, v čl. 19 odst. 1 písm. h) směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na finanční nástroje, které splňují tato kritéria:
a) |
splňují jedno z kritérií stanovených v čl. 3 odst. 2 a všechna kritéria stanovená v čl. 4 odst. 1 a 2; |
b) |
jsou pro ně k dispozici náležité informace, včetně informací umožňujících řádné hodnocení úvěrových rizik spojených s investicemi do takových nástrojů, s ohledem na odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku; |
c) |
jsou volně převoditelné. |
2. V případě nástrojů peněžního trhu, na něž se vztahuje čl. 19 odst. 1 písm. h) druhá a čtvrtá odrážka směrnice 85/611/EHS nebo jež jsou emitovány místními nebo regionálními samosprávními celky členského státu či veřejnými mezinárodními institucemi, ale nejsou zaručeny členským státem nebo v případě členského federativního státu jednou z částí tvořících federaci, sestávají náležité informace podle odst. 1 písm. b) tohoto článku z:
a) |
informací týkajících se jak emise nebo emisního plánu, tak právní a finanční situace emitenta před emisí nástroje peněžního trhu; |
b) |
aktualizací informací podle písmene a) uskutečňovaných pravidelně a při veškerých významných událostech; |
c) |
informací uvedených v písmeni a) ověřených náležitě kvalifikovanými třetími osobami, na něž se nevztahují pokyny emitenta; |
d) |
dostupných a spolehlivých statistických údajů o emisi a emisním plánu. |
3. V případě nástrojů peněžního trhu, na něž se vztahuje čl. 19 odst. 1 písm. h) třetí odrážka směrnice 85/611/EHS, sestávají náležité informace podle odst. 1 písm. b) tohoto článku z:
a) |
informací týkajících se emise nebo emisního programu nebo právní a finanční situace emitenta před emisí nástroje peněžního trhu; |
b) |
aktualizací informací podle písmene a) uskutečňovaných pravidelně a při veškerých významných událostech; |
c) |
dostupných a spolehlivých statistických údajů o emisi a emisním plánu nebo jiných údajů umožňujících řádné hodnocení úvěrových rizik spojených s investicemi do takových nástrojů. |
4. V případě všech nástrojů peněžního trhu, na něž se vztahuje čl. 19 odst. 1 písm. h) první odrážka směrnice 85/611/EHS s výjimkou těch, jež jsou uvedeny v odstavci 2 tohoto článku, a těch, jež vydala Evropská centrální banka a centrální banka členského státu, sestávají náležité informace podle odst. 1 písm. b) tohoto článku z informací týkajících se emise nebo emisního plánu nebo právní a finanční situace emitenta před emisí nástroje peněžního trhu.
Článek 6
Čl. 19 odst. 1 písm. h) směrnice 85/611/EHS
Subjekt, který podléhá a vyhovuje pravidlům obezřetnostního dohledu, která jsou podle názoru příslušných orgánů alespoň stejně přísná jako pravidla stanovená právními předpisy Společenství
Odkazem na subjekt, který podléhá a vyhovuje pravidlům obezřetnostního dohledu, která jsou podle názoru příslušných orgánů alespoň stejně přísná jako pravidla stanovená právními předpisy Společenství, v čl. 19 odst. 1 písm. h) směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na emitenta, který podléhá a vyhovuje pravidlům obezřetnostního dohledu a splňuje jedno z těchto kritérií:
1. |
nachází se v Evropském hospodářském prostoru; |
2. |
nachází se v zemích OECD náležejících do skupiny G10; |
3. |
je držitelem ohodnocení alespoň na stupni „investment grade“; |
4. |
lze prokázat, že pravidla obezřetnostního dohledu vztahující se na emitenta jsou alespoň stejně přísná jako pravidla stanovená právními předpisy Společenství, na základě hloubkové analýzy emitenta. |
Článek 7
Čl. 19 odst. 1 písm. h) směrnice 85/611/EHS
Sekuritizátor využívající úvěrové linky poskytnuté bankou
1. Odkazem na sekuritizátory v čl. 19 odst. 1 písm. h) čtvrté odrážce směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na struktury v podobě společnosti či fondu nebo spočívajícím na smluvním základě, jež byly zřízeny za účelem sekuritizace.
2. Odkazem na úvěrové linky poskytnuté bankou v čl. 19 odst. 1 písm. h) čtvrté odrážce směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na bankovní služby zajištěné finanční institucí, která je v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. h) třetí odrážkou směrnice 85/611/EHS.
Článek 8
Čl. 1 odst. 2 a čl. 19 odst. 1 písm. g) směrnice 85/611/EHS
Finanční likvidní aktiva ve vztahu k finančním derivátovým nástrojům
1. Odkazem na finanční likvidní aktiva v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/611/EHS se ve vztahu k finančním derivátovým nástrojům rozumí jako odkaz na finanční derivátové nástroje, které splňují tato kritéria:
a) |
jejich podkladová aktiva sestávají z:
|
b) |
v případě OTC derivátů jsou v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 19 odst. 1 písm. g) druhé a třetí odrážce směrnice 85/611/EHS. |
2. Finanční derivátové nástroje podle čl. 19 odst. 1 písm. g) směrnice 85/611/EHS zahrnují nástroje, které splňují tato kritéria:
a) |
umožňují převod úvěrového rizika aktiva podle odst. 1 písm. a) tohoto článku nezávisle na ostatních rizicích spojených s tímto aktivem; |
b) |
nevyplývá z nich dodávka ani převod, včetně hotovostního převodu, aktiv jiných než těch, které jsou uvedeny v čl. 19 odst. 1 a 2 směrnice 85/611/EHS; |
c) |
jsou v souladu s kritérii pro OTC deriváty stanovenými v čl. 19 odst. 1 písm. g) druhé a třetí odrážce směrnice 85/611/EHS a v odstavcích 3 a 4 tohoto článku; |
d) |
rizika s nimi spojená jsou náležitě ošetřena v rámci procesu řízení rizika SKIPCP a v případě, že je úvěrový derivát vystaven riziku informační asymetrie mezi SKIPCP a protistranou plynoucího z potenciálního přístupu protistrany k neveřejným informacím o podnicích, jejichž aktiva jsou využita jako podkladová aktiva pro úvěrové deriváty, i mechanismy vnitřní kontroly SKIPCP. |
3. Pro účely čl. 19 odst. 1 písm. g) třetí odrážky směrnice 85/611/EHS se odkazem na spravedlivou cenu rozumí odkaz na výši částky, za niž lze vyměnit aktivum či vypořádat závazek mezi znalými partnery ochotnými uskutečnit transakci za obvyklých podmínek.
4. Pro účely čl. 19 odst. 1 písm. g) třetí odrážky směrnice 85/611/EHS se odkazem na spolehlivé a ověřitelné ocenění rozumí odkaz na ocenění, jež z pohledu SKIPCP odpovídá spravedlivé ceně podle odstavce 3 tohoto článku, nevychází pouze z tržních kotací protistrany a splňuje tato kritéria:
a) |
ocenění vychází buď ze spolehlivé aktualizované tržní ceny nástroje, anebo pokud taková cena není dostupná, z modelu oceňování, který využívá odpovídající uznávanou metodiku; |
b) |
kontrolu ocenění vykonává jeden z těchto subjektů:
|
5. Odkaz na likvidní finanční aktiva v čl. 1 odst. 2 a čl. 19 odst. 1 písm. g) směrnice 85/611/EHS se chápe tak, že vylučuje komoditní deriváty.
Článek 9
Čl. 19 odst. 1 písm. g) směrnice 85/611/EHS
Finanční indexy
1. Odkazem na finanční indexy v čl. 19 odst. 1 písm. g) směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na indexy, které splňují tato kritéria:
a) |
jsou dostatečně diverzifikovány, přičemž jsou splněna tato kritéria:
|
b) |
představují odpovídající vztažný bod pro trh, na který se vztahují, přičemž jsou splněna tato kritéria:
|
c) |
vhodným způsobem se zveřejňují, přičemž jsou splněna tato kritéria:
|
2. V případě, že složení aktiv, jež jsou použita jako podkladová aktiva pro finanční deriváty v souladu s čl. 19 odst. 1 směrnice 85/611/EHS, kritéria stanovená v odstavci 1 tohoto článku nesplňují, se takové finanční deriváty, pokud jsou v souladu s kritérii stanovenými v čl. 8 odst. 1 této směrnice, považují za finanční deriváty kombinace aktiv uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) bodech i), ii) a iii).
Článek 10
Čl. 21 odst. 3 čtvrtý pododstavec směrnice 85/611/EHS
Převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu, které zahrnují deriváty
1. Odkazem na převoditelné cenné papíry, které zahrnují deriváty, v čl. 21 odst. 3 čtvrtém pododstavci směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na finanční nástroje, jež splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 1 této směrnice a obsahují složku, která splňuje tato kritéria:
a) |
díky této složce lze některé nebo všechny peněžní toky, jež by převoditelný cenný papír fungující jako hostitelská smlouva jinak vyžadoval, měnit v závislosti na specifické úrokové sazbě, ceně finančního nástroje, směnném kurzu, cenovém indexu či indexu sazeb, úvěrovém ratingu či úvěrovém indexu nebo jiné proměnné, v důsledku čehož se mohou proměňovat obdobně jako samostatný derivát; |
b) |
její hospodářské rysy a rizika s ní spojená nesouvisejí úzce s hospodářskými rysy hostitelské smlouvy a riziky spojenými s ní; |
c) |
má významný dopad na rizikový profil a stanovování cen převoditelného cenného papíru. |
2. Nástroje peněžního trhu, které splňují jedno z kritérií stanovených v čl. 3 odst. 2 a všechna kritéria stanovená v čl. 4 odst. 1 a 2 a obsahují složku, která splňuje kritéria stanovená v odstavci 1 tohoto článku, se považují za nástroje peněžního trhu, které zahrnují derivát.
3. Pokud převoditelný cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahují složku, která je smluvně převoditelná nezávisle na daném převoditelném papíru či nástroji peněžního trhu, má se za to, že derivát nezahrnuje. Taková složka se považuje za samostatný finanční nástroj.
Článek 11
Čl. 21 odst. 2 směrnice 85/611/EHS
Postupy a nástroje využívané k účinné správě portfolia
1. Odkazem na postupy a nástroje, jež se vztahují k převoditelným cenným papírům a jsou využívané k účinné správě portfolia, v čl. 21 odst. 2 směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na postupy a nástroje, které splňují tato kritéria:
a) |
jsou z hospodářského hlediska vhodné díky účinnosti nákladů, s nimiž je spojena jejich realizace; |
b) |
důvodem k jejich uskutečnění je nejméně jeden z těchto cílů:
|
c) |
rizika s nimi spojená jsou náležitě ošetřena v rámci procesu řízení rizika SKIPCP. |
2. Postupy a nástroje, které splňují kritéria stanovená v odstavci 1 a které se vztahují k nástrojům peněžního trhu, se pokládají za postupy a nástroje vztahující se k nástrojům peněžního trhu, využívané k účinné správě portfolia podle čl. 21 odst. 2 směrnice 85/611/EHS.
Článek 12
Čl. 22a odst. 1 směrnice 85/611/EHS
SKIPCP kopírující index
1. Odkazem na kopírování složení akciového indexu či indexu dluhových cenných papírů v čl. 22a odst. 1 směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na kopírování složení podkladových aktiv indexu včetně používání derivátů a jiných postupů a nástrojů podle čl. 21 odst. 2 směrnice 85/611/EHS a článku 11 směrnice.
2. Odkazem na index, jehož složení je dostatečně diverzifikováno, v čl. 22a odst. 1 první odrážce směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na index, jenž splňuje pravidla diverzifikace rizika článku 22a uvedené směrnice.
3. Odkazem na index, jenž představuje odpovídající vztažný bod, v čl. 22a odst. 1 druhé odrážce směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na index, jehož poskytovatel používá uznávanou metodiku, která obvykle nevede k vyloučení významného emitenta z trhu, na který se vztahuje.
4. Odkazem na index, jenž je náležitým způsobem zveřejněn, v čl. 22a odst. 1 třetí odrážce směrnice 85/611/EHS se rozumí odkaz na index, který splňuje tato kritéria:
a) |
je veřejně přístupný; |
b) |
poskytovatel indexu je nezávislý na SKIPCP kopírující index. |
Písmeno b) nevylučuje poskytovatele indexu a SKIPCP tvořící součást téže hospodářské skupiny za podmínky, že jsou zavedena účinná opatření k řešení střetu zájmů.
Článek 13
Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 23. března 2008. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.
Budou tyto předpisy používat od 23. července 2008.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 14
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 15
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 19. března 2007.
Za Komisi
Charlie McCREEVY
člen Komise
(1) Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).
II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
ROZHODNUTÍ
Komise
20.3.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/20 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 16. března 2007,
kterým se stanoví požadavky na síť Schengenského informačního systému druhé generace (1. pilíř)
(oznámeno pod číslem K(2007) 845)
(Pouze bulharské, české, estonské, finské, francouzské, italské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění je závazné)
(2007/170/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2424/2001 ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (1), a zejména na čl. 4 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Za účelem vývoje systému SIS II je nutné stanovit technické parametry komunikační sítě, jejích komponentů a specifické požadavky na síť. |
(2) |
Komise se musí dohodnout s členskými státy na vhodných opatřeních, zejména pokud se týká prvků jednotného vnitrostátního rozhraní umístěného v jednotlivých členských státech. |
(3) |
Tímto rozhodnutím nejsou dotčena další rozhodnutí ve věci vývoje systému SIS II, a to zejména ve věci vývoje bezpečnostních požadavků, která Komise přijme v budoucnu. |
(4) |
Vývoj systému SIS II upravuje nařízení (ES) č. 2424/2001 a rozhodnutí Rady 2001/886/SVV (2). Má-li být zajištěno, aby vývoj systému SIS II jako celku byl prováděn v rámci jednotného postupu, ustanovení tohoto rozhodnutí musí odpovídat ustanovením rozhodnutí Komise stanovujícího parametry sítě systému SIS II, které má být přijato dle rozhodnutí 2001/886/SVV. |
(5) |
V souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (3), se Spojené království neúčastnilo přijetí nařízení (ES) č. 2424/2001, není jím vázáno a nemusí je provádět, protože se jedná o rozpracování ustanovení schengenského acquis. Toto rozhodnutí Komise není proto určeno Spojenému království. |
(6) |
V souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (4), se Irsko neúčastnilo přijetí nařízení (ES) č. 2424/2001, není jím vázáno a nemusí je provádět, protože se jedná o rozpracování ustanovení schengenského acquis. Toto rozhodnutí Komise není proto určeno Irsku. |
(7) |
Podle článku 5 protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství se Dánsko rozhodlo provést nařízení (ES) č. 2424/2001 do dánského právního řádu. Ve smyslu mezinárodního práva je proto nařízení (ES) č. 2424/2001 pro Dánsko závazné. |
(8) |
Pokud jde o Island a Norsko, nařízení (ES) č. 2424/2001 a rozhodnutí 2001/886/SVV jsou rozpracováním ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (5), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (6) o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody. |
(9) |
Pokud jde o Švýcarsko, nařízení (ES) č. 2424/2001 a rozhodnutí 2001/886/SVV jsou rozpracováním ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, které spadá do oblasti uvedené v čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady o podpisu dohody jménem Evropského společenství a o prozatímním uplatňování některých ustanovení uvedené dohody. |
(10) |
Toto rozhodnutí je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení. |
(11) |
Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Výboru zřízeného podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 2424/2001, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Technické požadavky na koncepci fyzické architektury systému komunikační infrastruktury SIS II jsou uvedeny v příloze.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, Bulharské republice, České republice, Spolkové republice Německo, Estonské republice, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Italské republice, Kyperské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarské republice, Republice Malta, Nizozemskému království, Rakouské republice, Polské republice, Portugalské republice, Rumunsku, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Finské republice a Švédskému království.
V Bruselu dne 16. března 2007.
Za Komisi
Franco FRATTINI
místopředseda
(1) Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 4. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1988/2006 (Úř. věst. L 411, 30.12.2006, s. 1).
(2) Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 1.
(3) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/926/ES (Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 70).
(4) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
(5) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
(6) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
PŘÍLOHA
OBSAH
1. |
Úvod … |
1.1 |
Akronymy a zkratky … |
2. |
Všeobecný přehled … |
3. |
Zeměpisný rozsah … |
4. |
Síťové služby … |
4.1 |
Struktura sítě … |
4.2 |
Propojení hlavního a záložního systému CS-SIS … |
4.3 |
Přenosový výkon … |
4.4 |
Třídy služeb … |
4.5 |
Podporované protokoly … |
4.6 |
Technické specifikace … |
4.6.1 |
Adresování IP … |
4.6.2 |
Podpora IPv6 … |
4.6.3 |
Statické směrování … |
4.6.4 |
Plynulý datový tok … |
4.6.5 |
Ostatní technické požadavky … |
4.7 |
Odolnost proti výpadku … |
5. |
Monitoring … |
6. |
Běžné služby … |
7. |
Dostupnost … |
8. |
Zabezpečovací služby … |
8.1 |
Šifrování datového toku … |
8.2 |
Ostatní zabezpečovací prvky … |
9. |
Helpdesk a technická podpora … |
10. |
Komunikace s jinými systémy … |
1. Úvod
Tento dokument popisuje koncepci komunikační sítě, jejích komponentů a specifické požadavky na síť.
1.1 Akronymy a zkratky
V této části jsou popsány akronymy a zkratky používané v tomto dokumentu.
Akronymy a zkratky |
Vysvětlení |
BLNI |
Záložní vnitrostátní rozhraní |
CEP |
Central End Point (centrální koncový bod) |
CNI |
Centrální vnitrostátní rozhraní |
CS |
Centrální systém |
CS-SIS |
Technické podpůrné funkce obsahující databázi SIS II |
DNS |
Domain Name Server (server doménových jmen) |
FCIP |
Fibre Channel over IP (tunelovací protokol, jenž slouží k rozšíření sítě založené na technologii optického kabelu) |
FTP |
File Transport Protocol (přenosový protokol) |
HTTP |
Hyper Text Transfer Protocol (přenosový protokol) |
IP |
Internet Protocol (přenosový protokol) |
LAN |
Local Area Network (místní datová síť) |
LNI |
Místní vnitrostátní rozhraní |
Mbps |
Jednotka přenosové rychlosti (Megabity za sekundu) |
MDC |
Main Developer Contractor (hlavní smluvní dodavatel pro vývoj) |
N.SIS II |
Vnitrostátní součást systému SIS II v jednotlivých členských státech |
NI-SIS |
Jednotné vnitrostátní rozhraní |
NTP |
Network Time Protocol (protokol pro synchronizaci systémového času) |
SAN |
Storage Area Network (Samostatná úložná síť) |
SDH |
Synchronní digitální hierarchie |
SIS II |
Schengenský informační systém 2. generace |
SMTP |
Simple Mail Transport Protocol (přenosový protokol používaný pro elektronickou poštu) |
SNMP |
Simple Network Management Protocol (přenosový protokol používaný pro správu sítí) |
s-TESTA |
Celoevropská síť pro zabezpečenou výměnu dat mezi státními správami (Secure Trans-European Services for Telematics between Administrations) – opatření programu IDABC (Interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004). |
TCP |
Transmission Control Protocol (spojově orientovaný protokol pro přenos dat) |
VIS |
Vízový informační systém |
VPN |
Virtual Private Network (virtuální privátní síť) |
WAN |
Wide Area Network (rozsáhlá datová síť) |
2. Všeobecný přehled
Složení systému SIS II:
— |
centrální systém (dále jen „Centrální SIS II“) sestávající z:
|
— |
vnitrostátní součásti (dále jen „N.SIS II“) provozované v každém z členských států, sestávající z vnitrostátních databázových systémů, které komunikují s centrálním SIS II. Vnitrostátní N.SIS II může obsahovat soubor údajů (dále jen „vnitrostátní kopie“) obsahující úplnou nebo částečnou kopii referenční databáze pro SIS II, |
— |
komunikační infrastruktura mezi CS-SIS a NI-SIS (dále jen „komunikační infrastruktura“), která zabezpečuje komunikaci pomocí šifrované virtuální sítě vyhrazené pro přenos dat v rámci SIS II a mezi kancelářemi SIRENE. |
Rozhraní NI-SIS se skládá z:
— |
jednoho lokálního vnitrostátního rozhraní (dále jen „LNI“) provozovaného v každém členském státě, které fyzicky připojuje členský stát na zabezpečenou komunikační síť a obsahuje šifrovací zařízení pro přenos dat v rámci SIS II a SIRENE. LNI je umístěno na území členského státu, |
— |
případně ze záložního lokálního vnitrostátního rozhraní (dále jen „BLNI“), které je totožné obsahem i funkcemi s LNI. |
LNI a BLNI musí být používána pouze pro systém SIS II a pro výměnu dat v rámci SIRENE. Přesná konfigurace LNI a BLNI bude specifikována po dohodě s každým z členských států, v zájmu zajištění požadavků na bezpečnost, fyzické umístění a podmínky instalace těchto rozhraní i na služby operátora sítě tak, aby fyzické spojení s-TESTA mohlo obsahovat více VPN tunelů k propojení na jiné systémy, např. VIS a Eurodac,
— |
centrálního vnitrostátního rozhraní (dále jen „CNI“), což je aplikace poskytující zabezpečený přístup k CS-SIS. Každý stát má svůj logický přístupový bod do CNI přes centrální firewall. |
Komunikační infrastruktura mezi CS-SIS a NI-SIS se skládá z:
— |
celoevropské sítě pro zabezpečenou výměnu dat mezi státními správami (Secure Trans-European Services for Telematics between Administrations, dále jen „s-TESTA“) umožňující šifrovanou výměnu dat v rámci virtuální, privátní sítě, vyhrazené pro přenos dat v rámci SIS II a SIRENE. |
3. Zeměpisný rozsah
Komunikační infrastruktura musí být schopna pokrýt všechny členské státy a poskytovat jim požadované služby.
Týká se to všech členských států EU (Belgie, Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Řecko, Rakousko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Irsko) a také Norska, Islandu, Švýcarska.
Je třeba také počítat s nutností zahrnout do systému Rumunsko a Bulharsko, které nově přistoupily k EU.
Komunikační infrastruktura musí být také rozšiřitelná na další země nebo subjekty, které budou mít přístup do centrálního SIS II (např. Europol, Eurojust).
4. Síťové služby
U pojmů protokol a architektura zmíněných v tomto textu se rozumí, že zahrnují také odpovídající budoucí technologie, protokoly a architektury.
4.1 Struktura sítě
Architektura systému SIS II je založena na využití centrálních databází, které jsou dostupné všem členským státům. Pro zajištění maximální spolehlivosti systému jsou tyto centralizované databáze duplikovány a provozovány ve dvou lokalitách, a to jednak ve Štrasburku (Francie), kde je umístěn hlavní systém CS-SIS, CU, a jednak v St Johann im Pongau (Rakousko), kde je umístěn záložní systém CS-SIS, BCU.
Centrální jednotky, hlavní i záložní, musí být přístupné ze všech členských států. Členské státy mohou disponovat více přístupovými body LNI a BLNI, jejichž prostřednictvím jsou vnitrostátní systémy propojeny s centrálními databázemi.
Vedle hlavní funkce, jíž je zajištění přístupu k centrálním databázím, musí komunikační infrastruktura také umožňovat vzájemnou výměnu dat mezi kancelářemi SIRENE jednotlivých členských států.
4.2 Propojení hlavního a záložního systému CS-SIS
Vzájemné propojení hlavního a záložního CS-SIS musí být zajištěno prostřednictvím sítě typu SDH kruhové topologie nebo její obdoby, tzn. že mohou být použity i jiné hierarchie a technologie, které budou k dispozici v budoucnu. Na technologii SDH bude založena i infrastruktura lokálních sítí obou centrálních jednotek, které bude tvořit jednoduchý nedělený LAN. Prostřednictvím lokální datové sítě bude zajišťována spojitá synchronizace dat centrální jednotky (CU) a záložní centrální jednotky (BCU).
4.3 Přenosový výkon
Zásadním požadavkem je, aby komunikační infrastruktura zajišťovala dostatečnou přenosovou rychlost pro datový provoz mezi jednotlivými body sítě, přičemž její páteřní síť musí být dimenzována na odpovídající přenosový výkon.
Přenosová rychlost, kterou bude vyžadovat LNI a fakultativní BLNI, bude však u každého členského státu jiná, a to v závislosti na tom, zda se daný stát rozhodne používat vnitrostátní kopie, využívat možnosti centrálního vyhledávání či přenosu biometrických dat.
Není tedy tak důležité, jaký skutečný přenosový výkon bude komunikační infrastruktura poskytovat, ale to, aby tento výkon odpovídal minimálním požadavkům jednotlivých členských států.
Každý z výše uvedených článků infrastruktury bude potenciálně odesílat a přijímat velké objemy dat (alfanumerických, biometrických nebo celých dokumentů). Proto je nutné, aby komunikační infrastruktura poskytovala dostatečnou minimální zaručenou přenosovou rychlost v obou směrech (tj. upload a download).
Komunikační infrastruktura musí poskytovat přenosovou rychlost v rozmezí od 2 Mbps do 155 Mbps nebo vyšší. Síť musí zaručovat dostatečnou minimální rychlost pro upload a download na všech úsecích a musí být dimenzována tak, aby unesla celkový přenosový výkon všech přístupových bodů sítě.
4.4 Třídy služeb
Centrální systém SIS II musí být schopen hierarchizovaně zpracovávat jednotlivé dotazy a hlášení. V návaznosti na tento požadavek musí komunikační infrastruktura podporovat možnost zvýhodnění určitých datových paketů vůči ostatnímu provozu (prioritizace datového toku).
Předpokládá se, že parametry zvýhodnění příslušných datových paketů v síti budou stanoveny centrálním SIS II, který pro obsluhu datových front bude používat algoritmus WFQ (Weighted Fair Queuing). Z toho vyplývá, že komunikační infrastruktura musí být schopna převzít informaci o prioritě přidělené datovému toku ve zdrojové síti LAN a odpovídajícím způsobem obsloužit datové pakety ve své páteřní síti. Navíc musí vzdálenému serveru předat původní pakety v pořadí priority, jaké jim bylo přiděleno ve zdrojové síti LAN.
4.5 Podporované protokoly
Centrální SIS II bude používat různé síťové komunikační protokoly, a komunikační infrastruktura by proto měla podporovat širokou řadu těchto protokolů. Ze standardních protokolů budou podporovány HTTP, FTP, NTP, SMTP, SNMP a DNS.
Kromě standardních protokolů musí komunikační infrastruktura podporovat také různé protokoly tunelového propojení, protokoly úložných sítí SAN a firemní protokoly používané na platformě BEA WebLogic pro komunikaci „Java to Java“. Pro šifrovaný datový přenos budou používány protokoly tunelového propojení, např. zabezpečený protokol IPsec v tunelovém režimu.
4.6 Technické specifikace
4.6.1 Adresování IP
Komunikační infrastruktura musí disponovat širokou řadou rezervovaných IP adres, které budou moci být používány pouze v rámci této sítě. Z této řady adres bude pro centrální SIS II vyhrazena série statických IP adres, které nebudou používány nikde jinde.
4.6.2 Podpora IPv6
Lze předpokládat, že protokol používaný na lokálních sítích členských států bude protokol TCP/IP. Některé sítě však budou používat verzi protokolu IPv4, zatímco jiné verzi IPv6. Přístupové body do sítě musí proto mít možnost fungovat jako brána a být schopné pracovat nezávisle na síťových protokolech používaných v centrálním systému SIS II i v N.SIS II.
4.6.3 Statické směrování
Jednotky CU a BCU mohou pro síťovou komunikaci s členskými státy používat jednu a tu samou IP adresu. Komunikační infrastruktura by tedy měla podporovat statické směrování.
4.6.4 Plynulý datový tok
Pokud je míra zátěže jednotky CU nebo BCU nižší než 90 %, daný členský stát musí být schopen nepřetržitě využívat 100 % své specifické šířky pásma.
4.6.5 Ostatní technické požadavky
Má-li komunikační infrastruktura podporovat CS-SIS, musí odpovídat následujícím minimálním technickým požadavkům:
Přenosové zpoždění nesmí být vyšší než 150 ms u 95 % paketů a než 200 ms u 100 % paketů (a to ani ve špičkovém provozu).
Ztrátovost paketů nesmí přesáhnout 10–4 u 95 % paketů a 10–3 u 100 % paketů (a to ani ve špičkovém provozu).
Výše zmíněné technické požadavky musí být aplikovány na každý přístupový bod.
Minimální odezva (Round Trip Delay) mezi jednotkami CU a BCU nesmí být delší než 60 ms.
4.7 Odolnost proti výpadku
Systém CS-SIS byl koncipován tak, aby odpovídal požadavkům na vysokou dostupnost. Systém je proto vybaven redundantně konfigurovanou architekturou, aby tak byla zajištěna jeho odolnost vůči výpadku některého z komponentů.
Jednotlivé části komunikační infrastruktury musí být rovněž odolné vůči výpadku komponentů. Týká se to následujících částí:
— |
páteřní síť, |
— |
směrovací zařízení, |
— |
přístupové body sítě, |
— |
přístupové okruhy (včetně redundantní kabeláže), |
— |
bezpečnostní zařízení (kryptovací jednotky, firewally apod.), |
— |
všechny standardní síťové služby (DNS, NTP apod.), |
— |
LNI/BLNI. |
Všechny mechanismy zapojení redundantních síťových zařízení v případě výpadku musí fungovat bez jakéhokoli manuálního zásahu.
5. Monitoring
Pro usnadnění monitoringu musí být monitorovací nástroje komunikační infrastruktury schopny integrace do monitorovacích zařízení orgánu pověřeného operačním řízením centrálního SIS II.
6. Běžné služby
Kromě specializovaných síťových a zabezpečovacích služeb musí komunikační infrastruktura poskytovat také běžné služby.
Z důvodů redundance musí být specializované síťové služby implementovány do obou centrálních jednotek.
Komunikační infrastruktura musí poskytovat následující volitelné běžné služby:
Služba |
Doplňující informace |
DNS |
Současný systém zajištění proti výpadku, který automaticky přepne provoz z CU na záložní BCU v případě selhání sítě, je založen na změně IP adresy na běžném serveru DNS. |
e-mail relay |
Používání obecných serverů pro elektronickou poštu (e-mail relay) by bylo vhodné aplikovat standardně ve všech členských státech, neboť výhodou obecných služeb je, že na rozdíl od dedikovaného serveru nezatěžují síťové zdroje hlavní a záložní jednotky. Elektronická pošta, která bude procházet službou e-mail relay, musí samozřejmě vyhovovat bezpečnostnímu vzoru. |
NTP |
Tuto službu lze využívat k synchronizaci času síťových zařízení. |
7. Dostupnost
CS-SIS i LNI a BLNI musí být schopny poskytovat dostupnost 99,99 % během klouzavého období 28 dnů, a to nezávisle na dostupnosti sítě.
Dostupnost komunikační infrastruktury musí být 99,99 %.
8. Zabezpečovací služby
8.1 Šifrování datového toku
Centrální SIS II nedovolí nešifrovaný přenos dat s vysokými nebo velmi vysokými požadavky na zabezpečení vně lokální datové sítě LAN. Je třeba zajistit, aby operátor sítě neměl žádný přístup k provozním datům systému SIS II, ani k datovému provozu v rámci SIRENE.
V rámci zajištění vysoké úrovně bezpečnosti musí komunikační infrastruktura podporovat správu certifikátů, resp. klíčů. Musí být také možné na dálku spravovat a monitorovat šifrovací zařízení. Šifrovací algoritmy musí odpovídat následujícím minimálním požadavkům:
— |
Symetrické šifrovací algoritmy:
|
— |
Asymetrické šifrovací algoritmy:
|
K ověření autentičnosti bude používán protokol ESP (Encapsulated Security Payload) splňující pravidla RFC2406, a to v tunelovém režimu. Datové části (payload) a základní IP hlavička budou šifrovány.
Pro mechanismus výměny klíčů jednotlivých relací bude použit protokol IKE (Internet Key Exchange).
Maximální doba platnosti klíčů IKE bude 1 den.
Doba platnosti klíčů pro jednotlivé relace bude maximálně 1 hodina.
8.2 Ostatní zabezpečovací prvky
Kromě ochrany přístupových bodů systému SIS II musí být v rámci komunikační infrastruktury zabezpečeny i volitelné běžné služby. Úroveň zabezpečení těchto služeb by měla odpovídat bezpečnostním parametrům platným pro CS-SIS. Všechny běžné služby proto musí být zabezpečeny minimálně firewallem, antivirovým programem a systémem detekce průniku. Zařízení zabezpečující tyto služby i systémy jejich ochrany by navíc měly být pod nepřetržitým dohledem (evidence a kontrola logů).
V rámci zajištění vysokého stupně bezpečnosti musí být orgán pověřený operačním řízením centrálního SIS II uvědomen o veškerých bezpečnostních incidentech, ke kterým na komunikační infrastruktuře dojde. Proto musí komunikační infrastruktura umožňovat okamžité hlášení hlavních bezpečnostních incidentů příslušnému orgánu pověřenému operačním řízením centrálního SIS II. Veškeré bezpečnostní incidenty musí být pravidelně vykazovány, např. formou měsíčních zpráv nebo hlášení ad hoc.
9. Helpdesk a technická podpora
Operátor komunikační infrastruktury musí zajišťovat také službu technické podpory (helpdesk), která bude spolupracovat s orgánem pověřeným operačním řízením centrálního SIS II.
10. Komunikace s jinými systémy
Komunikační infrastruktura musí být zabezpečena proti úniku dat z vyhrazených komunikačních kanálů. Z technického hlediska to znamená, že:
— |
musí být zcela vyloučen jakýkoli neoprávněný, resp. nekontrolovaný přístup do jiných sítí, včetně internetu, |
— |
nesmí dojít k úniku dat do jiných systémů na síti, tj. např. není připuštěna propojitelnost s jinými IP VPN. |
Vedle uvedených technických omezení se toto zabezpečení týká i služby helpdesk komunikační infrastruktury. Helpdesk nesmí poskytnout žádné informace o centrálním SIS II jinému subjektu, než orgánu, který je pověřen operačním řízením centrálního SIS II.
20.3.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/29 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 16. března 2007,
kterým se stanoví požadavky na síť Schengenského informačního systému druhé generace (3. pilíř)
(2007/171/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/886/SVV ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (1), a zejména na čl. 4 písm. a) uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Za účelem vývoje systému SIS II je nutné stanovit technické parametry komunikační sítě, jejích komponentů a specifické požadavky na síť. |
(2) |
Komise se musí dohodnout s členskými státy na vhodných opatřeních, zejména pokud se týká prvků jednotného vnitrostátního rozhraní umístěného v jednotlivých členských státech. |
(3) |
Tímto rozhodnutím nejsou dotčena další rozhodnutí ve věci vývoje systému SIS II, a to zejména ve věci vývoje bezpečnostních požadavků, která Komise přijme v budoucnu. |
(4) |
Vývoj systému SIS II upravuje nařízení Rady (ES) č. 2424/2001 (2) a rozhodnutí 2001/886/SVV. Má-li být zajištěno, aby vývoj systému SIS II jako celku byl prováděn v rámci jednotného postupu, ustanovení tohoto rozhodnutí musí odpovídat ustanovením rozhodnutí Komise stanovujícímu parametry sítě systému SIS II, které má být přijato podle nařízení (ES) č. 2424/2001. |
(5) |
Spojené království se účastní tohoto rozhodnutí v souladu s článkem 5 Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o ES, a v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (3). |
(6) |
Irsko se účastní tohoto rozhodnutí v souladu s článkem 5 Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o ES, a v souladu s čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (4). |
(7) |
Ve vztahu k Islandu a Norsku je toto rozhodnutí rozpracováním ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, které spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bodu G rozhodnutí Rady 1999/437/ES (5) o některých opatřeních pro uplatňování dané dohody. |
(8) |
Ve vztahu ke Švýcarsku je toto rozhodnutí rozpracováním ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody podepsané mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Toto rozpracování spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bodu G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/849/ES (6) o podpisu dohody jménem Evropské unie a o prozatímním uplatňování některých ustanovení uvedené dohody. |
(9) |
Toto nařízení je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení. |
(10) |
Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Výboru zřízeného podle článku 5 odst. 1 rozhodnutí 2001/886/SVV, |
ROZHODLA TAKTO:
Jediný článek
Technické požadavky na koncepci fyzické architektury systému komunikační infrastruktury SIS II jsou uvedeny v příloze.
V Bruselu dne 16. března 2007.
Za Komisi
Franco FRATTINI
místopředseda
(1) Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 1.
(2) Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 4. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1988/2006 (Úř. věst. L 411, 30.12.2006, s. 1).
(3) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/926/ES (Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 70).
(4) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
(5) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
(6) Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 26.
PŘÍLOHA
OBSAH
1. |
Úvod … |
1.1 |
Akronymy a zkratky … |
2. |
Všeobecný přehled … |
3. |
Zeměpisný rozsah … |
4. |
Síťové služby … |
4.1 |
Struktura sítě … |
4.2 |
Propojení hlavního a záložního systému CS-SIS … |
4.3 |
Přenosový výkon … |
4.4 |
Třídy služeb … |
4.5 |
Podporované protokoly … |
4.6 |
Technické specifikace … |
4.6.1 |
Adresování IP … |
4.6.2 |
Podpora IPv6 … |
4.6.3 |
Statické směrování … |
4.6.4 |
Plynulý datový tok … |
4.6.5 |
Ostatní technické požadavky … |
4.7. |
Odolnost proti výpadku … |
5. |
Monitoring … |
6. |
Běžné služby … |
7. |
Dostupnost … |
8. |
zabezpečovací služby … |
8.1 |
Šifrování datového toku … |
8.2 |
Ostatní zabezpečovací prvky … |
9. |
Helpdesk a technická podpora … |
10. |
Komunikace s jinými systémy … |
1. Úvod
Tento dokument popisuje koncepci komunikační sítě, jejích komponentů a specifické požadavky na síť.
1.1 Akronymy a zkratky
V této části jsou popsány akronymy a zkratky používané v tomto dokumentu.
Akronymy a zkratky |
Vysvětlení |
BLNI |
Záložní vnitrostátní rozhraní |
CEP |
Central End Point (centrální koncový bod) |
CNI |
Centrální vnitrostátní rozhraní |
CS |
Centrální systém |
CS-SIS |
Technické podpůrné funkce obsahující databázi SIS II |
DNS |
Domain Name Server (server doménových jmen) |
FCIP |
Fibre Channel over IP (tunelovací protokol, jenž slouží k rozšíření sítě založené na technologii optického kabelu) |
FTP |
File Transport Protocol (přenosový protokol) |
HTTP |
Hyper Text Transfer Protocol (přenosový protokol) |
IP |
Internet Protocol (přenosový protokol) |
LAN |
Local area network (místní datová síť) |
LNI |
Místní vnitrostátní rozhraní |
Mbps |
Jednotka přenosové rychlosti (megabity za sekundu) |
MDC |
Main Developer Contractor (hlavní smluvní dodavatel pro vývoj) |
N.SIS II |
Vnitrostátní součást systému SIS II v jednotlivých členských státech |
NI-SIS |
Jednotné vnitrostátní rozhraní |
NTP |
Network Time Protocol (protokol pro synchronizaci systémového času) |
SAN |
Storage area network (samostatná úložná síť) |
SDH |
Synchronní digitální hierarchie |
SIS II |
Schengenský informační systému 2. generace |
SMTP |
Simple Mail Transport Protocol (přenosový protokol používaný pro elektronikou poštu) |
SNMP |
Simple Network Management Protocol (přenosový protokol používaný pro správu sítí poštu) |
s-TESTA |
Celoevropská síť pro zabezpečenou výměnu dat mezi státními správami (Secure Trans-European Services for Telematics between Administrations) – opatření programu IDABC (Interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004). |
TCP |
Transmission Control Protocol (protokol pro spojově orientovaný přenos dat) |
VIS |
Vízový informační systém |
VPN |
Virtual Private Network (virtuální privátní síť) |
WAN |
Wide Area Network (rozsáhlá datová síť) |
2. Všeobecný přehled
Složení systému SIS II:
— |
centrální systém (dále jen „Centrální SIS II“) sestávající z:
|
— |
vnitrostátní součásti (dále jen „N.SIS II“) provozované v každém z členských států, sestávající z vnitrostátních databázových systémů, které komunikují s centrálním SIS II. Vnitrostátní N.SIS II může obsahovat soubor údajů (dále jen„vnitrostátní kopie“) obsahující úplnou nebo částečnou kopii referenční databáze pro SIS II, |
— |
komunikační infrastruktura mezi CS-SIS a NI-SIS (dále jen„komunikační infrastruktura“), která zabezpečuje komunikaci pomocí šifrované virtuální sítě vyhrazené pro přenos dat v rámci SIS II a mezi orgány SIRENE. |
Rozhraní NI-SIS se skládá z:
— |
jednoho lokálního vnitrostátního rozhraní (dále jen„LNI“) provozovaného v každém členském státě, které fyzicky připojuje členský stát na zabezpečenou komunikační síť a obsahuje šifrovací zařízení pro přenos dat v rámci SIS II a SIRENE. LNI je umístěno na území členského státu, |
— |
případně ze záložního lokálního vnitrostátního rozhraní (dále je„BLNI“), které je totožné obsahem i funkcemi s LNI. |
LNI a BLNI musí být používána pouze pro systém SIS II a pro výměnu dat v rámci SIRENE. Přesná konfigurace LNI a BLNI bude specifikována po dohodě s každým z členských států, v zájmu zajištění požadavků na bezpečnost, fyzické umístění a podmínky instalace těchto rozhraní i na služby operátora sítě, tak aby fyzické spojení s-TESTA mohlo obsahovat více VPN tunelů k propojení na jiné systémy např. VIS a Eurodac,
— |
centrální vnitrostátní rozhraní (dále jen„CNI“), což je aplikace poskytující zabezpečený přístup k CS-SIS. Každý stát má svůj logický přístupový bod do CNI přes centrální firewall. |
Komunikační infrastruktura mezi CS-SIS a NI-SIS se skládá z:
— |
celoevropské sítě pro zabezpečenou výměnu dat mezi státními správami (Secure Trans-European Services for Telematics between Administrations, dále jen s-TESTA) umožňující šifrovanou výměnu dat v rámci virtuální, privátní sítě, vyhrazené pro přenos dat v rámci SIS II a SIRENE. |
3. Zeměpisný rozsah
Komunikační infrastruktura musí být schopna pokrýt všechny členské státy a poskytovat jim požadované služby.
Týká se to všech členských států EU (Belgie, Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Řecko, Rakousko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Irsko) a také Norska, Islandu, Švýcarska.
Je třeba také počítat s nutností zahrnout do systému Rumunsko a Bulharsko, které nově přistoupily k EU.
Komunikační infrastruktura musí být také rozšiřitelná na další země nebo subjekty, které budou mít přístup do centrálního SIS II (např. Europol, Eurojust).
4. Síťové služby
U pojmů protokol a architektura zmíněných v tomto textu, se rozumí, že zahrnují také odpovídající budoucí technologie, protokoly a architektury.
4.1 Struktura sítě
Architektura systému SIS II je založena na využití centrálních databází, které jsou dostupné všem členským státům. Pro zajištění maximální spolehlivosti systému jsou tyto centralizované databáze duplikovány a provozovány ve dvou lokalitách, a to jednak ve Štrasburku (Francie), kde je umístěn hlavní systém CS-SIS, CU a jednak v St Johann im Pongau (Rakousko), kde je umístěn záložní systém CS-SIS, BCU.
Centrální jednotky, hlavní i záložní, musí být přístupné ze všech členských států. Členské státy mohou disponovat více přístupovými body LNI a BLNI, jejichž prostřednictvím jsou vnitrostátní systémy propojeny s centrálními databázemi.
Vedle hlavní funkce, jíž je zajištění přístupu k centrálním databázím, musí komunikační infrastruktura také umožňovat vzájemnou výměnu dat mezi kancelářemi SIRENE jednotlivých členských států.
4.2 Propojení hlavního a záložního systému CS-SIS
Vzájemné propojení hlavního a záložního CS-SIS musí být zajištěno prostřednictvím sítě typu SDH kruhové topologie nebo její obdoby, tzn. že mohou být použity i jiné hierarchie a technologie, které budou k dispozici v budoucnu. Na technologii SDH bude založena i infrastruktura lokálních sítí obou centrálních jednotek, které bude tvořit jednoduchý nedělený LAN. Prostřednictvím lokální datové sítě bude zajišťována spojitá synchronizace dat centrální jednotky (CU) a záložní centrální jednotky (BCU).
4.3 Přenosový výkon
Zásadním požadavkem je, aby komunikační infrastruktura zajišťovala dostatečnou přenosovou rychlost pro datový provoz mezi jednotlivými body sítě, přičemž její páteřní síť musí být dimenzována na odpovídající přenosový výkon.
Přenosová rychlost, kterou bude vyžadovat LNI a fakultativní BLNI, bude však u každého členského státu jiná, a to v závislosti na tom, zda se daný stát rozhodne používat vnitrostátní kopie, využívat možnosti centrálního vyhledávání či přenosu biometrických dat.
Není tedy tak důležité, jaký skutečný přenosový výkon bude komunikační infrastruktura poskytovat, ale to, aby tento výkon odpovídal minimálním požadavkům jednotlivých členských států.
Každý z výše uvedených článků infrastruktury bude potenciálně odesílat a přijímat velké objemy dat (alfanumerických, biometrických nebo celých dokumentů). Proto je nutné, aby komunikační infrastruktura poskytovala dostatečnou minimální zaručenou přenosovou rychlost v obou směrech (tj. upload a download).
Komunikační infrastruktura musí poskytovat přenosovou rychlost v rozmezí od 2 Mbps do 155 Mbps nebo vyšší. Síť musí zaručovat dostatečnou minimální rychlost pro upload a download na všech úsecích a musí být dimenzována tak, aby unesla celkový přenosový výkon všech přístupových bodů sítě.
4.4 Třídy služeb
Centrální systém SIS II musí být schopen hierarchizovaně zpracovávat jednotlivé dotazy a hlášení. V návaznosti na tento požadavek musí komunikační infrastruktura podporovat možnost zvýhodnění určitých datových paketů vůči ostatnímu provozu (prioritizace datového toku).
Předpokládá se, že parametry zvýhodnění příslušných datových paketů v síti budou stanoveny centrálním SIS II, který pro obsluhu datových front bude používat algoritmus WFQ (Weighted Fair Queueing). Z toho vyplývá, že komunikační infrastruktura musí být schopna převzít informaci o prioritě přidělené datovému toku ve zdrojové síti LAN a odpovídajícím způsobem obsloužit datové pakety ve své páteřní síti. Navíc musí vzdálenému serveru předat původní pakety v pořadí priority, jaké jim byly přiděleny ve zdrojové síti LAN.
4.5 Podporované protokoly
Centrální SIS II bude používat různé síťové komunikační protokoly, a komunikační infrastruktura by proto měla podporovat širokou řadu těchto protokolů. Ze standardních protokolů budou podporovány HTTP, FTP, NTP, SMTP, SNMP a DNS.
Kromě standardních protokolů musí komunikační infrastruktura podporovat také různé protokoly tunelového propojení, protokoly úložných sítí SAN a firemní protokoly používané na platformě BEA WebLogic pro komunikaci „Java to Java“. Pro šifrovaný datový přenos budou používány protokoly tunelového propojení, např. zabezpečený protokol IPsec v tunelovém režimu.
4.6 Technické specifikace
4.6.1 Adresování IP
Komunikační infrastruktura musí disponovat širokou řadou rezervovaných IP adres, které budou moci být používány pouze v rámci této sítě. Z této řady adres bude pro centrální SIS II vyhrazena série statických IP adres, které nebudou používány nikde jinde.
4.6.2 Podpora IPv6
Lze předpokládat, že protokol používaný na lokálních sítích členských států bude protokol TCP/IP. Některé sítě však budou používat verzi protokolu IPv4, zatímco jiné verzi IPv6. Přístupové body do sítě musí proto mít možnost fungovat jako brána a být schopné pracovat nezávisle na síťových protokolech používaných v centrálním systému SIS II i v N.SIS II.
4.6.3 Statické směrování
Jednotky CU a BCU mohou pro síťovou komunikaci s členskými státy používat jednu a tu samou IP adresu. Komunikační infrastruktura by tedy měla podporovat statické směrování.
4.6.4 Plynulý datový tok
Pokud je míra zátěže jednotky CU nebo BCU nižší než 90 %, daný členský stát musí být schopen nepřetržitě využívat 100 % své specifické šířky pásma.
4.6.5 Ostatní technické požadavky
Má-li komunikační infrastruktura podporovat CS-SIS, musí odpovídat následujícím minimálním technickým požadavkům:
Přenosové zpoždění nesmí být vyšší než 150 ms u 95 % paketů a než 200 ms u 100 % paketů (a to ani ve špičkovém provozu).
Ztrátovost paketů nesmí přesáhnout 10–4 u 95 % paketů a 10–3 u 100 % paketů (a to ani ve špičkovém provozu).
Výše zmíněné technické požadavky musí být aplikovány na každý přístupový bod.
Minimální odezva (Round Trip Delay) mezi jednotkami CU a BCU nesmí být delší než 60 ms.
4.7 Odolnost proti výpadku
Systém CS-SIS byl koncipován tak, aby odpovídal požadavkům na vysokou dostupnost. Systém je proto vybaven redundantně konfigurovanou architekturou, aby tak byla zajištěna jeho odolnost vůči výpadku některého z komponentů.
Jednotlivé části komunikační infrastruktury musí být rovněž odolné vůči výpadku komponentů. Týká se to následujících částí:
— |
páteřní síť, |
— |
směrovací zařízení, |
— |
přístupové body sítě, |
— |
přístupové okruhy (včetně redundantní kabeláže), |
— |
bezpečnostní zařízení (kryptovací jednotky, firewally apod.), |
— |
všechny standardní síťové služby (DNS, NTP apod.), |
— |
LNI/BLNI. |
Všechny mechanismy zapojení redundantních síťových zařízení v případě výpadku musí fungovat bez jakéhokoli manuálního zásahu.
5. Monitoring
Pro usnadnění monitoringu musí být monitorovací nástroje komunikační infrastruktury schopny integrace do monitorovacích zařízení orgánu pověřeného operačním řízením centrálního SIS II.
6. Běžné služby
Kromě specializovaných síťových a zabezpečovacích služeb musí komunikační infrastruktura poskytovat také běžné služby.
Z důvodů redundance musí být specializované síťové služby implementovány do obou centrálních jednotek.
Komunikační infrastruktura musí poskytovat následující volitelné běžné služby:
Služba |
Doplňující informace |
DNS |
Současný systém zajištění proti výpadku, který automaticky přepne provoz z CU na záložní BCU v případě selhání sítě, je založen na změně IP adresy na běžném serveru DNS. |
e-mail relay |
Používání obecných serverů pro elektronickou poštu (e-mail relay) by bylo vhodné aplikovat standardně ve všech členských státech, neboť výhodou obecných služeb je, že na rozdíl od dedikovaného serveru, nezatěžují síťové zdroje hlavní a záložní jednotky. Elektronická pošta, která bude procházet službou e-mail relay, musí samozřejmě vyhovovat bezpečnostnímu vzoru. |
NTP |
Tuto službu lze využívat k synchronizaci času síťových zařízení. |
7. Dostupnost
CS-SIS i LNI a BLNI musí být schopny poskytovat dostupnost 99,99 % během klouzavého období 28 dnů, a to nezávisle na dostupnosti sítě.
Dostupnost komunikační infrastruktury musí být 99,99 %.
8. Zabezpečovací služby
8.1 Šifrování datového toku
Centrální SIS II nedovolí nešifrovaný přenos dat s vysokými nebo velmi vysokými požadavky na zabezpečení vně lokální datové sítě LAN. Je třeba zajistit, aby operátor sítě neměl žádný přístup k provozním datům systému SIS II ani k datovému provozu v rámci SIRENE.
V rámci zajištění vysoké úrovně bezpečnosti musí komunikační infrastruktura podporovat správu certifikátů, resp. klíčů. Musí být také možné na dálku spravovat a monitorovat šifrovací zařízení. Šifrovací algoritmy musí odpovídat následujícím minimálním požadavkům:
— |
symetrické šifrovací algoritmy:
|
— |
asymetrické šifrovací algoritmy:
|
K ověření autentičnosti bude používán protokol ESP (Encapsulated Security Payload) splňující pravidla RFC2406, a to v tunelovém režimu. Datové části (payload) a základní IP hlavička budou šifrovány.
Pro mechanismus výměny klíčů jednotlivých relací bude použit protokol IKE (Internet Key Exchange).
Maximální doba platnosti klíčů IKE bude 1 den.
Doba platnosti klíčů pro jednotlivé relace bude maximálně 1 hodina.
8.2 Ostatní zabezpečovací prvky
Kromě ochrany přístupových bodů systému SIS II musí být v rámci komunikační infrastruktury zabezpečeny i volitelné běžné služby. Úroveň zabezpečení těchto služeb by měla odpovídat bezpečnostním parametrům platným pro CS-SIS. Všechny běžné služby proto musí být zabezpečeny minimálně firewallem, antivirovým programem a systémem detekce průniku. Zařízení zabezpečující tyto služby i systémy jejich ochrany by navíc měly být nepřetržitě dohledovány (evidence a kontrola logů).
V rámci zajištění vysokého stupně bezpečnosti musí být orgán pověřený operačním řízením centrálního SIS II uvědomen o veškerých bezpečnostních incidentech, ke kterým na komunikační infrastruktuře dojde. Proto musí komunikační infrastruktura umožňovat okamžité hlášení bezpečnostních incidentů příslušnému orgánu pověřenému operačním řízením centrálního SIS II. Veškeré bezpečnostní incidenty musí být pravidelně vykazovány, např. formou měsíčních zpráv nebo hlášení ad-hoc.
9. Helpdesk a technická podpora
Operátor komunikační infrastruktury musí zajišťovat také službu technické podpory (helpdesk), která bude spolupracovat s orgánem pověřeným operačním řízením centrálního SIS II.
10. Komunikace s jinými systémy
Komunikační infrastruktura musí být zabezpečena proti úniku dat z vyhrazených komunikačních kanálů. Z technického hlediska to znamená, že:
— |
musí být zcela vyloučen jakýkoli neoprávněný, resp. nekontrolovaný přístup do jiných sítí,včetně internetu, |
— |
nesmí dojít k úniku dat do jiných systémů na síti, tj. např. není připuštěna propojitelnost s jinými IP VPN. |
Vedle uvedených technických omezení se toto zabezpečení týká i služby helpdesk komunikační infrastruktury. Helpdesk nesmí poskytnout žádné informace o centrálním SIS II jinému subjektu než orgánu, který je pověřen operačním řízením centrálního SIS II.
20.3.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/38 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 19. března 2007,
kterým se zřizuje skupina koordinátorů pro uznávání odborných kvalifikací
(2007/172/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. c) Smlouvy ukládá Evropskému společenství a členským státům povinnost odstranit překážky volného pohybu osob a služeb. Pro státní příslušníky členských států volný pohyb znamená zejména možnost vykonávat povolání, ať již jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo jako zaměstnanec, v jiném členském státě než v tom, ve kterém získali odbornou kvalifikaci. Článek 47 Smlouvy kromě toho směřuje k zajištění volného pohybu plně kvalifikovaných odborníků v oblastech povolání, která jsou regulována podle kvalifikací. |
(2) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací byla přijata s cílem zajistit volný pohyb plně kvalifikovaných odborníků, pokud je přístup k povolání členským státem regulován podle kvalifikací (1). Směrnice konsoliduje patnáct stávajících směrnic a usiluje o zjednodušení současných systémů uznávání a rovněž o další usnadnění dočasného poskytování služeb. Aby bylo možné tuto směrnici provést a rozvinout vnitřní trh, na kterém jsou povolání regulována podle kvalifikací, může Komise potřebovat posudek odborníků v poradním orgánu. |
(3) |
Proto je vhodné zřídit skupinu odborníků v oblasti uznávání odborných kvalifikací a vymezit její úkoly a strukturu. |
(4) |
Skupina odborníků by měla pomoci rozvinout vnitřní trh v oblasti povolání regulovaných podle kvalifikací. |
(5) |
Skupina koordinátorů pro uznávání odborných kvalifikací by měla být složena z národních koordinátorů jmenovaných členskými státy v souladu se směrnicí 2005/36/ES. Podle této směrnice je úkolem těchto koordinátorů podpořit jednotné uplatňování směrnice a shromažďovat veškeré informace, které jsou pro její uplatňování relevantní. |
(6) |
Měla by být stanovena pravidla týkající se zveřejňování informací ze strany členů skupiny, aniž by byla dotčena bezpečnostní pravidla Komise stanovená v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (2). |
(7) |
Osobní údaje týkající se členů skupiny by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (3), |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Skupina koordinátorů pro uznávání odborných kvalifikací
S účinností ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie se zřizuje skupina koordinátorů pro uznávání odborných kvalifikací (dále jen „skupina“).
Článek 2
Úkoly
Úkoly skupiny jsou následující:
a) |
navázat spolupráci mezi orgány členských států a Komisí v otázkách týkajících se uznávání odborných kvalifikací; |
b) |
sledovat vývoj politik, které mají vliv na povolání regulovaná podle kvalifikací; |
c) |
usnadnit provádění směrnice 2005/36/ES, zejména vypracováním důležitých dokumentů, jako jsou např. pokyny pro výklad; |
d) |
vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy v oblastech uvedených v předchozích písmenech. |
Článek 3
Konzultace
Komise může se skupinou konzultovat jakékoliv záležitosti týkající se provádění směrnice 2005/36/ES, jakož i obecné záležitosti týkající se budování vnitřního trhu v oblasti povolání regulovaných podle kvalifikací.
Článek 4
Složení – jmenování
1. Členy skupiny jsou koordinátoři jmenovaní členskými státy v souladu s čl. 56 odst. 4 směrnice 2005/36/ES.
Náhradníky za členy skupiny jmenují ve stejném počtu členské státy. Náhradníci automaticky zastoupí nepřítomné členy.
2. Členové skupiny a náhradníci zůstávají ve funkci, dokud nejsou nahrazeni.
3. Jména členů se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.
Článek 5
Činnost
1. Skupině předsedá Komise.
2. Po dohodě s Komisí může skupina zřídit podskupiny pro posouzení konkrétních otázek v rámci mandátu stanoveného skupinou. Tyto podskupiny budou rozpuštěny, jakmile splní své pověření.
3. Je-li to podle názoru Komise přínosné nebo nezbytné, může zástupce Komise požádat odborníky nebo pozorovatele se zvláštní odbornou způsobilostí, aby se v souvislosti s určitým tématem na programu jednání zúčastnili práce skupiny nebo jednání či práce podskupiny.
Jako pozorovatelé mohou být přizváni zejména zástupci členských států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska.
4. Informace získané při účasti na jednáních nebo práci skupiny nebo podskupiny nesmějí být sdělovány, pokud se Komise domnívá, že se týkají důvěrných záležitostí.
5. Skupina a její podskupiny obvykle zasedají v prostorách Komise, v souladu s postupy a rozvrhem stanovenými Komisí. Komise zabezpečuje služby sekretariátu.
Zasedání skupin a podskupin se mohou účastnit další úředníci Komise, kteří mají zájem na projednávaných otázkách.
6. Skupina přijme svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu přijatého Komisí.
7. Komise může zveřejnit nebo umístit na internet jakékoliv shrnutí, závěr, část závěru nebo pracovní dokument skupiny v původním jazyce dotyčného dokumentu.
Článek 6
Náhrada výdajů
V souladu s pravidly Komise pro poskytování náhrad externím odborníkům uhradí Komise vždy jednomu členu nebo náhradníku na členský stát cestovní výdaje související s činností skupiny.
Členům/náhradníkům, odborníkům a pozorovatelům nepřísluší za výkon funkce odměna.
Výdaje na zasedání se hradí v mezích limitů ročního rozpočtu, který skupině přidělily příslušné útvary Komise.
V Bruselu dne 19. března 2007.
Za Komisi
Charlie McCREEVY
člen Komise
(1) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22. Směrnice ve znění směrnice Rady 2006/100/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 141).
(2) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38).
(3) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU
AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU
20.3.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/40 |
SPOLEČNÝ POSTOJ RADY 2007/173/SZBP
ze dne 19. března 2007,
kterým se prodlužují omezující opatření vůči některým představitelům Běloruska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 15 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 10. dubna 2006 přijala Rada společný postoj 2006/276/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (1). Použitelnost těchto opatření skončí dne 10. dubna 2007. |
(2) |
S ohledem na situaci v Bělorusku by měla být použitelnost společného postoje 2006/276/SZBP prodloužena o dalších 12 měsíců, |
PŘIJALA TENTO SPOLEČNÝ POSTOJ:
Článek 1
Použitelnost společného postoje 2006/276/SZBP se prodlužuje do 10. dubna 2008.
Článek 2
Tento společný postoj nabývá účinku dnem přijetí.
Článek 3
Tento společný postoj bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 19. března 2007.
Za Radu
předseda
Horst SEEHOFER
(1) Úř. věst. L 101, 11.4.2006, s. 5. Společný postoj naposledy pozměněný rozhodnutím 2006/718/SZBP (Úř. věst. L 294, 25.10.2006, s. 72).
Tiskové opravy
20.3.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/41 |
Oprava nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí
( Úřední věstník Evropské unie L 169 ze dne 30. června 2005 )
Strana 19, příloha II Seznam produktů zahrnutých do režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b):
místo:
„0208 |
Ostatní maso a poživatelné droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené: (1) |
|
0208 10 |
Králičí nebo zaječí |
C |
0208 20 00 |
Žabí stehýnka |
N |
0208 30 00 |
Z primátů |
C |
0208 40 00 |
Z velryb, delfínů a sviňuch (savců řádu Cetacea); kapustňáků a moronů (savců řádu Sirenia): |
C |
0208 50 |
Z plazů (včetně hadů a želv) |
C |
ex 0208 90 |
Ostatní, kromě produktů podpoložky 0208 90 55 |
C“ |
má být:
„ex 0208 |
Ostatní maso a poživatelné droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené, kromě produktů podpoložky 0208 90 55 (1) (kromě podpoložky 0208 20 00, na kterou se poznámka pod čarou nevztahuje) |
C |
0208 20 00 |
Žabí stehýnka |
N |
(1) Na tyto produkty se nevztahuje režim uvedený v oddíle 1 kapitoly II.“