9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/3

(1)

Příloha III nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví kvóty pro členské státy a regiony na produkci cukru, isoglukosy a inulinového sirupu. Pro hospodářský rok 2007/2008 musí být uvedené kvóty upraveny nejpozději do konce února 2007.

(2)

Úpravy vyplývají zejména z použití článků 8 a 9 nařízení (ES) č. 318/2006, které stanoví přidělení dodatečných kvót na cukr a dodatečných a doplňkových kvót na isoglukosu. Úpravy musí zohledňovat sdělení členských států podle nařízení Komise (ES) č. 952/2006 ze dne 29. června 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o řízení vnitřního trhu s cukrem a režim kvót (2). Tato sdělení byla předána Komisi do 31. ledna 2007 a týkají se zejména dodatečných a doplňkových kvót, které již byly přiděleny k datu vyhotovení sdělení.

(3)

Podniky mohou žádat o dodatečné kvóty na cukr do 30. září 2007. Doplňkové kvóty na isoglukosu se přidělují v závislosti na podmínkách, které stanovily členské státy. Dodatečné a doplňkové kvóty, jež budou přiděleny na hospodářský rok 2007/2008, ale nejsou uvedeny ve sděleních předaných do 31. ledna 2007, budou brány v úvahu během příští úpravy kvót stanovených v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006, která se uskuteční do konce února 2008.

(4)

Úpravy kvót stanovených v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006 vyplývají také z použití článku 3 nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky (3), jenž stanoví restrukturalizační podporu podnikům, které se vzdají svých kvót. Je proto třeba brát zřetel na vzdání se kvót, ke kterým došlo v hospodářském roce 2007/2008 v rámci režimu restrukturalizace.

(5)

Příloha III nařízení (ES) č. 318/2006 by proto měla být změněna.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/5

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 1268/1999 se zavedla podpora Společenství pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období („program Sapard“), zejména včetně Bulharska a Rumunska.

(2)

Článek 29 aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska stanoví, že je-li lhůta pro víceleté závazky učiněné v rámci programu Sapard a týkající se určitých opatření delší, než je konečná přípustná lhůta pro platby v rámci Sapard, budou nezaplacené závazky uhrazeny v rámci programu pro rozvoj venkova na roky 2007 až 2013.

(3)

Program Sapard obsahuje několik opatření, která mají být podporována po přistoupení podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (2).

(4)

Pro usnadnění přechodu mezi těmito dvěma druhy podpory by měla být určena lhůta, během níž příjemci mohou přijímat závazky v rámci programu Sapard.

(5)

Je třeba určit podmínky, podle nichž mohou být projekty schválené podle nařízení (ES) č. 1268/1999, které však nelze dále financovat podle uvedeného nařízení, převedeny na financování v rámci programů rozvoje venkova.

(6)

Tímto nařízením není dotčeno nařízení Komise (ES) č. 1423/2006 ze dne 26. září 2006, kterým se stanoví mechanismus pro vhodná opatření v oblasti výdajů na zemědělství, pokud jde o Bulharsko a Rumunsko (3).

(7)

V souladu s ustanoveními článku 12 nařízení Komise (ES) č. 2759/1999 ze dne 22. prosince 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 (4), musí být provedeno následné hodnocení programu Sapard. Musí být zajištěno, aby se tato hodnocení mohla provádět a financovat též po roce 2006, tedy po skončení období způsobilosti v rámci programu Sapard stanoveném v nařízení Rady (ES) č. 1268/1999.

(8)

Víceleté dohody o financování (dále jen „MAFA“) a jednoleté dohody o financování (dále jen „AFA“) byly uzavřeny mezi Evropskou komisí zastupující Evropské společenství na jedné straně a Bulharskem a Rumunskem na straně druhé.

(9)

V oblastech, které spadají do oblasti působnosti Smlouvy o založení Evropského společenství, se vztah mezi Bulharskem a Rumunskem a Společenstvím od 1. ledna 2007, kdy tyto státy přistoupily k Evropské unii, řídí právními předpisy Společenství. Obecně platí, že dvoustranné dohody zůstávají v platnosti, aniž by bylo zapotřebí přijmout zvláštní právní akty, nejsou-li v rozporu se závaznými právními předpisy Společenství. V některých oblastech MAFA a AFA stanoví pravidla, která se liší od právních předpisů Společenství, ale nejsou v rozporu s žádným závazným ustanovením. Je ale vhodné počítat s tím, že v rámci programu Sapard by nové členské státy měly v co největším rozsahu dodržovat stejná pravidla, která platí pro ostatní oblasti právních předpisů Společenství.

(10)

Je proto vhodné zajistit, aby se nadále používaly dohody MAFA a AFA s výhradou určitých odchylek a změn. Zároveň jsou již některá ustanovení nadbytečná vzhledem k tomu, že Společenství se již nezabývá třetími zeměmi, ale členskými státy, a že pro nové členské státy bezprostředně platí ustanovení v rámci právních předpisů Společenství. Platnost těchto ustanovení MAFA by proto měla být zrušena. V zájmu zajištění kontinuity používání dohod MAFA a AFA by tyto změny měly být použitelné od 1. ledna 2007.

(11)

Nařízení Rady (ES) č. 1266/1999 ze dne 21. června 1999 o koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie (5) a o změně nařízení (EHS) č. 3906/89, a nařízení Komise (ES) č. 2222/2000 ze dne 7. června 2000, kterým se stanoví finanční prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 o podpoře Společenství pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období (6), byla pro Komisi právním podkladem pro to, aby správu podpory v rámci programu Sapard v jednotlivých případech svěřila prováděcím agenturám v kandidátských zemích. Při uzavření dohod MAFA se s touto možností počítalo. S ohledem na členské státy však právní předpisy Společenství nevyžadují svěření postupu řízení, ale akreditační řízení na vnitrostátní úrovni pro platební agentury uvedené v článku 6 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky (7). Dohody MAFA stanoví v článku 4 oddílu A přílohy v podstatě shodné akreditační řízení. S ohledem na členské státy již proto není nutné svěřovat řízení podpory. Je proto vhodné se od těchto ustanovení odchýlit.

(12)

Víceleté dohody o financování (MAFA) a jednoleté dohody o financování (AFA) byly rovněž uzavřeny mezi Evropskou komisí zastupující Evropské společenství na jedné straně a Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem (dále jen „členské státy, které přistoupily v roce 2004“) na straně druhé.

(13)

Podobná ustanovení jako ustanovení obsažená v tomto nařízení, která se týkají dohod MAFA a AFA uzavřených s Bulharskem a Rumunskem, byla přijata také v rámci dohod MAFA a AFA uzavřených s členskými státy, které přistoupily v roce 2004, a to v rámci nařízení Komise (ES) č. 1419/2004 ze dne 4. srpna 2004 o trvání účinnosti víceletých dohod o financování a jednoletých dohod o financování uzavřených mezi Evropskou komisí zastupující Evropské společenství na jedné straně a Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem na straně druhé a o částečném zrušení víceletých dohod o financování a nařízení (ES) č. 1266/1999 a (ES) č. 2222/2000 (8). Tato opatření však byla přijata za účelem usnadnění přechodu z financování v rámci programu Sapard k financování v rámci rozvoje venkova, a jejich platnost proto končí dne 30. dubna 2007.

(14)

Ze zkušeností vyplývá, že se tato opatření netýkají pouze přechodu z programu Sapard k rozvoji venkova, ale především finalizace programů zahájených v rámci programu Sapard pro členské státy, které přistoupily v roce 2004. V tomto případě je nadále použitelný čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 1268/1999.

(15)

Vzhledem k tomu, že programy zahájené v rámci programu Sapard pro členské státy, které přistoupily v roce 2004, dosud nebyly finalizovány, je třeba v tomto nařízení stanovit přijetí opatření totožných s těmi, která byla stanovena nařízením (ES) č. 1419/2004. Tato opatření by měla být použitelná, jakmile skončí platnost opatření obsažených v nařízení (ES) č. 1419/2004, tj. od 1. května 2007.

(16)

Podle čl. 12 odst. 7 oddílu A přílohy MAFA se částka, která má být nahrazena v souladu s rozhodnutím o splnění podmínek, odečte od další žádosti o platbu předložené Komisi. Ustanovení čl. 12 odst. 8 stanoví, že částka, která má být nahrazena v souladu s rozhodnutím o splnění podmínek, nesmí být znovu přidělena programu Sapard. Použití obou ustanovení by vedlo k dvojímu odečtení částky z prostředků přidělených přijímající zemi z programu Sapard. Ustanovení, v němž se uvádí, že tato částka se odečte od další žádosti o platbu předložené Komisi, by proto mělo být zrušeno.

(17)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro zemědělské struktury a rozvoj venkova a Výboru zemědělských fondů,

a)

článek 1 a 3 oddílu A; případné odkazy na tyto články v dohodách MAFA nebo AFA se však vykládají tak, jako by se týkaly vnitrostátního akreditačního rozhodnutí ve smyslu článku 4 oddílu A;

b)

článek 14 bod 2.6 a 2.7 oddílu A;

c)

článek 2, 3, 4, 5, 6 a 8 oddílu C a

d)

oddíl G.

a)

článek 1 a 3 oddílu A; případné odkazy na tyto články v dohodách MAFA nebo AFA se však vykládají tak, jako by se týkaly vnitrostátního akreditačního rozhodnutí ve smyslu článku 4 oddílu A;

b)

článek 14 bod 2.6 a 2.7 oddílu A;

c)

článek 2, 3, 4, 5, 6 a 8 oddílu C;

d)

položka 8 oddílu F a

e)

oddíl G.

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/16

(1)

Celní kvóta pro skupinu číslo 1 podle přílohy I nařízení Komise (ES) č. 1431/94 (3) s pořadovým číslem 09.4410 a kódů KN 0207 14 10, 0207 14 50 a 0207 14 70 (dělené maso kuřecí, zmrazené) je přidělena specificky pro Brazílii.

(2)

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Brazílií uzavřená v rámci jednání podle čl. XXIV odst. 6 a čl. XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994, schválená rozhodnutím Rady 2006/963/ES (4), stanoví roční dovozní celní kvótu ve výši 2 332 tun pro některé zmrazené dělené kuřecí maso (kódy KN 0207 14 10, 0207 14 50 a 0207 14 70) se sazbou 0 %.

(3)

Je vhodné přidat toto množství ke kvótě skupiny číslo 1.

(4)

Nařízení (ES) č. 1431/94 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro drůbeží maso a vejce,

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/18

(1)

Článek 32 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s cukrem by vývozní náhrady měly být stanoveny v souladu s pravidly a určitými kritérii podle článků 32 a 33 nařízení (ES) č. 318/2006.

(3)

Ustanovení čl. 33 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat rozlišení náhrady podle místa určení.

(4)

Náhrady by měly být poskytovány pouze pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a jež splňují požadavky nařízení (ES) č. 318/2006.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/20

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 958 ze dne 28. června 2006 o stálém nabídkovém řízení v rámci hospodářského roku 2006/07 na stanovení vývozních náhrad bílého cukru (2) požaduje vyhlášení dílčích nabídkových řízení.

(2)

Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 958/2006 a po přezkoumání nabídek podaných v rámci dílčího nabídkového řízení, které končí dne 8. března 2007, je vhodné stanovit maximální výši vývozních náhrad pro uvedené dílčí nabídkové řízení.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/21

(1)

Článek 32 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c), d) a g) uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s cukrem by vývozní náhrady měly být stanoveny v souladu s pravidly a určitými kritérii podle článků 32 a 33 nařízení (ES) č. 318/2006.

(3)

Ustanovení čl. 33 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat rozlišení náhrady podle místa určení.

(4)

Náhrady by měly být poskytovány pouze pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a jež splňují požadavky nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2).

(5)

Vývozní náhrady mohou být stanoveny, aby pokryly rozdíl v konkurenceschopnosti vývozu Společenství a třetí země. Vývoz Společenství do některých blízkých míst určení a do třetích zemí, které poskytují produktům Společenství preferenční dovozní zacházení, je v současné době ve zvláště příznivém konkurenčním postavení. Vývozní náhrady pro vývoz do těchto míst určení by proto měly být zrušeny.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/23

(1)

Sazby náhrad použitelné od 23. února 2007 pro produkty uvedené v příloze, vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 181/2007 (2).

(2)

Z uplatnění pravidel a kritérií uvedených v nařízení (ES) č. 181/2007 na údaje, které má Komise v současnosti k dispozici, vyplývá, že nyní uplatňované vývozní náhrady by měly být pozměněny podle přílohy tohoto nařízení,

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/25

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 38/2007 ze dne 17. ledna 2007 o zahájení stálého nabídkového řízení na další prodej cukru ze zásob intervenčních agentur Belgie, České republiky, Španělska, Irska, Itálie, Maďarska, Polska, Slovenska a Švédska na vývoz (2) požaduje vyhlášení dílčích nabídkových řízení.

(2)

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 38/2007 a po přezkoumání nabídek podaných v rámci dílčího nabídkového řízení, které končí dne 7. března 2007, je vhodné stanovit maximální výši vývozních náhrad pro uvedené dílčí nabídkové řízení.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/26

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 936/2006 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz pšenice obecné do některých třetích zemí.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví určitá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (3), se Komisi umožňuje rozhodnout se na základě podaných nabídek nevyhovět žádné nabídce.

(3)

Na základě kritérií stanovených v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95 se nedoporučuje stanovovat maximální náhradu.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/27

(1)

Směrnice 2004/109/ES stanoví obecné zásady harmonizace požadavků na průhlednost ve vztahu k držení hlasovacích práv nebo finančních nástrojů, ze kterých vyplývá nárok na pořízení stávajících akcií s hlasovacími právy. Tato směrnice se snaží zajistit budování trvalé důvěry investorů prostřednictvím zveřejňování přesných, úplných a včasných informací o emitentech cenných papírů. Stejně tak požaduje, aby byli emitenti informováni o pohybech ovlivňujících významné účasti ve společnostech, a tím se snaží zajistit, aby byli schopni průběžně informovat veřejnost.

(2)

S cílem zajistit vysokou úroveň ochrany investorů a zvýšit efektivitu trhu by rovněž měla být vypracována pravidla upravující požadavky na průhlednost, která by měla být uplatňována jednotně.

(3)

Pokud jde o procesní úpravy, podle nichž mají být investoři informováni o emitentově volbě domovského členského státu, je vhodné, aby tyto volby byly zveřejňovány v souladu se stejným postupem jako regulované informace podle směrnice 2004/109/ES.

(4)

Pokud jde o minimální obsah zkráceného souboru pololetní účetní závěrky v případě, že není zpracována v souladu s mezinárodními účetními standardy, mělo by se předejít tomu, aby byl takto podávaný obraz o stavu aktiv a pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě emitenta zavádějící. Obsah pololetních zpráv by měl být takový, aby zajistil vhodnou průhlednost ve vztahu k investorům pomocí pravidelného toku informací o výsledku činnosti emitenta, a tyto informace by měly být předloženy takovým způsobem, aby byly snadno porovnatelné s informacemi uvedenými ve výroční zprávě za předcházející rok.

(5)

Emitenti akcií, kteří zpracovávají konsolidovanou účetní závěrku v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS) a s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS), by měli používat stejnou definici transakcí se spřízněnými stranami ve výročních i pololetních zprávách podle směrnice 2004/109/ES. Emitenti akcií, kteří nezpracovávají konsolidovanou účetní závěrku a nejsou povinni řídit se IAS a IFRS, použijí ve své pololetní zprávě podle směrnice 2004/109/ES definici transakcí se spřízněnými stranami dle směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o ročních účetních závěrkách některých forem společností (3).

(6)

Pro účely využívání výjimky z oznamování významných účastí podle směrnice 2004/109/ES v případě akcií nabývaných výhradně pro účely zúčtování a vypořádání by maximální délka „krátkého vypořádacího cyklu“ měla být co možná nejkratší.

(7)

Aby byl dotyčný příslušný orgán schopen sledovat, zda je dodržována odchylka pro tvůrce trhu týkající se oznamování informací o významných účastech, je tvůrce trhu, který hodlá této odchylky využít, povinen oznámit, že jedná nebo hodlá jednat jako tvůrce trhu, a specifikovat ve vztahu k jakým akciím nebo finančním nástrojům.

(8)

Při provádění činností tvorby trhu je obzvláště důležitá celková průhlednost. Tvůrce trhu by tudíž měl být schopen na žádost příslušného orgánu označit činnosti prováděné ve vztahu k danému emitentovi, a zejména identifikovat akcie nebo finanční nástroje držené pro účely činností tvorby trhu.

(9)

Pokud jde o kalendář obchodních dnů, je pro usnadnění provozu vhodné počítat lhůty podle obchodních dnů v členském státě emitenta. Pro zvýšení průhlednosti je však vhodné stanovit, aby každý příslušný orgán informoval investory a účastníky trhu o kalendáři obchodních dnů platném na různých regulovaných trzích umístěných nebo provozovaných na jeho území.

(10)

Pokud jde o okolnosti oznamování významných účastí, je vhodné stanovit, zda tato povinnost vzniká jednotlivě nebo kolektivně a jak má být plněna v případě zástupců na základě plné moci.

(11)

Lze důvodně předpokládat, že fyzické nebo právnické osoby zachovávají při nabývání nebo pozbývání významných účastí povinnost maximální péče. Z toho vyplývá, že takové fyzické nebo právnické osoby získají informace o nabytí nebo pozbytí těchto účastí nebo o možnosti vykonávat hlasovací práva velmi rychle, a proto je vhodné, aby období, po jehož uplynutí se předpokládá, že tyto informace mají, bylo stanoveno jen jako velmi krátké období po příslušné transakci.

(12)

Výjimka z povinnosti sčítat významné účasti by se měla týkat pouze mateřských podniků, které mohou doložit, že jejich dceřiné správcovské nebo investiční společnosti splňují příslušné podmínky nezávislosti. Pro zajištění celkové průhlednosti by mělo být předem uskutečněno dotyčnému příslušnému orgánu oznámení ohledně této skutečnosti. V tomto ohledu je nezbytné, aby oznámení specifikovalo příslušný orgán vykonávající dohled nad činností správcovských společností podle podmínek stanovených ve směrnici Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (4), bez ohledu na to, zda jim bylo uděleno povolení v souladu s touto směrnicí, či nikoli, v posledně jmenovaném případě za předpokladu, že jsou předmětem dohledu podle vnitrostátních právních předpisů.

(13)

Pro účely směrnice 2004/109/ES by mělo být v souvislosti s oznamováním významných účastí přihlíženo k finančním nástrojům v takovém rozsahu, aby tyto nástroje dávaly svému držiteli nepodmíněné právo nabýt příslušné akcie nebo právo rozhodnout se, zda ke dni splatnosti nabude tyto akcie nebo hotovost. Nemělo by se proto vycházet z předpokladu, že finanční nástroje obsahují nástroje opravňující držitele získat akcie v závislosti na ceně příslušných akcií, která dosáhne určité hodnoty k určitému časovému bodu. Nemělo by se ani vycházet z předpokladu, že obsahují nástroje umožňující emitentovi daného nástroje nebo třetí straně poskytnout držiteli nástroje ke dni splatnosti akcie nebo hotovost.

(14)

Finanční nástroje v oddílu C přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (5), které nejsou uvedeny v čl. 11 odst. 1 této směrnice Komise, se nepokládají za finanční nástroje ve smyslu čl. 13 odst. 1 směrnice 2004/109/ES.

(15)

Směrnice 2004/109/ES stanoví vysoké požadavky v oblasti šíření regulovaných informací. Pouhá dostupnost informací, která znamená, že investoři musí informace aktivně vyhledávat, proto není pro účely této směrnice dostačující. Šíření by tedy mělo zahrnovat aktivní rozesílání informací emitentů médiím s cílem poskytnout tyto informace investorům.

(16)

Aby i investoři, kteří se nenacházejí v členském státě emitenta, měli rovnocenný přístup k regulovaným informacím, je nutno zajistit minimální standardy kvality pro šíření regulovaných informací. Emitenti by měli zajistit splnění těchto minimálních standardů buď tím, že budou regulované informace šířit sami, nebo tak, že tímto šířením pověří třetí stranu. V posledně jmenovaném případě by daná třetí strana měla být schopna šířit příslušné informace v přiměřených podmínkách a mít zavedeny přiměřené mechanismy zajišťující, že regulované informace, které získává, pocházejí od příslušného emitenta a že neexistuje významné riziko poškození údajů nebo neoprávněného přístupu k nezveřejněným důvěrným informacím. V případě, že daná třetí strana poskytuje jiné služby nebo vykonává jiné funkce, jako média, příslušné orgány, burzy nebo subjekty pověřené správou oficiálně stanoveného archivačního mechanismu, by tyto služby nebo funkce měly být zřetelně odděleny od služeb a funkcí týkajících se šíření regulovaných informací. Při sdělování informací médiím by emitenti nebo třetí strany měli upřednostňovat využití elektronických prostředků a formátů standardních pro dané odvětví, aby se tak usnadnilo a urychlilo zpracování informací.

(17)

Podle minimálních standardů by regulované informace navíc měly být šířeny způsobem, který zajistí co nejširší přístup veřejnosti k informacím a v případech, kdy je to možné, současně probíhající zveřejnění informací v domovském členském státě emitenta i mimo něj. To platí, aniž je dotčeno právo členských států požadovat, aby emitenti zveřejnili všechny regulované informace nebo jejich části prostřednictvím denního tisku, a možnost emitentů zpřístupnit regulované informace na vlastní internetové stránce nebo na jiných internetových stránkách, které jsou přístupné investorům.

(18)

Měla by existovat možnost vyhlásit rovnocennost informací v případě, že všeobecné podmínky třetích zemí pro zveřejňování poskytují uživatelům srozumitelné a v zásadě rovnocenné vyhodnocení postavení emitenta, které jim umožní přijímat obdobná rozhodnutí, jako kdyby měli k dispozici informace podle požadavků směrnice 2004/109/ES, dokonce i v případě, že tyto požadavky nejsou totožné. Rovnocennost by však měla být omezena na podstatu příslušných informací a neměla by být akceptována žádná výjimka týkající se lhůt stanovených ve směrnici 2004/109/ES.

(19)

Aby bylo možné stanovit, zda emitent ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v čl. 4 odst. 3 směrnice 2004/109/ES, je nutno zajistit soulad s nařízením Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů (6), zejména historické finanční údaje, které mají být začleněny do prospektu.

(20)

Pokud jde o rovnocennost požadavků na nezávislost, v případě mateřského podniku správcovské nebo investiční společnosti sídlící ve třetí zemi by mělo být možné využít výjimku podle čl. 12 odst. 4 nebo 5 směrnice 2004/109/ES nezávisle na tom, zda právní předpisy dané třetí země vyžadují povolení pro to, aby ovládaná správcovská nebo investiční společnost mohla vykonávat správcovskou činnost nebo správu portfolia, za předpokladu, že jsou respektovány určité podmínky nezávislosti.

(21)

Opatření této směrnice jsou v souladu s názorem Evropského výboru pro cenné papíry,

a)

rozvahu ke konci prvních šesti měsíců běžného účetního období a srovnávací rozvahu ke konci bezprostředně předcházejícího účetního období;

b)

výkaz zisků a ztrát za prvních šest měsíců běžného účetního období a po uplynutí dvou let ode dne vstupu této směrnice v platnost rovněž srovnávací informace za srovnatelné období předcházejícího účetního období.

a)

informace dostačující pro zajištění srovnatelnosti zkrácené pololetní účetní závěrky s roční účetní závěrkou;

b)

informace a vysvětlení dostačující pro zajištění toho, aby uživatel řádně porozuměl veškerým významným změnám v hodnotách a jakémukoli vývoji v dotčeném půlročním období, jež odráží rozvaha a výkaz zisků a ztrát.

a)

transakce se spřízněnými stranami, ke kterým došlo v prvních šesti měsících běžného účetního období a které měly významný dopad na finanční pozici nebo výsledky činnosti podniku v tomto období;

b)

jakékoli změny transakcí se spřízněnými stranami popsané v poslední výroční zprávě, které by mohly mít významný dopad na finanční pozici nebo na výsledky činnosti podniku v prvních šesti měsících běžného účetního období.

a)

nesmí zasahovat do výkonu hlasovacích práv držených danou správcovskou nebo investiční společností poskytováním přímých či nepřímých instrukcí ani jakýmkoli jiným způsobem;

b)

správcovská nebo investiční společnost musí mít možnost vykonávat hlasovací práva spojená s aktivy, která spravuje, a to nezávisle na svém mateřském podniku.

a)

seznam názvů těchto správcovských a investičních společností, a to s uvedením příslušných orgánů, které nad nimi vykonávají dohled, nebo skutečnosti, že nad nimi dohled žádný příslušný orgán nevykonává, avšak bez odkazu na dotyčné emitenty;

b)

prohlášení, že mateřská společnost splňuje pro každou takovou správcovskou nebo investiční společnost podmínky uvedené v odstavci 1.

a)

mateřský podnik a správcovská nebo investiční společnost mají takovou organizační strukturu, že výkon hlasovací práv probíhá nezávisle na mateřském podniku;

b)

osoby, jež rozhodují o tom, jak má výkon hlasovacích práv probíhat, jednají nezávisle;

c)

pokud je mateřský podnik klientem své správcovské či investiční společnosti nebo má účast v aktivech spravovaných správcovskou nebo investiční společností, existuje jasný písemně daný mandát k zákaznickému vztahu s tržním odstupem mezi mateřským podnikem a správcovskou či investiční společností.

a)

výsledná situace, pokud jde o hlasovací práva;

b)

řetězec ovládaných podniků, jejichž prostřednictvím jsou finanční nástroje skutečně drženy, pokud takové podniky existují;

c)

datum dosažení nebo překročení prahové hodnoty;

d)

pro nástroje s dobou uplatnění případně údaj o dni či lhůtě, v nichž akcie budou nebo mohou být nabyty;

e)

datum splatnosti nebo ukončení platnosti nástroje;

f)

totožnost držitele;

g)

název podkladového emitenta.

a)

jméno osoby, která informaci sdělila médiím;

b)

podrobnosti o potvrzení bezpečnosti;

c)

čas a den, kdy byly informace sděleny médiím;

d)

médium, v němž byly informace sděleny;

e)

podrobnosti o případném embargu, které emitent uvalil na regulované informace.

a)

věrný přehled vývoje a výsledků emitentovy činnosti a jeho postavení spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým čelí, tak aby tento přehled představoval vyváženou a komplexní analýzu vývoje a výsledků emitentovy činnosti a jeho postavení podniku a postavení emitenta v souladu s rozsahem a složitostí dané činnosti;

b)

uvedení veškerých důležitých událostí, ke kterým došlo od konce účetního období;

c)

uvedení pravděpodobného budoucího vývoje emitenta.

a)

přehled příslušného období;

b)

uvedení pravděpodobného budoucího vývoje emitenta pro zbývajících šest měsíců účetního období;

c)

v případě emitentů akcií hlavní transakce se spřízněnými stranami, pokud nebyly průběžně zveřejňovány.

a)

soulad účetní závěrky s příslušným rámcem výkaznictví nebo souborem účetních standardů;

b)

věrnost přezkoumání vedením, které je součástí zprávy o činnosti.

a)

v případě emitentů akcií výpočet dividendy a schopnost vyplácet dividendy;

b)

v případě všech emitentů případně minimální požadavky na kapitál a vlastní jmění a otázky likvidity.

a)

emitent, který smí držet nejvýše 5 % vlastních akcií, s nimiž jsou spojena hlasovací práva, je povinen podat oznámení při každém dosažení nebo překročení těchto prahových hodnot;

b)

emitent, který smí držet nejvyšší procentní podíl mezi 5 % a 10 % vlastních akcií, s nimiž jsou spojena hlasovací práva, je povinen podat oznámení při každém dosažení nebo překročení prahové hodnoty 5 % nebo maximální prahové hodnoty;

c)

emitent, který smí držet více než 10 % vlastních akcií, s nimiž jsou spojena hlasovací práva, je povinen podat oznámení při každém dosažení nebo překročení prahové hodnoty 5 % nebo 10 %.

a)

správcovská nebo investiční společnost musí mít ve všech situacích možnost vykonávat hlasovací práva spojená s aktivy, která spravuje, nezávisle na svém mateřském podniku;

b)

správcovská nebo investiční společnost musí v případě jakýchkoli konfliktů zájmů odhlédnout od zájmů mateřské společnosti nebo jakéhokoli jiného ovládaného podniku mateřského podniku.

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/37

(1)

Návrh předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o schvalování motorových vozidel z hlediska pole výhledu řidiče směrem dopředu (2) stanoví zrušení technických překážek obchodu s motorovými vozidly mezi smluvními stranami s ohledem na uvedené aspekty a zároveň zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti.

(2)

Je vhodné vymezit postoj Společenství k uvedenému návrhu předpisu a stanovit, aby Společenství zastoupené Komisí následně hlasovalo ve prospěch tohoto návrhu.

(3)

Návrh předpisu by měl být začleněn do systému Společenství pro schvalování typu motorových vozidel, neboť oblast působnosti směrnice Rady 77/649/EHS ze dne 27. září 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pole výhledu řidičů motorových vozidel (3) je podobná oblasti působnosti tohoto návrhu předpisu,

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/39

(1)

Návrh předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o schvalování oddělovacích systémů na ochranu cestujících před nezajištěnými zavazadly, dodávaných jako nepůvodní vybavení vozidel (2) (dále jen „návrh předpisu EHK OSN“), odstraní technické překážky obchodu s motorovými vozidly mezi smluvními stranami, pokud jde o uvedené součásti, a zároveň zajistí vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

(2)

Je vhodné vymezit postoj Společenství k návrhu předpisu EHK OSN a následně stanovit, aby Společenství, zastoupené Komisí, hlasovalo ve prospěch návrhu.

(3)

Vzhledem k tomu, že se návrh předpisu EHK OSN týká poskytování nepůvodního vybavení, neměl by být začleněn do systému Společenství pro schvalování typu motorových vozidel,

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/40

(1)

Komise dne 24. ledna 2006 obdržela oznámení, v němž společnost INEOS Group Limited (dále jen „Ineos“) informovala o svém záměru získat nákupem majetku kontrolu nad podnikem skupiny BP na výrobu ethylenoxidu/ethylen glykolu (dále jen „BP Dormagen“), který ovládá British Petroleum Group (dále jen „BP“).

(2)

Ineos je společnost s ručením omezeným ve Spojeném království s různými dceřinými společnosti ve 100 % vlastnictví, které působí celosvětově ve výrobě, distribuci, prodeji a uvádění chemických meziproduktů a speciálních chemikálií na trh. Dne 16. prosince 2006 společnost Ineos získala Innovene, bývalý podnik skupiny BP na výrobu olefinů, derivátů a rafinérských produktů (kromě podniku BP Dormagen, jehož získání je předmětem tohoto rozhodnutí), který vyrábí řadu petrochemických výrobků, včetně olefinů a jejich derivátů, a řadu rafinérských produktů (2). Tuto transakci Komise schválila dne 9. prosince 2005 (věc č. COMP/M.4005 – Ineos/Innovene, dále jen „hlavní transakce“).

(3)

Podnik BP Dormagen, který se skládá z jediného výrobního závodu nacházejícího se v Kolíně/Dormagenu (Německo), v současnosti ovládá skupina BP a tento podnik působí ve výrobě ethylenoxidu (dále jen „EO“) a ethylen glykolu (dále jen „EG“ nebo „glykoly“).

(4)

Poradní výbor pro spojování podniků vydal na svém 143. zasedání dne 28. července 2006 příznivé stanovisko k návrhu rozhodnutí o schválení, které mu Komise předložila (3).

(5)

Úředník pro slyšení dospěl ve zprávě ze dne 26. července 2006 k závěru, že právo stran na slyšení bylo dodrženo (3).

(6)

Při šetření hlavní transakce Komise posuzovala trhy s ethylenoxidem (dále jen „EO“) a s řadou jeho derivátů, zejména s alkohol ethoxyláty, glykol étery a ethanolaminy. Komise dospěla k závěru, že na horizontálně nebo vertikálně spojených trzích hlavní transakce nevyvolává vážné obavy, co se týká slučitelnosti se společným trhem.

(7)

Jedinými výrobky, které podnik BP Dormagen vyrábí a prodává, jsou EO a EG. Společnost Ineos vyrábí celou škálu chemických látek, včetně EO a jeho derivátů (včetně EG). Proto se horizontální překrytí, která vzniknou v důsledku navrhované transakce, v jejímž rámci společnost Ineos získá podnik BP Dormagen, týkají pouze EO a EG. Mimoto existují vertikální vztahy ve fázi předcházející výrobě EO (co se týká ethylenu) a v následné fázi (co se týká derivátů EO).

(8)

EO je bezbarvý plyn, který se vyrábí částečnou oxidací ethylenu. EO má obsah ethylenu 82 % a jedná se o nebezpečný produkt, který je vysoce hořlavý a výbušný. Je rovněž toxický a karcinogenní. EO lze používat nečištěný k výrobě EG nebo jej lze dále čistit.

(9)

EG jsou chemické meziprodukty, které se vyrábějí převážně nekatalytickou hydratací EO. Na EG připadá 37,5 % celkové spotřeby EO v EHP a vyrábějí jej pouze integrovaní výrobci EO.

(10)

Jinou možností zpracování EO je jeho další čištění: čistý EO lze pak použít k výrobě různých dalších chemických meziproduktů. Většina tohoto čistého EO se používá pro vlastní potřebu integrovaných výrobců EO v navazujících operacích k výrobě derivátů EO, zbytek se prodává třetím stranám, které soutěží s výrobci EO na různých trzích s deriváty EO.

(11)

Komise prováděla šetření trhu s ethylenoxidem v předchozích případech (4). V případě EO zjistila samostatný trh výrobku, který je charakterizován nízkou zastupitelností, zejména při použití jako přímá surovina v chemických reakcích. Šetření v daném případě toto vymezení trhu výrobku potvrdilo.

(12)

Jelikož třetím stranám se prodává pouze čistý EO, posouzení hospodářské soutěže se v tomto případě zaměřilo na trh s čistým EO. V pozdější fázi řízení společnost Ineos uvedla, že čistý EO by bylo možno dále rozdělit na vysoce jakostní EO a méně hodnotný EO v závislosti na míře nečistot (zejména obsahu aldehydů). Šetření trhu však potvrdilo, že není nutné příslušný trh výrobku dále dělit podle míry nečistot čistého EO, jelikož třetím stranám se prodává pouze vysoce jakostní EO.

(13)

Komise rovněž šetřila, zda je nutno rozlišovat dlouhodobé dohody o dodávkách pro odběratele EO, jejichž závody se nacházejí přímo v místě dodavatele EO či v jeho sousedství a jsou spojeny potrubím (dále jen „dodávky v místě“), a dodávky pro ostatní odběratele (dále jen „dodávky mimo závod“), kteří jsou zásobováni jinými způsoby, např. silniční nebo železniční dopravou. Komise zjistila, že mezi těmito dvěma způsoby dodávek existují určité rozdíly v úrovni cen, délce smluv a nakoupeném množství. Komise však o této záležitosti nemusela rozhodnout, jelikož transakce nebude významně bránit účinné hospodářské soutěži, bez ohledu na to, zda se dodávky v místě a dodávky mimo závod považují za jeden trh, nebo za dva samostatné trhy.

(14)

Společnost Ineos uvedla, že v souladu s předchozím rozhodnutím Komise (5) EG představují samostatný trh výrobku. V následném rozhodnutí (6) však Komise uvedla, že by aspekty na straně poptávky mohly vést k tomu, že je nutné rozlišovat jednotlivé typy EG. Těmito typy jsou: monoethylen glykol (dále jen „MEG“), diethylen glykol (dále jen „DEG“) a triethylen glykol (dále jen „TEG“). Na MEG připadá velká většina výroby (přibližně 90 %), přičemž zbývající výroba je rozdělena na DEG (přibližně 9 %) a TEG (přibližně 1 %).

(15)

V tomto případě většina účastníků trhu uvedla, že by se trh s EG měl dále rozdělit na tři trhy, a sice na trh s MEG, DEG a TEG, jelikož tyto výrobky se používají ve velmi rozdílných aplikacích a nejsou zaměnitelné. Z hlediska nabídky se však MEG, DEG, TEG vyrábějí vždy společně a ve velmi podobných poměrech. Otázka přesného vymezení trhu zůstala otevřená, jelikož transakce nebude s ohledem na EG významně bránit účinné hospodářské soutěži v případě jakéhokoliv vymezení trhu výrobku.

(16)

V předchozích rozhodnutích (7) Komise usuzovala, že zeměpisným rozměrem trhu s EO bude pravděpodobně západní Evropa (vymezená jako EHP a Švýcarsko), ačkoliv otázka přesného vymezení trhu zůstala otevřená. V daném případě se příslušné výrobní závody nacházejí v Antverpách (Belgie), v Laveře (Francie) a Dormagenu (Německo). Společnost Ineos uvedla, že trh zahrnuje EHP, jelikož EO z těchto výrobních závodů se dopravuje na velké vzdálenosti (podle údajů společnosti Ineos v některých případech více než 1 000 km, ačkoliv většina dodávek se uskutečňuje na vzdálenost do 600 km). Velká většina odběratelů a přinejmenším polovina konkurentů se domnívá, že zeměpisný trh je regionální. Zdá se, že vzhledem k nákladům na dopravu a nebezpečné povaze produktu se dodávky uskutečňují na vzdálenost 0 km až 800 km, s velkou většinou dodávek v rozmezí mezi 0 km a 600 km.

(17)

Na základě omezení týkajících se dopravní vzdálenosti Komise určila možné regionální trhy s EO takto: i) Spojené království a Irsko, ii) skandinávské země (Norsko, Švédsko a Finsko), iii) pevninská severozápadní Evropa (Nizozemsko, Dánsko, Belgie, Lucembursko, Německo, Rakousko, střední a severní Francie), iv) Středomoří (Itálie, Portugalsko, jižní Francie a Španělsko) a v) střední a východní Evropa. Komise mimoto zjistila, že toto rozdělení zeměpisného trhu potvrzují regionální cenové rozdíly a omezené obchodní toky. Nebylo však nutné učinit závěr ohledně přesného vymezení zeměpisného trhu s EO, jelikož Komise shledala, že transakce nebude významně bránit účinné hospodářské soutěži na jakémkoliv možném zeměpisném trhu (zeměpisný trh zahrnující EHP nebo trh zahrnující pevninskou severozápadní Evropu, což je jediný regionální trh, na němž působí obě strany).

(18)

Skupina Ineos v souladu s tím, co bylo uvedeno v předchozích rozhodnutích (8), sdělila, že relevantním zeměpisným trhem s EG je přinejmenším západní Evropa, případně že se jedná o celosvětový trh. Důvodem je to, že EG nejsou nebezpečnými produkty, proto je lze snadno přepravovat. Ceny jsou srovnatelné v celosvětovém měřítku a dovozy do EHP, zejména ze Středního východu a z Ruska, představují přibližně 13 % celkové spotřeby v EHP.

(19)

Velká většina respondentů při šetření trhu potvrdila, že zeměpisný trh zahrnuje přinejmenším EHP. Pro účely tohoto rozhodnutí však byla otázka přesného vymezení trhu ponechána otevřená, jelikož transakce nebude významně bránit účinné hospodářské soutěži na společném trhu nebo na jeho podstatné části v případě jakéhokoliv vymezení zeměpisného trhu.

(20)

Celková velikost trhu s EO v EHP, včetně výroby pro vlastní potřebu, činí přibližně 3 000 kilotun ročně. Obchodní trh představuje přibližně 18 % celkové výroby (560 kilotun ročně), z toho hodnotově 33 % připadá na odběratele v místě a 67 % na odběratele mimo závod.

(21)

Pokud jde o strukturu trhu, tato transakce se týká spojení dvou ze tří největších dodavatelů EO, což povede ke společnému podílu na trhu ve výši 45 % v případě jakéhokoliv přiměřeného vymezení relevantního trhu výrobku a zeměpisného trhu s EO. Nejbližší konkurent tohoto sloučeného subjektu, společnost Shell, představuje 15–25 % celkového obchodního trhu pro dodávky v místě i mimo závod. Všichni ostatní konkurenti mají v případě prodeje v místě i mimo závod podíly na trhu nižší než 10 % (mnoho z nich méně než 5 %).

(22)

Avšak vzhledem k tomu, že obchodní trh představuje dosti malý podíl celkové výroby, mohou mít i poměrně malé změny celkové výroby významný dopad na obchodní trh. Komise se ve svém hodnocení proto zaměřila na význam použití EO pro vlastní potřebu integrovaných výrobců a jeho dopad na prodej třetím stranám. Komise ověřila podmínky související s dodávkami EO, a zejména ty činitele, které mohou omezovat chování sloučeného subjektu na obchodním trhu s EO.

(23)

Za tímto účelem Komise určila hlavní činitele, na nichž závisí dostupnost EO na obchodním trhu: – kapacita výroby EO; – kapacita čištění; – následné užití EO, zejména rozdělení na EG a jiné užití; – pobídky k vnitropodnikovému použití nadbytečného EO nebo k jeho prodeji na obchodním trhu.

(24)

Komise za prvé posuzovala, zda konkurenti stran v současnosti mají dostatečnou volnou kapacitu pro zásobování obchodního trhu s EO. V této souvislosti je rozhodující kapacita čištění, jelikož na obchodním trhu se prodává pouze čistý EO. Šetření prokázalo, že ačkoliv výrobní závody stran představují významnou část volné kapacity čištění, mohla by volná kapacita konkurentů omezit protisoutěžní chování stran, jelikož v porovnání s poměrně malým obchodním trhem představuje významné objemy.

(25)

Důležitá část hodnocení Komise se v daném případě zaměřila rovněž na vztah mezi výrobou čistého EO a EG. Snížení výroby EG může integrovaným výrobcům (těm, kteří vyrábějí EO i EG) umožnit zvýšit výrobu čistého EO. Tento vztah je založen na skutečnosti, že u obou produktů se používá stejná surovina (surový EO), proto by snížení výroby EG uvolnilo surový EO, který by se mohl použít k výrobě dodatečného množství čistého EO s výhradou omezení, pokud jde o kapacitu čištění.

(26)

Společnost Ineos uvedla, že se MEG používá jako univerzální produkt, který výrobcům EO umožňuje podle podmínek na trhu přecházet mezi dodávkami EO a ostatních derivátů EO. K prokázání této skutečnosti společnost Ineos předložila dvě ekonometrické studie, které dokládají, že v minulosti konkurenti stran byli schopni v reakci na výpadky ve výrobních závodech společnosti Ineos a podniku BP Dormagen zvýšit svou výrobu čistého EO na úkor výroby glykolů. Bylo zjištěno, že snížení prodeje EO dotčenými závody bylo (do jisté míry) vyrovnáno vyšším prodejem EO ze strany konkurentů.

(27)

Komise dospěla k závěru, že ačkoliv tyto studie mají určitá omezení, prokázaly možnost těchto konkurentů čelit protisoutěžnímu chování sloučeného subjektu.

(28)

Komise poté odhadla velikost tohoto potenciálu přechodu od glykolů k čistému EO s přihlédnutím ke všem kapacitním omezením. Komise zjistila, že v případě největšího předvídatelného snížení výroby glykolů by možný přechod od glykolů k čistému EO mohl v případě jednostranného zvýšení cen sloučeným subjektem uvést na obchodní trh množství EO, jež je v porovnání se stávající celkovou velikostí tohoto trhu významné.

(29)

Komise vzala v úvahu rovněž dopad zprovoznění nových kapacit výroby glykolů na Středním východě a v Asii na situaci na trhu v Evropě. Zjistila, že tyto nové kapacity na výrobu EO by pravděpodobně vedly ke zvýšení vývozu EG do EHP a že v důsledku toho by bylo možno očekávat snížení výroby EG v EHP. To by mohlo v EHP zvýšit dostupnost EO pro prodej třetím stranám a vnitropodnikovou výrobu ostatních derivátů EO.

(30)

V souladu s tím Komise považovala za vhodné posoudit dopad transakce výhledově, tj. s ohledem na prognózy a budoucí vývoj, který lze přiměřeně očekávat.

(31)

Šetření Komise prokázalo, že podle očekávání celková volná kapacita pro výrobu EO v EHP v příštích letech poroste a míra využití kapacity se sníží. Ačkoliv se volná kapacita čištění podle očekávání v blízké době sníží, obchodní trh je poměrně malý a v blízké budoucnosti se neočekává jeho významný růst, takže zbývající volná kapacita čištění může i nadále působit jako překážka pro jednostranné zvýšení cen sloučeným subjektem.

(32)

K posouzení dopadu předpokládaného zvýšení dovozu glykolů ze Středního východu na evropský obchodní trh s EO byly vzaty v úvahu rovněž budoucí hospodářské pobídky výrobců EO k zásobování obchodního trhu. Ke kompenzaci očekávaného snížení spotřeby EO pro výrobu glykolů a k zachování míry využití kapacity výroby EO na nejvyšší možné úrovni budou muset výrobci EO najít pro své dodávky EO jiná odbytiště. Jelikož všechny ostatní deriváty EO (kromě glykolů) a obchodní trh vyžadují čistý EO, výrobci EO v Evropě by měli pobídky ke zvýšení svých stávajících kapacit čištění.

(33)

Komise zjistila, že rozšíření úseku čištění ve výrobě EO je méně nákladné a často nemusí být spojeno s jinými investicemi ve výrobním závodě. Za předpokladu, že konkurenti budou schopni zvýšit svou stávající kapacitu čištění, aby absorbovali očekávaný pokles výroby glykolů, rozsah tohoto zvýšení závisí na použití EO pro vlastní potřebu výrobců EO k výrobě derivátů EO, na jejich schopnosti zvýšit kapacitu výroby derivátů EO a jejich pobídkách k používání EO pro vlastní potřebu nebo k jeho prodeji na obchodním trhu.

(34)

Z šetření Komise vyplynulo, že v blízké době bude kapacita výroby derivátů EO u integrovaných výrobců částečně omezena kvůli rostoucí poptávce po derivátech EO. Nárůst kapacity výroby derivátů EO je nákladnější a časově náročnější než rozšíření kapacity čištění EO. Všechen čistý EO uvolněný v důsledku snížení výroby glykolů v EHP proto nebude absorbován vyšší výrobou derivátů EO u integrovaných výrobců, a bude tudíž dostupný pro obchodní trh.

(35)

Proto lze vyloučit, že by na obchodním trhu s EO bylo významně bráněno účinné hospodářské soutěži. Odběratelé EO budou mít jiné možnosti zajištění dodávek, které budou dostatečné, aby omezily chování sloučeného subjektu.

(36)

Celosvětová výroba a spotřeba EG se odhaduje na zhruba 17 000 kilotun ročně, z toho výroba v EHP činí přibližně 1 700 kilotun ročně pro poptávku ve výši okolo 1 950 kilotun ročně. Celosvětová poptávka byla v posledních letech poměrně stálá, zejména kvůli poptávce Číny a Dálného východu po MEG, který se používá k výrobě polyesterových textilií. To stimulovalo investice do významné nové kapacity výroby EG v Asii a na Středním východě, jejíž uvedení do provozu je naplánováno v několika příštích letech.

(37)

Z šetření Komise vyplynulo, že podíl sloučeného subjektu na celosvětovém obchodním trhu v případě jakéhokoliv vymezení relevantního trhu výrobku nepřekročil 5 %. Podíl sloučeného subjektu na obchodním trhu zahrnujícím EHP v případě jakéhokoliv vymezení relevantního trhu výrobku nepřekročil 20 %. Sloučený subjekt bude čelit konkurenci ze strany různě silných konkurentů, např. BASF, MEGlobal, Sabic, Shell, Clariant, jakož i dovozu.

(38)

S ohledem na omezený podíl sloučeného subjektu na trhu, přítomnost významných konkurentů se srovnatelnými či většími podíly na trhu a předpokládaný pokles výroby glykolů v Evropě (v důsledku vyššího dovozu) Komise dospěla k závěru, že navrhovaná transakce nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže na trhu s EG.

(39)

Z výše uvedených důvodů Komise dospěla k závěru, že navrhované spojení nebude významně bránit účinné hospodářské soutěži na společném trhu nebo na jeho podstatné části, zejména v důsledku vytvoření nebo posílení dominantního postavení. Spojení by proto mělo být prohlášeno za slučitelné se společným trhem v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení o spojování a článkem 57 Dohody o EHP.