—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2004 (1),

—

s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2004, svazek I – konsolidované zprávy o plnění rozpočtu a konsolidované finanční výkazy (SEK(2005)1158 – C6-0352/2005 – SEK(2005)1159 – C6-0351/2005) (2),

—

s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2003 (KOM(2005)0449, KOM(2005)0448) a pracovní dokument Komise – přílohu ke zprávě Komise pro Evropský parlament o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2003 (SEK(2005)1161),

—

s ohledem na sdělení Komise o syntéze za rok 2004 (KOM(2005)0256),

—

s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2004 (KOM(2005)0257),

—

s ohledem na stanovisko č. 2/2004 Účetního dvora k modelu „jednotného auditu“ (a návrh rámce vnitřní kontroly Společenství) (3),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému účetnímu dvoru ze dne 15. června 2005 o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2005)0252),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému účetnímu dvoru – akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2006)0009),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora za rozpočtový rok 2004, spolu s odpověďmi orgánů (4),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES (5),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 14. března 2006 (5971/2006 – C6-0092/2006),

—

s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6) a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 70 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0108/2006),

A.

vzhledem k tomu, že vysoká kvalita finančních informací souvisí se schopností vysoce kvalitního finančního řízení, a vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní finanční řízení přináší skutečný hospodářský přínos,

B.

vzhledem k tomu, že přidělení jasných odpovědností v rámci Komise za vytváření finančních informací a požadování náležitého podepisování účtů na úrovni ústředí v souvislosti s těmito informacemi přispěje ke kvalitě poskytovaných informací,

C.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení o udělení absolutoria za rok 2003 ze dne 12. dubna 2005 (7) Parlament navrhl, aby každý členský stát podával veřejné prohlášení ex-post a výroční prohlášení o věrohodnosti ex-post (DAS) (8) týkající se využívání prostředků EU,

D.

vzhledem k tomu, že postupy za tímto účelem byly stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (9) a prováděny prostřednictvím nařízení Komise (ES) č. 438/2001 (10), a nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (11) ve vztahu k Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF) a Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova (EZFRV),

E.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1290/2005 zavádí systém tří úrovní výročních prohlášení ex-post předkládaných členskými státy, a to: za prvé, roční účetní závěrky platební agentury; za druhé, prohlášení o věrohodnosti od platební agentury a za třetí, ověření předchozích prohlášení certifikačním subjektem; přičemž tyto podpisy členského státu doplňují další, které jsou požadovány pro měsíční platby a hodnocení ex-ante,

F.

vzhledem k tomu, že čl. 38 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1260/1999 a článek 15 nařízení (ES) č. 438/2001 předvídá konečné zrušení prohlášení členského státu na každý zásah Společenství od orgánu, který musí být nezávislý na různých řídících a platebních orgánech,

G.

vzhledem k tomu, že Rada ECOFIN dne 8. listopadu 2005 nepřijala návrh Parlamentu o prohlášeních na národní úrovni (12),

H.

vzhledem k tomu, že hlavní zásada, o kterou usiluje Parlament, je, aby příslušné politické orgány v členských státech převzaly odpovědnost za prostředky, které jim jsou dány k dispozici,

I.

vzhledem k tomu, že 80 % výdajů Společenství de facto kontrolují členské státy a že absence odpovídající odpovědnosti na ústřední úrovni členských států bude trvalou překážkou na cestě k získání příznivého prohlášení o věrohodnosti (DAS),

J.

vzhledem k tomu, že činnost Výboru pro rozpočtovou kontrolu obecně a zejména postup udělování absolutoria je proces zaměřený na zajištění plné odpovědnosti Komise jako celku a současně všech ostatních příslušných subjektů v souladu se Smlouvou, na vytvoření prostředí, které toto usnadňuje, a na zlepšení finančního řízení v EU, které vytvoří pevnější základ pro rozhodování v souvislosti s výsledky auditu Účetního dvora,

K.

vzhledem k tomu, že řádné správy lze dosáhnout pouze v organizaci, jejíž nejvyšší vedení je dobrým příkladem,

L.

vzhledem k tomu, že řádná správa znamená rovněž vytvoření řádného systému kontrol a rovnováhy mezi kontrolory, účetními a interními auditory na straně jedné a provozním managementem na straně druhé,

M.

vzhledem k tomu, že efektivní a účinná vnitřní kontrola by měla být začleněna jako rozpočtová zásada (13) do finančního nařízení, jak to navrhla Komise ve svém výše uvedeném sdělení – akční plán na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly,

N.

vzhledem k tomu, že směrnice a doporučení Komise pro účetnictví a kontrolu v soukromém sektoru naznačují, že Komise věří ve význam vysoce kvalitního finančního výkaznictví a kontroly,

O.

vzhledem k tomu, že nejpřesvědčivější způsob, kterým Komise může prokázat své skutečné úsilí o průhlednost a vysoce kvalitní finanční informace a výkaznictví, je být příkladem a obdržet o Evropského účetního dvora příznivé prohlášení o věrohodnosti (DAS),

1.

konstatuje, stejně jako v loňském roce, že s výjimkou důsledků neexistence účinných postupů vnitřní kontroly u různých příjmů a záloh je Účetní dvůr toho názoru, že konsolidovaná roční účetní závěrka Evropských společenství a poznámky k ní věrně odrážejí příjmy a výdaje Evropských společenství za rok 2004 a jejich finanční situaci na konci roku (prohlášení o věrohodnosti, odstavce II a III);

2.

konstatuje, že Komise je toho názoru, že problémy vyřeší nový účetní systém v roce 2005 (bod 1.17 výroční zprávy Účetního dvora);

3.

bere na vědomí pokrok, kterého bylo dosaženo v uplatňování nového účetního rámce; je však hluboce znepokojen poznámkami Účetního dvora týkajícími se zpoždění při vytváření počáteční rozvahy na rok 2005; vyzývá Komisi, aby se, jakmile to bude možné, naléhavě zabývala nedostatky, na které upozornil Účetní dvůr, aby předešla negativním důsledkům na spolehlivost finančních výkazů za rok 2005;

4.

konstatuje, že údaje potřebné k vytvoření počáteční rozvahy na rok 2005 ověřuje schvalující úředník a že schvalující úředník je povinen předložit tuto finanční informaci a zajistit, že poskytuje věrný a pravdivý obraz (bod 1.45 výroční zprávy Účetního dvora), a umožnit tak předsedovi Komise podepsat účty jménem Komise jako sboru a v souladu se Smlouvou;

5.

domnívá se, že nejistota ohledně toho, kdo má konečnou odpovědnost za stanovení těchto údajů, je nepřijatelná; očekává, že tyto obtíže budou překonány v roce 2006 a že zpoždění nebude vnímáno jako nefunkční vztah mezi schvalujícími úředníky a účetním;

6.

očekává, že výsledky přezkumu zahájeného Komisí v říjnu 2005 ohledně neznámých bankovních účtů týkajících se činností Komise budou zcela dány k dispozici Parlamentu a dále přezkoumány;

7.

očekává, že takto zřízené účty budou předmětem auditu a prostředky na ně připsané budou zapsány do souhrnného rozpočtu;

8.

konstatuje, že objem předběžného financování – tzn. prostředků, které jsou odčerpány z rozpočtu, ale dosud nejsou s konečnou platností schváleny jako způsobilé nebo použité – je odhadován přibližně na 64 miliard eur (bod 1.30 výroční zprávy Účetního dvora), což odpovídá asi dvěma třetinám rozpočtu;

9.

domnívá se, že Komise by měla zajistit řádnou politiku (vyhýbat se příliš štědrým zálohám a příliš dlouhým zpožděním při ukončování programů a projektů), pokud jde o předběžné financování, aby se omezil finanční význam nevyužitých částek nebo částek, které nebyly s konečnou platností označeny za způsobilé; vyzývá Komisi, aby předložila příslušnému parlamentnímu výboru návrh, jakým způsobem plánuje v budoucnosti řídit předběžné financování v souladu s výše uvedenými připomínkami;

10.

vítá výše uvedené stanovisko č. 2/2004 Účetního dvora, jehož součástí je návrh rámce vnitřní kontroly Společenství, jakožto rámce, v němž budou analyzovány nedostatky finančních kontrol a určována potřebná opravná opatření, a připomíná jeho hlavní zásady stanovené v bodě 57:

11.

vítá skutečnost, že si Barrosova Komise vytýčila strategický cíl usilovat o příznivé prohlášení o věrohodnosti od Evropského účetního dvora, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 26. ledna 2005 o strategických cílech na období 2005 – 2009, Evropa 2010: partnerství pro hospodářskou obnovu: prosperita, solidarita a bezpečnost (KOM(2005)0012);

12.

stejně tak vítá výše uvedené sdělení Komise o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly, výboru odborníků a akčním plánu, který byl reakcí na usnesení Parlamentu o udělení absolutoria za rok 2003 a opatřením následujícím po stanovisku Účetního dvora č. 2/2004;

13.

podporuje Komisi v jejím úsilí učinit tuto věc prioritou; uznává však, že přestože je podle Smlouvy za plnění rozpočtu odpovědná výhradně Komise, se čtyřmi z každých pěti eur v rozpočtu ve skutečnosti operují členské státy v rámci sdíleného řízení; zdůrazňuje proto, že je nezbytné, aby členské státy hrály v této iniciativě aktivní úlohu a aby předsednictví Rady učinilo tuto věc nejvyšší prioritou a začlenilo ji jako samostatný předmět do svých půlročních pracovních programů;

14.

zdůrazňuje, že pokud má být Komise odpovědná za výdaje, musí mít k dispozici mechanismy, které ji umožní této odpovědnosti dostát, a pokud jí tyto mechanismy poskytnuty nebudou, měla by být její odpovědnost změněna;

15.

zdůrazňuje, že nedostatky ve finančním řízení Evropské unie nelze jednoduše omezit na otázku příznivého nebo nepříznivého prohlášení o věrohodnosti; varuje proto před získáním příznivého prohlášení o věrohodnosti bez odpovídajícího zvýšení kvality finančního řízení;

16.

podtrhuje, že odpovědnost za finanční řízení nese Komise a členské státy a že je společným úkolem Komise a členských států zajistit, aby Účetní dvůr mohl nalézt důkazy o pokroku směrem k odpovídajícímu řízení rizika chyb;

17.

je toho názoru, že posun směrem ke zlepšení finančního řízení v Unii musí být podporován a musí získat impuls pozorným sledováním pokroku v Komisi a členských státech;

18.

konstatuje, že členské státy musí nést odpovědnost za to, jakým způsobem využívají finanční prostředky EU, a že povinnost skládat účty mají hlavně vůči svým národním parlamentům a sdělovacím prostředkům; naléhavě žádá Účetní dvůr a národní kontrolní orgány, aby přijaly další opatření pro získání vysoce kvalitních a lehce dostupných informací o slabých stránkách místních finančních kontrol;

19.

vyzývá Komisi, aby zveřejnila a představila Výboru pro rozpočtovou kontrolu podrobný souhrn výsledků pro každou z oblastí finančního výhledu s přesnými cíli, jichž má být dosaženo v době stanovené pro realizaci opatření, která byla stanovena jako nezbytná pro zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly, a aby každých šest měsíců předložila příslušnému výboru Parlamentu zprávu o pokroku; dále očekává, že integrovaný rámec kontroly bude uplatňován od 1. května 2009, a umožní tak Komisi stanovit cílové datum pro příznivé prohlášení o věrohodnosti;

20.

požaduje další podrobné informace na úrovni Komise a členských států (případně na úrovni regionů) o uplatňovaných a neuplatňovaných opatřeních, o důvodech, které vedly ke zpoždění, o termínech, účinnosti uplatňování apod., aby měl možnost udělat si celkovou představu o dosažených výsledcích a nesplněných závazcích, kterými je nutno se ještě zabývat; vyzývá Komisi, aby mu tyto informace předložila v rámci přípravy postupu pro udělení absolutoria za rok 2005;

21.

vyzývá Účetní dvůr, aby:

22.

vítá 16 konkrétních akcí, které jsou plánovány v rámci akčního plánu; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila úspěšnost v zájmu Evropské unie a jejích občanů; zdůrazňuje, že ex-ante schválení snah a záměrů v podobě smlouvy nebo sblížení postojů ze strany Parlamentu je v rozporu s jeho rolí nezávislého orgánu příslušného pro udělení absolutoria, a že jako takový může úspěchy dosažené Komisí soudit pouze ex-post;

23.

konstatuje, že současné jednotné prohlášení o věrohodnosti nepopisuje přiměřeným způsobem úspěchy a neúspěchy; konstatuje, že mnohé rovnocenné národní kontrolní systémy jsou sestaveny podle jednotlivých oddělení; navrhuje, aby Účetní dvůr provedl revizi systému DAS tak, aby v rámci souhrnného prohlášení o věrohodnosti byla vytvořena prohlášení o věrohodnosti specifická pro jednotlivá generální ředitelství Komise;

24.

konstatuje, že takový systém, spolu s rovnocenným systémem národních prohlášení, by vytvořil základ označující oblasti největšího zájmu jak horizontálně, pokud jde o programy Komise, tak vertikálně, pokud jde o povinnosti členských států;

25.

vítá iniciativu Komise zjednodušit regulační prostředí, která by měla být zaměřena hlavně na snížení byrokratických požadavků, mimo jiné vůči jednotlivcům a malým a středním podnikům; věří, že konečného cíle integrovaného rámce vnitřní kontroly bude dosaženo pouze za předpokladu, že bude výrazně snížena zátěž vyplývající z řízení příliš mnoha a příliš rozsáhlých nařízení;

26.

podtrhuje, že jednoduchost a transparentnost jsou dvě nejúčinnější zásady finanční kontroly; trvá na tom, že by Komise při navrhování projektů a programů měla zvážit vztah mezi požadovanými výstupy konkrétního projektu, složitostí pravidel, která se na ně vztahují, a pravděpodobností vzniku chyb;

27.

žádá Komisi, aby předložila zprávu o účinnosti stávajícího regulačního rámce ve vztahu k systémům prohlášení o řízení, věrohodnosti a certifikaci různých orgánů členských států, při zohlednění:

V závislosti na výsledcích výše uvedené analýzy vyzývá Komisi, aby předložila příslušné legislativní návrhy:

28.

lituje rozhodnutí Rady odmítnout projednávání prohlášení ex ante a ex post vydaných na národní politické úrovni; vyzývá proto vnitrostátní výbory pro veřejné účty a národní parlamenty, aby od svých vlád žádaly informace a vedly parlamentní debatu o jejich postoji k odstavci 12 výše zmíněných závěrů Rady ECOFIN, ve kterých se uvádí:

„Vzhledem k tomu, že je nutné nezpochybnit stávající rovnováhu mezi Komisí a členskými státy a neoslabit odpovědnost na operační úrovni, Rada věří, že stávající prohlášení na operační úrovni mohou Komisi a nakonec i Účetnímu dvoru poskytnout významnou záruku, a měla by proto být užitečná a nákladově účinná a měla by být zohledněna Komisí a nakonec i Účetním dvorem ke získání příznivého DAS“;

29.

odmítá závěr Rady, že nástroje navržené Parlamentem by mohly „zpochybnit stávající rovnováhu mezi Komisí a členskými státy“, když pouze zdůrazňují odpovědnost členských států, jak je uvedeno v druhé větě čl. 274 prvního pododstavce Smlouvy;

30.

vítá iniciativy Rady, jejichž cílem je zvýšit odpovědnost členských států za zlepšování kontroly akcí prováděných v rámci sdíleného řízení a dosáhnout pozitivního DAS, a zejména vítá závazek Rady vypracovat každý rok souhrn dostupných auditů a prohlášení na úrovni členských států;

31.

připomíná, že zatímco Komise je podle článku 274 Smlouvy odpovědná za plnění rozpočtu, členské státy jsou odpovědné za kontrolu fondů se sdíleným řízením, která je definována v sektorových nařízeních a jejich podrobných pravidlech;

32.

upozorňuje na skutečnost, že členské státy si mohou svobodně zvolit takový způsob provádění kontrol, který se jim jeví jako nejlepší, podle své institucionální a administrativní struktury a příslušných administrativních norem s tím, že členské státy i Komise by měly dodržovat mezinárodní normy a že v praxi je odpovědnost rozdělena mezi velké množství různých orgánů, které podléhají národním nebo regionálním vládám;

33.

věří, že by Komise měla usilovat o stejné zeměpisné umístění platebních agentur (společná zemědělská politika) a řídicích orgánů (strukturální fondy) a, bude-li to možné, v každém členském státě je spojit, aby Komise mohla jednoduše registrovat kde, kdy a jak jsou v každém členském státě využívány fondy EU;

34.

je toho názoru, že jelikož v současné době jsou odpovědnosti rozděleny mezi velké množství kontrolních míst, je potřeba uvítat a podpořit iniciativy, které mají za cíl standardizaci kontrolních přístupů;

35.

zdůrazňuje, že článek 274 Smlouvy také vyžaduje, aby členské státy spolupracovaly s Komisí, aby se tak zajistilo odpovídající využití prostředků v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

36.

konstatuje tedy, že by Komise měla být schopna požadovat od každého členského státu záruku, že odpovědnost za kontroly byla přidělena v plném rozsahu a, zejména, že riziko vzniku chyb u uskutečněných operací je odpovídajícím způsobem řízeno;

37.

věří, že prohlášení na politické úrovni, které se vztahuje na všechny fondy Společenství se sdíleným řízením a které bylo podepsáno ministry financí, jak je navrženo ve výše zmíněném usnesení o udělení absolutoria za rok 2003, je i nadále nezbytné a bylo by významným krokem vpřed;

38.

s uspokojením bere na vědomí, že Rada a Komise shodně přikládají velký význam posilování vnitřní kontroly; zastává názor, že tohoto cíle musí být dosaženo bez dalšího zvyšování administrativní zátěže a že základní podmínkou tedy je zjednodušení příslušných právních předpisů; je přesvědčen, že pro dosažení pozitivního DAS je třeba za prioritu považovat řádné finanční řízení prostředků spravovaných formou sdíleného řízení; domnívá se, že je vhodné, aby byla příslušná ustanovená obsažena v dotčených základních právních aktech; konstatuje, že vzhledem k tomu, že příslušné vnitrostátní kontrolní orgány vypracují v rámci své rozšířené odpovědnosti za strukturální fondy a v souladu s vnitrostátními ústavními předpisy hodnocení shody správních a kontrolních systémů s právními předpisy Společenství; vítá, že členské státy se za tímto účelem zavázaly vypracovat každý rok souhrn dostupných auditů a prohlášení na úrovni členských států;

39.

upozorňuje na skutečnost, že úroveň, na níž je možné zajistit podpis v rámci členských států, není pouze formální otázkou, ale hlavně a především signálem, že tímto podpisem bude zajištěna očekávaná kvalita systémů dohledu a kontroly; připomíná své usnesení ze dne 2. února 2006 o prohlášení o vnitrostátní správě (14), v němž se připouští, že v praxi se mohou tato národní prohlášení skládat „spíše z několika prohlášení v rámci národního systému, než jen z jednoho, aby se tím potvrdily federální a decentralizované politické systémy existující v některých členských státech“;

40.

bere na vědomí odpor členských států a rád by zaujal pragmatický a konstruktivní přístup a zdůrazňuje, že jde o to nalézt způsob, jak určit nedostatky ve stávajícím systému dohledu a kontroly a zahájit odpovídající nápravná opatření s cílem zajistit lepší finanční řízení fondů EU;

41.

vítá diskusi týkající se výběru orgánu, který by byl pro tento účel nejvhodnější, a vyzývá Komisi a Radu, aby zvážily alternativní přístup vycházející ze zájmu Rady v prohlášeních na odvětvové úrovni, jak je stanoveno v bodě 9 (15) závěrů rady ECOFIN;

42.

poukazuje na následující údaje:

43.

plně souhlasí s Účetním dvorem, který uvádí, že „hlavní rizika pro zákonnost a správnost výdajů na strukturální opatření vyplývají z rozmanitosti subjektů a orgánů, které zasahují do řídícího procesu, velkého počtu programů, které mohou být prováděny po dobu několika let, a možnosti výskytu nedostatků v řídících a kontrolních systémech“; také souhlasí s tvrzením, že „uznatelnost výdajů se řídí velkým množstvím podmínek, které nejsou vždy jasné, z čehož plyne riziko rozdílných výkladů.“ (bod 5.10 výroční zprávy Účetního dvora);

44.

zdůrazňuje, že ani Komise a nakonec ani Účetní dvůr není s ohledem na vysoký počet projektů, programů a platebních agentur schopen podrobně zkoumat jednotlivá osvědčení nebo auditní zprávy vznikající na primární nebo sekundární úrovni kontroly;

45.

je tedy toho názoru, že současný vysoký počet jednotlivých osvědčení nebo auditních zpráv v každé z hlavních oblastí by měl být sloučen na úrovni ústředí členských států, čímž by se zajistila kvalita informací v jednotlivých prohlášeních zpracovaných na nižší úrovni; navrhuje, aby se tak členské státy aktivně podílely na rozšiřování použitelnosti výsledků nezávislého auditu v kontrolním řetězci; věří, že tento přístup by napomohl zjednodušení a že by zajistil hodnotný přehled zákonnosti a správnosti operací na národní úrovni a v souvislosti s tím by přispěl k zajištění záruk, ze kterých je možné vycházet;

46.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy týkající se formy a obsahu těchto dodatečných opatření v kontextu realizace výše uvedeného akčního plánu na vytvoření integrovaného rámce vnitřní kontroly a dále, jako přechodné opatření vyzývá členské státy, aby stanovily orgán na úrovni ústředí členských států, který bude odpovědný za vydávání prohlášení, a příslušným způsobem o tom informovaly Komisi;

47.

opakuje, že formální veřejné prohlášení ex-ante by mělo potvrdit, že zavedené organizační struktury v členských státech jsou v souladu s požadavky právních předpisů Společenství a předpokládá se, že budou schopny účinně řídit riziko podvodu a vzniku chyb u uskutečněných operací v souladu se zásadou subsidiarity;

48.

je toho názoru, že veřejné prohlášení ex-ante na úrovni ústředí členských států by mohlo být podpořeno rovnocenným prohlášením ředitele každé platební agentury (SZP) a řídícího orgánu (strukturální fondy) odpovědného za řízení a kontrolu fondů Společenství;

49.

konstatuje, že prohlášení o věrohodnosti ex-post na úrovni ústředí členských států by mohlo zohlednit víceletý rozměr odpovědnosti a víceletou povahu většiny programů Společenství a zároveň by mohlo poskytnout záruku, že systémy kontroly v rámci daného roku fungovaly účinně;

50.

očekává, že prohlášení ex-post na úrovni ústředí členských států budou vycházet z prohlášení ředitelů každé platební agentury (SZP) a řídícího orgánu (strukturální fondy) a ze zpráv o certifikaci vydaných řediteli certifikačních orgánů;

51.

trvá na tom, že do té doby, než dojde ke konsolidaci sektorů na úrovni ústředí členských států pro každou z oblastí finančního výhledu a s ohledem na to, že zaznamenal neochotu členských států poskytnout Komisi záruky, které potřebuje, Komise plně uplatní čl. 53 odst. 5 finančního nařízení, ve kterém se stanoví, že Komise přebírá konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu v souladu s článkem 274 Smlouvy prostřednictvím „postupů schválení účetní závěrky nebo finančních oprav“;

52.

vyzývá členské státy, aby vydaly dobrovolné prohlášení na národní úrovni ve smyslu bodu 45; doporučuje, aby se na každý členský stát, který takové prohlášení vydá, vztahoval omezený kontrolní program, domnívá-li se Komise, že u tohoto státu ve skutečnosti existuje nižší riziko vzniku chyb, než u členských států, které takové prohlášení nevydaly;

53.

vyzývá proto Komisi, aby zavedla intenzivnější program kontroly ex-ante účetní závěrky a aby plně využila pozastavení plateb nebo finančních oprav, kdykoli nemůže získat záruky členských států;

54.

vřele žádá národní parlamenty (zejména výbory pro státní veřejné účty a výbory, které jsou součástí Konference výborů pro záležitosti Společenství a evropské záležitosti parlamentů Evropské unie – COSAC), aby tuto záležitost projednaly se svými národními vládami;

55.

vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby na základě konkrétních důkazů potvrdily, že konsolidace na úrovni ústředí členských států pro každou z oblastí finančního výhledu, jež zaručuje kvalitu jednotlivých zpráv nebo auditních zpráv, bude účinným opatřením na podporu souhrnného prohlášení na politické úrovni, které bude zahrnovat všechny fondy Společenství se sdíleným řízením;

56.

vítá iniciativu Komise ohledně průhlednosti a očekává, že povede ke konkrétním činnostem a legislativním iniciativám, které zase povedou k transparentnosti ohledně způsobu, jakým jsou finanční prostředky EU vynakládány a spravovány,

57.

vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v její pravomoci, aby přiměla členské státy zpřístupnit veřejnosti informace o projektech a příjemcích finančních prostředků EU v rámci sdíleného řízení,

58.

cítí, že stávající situace, kdy většina členských států nezpřístupnila veřejnosti informace o projektech a příjemcích finančních prostředků EU v rámci sdíleného řízení, neprospívá celkové průhlednosti v EU; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy o vyřešení této anomálie,

59.

zdůrazňuje, že existují problémy se současným způsobem, jakým Komise uplatňuje pravidla o ex-ante a ex-post zveřejňování finančních prostředků spravovaných centralizovanou přímou správou, vzhledem k tomu, že je obtížné získat informace, protože generální ředitelství používají ke zveřejňování údajů na internetu různé postupy,

60.

upozorňuje na potřebu větší otevřenosti ve vztahu k různým typům odborných skupin působících jako poradci Komise a také výborů pracujícím v rámci komitologického postupu,

61.

požaduje, aby Komise veřejnosti umožnila snadný přístup k informacím o různých typech odborných skupin, včetně údajů o činnostech a členech těchto skupin;

62.

připomíná, že ve svém výše uvedeném usnesení o udělení absolutoria za rok 2003 považoval za nezbytné „přezkoumat, jak by bylo možné do tohoto procesu více zapojit národní kontrolní orgány“ (bod 77);

63.

věří, že je v zájmu národních kontrolních orgánů vědět – a tudíž také zjišťovat – zda neexistují žádné stávající nebo podmíněné závazky v národním účetnictví, které vyplývají z neplnění nařízení EU;

64.

věří, že národní kontrolní orgány by mohly provádět audit vnitřních kontrolních systémů stanovených vnitrostátní správou a zákonnost a správnost operací uskutečněných v jejich zemi;

65.

vyzývá národní kontrolní orgány, aby převzaly odpovědnost za kontrolu využívání finančních prostředků EU na místní úrovni, a tím učinily jakoukoli úvahu o zřízení národních kanceláří Účetního dvora zbytečnou;

66.

věří, že takový audit – zaměřený na činnosti na národní úrovni – by mohl přispět k lepšímu povědomí o potřebách účinné kontroly a mohl by být vodítkem pro poslance národních parlamentů při utváření pozice vlády ve výboru ECOFIN; dále vyzývá výbory pro státní veřejné účty, aby tuto záležitost prodiskutovaly se svým národním kontrolním úřadem;

67.

navrhuje, aby se zvážilo pozvání zástupců národních kontrolních orgánů a výborů pro rozpočtovou kontrolu národních parlamentů k prezentaci výroční zprávy Účetního dvora v příslušném parlamentním výboru;

68.

konstatuje, že navzdory určitým úspěchům Účetní dvůr ve své zprávě uvádí, že je stále prostor pro zlepšení;

69.

vyzývá členské státy, aby v souladu s osvědčenou praxí některých z nich zajistily, že národní kontrolní orgány, a případně i regionální kontrolní orgány, zveřejňovaly výroční kontrolní zprávu o vynaložených finančních prostředcích EU;

70.

je znepokojen, že Účetní dvůr nadále ve své zprávě uvádí, že „koncepce ukazatelů a jejich používání Komisí nejsou ještě natolik dostatečné, aby umožňovaly nepřetržité sledování kvality systémů vnitřní kontroly a zákonnosti a správnosti uskutečněných operací“ (bod 1.53); plně sdílí obavy Účetního dvora – vycházející ze standardů INTOSAI – že vedení je odpovědné za vývoj ukazatelů, které umožní lépe hodnotit pokroky;

71.

očekává, že Komise, a zejména ústřední oddělení odpovědná za pokyny k výroční zprávě o činnosti a k prohlášením, upřednostní vypracování ukazatelů, které mají přímou spojitost s zákonností a správností;

72.

vítá následné kroky Účetního dvora navazující na námitky, které v letech 2003 a 2004 vyjádřili generální ředitelové (tabulka 1.2.), a poznamenává:

73.

vyzývá generální ředitelství Komise, aby lépe popsala zdroje věrohodnosti a zajistila, aby jejich prohlášení poskytovala věrný a pravdivý pohled na to, do jaké míry je jejich řízení rizika vzniku chyb u uskutečněných operací odpovídající;

74.

připomíná, že v usnesení o udělení absolutoria za rok 2003 Parlament vyzval Komisi, aby „výroční souhrnnou zprávu převedla v konsolidovanou zprávu o věrohodnosti řízení Komise a finančních kontrol jako celku“ (bod 62);

75.

s rozčarováním bere na vědomí, že Komise „nepodnikne doporučené kroky“ s vysvětlením, že, jak je uvedeno ve výše uvedené příloze ke zprávě Komise Evropskému Parlamentu o opatřeních následujících po rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2003:

„souhrnná zpráva je prostředek, kterým Komise uplatňuje svou politickou odpovědnost, analyzuje výroční zprávy o činnosti a prohlášení a přijímá stanovisko o hlavních horizontálních otázkách, včetně odpovídajících kroků u záležitostí, které vyžadují opravu na úrovni Komise. Tento přístup vychází z reformy, která decentralizovala odpovědnost za řízení a přenesla ji na generální ředitele a vedoucí oddělení za politického dohledu příslušných komisařů“;

76.

zdůrazňuje, že zatímco nyní, po reformě, konečná odpovědnost za operace leží – zcela správně – na vedoucích pracovnících (generálním řediteli), konečná odpovědnost za systémy kontroly musí být zakotvena v ústředí, nikoli na periférii; poznamenává, že Účetní dvůr podporuje tento postoj a učinil v tomto ohledu jasné doporučení (bod 1.57);

77.

je přesvědčen, že rizika jsou pod kontrolou, a zastává názor, že Komise nemá odpovídající základ k tomu, aby prohlásila, že situace je „celkově uspokojivá“, jak učinila na straně 7 výše zmíněného sdělení „syntéza za rok 2004“;

78.

konstatuje, že výroční zpráva o činnosti i výše uvedené sdělení o syntéze za rok 2004 jsou prvky systému vnitřní kontroly a že vnitřní kontrola v Komisi nebude nikdy účinnější než politická vůle, která za ní stojí;

79.

domnívá se, aniž by usiloval o stanovení jediného řešení, že následující opatření představují minimum nezbytné k tomu, aby se členové Komise dostali do takové pozice, kdy mohou vyhovět požadavkům článku 274 Smlouvy, pokud jde o situaci v Komisi coby orgánu;

80.

vyzývá tedy Komisi, aby předala své stanovisko k těmto záležitostem příslušnému výboru EP ve formě podrobné a srozumitelné zprávy, ve které jsou vysvětleny a probrány všechny závažné otázky; očekává, že Komise – v případě, že nebude souhlasit s výše zmíněnými doporučeními – podrobně objasní, jakým způsobem bude schopna jinak získávat záruky, které jsou nezbytné, aby mohla vykonávat svou odpovědnost podle článku 274 Smlouvy;

81.

připomíná, že v bodu 10 svého výše uvedeného usnesení o udělení absolutoria za rok 2003 vyzval Komisi, aby povýšila účetního do funkce vrchního finančního úředníka (CFO), přičemž by představoval institucionální protiváhu 39 službám; lituje, že navrhovaná úprava finančního nařízení toto doporučení zdaleka nesplňuje; plně souhlasí s tvrzením Účetního dvora v bodu 53 jeho stanoviska č. 10/2005 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, že „navrhované změny (týká se role účetního) nejsou dostatečně radikální, aby se vyřešily problémy, na které se snaží reagovat“;

82.

zdůrazňuje, že role profesionálního účetního zahrnuje více, než jen sběr nebo hromadění údajů poskytnutých schvalujícími osobami; upozorňuje na skutečnost, že samotný podpis účetního nebude znamenat víc než jen kosmetickou úpravu, dokud nebude účetní schopen sám za sebe, a nikoli jen na základě informací poskytnutých generálním ředitelem, prohlásit, že předložené účty jsou věrné a pravdivé;

83.

opakuje své doporučení, které je v souladu s osvědčenými způsoby v soukromém sektoru, aby byl účetní povýšen do funkce vrchního finančního úředníka se zvláštní odpovědností za kvalitu finančních zpráv Komise a za systém vnitřní kontroly jako celek;

84.

zdůrazňuje, že vrchní finanční úředník odpovědný za kvalitu finančního výkaznictví Komise a systém vnitřní kontroly musí mít k zajištění takové kvality nezbytné pravomoci a odpovídající zdroje a že mezi ně patří i možnost prověřovat záruky poskytované generálními řediteli;

85.

vítá iniciativy Komise, v rámci kterých se Komise snaží lépe obeznámit členské státy s jejich odpovědností podle článku 274 Smlouvy, není však spokojen s tím, že Komise není ochotna kriticky zhodnotit své vlastní odpovědnosti vyplývající z téhož článku; vyzývá proto Účetní dvůr, aby vydal stanovisko ke schopnosti Komise plnit tento článek a k postavení a roli účetního a budoucího vrchního finančního úředníka v akruálním účetnictví;

86.

rád by také věděl, zda podle názoru Účetního dvora odpovídá systém vnitřní kontroly doporučením, která Komise učinila ve vztahu k soukromému sektoru, jako například ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu o modernizaci práva společností a efektivnějším řízení podniků v Evropské unii – plán postupu (KOM(2003)0284), a zda je to žádoucí;

87.

vyzývá Účetní dvůr, aby informoval příslušný výbor EP – před koncem druhého měsíce, který bude následovat po přijetí usnesení – zda přijme výzvu k vydání tohoto stanoviska, a aby – v případě pozitivní odpovědi – předložil časový plán činnosti;

88.

vyzývá Komisi, aby zřídila síť organizací a orgánů pro finanční kontrolu (jejíž součástí je výroční schůze za přítomnosti členů Výboru pro rozpočtovou kontrolu), prostřednictvím které by probíhala diskuse a výměna zkušeností ohledně všeobecných systémů vnitřní kontroly EU (včetně interního auditu) a záležitostí spojených s účetnictvím, a posílila tak účinnější spolupráci mezi členskými státy a Evropskou unií;

89.

vyzývá svůj příslušný výbor, aby z rozpočtu EU poskytl na tuto síť zvláštní prostředky;

90.

domnívá se, že celková četnost chyb poskytne pouze indikaci o výskytu nějaké chyby, ale neukáže, o jaký problém se jedná, a že podstatné je upřesnit údaj o původu, četnosti, povaze a finančním dopadu chyb a faktorů, na základě kterých by měla být přijata opatření vedoucí k zabránění výskytu těchto chyb v budoucnu;

91.

vítá skutečnost, že Účetní dvůr změnil svůj přístup k prohlášení o věrohodnosti a že ústřední otázkou nyní je, zda systémy dohledu a kontroly zavedené na úrovni Společenství a národní úrovni poskytují Komisi dostatečnou záruku zákonnosti a správnosti uskutečněných operací;

92.

domnívá se, že předběžné vymezení přípustného rizika vzniku chyby je nezbytným krokem k vymezení účinného a efektivního rámce vnitřní kontroly;

93.

domnívá se dále, že přípustnou četnost vzniku chyb v uskutečněných operacích lze stanovit pouze v případě, že je známa výše nákladů, které je třeba vynaložit na kontrolu výdajů; vítá proto činnosti zahájené v rámci výše uvedeného akčního plánu na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly za účelem vyhodnocení nákladů a přínosů kontrol;

94.

domnívá se v souladu s tím, co uvedl Účetní dvůr v bodu 55 výše uvedeného stanoviska č. 2/2004, že poměr mezi náklady na kontrolu a jejich přínosem je klíčovým aspektem kontrolní strategie uplatňované pro program nebo politiku, a proto tento poměr musí být „vyvážený a průhledný“;

95.

domnívá se proto, že by rovnováha mezi náklady na kontrolu a jejím přínosem měla být schválena politickými a rozpočtovými orgány (Parlamentem a Radou), a to na základě podrobného návrhu Komise, čímž bude schválena určitá míra přípustného rizika vzniku chyb; podporuje proto iniciativu Komise zahájit v roce 2006 interinstitucionální dialog;

96.

dále se domnívá, že na jednotlivé rozpočtové oblasti by se mohla vztahovat rozdílná přípustná rizika vzniku chyb v závislosti na druhu a rizicích při daných operacích;

97.

vyzývá Komisi, aby co nejpřesněji označila, které rozpočtové oblasti považuje za VR (vysoké riziko), SR (střední riziko) a NR (nízké riziko), a aby podle toho přizpůsobila své postupy v oblasti kontroly a auditu;

98.

vyzývá Účetní dvůr, aby při vypracovávání svého auditního stanoviska zvážil přijmutí rizika, o kterém rozhodl rozpočtový a politický orgán;

99.

připomíná, že předseda Účetního dvora ve svém proslovu určeném příslušnému výboru, který pronesl dne 14. listopadu 2005 ve Štrasburku, uvedl, že Účetní dvůr je „ve fázi přípravy vlastního hodnocení své organizace a metod, po které bude následovat peer review“; poznamenává, že od zřízení Účetního dvora v roce 1977 neproběhlo žádné nezávislé hodnocení jeho činnosti; vítá tuto iniciativu a usuzuje, že peer review bude prováděno externě, jak je tomu v současné době v některých členských státech, a že cílem bude prověřit kvalitu a relevantnost činnosti Účetního dvora a jasně stanovit oblasti, ve kterých by si Účetní dvůr mohl vzít příklad odjinud, včetně členských států a jiných zemí, jako jsou např. Spojené státy a Nový Zéland;

100.

vyzývá, aby peer review věnoval pozornost otázce, zda jsou zdroje Účetního dvora pro dosažení jeho cílů dostatečné;

101.

vyzývá Účetní dvůr, aby v rámci přípravy na peer review zaslal příslušnému výboru EP zprávu, ve které Účetní dvůr z kritického a odborného hlediska popíše své silné a slabé stránky a názor, zda současné řízení Účetního dvora umožňuje splňovat platné normy, pokud jde o účinnost a efektivitu, vlastnictví a vedení; dále vyzývá Účetní dvůr, aby informoval příslušný výbor EP a hlavního klienta o všech významných krocích tohoto procesu a předložil výboru závěrečnou i průběžnou zprávu;

102.

vyzývá Účetní dvůr, aby v této zprávě vážně a dopodrobna zvážil zavedení vyspělých postupů pro měření a hodnocení pokroku dosaženého při zavádění účinných finančních kontrol do svého pracovního programu;

103.

vítá úsilí Účetního dvora o zdokonalení prezentace výsledků auditu a zejména používání tabulek a ukazatelů, např. hodnocení uplatňování řídících a kontrolních systémů v členských státech, pokud jde o strukturální opatření (příloha 2 kapitoly 4 a příloha 1 kapitoly 5 výroční zprávy Účetního dvora); vyjadřuje naději, že používání takových tabulek a ukazatelů se v budoucích zprávách rozšíří;

104.

shledává, že srovnávání (benchmarking) může být účinným nástrojem při hodnocení úsilí členských států o zlepšení správy finančních prostředků EU; žádá proto, aby informace o slabých a silných stránkách kontrolních systémů členských států byly zveřejněny jak Komisí, tak Evropským účetním dvorem;

105.

lituje toho, že tabulka v příloze 1 kapitoly 5 obsahuje pouze omezený počet členských států, a vyzývá Účetní dvůr, aby našel způsoby a prostředky k zahrnutí explicitnějších a přesnějších údajů o nedostatcích v různých odvětvích a členských státech;

106.

připomíná, že ve své zprávě o udělení absolutoria za rok 2003 Parlament již žádal, aby byla metodika prohlášení o věrohodnosti dále rozvíjena tak, aby bylo možné získat informace o každoročních zlepšeních v každém odvětví v jednotlivých členských státech;

107.

připomíná Účetnímu dvoru, že by do značné míry mohl zvýšit své operační služby tím, že by počet zaměstnanců v kancelářích členů snížil na jednoho;

108.

poznamenává, že příspěvky vypočítané na základě hrubého národní příjmu (HNP) jsou nyní zdaleka nejdůležitějším zdrojem příjmů Společenství (tvoří dvě třetiny všech příjmů v roce 2004), a je znepokojen tím, že Účetní dvůr informuje o značných rozdílech v systémech dohledu a kontroly ve statistických úřadech členských států (bod 3.48), protože by to mohlo ovlivnit kvalitu údajů využívaných při výpočtu výše příspěvků členských států;

109.

vyzývá Komisi, aby informovala příslušný výbor EP o opatřeních, které přijala nebo přijme ke zvýšení míry spolehlivosti, srovnatelnosti a úplnosti národních účtů;

110.

s uspokojením bere na vědomí, že Účetní dvůr poprvé vydal kladné prohlášení o výdajích v rámci Integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS), a považuje tento systém, je-li účinně prováděn, za účinný nástroj při snižování rizika vzniku nesrovnalostí;

111.

poznamenává rovněž, že systém není ještě v plné míře zaveden v Řecku, přestože tomu tak mělo být od roku 1993, a že Účetní dvůr poprvé uvedl důvod, že „svazy zemědělců kontrolují zadávání všech údajů do počítačového systému“; dále poznamenává, že „tyto neregulérní změny mají očekávaný finanční dopad ve výši nejméně 10 000 000 EUR a dopad za celé období, na které se nárok vztahuje, může být podstatně vyšší“ (bod 4.8); konstatuje, že řecká vláda tato tvrzení popřela a v listopadu 2005 zahájila jednání s Komisí k vyřešení těchto záležitostí; domnívá se, že zadávání údajů by měla kontrolovat řecká vláda a nikoliv svazy zemědělců;

112.

poznamenává, že současný systém finančních oprav platí příliš často daňoví poplatníci a nikoliv konečný příjemce, který chybu způsobil; je toho názoru, že opravy proto mají na příjemce a vedoucí pracovníky pouze omezený preventivní a varovný účinek;

113.

je si vědom toho, že Účetní dvůr není spokojen s rozsahem práce certifikačních orgánů (bod 4.60), protože neposkytuje přímou záruku, že informace předložené žadateli a použité platebními agenturami k výpočtu splatné platby jsou správné, a tedy že platby jsou zákonné a řádné; výslovně žádá Komisi, aby po certifikačních orgánech požadovala prověření fungování kontrol na primární úrovni;

114.

plně podporuje názor Účetního dvora, že počet kontrol Komise provedených po uskutečnění plateb, v rámci kterých byly navštíveny pouze tři členské státy, je příliš nízký (bod 4.58) na to, aby Komise mohla prohlásit, že „poskytuje přiměřenou záruku shody výdajů s právními předpisy Společenství“;

115.

sdílí kritický postoj Účetního dvora, že v EU neexistuje společná definice lesa a jiné zalesněné oblasti navzdory tomu, že OSN zavedla všeobecné definice lesa a zalesněné oblasti před 10 lety; důrazně doporučuje Komisi, aby zavedla základní společnou terminologii; např. řadu definic podle rozdílných klimatických zón v Unii; žádá Komisi, aby používala tyto společné definice za účelem lepšího zaměření opatření a výdajů v oblasti lesnictví;

116.

shledává nepřijatelným, že akreditace platebních agentur EZOZF v některých nových členských státech nebyla od přistoupení dokončena; vyzývá Komisi, aby svou práci ukončila co nejdříve, vzhledem k tomu, že v nadcházejících letech budou EZOZF účtovány značné částky a další prodloužení definitivně způsobí pozdní nebo opožděné platby pro tyto členské státy;

117.

všímá si toho, že chybí spojitost mezi sedmiletým plánovacím obdobím od roku 2000 do roku 2006 pro opatření EU v oblasti zalesňování a prostředky přidělenými na toto období na straně jedné a na straně druhé mezi hlavním nástrojem pro zalesňování, který spočívá v ročních prémiích na hektar příjemcům vyplácených po dobu 20 let za účelem kompenzace ztráty na příjmu v případě, že změní zemědělskou půdu na les; je znepokojen zjištěním, ke kterým dospěl Účetní dvůr, že výše prémií do značné míry převyšuje výši příspěvků přidělených na tento program; je znepokojen tím, že v důsledku toho se personál Komise nemůže zaměřit na dosažení současných cílů, ale musí řešit administrativní záležitosti spojené s prémiemi; domnívá se, že nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (16) je vykročením správným směrem, protože snižuje délku kompenzačního režimu z 20 na 15 let; žádá Komisi, aby předložila další návrhy s cílem tuto situaci napravit;

118.

je si vědom toho, že agroenvironmentální opatření jsou nedílnou součástí reformované společné zemědělské politiky EU, ačkoliv ověřování výdajů na agroenvironment může činit jisté problémy v důsledku toho, že je tato oblast náročná na pracovní sílu a vyžaduje vysoce specializované vědomosti;

119.

zdůrazňuje, že osvědčené vnitrostátní postupy by mohly být vzorem všem členským státům; příkladem je německá metoda „2-step“ pro ověřování správných postupů zemědělského hospodaření, kdy je u 5 % zemědělců provedena obecná kontrola a u 1 % zemědělců další podrobnější kontrola; žádá odpovědné orgány, aby zlepšily a lépe využívaly místní znalosti a ukazatele, a to pokud možno částečným využíváním prostředků určených na technickou pomoc v rámci nového nařízení o rozvoji venkova s cílem tyto znalosti zvýšit;

120.

naléhavě žádá Komisi, aby při schvalování programů rozvoje venkova zhodnotila ověřitelnost dílčích opatření, aby bylo delegování odpovědností jasnější;

121.

přikládá velký význam účinnému a odpovědnému využívání rozpočtu EU a uplatňování zásady, že není-li iniciativa dostatečně ověřitelná, neměla by být financována z veřejných zdrojů;

122.

domnívá se proto, že by Komise, Rada a Parlament měly při předkládání návrhů na agregátní výdaje v plánovacím období 2007–2013 více dbát na dodržování této zásady, aniž by stouply náklady na kontroly a byrokracii;

123.

plně souhlasí s názorem Účetního dvora, že „členské státy odpovídají především za řízení operací a kontrolu výdajů a zajištění správnosti a zákonnosti uskutečněných operací skrze fungování systémů ověřených státními kontrolními orgány“ (bod 5.7); upomíná Komisi i Účetní dvůr, že když chybí odpovídající průběh auditů strukturálních programů, neexistuje ani jasná a transparentní platforma pro certifikaci výdajů členskými státy;

124.

je znepokojen následujícími závažnými zjištěními Účetního dvora (bod 5.48):

125.

vyzývá Komisi a členské státy, aby bezodkladně přijaly všechna nezbytná opatření, aby bylo možné dosáhnout požadované úrovně každodenního řízení;

126.

zdůrazňuje, že platební agentury mohou v oblasti společné zemědělské politiky delegovat některé úkoly na zmocněné subjekty, avšak skutečné platby nemohou být delegovány nikdy; poznamenává, že za všechna rozhodnutí, která vedou ke skutečným platbám je i nadále v první řadě odpovědná platební agentura; domnívá se, že současná situace v oblasti strukturálních opatření, kdy mohou řídící orgány delegovat rozhodnutí o skutečných platbách, narušuje účinnou kontrolu a rovnováhu; žádá proto Komisi, aby se tímto problémem urychleně a důkladně zabývala;

127.

domnívá se, že je nutno provádět kvalitnější a nikoliv častější kontroly a že ujištění o zákonnosti a správnosti uskutečněných operací musí vycházet z kvalitnějších prvotních kontrol před schválením žádostí, během provádění operací a před konečnou platbou a nikoliv prostřednictvím častějších kontrol na místě ze strany Komise;

128.

vyzývá členské státy, aby na tyto kontroly zajistily dostatečné prostředky a poskytly řádné pokyny; žádá Komisi, aby podpořila tyto kroky šířením osvědčených postupů v této oblasti;

129.

naléhavě žádá členské státy, aby více investovaly do informačních činností zaměřených na příjemce s cílem informovat je o podmínkách financování, pravděpodobnosti kontrol a důsledcích porušování podmínek;

130.

poznamenává, že kvůli vysokému počtu národních, regionálních a místních úřadů a oddělení v členských státech, která se na řízení a kontrole strukturálních opatření podílejí, je navrhovaná konsolidace auditních zpráv na ústřední úrovni členských států nezbytným a účinným opatřením pro zdokonalení kontrol;

131.

poznamenává, že v budoucnu by na strukturální opatření mohla být vyčleněna téměř polovina prostředků z rozpočtu Společenství, a proto naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly navrhovaná odvětvová prohlášení na ústřední úrovni členských států;

132.

domnívá se, že nezávislost řídících a kontrolních orgánů je zcela nezbytná, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření nutná pro schválení zřízení řídících a kontrolních orgánů na národní úrovni;

133.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh, na základě kterého by kontrolní orgán, jak bylo navrhováno v nařízeních pro období 2007–2013, musel ověřovat žádosti týkající se všech strukturálních fondů ES v daném roce, a nikoliv pouze žádosti v rámci programů na období 2007–2013, neboť výdaje na období 2000–2006 přetrvávají až do roku 2010;

134.

podtrhuje, že by Komise ve spolupráci s členskými státy měla zajistit, že ponaučení vyvozené z realizace programů v období let 1994 až 1999 se uplatní v období let 2000 až 2006 a v následujících obdobích uskutečňování programů strukturálního fondu a projektů fondu Soudržnosti; konstatuje, že to také vyžaduje, aby členské státy zajistily, že národní realizační dokumenty budou předloženy v odpovídající formě a včas;

135.

vyzývá Komisi, aby každých šest měsíců předložila souhrn výsledků s uvedením pokroku členských států, pokud jde o účinné provádění systémů dohledu a kontroly uvedených v nařízeních;

136.

žádá Komisi, aby usilovala o co nejvyšší počet standardizovaných postupů v oblasti vnitřních politik, a tím usnadnila finanční kontroly a snížila administrativní zátěž příjemců; zejména naléhavě žádá Komisi, aby se řídila opakovanou radou Účetního dvora a zřídila společný nebo integrovaný informační systém pro řízení pátého, šestého a dalšího rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrační činnosti;

137.

poznamenává, že Komise sdílí obavy Účetního dvora, pokud jde o přetrvávající vysoké riziko vzniku chyb způsobených nesprávnými prohlášeními o nákladech ze strany konečných příjemců; je přesvědčen, že zjednodušení postupů by přispělo k vyřešení tohoto problému; žádá proto Komisi, aby v tomto ohledu důkladně zvážila návrhy Účetního dvora;

138.

bere na vědomí, že Účetní dvůr opět zjistil slabiny v systémech řízení a kontroly strukturálních opatření, a proto vyzývá zejména členské státy, aby naléhavě sjednaly nápravu za pomoci národních kontrolních institucí a příslušných nezávislých orgánů;

139.

připojuje se k doporučení Účetního dvora, aby se zvýšil počet kontrol projektů prováděných přímo na místě; vyslovuje v této souvislosti politování nad tím, že Generální ředitelství pro zaměstnanost neprovedlo dostatečné kontroly, aby podpořilo závěry týkající se systémů řízení a kontroly v členských státech v období 2000–2006;

140.

vyzývá členské státy, Komisi a především příslušná generální ředitelství, aby efektivně spolupracovaly v souladu se zásadami dobré víry a řádného finančního řízení na tom, aby zajistily, že zejména prostředky ze strukturálních fondů budou řádně přiděleny;

141.

souhlasí s tím, že elektronický systém zavedený generálním ředitelstvím pro zaměstnanost ke sledování doporučení ke kontrolám nelze považovat za účinný, a vybízí Komisi, aby vydala memorandum uvádějící osvědčené postupy, pokud jde o kontroly řízení výdajů v členských státech a hodnocení výsledků u všech druhů finančních zdrojů;

142.

je obecně spokojen s pokrokem, kterého bylo při čerpání rozpočtu dosaženo; konstatuje, že se tak stalo pravděpodobně také díky použití pravidla n+2;

143.

souhlasí s tím, že je třeba se poučit ze zkušeností v souvislosti s hodnocením iniciativy Společenství INTEGRA zaměřené na sociální vyloučení na pracovišti, a vyzývá proto členské státy a Komisi, aby pokračovaly se svém úsilí o zajištění větší sociální soudržnosti;

144.

vyslovuje obecnou spokojenost s mírou čerpání rozpočtových položek v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, čehož bylo dosaženo díky zlepšenému řízení Komise;

145.

konstatuje, že v oblastech vnitřních politik není zatím bohužel dostatečně spolehlivě zaručena zákonnost a řádnost plateb; vyzývá Komisi, aby průběžně prověřovala, zda nelze její systémy hrazení nákladů zjednodušit a jasněji formulovat postupy a pokyny týkající se různých programů;

146.

vzhledem k nejistotě ohledně přijetí návrhů týkajících se účasti v programech Společenství vyzývá Komisi, aby přijala praktická opatření k usnadnění příslušných postupů;

147.

považuje celkovou míru plnění rozpočtových položek týkajících se životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin za uspokojivou;

148.

vyzývá Komisi, aby nadále poskytovala pomoc žadatelům v rámci víceletých programů; vítá snahy o lepší zacílení nabídkových řízení a o poskytnutí větší pomoci žadatelům, aby se zabránilo předkládání takových žádostí o projekty, které jednoznačně nesplňují kritéria pro financování nebo jsou nevyhovující, pokud jde o jejich kvalitu, ale konstatuje, že pro dosažení uspokojivého stavu bude nutno vyvinout ještě větší úsilí;

149.

konstatuje, že míra využívání plateb v oblastech životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin nedosáhla ani v jednom případě 80 %; přiznává potíže při plánování nezbytné výše položek plateb, neboť předkládání účtů příjemců i smluvních partnerů je z velké části mimo kontrolu Komise; vyzývá však Komisi, aby pečlivě přezkoumala své vlastní postupy s cílem zjistit, zda by bylo možné zlepšit plnění položek plateb;

150.

poukazuje na to, že dodržování správních a finančních ustanovení finančního nařízení by nemělo být příčinou zbytečných průtahů při poskytování grantů nebo při výběru projektů, které mají být financovány;

151.

vítá kroky, které Komise dosud podnikla, aby předešla chybám při správě grantů, což mělo za následek, že akce na ochranu spotřebitelů nejsou uvedeny v připomínkách Účetního dvora; vítá rovněž to, že neexistují kritické připomínky k činnostem politiky vnitřního trhu ani a k politice na ochranu spotřebitelů;

152.

uznává praktické obtíže, se kterými se Komise setkává při snaze dosáhnout toho, aby byla administrativní zátěž pro žadatele o grant podle příslušných programů co nejmírnější, a sladit to s povinností zajistit řádnou finanční správu v souladu s prováděcími pravidly finančního nařízení;

153.

zdůrazňuje, že je nutno zajistit řádné provádění každoročních výzev k předkládání návrhů na konkrétní projekty na ochranu spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby uplatnila zkušenosti získané při provádění současného programu na ochranu spotřebitelů při navrhování nového programu na období 2007–2013, který bude počítat s alternativními příjemci, kteří by byli lépe vybaveni pro uskutečňování plánovaných činností;

154.

zdůrazňuje význam, který přikládá účinným krokům navazujícím na připomínky Dvora ohledně schopností vnitřního auditu a neschopnosti splnit přijaté normy;

155.

poznamenává, že ve své výroční zprávě za rok 2004 Účetní dvůr zjistil, že v roce 2004 došlo k výraznému zvýšení počtu vnitřních auditů na generálním ředitelství pro energetiku a dopravu – hodnota auditovaných smluv se zvýšila z 52 920 000 EUR v roce 2003 na 504 000 000 EUR a celková hodnota úprav ve prospěch Komise vzrostla z 2 530 000 EUR v roce 2003 na 14 910 000 EUR;

156.

také poznamenává, že podle názoru Účetního dvora by mělo generální ředitelství pro energetiku a dopravu přijmout další opatření pro dosažení svého cíle provést audit u 20 % projektů a u 35 % celkových nákladů na projekty, vytvořit vzorová prohlášení o výdajích a pro účely auditu rozlišovat mezi studiemi a pracemi;

157.

vítá skutečnost, že v návaznosti na připomínky Účetního dvora v předchozích výročních zprávách bylo v roce 2004 přijato vzorové rozhodnutí Komise, které podává přesnější definici uznatelných a neuznatelných nákladů;

158.

je znepokojen tím, že zatímco bylo využito 93 % položek závazků na dopravní bezpečnost, bylo vyčerpáno pouze 60 % položek plateb;

159.

vyjadřuje své zklamání nad tím, že bylo využito pouze 25 % položek závazků a 11 % položek plateb, které byly k dispozici na ochranu práv cestujících;

160.

poznamenává, že další oblastí, v níž bylo plnění nízké, jsou položky plateb programu Marco Polo, a to z důvodů, které jsou mimo dosah Společenství, že ve skutečnosti nebylo vyplaceno několik záloh, protože u některých projektů nedokázali předkladatelé zajistit požadovanou bankovní záruku nebo pro ni použili nesprávné formuláře;

161.

s velkým uspokojením konstatuje, že v rámci dostupných finančních prostředků vyhrazených pro významný rozpočtový bod TEN-T bylo využito 100 % položek závazků a 95,82 % položek plateb, z čehož lze usuzovat, že v budoucnu bude nutno navýšit finanční prostředky v tomto bodě;

162.

staví se za doporučení Účetního dvora v části 6 výroční zprávy o vnitřních politikách, která se týká potřeby snížit riziko chyb, zejména s ohledem na specifika charakteristická pro příjemce grantů v rámci programů EU v oblastech vzdělávání, kultury, mládeže a sdělovacích prostředků;

163.

vítá odpovědi Komise, která se zavázala i nadále usilovat o zlepšení svých systémů vnitřní kontroly prováděním opatření uvedených ve sdělení o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly;

164.

zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise vycházela z procesních obtíží a úzkých míst, s nimiž se příjemci grantů při řízení projektů setkávají; vyzývá příslušná oddělení Komise, aby nalezla řešení a předložila je v podobě poučení pro příjemce, se kterým budou seznámeni a které bude rovněž využito ke zlepšení vstupů pro vnitřní postupy;

165.

připomíná, že bude přikládat velký význam průběžným hodnotícím zprávám a následným hodnotícím zprávám o budoucích programech v oblasti celoživotního vzdělávání, kultury, sdělovacích prostředků, mládeže a evropského občanství, a vyzývá k častějšímu využívání hodnotících ukazatelů;

166.

zdůrazňuje, že při výzvách k předkládání návrhů určených občanům a potenciálním příjemcům prostředků z programů EU je důležité posílit mnohojazyčné postupy ;

167.

konstatuje nízkou míru využívání prostředků z některých klíčových rozpočtových položek souvisejících se sdělovacími prostředky a komunikací a domnívá se, že tato skutečnost brání provádění účinné komunikační politiky, která bude odpovídajícím způsobem odrážet současnou potřebu diskuse o budoucnosti Unie.

168.

konstatuje, že rok 2004 byl rokem rozšíření a že hlavní prioritou rozpočtu bylo aktivně usnadnit proces integrace deseti nových členských států,

169.

vyjadřuje politování nad tím, že zpráva o udělení absolutoria neposkytuje dostatek relevantních informací o tom, jak rozpočet tuto prioritu splnil, zejména pokud jde o rovné příležitosti pro ženy a muže v rozšířené Unii;

170.

připomíná Komisi, že z ustanovení Niceské smlouvy vyplývá, že k celé řadě politik a opatření Společenství je třeba přistupovat z hlediska rovných příležitostí;

171.

znovu opakuje svou žádost Komisi o rozpočtování z hlediska pohlaví (17) obsaženou v jeho usnesení ze dne 3. července 2003 a vyjadřuje politování nad tím, že zpráva o udělení absolutoria mu neumožňuje posoudit dopad rozpočtu z hlediska pohlaví; vyjadřuje politování nad nedostatkem údajů o rozpočtu, pokud jde o finanční prostředky vyčleněné na podporu rovnosti pohlaví v rámci různých rozpočtových položek;

172.

žádá, aby byly příslušné informace týkající se politik uplatňujících hledisko pohlaví obsaženy v každé zprávě o udělení absolutoria za plnění rozpočtu; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud tyto informace nedodala; opakuje svou žádost, aby ve zprávách o udělení absolutoria byly uváděny údaje s rozlišením podle pohlaví;

173.

vítá pokrok dosažený při plnění rozpočtu za rok 2004, pokud jde o všechny cíle a programové období pro strukturální fondy, který se projevil v 99 % míře realizace plateb, což je mnohem více, než bylo dosaženo v roce 2003 (89 %);

174.

bere na vědomí nízkou míru realizace plateb u programu Daphne a souhlasí s odůvodněním Komise týkajícím se udržení vysoké úrovně kvality projektů podporovaných tímto programem;

175.

vyzývá členské státy, Komisi a její příslušná generální ředitelství k účinné spolupráci v souladu s pravidly dobré víry a řádné finanční správy s cílem řádně čerpat přidělené prostředky, zejména pokud jde o strukturální fondy;

176.

vyzývá Komisi, aby vzhledem k nejistotě při přijímání návrhů na účast na jednotlivých programech Společenství přijala praktická opatření s cílem zjednodušit celý proces a snížit náklady vzniklé v souvislosti s předkládám výše uvedených návrhů.

177.

vítá skutečnost, že při plnění rozpočtu pro oblast svobody, bezpečnosti a práva bylo dosaženo určitého pokroku; vyslovuje ovšem hluboké politování nad stále velmi nízkou úrovní plnění plateb (83,3 % ve srovnání s 68 % v roce 2003, podle údajů Účetního dvora), což vedlo ke značnému nárůstu RAL (ze 160 000 000 EUR na 238 000 000 EUR); vyzývá ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, aby dále zlepšovalo plnění rozpočtu a snižovalo RAL;

178.

lituje toho, že Účetní dvůr musel ve své zprávě o rozpočtovém roce 2004 opakovat své znepokojení nad plněním Fondu pro uprchlíky ze strany členských států a zejména nad nedostatky kontrolních systémů; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zavedly odpovídající mechanismy kontroly k zajištění řádného plnění programů nového finančního výhledu sdíleným řízením; vyzývá Komisi, aby úředníkům členských států poskytla k novým programům odpovídající školení;

179.

lituje, že Komise dosud neschválila finanční nařízení Eurojustu;

180.

v souladu s doporučeními Účetního dvora žádá Komisi, aby s agenturami OSN vyjasnila právo Účetního dvora na přístup k projektům řízeným těmito agenturami, aby tak Účetní dvůr mohl vykonávat nezbytné kontroly na místě;

181.

žádá Komisi, aby informovala příslušný výbor Parlamentu o tom, kdy a proč významným způsobem přispívá agenturám OSN;

182.

žádá, aby Účetní dvůr podal zprávu o tom, jakým způsobem si mohou příspěvky EU udržet vlastní identitu ve skupině OSN, a žádá Účetní dvůr, aby podal zprávu o výhodách spojených s financováním činností prostřednictvím OSN oproti financování činností Komise v oblasti vnějších vztahů;

183.

vyjadřuje své znepokojení nad připomínkami Účetního dvora k organizacím provádějícím projekty, tj. nad nedostatky vyskytujícími se při interních kontrolách a značným počtem chyb při operacích; žádá Úřad pro spolupráci EuropeAid, aby při celkovém hodnocení rizika věnoval zvláštní pozornost úrovni realizace a posílil kontroly implementačních agentur;

184.

žádá Komisi, aby zajistila, že finanční informační systém CRIS úřadu EuropeAid obsahuje informace týkající se všech auditů včetně těch ve smluvním vztahu s delegacemi a implementačními organizacemi, čímž se propojí informace o dohledu nad příslušným projektem, které budou k dispozici oddělením ústředí; vítá ochotu Komise prozkoumat tento návrh, ale naléhá na ni, aby provedla toto doporučení Účetního dvora co nejdříve;

185.

uznává na jedné straně, že úřad EuropeAid reagoval na požadavek Evropského parlamentu na větší transparentnost, a plně podporuje potřebu lepšího systému kontrol, na druhé straně vyslovuje politování nad nadměrně zvýšenou složitostí nových postupů, jež jsou těžkopádné a jejichž provádění trvá příliš dlouho; poukazuje na potřebu skutečného zjednodušení, avšak se snahou neztratit ze zřetele původní cíl; vítá proto rozhodnutí úřadu EuropeAid zjednodušit od 1. února 2006 postup hodnocení jemu předkládaných návrhů s cílem méně zatěžovat ucházející se organizace, pokud jde o předkládání dokumentů a záruk způsobilosti;

186.

trvá na tom, že je také třeba klást stejný důraz na programovou kvalitu i na výši závazků a vyplácení peněz;

187.

vyzývá Komisi, aby informovala příslušný výbor EP o svých současných konkrétních opatřeních a budoucích plánech na snížení rizik při provádění a financování projektů v prostředí, jež je značně náchylné ke korupci a bez kvalitních kontrol, rovnováhy a řídících struktur; přivítal by rovněž názor Komise na to, zda a do jaké míry lze výsledná rizika řídit v rámci pravidel Smlouvy;

188.

znovu zdůraznil svůj názor, že by vysoké dodatečné náklady spjaté s dekoncentrací měly být zdůvodněné konkrétními výsledky; v této souvislosti vítá hodnocení Účetního dvora o účinnosti dekoncentrace v rámci delegací, které žádal parlamentní Výbor pro zahraniční věci ve svém stanovisku k udělení absolutoria za rok 2002; bere však na vědomí stanovisko Účetního dvora, že „některé problémové oblasti“ v procesu plánování „vyžadují další pozornost“;

189.

uznává, že je složité podávat zprávy o výsledcích jediného dárce v prostředí, kde existuje dárců více; lituje však, že Komise zamýšlí přejít u rozvojové politiky na „přístup založený na výsledcích“, aniž by připravila metodiku k poměřování konkrétních výsledků spolupráce Společenství vůči klíčovým záměrům rozvojových cílů tisíciletí;

190.

souhlasí s Účetním dvorem, že je třeba stanovit objektivní, užitečné a komplexní ukazatele k měření přínosů podpory (zvláštní zpráva č. 4/2005 bod 63); věří, že budou zavedeny na období 2007–2013;

191.

lituje, že podle zprávy Komise bylo v roce 2004 na základní vzdělávání a základní zdravotnictví přiděleno celkem pouze 4,98 %, což ani zdaleka nesplňuje hranici 20 % stanovenou Parlamentem; vyzývá ke konstruktivnímu dialogu s Komisí o tom, jak toto číslo zlepšit;

192.

zdůrazňuje, že při přípravě dalších strategických dokumentů jednotlivých zemí je třeba se více zaměřit na hlavní odvětví rozvojových cílů tisíciletí, tedy na zdravotnictví a vzdělávání;

193.

vítá zavedení rozpočtové podpory (18) zaměřené na odvětví jako prostředku ke zvýšení úrovně financování vzdělávání a zdravotnictví; považuje tuto možnost za efektivnější než podporu souhrnného rozpočtu, i když je spojena s pokrokem v těchto odvětvích;

194.

vítá přínos Komise k Programu finanční odpovědnosti a veřejných výdajů (PEFA), který pomáhá snižovat rizika spojená s rozpočtovou podporou; bere však na vědomí zjištění Účetního dvora, že rozdělení odpovědnosti za řízení veřejných financí mezi Úřad pro spolupráci EuropeAid a generální ředitelství pro rozvoj „funguje pouze díky existujícím dobrým mezilidským vztahům“ (zvláštní zpráva č. 2/2005 bod 65);

195.

gratuluje Komisi ke každoročnímu zvyšování úrovně závazků i plateb po provedení reformy řízení vnější pomoci a k reorganizaci úřadu EuropeAid, aby poskytoval lepší podporu odloučeným delegacím; sdílí obavy Komise (19), zda budou včas k dispozici kvalifikovaní pracovníci delegací, zejména v oblasti financí, smluv a auditu;

196.

vítá zvýšení průměrného počtu pracovníků určených k řízení 10 000 000 EUR z 4,1 v roce 1999 na 4,8 v roce 2004; lituje však, že toto číslo hluboce zaostává za průměrem evropských dárců a v současné době klesá;

197.

vyzývá Komisi, aby zajistila posílení administrativní kapacity rozvojové politiky v Bulharsku a Rumunsku před jejich vstupem do EU.

198.

vyzývá Komisi, aby zdokonalila své ukazatele nákladů a urychlila vývoj ukazatelů rychlosti a kvality poskytování pomoci, aby bylo možné provést lepší hodnocení nákladů a přínosů procesu převedení pravomocí;

199.

vybízí Komisi, aby i nadále zvyšovala kvalitu podpory, kterou ústředí delegacím poskytuje;

200.

vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o personální zajištění jak v ústředí, tak i v delegacích, a aby dále podporovala odbornou přípravu;

201.

naléhavě žádá Komisi, aby zvýšila úsilí a snažila se zkrátit prodlení při provádění projektů, které se vyskytnou mimo delegace;

202.

vítá kroky, které učinila Komise ke zjednodušení a harmonizaci finančních a smluvních postupů;

203.

zdůrazňuje, že je třeba účinně uplatňovat 24 standardů vnitřní kontroly v delegacích;

204.

žádá Účetní dvůr o vypracování zprávy o financování nevládních organizací, která se bude zabývat definicí nevládních organizací podle Účetního dvora a ve které bude uvedeno, jaké procento prostředků nevládních organizací financuje Komise, jak velká část je pokryta z prostředků soukromých subjektů, které nejsou připojeny k žádnému vládnímu orgánu, a rovněž žádá Účetní dvůr, aby provedl analýzu výhod vyplývajících z toho, že projekty provádějí nevládní organizace a nikoli soukromé společnosti;

205.

dále žádá Účetní dvůr, aby samostatně prošetřil, zda byla rozpočtová položka 19-04 Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva plněna řádně a v plné míře; tuto iniciativu zřídil v roce 1992 Evropský parlament;

206.

vítá Zvláštní zprávu Účetního dvora k řízení programu hospodářské spolupráce s Asií Evropskou komisí; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že se výdajům nevěnovala dostatečná pozornost a že i celoasijské projekty trpěly příliš složitým postupem pro podávání žádostí; vítá prohlášení, že kontrolované projekty se dostaly ke značnému počtu příjemců; schvaluje doporučení, aby Komise zajistila, že postupy pro podávání žádostí nebudou zbytečně složité a delegace budou poskytovat přiměřenou pomoc žadatelům a vetší pozornost se bude věnovat udržitelnosti projektu;

207.

vyzývá Komisi, aby objasnila operační rámec pomoci EU v Asii a zaměřila se na malý počet lépe definovaných klíčových priorit, které by umožnily zdokonalení základu nezbytného pro účinné provádění pomoci a umožnily by přístup opírající se o výsledky a dopady;

208.

žádá Komisi, aby urychlila vývoj příslušných ukazatelů, podle kterých bude možné měřit dosažený pokrok, a zajistila nezbytný dohled, díky němuž bude možné hodnotit dosažené výsledky;

209.

očekává, že Komise v rámci aktuální revize finančního nařízení a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002, kterým se stanoví podrobná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 o finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (20) dostatečně zjednoduší smluvní postupy a postupy pro udělování grantů, zejména pokud jde o malé projekty, aby se při uplatňování pravidel dosáhlo pružnosti, účinnosti a řádného finančního řízení;

210.

vyzývá Komisi, aby znovu projednala návrh předvstupních projektů, a dosáhla tak přesnějšího vymezení plánů a zjednodušení cílů a podmínek; souhlasí s Účetním dvorem, že tento krok by snížil riziko vzniku chyb při provádění; je přesvědčen o tom, že zjednodušením návrhu projektu by se rovněž usnadnilo hodnocení výsledků;

211.

je si vědom toho, že Komise musí podporovat národní orgány přistupujících zemí při provádění vlastních kontrol výdajů EU plně decentralizovaným způsobem; poznamenává, že Komise musí zároveň vyrovnávat nedostatky ve finančním řízení přistupujících zemí prostřednictvím kontrol ex-ante, které provádějí delegace; domnívá se, že pro řádné řízení rizika v této oblasti je třeba, aby Komise našla rovnováhu mezi těmito dvěma póly;

212.

upozorňuje na zjištění Účetního dvora, že přetrvávají nedostatky v řídících schopnostech Bulharska a Rumunska, vítá dosažený pokrok a vyzývá bulharské a rumunské orgány, aby pokračovaly ve zlepšování dohledu nad předvstupní pomocí s cílem připravit se na efektivnější využívání strukturálních fondů; zároveň žádá Komisi, aby vylepšila řízení a přidělování těchto prostředků;

213.

s potěšením poznamenává, že Komise předložila návrh interinstitucionální dohody o agenturách, o který žádal Parlament ve svých zprávách o udělení absolutoria agenturám; žádá Radu, aby co nejdříve zahájila jednání s cílem uzavřít dohodu na základě návrhu textu Komise a aby zohlednila zásady, které Parlament schválil ve svém usnesení ze dne 13. ledna 2004 o vytvoření rámce pro evropské regulační agentury (21) a v usnesení ze dne 1. prosince 2005 o evropských regulačních agenturách (22);

214.

poznamenává, že finanční nařízení bylo vypracováno v první řadě pro Komisi; je si vědom toho, že rámcové finanční nařízení pro agentury (23) a následná jednotlivá finanční nařízení pro každou agenturu (24) byla všechna vypracována tak, aby co nejvěrněji kopírovala finanční nařízení o souhrnném rozpočtu; zdůrazňuje, že finanční nařízení přizpůsobené potřebám Komise nemusí vždy vyhovovat potřebám menších agentur; žádá Komisi, aby zajistila, že současná reforma finančního nařízení patřičně zohlední potřeby agentur;

215.

shledává nezbytným, aby agentury zvýšily svou odpovědnost za účelné využití peněz daňových poplatníků EU a proto se domnívá, že by agentury měly skládat účty příslušným parlamentním výborům;

216.

domnívá se, že agentury pravděpodobně potřebují větší pomoc v oblasti přijímání nových zaměstnanců než větší instituce, které zpravidla mohou čerpat z větší administrativní praxe při řešení podobných úkolů; vyzývá Evropský úřad pro výběr zaměstnanců (EPSO), aby vyhověl žádostem agentur o pomoc spojenou s přijímáním nových zaměstnanců; žádá Komisi, aby agenturám rovněž poskytla další horizontální služby, např. odborné školení a právní službu;

217.

žádá Komisi, aby informovala o aktuálním stavu interního auditu v agenturách s popisem kapacit interního auditu, které jsou v každé agentuře k dispozici, a služeb spojených s interním auditem, které poskytuje Komise jak v oblasti poradenských služeb, tak i v oblasti samotných interních auditů;

218.

konstatuje, že OSN zjevně správně neuplatňovala dohodu o financování podepsanou mezi Komisí a OSN týkající se Evropské agentury pro obnovu, což vedlo k tomu, že Účetní dvůr často nemohl mít dostatečnou finanční kontrolu plateb a podkladové materiály v souvislosti se smlouvami, které řídí a na které dohlíží Dočasná mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK); bere na vědomí prohlášení zástupce zvláštního představitele generálního tajemníka OSN o poskytnutí plného přístupu ke všem spisům na žádost Účetního dvora; naléhavě však žádá Komisi, aby přezkoumala dohodu o financování s OSN; zastává názor, že případné postupné zastavení provozu Evropské agentury pro obnovu by nemělo probíhat podle předem stanoveného časového plánu, nýbrž by mělo záviset na ekonomických a politických kritériích a na vývoji v těchto oblastech a mělo by se plně využívat toho, co může agentura poskytnout, pokud jde o odborné poznatky a know-how získané a vyvinuté v průběhu její činnosti, a žádá Komisi, aby předložila návrh, poté co důkladně a s definitivní platností zhodnotí, zda by měl být mandát agentury pro obnovu pozměněn tak, aby její odborné poznatky a know- how mohly být použity při obnově kdekoli to bude nezbytné, např. v Iráku, v Afghánistánu, v Pákistánu, v Indii a v zemích zasažených vlnou tsunami, a to v druhé fázi po okamžitém poskytnutí humanitární pomoci ze strany úřadu ECHO;

219.

naléhavě žádá Komisi, aby byla nápomocna Evropské agentuře pro životní prostředí při řešení sporu s dánskými orgány ve věci vrácení nesprávně zaplacených daní;

220.

s politováním poznamenává, že stále není vyřešen spor mezi Komisí a Překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie týkající se úhrady příspěvků zaměstnavatele na důchodové pojištění; naléhavě žádá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí zaměřené na vyřešení tohoto sporu;

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2004 (1),

—

s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2004, svazek III (N6-0027/2005 – C6-0359/2005),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora za rozpočtový rok 2004, spolu s odpověďmi orgánů (2),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES (3),

—

s ohledem na čl. 272 odst. 10 a články 275 a 276 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na finanční nařízení ze dne 21. prosince 1977 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5),

—

s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0111/2006),

1.

konstatuje, že Rada spravovala v roce 2004 rozpočet ve výši 541 916 200 EUR, přičemž využito bylo 98,10 %;

2.

bere na vědomí připomínky, které vznesl Účetní dvůr, a vyzývá Radu, aby je zohlednila a aby nadále zlepšovala své finanční řízení;

3.

poznamenává, že podle bodu 9.4 výroční zprávy Účetního dvora Rada v roce 2004 stále neměla stanoveny žádné normy pro interní kontrolu v souvislosti s přijetím nového finančního nařízení v červnu 2002 a že podle odpovědi Rady Rada nakonec přijala normy pro interní kontrolu dne 20. července 2005;

4.

připomíná, že sdělení Komise ze dne 15. června 2005 o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2005)0252) platí pro všechny orgány EU stejně, a Rada by proto měla jít příkladem;

5.

podotýká, že podle bodu 9.18 výroční zprávy Účetního dvora byla dodatečná dovolená za kalendářní rok, která byla udělena před 31. prosincem 1997 jako náhrada za přesčasy, proplacena při odchodu do důchodu, pokud si úředník tuto dodatečnou dovolenou nevybral; upozorňuje, že v odpovědi Rady nebylo zdůvodněno, proč byly tyto platby provedeny u zaměstnanců kategorie A a B, které podle služebního řádu nemají nárok na kompenzaci přesčasů;

6.

konstatuje, že skutečnost, že se Rada uchýlila k využití techniky sběrného převodu v závěru roku pro přesun plateb za budovu LEX, vedla k 333 % nárůstu částky, která byla původně plánovaná v článku 2 0 6, z 13 500 000 EUR na 58 449 000 EUR; zároveň konstatuje, že Evropský parlament stojí před podobnými problémy;

7.

upozorňuje na 225 % nárůst původní položky pro zvláštní poradce v oblasti Evropské bezpečnostní a obranné politiky (článek 3 1 3);

8.

opětovně poukazuje na připomínku, která se objevila v usnesení ze dne 27. října 2005 (6) o návrhu souhrnného rozpočtu na rok 2006, že rozpočty dalších orgánů by měly obsahovat správní výdaje;

9.

domnívá se, že větší přehlednost ve výdajích koordinátora EU pro boj proti terorismu by zlepšila transparentnost; připomíná, že provozní výdaje by z principu měla uskutečňovat pouze Komise;

10.

naléhá na Radu, aby zlepšila předkládání zpráv tím, že orgánu odpovědnému za udělení absolutoria včas zpřístupní výroční zprávu o činnosti, jak učinily všechny ostatní orgány včetně Parlamentu a jak je stanoveno v čl. 60 odst. 7 finančního nařízení, a tím přispěla k větší průhlednosti orgánů EU;

11.

bere na vědomí, že Rada v současné době spravuje projekt výstavby budovy LEX s předběžnými náklady ve výši 233 000 000 EUR (ceny z roku 2003);

12.

připomíná, že ve svém dopise ze dne 18. listopadu 2004, který se týká udělení absolutoria za rok 2003, Rada odmítla zúčastnit se schůze Výboru pro rozpočtovou kontrolu, přičemž se odkázala na gentlemanskou dohodu ze dne 22. dubna 1970; dále připomíná, že Rada nebyla v předchozích letech ochotná poskytnout víc, než jen zběžné odpovědi na dotazník zaslaný Výborem pro rozpočtovou kontrolu dalším orgánům jako součást příprav pro rozhodnutí o udělení absolutoria; věří, že v rámci stávajícího kompromisu spočívajícího v neformálním dialogu mezi Radou a předsedou a zpravodajem příslušného výboru by měl příslušný výbor rozšířit účast a měl by zahrnout další členy, kteří si přejí se na tomto neformálním dialogu podílet.

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2004 (1),

—

s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2004, svazek III (N6-0027/2005 – C6-0360/2005),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora za rozpočtový rok 2004, spolu s odpověďmi orgánů (2),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES (3),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 14 března 2006 (5971/2006 – C6-0092/2006),

—

s ohledem na čl. 272 odst. 10 a články 275 a 276 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na finanční nařízení ze dne 21. prosince 1977 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5),

—

s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0112/2006),

1.

konstatuje, že Evropský soudní dvůr (dále jen „ESD“) spravoval v r. 2004 rozpočet ve výši 235 041 565 EUR, s mírou využití 94 %;

2.

konstatuje, že v důsledku rozšíření počet pracovníků ESD vzrostl v r. 2004 asi o 40 % (6);

3.

s nelibostí bere na vědomí, že ESD v roce 2004 opakovaně neuplatnil několik standardů vnitřní kontroly;

4.

poukazuje na zjištění, že podle bodu 9.13 výroční zprávy Účetního dvora, že interní auditor ESD vykonává funkci vedoucího „oddělení kontroly“, které provádí předběžnou kontrolu (kontrolu ex ante) operací schvalující osoby; souhlasí s Účetním dvorem že tato účast na provádění finančních operací je neslučitelná s úkoly nezávislého interního auditora; kritizuje skutečnost, že interní auditor od svého jmenování v roce 2003 nedokončil žádný z auditů uvedených v jeho pracovním programu; vyzývá ESD, aby si opatřil externí pomoc s cílem zajistit včasné dokončení zbývajících úkolů pracovního programu;

5.

lituje, že výroční zprávu o činnosti ESD nebylo možno vzít v úvahu při sestavování výroční zprávy Účetního dvora, jelikož shora řečená výroční zpráva nebyla dokončena do doby uzavření auditu Účetního dvora; bere na vědomí, že tato otázka již byla vyřešena, pokud jde o výroční zprávu o činnosti za rok 2005;

6.

poznamenává, že ESD na rozdíl od většiny orgánů ke své výroční zprávě o činnosti nepřipojuje prohlášení o věrohodnosti podepsané jeho pověřenou schvalující osobou; konstatuje, že tajemník ESD nicméně sepsal a podepsal memorandum datované 21. června 2005, kterým je předsedovi ESD dáno ujištění o řádnosti účetnictví ESD za rok 2004; žádá ESD, aby v příštích letech uvedené prohlášení sepisoval a doufá, že záležitost bude upravena aktuální změnou finančního nařízení;

7.

blahopřeje ESD ke ztvárnění, obsahu a přehlednosti jeho výroční zprávy o činnosti, zejména pak k tomu, že na konec každé kapitoly zařazuje analýzu druhu a míry rizik v souvislosti s operacemi v kapitole zachycenými; je přesvědčen, že užitečnost výročních zpráv o činnosti by bylo možno zvýšit, pokud by všechny orgány následovaly tento příklad;

8.

vítá skutečnost, že průměrná délka případů předkládaných ESD se zkrátila z 25 měsíců v roce 2003 na 20 měsíců v roce 2004, a to přes celkově trvale rostoucí množství předkládaných případů; je toho názoru, že dvacetiměsíční doba projednávání případu je stále příliš dlouhá; vyzývá ESD, aby dále snižoval průměrnou délku projednávání případů;

9.

konstatuje, že v roce 2004 nebyla provedena žádná následná kontrola (ex-post), jelikož služba předběžné kontroly se musela soustředit na zavádění nového finančního toku;

10.

konstatuje, že ESD v současnosti řídí významný projekt výstavby nových budov, jehož součástí jsou dvě výškové stavby a „prstenec“ poskytující ubytování pracovníkům, již budou zapotřebí v návaznosti na budoucí rozšiřování, a zároveň sloužící k umístění až 40 soudců a jejich kabinetů, při odhadovaných nákladech 296 924 590 EUR (v cenách r. 2000); žádá ESD o písemnou charakteristiku opatření ke kontrole faktur a k provádění kontrol projektů, a dále o objasnění, které se zúčastněných stran nesou riziko možných překročení nákladů; vyzývá ESD, aby vytvořil pro tento velký projekt odpovídající kontrolní orgány, které by odpovídaly za neustálé sledování projektu, kontrolovaly dodržování lhůt, sledovaly vývoj nákladů a v případě potřeby prováděly úpravy;

11.

poukazuje na to, že podle srovnání nákladů v této oblasti mezi orgány, které sestavily služby Komise v červnu 2005, dosahuje ESD nejvyšších nákladů na uživatelskou osobu (250 EUR/m2, což je však odůvodněno tím, že ESD se zvolil kratší průměrné splátkové období, než je obvyklé ESD (15 let);

12.

je přesvědčen, že v zájmech průhlednosti je třeba dosáhnout širší publicity nařízení Rady č. 422/67/EHS, č. 5/67/Euratom ze dne 25.července 1967 o platových poměrech předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora Společenství, předsedy, členů a tajemníka Soudu prvního stupně a předsedy, členů a tajemníka Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (7), kterým se stanoví odměňování soudců ESD, možná zveřejněním na internetových stránkách ESD;

13.

konstatuje, že ESD v současnosti neukládá soudcům žádnou povinnost přiznávat finanční zainteresovanost, jako jsou majetkové podíly, členství v orgánech společností a konzultantské smlouvy; poukazuje na to, že členové Komise i poslanci EP jsou povinni takovou zainteresovanost přiznávat ve veřejném registru a že členové Účetního dvora deponují prohlášení o své finanční zainteresovanosti u předsedy dvora; doporučuje, aby v zájmu průhlednosti ESD i přes současnou neexistenci zákonné povinnosti požadoval vypracování takových závazných předpisů;

14.

v souvislosti se služebními vozy, které používá ESD, připomíná, že usnesení Parlamentu ze dne 27. října 2005 (8) vyzývá ESD, aby do 1. listopadu 2005 pozměnil své správní rozhodnutí ze dne 31. března 2004 tak, aby bylo vyloučeno používání služebních vozů pro soukromé účely.

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2004 (1),

—

s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2004, svazek III (N6-0027/2005 – C6-0361/2005),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora za rozpočtový rok 2004, spolu s odpověďmi orgánů (2),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES (3),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 14. března 2006 (5971/2006 – C6-0092/2006),

—

s ohledem na čl. 272 odst. 10 a články 275 a 276 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na finanční nařízení ze dne 21. prosince 1977 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5),

—

s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0113/2006),

1.

bere na vědomí, že Evropský účetní dvůr (dále jen „EUD“) v roce 2004 spravoval rozpočet ve výši 96 925 410 EUR, s mírou využití 81,5 %;

2.

připomíná, že audit účetnictví EUD za rok 2004 provedla externí firma KPMG (6), která dospěla k závěru, že

„Přiložené účetní informace a účetní závěrka podle našeho názoru podávají věrný a poctivý obraz majetkové a finanční situace Evropského účetního dvora k 31. prosinci 2004 a rovněž výsledku hospodaření a příjmů a výdajů za rozpočtový rok 2004 v souladu s finančním nařízením, prováděcími pravidly, obecně uznávanými účetními zásadami a vnitřními předpisy Evropského účetního dvora.“

3.

se zájmem si všímá podmínek osvědčení (7) vydaného firmou KPMG, která provedla audit u Evropského účetního dvora, přičemž upozorňuje především na:

„informaci uvedenou v poznámce č. 1 přílohy k účetní závěrce, která stanoví, že na základě účetního standardu č. 12 ‚Zaměstnanecké výhody‘, který v souladu s článkem 133 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství přijal účetní Komise svým rozhodnutím ze dne 28. prosinci 2004, Účetní dvůr poprvé zaúčtoval k 31. prosinci 2004 rezervu na důchody členů Evropského účetního dvora, jakož i dlouhodobou pohledávku vůči členským státům ve výši 43 689 621 EUR. Částka rezervy byla stanovena Evropskou komisí na základě výpočtu s použitím metod pojistné matematiky.“

4.

bere na vědomí, že přístavba budovy ústředí EUD, která byla ve výstavbě od roku 2001, byla předána do užívání v říjnu 2003, to znamená před plánovaným datem v červnu 2004; rovněž bere na vědomí, že účetnictví projektu se nachází ve fázi uzávěrek a celá zpráva bude v příhodném okamžiku předána rozpočtovému orgánu;

5.

dále bere na vědomí odkaz uvedený v auditorské zprávě KPMG v části mimobilanční závazky a týkající se závazku EUD získat pozemek pro další rozšíření (projekt K3); je srozuměn s tím, že projekt K3 je určen pro splnění předpokládaných potřeb EUD vzniklých v souvislosti s budoucím přistoupením Bulharska, Rumunska a jedné další země v rámci odhadovaných nákladů ve výši 26 450 000 EUR (ceny platné v dubnu 2003) (8); bere na vědomí, že EUD má v úmyslu „více rozložit rizika spojená s tímto projektem tak, aby je v konečné fázi nenesli v tomto velkém rozsahu evropští daňoví poplatníci“; žádá, aby byl informován o způsobu dosažení tohoto cíle a o zvláštní finanční odpovědnosti v případě překročení nákladů;

6.

schvaluje, aby se v pravidelných intervalech pořádala nabídková řízení za účelem jmenování externí firmy pro provedení auditu účetnictví EUD a současně vyjadřuje znepokojení nad dominantním postavením, které zaujímá několik málo velkých účetních firem v Lucembursku i v jiných státech; požaduje transparentní, spravedlivé a pro Parlament srozumitelné výběrové řízení za účelem jmenování externí firmy pro provedení auditu účetnictví;

7.

bere na vědomí, že po posledním rozšíření v roce 2004 a po zvýšení počtu členů EUD na 25 reorganizoval Evropský účetní dvůr svou strukturu do čtyř kontrolních skupin a jedné koordinační skupiny; klade otázku, zda struktura tvořená 25 členy a jejich kabinety je skutečně nejefektivnější; žádá Evropský účetní dvůr, aby prozkoumal možnost snížit počet svých členů na počet odpovídající jedné třetině členských států;

8.

připomíná názor užšího výboru Horní sněmovny Spojeného království (House of Lords Select Committee) na Evropskou unii (v souvislosti s jednáním o Úmluvě o budoucnosti Evropy), který uvádí, že

„současnou strukturu EUD tvořenou patnácti členy s rovnoprávným postavením, po jednom z každého členského státu, kteří vystupují jako kolegium (shromáždění), je zapotřebí změnit a s nadcházejícím rozšířením bude tato změna nevyhnutelná. Účetní dvůr s více než 20 výkonnými členy pracujícími na plný úvazek by byl nepraktický, pomalý a neefektivní. Návrh systému ‚komor‘, což je koncepce, kterou přinesla Smlouva z Nice, se jeví pouze jako mechanismus určený k absorpci členů, aniž by se zlepšila efektivita, a pro vyřešení tohoto problému není dostatečně radikální.“

9.

připomíná, že předseda Evropského účetního dvora Weber v rámci svého projevu, který pronesl dne 14. listopadu 2005 ve Štrasburku, sdělil Výboru pro rozpočtovou kontrolu, že EUD prováděl vlastní hodnocení své organizace a metod, po němž bude následovat vzájemné hodnocení („peer review“); vyjadřuje naději, že bude možné navrhnout racionálnější strukturu EUD ještě před dalším rozšířením;

10.

navrhuje, aby se součástí přehodnocení pracovních metod Evropského účetního dvora – jako jedna z možných variant – stal návrh předložený Horní sněmovnou Spojeného království, který požaduje nahrazení současné struktury „vysoce kvalifikovaným vedoucím pracovníkem podporovaným výkonnými kontrolními pracovníky, který bude předkládat zprávy radě zástupců jednotlivých členských států bez výkonných pravomocí pracujících na částečný úvazek“;

11.

vítá skutečnost, že opravňující vedoucí pracovník na základě delegování předává orgánu oprávněnému k udělování absolutoria výroční zprávu o činnosti spolu s podepsaným prohlášením;

12.

s povděkem přijímá předání výroční zprávy orgánu oprávněnému k udělování absolutoria za účelem provedení interního auditu, nicméně vyjadřuje svou lítost nad tím, že navzdory žádosti uvedené v bodě 15 svého rozhodnutí ze dne 12. dubna 2005 (9) tato jednostránková zpráva neposkytuje jasný obraz současného kontrolního prostředí;

13.

v souvislosti se služebními automobily určenými pro použití členy Evropského účetního dvora připomíná, že jeho usnesení ze dne 27. října 2005 (10) vyzývá Evropský účetní dvůr, aby do 1. listopadu 2005 pozměnil své správní rozhodnutí ze dne 15. června 2004 tak, aby nepřipouštělo užívání služebních automobilů pro soukromé účely;

14.

je přesvědčen o tom, že by se zvýšila transparentnost, pokud by se věnovala větší pozornost nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 2290/77 o platových poměrech členů Účetního dvora (11), případně i pokud by se zveřejnilo na webových stránkách Evropského účetního dvora;

15.

připomíná, že se poměrně dlouho po vyšetřování vedeném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) čekalo na soudní proces proti bývalému členu EUD u soudů Lucemburského velkovévodství; vyjadřuje své zklamání nad tím, že příliš často dochází k tomu, že se závěrečné zprávy o případech, které Evropský úřad pro boj proti podvodům předá orgánům členských států, pouze uloží do archivu a nejsou podniknuty žádné další kroky; je přesvědčen o tom, že soudní průtahy jsou nepřijatelným postupem v případě potenciálně nepohodlného soudního spisu; bude pozorně sledovat způsob, jakým budou lucemburské soudní orgány projednávat případ aktivit bývalého člena Evropského účetního dvora, jehož vyšetřování vedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2004 (1),

—

s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2004, svazek III (N6-0027/2005 – C6-0362/2005),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora za rozpočtový rok 2004, spolu s odpověďmi orgánů (2),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které předložil Evropský účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES (3),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne14. března 2006 (5971/2006 – C6-0092/2006),

—

s ohledem na čl. 272 odst. 10 a články 275 a 276 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na finanční nařízení ze dne 21. prosince 1977 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5),

—

s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0114/2006),

1.

konstatuje, že Evropský hospodářský a sociální výbor (dále jen „EHSV“) v roce 2004 spravoval rozpočet 103 000 000 EUR s mírou využití 88,56 % (2003: 98,12 %);

2.

konstatuje, v souladu s bodem 9.23 výroční zprávy Účetního dvora, že standardy interní kontroly byly schváleny v červenci 2004, ale že dosud nebyla přijata všechna opatření nutná pro dosažení plné shody s těmito standardy;

3.

konstatuje, v souladu se zjištěním Účetního dvora v bodě 9.7 výroční zprávy Účetního dvora o převodu části mezd zaměstnanců s použitím koeficientu statistického vážení, významný počet případů, kdy nároky úředníků na provádění požadovaných převodů nebyly podloženy odpovídajícími doklady; konstatuje, že podle informací poskytnutých EHSV byla v roce 2005 přijata nápravná opatření;

4.

odvolává se na ujištění EHSV podané v roce 2004, že nedošlo k žádným dalším nesrovnalostem, pokud se týká proplácení cestovních výloh jeho členů (6); poukazuje na to, že Účetní dvůr nicméně ve své výroční zprávě za rozpočtový rok 2003, vydané v listopadu 2004, zmínil tři případy, kdy příplatky na cestovní výlohy zaplacené členům EHSV byly dvojnásobné oproti částce stanovené ve vlastním řádu Výboru; konstatuje, že belgická prokuratura zahájila formálně vyšetřování založené na zjištění Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který získal jasný důkaz o tom, že jeden z členů EHSV za dobu šesti let si neoprávněně nárokoval až 45 000 EUR jako náhradu cestovních výdajů; bere na vědomí, že EHSV hlasoval o zrušení imunity člena, kterého se to týkalo, a že se rozsudek příslušného belgického soudu očekává do konce roku 2006;

5.

konstatuje, že EHSV v roce 2004 změnil svůj vnitřní řád, aby mohl jmenovat místopředsedu zodpovědného za rozpočtové záležitosti a za vztahy s Parlamentem;

6.

vítá skutečnost, že EHSV zaslal výroční zprávu o činnosti, včetně zprávy interního auditora, doloženou prohlášením o věrohodnosti pověřeného úředníka;

7.

bere na vědomí výhrady generálního tajemníka EHSV týkající se zajištění výpočtu mezd prostřednictvím nového mzdového softwaru (new payroll application – NAP) během rozpočtového roku 2004; tato záležitost je také popsána v bodě 9.5 zprávy Účetního dvora;

8.

poukazuje na následující zjištění vyplývající z výroční zprávy o činnosti:

9.

konstatuje, že EHSV kromě svého stěhování do nedávno dokončené budovy Belliard (společně s Výborem regionů) má program výstavby, který obsahuje další čtyři budovy (Belliard 68, Belliard 96, Trèves a Remorqueur) a bude požadovat další kancelářské prostory pro další rozšíření;

10.

očekává audit Evropského účetního dvora k postupům při nabývaní a rekonstrukci všech budov, které sdílí Výbor regionů a EHSV, včetně budov Belliard I a II; je přesvědčen, že by měl být proveden také audit rekonstrukce budovy Montoyer; poukazuje na to, že pronájem budov by výrazně snížil rizika, která mohou nastat u malých orgánů, a že by toto řešení mělo být zváženo jako vážná alternativa pro budoucí stavební projekty; schvaluje skutečnost, že v důsledku politiky citlivých funkcí změnil vedoucí oddělení pro infrastrukturu pozici a že právě probíhá přijímací řízení na obsazení tohoto místa;

11.

vítá skutečnost, že výroční zpráva o činnosti EHSV zahrnuje výsledky následných kontrol podle článku 52 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7), v němž je uvedeno:

„Výsledek ověření ex post se předkládá s ostatními částmi ve výroční zprávě o činnosti, kterou podává pověřená schvalující osoba svému orgánu“;

12.

je přesvědčen, že v tomto ohledu by příklad EHSV mohl být s užitkem následován jinými orgány.

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2004 (1),

—

s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2004, svazek III (N6-0027/2005 – C6-0363/2005),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora za rozpočtový rok 2004, spolu s odpověďmi orgánů (2),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES (3),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 14 března 2006 (5971/2006 – C6-0092/2006),

—

s ohledem na čl. 272 odst. 10 a články 275 a 276 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na finanční nařízení ze dne 21. prosince 1977 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5),

—

s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0115/2006),

1.

bere na vědomí, že Výbor regionů spravoval v roce 2004 rozpočet ve výši 59 413 031 EUR, přičemž bylo využito 83,57 % rozpočtu;

2.

bere na vědomí připomínku v bodě 9.24 výroční zprávy Účetního dvora, že normy pro vnitřní kontrolu byly přijaty teprve v listopadu 2004; zvlášť připomíná nedostatečné množství kontrol a ověření ex post, které byly provedeny v roce 2004;

3.

zdůrazňuje, že Výbor regionů je ve výroční zprávě Účetního dvora kritizován nejvíce ze všech orgánů (body 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.9, bod 9.11 písm. a) a b) a bod 9.13 zprávy);

4.

kritizuje skutečnost, že v průběhu roku 2004 zastával funkci interního auditora dočasný zaměstnanec, který byl zaměstnán na základě obnovitelné krátkodobé smlouvy; vítá řešení, které bylo nyní nalezeno;

5.

konstatuje, že na základě informací poskytnutých při slyšení dalších orgánů, které pořádal Výbor pro rozpočtovou kontrolu dne 25. ledna 2006, jsou nyní některé skutečnosti předmětem vyšetřování úřadu OLAF;

6.

konstatuje, že odborová organizace Výboru regionu zpochybňuje nedávnou reorganizaci v rámci Výboru regionů, která byla provedena i přes určité kontroverze, jak již bylo zmíněno v předchozích usneseních o udělení absolutoria;

7.

považuje za politováníhodné, že Účetní dvůr neměl možnost zohlednit výroční zprávu o činnosti Výboru regionů, neboť nebyla do doby, kdy byl proveden audit, zpracována;

8.

čeká na výsledky auditu Účetního dvora s ohledem na pořízení a renovaci všech budov sdílených Výborem regionů a Evropský hospodářským a sociálním výborem (EHSV), včetně budov Belliard I a II; domnívá se, že by měl být proveden také audit renovace budovy Montoyer; konstatuje, že Parlament v dané době doporučil budovu koupit; upozorňuje na skutečnost, že pronájem budov by výrazně snížil riziko, které hrozí malým orgánům, a že toto řešení by měly být zváženo jako seriozní možnost budoucích stavebních projektů; schvaluje skutečnost, že v důsledku politiky citlivých funkcí změnil vedoucí oddělení pro infrastrukturu pozici a že právě probíhá přijímací řízení na obsazení tohoto místa;

9.

vyzývá Účetní dvůr, aby vzhledem k problémům Výboru regionů v oblasti finančního řízení vypracoval podrobnou analýzu manažerských postupů Výboru regionů, pokud jde o mimorozpočtové účty, ve srovnání s praxí v jiných orgánech;

10.

poznamenává, že přestože pověřená schvalující osoba neuvedla žádné formální námitky ve svém prohlášení o věrohodnosti, přiložila k němu několik následujících připomínek:

11.

uznává, že nedostatky v novém mzdovém systému (NAP) byly problémem všech orgánů, nikoli specifickým problémem Výboru regionů; očekává, že po tomto přechodném roce, kdy byl zaveden, bude nadále nový mzdový systém fungovat hladce;

12.

domnívá se, že se Výbor regionů měl v roce 2004 zaměřit na zřízení plně funkčního oddělení interního auditu, neboť mu byly známy problémy vyplývající z rozšíření; jako zvláštní problémy uvádí: výrazný nárůst rozpočtu v roce 2004 (až o 50 %), růst počtu zaměstnanců (až o 63 %), příchod nových členů (až o 43 %), finanční a regulační dopad nového služebního řádu a nepřetržité uplatňování nového finančního nařízení společně s přesunem většiny služeb Výboru regionů do nových budov (Belliard 99–101 a Belliard 68), který proběhl v červnu 2004;

13.

konstatuje, že během roku 2004 Výbor regionů upravil své předpisy týkající se náhrad za cestovní výdaje a proplácení cest a příspěvků pro členy Výboru; kromě toho Výbor provedl reformu svého Výboru pro finanční a administrativní záležitosti, snížil počet jeho členů z 15 na 8 a vytvořil z něj politický orgán v rámci Výboru regionů odpovědný za důležitá finanční a správní rozhodnutí, jako jsou rozpočet, absolutorium a vnitřní předpisy;

14.

připomíná, že s ohledem na zjištění úřadu OLAF veřejný prokurátor odvolacího soudu v Bruselu dospěl v březnu 2005 k závěru, že není možné zahájit trestní stíhání vzhledem k nedostatečným důkazům, a rozhodl se případ uzavřít bez podniknutí dalších kroků, žádá však, s ohledem na skutečnost, že Výbor regionů neprovedl v roce 2004 na základě zprávy úřadu OLAF o podvodech a nedostatcích ve Výboru regionů žádná návazná opatření, aby Výbor regionů zrušil systém zálohových účtů pro úhradu cestovních výdajů členů a aby přešel na stejný systém jako EHSV;

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2004 (1),

—

s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2004, svazek III (N6-0027/2005 – C6-0364/2005),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora za rozpočtový rok 2004, spolu s odpověďmi orgánů (2),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES (3),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 14. března 2006 (5971/2006 – C6-0092/2006),

—

s ohledem na čl. 272 odst. 10 a články 275 a 276 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na finanční nařízení ze dne 21. prosince 1977 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5),

—

s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0116/2006),

1.

poznamenává, že Evropský veřejný ochránce práv spravoval v roce 2004 rozpočet ve výši 5 782 988 EUR, přičemž využito bylo 88,05 %; poznamenává dále, že rok 2004 byl prvním rokem, ve kterém měl úřad Evropského veřejného ochránce práv plnou autonomii, a nesl tedy plnou odpovědnost za finanční záležitosti;

2.

zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rozpočtový rok 2004 neuvedl žádné připomínky týkající se Evropského veřejného ochránce práv;

3.

poznamenává, že prohlášení o věrohodnosti podepsané Evropským veřejným ochráncem práv, které je připojeno k jeho výroční zprávě o činnosti, neobsahuje žádné výhrady ani připomínky týkající se řídících a kontrolních záležitostí;

4.

poznamenává, že poté, co vstoupilo v platnost nové finanční nařízení v roce 2003, se musel Evropský veřejný ochránce práv jako orgán spravující nezávislý rozpočet přizpůsobit pravidlům týkajícím se samostatnosti a nezávislosti mezi různými činiteli, kteří se podílejí na finančních operacích, zaručit ekonomickou efektivnost operací a zavést vlastní mechanismy vnitřní kontroly;

5.

připomíná, že Evropský veřejný ochránce práv proto požádal rozpočtový orgán, aby byl v roce 2004 zvýšen počet administrativních pracovníků zabývajících se finančními a administrativními záležitostmi, a jeho žádosti bylo vyhověno; dále připomíná, že díky vyššímu počtu zaměstnanců mohl v roce 2004 úřad Evropského veřejného ochránce práv splnit všechny finanční úkoly, které až do konce roku 2003 zajišťovala oddělení Parlamentu na základě dohod o spolupráci; konstatuje, že součástí těchto úkolů byla mimo jiné správa, výpočty a zpracování dokumentů spojených se služebními cestami a příprava platebních příkazů týkajících se platů zaměstnanců a také požitků Evropského veřejného ochránce práv;

6.

konstatuje, že v roce 2004 měl Evropský veřejný ochránce práv plnou kontrolu nad finančními operacemi, které se týkají jeho oddílu v rozpočtu;

7.

bere na vědomí, že v hodnocení interního auditora týkající se úřadu Evropského veřejného ochránce práv v souvislosti s rozpočtovými operacemi v roce 2004 nebyla uvedena žádná oblast, ve které by hrozilo významné riziko, ale že bylo s vedením úřadu dohodnuto několik akčních plánů na další snižování rizika a zdokonalení stávajících systémů, zejména v oblasti veřejných zakázek;

8.

konstatuje, že v roce 2004 stoupl nebývalým způsobem o 51 % počet stížností Evropskému veřejnému ochránci práv, přičemž celkový počet těchto stížností v roce 2004 byl 3 688, což je jasným znakem toho, že se zvyšuje povědomí o službách Evropského veřejného ochránce práv a že orgány poskytují širší informace; konstatuje, že polovina tohoto nárůstu stížností pocházela z deseti nových členských států;

9.

poznamenává, že podle vlastního odhadu Evropského veřejného ochránce práv přesahovalo 74,8 % těchto stížností jeho oblast působnosti; konstatuje, že Evropský veřejný ochránce práv nicméně v roce 2004 zahájil šetření 351 žádostí, které se v převážné většině týkaly Komise a obsahovaly stížnost především na údajný nesprávný úřední postup s nedostatkem průhlednosti, včetně odmítnutí poskytnout informace (22 %);

10.

domnívá se, že by úřad Evropského veřejného ochránce práv mohl být dáván za příklad ostatním orgánům, pokud jde o jasné vymezení oblasti působnosti i o dobrou správu rozpočtu.

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2004 (1),

—

s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2004, svazek III (N6-0027/2005 – C6-0365/2005),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora za rozpočtový rok 2004, spolu s odpověďmi orgánů (2),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES (3),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 14. března 2006 (5971/2006 – C6-0092/2006),

—

s ohledem na čl. 272 odst. 10 a články 275 a 276 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na finanční nařízení ze dne 21. prosince 1977 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5),

—

s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0117/2006),

1.

konstatuje, že Evropský inspektor ochrany údajů (dále jen „EIOÚ“) spravoval v roce 2004 rozpočet ve výši 1 942 279 EUR, přičemž využito bylo 54,67 %;

2.

poznamenává, že audit EIOÚ, který provedl Účetní dvůr, neobsahoval žádné připomínky (bod 9.24 výroční zprávy Účetního dvora);

3.

konstatuje, že dne 24. června 2004 generální sekretariáty Komise, Evropského parlamentu a Rady podepsaly spolu s EIOÚ dohodu o správní spolupráci za účelem pomoci EIOÚ v počáteční tříleté fázi, během které podle této dohody:

4.

domnívá se, že obnovení dohody o spolupráci by bylo žádoucí vzhledem k tomu, že sekretariát EIOÚ je malý;

5.

vyzývá Evropského inspektora ochrany údajů, aby při budování tohoto úřadu i nadále respektoval základní zásady legality, správnosti a řádného finančního řízení.