(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

(1)

Nařízení (ES) č. 1964/2005 v čl. 1 odst. 2 stanoví, že se každý rok od 1. ledna otevře pro dovozy banánů kódu KN 0803 00 19 pocházejících ze zemí AKT autonomní celní kvóta 775 000 tun čisté hmotnosti podléhající nulové celní sazbě.

(2)

Je proto třeba otevřít celní kvótu stanovenou nařízením (ES) č. 1964/2005, pokud jde o rok 2007, a stanovit podmínky její správy pro období do 31. prosince 2007.

(3)

Stejně jako u nepreferenčních dovozů je třeba přijmout metodu správy celní kvóty tak, aby byl podporován rozvoj mezinárodního obchodu a větší plynulost obchodních toků. Nejvhodnější metodou pro tento účel by bylo používání kvóty podle chronologického pořadí, v jakém jsou přijímána prohlášení o propuštění do volného oběhu (metoda „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“). Aby však byla zajištěna kontinuita obchodu se zeměmi AKT, a tím i dostatečné zásobování trhu Společenství, a zároveň aby se zabránilo narušení obchodních toků, vyhradilo nařízení Komise (ES) č. 219/2006 (2) část celní kvóty přechodně pro hospodářské subjekty, které dodávaly do Společenství banány ze zemí AKT v rámci dříve platného dovozního režimu. S ohledem na přechodný charakter uvedeného opatření se zdá vhodné je postupně odstranit a aby se pro rok 2007 zajistilo podstatné zvýšení části celní kvóty spravované podle metody „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, zvýšit podíl dovozů uskutečněných podle uvedeného režimu z 60 % na 81 %.

(4)

Je proto vhodné stanovit, že se celkový objem 146 848 tun v rámci celní kvóty vyhrazuje pro hospodářské subjekty, které během roku 2006 skutečně dovezly do Společenství banány pocházející ze zemí AKT. Správa této části celní kvóty by měla probíhat prostřednictvím dovozních licencí vydaných jednotlivým hospodářským subjektům v poměru k množství, které tyto hospodářské subjekty dovezly na základě licencí podle kapitoly II nařízení Komise (ES) č. 219/2006.

(5)

S ohledem na dostupná množství je vhodné stanovit strop pro žádost o licence, kterou může každý hospodářský subjekt podat pro období do 31. prosince 2007.

(6)

Přístup ke zbývající části celní kvóty by měly mít všechny hospodářské subjekty usazené ve Společenství, a to podle metody „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ v souladu s články 308a, 308b a 308c nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3).

(7)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost okamžitě, aby bylo možné včas podat žádosti o licence.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro banány,

(1)

Článek 7 nařízení Komise (ES) č. 1148/2001 ze dne 12. června 2001 o kontrolách dodržování obchodních norem pro čerstvé ovoce a zeleninu (2) stanoví podmínky pro schválení kontrolních operací prováděných některými třetími zeměmi, které o ně požádají, před dovozem do Společenství.

(2)

Turecké orgány zaslaly Komisi žádost o schválení kontrol prováděných Generálním ředitelstvím pro normalizaci zahraničního obchodu. V této žádosti se uvádí, že výše uvedené kontrolní orgány mají potřebný personál, vybavení a zařízení k provádění kontrol, že používají metody rovnocenné s metodami stanovenými v článku 9 nařízení (ES) č. 1148/2001 a že čerstvé ovoce a zelenina vyvážené z Turecka do Společenství splňují obchodní normy Společenství.

(3)

Údaje zaslané Komisi členskými státy ukazují, že v období 2001 až 2005 se vyskytlo jen málo případů nedodržení obchodních norem v rámci dovozů čerstvého ovoce a zeleniny z Turecka.

(4)

Kontroly dodržování norem prováděné Tureckem je proto třeba schválit s účinkem ode dne provedení postupu pro správní spolupráci stanoveného v čl. 7 odst. 8 nařízení (ES) č. 1148/2001.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro čerstvé ovoce a zeleninu,

(1)

Směrnice 2002/55/ES nezahrnuje všechny rody a druhy zeleniny spadající do působnosti směrnice 92/33/EHS. Je vhodné rozšířit působnost směrnice 2002/55/ES tak, aby se vztahovala na stejné rody a druhy jako směrnice 92/33/EHS.

(2)

Směrnice 2002/55/ES a 92/33/EHS nezahrnují Zea mays L. (kukuřice pukancová nebo kukuřice cukrová), rostlinu, která je z velké části pěstovaná v některých nových členských státech. Je vhodné rozšířit působnost obou směrnic na Zea mays L. Ačkoliv je kukuřice, včetně kukuřice pukancové a kukuřice cukrové, klasifikována jako obilovina podle právních předpisů týkajících se společné zemědělské politiky, semena k setí kukuřice cukrové a kukuřice pukancové se musí podřizovat zvláštním právním předpisům týkajícím se uvádění osiva zeleniny na trh.

(3)

V důsledku vývoje vědeckých a technických poznatků se ukázalo, že některé botanické názvy použité ve směrnicích 92/33/EHS a 2002/55/ES jsou nesprávné nebo jejich hodnověrnost je nejistá. Tyto názvy by se měly sjednotit s názvy běžně užívanými na mezinárodním úrovni.

(4)

Směrnice 92/33/EHS a 2002/55/ES by proto měly být změněny.

(5)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

1.

Rody a druhy uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) se nahrazují rody a druhy uvedenými v příloze této směrnice.

2.

V příloze II se bod 3 písm. a) mění takto:

3.

V příloze III se bod 2 mění takto:

(1)

Směrnice Komise 96/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (2) byla několikrát podstatně změněna (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)

Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti jsou používány jako součást smíšené stravy a netvoří jediný zdroj výživy kojenců a malých dětí.

(3)

Mezi dotyčnými výrobky existuje velká rozmanitost odrážející velmi pestrou stravu kojenců při odstavování a stravu malých dětí s ohledem na sociální a kulturní podmínky ve Společenství.

(4)

Základní složení dotyčných výrobků musí odpovídat výživovým požadavkům zdravých kojenců a malých dětí, jak byly prokázány obecně přijímanými vědeckými poznatky s ohledem na výše uvedené faktory.

(5)

Mají být stanoveny základní výživové požadavky na složení dvou širokých skupin těchto výrobků, a to obilných a ostatních příkrmů.

(6)

Ačkoli kvůli povaze těchto výrobků, by měl být stanoven určitý počet závazných požadavků a jiných omezení týkajících se množství vitaminů, minerálních látek a jiných živin, mělo by být umožněno, aby výrobci mohli dle uvážení takové živiny přidávat, pokud použijí výlučně určité látky stanovené touto směrnicí.

(7)

Nejeví se, že by používání výrobků, k nimž byly tyto živiny podle uvážení přidány v množstvích ve Společenství v současné době dodržovaných, vedlo u kojenců a malých dětí k nadměrnému příjmu těchto živin. Pozornost by měla být věnována dalšímu vývoji situace, a bude-li to nezbytné, měla by být přijata vhodná opatření.

(8)

Rozdílná pravidla pro maximální limity reziduí pesticidů v obilných a ostatních příkrmech pro kojence vytvářejí překážky obchodu mezi některými členskými státy.

(9)

Použijí se maximální limity reziduí pesticidů stanovené ve směrnici Rady 76/895/EHS ze dne 23. listopadu 1976 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v ovoci a zelenině a na jejich povrchu (4), ve směrnici Rady 86/362/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách a na jejich povrchu (5), ve směrnici Rady 86/363/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách živočišného původu a na jejich povrchu (6) a ve směrnici Rady 90/642/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu (7), aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení vztahující se na obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti.

(10)

S ohledem na mezinárodní závazky Společenství je možné na základě zásady předběžné opatrnosti v případech, kdy jsou příslušné vědecké důkazy nedostatečné, přijmout dočasně opatření na základě důležitých dostupných informací až do dodatečného posouzení rizika a přezkoumání jeho míry v přiměřené lhůtě.

(11)

Na základě dvou stanovisek předložených Vědeckým výborem pro potraviny dne 19. září 1997 a 4. června 1998 existují v současné době pochybnosti o vhodnosti současných hodnot přípustného denního příjmu (ADI) pesticidů a reziduí pesticidů pro ochranu zdraví kojenců a malých dětí. Pokud jde o potraviny pro zvláštní výživu určené pro kojence a malé děti, je tedy vhodné přijmout velice nízké společné limity pro veškeré pesticidy až do vědeckého prověření a zhodnocení látek případ od případu. Pro tento velice nízký společný limit by měla být stanovena hodnota 0,01 mg/kg, která v praxi běžně odpovídá nejnižšímu detekovatelnému množství.

(12)

Měla by být požadována přísná omezení reziduí pesticidů. Při pečlivém výběru surovin a za předpokladu, že obilné a ostatní příkrmy procházejí při výrobě rozsáhlým zpracováním při jejich výrobě je možné vyrábět výrobky obsahující velice nízká množství reziduí pesticidů. Nicméně u malého počtu pesticidů nebo metabolitů pesticidů by mohlo i v případě maximálního limitu reziduí 0,01 mg/kg dojít u kojenců a malých dětí za nejnepříznivějších okolností příjmu k překročení přijatelného denního příjmu. Týká se to pesticidů nebo metabolitů pesticidů, jejichž přijatelný denní příjem je nižší než 0,0005 mg na kg tělesné hmotnosti.

(13)

Tato směrnice zavádí zásadu zákazu použití těchto pesticidů při výrobě zemědělských produktů určených pro obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti. Tento zákaz však zcela nezaručuje, že výrobky neobsahují tyto pesticidy, neboť některé pesticidy kontaminují životní prostředí a jejich rezidua se mohou v daných výrobcích nalézat.

(14)

Zdraví kojenců a malých dětí lze lépe chránit uplatňováním dalších požadavků, jejichž dodržování lze vynutit analýzami bez ohledu na původ výrobku.

(15)

Většina pesticidů, jejichž přijatelný denní příjem je nižší než 0,0005 mg na kg tělesné hmotnosti, je již ve Společenství zakázána. Zakázané pesticidy by měly být v obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti nezjistitelné analytickými metodami odpovídajícími současné technické úrovni. Některé pesticidy se však rozkládají pomalu a nadále kontaminují životní prostředí. Mohou být přítomny v obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti i přesto, že již nejsou používány. Pro účely kontroly by měl být dodržován harmonizovaný přístup.

(16)

Do rozhodnutí Komise, zda splňují požadavky na bezpečnost podle článku 5 směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (8), má být další používání povolených pesticidů povoleno, pouze pokud jejich rezidua splňují maximální limity reziduí stanovené v této směrnici. Hodnoty těchto limitů mají být stanoveny tak, aby u kojenců a malých dětí nebyly za nejnepříznivějších podmínek příjmu překročeny hodnoty přijatelného denního příjmu těchto reziduí.

(17)

Používání nových potravinových složek by mělo být upraveno společně pro všechny potraviny samostatným opatřením.

(18)

Tato směrnice odráží současné znalosti o těchto dotčených výrobcích. O jakékoli změně umožňující inovaci na základě vědeckého a technického pokroku, by mělo být rozhodnuto postupem uvedeným v čl. 13 odst. 2 směrnice 89/398/EHS.

(19)

S ohledem na osoby, kterým jsou tyto výrobky určeny, by měla být stanovena nezbytná mikrobiologická kritéria a nejvyšší přípustná množství kontaminujících látek.

(20)

Podle čl. 7 odst. 1 směrnice 89/398/EHS se na výrobky, na které se vztahuje tato směrnice, vztahují obecná pravidla stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin určených k prodeji konečnému spotřebiteli, jejich obchodní úpravy a související reklamy (9).

(21)

Tato směrnice, je-li to vhodné, by měla přijímat a rozvádět dodatky k těmto obecným pravidlům a odchylky od nich.

(22)

Zejména povaha a určení výrobků, na které se vztahuje tato směrnice, vyžadují nutriční označování energetické hodnoty a základních živin, které jsou ve výrobcích obsaženy. Na druhé straně má být způsob použití uveden podle čl. 3 odst. 1 bodu 9 a článku 11 směrnice 2000/13/ES, aby se předešlo nevhodným způsobům použití, které by mohly poškodit zdraví kojenců.

(23)

Zatímco obecně a v souladu s pravidly pro všechny potraviny se mohou uvádět tvrzení o těchto výrobcích, která nejsou výslovně zakázaná, měla by taková tvrzení, je-li to třeba, brát v úvahu kritéria na složení stanovená v této směrnici.

(24)

V souladu s článkem 4 směrnice 89/398/EHS se uskutečnily konzultace o ustanoveních ovlivňujících veřejné zdraví.

(25)

Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

(26)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze VIII části B,

a)

„kojenci“ se rozumí děti do dvanácti měsíců věku;

b)

„malými dětmi“ se rozumí děti ve věku od jednoho do tří let;

c)

„reziduem pesticidu“ se rozumí reziduum přípravku na ochranu rostlin ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 91/414/EHS v obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti, včetně jeho metabolitů, produktů odbourávání nebo reakčních produktů.

(1)

Rada bezpečnosti OSN přijala dne 10. června 1999 rezoluci č. 1244 (1999), jejímž cílem je, až do rozhodnutí o konečném uspořádání, podporovat vytvoření základní autonomie a samosprávy v Kosovu v rámci bývalé Federální republiky Jugoslávie.

(2)

Mezinárodní společenství zřídilo na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999) mezinárodní bezpečnostní síly KFOR a dočasný civilní správní orgán – prozatímní správní misi OSN v Kosovu (UNMIK). Prozatímní správní mise OSN v Kosovu se skládá ze čtyř složek (pilířů) a Evropská unie financuje čtvrtý pilíř, který se zabývá obnovou hospodářství a rozvojem. Prozatímní správní mise OSN, a zejména její čtvrtý pilíř, dosáhla podstatného pokroku při vytváření institucionálního, právního a politického rámce vedoucího k vytvoření zdravého hospodářství založeného na tržních zásadách.

(3)

Po svém zřízení převedla UNMIK významné kompetence na prozatímní orgány samosprávy. Například odpovědnost za rozpočet převedla na ministerstvo hospodářství a financí, jeden z prozatímních orgánů samosprávy, přičemž si zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN ponechal konečnou pravomoc schválit rozpočet.

(4)

Dne 24. října 2005 Rada bezpečnosti OSN schválila návrh generálního tajemníka OSN zahájit politický proces vedoucí k rozhodnutí o budoucím statusu Kosova.

(5)

Orgány, které mohou v Kosovu přijímat pomoc Společenství a které odpovídají za schvalování a plnění finančních a ekonomických podmínek vázaných na tuto pomoc, jsou tedy prozatímní správní mise OSN v Kosovu a prozatímní orgány samosprávy nebo, po rozhodnutí o budoucím statusu Kosova, orgány, jimž budou svěřeny tyto úkoly a povinnosti.

(6)

V rámci procesu stabilizace a přidružení, který tvoří rámec pro vztahy mezi EU a tímto regionem, je žádoucí podpořit úsilí o další politickou a ekonomickou stabilizaci Kosova s cílem směřovat k vytvoření vztahu plné spolupráce mezi Kosovem a Společenstvím, díky němuž by byla evropská budoucnost Kosova hmatatelnější.

(7)

Společenství již uznalo, že je vhodné přispět k ulehčení nepříznivé finanční situace Kosova v mimořádně obtížných podmínkách, a na základě rozhodnutí Rady 2000/140/ES ze dne 14. února 2000 o poskytnutí mimořádné finanční pomoci Společenství Kosovu (2) a rozhodnutí Rady 2001/511/ES ze dne 27. června 2001 o další mimořádné finanční pomoci Kosovu (3) mu poskytlo mimořádnou finanční pomoc v podobě přímého grantu ve výši 35 milionů EUR v roce 2000 a 30 milionů EUR v roce 2001. Poslední platba v rámci uvedené pomoci byla učiněna v prosinci 2002.

(8)

Tato mimořádná finanční pomoc doplňuje jiné programy Společenství na pomoc západnímu Balkánu.

(9)

V listopadu 2005 se kosovské orgány dohodly s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na prohlášení o záměru a na memorandu o ekonomické a finanční politice, které stanovilo fiskální rámec na rok 2006, včetně střednědobého směřování. Na začátku března 2006 dokončily střednědobý výdajový rámec. V rámci jsou vymezeny rozpočtové a mimorozpočtové potřeby finančních prostředků v období 2006–2008. Podle tohoto rámce se odhaduje, že do konce roku 2007 bude nutné rozpočet podpořit externí finanční pomocí ve výši zhruba 81 milionů EUR – respektive ve výši 14 milionů EUR v roce 2006 a 67 milionů EUR v roce 2007.

(10)

Přestože se hospodářská činnost po konfliktu obnovila, úroveň hospodářského rozvoje Kosova je nízká. Kosovo není schopno získávat úvěry na domácích ani na mezinárodních trzích a kvůli svému současnému statusu nemá nárok na členství v mezinárodních finančních institucích. Nemůže proto využívat pomoc v podobě úvěrů spojených s jejich programy.

(11)

S ohledem na současné uspořádání podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na relativně nízkou úroveň hospodářského vývoje Kosova a na jeho obtížnou situaci v oblasti veřejných financí a zahraničního obchodu je finanční pomoc Společenství v podobě přímých grantů, ve spojení s pomocí ostatních dárců, i nadále vhodnou formou podpory.

(12)

Pomoc zásadním způsobem napomůže překlenout nedostatek finančních prostředků do vyřešení konečného statusu Kosova. Poskytnutá podpora by neměla být vázána na ujednání o novém statusu a neměla by bránit poskytnutí další podpory Společenství nebo mezinárodní podpory, která bude pravděpodobně nutná po přijetí rezoluce o statusu po roce 2007.

(13)

Uvolněním této grantové pomoci nejsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu.

(14)

Tato finanční podpora by měla být poskytnuta poté, co bude ověřeno, že lze uspokojivě plnit finanční a ekonomické podmínky dohodnuté s kosovskými orgány po schválení tohoto rozhodnutí.

(15)

Za účelem zajištění dostatečné ochrany finančních zájmů Společenství souvisejících s touto finanční pomocí je nutné stanovit vhodná opatření, která Kosovo přijme v oblasti předcházení a potírání podvodů a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí, a rovněž je nutné zajistit kontroly Komise a audity Účetního dvora.

(16)

Tuto pomoc by měla řídit Komise a konzultovat přitom Hospodářský a finanční výbor.

(17)

Pro přijetí tohoto rozhodnutí Smlouva nestanoví jiné pravomoci než ty, které jsou uvedeny v článku 308,