24.11.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 326/1

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 24 – Jednotná ustanovení pro:

I.	Schvalování typu vznětových motorů z hlediska emisí viditelných znečišťujících látek

II.	Schvalování motorových vozidel z hlediska instalace vznětových motorů schváleného typu

III.	Schvalování motorových vozidel vybavených vznětovými motory z hlediska emisí viditelných znečišťujících látek vypouštěných motorem

IV.	Měření výkonu vznětového motoru

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

1.1	Tento předpis se vztahuje na:

1.1.1

ČÁST I

Emise viditelných znečišťujících látek ve výfukových plynech vznětových motorů, které jsou určeny k montáži do silničních vozidel.

1.1.2

ČÁST II

Montáž vznětových motorů, jejichž typ byl schválen podle části 1 tohoto předpisu, do silničních vozidel.

1.1.3

ČÁST III

Emise viditelných znečišťujících látek ve výfukových plynech motorového vozidla vybaveného motorem, jehož typ nebyl schválen zvlášť podle části I tohoto předpisu.

1.2	Druhou oblastí působnosti tohoto předpisu je postup EHK, který se použije tehdy, má-li se měřit pouze výkon vznětových motorů.

2. SPOLEČNÉ DEFINICE PRO ČÁSTI I, II A III

2.1	Pro účely tohoto předpisu jsou pro části I, II a III společné tyto definice:

2.2	„netto výkonem“ se rozumí výkon vznětového motoru definovaný v příloze 10 tohoto předpisu;

2.3	„vznětovým motorem“ se rozumí motor, který pracuje na principu kompresního vznícení (tzv. dieselový motor);

2.4	„zařízením pro studený start“ se rozumí zařízení, které svou činností dočasně zvýší množství paliva dodávaného do motoru a které je určeno k usnadnění spuštění motoru;

2.5	„opacimetrem“ se rozumí přístroj pro průběžné měření koeficientů absorpce světla výfukovými plyny vypouštěnými vozidly, jak je blíže uvedeno v příloze 8 tohoto předpisu;

2.6	„maximálními jmenovitými otáčkami“ se rozumí maximální otáčky umožněné regulátorem při plném zatížení;

2.7	„minimálními jmenovitými otáčkami“ se rozumí:

2.7.1

bud' nejvyšší z těchto tří otáček motoru

45 % maximálních otáček při netto výkonu

1 000 ot/min

minimální otáčky umožněné regulátorem volnoběhu,

2.7.2

nebo nižší otáčky podle požadavků výrobce.

2.8.	Hybridní vozidla (HV)

2.8.1.

„Hybridním vozidlem (HV)“ se rozumí vozidlo s nejméně dvěma různými měniči energie a dvěma různými systémy akumulace energie (ve vozidle) k pohonu vozidla.

2.8.2.

„Hybridním elektrickým vozidlem (HEV)“ se rozumí vozidlo, které k mechanickému pohonu využívá energie z obou níže uvedených zdrojů akumulované energie/výkonu nacházejících se ve vozidle:

—	spotřebovatelného paliva,

—	zařízení k akumulaci elektrické energie/výkonu (např. baterie, kondenzátor, setrvačník/generátor ...).

ČÁST I – EMISE VIDITELNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK VE VÝFUKOVÝCH PLYNECH VZNĚTOVÝCH MOTORŮ

3. DEFINICE

Pro účely části I tohoto předpisu se:

3.1	„schválením vznětového motoru“ rozumí schválení z hlediska omezení emisí viditelných znečišťujících látek ve výfukových plynech motoru;

3.2	„typem motoru“ rozumí kategorie vznětových motorů pro montáž do motorového vozidla, které se vzájemně neliší v takových základních vlastnostech, jako jsou vlastnosti definované v příloze 1 tohoto předpisu, s výjimkou úprav povolených v bodech 7.2 a 7.3 tohoto předpisu;

3.3	„motorem představujícím typ, který má být schválen“ rozumí motor, který vyvíjí nejvyšší netto výkon v rámci daného typu motoru.

3.4	Jiné použitelné definice pro tuto část I jsou uvedeny v bodu 2 tohoto předpisu.

4. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

4.1 Emise viditelných znečišťujících látek

4.1.1

Žádost o schválení typu motoru z hlediska omezení emisí viditelných znečišťujících látek vypouštěných motorem podává výrobce motoru nebo jeho pověřený zástupce nebo výrobce vozidla.

4.1.2

K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží tyto dokumenty: popis motoru obsahující všechny příslušné podrobné údaje uvedené v příloze 1 tohoto předpisu.

4.1.3

Motor představující typ motoru, který má být schválen, se zařízením popsaným v příloze 1 tohoto předpisu se předá technické zkušebně provádějící zkoušky schválení typu stanovené v bodu 6 tohoto předpisu.

4.1.4

Při zjišťování emisí viditelných znečišťujících látek se měření provede oběma metodami popsanými v přílohách 4 a 5 tohoto předpisu, které se týkají zkoušek při ustálených otáčkách a zkoušek při volné akceleraci.

4.1.5

Při zjišťování emisí viditelných znečišťujících látek se u téhož motoru předaného ke schválení měří výkon a spotřeba paliva podle přílohy 10 tohoto předpisu.

4.2 Výkon motoru

4.2.1

Výrobce nebo jeho pověřený zástupce může požádat, aby se provedlo pouze měření výkonu motoru. V tomto případě:

4.2.1.1

výrobce uvede v příloze 1 tohoto předpisu pouze informace související s měřením výkonu motoru, tj. všechny body, před nimiž není uvedeno písmeno E;

4.2.1.2

technické zkušebně se ke zkouškám popsaným v příloze 10 tohoto předpisu předá motor, který ve všech ohledech odpovídá popisném protokolu ve zmíněné příloze 1. Tyto zkoušky se provádějí pouze na zkušebním stavu;

4.2.2

pokud se na žádost výrobce nebo jeho pověřeného zástupce provádějí pouze zkoušky výkonu motoru v souladu s přílohou 10, nepovažují se tyto za zkoušky pro schválení typu, ale vydá se úřední prohlášení o výsledcích zkoušky podle dodatku k příloze 10 tohoto předpisu.

5. SCHVÁLENÍ

5.1	Schválení typu motoru se udělí, jestliže motor předaný ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 6.

5.2

Každému schválenému typu motoru se přidělí číslo schválení typu. První dvě číslice tohoto čísla (v současnosti 03, což odpovídá sérii změn 03, které vstoupily v platnost dnem 20. dubna 1986) udávají sérii změn zahrnující poslední zásadní technické změny předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu motoru.

5.3	Schválení či rozšíření nebo odmítnutí schválení typu motoru podle tohoto předpisu musí být oznámeno smluvním stranám dohody, které používají tento předpis, na formuláři, který odpovídá vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

5.4	Na každý motor, který se shoduje s typem motoru schváleným podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení upevní mezinárodní značka schválení typu, která se skládá:

5.4.1

z kruhu, v němž je písmeno „E“ následované rozlišovacím číslem země, která schválení udělila (1);

5.4.2

z čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu napravo od kruhu podle bodu 5.4.1;

5.4.3

z dodatečného symbolu v podobě obdélníku, v němž je číslo vyjadřující v m-1 koeficient absorpce, který byl zjištěn v době schvalování během zkoušek při volné akceleraci a který byl stanoven postupem popsaným v příloze 5 tohoto předpisu.

5.4.4

Alternativně může výrobce rozhodnout, že místo upevnění těchto značek schválení typu a symbolů na motor se ke každému motoru typu schváleného podle tohoto předpisu přiloží dokumentace s uvedením těchto údajů, aby značky schválení typu a symbol bylo možné upevnit na vozidlo v souladu s bodem 14.4 tohoto předpisu.

5.5

Pokud se motor shoduje s typem schváleným podle jednoho či více dalších předpisů připojených k dohodě, nemusí se v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, opakovat symbol předepsaný v bodu 5.4.1; v tomto případě se čísla předpisů a čísla schválení typu podle všech předpisů, podle nichž bylo schválení uděleno v zemi, která vydala schválení podle tohoto předpisu, umístí do svislých sloupců napravo od symbolu podle bodu 5.4.1.

5.6	Značka schválení typu musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

5.7	Značka schválení typu se umístí v blízkosti identifikačního čísla motoru poskytnutého výrobcem.

5.8	V příloze 3 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení typu.

6. POŽADAVKY A ZKOUŠKY

6.1 Obecně

Konstrukční části, které mohou ovlivnit emise viditelných znečišťujících látek, musí být navrženy, vyrobeny a smontovány tak, aby motor při normálním použití byl schopen splňovat ustanovení tohoto předpisu navzdory vibracím, kterým může být vystaven.

6.2 Požadavky týkající se zařízení pro studený start

6.2.1

Zařízení pro studený start musí být navrženo a vyrobeno tak, aby nemohlo být uvedeno v činnost nebo ponecháno v činnosti, jestliže je motor normálně v chodu.

6.2.2

Bod 6.2.1 se nepoužije, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

6.2.2.1

koeficient absorpce světla plyny vypouštěnými motorem při ustálených otáčkách měřený postupem podle přílohy 4 tohoto předpisu nepřekračuje při zapnutém zařízení pro studený start mezní hodnoty uvedené v příloze 7 tohoto předpisu;

6.2.2.2

ponechá-li se zařízení pro studený start v činnosti, způsobí to v přiměřeném čase zastavení motoru.

6.2.3

V případě potřeby lze pro zkoušku pro schválení typu simulovat jakoukoli část systému spojenou s vozidlem.

6.3 Požadavky týkající se emisí viditelných znečišťujících látek

6.3.1

Emise viditelných znečišťujících látek vypouštěných motorem předaným ke schválení se měří metodami popsanými v přílohách 4 a 5 tohoto předpisu.

6.3.2

Výkon motoru předaného ke schválení musí být v rozmezí dovolených odchylek uvedených v bodu 3.1.5 přílohy 4 tohoto předpisu.

6.3.3

Emise viditelných znečišťujících látek měřené metodou podle přílohy 4 tohoto předpisu nesmějí překročit mezní hodnoty uvedené v příloze 7 tohoto předpisu.

6.3.4

Na žádost výrobce se provedou dodatečné zkoušky podle příloh 4 a 5 za účelem získání hodnot při volné akceleraci pro odvozeniny schváleného motoru povolené podle bodů 7.2 a 7.3 tohoto předpisu.

6.3.4.1

Pokud si výrobce motoru přeje, aby se viditelné znečišťující látky měřily v menším rozsahu točivého momentu a/nebo otáček, než umožňuje bod 7.3 tohoto předpisu, pak je schválení typu motoru omezeno na daný rozsah točivého momentu a otáček.

6.3.4.2

Pokud je později požadováno rozšíření schválení motoru na celý rozsah točivého momentu/otáček umožněný bodem 7.3 tohoto předpisu, je nutné předat ke zkoušce další motor, aby bylo možno viditelné znečišťující látky určit pro tu část rozsahu zatížení/otáček, která byla předtím vynechána.

6.3.5

Je-li k dosažení některých částí rozsahu točivého momentu a otáček zapotřebí dodatečných specifikací, uvedou se tyto ve formátu přílohy 1 a připojí se k předkládané dokumentaci.

6.3.6

Hodnota koeficientu absorpce světla přiděleného motoru bude patřičně zvolena v souladu s jeho jmenovitými otáčkami a točivým momentem z matice hodnot zjištěných metodou popsanou v příloze 5 tohoto předpisu.

6.3.7

U motorů s přeplňovacím dmychadlem poháněným výfukovými plyny nesmí koeficient absorpce měřený při volné akceleraci překročit mezní hodnotu stanovenou v příloze 7 pro hodnotu jmenovitého průtoku, která odpovídá maximálnímu koeficientu absorpce naměřenému během zkoušek při ustálených otáčkách, o více než 0,5 m-l.

6.4	Je přípustné použít rovnocenné měřicí přístroje. Použije-li se jiný přístroj, než je uveden v příloze 8 tohoto předpisu, je nutno prokázat jeho rovnocennost pro dotyčný motor.

7. ÚPRAVA TYPU MOTORU A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

7.1	Každá úprava motoru v rámci typu motoru z hlediska vlastností uvedených v příloze 1 se oznámí správnímu orgánu, které typ motoru schválil. Podrobnosti o úpravách se oznámí ve formátu uvedeném v příloze 1. V rámci omezení uložených body 7.2 a 7.3 pak tento orgán může:

7.1.1

buď dospět k závěru, že provedené úpravy pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý účinek a že motor v každém případě ještě splňuje požadavky, nebo

7.1.2

požádat technickou zkušebnu provádějící danou zkoušku o nový protokol o zkoušce.

7.2

Pro účely tohoto předpisu z hlediska emisí viditelných znečišťujících látek lze úpravy klasifikovat takto:

1.	úpravy, které vyžadují nové schválení se zkouškami;

2.	úpravy, které vyžadují nové schválení bez zkoušek;

3.	úpravy, které mohou vyžadovat nové zkoušky, avšak bez nového schválení;

4.	úpravy, které nevyžadují doplňkové zkoušky nebo nová schválení.

Výše uvedené klasifikace 1, 2, 3 a 4 jsou označeny na každém řádku příslušných vlastností v příloze 1.

7.3

Bez ohledu na klasifikace v bodu 7.2 se nové schválení se zkouškami (tj. klasifikace 1) vyžaduje automaticky, ledaže motor splňuje také tyto podmínky:

maximální jmenovité otáčky nejsou větší než 100 % ani menší než 75 % otáček motoru při zkoušce pro schválení typu;

minimální jmenovité otáčky nejsou menší než otáčky motoru při zkoušce pro schválení typu;

jmenovitý točivý moment není větší než 100 % ani menší než 70 % točivého momentu motoru při zkoušce pro schválení typu při daných otáčkách;

hodnoty absorpce v ustáleném stavu nejsou větší než 1,1 násobek hodnot získaných při zkoušce pro schválení typu a nepřesahují mezní hodnoty stanovené v příloze 7;

protitlak výfukových plynů není větší než protitlak u motoru při zkoušce pro schválení typu;

objem výfukového systému se neliší o více než 40 %;

podtlak v sání není větší než podtlak u motoru při zkoušce pro schválení typu;

setrvačný moment nové kombinace setrvačníku a převodovky je v rozmezí 15 % systému setrvačníku a převodovky schváleného motoru.

Poznámka: Ve všech případech se motorem při zkoušce pro schválení typu rozumí „motor představující typ, který má být schválen“ podle definice v bodu 3.3.

7.4

Pokud výrobce požaduje zahrnout motory s nižším výkonem a s menšími otáčkami, jak je povoleno v bodu 7.3 části I tohoto předpisu, provádí se zkoušky rovněž v celém rozsahu otáček definovaném v bodu 2.2 přílohy 5 s motorem nastaveným na 90 %, 80 % a 70 % plného výkonu. Pokud má motor nižší otáčky, pak se minimální otáčky definované v bodu 2.2 přílohy 5 tohoto předpisu vypočítají z odvozeniny motoru s nejnižšími otáčkami při maximálním výkonu. Pokud si výrobce motoru přeje, aby se viditelné znečišťující látky měřily v menším rozsahu točivého momentu a/nebo otáček, než umožňuje bod 7.3. části I tohoto předpisu, pak je schválení typu motoru omezeno na daný rozsah točivého momentu a/nebo otáček.

7.5	U těchto úprav je nutné provést další zkoušky, aby se zjistily hodnoty kouře při volné akceleraci v souladu s bodem 6.3.1 tohoto předpisu, ledaže tyto hodnoty lze zjistit z již provedených zkoušek, jak je povoleno podle bodu 6.3.4.

7.6	Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které používají tento předpis, postupem podle bodu 5.3.

7.7	Příslušný orgán, který uděluje rozšíření schválení, přidělí každému formuláři oznámení vypracovanému pro toto rozšíření pořadové číslo.

8. SHODNOST VÝROBY

8.1	Každý motor identifikovaný značkou schválení typu a/nebo dokumentem o schválení stanoveným v bodu 5.4 tohoto předpisu se musí z hlediska konstrukčních částí, které ovlivňují emise viditelných znečišťujících látek, shodovat se schváleným typem motoru.

8.2	K ověření shodnosti podle bodu 8.1 se odebere motor ze série.

8.3	Shodnost motoru se schváleným typem se ověří na základě popisu uvedeného ve formuláři schválení podle přílohy 2 tohoto předpisu. Kromě toho se vykonají ověřovací zkoušky za těchto podmínek:

8.3.1

Motor, který nebyl zaběhnut, se podrobí zkoušce při volné akceleraci podle přílohy 5 tohoto předpisu. Motor se považuje za shodný se schváleným typem, pokud zjištěný koeficient absorpce nepřesáhne o více než 0,5 m–1 hodnotu uvedenou ve značce schválení typu nebo v dokumentu o schválení k tomuto motoru (viz bod 8.1). Na žádost výrobce se místo referenčního paliva může použít běžně dostupné palivo.

8.3.2

Pokud hodnota zjištěná při zkoušce podle bodu 8.3.1 přesáhne o více než 0,5 m-l hodnotu uvedenou v dokumentu o schválení k tomuto motoru, podrobí se motor zkoušce při ustálených otáčkách na křivce plného výkonu podle přílohy 4 tohoto předpisu. Hodnoty emisí nesmějí přesáhnout mezní hodnoty stanovené v příloze 7 tohoto předpisu.

9. SANKCE ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1	Nejsou-li splněny požadavky stanovené v bodu 8.1 nebo nevyhověl-li motor zkoušce stanovené v bodu 8.3, může být schválení udělené typu motoru podle tohoto předpisu odejmuto.

9.2

Pokud smluvní strana dohody, která používá tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, oznámí to neprodleně ostatním smluvním stranám dohody, které používají tento předpis, kopií formuláře schválení, která má na konci velkými písmeny uvedenu poznámku „SCHVÁLENÍ ODEJMUTO“, k níž se připojí datum a podpis.

10. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela zastaví výrobu motoru schváleného v souladu s tímto předpisem, informuje o tom orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného oznámení tento orgán o této skutečnosti informuje ostatní smluvní strany dohody, které používají tento předpis, kopií formuláře schválení, který má na konci velkými písmeny uvedenu poznámku „VÝROBA UKONČENA“, k níž se připojí datum a podpis.

11. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN PROVÁDĚJÍCÍCH ZKOUŠKY PRO SCHVÁLENÍ TYPU A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody, které používají tento předpis, oznámí sekretariátu OSN názvy a adresy technických zkušeben provádějících zkoušky pro schválení typu a/nebo správních orgánů, které udělují schválení typu a jimž se zasílají formuláře osvědčující schválení, rozšíření, odmítnutí či odejmutí schválení vydané v ostatních zemích.

ČÁST II – MONTÁŽ VZNĚTOVÝCH MOTORŮ SCHVÁLENÉHO TYPU DO SILNIČNÍCH VOZIDEL

12. DEFINICE

Pro účely části II tohoto předpisu se:

12.1	„schválením vozidla“ rozumí schválení typu vozidla z hlediska montáže motorů schváleného typu k omezení viditelných znečišťujících látek vypouštěných motorem;

12.2	„typem vozidla“ rozumí kategorie motorových vozidel, která se vzájemně neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou vlastnosti vozidla a motoru podle přílohy 1 tohoto předpisu.

12.3	Další definice použitelné pro tuto část II jsou uvedeny v bodu 2 tohoto předpisu.

13. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

13.1 Emise viditelných znečišťujících látek

13.1.1

Žádost o schválení typu vozidla z hlediska montáže vznětového motoru k omezení emisí viditelných znečišťujících látek vypouštěných motorem podává výrobce vozidla nebo jeho pověřený zástupce.

13.1.2

K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží tyto dokumenty: popis vozidla obsahující všechny příslušné podrobné údaje o vozidlu a motoru uvedené v příloze 1 tohoto předpisu a oznámení o schválení typu motoru v příloze 2 spolu s dokumenty uvedenými v bodu 19 přílohy 2. Při vyplňování přílohy 1 se vyplní pouze body, které se liší od bodů, jež bylo nutno vyplnit pro schválení typu motoru.

13.1.3

Technické zkušebně provádějící zkoušku pro schválení typu stanovenou v bodu 15 tohoto předpisu se předá vozidlo představující typ vozidla, který má být schválen.

14. SCHVÁLENÍ

14.1	Schválení typu vozidla se udělí, jestliže vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 15.

14.2

Každému schválenému typu vozidla se přidělí číslo schválení typu. První dvě číslice tohoto čísla (v současnosti 03, což odpovídá sérii změn 03, které vstoupily v platnost dnem 20. dubna 1986) udávají sérii změn zahrnující poslední zásadní technické změny předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

14.3	Schválení či rozšíření nebo odmítnutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu musí být oznámeno smluvním stranám dohody, které používají tento předpis, na formuláři, který odpovídá vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

14.4	Na každé vozidlo, které je shodné s typem vozidla schváleným podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení upevní mezinárodní značka schválení typu, která se skládá:

14.4.1

z kruhu, v němž je písmeno „E“ následované rozlišovacím číslem země, která schválení udělila (2);

14.4.2

z čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu napravo od kruhu podle bodu 14.4.1;

14.4.3

z dodatečného symbolu v podobě obdélníku, v němž je číslo vyjadřující v m-1 koeficient absorpce, který byl zjištěn během zkoušky při volné akceleraci podle přílohy 5 tohoto předpisu.

14.5

Pokud se vozidlo shoduje s typem schváleným podle jednoho či více dalších předpisů připojených k dohodě, nemusí se v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, opakovat symbol předepsaný v bodu 14.4.1; v tomto případě se čísla předpisů a čísla schválení typu i dodatečné symboly podle všech předpisů, podle nichž bylo schválení uděleno v zemi, která vydala schválení podle tohoto předpisu, umístí do svislých sloupců napravo od symbolu podle bodu 14.4.1.

14.6	Značka schválení typu a dodatečný symbol musí být zřetelně čitelné a nesmazatelné.

14.7	Značka schválení typu se umístí na štítek s údaji o vozidle upevněný výrobcem nebo v jeho blízkosti.

14.8	V příloze 3 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení typu a dodatečného symbolu.

15. POŽADAVKY A ZKOUŠKY

15.1 Obecně

Vznětový motor namontovaný ve vozidle musí být typu schváleného podle části I tohoto předpisu. Konstrukční části, které mohou ovlivnit emise viditelných znečišťujících látek, musí být navrženy, vyrobeny a smontovány tak, aby vozidlo při normálním použití bylo schopno splňovat ustanovení tohoto předpisu navzdory vibracím, kterým může být vystaveno.

Musí být možné ověřit technickou způsobilost vozidla určením jeho výkonu ve vztahu k údajům shromážděným ke schválení typu, které se uvádějí v bodu 11.1.2.2 přílohy 2 tohoto předpisu. Vyžaduje-li tato prohlídka zvláštní postup, musí být tento podrobně uveden v servisní příručce (nebo rovnocenném dokumentu). Tento zvláštní postup nesmí vyžadovat použití jiného zvláštního vybavení, než které se poskytuje s vozidlem.

15.2 Požadavky týkající se zařízení pro studený start

15.2.1

Zařízení pro studený start musí být navrženo a vyrobeno tak, aby nemohlo být uvedeno v činnost nebo ponecháno v činnosti, jestliže je motor normálně v chodu.

15.2.2

Bod 15.2.1 se nepoužije, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

15.2.2.1

15.2.2.2

ponechá-li se zařízení pro studený start v činnosti, způsobí to v přiměřeném čase zastavení motoru.

15.3 Montáž

15.3.1

Při montáži motoru je nutno dodržet zejména níže uvedená omezení z hlediska schválení typu motoru:

—	podtlak v sání nesmí být větší než podtlak u motoru schváleného typu,

—	protitlak výfukových plynů nesmí být větší než protitlak u motoru schváleného typu,

—	objem výfukového systému je v rozmezí ±40 % motoru schváleného typu,

—	setrvačný moment kombinace setrvačníku a převodovky je v rozmezí ±15 % motoru schváleného typu.

16. ÚPRAVA TYPU VOZIDLA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

16.1	Každá úprava typu vozidla z hlediska vlastností uvedených v příloze 1 se oznámí správnímu orgánu, který typ vozidla schválil. Tento orgán pak může:

16.1.1

buď dospět k závěru, že provedené úpravy pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý účinek a že vozidlo ještě splňuje požadavky, nebo

16.1.2

požádat technickou zkušebnu provádějící zkoušky o nový protokol o zkoušce.

16.2	Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které používají tento předpis, postupem podle bodu 14.3.

16.3	Příslušný orgán, který uděluje rozšíření schválení, přidělí každému formuláři oznámení vypracovanému pro toto rozšíření pořadové číslo.

17. SHODNOST VÝROBY

17.1

Každé vozidlo identifikované značkou schválení typu a/nebo dokumentem o schválení v případě typu motoru namontovaného podle ustanovení bodů 5.4 a 14.4 tohoto předpisu se musí z hlediska konstrukčních částí, které ovlivňují emise viditelných znečišťujících látek, shodovat se schváleným typem vozidla.

17.2	K ověření shodnosti podle bodu 17.1 se odebere vozidlo ze série.

17.3	Shodnost vozidla se schváleným typem se ověří na základě popisu uvedeného ve formuláři schválení podle přílohy 2 tohoto předpisu. Kromě toho se vykonají ověřovací zkoušky za těchto podmínek:

17.3.1

Vozidlo s motorem, který nebyl zaběhnut, se podrobí zkoušce při volné akceleraci podle přílohy 5 tohoto předpisu. Vozidlo se považuje za shodné se schváleným typem vozidla, pokud zjištěný koeficient absorpce nepřesáhne o více než 0,5 m–1 hodnotu uvedenou ve značce schválení typu nebo dokumentu o schválení (viz bod 17.1). Na žádost výrobce se místo referenčního paliva může použít běžně dostupné palivo. V případě sporu se musí použít referenční palivo.

17.3.2

Pokud hodnota zjištěná při zkoušce podle bodu 17.3.1 přesáhne o více než 0,5 m-l hodnotu uvedenou ve značce schválení typu nebo dokumentu o schválení (viz bod 17.1), podrobí se motor zkoušce při ustálených otáčkách na křivce plného výkonu podle přílohy 4 tohoto předpisu. Hodnoty emisí viditelných znečišťujících látek nesmějí přesáhnout mezní hodnoty stanovené v příloze 7 tohoto předpisu.

18. SANKCE ZA NESHODNOST VÝROBY

18.1	Nejsou-li splněny požadavky stanovené v bodu 17.1 nebo nevyhovělo-li vozidlo zkouškám stanoveným v bodu 17.3, může být schválení udělené typu vozidla podle tohoto předpisu odejmuto.

18.2

19. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela zastaví výrobu vozidla schváleného v souladu s tímto předpisem, informuje o tom orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného oznámení tento orgán o této skutečnosti informuje ostatní smluvní strany dohody, které používají tento předpis, kopií formuláře schválení, který má na konci velkými písmeny uvedenu poznámku „VÝROBA UKONČENA“, k níž se připojí datum a podpis.

20. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN PROVÁDĚJÍCÍCH ZKOUŠKY PRO SCHVÁLENÍ TYPU A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody, které používají tento předpis, oznámí sekretariátu OSN názvy a adresy technických zkušeben provádějících zkoušky pro schválení typu a správních orgánů, které udělují schválení typu a jimž se zasílají formuláře osvědčující schválení, rozšíření, odmítnutí či odejmutí schválení vydané v ostatních zemích.

ČÁST III – EMISE VIDITELNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK VE VÝFUKOVÝCH PLYNECH MOTOROVÉHO VOZIDLA, JEHOŽ MOTOR NEBYL SCHVÁLEN ZVLÁŠŤ

21. DEFINICE

Pro účely části III tohoto předpisu se:

21.1	„schválením vozidla“ rozumí schválení typu vozidla z hlediska omezení emisí viditelných znečišťujících látek vypouštěných motorem;

21.2	„typem vozidla“ rozumí kategorie motorových vozidel, která se vzájemně neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou vlastnosti vozidla a motoru podle přílohy 1 tohoto předpisu.

21.3	Další definice použitelné pro tuto část III jsou uvedeny v bodu 2 tohoto předpisu.

22. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

22.1	Žádost o schválení typu vozidla z hlediska omezení emisí znečišťujících látek vypouštěných motorem podává výrobce vozidla nebo jeho pověřený zástupce.

22.2	K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží níže uvedené dokumenty a tyto podrobné údaje:

22.2.1

popis typu vozidla a motoru obsahující všechny podrobné údaje uvedené v příloze 1.

22.3

Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu stanovené v bodu 24 předpisu se předá motor a zařízení stanovené v příloze 1 předpisu k montáži do vozidla, které má být schváleno. Zkouška však může být provedena na vozidle představujícím typ vozidla, který má být schválen, pokud to výrobce požaduje a technická zkušebna provádějící zkoušky pro schválení typu s tím souhlasí.

23. SCHVÁLENÍ

23.1	Schválení typu vozidla se udělí, jestliže vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 24.

23.2

23.3	Schválení či rozšíření nebo odmítnutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu musí být oznámeno smluvním stranám dohody, které používají tento předpis, na formuláři, který odpovídá vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

23.4	Na každé vozidlo, které je shodné s typem vozidla schváleným podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení upevní mezinárodní značka schválení typu, která se skládá:

23.4.1

z kruhu, v němž je písmeno „E“ následované rozlišovacím číslem země, která schválení udělila (3);

23.4.2

z čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu napravo od kruhu podle bodu 5.4.1;

23.4.3

z dodatečného symbolu v podobě obdélníku, v němž je číslo vyjadřující v m-1 korigovaný koeficient absorpce, který byl zjištěn v době schvalování během zkoušky při volné akceleraci a který byl stanoven v době schvalování postupem popsaným v příloze 5 bodu 3.2 tohoto předpisu.

23.5

Pokud se vozidlo shoduje s typem schváleným podle jednoho či více dalších předpisů připojených k dohodě, nemusí se v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, opakovat symbol předepsaný v bodu 23.4.1; v tomto případě se čísla předpisů a čísla schválení typu i dodatečné symboly podle všech předpisů, podle nichž bylo schválení uděleno v zemi, která vydala schválení podle tohoto předpisu, umístí do svislých sloupců napravo od symbolu podle bodu 23.4.1.

23.6	Značka schválení typu a dodatečný symbol musí být zřetelně čitelné a nesmazatelné.

23.7	Značka schválení typu se umístí na štítek s údaji o vozidle upevněný výrobcem nebo v jeho blízkosti.

23.8	V příloze 3 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení typu a dodatečného symbolu.

24. POŽADAVKY A ZKOUŠKY

24.1 Obecně

Konstrukční části, které mohou ovlivnit emise viditelných znečišťujících látek, musí být navrženy, vyrobeny a smontovány tak, aby vozidlo při normálním použití bylo schopno splňovat ustanovení tohoto předpisu navzdory vibracím, kterým může být vystaveno.

24.2 Požadavky týkající se zařízení pro studený start

24.2.1

Zařízení pro studený start musí být navrženo a vyrobeno tak, aby nemohlo být uvedeno v činnost nebo ponecháno v činnosti, jestliže je motor normálně v chodu.

24.2.2

Bod 24.2.1 se nepoužije, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

24.2.2.1

24.2.2.2

ponechá-li se zařízení pro studený start v činnosti, způsobí to v přiměřeném čase zastavení motoru.

24.3 Požadavky týkající se emisí viditelných znečišťujících látek

24.3.1

Emise viditelných znečišťujících látek vypouštěných vozidlem typu předaného ke schválení se měří oběma metodami popsanými v přílohách 4 a 5 tohoto předpisu, které se týkají zkoušek při ustálených otáčkách a zkoušek při volné akceleraci. Je-li k provádění těchto zkoušek u hybridních elektrických vozidel nutný zvláštní postup, musí být tento podrobně uveden v servisní příručce (nebo rovnocenném dokumentu). Tento zvláštní postup nesmí vyžadovat použití jiného zvláštního vybavení, než které se poskytuje s vozidlem.

24.3.2

Emise viditelných znečišťujících látek změřené metodou podle přílohy 4 tohoto předpisu nesmějí překročit mezní hodnoty uvedené v příloze 7 tohoto předpisu.

24.3.3

24.3.4

Je přípustné použít rovnocenné měřicí přístroje. Použije-li se jiný přístroj, než je uveden v příloze 8 tohoto předpisu, je nutno prokázat jeho rovnocennost pro dotyčný motor.

25. ÚPRAVA TYPU VOZIDLA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

25.1	Každá úprava typu vozidla nebo typu konstrukční součásti z hlediska vlastností uvedených v příloze 1 tohoto předpisu se oznámí správnímu orgánu, který typ vozidla schválil. Tento orgán pak může:

25.1.1

buď dospět k závěru, že provedené úpravy pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý účinek a že vozidlo v každém případě ještě splňuje požadavky, nebo

25.1.2

požádat technickou zkušebnu provádějící zkoušky o nový protokol o zkoušce.

25.2	Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které používají tento předpis, postupem podle bodu 23.3.

25.3	Příslušný orgán, který uděluje rozšíření schválení, přidělí každému formuláři oznámení vypracovanému pro toto rozšíření pořadové číslo.

26. SHODNOST VÝROBY

26.1	Každé vozidlo se značkou schválení typu podle tohoto předpisu se musí z hlediska konstrukčních částí, které ovlivňují emise viditelných znečišťujících látek vypouštěných motorem, shodovat se schváleným typem vozidla.

26.2	K ověření shodnosti podle bodu 26.1 se odebere ze série vozidlo se značkou schválení typu podle tohoto předpisu.

26.3	Shodnost vozidla se schváleným typem se ověří na základě popisu uvedeného ve formuláři schválení. Kromě toho se vykonají ověřovací zkoušky za těchto podmínek:

26.3.1

Vozidlo, které nebylo zaběhnuto, se podrobí zkoušce při volné akceleraci podle přílohy 5 tohoto předpisu. Vozidlo se považuje za shodné se schváleným typem, pokud zjištěný koeficient absorpce nepřesáhne o více než 0,5 m–1 hodnotu uvedenou ve značce schválení typu (viz bod 26.1). Na žádost výrobce se místo referenčního paliva může použít běžně dostupné palivo. V případě sporu se musí použít referenční palivo.

26.3.2

Pokud hodnota zjištěná při zkoušce podle bodu 26.3.1 přesáhne o více než 0,5 m-l hodnotu uvedenou ve značce schválení typu, podrobí se motor vozidla zkoušce při ustálených otáčkách na křivce plného výkonu podle přílohy 4 tohoto předpisu. Hodnoty emisí viditelných znečišťujících látek nesmějí přesáhnout mezní hodnoty stanovené v příloze 7 tohoto předpisu.

27. SANKCE ZA NESHODNOSTI VÝROBY

27.1	Nejsou-li splněny požadavky stanovené v bodu 26.1 nebo nevyhovělo-li vozidlo nebo vozidla zkouškám stanoveným v bodu 26.3, může být schválení udělené typu vozidla podle tohoto předpisu odejmuto.

27.2

28. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

29. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN PROVÁDĚJÍCÍCH ZKOUŠKY PRO SCHVÁLENÍ TYPU A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

(1) 1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Jugoslávii, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (volné), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (volné), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (volné), 34 pro Bulharsko, 35–36 (volné), 37 pro Turecko, 38–39 (volné), 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (volné), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy, přičemž používají svůj příslušný symbol EHK), 43 pro Japonsko, 44 (volné), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu a 47 pro Jižní Afriku. Další čísla se přidělí ostatním zemím v chronologickém pořadí, v němž ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel nebo v němž k ní přistoupí, a čísla takto přidělená oznámí generální tajemník OSN smluvním stranám dohody.

(2) Viz poznámka pod čarou 1.

(3) Viz poznámka pod čarou 1.

PŘÍLOHA 1

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA A VZNĚTOVÉHO MOTORU A INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE PROVEDENÍ ZKOUŠEK (1) (2)

Poznámka: Písmeno „E“ před číslicemi znamená: informace je nutno poskytnout ke schválení emisí. Není-li před číslicemi uvedeno žádné písmeno, znamená to: informace je nutno poskytnout v každém případě.

Poznámky pod čarou viz konec přílohy.

0. POPIS VOZIDLA

0.1

Značka:

0.2

Typ:

0.3	Jméno a adresa výrobce:

0.4	Typ motoru a číslo schválení typu:

1. POPIS MOTORU

1.1

Značka:

1.2	Obchodní značka:

1.3	Jméno a adresa výrobce:

1.4	Typ (typy):

1.5	Pracovní cyklus: čtyřdobý/dvoudobý/jiný (3)

1.6	Vrtání: ………… mm

1.7	Zdvih: ………… mm

1.8	Zdvihový objem: ………… cm3

1.9	Počet a uspořádání válců a pořadí zapalování:

1.10	Spalovací systém: popis:

1.11	Výkresy spalovacího prostoru a hlavy pístu:

1.12	Kompresní poměr (4):

1.13	Minimální průřezy vstupních a výstupních průchodů (4):

2. SYSTÉM CHLAZENÍ: CHLAZENÍ KAPALINOU/VZDUCHEM (3)

2.1 Vlastnosti systému chlazení kapalinou:

2.1.1

Druh kapaliny:

2.1.2

Oběhové čerpadlo (3): popis nebo značka (značky) a typ (typy)

2.1.3

Popis systémů chladiče/ventilátoru:

2.1.4

Převodový poměr (3):

2.1.5

Max. teplota na výstupu (3): ………… °C

2.2 Vlastnosti systému chlazení vzduchem:

2.2.1

Systém dmychadla: vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy):

2.2.2

Převodový poměr (poměry) (3):

2.2.3

Systémy regulace teploty: ano/ne (3) – stručný popis:

2.2.4

Vedení vzduchu: popis:

2.2.5

Max. teplota na typickém místě (5): ………… °C

3. SYSTÉM SÁNÍ VZDUCHU A DODÁVKA PALIVA

3.1 Systém sání vzduchu

3.1.1

Popis a výkresy systému sání vzduchu a jeho příslušenství (topidlo, tlumič hluku sání, vzduchový filtr atd.) nebo značka (značky) a typ (typy), pokud se zkouška provádí na celém systému, jak jej dodává výrobce vozidla, ve vozidle nebo na zkušebním stavu:

3.1.2

Maximální přípustný podtlak v sání na typickém místě (upřesněte místo měření) (4) (5): ………… kPa

3.2 Přeplňování (3): ano/ne

3.2.1

Popis systému přeplňování:

3.2.2

Vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy):

3.2.3

Maximální teplota vzduchu na výstupu výměníku sání (4) (5): ………… °C

3.3 Systém vstřikování:

3.3.1 Nízkotlaký úsek:

3.3.1.1

Dodávka paliva:

3.3.1.2

Charakteristický tlak nebo značka (značky) a typ (typy):

3.3.2 Vysokotlaký úsek:

3.3.2.1

Popis systému vstřikování:

3.3.2.1.1

Čerpadlo: popis nebo značka (značky) a typ (typy):

3.3.2.1.2

Dodávka ………… mm3/zdvih při otáčkách motoru ……….. ot/min při plném vstřiku nebo charakteristický diagram (3) (4) (5)

Uveďte použitou metodu: na motoru/na zkušebním stavu čerpadla (3)

Při regulaci řízené přeplňovacím tlakem uveďte charakteristickou dodávku paliva a přeplňovací tlak v závislosti na otáčkách motoru.

3.3.2.1.3

Statické časování vstřiku (4) (5):

3.3.2.1.4

Automatický předvstřik (4):

3.3.3 Vstřikovací potrubí

3.3.3.1

Délka (4) (5):

3.3.3.2

Vnitřní průměr (4) (5):

3.3.4 Vstřikovač (vstřikovače)

3.3.4.1

Značka (značky):

3.3.4.2

Typ (typy):

3.3.4.3

Otevírací tlak (4): ………… MPa

3.3.5 Regulátor

3.3.5.1

Popis systému regulátoru nebo značka (značky) a typ (typy):

3.3.5.2

Otáčky, při kterých začíná omezení, při plném zatížení (4) (5): ………… ot/min (maximální jmenovité otáčky)

3.3.5.3

Maximální otáčky bez zatížení (4) (5): ………… ot/min

3.3.5.4

Volnoběžné otáčky (4) (5): ………… ot/min

E 3.4 Systém pro studený start

Popis nebo značka (značky) a typ (typy):

E 3.5

Další zařízení ke snížení kouřových emisí (pokud existuje a pokud není zahrnuto v jiném bodu):

Popis vlastností:

4. ČASOVÁNÍ VENTILŮ

Maximální zdvih ventilů a úhly otevření a zavření vzhledem k úvratím (jmenovité hodnoty) (4) (5):

5. VÝFUKOVÝ SYSTÉM (3)

5.1	Popis výfukového zařízení, pokud se zkouška provádí s kompletním výfukovým zařízením poskytnutým výrobcem motoru nebo vozidla: Upřesněte protitlak při maximálním netto výkonu a místo měření: …………. kPa Uveďte užitečný objem výfukových plynů (4) (5): ………… cm3

5.2	Pokud se používá zkušební stav, upřesněte protitlak při maximálním netto výkonu a místo měření: kPa Uveďte užitečný objem výfukových plynů (4) (5): ………… cm3

6. SYSTÉM MAZÁNÍ

6.1	Popis systému:

6.2	Oběhová čerpadla (3): ano/ne Popis nebo značka (značky) a typ (typy):

6.3	Chladič oleje (3): ano/ne Popis nebo značka (značky) a typ (typy):

6.4	Směs s palivem (3): ano/ne (poměr mazacího oleje a paliva):

7. OSTATNÍ POMOCNÁ ZAŘÍZENÍ POHÁNĚNÁ MOTOREM

7.1	Pomocná zařízení potřebná k provozu motoru na zkušebním stavu vyjma charakteristik stavu ventilátoru, nebo značka (značky) a typ (typy):

7.1.1

Generátor/alternátory (3): ano/ne

7.1.2

Jiné (3):

E 7.2 Další pomocná zařízení, která jsou v provozu, pokud se zkouška vykonává ve vozidle

Charakteristiky stavu nebo značka (značky) a typ (typy):

E 7.3 Převodovka

Uveďte moment setrvačnosti systému setrvačníku a převodovky, není-li zařazen žádný stupeň (5):

nebo popis, značka (značky) a typ (typy) (pro měnič momentu):

8. VÝKON MOTORU (dle údajů výrobce)

8.1	Volnoběžné otáčky (4): ot/min

8.2	Maximální jmenovité otáčky (4): ot/min

8.3	Minimální jmenovité otáčky (4): ot/min

8.4	Max. netto točivý moment motoru na zkušebním stavu (4): …………Nm při ot/min

8.5	Max. netto výkon motoru na zkušebním stavu (4): ………… kW při ot/min uveďte výkon odebraný ventilátorem kW:

8.5.1

Zkouška na zkušebním stavu

Udávané výkony v místech měření uvedených v příloze 4 bodu 2.2 se uvedou v tabulce 1.

Tabulka 1

Udávané otáčky a výkony motoru/vozidla (3) předaného ke schválení

(Otáčky musí být dohodnuty se zkušebním orgánem)

Měřicí body (7)

Otáčky motoru: n

(ot/min)

Výkon: P (6)

. . . . .

. . .

(1) Pro nekonvenční motory a systémy dodá výrobce údaje rovnocenné údajům zde požadovaným.

(2) U motoru představujícího typ, který má být schválen, se poskytne úplný soubor údajů. U upravených motorů se předloží pouze údaje, které se od tohoto souboru údajů liší.

(3) Nehodící se škrtněte.

(4) Uveďte dovolenou odchylku.

(5) Popřípadě upřesněte rozmezí.

(6) Netto výkon podle přílohy 10.

(7) Viz příloha 5 bod 2.2.

PŘÍLOHA 2

[Maximální formát: A4 (210 × 297 mm)] (1)

(2)

Oznámení týkající se:

bud':

SCHVÁLENÍ;

ODMÍTNUTÍ SCHVÁLENÍ;

ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ;

ODEJMUTÍ SCHVÁLENÍ;

DEFINITIVNÍHO UKONČENÍ VÝROBY (3)

TYPU VOZIDLA/MOTORU (3) Z HLEDISKA EMISÍ

nebo:

POUZE MĚŘENÍ VÝKONU MOTORU

podle předpisu č. 24

Schválení č.:

Rozšíření č.:

1.	Obchodní název nebo značka vozidla (4)

9.	Obchodní název nebo značka motoru:

3.	Typ vozidla (4):

10.	Typ motoru: ………… Schválení motoru č. (4):

11.	Jméno a adresa výrobce:

12.	Jméno a adresa případného zástupce výrobce:

13.	Vozidlo/motor předán ke schválení dne (3):

14.	Technická zkušebna provádějící zkoušky pro schválení typu:

15.	Datum protokolu vydaného touto zkušebnou:

16.	Číslo protokolu vydaného touto zkušebnou:

17.	Výsledky zkoušky

17.1

Emise (3)

17.1.1

Zkoušky při ustálených otáčkách: vozidlo na válcovém dynamometru/motor na zkušebním stavu (3)

Měřicí body	Otáčky motoru n (ot/min)	Výkon P (kW)	Jmenovitý průtok G (l/s)	Naměřené hodnoty absorpce (m– 1)
1
2
3
4
5
6

U schválení typu motoru výkon odebraný ventilátorem během zkoušek (4): ………… kW

17.1.2

Zkoušky při volné akceleraci

17.1.2.1

Zkouška motoru podle přílohy 5 (4)

Procento max. ot/min (5)	Procento max. točivého momentu při ot/min v m-1/	Naměřená hodnota absorpce m–1	Korigovaná absorpce hodnota m–1
100	100
90	100
100	90
90	90
100	80
90	80

17.1.2.2

Zkouška motoru podle tohoto předpisu, části I, nebo zkouška vozidla podle části III (4)

Korigovaná hodnota absorpce: ………… m-1

Ot/min při startu: ………… ot/min

17.2	Udávaný max. netto výkon (4): ………… kW při ………… ot/min

18.	Značka a typ opacimetru:

19.	Základní vlastnosti typu motoru Pracovní cyklus motoru: čtyřdobý/dvoudobý (3) Počet a uspořádání válců: Zdvihový objem: ………… cm3 Dodávka paliva: přímé vstřikování/nepřímé vstřikování (3) Zařízení k přeplňování: ANO/NE (3)

20.	Schválení uděleno/odmítnuto/rozšířeno/odejmuto (3) Důvod (důvody) rozšíření schválení: Místo: Datum: Podpis: Seznam dokumentů obsažených ve spisu ke schválení typu předaných správnímu orgánu, který vydal schválení připojené k tomuto oznámení.

(1) Poznámky pod čarou viz konec přílohy.

(2) Název správního orgánu.

(3) Nehodící se škrtněte.

(4) Vyplňte nebo uveďte „nepoužitelné“ podle druhu požadovaného schválení.

(5) Dolní mezní hodnota může být hodnota uvedená výrobcem v souladu s tímto předpisem, částí I bodem 6.3.4.

PŘÍLOHA 3

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ TYPU

Vzor A

(Viz body 5.8, 14.8 a 23.8 tohoto předpisu)

Výše uvedená značka schválení typu upevněná na motoru/vozidle prokazuje, že dotyčný motor/vozidlo byl/o z hlediska emisí viditelných znečišťujících látek vypouštěných motorem schváleno v Nizozemsku (E 4) podle předpisu č. 24 pod číslem schválení 032439; v době schválení předpis již zahrnoval sérii změn 03. Korigovaný koeficient absorpce je 1,30 m–1 (v případě schválení vozidla).

Vzor B

(Viz body 5.5, 14.5 a 23.5 tohoto předpisu)

Výše uvedená značka schválení typu upevněná na motoru/vozidle prokazuje, že dotyčný typ byl schválen v Nizozemsku (E 4) podle předpisů č. 24 a 33( (1)). Čísla schválení typu udávají, že v době udělení příslušných schválení předpis č. 24 již zahrnoval sérii změn 03, avšak předpis č. 33 byl dosud ve své původní podobě.

(1) Druhé číslo je uvedeno pouze jako příklad.

PŘÍLOHA 4

ZKOUŠKA PŘI USTÁLENÝCH OTÁČKÁCH NA KŘIVCE PLNÉHO VÝKONU

1. ÚVOD

1.1	Tato příloha popisuje metodu stanovení emisí viditelných znečišťujících látek při různých ustálených otáčkách na křivce plného výkonu.

1.2	Zkoušet se může buď na motoru, nebo na vozidle.

2. PRINCIP MĚŘENÍ

2.1	Měří se opacita výfukových plynů vypouštěných motorem pracujícím za podmínek plného zatížení při ustálených otáčkách.

2.2

Provede se dostatečný počet měření v rozsahu mezi maximálními jmenovitými otáčkami a minimálními jmenovitými otáčkami. Krajní měřicí body se musí nacházet na hranicích výše uvedeného rozsahu, jeden bod měření se musí shodovat s otáčkami, při kterých motor má svůj maximální výkon, a jeden s otáčkami, při kterých má svůj maximální točivý moment.

3. PODMÍNKY ZKOUŠKY

3.1 Vozidlo nebo motor

3.1.1

Motor nebo vozidlo musí být dodány v dobrém mechanickém stavu. Motor musí být po záběhu.

3.1.2

Motor se zkouší se zařízením předepsaným v příloze 1 tohoto předpisu.

3.1.3

Seřízení motoru musí být podle údajů výrobce a podle přílohy 1 tohoto předpisu.

3.1.4

Při zkoušce motoru se musí změřit jeho výkon v souladu s přílohou 10 tohoto předpisu, přičemž se musí užít dovolené odchylky podle bodu 3.1.5 této přílohy. Při zkoušce vozidla musí být zajištěno, aby průtok paliva nebyl menší než průtok udaný výrobcem.

3.1.5

Výkon motoru se při měření na zkušebním stavu v průběhu zkoušky při ustálených otáčkách na křivce plného výkonu může lišit od výkonu udaného výrobcem, a sice takto:

maximální výkon

±2 %

v ostatních měřicích bodech

+6 %

–2 %.

3.1.6

Výfukové zařízení nesmí mít žádné otvory, kterými by se mohly ředit plyny vypouštěné motorem. V případech, kdy má motor více vyústek výfuku, musí být tyto vyústky spojeny do jediného vyústění, ve kterém se měří opacita.

3.1.7

Motor pracuje v běžných provozních podmínkách předepsaných výrobcem. Především chladicí kapalina a olej musí mít běžné teploty předepsané výrobcem.

3.2 Palivo

Palivem je referenční palivo, jehož vlastnosti jsou uvedeny v příloze 6 tohoto předpisu.

3.3 Zkušební laboratoř

3.3.1

Měří se absolutní teplota T vzduchu (1) na vstupu sání motoru měřeno ve vzdálenosti do 0,15 m proti směru proudění od místa vstupu do čističe vzduchu, nebo není-li čistič vzduchu použit, ve vzdálenosti do 0,15 m od vstupního nátrubku pro vzduch, vyjádřená v kelvinech, a atmosférický tlak ps vyjádřený v kilopascalech, a určí se atmosférický faktor fa podle bodu 6.4.2.1 přílohy 10 tohoto předpisu, který odpovídá těmto ustanovením:

3.3.1.1

Motory s přirozeným sáním a mechanicky přeplňované motory:

Formula

3.3.1.2

Motory přeplňované turbodmychadlem nebo bez chlazení vstupního vzduchu:

Formula

3.3.2

Aby byla zkouška považována za platnou, musí být parametr fa takový, aby platilo 0,98 ≤ fa ≤ 1,02.

3.4 Zařízení k odběru vzorků a k měření

Koeficient absorpce světla výfukovými plyny se musí měřit opacimetrem splňujícím podmínky stanovené v příloze 8 a instalovaným podle přílohy 9 tohoto předpisu.

4. VYHODNOCENÍ KOEFICIENTU ABSORPCE SVĚTLA

4.1

Pro každé otáčky motoru, při kterých se podle bodu 2.2 měří koeficient absorpce, se vypočítá jmenovitý průtok plynu podle následujících vztahů:

pro dvoudobé motory	:	G = V.n/60
pro čtyřdobé motory	:	G = V.n/120

kde:

G	=	jmenovitý průtok plynu v litrech za sekundu (l/s);
V	=	je zdvihový objem motoru v litrech (l);
n	=	otáčky motoru za minutu (min–1).

4.2	Pokud hodnota jmenovitého průtoku není uvedena v tabulce v příloze 7 tohoto předpisu, stanoví se aplikovaná mezní hodnota lineární interpolací.

(1) Zkoušet lze v klimatizovaných prostorech za řízených atmosférických podmínek.

PŘÍLOHA 5

ZKOUŠKA PŘI VOLNÉ AKCELERACI

1. PODMÍNKY ZKOUŠKY

1.1	Zkouška se musí provést na motoru instalovaném na zkušebním stavu nebo ve vozidle.

1.1.1

Zkouší-li se motor na zkušebním stavu, musí se zkoušet co nejdříve po zkoušce měření opacity při plném zatížení při ustálených otáčkách. Zejména chladicí kapalina a olej musí mít běžné teploty stanovené výrobcem.

1.1.2

Zkouší-li se motor na stojícím vozidle, musí se motor nejprve uvést do běžných provozních podmínek jízdou na silnici nebo na dynamometru. Zkouška se musí provést co nejdříve po ukončení zahřívací doby.

1.2	Spalovací prostor nesmí být ochlazen nebo zanesen nadměrným trváním volnoběhu před zkouškou.

1.3	Musí se dodržet zkušební podmínky stanovené v příloze 4 bodech 3.1, 3.2 a 3.3.

1.4	Použijí se podmínky pro zařízení k odběru vzorků a k měření stanovené v příloze 4 bodu 3.4.

2. METODY ZKOUŠKY

2.1	Viditelné znečišťující látky při volné akceleraci se měří u motoru s maximálními jmenovitými otáčkami a maximálním výkonem.

2.2

Na žádost výrobce se měření provede také na matici až pěti jiných kombinací výkonu a otáček pro motor s menšími otáčkami a nižším výkonem k pokrytí rozsahu otáček a výkonu povoleného v bodu 6.3.4. části I tohoto předpisu zahrnujícího úpravy typu motoru. V tomto případě se viditelné znečišťující látky při ustáleném režimu měří rovněž u motoru s jmenovitými otáčkami a výkonem v těchto ostatních bodech, a to metodou popsanou v příloze 4 tohoto předpisu, aby bylo možno korigovat koeficient absorpce při volné akceleraci v souladu s bodem 3 této přílohy. Tyto hodnoty se zaznamenají do tabulky 2 v příloze 2 tohoto předpisu.

Níže uvedené schéma znázorňuje šest možných měřicích bodů matice a rozsah výkonu a otáček v každém bodě.

	procento max. jmenovitých otáček	procento max. točivého momentu při těchto otáčkách
1	100	100
2	90	100
3	100	90
4	90	90
5	100	80
6	90	80

Každý měřicí bod se vztahuje na oblast výkonu a otáček nalevo od daného bodu a pod tímto bodem a je měřicím bodem pro každý motor s jmenovitými otáčkami a výkonem v této oblasti. Např. měřicí bod u „A“, který platí pro 90 % plného výkonu a 100 % jmenovitých otáček, se vztahuje na oblast jmenovitého výkonu/otáček vymezenou ve schématu body ABCD.

2.3	Při zkoušce na zkušebním stavu se motor odpojí od brzdy, která se nahradí buď rotujícími částmi, které jsou v činnosti, není-li zařazen převodový stupeň, nebo setrvačnou hmotností rovnající se přibližně setrvačné hmotnosti těchto částí (viz bod 7.3 přílohy 1 tohoto předpisu).

2.4	Zkouší-li se na vozidle, nastaví se řadicí páka do polohy „neutrál“ a spojka je sepnuta.

2.5

Při motoru ve volnoběhu se musí akcelerátor sešlápnout rychle, ne však prudce, tak, aby se dosáhlo maximální dodávky vstřikovacího čerpadla. V této poloze se ponechá do dosažení maximálních otáček motoru, kdy začne funkce regulátoru otáček. Jakmile se dosáhne těchto otáček, musí se akcelerátor uvolnit do doby, kdy otáčky motoru klesnou na volnoběžné a opacimetr se vrátí do příslušného stavu.

2.6

Postup podle bodu 2.5 se opakuje nejméně šestkrát, aby se vyčistil výfukový systém a bylo možno provést potřebné nastavení přístrojů. Zaznamenají se maximální hodnoty opacity naměřené při každé po sobě jdoucí akceleraci, dokud se nedosáhne ustálených hodnot. Hodnoty naměřené během volnoběhu motoru po každé akceleraci se neuvažují. Naměřené hodnoty se považují za ustálené, jestliže čtyři po sobě následující hodnoty leží v pásmu o šířce 0,25 m-1 a netvoří klesající řadu. Zaznamená se koeficient absorpce XM , který je aritmetickým průměrem těchto čtyř hodnot.

2.7	Motory vybavené přeplňovacím dmychadlem musí v případě potřeby splňovat následující zvláštní požadavky:

2.7.1

v případě motorů s přeplňovacím dmychadlem, které je spojeno s motorem nebo je motorem mechanicky poháněno a které je možno odpojit, se provedou dva kompletní cykly měření předcházené akceleracemi, přičemž vzduchové dmychadlo je při jednom cyklu zapojeno a při druhém odpojeno. Zaznamená se vyšší hodnota z těchto dvou měření, a

2.7.2

pokud má motor několik vyústek výfuku, musí se zkoušet se všemi vyústkami spojenými vhodným zařízením, které zajistí smíšení plynů a které končí jedinou vyústkou. Zkoušet při volné akceleraci se však může na každé vyústce. V tom případě se k výpočtu korigovaného koeficientu absorpce použije aritmetická střední hodnota z hodnot zaznamenaných na každé vyústce a zkouška se považuje za platnou pouze tehdy, když se krajní z měřených hodnot vzájemně neliší o více než 0,15 m-1.

3. STANOVENÍ KORIGOVANÉ HODNOTY KOEFICIENTU ABSORPCE

Tato ustanovení se použijí, jestliže koeficient absorpce při ustálených otáčkách byl skutečně zjištěn na téže odvozenině typu motoru.

3.1 Značky

XM	=	hodnota koeficientu absorpce při volné akceleraci měřená podle bodu 2.4 této přílohy;
XL	=	korigovaná hodnota koeficientu absorpce při volné akceleraci;
SM	=	hodnota koeficientu absorpce měřeného při ustálených otáčkách (příloha 4 bod 2.1), která se nejvíce blíží předepsané mezní hodnotě odpovídající témuž jmenovitému průtoku;
SL	=	hodnota koeficientu absorpce určená podle přílohy 4 bodu 4.2 pro jmenovitý průtok odpovídající bodu měření, v němž byla naměřena hodnota SM.

3.2	Protože koeficienty absorpce jsou vyjádřeny v m–1, korigovaná hodnota XL je dána menší hodnotou z následujících dvou výrazů:

PŘÍLOHA 6

VLASTNOSTI REFERENČNÍHO PALIVA PŘEDEPSANÉHO PRO ZKOUŠKY PRO SCHVÁLENÍ TYPU A PRO OVĚŘENÍ SHODNOSTI VÝROBY

Vlastnost	Mezní hodnoty a jednotky	Metoda ASTM (1)
Hustota při 15 °C	min. 0,835 kg/l	D 1298
Hustota při 15 °C	max. 0,845 kg/1
Cetanové číslo	min. 51	D 976
Cetanové číslo	max. 57
Destilace (2)		D 86
bod 50 % obj.	min. 245 °C
bod 90 % obj.	min. 320 °C
bod 90 % obj.	max. 340
Konečný bod varu	max. 370 °C
Viskozita při 40 °C	min. 2,5 mm2/s	D 445
Viskozita při 40 °C	max. 3,5 mm2/s
Obsah síry	min. 0,20 % hmot.	D 1266, D 2622 nebo D 2785
Obsah síry	max. 0,50
Bod vzplanutí	min. 55 °C	D 93
Bod ucpání filtru za studena (CFPP)	max. –5 °C	předloha CEN Pr EN116 nebo IP309
Conradsonovo uhlíkové reziduum v 10 % destilačním zbytku	max. 0,20 % hmot.	D 189
10 % destilačním zbytku
Obsah popela	max. 0,01 % hmot.	D 482
Obsah vody	max. 0,05 % hmot.	D 95 nebo D 1744
Koroze mědi při 100 °C	max. 1	D 130
Neutralizační číslo (číslo kyselosti)	max. 0,20 mg KOH/g	D 974

Pozn. 1: Pro všechny shora uvedené vlastnosti budou uvedeny ekvivalentní metody ISO, jakmile budou zveřejněny.

Pozn. 2: Uvedené hodnoty jsou celkově odpařená množství ( % znovuzískaných + % ztrát).

Pozn. 3: Toto palivo může být získáno nepřetržitým procesem a z destilátů z krakování; odsíření je přípustné. Nesmí obsahovat jakékoli kovové přísady.

Pozn. 4: Hodnoty uvedené ve specifikaci jsou „skutečné hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byly uplatněny podmínky normy ASTM D 3244 „Definování výchozích podkladů při sporech o jakost ropných výrobků“ a při určování maximálních hodnot byl uvažován nejmenší rozdíl 2R nad nulou; při stanovení maximálních a minimálních hodnot je nejmenší rozdíl 4R (R = reprodukovatelnost). Nehledě na toto opatření, které je nezbytné ze statistických důvodů, by se měl výrobce paliva snažit o dosažení hodnoty nula, je-li stanovena maximální hodnota 2R, a o dosažení střední hodnoty, je-li udána maximální a minimální mezní hodnota. Je-li třeba objasnit otázku, zda palivo má požadované vlastnosti, použijí se podmínky normy ASTM D 3244.

Pozn. 5: Pokud je pro výpočet tepelné účinnosti motoru nebo vozidla třeba znát výhřevnost paliva, může být vypočtena ze vztahu: měrná energie (výhřevnost) (netto)

MJ/kg = (46,423 – 8,792d2 + 3,170d)

[1 – (x + y + s)] + 9,420 s – 2,499 x, kde:

d je hustota při 15 °C;

x je hmotnostní poměr vody (%/100);

y je hmotnostní poměr popela (%/100);

s je hmotnostní poměr síry (%/100).

(1) Zkratka pro American Society for Testing and Materials, 1916 Race St., Philadelphia, Pennsylvania 19103, USA.

PŘÍLOHA 7

MEZNÍ HODNOTY PRO ZKOUŠKU PŘI USTÁLENÝCH OTÁČKÁCH

Jmenovitý průtok G l/s	Koeficient absorpce k m–1 m–2
42	2,26
45	2,19
50	2,08
55	1,985
60	1,90
65	1,84
70	1,775
75	1,72
80	1,665
85	1,62
90	1,575
95	1,535
100	1,495
105	1,465
110	1,425
115	1,395
120	1,37
125	1,345
130	1,32
135	1,30
140	1,27
145	1,25
150	1,225
155	1,205
160	1,19
165	1,17
170	1,155
175	1,14
180	1,125
185	1,11
190	1,095
195	1,08
200	1,065

Poznámka: Uvedené hodnoty jsou zaokrouhleny na nejbližší 0,01 nebo 0,005; neznamená to, že měření je nutno provádět s tímto stupněm přesnosti.

PŘÍLOHA 8

VLASTNOSTI OPACIMETRŮ

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha definuje podmínky, které musí splňovat opacimetry užité ke zkouškám podle příloh 4 a 5 tohoto předpisu.

2. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OPACIMETRY

2.1	Měřený plyn musí být uzavřen v komoře s neodrazivým vnitřním povrchem.

2.2	Při určování efektivní délky dráhy světla plynem je třeba brát v úvahu možný vliv zařízení chránících zdroj světla a fotoelektrický článek. Tato efektivní délka musí být na přístroji vyznačena.

2.3	Indikační zařízení opacimetru musí mít dvě měřicí stupnice, jednu udávající absorpci světla v absolutních jednotkách od 0 do ∞ (m–1) a druhou lineární od 0 do 100; obě stupnice musí mít rozsah od nuly pro úplný průchod světla do nejvyšší hodnoty stupnice při plném zatmění.

3. POŽADAVKY NA KONSTRUKCI

3.1 Obecně

Konstrukce musí být taková, aby při provozních podmínkách za ustálených otáček byla kouřová komora plněna kouřem rovnoměrné opacity.

3.2 Kouřová komora a těleso opacimetru

3.2.1

Je třeba omezit na minimum dopad rozptýleného světla vznikajícího vnitřními odrazy nebo rozptylovými efekty na fotoelektrický článek (např. úpravou vnitřních povrchů matovou černí nebo vhodným celkovým uspořádáním).

3.2.2

Optické vlastnosti musí být takové, aby společný účinek rozptylu a odrazu nepřekročil jednu jednotku na lineární stupnici, je-li kouřová komora naplněna kouřem s koeficientem absorpce blízkým 1,7 m–1.

3.3 Zdroj světla

Zdrojem světla musí být žárovka s barevnou teplotou v rozsahu od 2 800 K do 3 250 K nebo dioda vyzařující zelené světlo (LED) se spektrálním vrcholem mezi 550 a 570 nm.

Zdroj světla musí být chráněn proti usazování sazí prostředky, které neovlivňují délku optické dráhy více, než jsou meze stanovené výrobcem.

3.4 Čidlo

3.4.1

Čidlo tvoří fotoelektrický článek s křivkou spektrální odezvy podobnou křivce fotopického vidění lidského oka (maximální odezva v rozsahu od 550 nm do 570 nm; méně než 4 % této maximální odezvy pod 430 nm a nad 680 nm).

3.4.2

Konstrukce elektrického obvodu včetně indikačního zařízení musí být taková, aby výstup fotoelektrického článku byl lineární funkcí intenzity vstupujícího světla v celém rozsahu pracovních teplot fotoelektrického článku.

3.5 Měřicí stupnice

3.5.1

Koeficient absorpce světla k se vypočte podle vztahu Ø = Øo e -kL, kde L je efektivní délka dráhy světla měřeným plynem, Øo je vstupující světelný tok a Ø je vystupující světelný tok. Není-li možné stanovit efektivní délku L určitého typu opacimetru přímo podle jeho geometrie, stanoví se:

buď postupem podle bodu 4 této přílohy, nebo

korelací s jiným typem opacimetru, jehož efektivní délka je známa.

3.5.2

Vztah mezi lineární stupnicí 0 až 100 a koeficientem absorpce světla k je dán vztahem

Formula

kde N je údaj na lineární stupnici a k je odpovídající hodnota koeficientu absorpce.

3.5.3

Indikační zařízení opacimetru musí umožňovat odečtení hodnoty koeficientu absorpce 1,7 m-1 s přesností 0,025 m-1.

3.6 Nastavení a kalibrace měřicí aparatury

3.6.1

Elektrický obvod fotoelektrického článku a indikačního zařízení musí být seřiditelný tak, aby když prochází světelný tok kouřovou komorou naplněnou čistým vzduchem nebo komorou identických vlastností, byl ukazatel schopen vrátit se na nulu.

3.6.2

Při vypnuté žárovce a odpojeném nebo zkratovaném měřicím obvodu musí být na stupnici koeficientu absorpce údaj ∞ a tento údaj musí zůstat po opětném zapojení měřicího obvodu.

3.6.3

Průběžné ověřování se uskutečňuje tak, že se do kouřové komory umístí stínítko představující plyn, jehož koeficient absorpce světla k při měření podle bodu 3.5.1 je mezi 1,6 m-1 a 1,8 m-1. Hodnota k musí být známa v rozmezí ± 0,025 m-1.

Ověření spočívá ve zjištění, že při zasunutí stínítka mezi zdroj světla a fotometrický článek se tato hodnota neliší od hodnoty odečtené na indikačním zařízení opacimetru o více než 0,05 m-1.

3.7 Odezva opacimetru

3.7.1

Doba odezvy elektrického měřicího obvodu je dobou, které je zapotřebí, aby indikační zařízení po zasunutí stínítka plně zakrývajícího fotoelektrický článek dosáhlo 90 % výchylky celé stupnice; tato doba musí být 0,9 až 1,1 s.

3.7.2

Tlumení elektrického měřicího obvodu musí být takové, aby počáteční překmit za konečný ustálený údaj po jakékoliv okamžité změně na vstupu (např. vložení kalibračního stínítka) nepřekročil 4 % údaje jednotek na lineární stupnici.

3.7.3

Doba odezvy opacimetru vlivem fyzikálních jevů v kouřové komoře je dobou mezi vstupem plynu do měřicího přístroje a úplným vyplněním kouřové komory; tato doba nesmí překročit 0,4 s.

3.7.4

Tato ustanovení se vztahují pouze na opacimetry, které se používají k měření opacity při volné akceleraci.

3.8 Tlak měřeného plynu a vzduchu k vyplachování

3.8.1

Tlak výfukového plynu v kouřové komoře se nesmí lišit o více než 75 mm vodního sloupce od atmosférického tlaku.

3.8.2

Změny tlaku měřeného plynu a vzduchu k vyplachování nesmějí způsobit, aby se koeficient absorpce plynu s koeficientem absorpce 1,7 m–1 měnil o více než 0,05 m-1.

3.8.3

Opacimetr musí být vybaven vhodným zařízením pro měření tlaku v kouřové komoře.

3.8.4

Meze změn tlaku plynu a vzduchu k vyplachování v kouřové komoře stanovuje výrobce zařízení.

3.9 Teplota měřeného plynu

3.9.1

V každém bodě kouřové komory musí být v okamžiku měření teplota plynu mezi 70 °C a maximální teplotou stanovenou výrobcem opacimetru tak, aby se indikace při komoře naplněné plynem s koeficientem absorpce 1,7 m-1 v celém teplotním rozsahu neměnila o více než 0,1 m-1.

3.9.2

Opacimetr musí být vybaven vhodným zařízením pro měření teploty v kouřové komoře.

4. EFEKTIVNÍ DÉLKA „L“ OPACIMETRU

4.1 Obecně

4.1.1

U některých typů opacimetrů nemá plyn konstantní opacitu mezi zdrojem světla a fotometrickým článkem nebo mezi průhlednými částmi, které chrání zdroj světla a fotometrický článek. V takových případech je efektivní délkou L délka sloupce plynu rovnoměrné opacity, která dává stejnou absorpci světla, jako dává plyn, který je do opacimetru normálně napouštěn.

4.1.2

Efektivní délka dráhy světla se získá porovnáním údaje N normálně pracujícího opacimetru s údajem No , na opacimetru upraveném tak, aby zkoušený plyn vyplnil přesně definovanou délku Lo .

4.1.3

Pro stanovení potřebných korekcí na posun nuly je třeba porovnat rychle za sebou jdoucí údaje.

4.2 Metoda vyhodnocení L

4.2.1

Zkušebním plynem je výfukový plyn konstantní opacity nebo plyn pohlcující světlo, který má podobnou měrnou hmotnost, jako má výfukový plyn.

4.2.2

Stanoví se přesně sloupec opacimetru délky Lo , který může být rovnoměrně vyplněn zkušebním plynem a jehož konce jsou v zásadě kolmé na dráhu světla. Tato délka Lo se musí blížit přepokládané efektivní délce opacimetru.

4.2.3

Změří se střední teplota zkušebního plynu v kouřové komoře.

4.2.4

V případě potřeby je možno připojit do potrubí odběru vzorků co nejblíže k sondě expanzní nádobu mající dostatečný objem pro tlumení pulsací a kompaktní konstrukci. Rovněž může být připojen chladič. Připojení expanzní nádoby a chladiče by nemělo nežádoucím způsobem ovlivňovat složení výfukového plynu.

4.2.5

Zkouška pro stanovení efektivní délky spočívá ve střídavém průchodu vzorku zkušebního plynu normálně pracujícím opacimetrem a stejným přístrojem upraveným podle bodu 4.1.2.

4.2.5.1

Údaje opacimetru musí být v průběhu zkoušky nepřetržitě zaznamenávány zapisovačem, jehož doba odezvy je stejná jako doba odezvy opacimetru nebo je kratší.

4.2.5.2

Při normálním provozu opacimetru je údaj opacity na lineární stupnici N a údaj střední teploty plynů v kelvinech je T.

4.2.5.3

Při známé délce Lo vyplněné stejným zkušebním plynem je údaj opacity na lineární stupnici N0 a údaj střední teploty plynů v kelvinech je To .

4.2.6

Efektivní délka se rovná:

Formula

4.2.7

Zkoušku je třeba zopakovat nejméně se čtyřmi zkušebními plyny, jejichž naměřené hodnoty jsou na lineární stupnici rovnoměrně rozloženy mezi hodnotami 20 a 80.

4.2.8

Efektivní délkou L opacimetru je aritmetický průměr z efektivních délek získaných pro každý z plynů podle bodu 4.2.6.

PŘÍLOHA 9

INSTALACE A POUŽITÍ OPACIMETRU

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

V této příloze je stanovena instalace a použití opacimetrů pro zkoušky podle příloh 4 a 5 tohoto předpisu.

2. VZORKOVACÍ OPACIMETR

2.1 Instalace pro zkoušky při ustálených otáčkách

2.1.1

Poměr průřezu sondy k průřezu výfukového potrubí nesmí být menší než 0,05. Protitlak měřený ve výfukovém potrubí u vstupu sondy nesmí překročit 75 mm vodního sloupce.

2.1.2

Sondou je trubka, jejíž dopředu směřující otevřený konec se nachází v ose výfukového potrubí, popřípadě v ose prodlužovacího potrubí, je-li ho zapotřebí. Sondu je třeba umístit do průřezu, v němž je rozdělení kouře přibližně rovnoměrné. Za tím účelem se sonda umístí co nejdále směrem po proudu plynů ve výfukovém potrubí, popřípadě v prodlužovacím potrubí tak, aby se konec sondy nacházel v přímé části potrubí, která je dlouhá nejméně 6 D od místa odběru vzorků ve směru proti proudu plynů a 3 D ve směru po proudu plynů, kde D je průměr vyústky výfukového potrubí. Je-li použito prodlužovací potrubí, nesmí spojem vnikat vzduch.

2.1.3

Tlak ve výfukovém potrubí a pokles tlaku v potrubí odběru vzorků musí být takové, aby sonda odebírala vzorek v podstatě rovnocenný vzorku, který by byl získán při izokinetickém odběru.

2.1.4

V případě potřeby je možno připojit do potrubí odběru vzorků co nejblíže k sondě expanzní nádobu kompaktní konstrukce a dostatečného objemu pro tlumení pulsací. Rovněž může být připojen chladič. Konstrukce expanzní nádoby a chladiče nesmí nežádoucím způsobem ovlivňovat složení výfukového plynu.

2.1.5

Do výfukového potrubí lze umístit škrtící klapku nebo jiný prostředek pro zvýšení tlaku odebíraného vzorku, a to ve vzdálenosti nejméně 3 D od vzorkovací sondy ve směru po proudu plynů.

2.1.6

Propojovací potrubí mezi sondou, chladicím zařízením, expanzní nádobou (je-li zapotřebí) a opacimetrem musí být co nejkratší a musí splňovat požadavky na tlak a teplotu podle přílohy 8 bodů 3.8 a 3.9. Potrubí musí být od místa odběru vzorků k opacimetru nakloněno směrem nahoru, přičemž je třeba se vyvarovat ostrých ohybů, ve kterých by se mohly usazovat saze. Před opacimetrem je třeba instalovat obtokový ventil, pokud není součástí opacimetru.

2.1.7

Během zkoušky je třeba ověřit, zda jsou v měřicí komoře splněny požadavky přílohy 8 bodu 3.8 týkající se tlaku a požadavky přílohy 8 bodu 3.9 týkající se teploty.

2.2 Instalace pro zkoušky při volné akceleraci

2.2.1

Poměr průřezu sondy k průřezu výfukového potrubí nesmí být menší než 0,05. Protitlak měřený ve výfukovém potrubí u vstupu sondy nesmí překročit 75 mm vodního sloupce.

2.2.2

2.2.3

Vzorkovací systém musí být takový, aby při všech otáčkách motoru byl tlak vzorku v opacimetru v mezích stanovených v příloze 8 bodu 3.8.2. Splnění této podmínky lze ověřit zjištěním tlaku vzorku při volnoběhu motoru a při maximálních nezatížených otáčkách. V závislosti na vlastnostech opacimetru lze tlak regulovat pevnou redukcí nebo škrtící klapkou ve výfukovém potrubí nebo v prodlužovacím potrubí.

Při jakékoli použité metodě nesmí protitlak ve výfukovém potrubí v místě vstupu sondy překročit 75 mm vodního sloupce.

2.2.4

Spojovací potrubí k opacimetru musí být co nejkratší. Potrubí musí být od místa odběru vzorků k opacimetru nakloněno směrem nahoru, přičemž je třeba se vyvarovat ostrých ohybů, ve kterých by se mohly usazovat saze. Před opacimetrem může být instalován obtokový ventil, který v době, kdy se neprovádí měření, izoluje opacimetr od proudu výfukových plynů.

3. PLNOPRŮTOČNÝ OPACIMETR

Pro zkoušky při ustálených otáčkách a při volné akceleraci platí pouze tyto obecné podmínky:

3.1	Spoje v potrubí mezi výfukovým potrubím a opacimetrem nesmí umožňovat vnikání vzduchu zvenčí.

3.2

Spojovací potrubí k opacimetru musí být co nejkratší, podobně jako v případě vzorkovacích opacimetrů. Systém potrubí musí být od výfukového potrubí k opacimetru nakloněn směrem nahoru, přičemž je třeba se vyvarovat ostrých ohybů, ve kterých by se mohly usazovat saze. Před opacimetrem může být instalován obtokový ventil, který v době, kdy se neprovádí měření, izoluje opacimetr od proudu výfukových plynů.

3.3	Před opacimetrem může být též zapotřebí chladicí systém.

PŘÍLOHA 10

METODA „EHK“ MĚŘENÍ NETTO VÝKONU VZNĚTOVÝCH MOTORŮ

1. ÚČEL

Tato ustanovení se týkají metody sestrojení křivky výkonu při plném zatížení spalovacího motoru jako funkce otáček motoru.

2. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato metoda se týká spalovacích motorů, které se používají k pohonu vozidel, na něž se vztahuje tento předpis a předpis č. 15 (E/ECE/324-E/ECE/505/Rev.l/Add.14/Rev.3).

Motory náležejí do jedné z těchto kategorií:

pístové spalovací motory s posuvně vratným pohybem pístu (zážehové nebo vznětové) s výjimkou motorů s volnými písty;

motory s rotujícími písty.

Motory mohou být s přirozeným sáním, jakož i přeplňované.

3. DEFINICE

Pro účely těchto ustanovení se:

„netto výkonem“ rozumí výkon dosažený na zkušebním stavu na konci klikového hřídele nebo rovnocenného orgánu (1) při odpovídajících otáčkách motoru a s pomocným zařízením uvedeným v tabulce 1;

„sériově vyráběným zařízením“ rozumí zařízení určené výrobcem pro předpokládané použití.

4. PŘESNOST MĚŘENÍ

4.1 Točivý moment

±1 % měřeného točivého momentu (2)

4.2 Otáčky motoru

±0,5 % měřených otáček

4.3 Spotřeba paliva

±1 % měřené spotřeby

4.4 Teplota paliva

±2 K 4,5

4.5 Teplota vzduchu

±2 K

4.6 Barometrický tlak

±100 Pa

4.7 Podtlak v sacím potrubí (viz poznámku 1a k tabulce 1)

±50 Pa

4.8 Tlak ve výfukovém potrubí (viz poznámku 1b k tabulce 1)

±200 Pa

5. ZKOUŠKA KE STANOVENÍ NETTO VÝKONU MOTORU

5.1 Pomocná zařízení

5.1.1 Použitá pomocná zařízení

Při zkoušce musí být na zkušebním stavu instalována pomocná zařízení nezbytná pro práci motoru při předpokládaném použití (uvedená v tabulce 1), pokud možno ve stejné poloze, v jaké by se nacházela při předpokládaném použití.

5.1.2 Odpojená pomocná zařízení

Pomocná zařízení, která jsou nutná pouze k provozu vozidla a bývají namontována na motoru, musí být při zkoušce odstraněna. Jako příklad lze uvést:

—	vzduchový kompresor pro brzdy,

—	čerpadlo posilovače řízení,

—	čerpadlo systému odpružení,

—	klimatizační systém.

Pokud nelze pomocné zařízení odmontovat, může se stanovit výkon, který toto zařízení odebírá v nezatíženém stavu, a připočíst k měřenému výkonu motoru.

Tabulka 1

Pomocná zařízení instalovaná při zkoušce ke stanovení netto výkonu motoru

Číslo

Pomocná zařízení

Použití při zkoušce netto výkonu

Sací systém

–	sběrné sací potrubí

–	zařízení pro omezení emisí z klikové skříně

Ano, sériově vyráběné zařízení

–	vzduchový filtr

–	tlumič sání

–	omezovač otáček

Ano, sériově vyráběné zařízení (3)

Zařízení pro předehřívání nasávaného vzduchu

Ano, sériově vyráběné zařízení. Pokud možno, seřídit v nejvýhodnější poloze

Výfukový systém

–	čistič výfuku

Ano, sériově vyráběné zařízení.

–	sběrné výfukové potrubí

–	přeplňovací zařízení

–	spojovací potrubí (4)

–	tlumič (4)

–	výfuková trubka (4)

–	výfuková brzda (5)

Čerpadlo pro dodávku paliva (6)

Ano, sériově vyráběné zařízení.

Karburátor

–	elektronický systém řízení, měřič průtoku vzduchu atd. (jsou-li instalovány)

Ano, sériově vyráběné zařízení.

–	redukční ventil

–

odpařovač

–

směšovač

Zařízení pro plynové motory

Zařízení pro vstřikování paliva

(pro zážehové a vznětové motory)

–

předfiltr

Ano, sériově vyráběné zařízení.

–

filtr

–

čerpadlo

–	vysokotlaké potrubí

–	vstřikovač

–	škrtící klapka v sacím potrubí (7), je-li instalována

–	elektronický systém řízení, měřič průtoku vzduchu atd. ... (jsou-li instalovány)

–	regulátor/systém ovládání

–	automatická zarážka plného zatíženíu ozubené tyče v závislosti na atmosférických podmínkách

Zařízení pro chlazení kapalinou

–	kapota motoru

–	kryt výstupu vzduchu

–

chladič

–	ventilátor (8) (9)

–	proudnicový kryt ventilátoru

–	vodní čerpadlo

–	termostat (10)

Ano (11), sériově vyráběné zařízení

Chlazení vzduchem

–	proudnicový kryt

–	dmychadlo (8) (9)

Ano, sériově vyráběné zařízení

Zařízení pro regulaci teploty

Ano, sériově vyráběné zařízení

Elektrická zařízení

Ano (12), sériově vyráběné zařízení

Přeplňovací zařízení

(je-li instalováno)

–	kompresor poháněný přímo motorem a/nebo výfukovými plyny

Ano, sériově vyráběné zařízení

–	mezichladič (13)

–	čerpadlo chladicí kapaliny nebo ventilátor (poháněné motorem)

–	zařízení regulující průtok chladicí kapaliny (je-li instalováno)

Pomocný ventilátor zkušebního stavu

Ano, je-li nutný

Zařízení proti znečišťujícím látkám (5)

Ano, sériově vyráběné zařízení

5.1.3 Pomocná zařízení pro spouštění vznětových motorů

U pomocných zařízení sloužících ke spouštění vznětových motorů přicházejí v úvahu tyto dva případy:

a)	elektrické spouštění: instaluje se generátor, který v případě potřeby napájí pomocná zařízení nezbytná pro práci motoru;

b)	spouštění jinými než elektrickými prostředky: jsou-li pro práci motoru nezbytná určitá elektrická pomocná zařízení, instaluje se generátor, který tato zařízení napájí. V opačném případě se generátor odstraní.

V obou případech je instalován a v podmínkách bez zatížení pracuje systém, který vyrábí a akumuluje energii potřebnou pro spouštění.

5.2 Podmínky seřízení

Podmínky seřízení při zkoušce ke stanovení netto výkonu jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

Podmínky seřízení

1	Seřízení karburátoru (karburátorů)	Seřízeno podle údajů výrobce pro sériovou výrobu a použito bez další změny pro určité použití.
2	Seřízení dávkování vstřikovacího čerpadla
3	Seřízení zapalování nebo vstřiku (křivka předstihu)
4	Seřízení regulátoru
5	Zařízení proti znečišťujícím látkám

5.3 Podmínky zkoušky

5.3.1

Zkouška ke stanovení netto výkonu se u zážehových motorů provádí při plném plynu a u vznětových motorů při pevném nastavení vstřikovacího čerpadla pro plné zatížení, přičemž motor je vystrojen podle tabulky 1.

5.3.2

Měří se při stabilizovaných pracovních podmínkách a při dostatečné dodávce čerstvého vzduchu do motoru. Motor musí být předem zaběhnut podle doporučení výrobce. Ve spalovacích prostorech mohou být v omezeném množství přítomny usazeniny. Podmínky zkoušky, jako je vstupní teplota nasávaného vzduchu, musí být zvoleny co nejblíže referenčním podmínkám (viz bod 6.2), aby byla hodnota korekčního součinitele co nejnižší.

5.3.3

Teplota vzduchu nasávaného do motoru (okolní teplota) se měří ve vzdálenosti do 0,15 m před proti směru proudění od místa vstupu do čističe vzduchu, nebo není-li čistič vzduchu použit, ve vzdálenosti do 0,15 m od vstupního nátrubku pro vzduch. Teploměr nebo termočlánek musí být stíněn proti sálavému teplu a umístěn přímo do proudu vzduchu. Musí být rovněž stíněn proti zpětnému stříkání paliva. K získání reprezentativního průměru vstupní teploty se měří v dostatečném počtu měřicích míst.

5.3.4

Měřit se nesmí, dokud točivý moment, otáčky a teplota nejsou po dobu nejméně jedné minuty v podstatě konstantní.

5.3.5

Otáčky motoru se během zkušebního chodu nebo během měření nesmějí odchylovat od zvolených otáček o více než ±1 % nebo ±10 min–1, podle toho, která z těchto hodnot je větší.

5.3.6

Hodnoty zatížení brzdy, spotřeby paliva a teploty nasávaného vzduchu se musí odečítat současně, za výsledek měření se považuje hodnota, která je průměrem dvou ustálených po sobě následujících hodnot, které se u zatížení brzdy a spotřeby paliva neliší o více než 2 %.

5.3.7

Teplota chladicí kapaliny na výstupu z motoru se musí udržovat s přesností ±5 °K na horní termostatem řízené teplotě určené výrobcem. Pokud výrobce teplotu neuvádí, musí být teplota (353 ± 5) °K. U vzduchem chlazených motorů musí být v bodě určeném výrobcem udržována teplota v mezích –20 oK na úrovni maximální teploty určené výrobcem za referenčních podmínek.

5.3.8

Teplota paliva se měří na vstupu do karburátoru nebo do systému vstřikování a udržuje se v mezích určených výrobcem.

5.3.9

Teplota mazacího oleje měřená v olejové vaně nebo na výstupu z chladiče oleje (je-li namontován) se musí udržovat v mezích určených výrobcem.

5.3.10

Pokud je to nezbytné k udržení teploty v mezích stanovených v bodech 5.3.7, 5.3.8 a 5.3.9, může být použit pomocný regulační systém.

5.3.11

Použije se některé z paliv dostupných na trhu bez jakýchkoli přísad potlačujících kouřivost. Ve sporných případech se použije referenční palivo:

a)	u vznětových motorů palivo vymezené CEC (14) v CEC-RF-03-A-80;

b)	u zážehových motorů palivo vymezené v CEC-RF-01-A-80.

5.4 Postup zkoušky

Měří se při dostatečném počtu různých otáček motoru, umožňujícím přesně definovat celou křivku výkonu od nejnižších po nejvyšší otáčky doporučené výrobcem. V tomto intervalu otáček musí být zahrnuty otáčky, při kterých má motor svůj nejvyšší výkon. Při každých otáčkách se stanoví průměr nejméně ze dvou měření v ustáleném stavu.

5.5 Zaznamenávané údaje

Zaznamenávají se údaje uvedené v dodatku k této příloze.

6. KOREKČNÍ SOUČINITELE VÝKONU

6.1 Definice

Korekčním součinitelem výkonu je koeficient α, kterým se musí vynásobit změřený výkon, aby se stanovil výkon motoru při referenčních atmosférických podmínkách uvedených v bodu 6.2.

P o = α P ,

kde

P o je korigovaný výkon (tj. výkon při referenčních atmosférických podmínkách);

α je korekční součinitel (α a nebo α d);

P je měřený výkon (výkon zjištěný při zkoušce).

6.2 Referenční atmosférické podmínky

6.2.1

Teplota (T o): 298 K (25 °C)

6.2.2

Tlak suchého vzduchu (P so): 99 kPa

Poznámka: hodnota tlaku suchého vzduchu je založena na celkovém tlaku 100 kPa a tlaku vodní páry 1 kPa.

6.3 Atmosférické podmínky při zkoušce

Během zkoušky musí být dodrženy tyto atmosférické podmínky:

6.3.1 Teplota (T)

U zážehových motorů 288 K ≤ T ≤ 308 K

U vznětových motorů 283 K ≤ T ≤ 313 K

6.3.2 Tlak (Ps)

80 kPa ≤ P s ≤ 110 kPa

6.4 Stanovení korekčních součinitelů α a a α d (15)

6.4.1 Zážehový motor s přirozeným sáním nebo přeplňovaný motor – součinitel αa:

Korekční součinitel α a se zjistí z této rovnice:

Formula

(16)

kde

P s je atmosférický tlak suchého vzduchu v kilopascalech (kPa), tj. celkový barometrický tlak minus tlak vodní páry;

T je absolutní teplota vzduchu nasávaného motorem v kelvinech (K).

Podmínky, které musí být v laboratoři splněny

Aby byla zkouška platná, musí být korekční součinitel α a takový, aby platilo 0,93 ≤ α a ≤ 1,07.

V případě překročení těchto mezních hodnot se v protokolu o zkoušce uvede získaná korigovaná hodnota a přesné údaje o podmínkách při zkoušce (teplota a tlak).

6.4.2 Vznětové motory – součinitel αd:

Korekční součinitel výkonu (α d) vznětových motorů při konstantním průtoku paliva se získá pomocí vzorce:

α d = (f a)fm

kde

f a je atmosférický činitel;

f m je charakteristický parametr pro každý typ motoru a seřízení.

6.4.2.1 Atmosférický činitel f a

Tento činitel vyjadřuje účinek podmínek okolního prostředí (tlaku, teploty, vlhkosti) na vzduch nasávaný motorem.

Vzorec pro stanovení atmosférického činitele se různí podle druhu motoru.

6.4.2.1.1

Motory s přirozeným sáním a s mechanickým přeplňováním.

Formula

6.4.2.1.2

Motory přeplňované turbodmychadlem s mezichladičem nasávaného vzduchu nebo bez mezichladiče

Formula

6.4.2.2

Činitel motoru f m

fm je funkcí korigovaného průtoku paliva q c podle vzorce:

f m = 0,036q c – 1,14

kde

q c = q/r

kde

q je průtok paliva v mg na jeden cyklus a na litr celkového zdvihového objemu (mg/l na 1 cyklus);

r je poměr tlaků mezi výstupem a vstupem kompresoru (u motorů s přirozeným sáním r = 1).

Uvedený vzorec platí pro interval hodnot q c od 40 mg/l na 1 cyklus do 65 mg/l na 1 cyklus.

Pro hodnoty q c nižší než 40 mg/l na 1 cyklus se použije konstantní hodnota f m = 0,3.

Pro hodnoty q c vyšší než 65 mg/l na 1 cyklus se použije konstantní hodnota f m = 1,2 (viz obrázek níže):

6.4.2.3 Podmínky, které musí být v laboratoři splněny

Aby byla zkouška platná, musí být korekční součinitel α d takový, aby platilo 0,9 ≤ α d ≤ 1,1.

V případě překročení těchto mezních hodnot se v protokolu o zkoušce uvede získaná korigovaná hodnota a přesné údaje o podmínkách při zkoušce (teplota a tlak).

7. PROTOKOL O ZKOUŠCE

Protokol o zkoušce musí obsahovat výsledky a veškeré výpočty nutné ke stanovení netto výkonu podle dodatku k této příloze spolu s vlastnostmi motoru podle přílohy 1 tohoto předpisu.

8. ÚPRAVA TYPU MOTORU

Každá úprava motoru dotýkající se vlastností, které jsou uvedeny v příloze 1 tohoto předpisu, musí být oznámena příslušnému správnímu orgánu. Tento orgán pak může:

8.1	buď dospět k závěru, že provedené úpravy nemají podstatný vliv na výkon motoru, nebo

8.2	požádat, aby byl výkon motoru nově stanoven zkouškami, které považuje za nezbytné.

9. DOVOLENÉ ODCHYLKY PŘI MĚŘENÍ NETTO VÝKONU

9.1	Netto výkon motoru změřený technickou zkušebnou se může lišit od netto výkonu udaného výrobcem o ±2 %, s dovolenou odchylkou 1,5 % pro otáčky motoru.

9.2	Netto výkon motoru stanovený při zkoušce pro kontrolu shodnosti výroby se může lišit od netto výkonu stanoveného při zkoušce pro schválení typu o 5 %.

(1) Může-li se měření výkonu provádět pouze na motoru s namontovanou převodovkou, je nutno brát v úvahu účinnost převodovky.

(2) Zařízení na měření točivého momentu musí být kalibrováno se zřetelem ke ztrátám třením. Přesnost v dolní polovině měřicího rozsahu dynamometrického stavu může být ±2 % měřeného točivého momentu.

(3) la Kompletní systém sání se instaluje způsobem odpovídajícím předpokládanému použití:

je-li riziko znatelného vlivu na výkon motoru;

u dvoutaktních motorů a zážehových motorů;

na žádost výrobce.

V ostatních případech může být použit rovnocenný systém, přičemž je třeba během zkoušky ověřit, zda se tlak v sacím potrubí neliší o více než 100 Pa od mezní hodnoty určené výrobcem pro čistý vzduchový filtr.

(4) Kompletní výfukový systém se instaluje způsobem odpovídajícím předpokládanému použití:

je-li riziko znatelného vlivu na výkon motoru;

u dvoutaktních motorů a zážehových motorů;

na žádost výrobce.

V ostatních případech může být instalován rovnocenný systém pod podmínkou, že tlak měřený na výstupu z výfukového systému motoru se neliší od tlaku určeného výrobcem o více než 1 000 Pa. Výstupem z výfukového systému motoru se rozumí bod nalézající se 150 mm ve směru proudění od konce části výfukového systému namontované na motoru.

(5) Je-li motor vybaven výfukovou brzdou, musí být její škrticí klapka upevněna v plně otevřené poloze.

(6) V případě potřeby může být tlak v dodávce paliva seřízen tak, aby odpovídal tlakům, které se vyskytují při předpokládaném použití motoru (zejména je-li použit systém s vracením paliva).

(7) Škrticí klapka v sacím potrubí je regulační klapkou pneumatického regulátoru vstřikovacího čerpadla. Regulátor zařízení pro vstřikování paliva může obsahovat další zařízení, která mohou ovlivňovat množství vstřikovaného paliva.

(8) Chladič, ventilátor, proudnicový kryt ventilátoru, vodní čerpadlo a termostat se umístí ve stejných vzájemných polohách jako na vozidle. Cirkulaci chladicí kapaliny musí obstarávat pouze vodní čerpadlo motoru.

Kapalina smí být chlazena buď chladičem motoru, nebo vnějším okruhem, za předpokladu, že tlaková ztráta tohoto okruhu a tlak na vstupu do čerpadla zůstávají v podstatě stejné jako v systému chlazení motoru. Žaluzie, pokud je jimi chladič vybaven, musí být v otevřené poloze.

Nemohou-li být ventilátor, chladič a proudnicový kryt připojeny k motoru obvyklým způsobem, stanoví se výkon odebíraný ventilátorem, který je instalován odděleně ve správné poloze vzhledem k chladiči a (případnému) krytu, při otáčkách odpovídajících otáčkám motoru, při kterých se měří výkon motoru, a to buď výpočtem ze standardních parametrů, nebo praktickými zkouškami. Tento výkon, korigovaný na normální atmosférické podmínky podle bodu 6.2, se odečte od korigovaného výkonu.

(9) Je-li ve zkoušené sestavě odpojitelný nebo progresivní ventilátor nebo dmychadlo, vykoná se zkouška s odpojitelným ventilátorem (nebo dmychadlem) odpojeným nebo s progresivním ventilátorem nebo dmychadlem běžícím s maximálním skluzem.

(10) Termostat může být zablokován v plně otevřené poloze.

(11) Minimální výkon generátoru: výkon generátoru musí být omezen na hodnotu, která je nevyhnutelně zapotřebí pro napájení zařízení nezbytných pro práci motoru. Je-li nutno připojit baterii, musí být použita plně nabitá baterie v dobrém stavu.

(12) Přeplňované motory s mezichladičem se zkoušejí se zařízením pro chlazení náplně buď kapalinou, nebo vzduchem, avšak na přání výrobce může být zařízení pro chlazení vzduchem nahrazeno zařízením zkušebního stavu. Ve všech případech se měření výkonu při každých otáčkách musí provádět se stejnými hodnotami spádu teploty a tlaku vzduchu, který je nasáván do motoru přes chladič náplně na zkušebním stavu, jako jsou hodnoty určené výrobcem pro tento systém na kompletním vozidle.

(13) Mohou zahrnovat například systém recyklace výfukových plynů, katalytický konvertor, termický reaktor, systém vstřikování sekundárního vzduchu a systém zabraňující vypařování paliva.

(14) Evropská rada pro koordinaci vývoje zkoušek maziv a paliv pro motory.

(15) Zkoušet lze v klimatizovaných prostorech za řízených atmosférických podmínek.

(16) U motorů vybavených zařízením pro automatickou regulaci teploty nasávaného vzduchu, které je konstruováno tak, že při plném zatížení při 25 °C není přiváděn ohřátý vzduch, se musí zkoušet s tímto zařízením zcela uzavřeným. Je-li toto zařízení při 25 °C ještě činné, provede se zkouška se zařízením normálně fungujícím; v tomto případě se exponent u teplotního členu ve vztahu pro korekční součinitel bere roven nule (tj. odpadá teplotní korekce).

PŘÍLOHA 10

Dodatek

PROHLÁŠENÍ O VÝSLEDCÍCH ZKOUŠEK K MĚŘENÍ NETTO VÝKONU MOTORU

Tyto informace předloží výrobce zároveň s identifikačním listem, který tvoří přílohu 1 tohoto předpisu. Provádí-li se zkouška motoru podle tohoto předpisu na zkušebním stavu, vyplní tento formulář zkušebna, která zkoušku provedla.

1. Podmínky zkoušky

1.1 Tlaky měřené při maximálním výkonu

1.1.1

Celkový barometrický tlak: ………… PA

1.1.2

Tlak vodních par: ………… PA

1.1.3

Tlak ve výfuku: ………… Pa

1.2 Teploty měřené při maximálním výkonu

1.2.1

Teplota nasávaného vzduchu: ………… K

1.2.2

na výstupu mezichladiče motoru: ………… K

1.2.3

Teplota chladicí kapaliny:

1.2.3.1

na výstupu chladicí kapaliny z motoru: ………… K (1)

1.2.3.2

v referenčním bodu u chlazení vzduchem: ………… K (1)

1.2.4

Teplota mazacího oleje (uveďte místo měření): ………… K

1.2.5

Teplota paliva:

1.2.5.1

na vstupu palivového čerpadla: ………… K

1.2.5.2

v zařízení k měření spotřeby paliva: ………… K

1.3 Vlastnosti dynamometru:

1.3.1

Značka: ………… Model:

1.3.2

Typ:

2. Palivo

2.1 U zážehových motorů na kapalné palivo

2.1.1

Značka:

2.1.2

Vlastnosti:

2.1.3

Antidetonační přísada (olovo atd.):

2.1.3.1

Typ:

2.1.3.2

Obsah: ………… mg/l

2.1.4

Oktanové číslo RON: ………… (ASTM D 26 99-70)

2.1.4.1

Měrná hustota: ………… g/cm3 při 288 K

2.1.4.2

Dolní výhřevnost: ………… kJ/kg

2.2 U zážehových motorů na plynné palivo

2.2.1

Značka:

2.2.2

Vlastnosti:

2.2.3

Tlak v zásobníku: ………… bar

2.2.4

Pracovní tlak: ………… bar

2.2.5

Dolní výhřevnost: ………… kJ/kg

2.3 U vznětových motorů na plynné palivo

2.3.1

Způsob plnění: plyn

2.3.2

Vlastnosti použitého plynu:

2.3.3

Poměr motorová nafta/plyn:

2.3.4

Dolní výhřevnost: ………… kJ/kg

2.4 U vznětových motorů na kapalné palivo

2.4.1

Značka:

2.4.2

Vlastnosti použitého paliva:

2.4.3

Cetanové číslo (ASTM D 976-71)

2.4.4

Měrná hustota: ………… g/cm3 při 288 K

2.4.5

Dolní výhřevnost: ………… kJ/kg

3. Mazivo

3.1

Značka:

3.2	Vlastnosti:

3.3	Viskozita podle SAE:

4. Podrobné výsledky měření

4.1 Prohlášení o výsledcích měření netto výkonu (2)

Otáčky motoru, min-1
Měřený točivý moment, Nm
Měřený výkon, kW
Měřený průtok paliva, g/kWh
Měřený index kouřivosti, m-1 (3)
Barometrický tlak, kPa
Tlak vodních par, kPa
Teplota nasávaného vzduchu, K
Výkon, který se připočte pro pomocná zařízení, která nejsou uvedena v tabulce 1, kW	č. 1
	č. 2
	č. 3
Korekční součinitel výkonu
Korigovaný výkon na brzdě, kW (s/bez (4) ventilátoru)
Výkon ventilátoru, kW (není-li ventilátor namontován, tato hodnota se odečte)
Netto výkon, kW
Netto točivý moment, Nm
Korigovaná specifická spotřeba paliva, g/kWh (5)
Index kouřivosti, m–1
Teplota chladicí kapaliny na výstupu, K
Teplota mazacího oleje v měřicím místě, K
Teplota vzduchu za přeplňovacím dmychadlem, K (6)
Teplota paliva na vstupu vstřikovacího čerpadla, K
Teplota vzduchu za mezichladičem, K (6)
Tlak za přeplňovacím dmychadlem, kPa (6)
Tlak za mezichladičem, kPa

4.2 Maximální netto výkony ………… kW při ………… min–1

4.3 Maximální netto točivé momenty ………… Nm při ………… min–1

5. Motor předán ke zkoušení dne

6. Technická zkušebna provádějící zkoušky

(1) Nehodící se škrtněte.

(2) Charakteristické křivky netto výkonu a netto točivého momentu se sestrojí jako funkce otáček motoru.

(3) Pouze u vznětových motorů.

(4) Nehodící se škrtněte.

(5) Vypočteno s netto výkonem pro vznětové motory a zážehové motory, v tomto případě vynásobeno korekčním součinitelem výkonu.

(6) Je-li použitelné.

24.11.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 326/43

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 59 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu náhradních systémů tlumení hluku výfuku

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis obsahuje ustanovení týkající se schvalování typu tlumících systémů nebo jejich součástí montovaných na jeden nebo více určitých typů automobilů kategorií M1 a N1 (1) jako náhradní díly.

2. DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu:

2.1	„systémem tlumení hluku“ se rozumí úplný soubor součástí nutných k omezování hluku vytvářeného motorem automobilu a jeho výfukem;

2.2	„součástí systému tlumení hluku“ se rozumí některá z jednotlivých součástí, které společně tvoří výfukový systém (např. vlastní tlumič, expanzní komora, rezonátor);

2.3	„různými typy systémů tlumení hluku“ se rozumí systémy tlumení hluku, které se podstatně liší v těchto ohledech:

2.3.1

jejich součásti jsou opatřeny různými obchodními názvy nebo značkami;

2.3.2

vlastnosti materiálů, z nichž je určitá součást zhotovena, jsou rozdílné nebo se součásti liší tvarem či velikostí, přičemž změna povrchové úpravy (zinkování, hliníkování atd.) se za změnu typu nepovažuje;

2.3.3

funkční principy alespoň jedné ze součástí se liší;

2.3.4

jejich součásti jsou rozdílně kombinovány;

2.4	„náhradním systémem tlumení hluku výfuku nebo jeho součástmi“ se rozumí kterýkoli díl výfukového systému definovaného v bodě 2.1 určený k používání na vozidle, jiný než díl takového typu, který byl namontovaný na toto vozidlo při jeho přistavení ke schválení typu podle tohoto předpisu;

2.5	„schválením typu náhradního systému tlumení hluku výfuku nebo jeho součástí“ se rozumí schválení celého systému tlumení hluku nebo jeho části, použitelného pro jeden nebo více určitých typů motorových vozidel, pokud jde o omezení hladiny jejich akustického tlaku;

2.6	„typem vozidla“ se rozumí kategorie motorových vozidel, přičemž tato vozidla se podstatně neliší v těchto ohledech:

2.6.1

tvar a materiály použité na karosérii (zejména prostor motoru a jeho zvuková izolace);

2.6.2

délka a šířka vozidla;

2.6.3

typ motoru (zážehový, vznětový, dvoudobý nebo čtyřdobý, s vratným pohybem pístů nebo rotační), počet a objem válců, počet karburátorů, uspořádání ventilů, nejvyšší výkon a odpovídající otáčky motoru (ot./min.) atd.;

2.6.4

počet a převodové poměry převodových stupňů, celkový převod;

2.6.5

počet, typ a uspořádání výfukových systémů a

2.6.6

počet, typ a uspořádání sacích systémů.

3. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1	Žádost o schválení náhradního systému tlumení hluku výfuku nebo jeho součástí podává jeho výrobce nebo jím řádně pověřený zástupce.

3.2	K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží následující dokumenty a údaje:

3.2.1

popis typů vozidel, na něž se systém nebo jeho součásti mají montovat, s přihlédnutím k hlediskům uvedeným v bodě 2.6. Je-li třeba, uvedou se čísla a/nebo symboly vyznačující typ motoru a typ vozidla, jakož i číslo schválení typu;

3.2.2

popis smontovaného systému tlumení hluku s vyznačením vzájemné polohy jeho jednotlivých součástí, jakož i montážní pokyny;

3.2.3

podrobné výkresy každé součásti, které umožní její snadnou lokalizaci a rozpoznání, a specifikace použitých materiálů.

3.3	Na žádost technické zkušebny provádějící zkoušky pro schválení typu musí výrobce systému tlumení hluku předložit:

3.3.1

dva vzorky systému nebo součástí předložených ke schválení;

3.3.2

jeden vzorek původního systému tlumení hluku, jímž bylo vozidlo vybaveno při přistavení ke schválení typu;

3.3.3

vzorek vozidla typu, na který má být systém namontován; při měření emisí hluku metodou popsanou v příloze 3 bodě 3.1 a 3.2 předpisu č. 51 musí uvedené vozidlo splňovat tyto podmínky:

3.3.3.1

hladina akustického tlaku za pohybu vozidla nesmí přesahovat mezní hodnotu platnou pro kategorii dotyčného vozidla v době schválení typu, k němuž vozidlo náleží; dále nesmí přesahovat hladinu akustického tlaku udanou ve schválení typu, k němuž vozidlo náleží, o více než 3 dB(A);

3.3.3.2

hladina akustického tlaku stojícího vozidla nesmí přesahovat referenční hodnotu udanou ve schválení typu, k němuž vozidlo náleží, o více než 3 dB(A);

3.3.4

samotný motor s přinejmenším stejným objemem válců a výkonem jako motor v uvedeném vozidle.

4. ZNAČENÍ

4.1	Každá součást náhradního systému tlumení hluku, s výjimkou potrubí a montážního příslušenství, musí být opatřena:

4.1.1

obchodním názvem nebo značkou výrobce systému nebo jeho součástí;

4.1.2

obchodním popisem, který poskytne výrobce.

4.2	Taková označení musejí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

5. SCHVÁLENÍ TYPU

5.1	Schválení typu se udělí, pokud vzorek typu náhradního systému tlumení hluku dodaný ke schválení typu dle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 6.

5.2

Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu. Jeho první dvě číslice (v současné době 00, což odpovídá předpisu v původním znění) udávají změnovou řadu, která zahrnuje poslední podstatné technické změny předpisu v době vydání schválení typu. Táž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu náhradního systému tlumení hluku nebo součásti určenému pro stejné typy vozidla.

5.3

Schválení nebo zamítnutí schválení typu náhradního systému tlumení hluku nebo jeho součástí podle tohoto předpisu se smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, oznámí na formuláři podle vzoru v příloze 1 předpisu a s výkresy systému tlumení hluku nebo jeho součástí předanými žadatelem o schválení typu ve formátu nejvýše A4 (210 × 297 mm) nebo složenými na tento formát a ve vhodném měřítku.

5.4	Na každou součást systému tlumení hluku odpovídajícího typu schválenému dle tohoto předpisu se umístí mezinárodní značka schválení typu, která se skládá:

5.4.1

z písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo státu, který schválení udělil (2);

5.4.2

z čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu vpravo od kružnice předepsané v bodě 5.4.1;

5.4.3

ve formuláři schválení typu se uvede číslo schválení typu, jakož i metoda užitá při zkouškách pro schválení typu.

5.5	Po namontování systému tlumení hluku na vozidlo je značka schválení typu dobře čitelná a nesmazatelná.

5.6	Určitá součást může být označena více než jedním číslem schválení typu, byla-li schválena jako část více než jednoho náhradního systému tlumení hluku; v takovém případě není nutné znovu používat kružnici. V příloze 2 tohoto předpisu je uveden příklad uspořádání značky schválení typu.

6. POŽADAVKY

6.1 Obecné požadavky

6.1.1

Náhradní výfukový systém nebo jeho součásti musí být konstruovány, vyrobeny a musí umožňovat montáž tak, aby bylo zaručeno, že vozidlo odpovídá tomuto předpisu za obvyklých podmínek užívání, a to i přes vibrace, kterým mohou být vystaveny.

6.1.2

Systém tlumení hluku nebo jeho součásti musí být konstruovány, vyrobeny a musí umožňovat montáž tak, aby bylo dosaženo účelné odolnosti proti účinkům koroze, kterým jsou vystaveny za podmínek užívání vozidla.

6.2 Požadavky ohledně hladin zvukového tlaku

6.2.1

Akustická účinnost náhradního systému tlumení hluku nebo jeho součástí se ověří metodami popsanými v příloze 3 bodě 3.1 a 3.2 předpisu č. 51. Je-li náhradní systém tlumení hluku nebo jeho součásti namontován na vozidle popsaném v bodě 3.3.3, je nutné, aby hladiny akustického tlaku získané oběma metodami (se stojícím a jedoucím vozidlem) splňovaly některou z těchto podmínek:

6.2.1.1

nepřesahují hodnoty naměřené na příslušném typu vozidla při jeho přistavení ke schválení typu,

6.2.1.2

nepřesahují hodnoty hluku naměřené na vozidle uvedeném v bodě 6.2.1, je-li vybaveno systémem tlumení hluku výfuku odpovídajícím typu namontovanému na vozidle při jeho přistavení ke schválení typu.

6.3 Měření výkonových vlastností vozidla

6.3.1

Náhradní výfukový systém nebo jeho součásti musí být takové, aby zajistily srovnatelnost výkonových vlastností vozidla s vlastnostmi dosahovanými s původním vybavením výfukového systému nebo jeho součástí.

6.3.2

Náhradní systém tlumení hluku nebo dle volby výrobce součásti tohoto systému se srovnají s původním systémem tlumení hluku nebo jeho součástmi, které jsou rovněž v novém stavu, namontovanými následně na vozidlo uvedené v bodě 3.3.3.

6.3.3

Ověření se provádí změřením protitlaku metodou popsanou v následujícím bodě 6.3.4. Hodnota naměřená s náhradním systémem tlumení hluku nesmí přesáhnout hodnotu naměřenou s původním standardním systémem tlumení hluku za níže uvedených podmínek o více než 25 %.

6.3.4 Zkušební metoda

6.3.4.1 Zkušební metoda s motorem

Měří se na motoru uvedeném v bodě 3.3.4 a připojeném na dynamometr. Dynamometr musí být nastaven tak, aby při plném otevření klapky akcelerátoru bylo dosaženo otáček motoru, které odpovídají jmenovitému nejvyššímu výkonu motoru. Za účelem měření protitlaku se umístí příslušná odbočka k odběru tlaku ve vzdálenosti od sběrného výfukového potrubí uvedené v příloze 4 tohoto předpisu.

6.3.4.2 Zkušební metoda s vozidlem

Měří se na vozidle uvedeném v bodě 3.3.3.

Zkouší se:

buď na pozemní komunikaci,

nebo na válcovém dynamometru.

Motor se musí zatěžovat tak, aby při plném otevření klapky akcelerátoru bylo dosaženo otáček motoru, které odpovídají jmenovitému nejvyššímu výkonu motoru (otáčky motoru S).

Za účelem měření protitlaku se umístí příslušná odbočka k odběru tlaku ve vzdálenosti od sběrného výfukového potrubí uvedené v příloze 4 tohoto předpisu.

6.4 Dodatečné požadavky týkající se systémů tlumení hluku nebo jejich součástí s vláknitými materiály

V systémech tlumení hluku nebo jejich součástech lze absorpční vláknité materiály používat pouze tehdy, je-li vhodnými konstrukčními a výrobními opatřeními zajištěno, že účinnost systému v podmínkách silničního provozu je dostatečná, aby tak byly splněny platné předpisy. Takový systém tlumení hluku se považuje za účinný v podmínkách silničního provozu, jestliže výfukové plyny nejsou ve styku s vláknitými materiály nebo jestliže po vyjmutí absorpčních materiálů a po zkoušení na vozidle postupem popsaným v příloze 3 bodě 3.1 a 3.2 předpisu č. 51 systém tlumení hluku vykazuje hladiny akustického tlaku vyhovující ustanovením bodu 6.2.

Není-li tato podmínka splněna, celý systém tlumení hluku se podrobí obvyklému záběhu s použitím některého ze tří zařízení a postupů popsaných níže. Užije-li se postup popsaný v bodě 6.2.1.2, může žadatel o schválení typu zažádat o vyjmutí nebo záběh původního systému tlumení hluku.

6.4.1 Průběžný silniční provoz – 10 000 km.

6.4.1.1

Zhruba polovina tohoto provozu zahrnuje městský provoz a druhá polovina dálkové jízdy za vysoké rychlosti: průběžný silniční provoz může být nahrazen odpovídajícím programem na zkušební dráze.

6.4.1.2

Oba druhy otáček motoru je nutné několikrát prostřídat.

6.4.1.3

Úplný zkušební program musí zahrnovat alespoň 10 přestávek trvajících nejméně tři hodiny, aby se tak napodobil účinek ochlazení a případné kondenzace.

6.4.2 Záběh na zkušebním stavu

6.4.2.1

Při použití standardních dílů a při dodržování pokynů výrobce se tlumič namontuje na motor, který je připojen na dynamometr.

6.4.2.2

Zkouší se v šesti šestihodinových periodách s přestávkami mezi periodami po dobu nejméně 12 hodin, aby se napodobily účinky ochlazení a případné kondenzace.

6.4.2.3

V průběhu každé šestihodinové periody se motor provozuje za následujících po sobě jdoucích podmínek:

1.	pětiminutový úsek při volnoběhu;

2.	jednohodinový úsek při 1/4 zatížení a 3/4 maximálních jmenovitých otáček S;

3.	jednohodinový úsek při 1/2 zatížení a 3/4 maximálních jmenovitých otáček S;

4.	úsek 10 minut při plném zatížení a 3/4 maximálních jmenovitých otáček S;

5.	úsek 15 minut při 1/2 zatížení a při maximálních jmenovitých otáčkách S;

6.	úsek 30 minut při 1/4 zatížení a při maximálních jmenovitých otáčkách S.

Celkové trvání těchto šesti úseků: tři hodiny.

Každá perioda musí zahrnovat dva sledy výše uvedených úseků.

6.4.2.4

Během zkoušky nesmí být tlumič chlazen nuceným ofukováním, jež by napodobovalo obvyklé obtékání vozidla vzduchem. Na žádost výrobce však může být tlumič chlazen tak, aby nebyla překročena teplota měřená na jeho vstupu za jízdy vozidla při maximální rychlosti.

6.4.3 Záběh pulsováním

Výfukový systém nebo součásti takového systému se namontují na vozidlo uvedené v bodě 3.3.3 nebo na motor uvedený v bodě 3.3.4. V prvním případě musí být vozidlo umístěno na válcovém dynamometru, ve druhém případě musí být na dynamometru namontován motor. Níže popsané zkušební zařízení se namontuje na vyústku systému tlumení hluku.

6.4.3.1 Zkušební zařízení

Na vyústku výfukového systému se připojí zkušební zařízení, jehož podrobné schéma je uvedeno v příloze 3 tohoto předpisu. Je přijatelné též jakékoli jiné zařízení zajišťující shodné výsledky.

6.4.3.2 Postup zkoušky

6.4.3.2.1

Zkušební zařízení se nastaví tak, aby průtok výfukových plynů byl střídavě přerušován a obnovován rychle působícím ventilem v průběhu 2 500 cyklů.

6.4.3.2.2

Ventil se otevře, když tlak výfukových plynů měřený ve vzdálenosti nejméně 100 mm ve směru proudění od sací příruby dosáhne hodnoty v rozmezí od 0,35 do 0,40 baru. Uzavře se, jakmile se tento tlak neliší oproti ustálené hodnotě o více než 10 %, měřeno při otevřeném ventilu.

6.4.3.2.3

Časový spínač se nastaví na dobu průtoku výfukového plynu, jak je uvedeno v bodu 6.4.2.2.

6.4.3.2.4

Otáčky motoru odpovídají 75 % otáček S, při nichž motor dle údajů výrobce vyvíjí maximální výkon.

6.4.3.2.5

Výkon měřený dynamometrem činí 50 % výkonu při plném otevření klapky akcelerátoru, měřeno při 75 % otáček motoru (S).

6.4.3.2.6

Během zkoušky se veškeré vypouštěcí otvory uzavřou.

6.4.3.2.7

Celá zkouška musí být ukončena v průběhu 48 hodin. V případě potřeby se po každé hodině zařadí ochlazovací doba.

6.4.3.2.8

V souladu s bodem 6.2 se po záběhu zkouší hladina akustického tlaku.

7. ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU

Výrobce systému tlumení hluku nebo jím řádně pověřený zástupce může požádat správní orgán, který udělil schválení typu systému tlumení hluku pro jeden nebo více typů vozidel, o rozšíření schválení typu na jiné typy vozidel. Postup odpovídá postupu uvedenému v bodě 3.

Rozšíření schválení typu (či zamítnutí rozšíření) se smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, oznámí postupem stanoveným v bodě 5.3.

8. ZMĚNA TYPU SYSTÉMU TLUMENÍ HLUKU

8.1	Každá změna typu náhradního systému tlumení hluku se oznámí správnímu orgánu, který pro tento typ systému tlumení hluku udělil schválení. Uvedený orgán pak může:

8.1.1

buď uznat, že provedené změny nebudou pravděpodobně mít značnější nepříznivý vliv, nebo

8.1.2

požádat technickou zkušebnu odpovědnou za zkoušky o nový protokol o zkoušce.

8.2	Potvrzení nebo zamítnutí schválení, s uvedením změn, se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodě 5.3.

9. SHODNOST VÝROBY

9.1	Každý náhradní systém tlumení hluku nebo jeho součást se značkou schválení typu dle tohoto předpisu se musí shodovat s typem schváleného tlumícího systému a musí splňovat požadavky bodu 6.

9.2	Pro ověření shodnosti dle bodu 9.1 se vhodně sleduje výroba.

9.3	Držitel schválení typu zejména:

9.3.1

zajistí postupy pro účinné řízení jakosti výrobků;

9.3.2

má přístup ke kontrolním zařízením nutným pro ověřování shodnosti každého schváleného typu;

9.3.3

zajistí, aby byly výsledky zkoušek zaznamenávány a aby připojené doklady byly dostupné po dobu stanovenou v dohodě se správním orgánem;

9.3.4

analyzuje výsledky každého typu výrobku k ověření a zajištění stálosti jeho vlastností, přičemž zohlední odchylky, ke kterým dochází ve výrobním procesu;

9.3.5

zajistí, aby pro každý typ výrobku byly konány alespoň zkoušky předepsané v příloze 5 bodě 2;

9.3.6

zajistí, aby po každém odebrání vzorků nebo zkušebních částí, které jsou z hlediska uvažovaného typu zkoušky zjevně neshodné, následoval další odběr vzorků a další zkouška. Musejí být přijata veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti dané výroby.

9.4	Příslušný orgán, který udělil schválení typu, může kdykoli ověřit metody řízení shodnosti, které se uplatňují v každém úseku výroby.

9.4.1

Při každé inspekci se inspektorovi předloží knihy zkoušek a záznamy o kontrole výroby.

9.4.2

Inspektor může náhodně odebírat vzorky pro přezkoušení v laboratoři výrobce. Minimální počet vzorků může být určen podle výsledků vlastních kontrol výrobce.

9.4.3

Pokud se úroveň jakosti jeví jako neuspokojivá nebo pokud se zdá potřebné ověřit platnost zkoušek prováděných podle bodu 9.4.2, inspektor odebere vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, jež provedla zkoušky pro schválení typu.

9.4.4

Příslušný orgán může provést kteroukoli zkoušku předepsanou v tomto předpisu.

9.4.5

Obvyklá četnost inspekcí ze strany příslušného orgánu je jedna inspekce za dva roky. Pokud jsou při některé z těchto inspekcí zjištěny neuspokojivé výsledky, zajistí příslušný orgán, aby byla co nejrychleji učiněna všechna opatření k obnovení shodnosti výroby.

10. POSTIHY PŘI NESHODNOSTI VÝROBY

10.1	Schválení udělená typu systému tlumení hluku dle tohoto předpisu lze odejmout, nejsou-li splněny požadavky bodu 9 nebo pokud systém tlumení hluku nebo jeho součásti neobstojí při zkouškách stanovených v bodě 9.2.

10.2

Pokud smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, ihned o tom informuje ostatní smluvní strany, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím kopie formuláře schválení typu, opatřené na konci velkými písmeny napsanou, podepsanou a datovanou poznámkou „SCHVÁLENÍ ODŇATO“.

11. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu náhradního systému tlumení hluku nebo jeho součástí podle tohoto předpisu, uvědomí o tom orgán, který udělil schválení. Po obdržení příslušného sdělení o tom uvedený orgán podá zprávu ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím kopie formuláře schválení typu, opatřené na konci velkými písmeny napsanou, podepsanou a datovanou poznámkou „VÝROBA UKONČENA“.

12. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA ZKOUŠKY PRO SCHVÁLENÍ TYPU A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za zkoušky a správních orgánů, které udělují schválení typu a kterým je nutné zasílat formuláře o udělení, zamítnutí či odnětí schválení vydané v jiných státech.

(1) Kategorie M: Motorová vozidla určená pro dopravu osob, která mají buď nejméně čtyři kola, nebo tři kola a nejvyšší celkovou hmotnost přesahující jednu tunu. (Kloubově spojená vozidla tvořená dvěma neoddělitelnými, avšak kloubově spojenými jednotkami se považují za jediná vozidla).

Kategorie M1: Vozidla určená pro dopravu osob s nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče.

Kategorie N: Motorová vozidla určená pro dopravu nákladů, která mají nejméně čtyři kola, jakož i motorová vozidla pro dopravu nákladů, která mají tři kola a maximální celkovou hmotnost přesahující jednu tunu.

Kategorie N1: Vozidla určená pro dopravu nákladů, která mají maximální celkovou hmotnost nepřesahující 3,5 t.

V souladu s „klasifikací vozidel“ v předpisu č. 13 (E/ECE/324 – E/ECE/TRANS/505/Rev.1/Add.12/Rev.2, bod 5.2).

(2) 1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Jugoslávii, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko a 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35–36 (neobsazeno), 37 pro Turecko, 38–39 (neobsazeno), 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy při použití svých příslušných symbolů EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii a 46 pro Ukrajinu. Dalším zemím se přidělí po sobě následující čísla chronologicky v pořadí, ve kterém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných podmínek pro schvalování typu a o vzájemném uznávání schválení typu zařízení a částí motorových vozidel, nebo v pořadí, ve kterém k uvedené dohodě přistoupí, a takto přidělená čísla oznámí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

PŘÍLOHA 1

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Název správního orgánu

Sdělení o udělení schválení (či rozšíření, zamítnutí nebo odnětí schválení nebo o definitivním ukončení výroby) typu náhradního systému tlumení hluku nebo jeho součástí podle předpisu č. 59.

Číslo schválení:

1.	Obchodní název nebo značka systému tlumení hluku:

2.	Typ systému tlumení hluku:

3.	Název a adresa výrobce:

4.	Jméno a adresa případného zástupce výrobce:

5.	Stručný popis systému tlumení hluku (s vláknitým materiálem, nebo bez něj (1) atd.):

6.	Obchodní název nebo značka typu vozidla, pro nějž je systém tlumení hluku určen:

7.	Typ vozidla, počínaje výrobním číslem:

8.	Druh motoru: zážehový, vznětový:

9.	Doby pracovního oběhu: dvoudobý, či čtyřdobý:

10.	Objem válců:

11.	Výkon motoru (kW ECE):

12.	Počet převodových stupňů:

13.	Užité převody:

14.	Výsledné převodové poměry:

15.	Maximální výkon:

16.	Hmotnosti vozidel při zkoušce:

17.	Hladiny zvuku: za pohybu vozidla ………… dB(A) za ustálených otáček před zrychlením z ………… km/h u stojícího vozidla ………… dB(A) při ………… ot./min. motoru

18.	Hodnota zpětného tlaku:

19.

Systém tlumení hluku předložen

ke schválení typu dne

k rozšíření schválení typu dne

20.	Technická zkušebna odpovědná za zkoušky pro schválení typu:

21.	Datum protokolu vydaného uvedenou zkušebnou:

22.	Číslo protokolu vydaného uvedenou zkušebnou:

23.	Schválení typu uděleno/zamítnuto (1)

24.	Umístění značky schválení typu na vozidle:

25.	V (místo):

26.

Dne:

27.

Podpis:

28.

K tomuto sdělení jsou přiloženy následující doklady opatřené výše uvedeným číslem schválení typu:

………… výkresů, schémat a plánů systému tlumení hluku,

………… fotografií systému tlumení hluku,

………… seznam náležitě označených součástí, z nichž je systém tlumení hluku zhotoven.

(1) Nehodící se škrtněte.

PŘÍLOHA 2

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČKY SCHVÁLENÍ TYPU

(viz bod 5.4 tohoto předpisu)

Výše uvedená značka schválení typu, umístěná na součásti systému tlumení hluku, značí, že dotyčný typ náhradního systému tlumení hluku byl schválen v Nizozemsku (E 4) dle předpisu č. 59 pod číslem schválení typu 002439. První dvě číslice čísla schválení typu udávají, že schválení bylo uděleno v souladu s požadavky předpisu č. 59 v jeho původním znění.

PŘÍLOHA 3

ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ

PŘÍLOHA 4

MĚŘICÍ BODY – ZPĚTNÝ TLAK

Příklady možných měřicích bodů pro zkoušky tlakové ztráty. Přesný měřicí bod se uvede v protokolu o zkoušce. Musí se nacházet v oblasti pravidelného proudění plynů.

Obr. 1

Obr. 2 (1)

Obr. 3

(1) Pokud to není možné, užijte obrázku č. 3.

PŘÍLOHA 5

KONTROLY SHODNOSTI VÝROBY

1. OBECNÉ SOUVISLOSTI

Tyto požadavky odpovídají zkouškám, jimiž se kontroluje shodnost výroby podle bodů 9.3.5 a 9.4.3 tohoto předpisu.

2. POSTUPY ZKOUŠKY

Metody zkoušení, měřicí přístroje a interpretace výsledků odpovídají popisu v bodě 6. Zkoušený výfukový systém nebo jeho součásti se podrobí zkoušce popsané v bodech 6.2, 6.3 a 6.4.

3. VÝBĚR VZORKŮ

Vybere se jeden výfukový systém nebo jeho součást. Není-li tento vzorek po zkoušce podle bodu 4.1 uznán jako vyhovující požadavkům tohoto předpisu, musejí se zkoušet další dva vzorky.

4. ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

4.1

Pokud jsou hladiny zvuku výfukového systému nebo jeho součásti zkoušeného podle bodů 1 a 2 měřeny podle bodu 6.2 a pokud nepřesahují hladinu naměřenou při zkouškách pro schválení typu tohoto typu výfukového systému nebo jeho součásti o více než 1 dB(A), považuje se typ výfukového systému nebo jeho součást za vyhovující požadavkům tohoto předpisu.

4.2	Nesplňují-li výfukový systém nebo jeho součást zkoušené podle bodu 4.1 požadavky uvedeného bodu, je nutné zkoušet další dva výfukové systémy nebo jejich součásti téhož typu podle bodů 1 a 2.

4.3

Přesahuje-li hladina zvuku druhého a/nebo třetího vzorku z bodu 4.2 hladinu naměřenou při zkouškách pro schválení typu tohoto typu výfukového systému nebo jeho součásti o více než 1 dB(A), považuje se typ výfukového systému nebo jeho součást za nevyhovující požadavkům tohoto předpisu a výrobce přijme nezbytná opatření pro obnovení shodnosti.

24.11.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 326/55

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 85 – Jednotná ustanovení pro schvalování spalovacích motorů nebo elektrických hnacích ústrojí určených k pohonu motorových vozidel kategorie M a N z hlediska měření netto výkonu a maximálního 30minutového výkonu elektrických hnacích ústrojí

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

1.1	Tento předpis se vztahuje na sestrojení křivky výkonu při plném zatížení a maximálního 30minutového výkonu elektrických hnacích ústrojí v závislosti na otáčkách motoru podle údajů výrobce pro spalovací motory nebo elektrická hnací ústrojí určené k pohonu motorových vozidel kategorie M a N.

1.2	Spalovací motory náležejí do jedné z těchto kategorií: pístové spalovací motory s posuvně vratným pohybem pístu (zážehové nebo vznětové) s výjimkou motorů s volnými písty; motory s rotujícími písty (zážehové nebo vznětové).

1.3	Elektrická hnací ústrojí se skládají z regulátorů a motorů a používají se k pohonu vozidel jako jediného způsobu pohonu.

2. DEFINICE

2.1	„Schválením hnacího ústrojí“ se rozumí schválení typu hnacího ústrojí z hlediska jeho netto výkonu měřeného v souladu s postupem stanoveným v přílohách 5 nebo 6 tohoto předpisu;

2.2	„typem hnacího ústrojí“ se rozumí kategorie spalovacích motorů nebo elektrických hnacích ústrojí pro montáž do motorového vozidla, které se vzájemně neliší v takových základních vlastnostech, jako jsou vlastnosti definované v přílohách 1 nebo 2 tohoto předpisu;

2.3	„netto výkonem“ se rozumí výkon dosažený na zkušebním stavu na konci klikového hřídele nebo rovnocenného orgánu při odpovídajících otáčkách motoru spolu s pomocným zařízením uvedeným v tabulce 1 přílohy 5 nebo přílohy 6 tohoto předpisu stanovený za referenčních atmosférických podmínek;

2.4	„maximálním 30minutovým výkonem“ se rozumí maximální netto výkon elektrického hnacího ústrojí při stejnosměrném napětí podle bodu 5.3.1, který hnací ústrojí může v průměru dodat za dobu 30 minut.

2.5 „Hybridní vozidla (HV)“:

2.5.1

„Hybridním vozidlem (HV)“ se rozumí vozidlo s nejméně dvěma různými měniči energie a dvěma různými systémy akumulace energie (ve vozidle) k pohonu vozidla.

2.5.2

—	spotřebovatelného paliva,

—	zařízení k akumulaci elektrické energie/výkonu (např. baterie, kondenzátor, setrvačník/generátor ...).

2.5.3

U hybridních elektrických vozidel se „trakční ústrojí“ skládá z kombinace dvou různých typů hnacích ústrojí:

—	spalovacího motoru a

—	jednoho (nebo více) elektrických hnacích ústrojí.

3. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1	Žádost o schválení typu hnacího ústrojí z hlediska měření netto výkonu a maximálního 30minutového výkonu elektrických hnacích ústrojí podává výrobce hnacího ústrojí, výrobce vozidla nebo jeho pověřený zástupce.

3.2

K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží popis hnacího ústrojí obsahující všechny příslušné podrobné údaje uvedené:

—	v příloze 1 pro vozidla poháněná pouze spalovacím motorem nebo

—	v příloze 2 pro čistě elektrická vozidla nebo

—	v přílohách 1 a 2 pro hybridní elektrická vozidla.

3.3	U hybridních elektrických vozidel (HEV) se zkoušky provádějí zvlášť u spalovacího motoru (podle přílohy 5) a zvlášť u elektrického(ých) hnacího(ch) ústrojí (podle přílohy 6).

3.4	Hnací ústrojí (nebo skupina hnacích ústrojí) představující typ(y) hnacího ústrojí (skupiny hnacích ústrojí), který má být schválen (které mají být schváleny), se zařízením předepsaným v přílohách 5 a 6 tohoto předpisu se předá technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu.

4. SCHVÁLENÍ

4.1	Schválení typu hnacího ústrojí se udělí, jestliže byl změřen výkon hnacího ústrojí předaného ke schválení podle tohoto předpisu podle požadavků bodu 5.

4.2

Každému schválenému typu hnacího ústrojí se přidělí číslo schválení typu. První dvě číslice tohoto čísla (v současnosti 00, což odpovídá předpisu v původním znění) udávají sérii změn zahrnující poslední zásadní technické změny předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu hnacího ústrojí.

4.3	Schválení či rozšíření nebo zamítnutí schválení typu hnacího ústrojí podle tohoto předpisu musí být stranám dohody z roku 1958, které používají tento předpis, oznámeno na formuláři, který odpovídá vzoru v příloze 3 tohoto předpisu.

4.4	Na každé hnací ústrojí, které se shoduje s typem hnacího ústrojí schváleným podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení upevní mezinárodní značka schválení typu, která se skládá:

4.4.1

z kruhu, v němž je písmeno „E“ následované rozlišovacím číslem země, která schválení udělila (1);

4.4.2

z čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu napravo od kruhu podle bodu 4.4.1.

4.4.3

Alternativně může výrobce rozhodnout, že místo upevnění těchto značek schválení typu a symbolů na hnací ústrojí se ke každému hnacímu ústrojí typu schváleného podle tohoto předpisu přiloží dokumentace s uvedením těchto údajů, aby značky schválení typu a symbol bylo možné upevnit na vozidlo.

4.5

Pokud se hnací ústrojí shoduje s typem schváleným podle jednoho či více dalších předpisů připojených k dohodě, nemusí se v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, opakovat symbol předepsaný v bodu 4.4.1; v tomto případě se čísla předpisů a čísla schválení typu podle všech předpisů, podle nichž bylo schválení uděleno v zemi, která vydala schválení podle tohoto předpisu, umístí do svislých sloupců napravo od symbolu podle bodu 4.4.1.

4.6	Značka schválení typu musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

4.7	Značka schválení typu se umístí v blízkosti identifikačního čísla hnacího ústrojí poskytnutého výrobcem.

4.8	V příloze 4 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení typu.

5. POŽADAVKY A ZKOUŠKY

5.1 Obecně

Konstrukční části, které mohou ovlivnit výkon hnacího ústrojí, musí být navrženy, vyrobeny a smontovány tak, aby hnací ústrojí při normálním použití bylo schopno splňovat ustanovení tohoto předpisu navzdory vibracím, kterým může být vystaveno.

5.2 Popis zkoušek spalovacích motorů

5.2.1

5.2.2

5.2.3

Použije se toto palivo:

5.2.3.1

Pro zážehové benzinové motory:

použije se palivo, které je na trhu. V případě sporu se použije jedno z referenčních paliv definovaných CEC (2) pro benzinové motory v dokumentech CEC č. RF-01-A-84 a RF-01-A-85.

5.2.3.2

Pro zážehové motory pracující se zkapalněným ropným plynem:

5.2.3.2.1

u motorů, které se přizpůsobují samočinně palivu:

použije se palivo, které je na trhu. V případě sporu se použije jedno z referenčních paliv uvedených v příloze 8;

5.2.3.2.2

u motorů, které se nepřizpůsobují samočinně palivu:

použije se referenční palivo uvedené v příloze 8, které má nejnižší obsah C3, nebo

5.2.3.2.3

u motorů označených k použití jednoho určitého složení paliva:

použije se palivo, pro které je motor označen.

5.2.3.2.4

Palivo, které se použilo, se uvede ve zkušebním protokolu.

5.2.3.3

Pro zážehové motory pracující se zemním plynem:

5.2.3.3.1

u motorů, které se přizpůsobují samočinně palivu:

použije palivo, které je na trhu. V případě sporu se použije jedno z referenčních paliv uvedených v příloze 8;

5.2.3.3.2

u motorů, které se nepřizpůsobují samočinně palivu:

použije se palivo, které je na trhu, s Wobbeho indexem nejméně 52,6 MJ/m-3 (20 °C, 101,3 kPa). V případě sporu se použije referenční palivo G20 uvedené v příloze 8, tj. palivo s nejvyšším Wobbeho indexem, nebo

5.2.3.3.3

u motorů označených k použití určité skupiny paliv:

použije se palivo, které je na trhu, s Wobbeho indexem nejméně 52,6 MJ/m-3 (20 °C, 101,3 kPa), jestliže je motor označen pro skupinu plynů H, nebo nejméně 47,2 MJ/m-3 (20 °C, 101,3 kPa), jestliže je motor označen pro skupinu plynů L. V případě sporu se použije referenční palivo G20 uvedené v příloze 8, jestliže je motor označen pro skupinu plynů H, nebo referenční palivo G23, jestliže je motor označen pro skupinu plynů L, tj. palivo s nejvyšším Wobbeho indexem pro příslušnou skupinu, nebo

5.2.3.3.4

u motorů označených k použití jednoho určitého složení paliva:

použije se palivo, pro které je motor označen.

5.2.3.3.5

Palivo, které se použilo, se uvede ve zkušebním protokolu.

5.2.3.4

Pro vznětové motory:

použije se palivo, které je na trhu. V případě sporu se použije referenční palivo definované CEC pro vznětové motory v dokumentu CEC č. RF-03-A-84.

5.2.4

Měření se provádí podle ustanovení přílohy 5 tohoto předpisu.

5.2.5

Zkušební protokol musí obsahovat výsledky a všechny propočty nezbytné ke stanovení netto výkonu uvedené v dodatku k příloze 5 tohoto předpisu, spolu s vlastnostmi motoru uvedenými v příloze 1 tohoto předpisu.

5.3 Popis zkoušek ke stanovení netto výkonu a maximálního 30minutového výkonu elektrických hnacích ústrojí

Elektrické hnací ústrojí se vystrojí podle přílohy 6 tohoto předpisu. Elektrické hnací ústrojí se musí napájet zdrojem stejnosměrného napětí s nejvyšším poklesem napětí 5 % v závislosti na čase a proudu (jsou vyloučeny doby kratší než 10 sekund). Napájecí napětí při zkoušce uvede výrobce vozidla.

Poznámka: Jestliže baterie omezuje maximální 30minutový výkon, může být maximální 30minutový výkon elektrického vozidla nižší než maximální 30minutový výkon hnacího ústrojí vozidla podle této zkoušky.

5.3.1 Stanovení netto výkonu

5.3.1.1

Motor a jeho celá výstroj se musí stabilizovat při teplotě (25 ± 5) °C po dobu nejméně dvou hodin.

5.3.1.2

Zkouška ke stanovení netto výkonu se provádí s regulátorem výkonu nastaveným na maximum.

5.3.1.3

Bezprostředně před zahájením zkoušky musí motor běžet na zkušebním stavu tři minuty s výkonem rovným 80 % maximálního výkonu při otáčkách doporučených výrobcem.

5.3.1.4

Měří se při dostatečném počtu různých otáček motoru, umožňujícím přesně definovat celou křivku výkonu od nulových otáček po nejvyšší otáčky doporučené výrobcem. Celá zkouška musí být provedena do 5 minut.

5.3.2 Stanovení maximálního 30minutového výkonu

5.3.2.1

Motor a jeho celá výstroj se musí stabilizovat při teplotě (25 ± 5) °C po dobu nejméně dvou hodin.

5.3.2.2

Elektrické hnací ústrojí musí běžet na zkušebním stavu s výkonem odpovídajícím, podle nejlepšího odhadu výrobce, maximálnímu 30minutovému výkonu.

Otáčky se musí pohybovat v intervalu, v němž je netto výkon vyšší než 90 % nejvyššího výkonu naměřeného podle bodu 5.3.1. Tyto otáčky doporučí výrobce.

5.3.2.3

Zaznamenávají se otáčky a výkon. Výkon musí mít hodnotu, která je v rozmezí ±5 % vzhledem k hodnotě výkonu na začátku zkoušky. Maximální 30minutový výkon je průměrnou hodnotou výkonu v době 30 minut.

5.4 Interpretace výsledků

Netto výkon a maximální 30minutový výkon pro elektrická hnací ústrojí udávaný výrobcem pro typ hnacího ústrojí může být přijat, pokud se neliší o více než ±2 % pro maximální výkon a o více než ±4 % pro ostatní body měření na křivce s tolerancí otáček ±2 % nebo v intervalu otáček (X1/min-1 + 2 %) až (X2/min-1 – 2 %) (kde X1 < X2) od hodnot naměřených technickou zkušebnou na hnacím ústrojí dodaném ke zkouškám.

6. SHODNOST VÝROBY

Postupy zajištění shodnosti výroby musejí odpovídat postupům uvedeným v dohodě, dodatku 2 (E/ECE/324 – E/ECE/TRANS/505/Rev.2) s těmito požadavky:

6.1	Motory schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny tak, aby se shodovaly se schváleným typem.

6.2	Musí být splněny minimální požadavky na postupy kontroly shodnosti výroby stanovené v příloze 7 tohoto předpisu.

7. SANKCE ZA NESHODNOST VÝROBY

7.1	Nejsou-li splněny výše stanovené požadavky nebo neshoduje-li se hnací ústrojí, které je opatřené značkou schválení typu, se schváleným typem, může být schválení udělené typu hnacího ústrojí podle tohoto předpisu odejmuto.

7.2	Pokud smluvní strana dohody z roku 1958, která používá tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, oznámí to neprodleně ostatním stranám dohody, které používají tento předpis, na formuláři oznámení, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 3 tohoto předpisu.

8. ÚPRAVA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU HNACÍHO ÚSTROJÍ

8.1	Každá úprava hnacího ústrojí v rámci typu hnacího ústrojí z hlediska vlastností uvedených v přílohách 1 a 2 se oznámí správnímu orgánu, který typ hnacího ústrojí schválil. Tento orgán pak může:

8.1.1

buď dospět k závěru, že provedené úpravy pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý účinek a že vozidlo v každém případě ještě splňuje požadavky, nebo

8.1.2

požádat technickou zkušebnu provádějící dané zkoušky o nový protokol o zkoušce.

8.2	Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které používají tento předpis, postupem podle bodu 4.3.

8.3	Příslušný orgán, který uděluje rozšíření schválení, přidělí tomuto rozšíření pořadové číslo a informuje o tom smluvní strany dohody z roku 1958, které používají tento předpis, na formuláři oznámení, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 3 tohoto předpisu.

9. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela zastaví výrobu hnacího ústrojí schváleného v souladu s tímto předpisem, informuje o tom orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného oznámení tento orgán o této skutečnosti informuje ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které používají tento předpis, na formuláři oznámení, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 3 tohoto předpisu.

10. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN PROVÁDĚJÍCÍCH ZKOUŠKY PRO SCHVÁLENÍ TYPU A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody, které používají tento předpis, oznámí sekretariátu OSN názvy a adresy technických zkušeben provádějících zkoušky pro schválení typu a/nebo správních orgánů, které udělují schválení typu a jimž se zasílají formuláře osvědčující schválení, rozšíření nebo odmítnutí schválení vydané v ostatních zemích.

(1) 1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Jugoslávii, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35–36 (neobsazeno), 37 pro Turecko, 38–39 (neobsazeno), 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy při použití svých příslušných symbolů EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii a 46 pro Ukrajinu. Další čísla se přidělí ostatním zemím v chronologickém pořadí, v němž ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel nebo v němž k ní přistoupí, a čísla takto přidělená oznámí generální tajemník OSN smluvním stranám dohody.

(2) Evropská rada pro koordinaci.

PŘÍLOHA 1

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI SPALOVACÍHO MOTORU A INFORMACE O PROVEDENÍ ZKOUŠEK (1)

1.	Popis motoru:

1.1

Značka:

1.2

Typ:

1.3	Pracovní princip: zážehový/vznětový/čtyřdobý/dvoudobý (2)

1.4	Vrtání: ………… mm

1.5	Zdvih: ………… mm

1.6	Počet a uspořádání válců a pořadí zapalování:

1.7	Zdvihový objem: ………… cm3

1.8	Kompresní poměr (3):

1.9	Výkresy spalovací komory a hlavy pístu:

1.10	Nejmenší průřez sacích a výfukových kanálů:

1.11	Palivo: olovnatý benzin/bezolovnatý benzin/motorová nafta/zkapalněný ropný plyn (LPG)/zemní plyn (2)

1.12	Systém chlazení: chlazení kapalinou/vzduchem (2)

1.12.1

Vlastnosti systému chlazení kapalinou

Druh kapaliny: …………. Oběhové čerpadlo: ano/ne (2)

Vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy) čerpadla:

Převodový poměr:

Termostat: seřízení:

Chladič: výkres (výkresy) nebo značka (značky) a typ (typy):

Přetlakový ventil: nastavení tlaku:

Ventilátor: vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy):

Hnací systém ventilátoru: ………… převodový poměr:

Proudnicový kryt ventilátoru:

1.12.2

Vlastnosti systému chlazení vzduchem

Dmychadlo: vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy): … Převodový poměr: ……………

Vedení vzduchu (sériová výroba):

Systém regulace teploty: ano/ne (2) Stručný popis:

1.12.3

Teploty povolené výrobcem

1.12.3.1

Chlazení kapalinou: max. teplota na výstupu z motoru

1.12.3.2

Chlazení vzduchem

Vztažný bod:

Max. teplota ve vztažném bodu:

1.12.3.3

Maximální teplota přeplňovacího vzduchu na výstupu mezichladiče:

1.12.3.4

Teplota paliva: min ………… max

1.12.3.5

Teplota maziva: min ………… max

1.13	Přeplňování: ano/ne (2) Popis systému:

1.14	Systém sání Sběrné sací potrubí: ………… Popis: Vzduchový filtr: ………… Značka: ………… Typ: Tlumič sání: ………… Značka: ………… Typ:

2.	Přídavná zařízení ke snižování znečišťujících látek (jsou-li užita a nejsou-li uvedena v jiném bodu) Popis a schémata

3.	Sání vzduchu a dodávka paliva

3.1	Popis a schémata přívodních trubek a jejich příslušenství (tlumič škrticí klapky, ohřev, přídavné vstupy sání atd.)

3.2	Dodávka paliva

3.2.1

Karburátorem (karburátory) (2) ………… Počet:

3.2.1.1

Značka:

3.2.1.2

Typ:

3.2.1.3

Seřízení (3)

3.2.1.3.1

Trysky

nebo

Křivka dodávky paliva v závislosti na průtoku vzduchu a požadované seřízení pro dodržení této křivky (2) (3)

3.2.1.3.2

Vzdušníky

3.2.1.3.3

Hladina v plovákové komoře nebo

3.2.1.3.4

Hmotnost plováku

3.2.1.3.5

Plovákový ventil

3.2.1.4

Ruční/samočinný sytič (2)

3.2.1.5

Podávací čerpadlo

Tlak (3) ………… nebo charakteristický diagram (3):

3.2.2

vstřikem paliva (2): popis systému

Pracovní princip: sací potrubí/přímý vstřik/

komůrkový/vírová komůrka (2)

3.2.2.1

Palivové čerpadlo:

3.2.2.1.1

Značka:

3.2.2.1.2

Typ:

3.2.2.1.3

Dodávka paliva: mm3/zdvih při otáčkách čerpadla: ………… ot/min (2) (3)

nebo alternativně charakteristický diagram (2) (3)

Postup seřízení: zkušební stav/motor (2):

3.2.2.1.4

Časování vstřiku:

3.2.2.1.5

Křivka vstřiku:

3.2.2.2

Vstřikovací tryska:

3.2.2.3

Regulátor:

3.2.2.3.1

Značka:

3.2.2.3.2

Typ:

3.2.2.3.3

Bod omezení otáček při plném zatížení: ………… ot/min-1

3.2.2.3.4

Maximální otáčky bez zatížení: …………… ot/min-1

3.2.2.3.5

Volnoběžné otáčky:

3.2.2.4

Zařízení pro studený start:

3.2.2.4.1

Značka:

3.2.2.4.2

Typ:

3.2.2.4.3

Popis systému:

3.2.2.5

Startovací prostředek:

3.2.2.5.1

Značka:

3.2.2.5.2

Typ:

3.2.2.5.3

Popis systému:

3.2.3

Palivovým systémem pro zkapalněný ropný plyn: ano/ne (2)

3.2.3.1

Číslo schválení typu podle předpisu č. 67 a dokumentace:

3.2.3.2

Elektronická řídicí jednotka motoru používajícího jako palivo zkapalněný ropný plyn:

3.2.3.3

Značka (značky):

3.2.3.4

Typ:

3.2.3.5

Možnosti seřizování z hlediska emisí:

3.2.3.6

Další dokumentace:

3.2.3.6.1

Popis ochrany katalyzátoru při přepínání z benzinu na zkapalněný ropný plyn a naopak:

3.2.3.6.2

Uspořádání systému (elektrické zapojení, podtlakové přípojky, kompenzační hadice atd.):

3.2.3.6.3

Výkres značky:

3.2.4

Palivovým systémem pro zemní plyn: ano/ne (2)

3.2.4.1

Číslo schválení typu podle předpisu č. 67:

3.2.4.2

Elektronická řídicí jednotka motoru používajícího jako palivo zemní plyn:

3.2.4.3

Značka (značky):

3.2.4.4

Typ:

3.2.4.5

Možnosti seřizování z hlediska emisí:

3.2.4.6

Další dokumentace:

3.2.4.6.1

Popis ochrany katalyzátoru při přepínání z benzinu na zemní plyn a naopak:

3.2.4.6.2

Uspořádání systému (elektrické zapojení, podtlakové přípojky, kompenzační hadice atd.):

3.2.4.6.3

Výkres značky:

4.	Časování ventilů nebo rovnocenné údaje

4.1	Maximální zdvih ventilů a úhly otevření a zavření nebo podrobnosti časování jiného systému řízení ve vztahu k úvratím

4.2	Referenční a/nebo seřizovací rozpětí (2):

5.	Zapalování

5.1	Typ systému zapalování:

5.1.1

Značka:

5.1.2

Typ:

5.1.3

Křivka předstihu zapalování (3):

5.1.4

Časování zážehu (3):

5.1.5

Mezera kontaktů přerušovače (3) a úhel sepnutí (2) (3)

6.	Výfukový systém Popis a diagramy:

7.	Systém mazání

7.1	Popis systému:

7.1.1

Umístění olejové nádrže:

7.1.2

Systém dodávky maziva (čerpadlem/vstřikem do sání/směsi s palivem atd.)

7.2	Olejové čerpadlo (2)

7.2.1

Značka:

7.2.2

Typ:

7.3	Směs s palivem (2)

7.3.1

Procentní složení

7.4	Chladič oleje: ano/ne (2)

7.4.1

Výkres (výkresy) nebo značka (značky) a typ (typy):

8.	Elektrická zařízení Generátor/alternátor (2): vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy):

9.	Ostatní pomocná zařízení namontovaná na motoru (Výčet a popřípadě stručný popis):

10.	Doplňující informace o zkušebních podmínkách

10.1	Zapalovací svíčky

10.1.1

Značka:

10.1.2

Typ:

10.1.3

Vzdálenost kontaktů:

10.2	Zapalovací cívka

10.2.1

Značka:

10.2.2

Typ:

10.3	Zapalovací kondenzátor

10.3.1

Značka:

10.3.2

Typ:

10.4	Odrušovací zařízení

10.4.1

Značka:

10.4.2

Typ:

11.	Výkon motoru (dle údajů výrobce)

11.1	Volnoběžné otáčky (3) ………… ot/min-1

11.2	Otáčky při nejvyšším výkonu (3) ot/min-1

11.3	Maximální výkon – kW (podle bodu 5.3 tohoto předpisu)

11.4	Otáčky při maximálním točivém momentu (3) ………… ot/min-1

11.5	Maximální točivý moment (3) ………… Nm

(1) Pro nekonvenční motory a systémy dodá výrobce údaje rovnocenné údajům zde požadovaným.

(2) Nehodící se škrtněte.

(3) Uved'te dovolenou odchylku.

PŘÍLOHA 2

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI ELEKTRICKÉHO HNACÍHO ÚSTROJÍ A INFORMACE O PROVEDENÍ ZKOUŠEK

1. Obecně

1.1

Značka

1.2

Typ

1.3	Pohon (1): jeden motor/více motorů (počet)

1.4	Uspořádání převodů: paralelní/transaxiální/jiné, upřesněte:

1.5	Zkušební napětí:

1.6	Základní otáčky motoru: ………… ot/min-1

1.7	Maximální otáčky klikového hřídele motoru: ………… ot/min-1 (nebo odvozením): ………… na výstupním hřídeli reduktoru/převodovky (1) ………… ot/min-1 zařazený rychlostní stupeň.

1.8	Otáčky při maximálním výkonu (2) (dle údajů výrobce) ………… ot/min-1

1.9	Maximální výkon (dle údajů výrobce) ………… kW

1.10	Maximální 30minutový výkon (dle údajů výrobce) ………… kW

1.11	Flexibilní interval (kde P > 90 % max. výkonu): otáčky na začátku intervalu ………… ot/min-1 otáčky na konci intervalu ………… ot/min-1

2. Motor

2.1	Pracovní princip

2.1.1

Stejnosměrný proud/střídavý proud (1) počet fází:

2.1.2

Buzení cizí/sériové/kompaundní (1)

2.1.3

Synchronní/asynchronní (1)

2.1.4

Rotor s vinutím/s permanentními magnety/s klecí (1)

2.1.5

Počet pólů motoru:

2.2	Setrvačná hmotnost:

3. Regulátor výkonu

3.1

Značka:

3.2

Typ:

3.3	Princip řízení: vektorový/otevřený regulační obvod/uzavřený regulační obvod/jiný, upřesněte:

3.4	Maximální efektivní proud vstupující do motoru (2) ………… A během ………… sekund

3.5	Užitý rozsah napětí: ………… V až ………… V

4. Systém chlazení:

Motor: kapalinou/vzduchem (1)

Regulátor: kapalinou/vzduchem (1)

4.1	Vlastnosti systému chlazení kapalinou

4.1.1

Druh kapaliny: ………… Oběhová čerpadla: ano/ne (1)

4.1.2

Vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy) čerpadla:

4.1.3

Termostat: seřízení:

4.1.4

Chladič: výkres (výkresy) nebo značka (značky) a typ (typy):

4.1.5

Přetlakový ventil: nastavení tlaku:

4.1.6

Ventilátor: vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy):

4.1.7

Potrubí ventilátoru:

4.2	Vlastnosti systému chlazení vzduchem

4.2.1

Dmychadlo: vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy):

4.2.2

Standardní vedení vzduchu:

4.2.3

Systém regulace teploty: ano/ne (1)

4.2.4

Stručný popis:

4.2.5

Vzduchový filtr ………… značka (značky) ………… typ (typy) …………

4.3	Teploty povolené výrobcem

4.3.1

Výstup z motoru: (max.) ………… °C

4.3.2

Vstup do regulátoru: (max.) ………… °C

4.3.3

Ve vztažném bodu (vztažných bodech) motoru: (max.) ………… °C

4.3.4

Ve vztažném bodu (vztažných bodech) regulátoru: (max.) ………… °C

5. Druh izolace:

6. Mezinárodní kód ochrany (IP kód):

Princip systému mazání (1)

Ložiska: třecí/kuličková

Mazivo: tuk/olej

Těsnění: ano/ne

Oběh: s oběhem/bez oběhu

(1) Nehodící se škrtněte.

(2) Uved'te dovolenou odchylku.

PŘÍLOHA 3

OZNÁMENÍ

PŘÍLOHA 4

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ TYPU

Vzor A

(viz bod 4.4 tohoto předpisu)

Výše uvedená značka schválení typu upevněná na hnacím ústrojí prokazuje, že dotyčný typ hnacího ústrojí byl schválen v Nizozemsku (E 4) z hlediska na měření netto výkonu podle předpisu č. 85 pod číslem schválení typu 002492. Číslo schválení typu udává, že schválení typu bylo uděleno v souladu s požadavky předpisu č. 85 v jeho původním znění.

Vzor B

(viz bod 4.5 tohoto předpisu)

Výše uvedená značka schválení upevněná na vozidle prokazuje, že dotyčné vozidlo bylo schváleno v Nizozemsku (E 4) podle předpisů č. 85 a č. 31 (1). První dvě číslice čísla schválení typu udávají, že v době udělení schválení typu byl předpis č. 85 dosud ve své původní podobě a předpis č. 31 již zahrnoval sérii změn 01.

(1) Druhé číslo je uvedeno pouze jako příklad.

PŘÍLOHA 5

METODA STANOVENÍ NETTO VÝKONU SPALOVACÍCH MOTORŮ

1.	Tato ustanovení se týkají metody sestrojení křivky výkonu při plném zatížení spalovacího motoru v závislosti na otáčkách motoru.

2. PODMÍNKY ZKOUŠKY

2.1	Motor musí být předem zaběhnut podle doporučení výrobce.

2.2	Může-li se měření výkonu provádět pouze na motoru s namontovanou převodovkou, je nutno brát v úvahu její účinnost.

2.3 Pomocná zařízení

2.3.1 Použitá pomocná zařízení

2.3.2 Odpojená pomocná zařízení

Pomocná zařízení, která jsou nutná pouze k provozu vozidla a bývají namontována na motoru, musí být při zkoušce odstraněna. Jako příklad lze uvést:

—	vzduchový kompresor pro brzdy,

—	čerpadlo posilovače řízení,

—	čerpadlo systému odpružení,

—	klimatizační systém.

Pokud nelze pomocné zařízení odmontovat, může se stanovit výkon, který toto zařízení odebírá v nezatíženém stavu, a připočíst k měřenému výkonu motoru.

Tabulka 1

Pomocná zařízení instalovaná při zkoušce ke stanovení netto výkonu motoru

(„Sériově vyráběným zařízením“ se rozumí zařízení určené výrobcem pro předpokládané použití.)

Číslo

Pomocná zařízení

Použití při zkoušce netto výkonu

Sací systém

—	sběrné sací potrubí

—	zařízení pro omezení emisí z klikové skříně

Ano, sériově vyráběné zařízení

—	vzduchový filtr

Ano, sériově vyráběné zařízení

—	tlumič sání

—	omezovač otáček

(1)

Zařízení pro předehřívání nasávaného vzduchu

Ano, sériově vyráběné zařízení.

Pokud možno seřídit v nejvýhodnější poloze.

Výfukový systém

Ano, sériově vyráběné zařízení

—	čistič výfuku

—	sběrné výfukové potrubí

—	přeplňovací zařízení

—	spojovací potrubí (2)

—	tlumič (2)

—	výfuková trubka (2)

—	výfuková brzda (3)

Čerpadlo pro dodávku paliva (4)

Ano, sériově vyráběné zařízení

Karburátor

Ano, sériově vyráběné zařízení

—	elektronický systém řízení, měřič průtoku vzduchu atd. (jsou-li instalovány)

Redukční ventil

Zařízení motorů na plynné palivo

Odpařovač

Směšovač

Zařízení pro vstřikování paliva (pro zážehové a vznětové motory)

Ano, sériově vyráběné zařízení

—

předfiltr

—

filtr

—

čerpadlo

—	vysokotlaké potrubí

—	vstřikovač

—	škrticí klapka v sacím potrubí (5), je-li instalována

—	elektronický systém řízení, měřič průtoku vzduchu atd. ..., jsou-li instalovány

—	regulátor/systém ovládání

—	automatická zarážka plného zatížení u ozubené tyče v závislosti na atmosférických podmínkách

Zařízení pro chlazení kapalinou

—	kapota motoru

—	kryt výstupu vzduchu

—

chladič

—	ventilátor (6) (7)

Ano, sériově vyráběné zařízení (6)

—	proudnicový kryt ventilátoru

—	vodní čerpadlo

—	termostat (8)

Chlazení vzduchem

Kryt

Ano, sériově vyráběné zařízení

Dmychadlo (6) (7)

Zařízení pro regulaci teploty

Ano, sériově vyráběné zařízení

Elektrická zařízení

Ano, sériově vyráběné zařízení (9)

Přeplňovací zařízení (je-li instalováno)

—	kompresor poháněný přímo motorem a/nebo výfukovými plyny

Ano, sériově vyráběné zařízení

—	mezichladič (10)

—	čerpadlo chladicí kapaliny nebo ventilátor (poháněné motorem)

—	zařízení regulující průtok chladicí kapaliny (je-li instalováno)

Pomocný ventilátor zkušebního stavu

Ano, je-li nutný

Zařízení proti znečišťujícím látkám (11)

Ano, sériově vyráběné zařízení

2.3.3 Pomocná zařízení pro spouštění vznětových motorů

U pomocných zařízení sloužících ke spouštění vznětových motorů přicházejí v úvahu tyto dva případy:

a)	elektrické spouštění: instaluje se generátor, který v případě potřeby napájí pomocná zařízení nezbytná pro práci motoru;

b)	spouštění jinými než elektrickými prostředky: jsou-li pro práci motoru nezbytná určitá elektrická pomocná zařízení, instaluje se generátor, který tato zařízení napájí. V opačném případě se generátor odstraní.

V obou případech je instalován a v podmínkách bez zatížení pracuje systém, který vyrábí a akumuluje energii potřebnou pro spouštění.

2.4 Podmínky seřízení

Podmínky seřízení při zkoušce ke stanovení netto výkonu jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

Podmínky seřízení

1	Seřízení karburátoru (karburátorů)	Použije se beze změny seřízení podle údaje výrobce pro sériovou výrobu
2	Seřízení dávkování vstřikovacího čerpadla
3	Seřízení zapalování nebo vstřiku (křivka předstihu)
4	Seřízení regulátoru
5	Zařízení pro omezení emisí

3. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

3.1

Zaznamenávají se údaje uvedené v bodu 4 dodatku k této příloze. Měří se při stabilizovaných pracovních podmínkách a při dostatečné dodávce čerstvého vzduchu do motoru. Ve spalovacích prostorech mohou být v omezeném množství přítomny usazeniny. Podmínky zkoušky, jako je vstupní teplota nasávaného vzduchu, musí být zvoleny co nejblíže referenčním podmínkám (viz bod 5.2 této přílohy), aby byla hodnota korekčního součinitele co nejnižší.

3.2

Teplota vzduchu nasávaného do motoru (okolního vzduchu) se měří ve vzdálenosti do 0,15 m před vstupem do vzduchového filtru nebo, pokud se nepoužívá vzduchový filtr, ve vzdálenosti do 0,15 m před otvorem sání. Teploměr nebo termočlánek musí být stíněn proti sálavému teplu a umístěn přímo do proudu vzduchu. Musí být rovněž stíněn proti zpětnému stříkání paliva. K získání reprezentativního průměru vstupní teploty se měří v dostatečném počtu měřicích míst.

3.3	Měřit se nesmí, dokud točivý moment, otáčky a teplota nejsou po dobu nejméně jedné minuty v podstatě konstantní.

3.4	Otáčky motoru se během zkušebního chodu nebo během měření nesmějí odchylovat od zvolených otáček o více než ±1 % nebo ±10 min-1, podle toho, která z těchto hodnot je větší.

3.5	Hodnoty zatížení brzdy, spotřeby paliva a teploty nasávaného vzduchu se musí odečítat současně, za výsledek měření se považuje hodnota, která je průměrem dvou stabilizovaných po sobě následujících hodnot, které se u zatížení brzdy neliší o více než 2 %.

3.6

Teplota chladicí kapaliny na výstupu z motoru se musí udržovat na hodnotě stanovené výrobcem. Pokud výrobce teplotu neuvádí, musí být teplota (353 ± 5) K. U vzduchem chlazených motorů musí být v bodě určeném výrobcem udržována teplota v mezích +0/–20 K maximální teploty určené výrobcem za referenčních podmínek.

3.7	Teplota paliva se měří na vstupu do karburátoru nebo do systému vstřikování a udržuje se v mezích určených výrobcem.

3.8	Teplota mazacího oleje měřená v olejovém čerpadlu, v olejové vaně nebo na výstupu z chladiče oleje (je-li namontován) se musí udržovat v mezích stanovených v bodech 3.6, 3.7 a 3.8 v této příloze.

3.9	Pokud je to nezbytné k udržení teploty v mezích stanovených v bodech 3.6, 3.7 a 3.8 této přílohy, může být použit pomocný regulační systém.

4. PŘESNOST MĚŘENÍ

4.1	Točivý moment: ±1 % měřeného točivého momentu. Zařízení na měření točivého momentu musí být kalibrováno se zřetelem ke ztrátám třením. Přesnost v dolní polovině měřicího rozsahu dynamometrického stavu může být ±2 % měřeného točivého momentu.

4.2	Otáčky motoru: 0,5 % měřených otáček.

4.3	Spotřeba paliva: ±1 % měřené spotřeby.

4.4	Teplota paliva: ±2 K.

4.5	Teplota vzduchu nasávaného motorem: ±1 K.

4.6	Barometrický tlak: ±100 Pa.

4.7	Podtlak v sacím potrubí: ±50 Pa

4.8	Tlak ve výfukovém potrubí: ±200 Pa

5. KOREKČNÍ SOUČINITELE VÝKONU

5.1 Definice

Korekčním součinitelem výkonu je součinitel α ke stanovení výkonu motoru při referenčních atmosférických podmínkách uvedených v bodu 5.2.

Po = α · P ;

P o je korigovaný výkon (tj. výkon při referenčních atmosférických podmínkách);

α je korekční součinitel (αa nebo αd);

P je měřený výkon (výkon při zkoušce).

5.2 Referenční atmosférické podmínky

5.2.1

Teplota (T o): 298 K (25 °C)

5.2.2

Tlak suchého vzduchu (p so): 99 kPa

Poznámka: hodnota tlaku suchého vzduchu je založena na celkovém tlaku 100 kPa a tlaku vodní páry 1 kPa.

5.3 Atmosférické podmínky při zkoušce

Během zkoušky musí být dodrženy tyto atmosférické podmínky:

5.3.1

Teplota (T)

U zážehových motorů	288 K ≤ T ≤ 308 K
U vznětových motorů	283 K ≤ T ≤ 313 K

5.3.2

Tlak (p s)

80 kPa ≤ p s ≤ 110 kPa

5.4 Stanovení korekčních součinitelů αa a αd (12)

5.4.1

Zážehový motor s přirozeným sáním nebo přeplňovaný motor – součinitel α a

Korekční součinitel α a se zjistí z této rovnice:

Formula (13)

kde

P s je atmosférický tlak suchého vzduchu v kilopascalech (kPa), tj. celkový barometrický tlak minus tlak vodní páry;

T je absolutní teplota vzduchu nasávaného motorem v kelvinech (K).

Podmínky, které musí být v laboratoři splněny:

Zkouška je platná, je-li korekční součinitel α a v mezích 0,93 ≤ α a ≤ 1,07.

V případě překročení těchto mezních hodnot se v protokolu o zkoušce uvede získaná korigovaná hodnota a přesné údaje o podmínkách při zkoušce (teplota a tlak).

5.4.2 Vznětové motory – součinitel αd

Korekční součinitel výkonu αd vznětových motorů při konstantním průtoku paliva se získá pomocí vzorce:

αd = f a fm

f a je atmosférický činitel;

fm je charakteristický parametr pro každý typ motoru a seřízení.

5.4.2.1 Atmosférický činitel f a

Tento činitel vyjadřuje účinek podmínek okolního prostředí (tlaku, teploty, vlhkosti) na vzduch nasávaný motorem. Vzorec pro stanovení atmosférického činitele se různí podle druhu motoru.

5.4.2.1.1

Motory s přirozeným sáním a s mechanickým přeplňováním

Formula

5.4.2.1.2

Motory přeplňované turbodmychadlem s mezichladičem nasávaného vzduchu nebo bez mezichladiče

Formula

5.4.2.2 Činitel motoru f m

fm je funkcí korigovaného průtoku paliva qc podle vzorce:

fm = 0,036 · q c – 1,14

kde: q c = q/r

kde:

q je průtok paliva v mg na jeden cyklus a na litr celkového zdvihového objemu (mg/L na 1 cyklus);

r je poměr tlaků mezi výstupem a vstupem kompresoru (u motorů s přirozeným nasáváním r = 1).

Uvedený vzorec platí pro interval hodnot q c od 40 mg/L na 1 cyklus do 65 mg/L na 1 cyklus.

Pro hodnoty q c nižší než 40 mg/L na 1 cyklus se použije konstantní hodnota f m = 0,3.

Pro hodnoty q c vyšší než 65 mg/L na 1 cyklus se použije konstantní hodnota f m = 1,2 (viz obrázek níže):

5.4.2.3 Podmínky, které musí být v laboratoři splněny

Zkouška je platná, je-li korekční součinitel α d v mezích 0,9 ≤ α d ≤ 1,1.

V případě překročení těchto mezních hodnot se v protokolu o zkoušce uvede získaná korigovaná hodnota a přesné údaje o podmínkách při zkoušce (teplota a tlak).

(1) Kompletní systém sání instaluje způsobem odpovídajícím předpokládanému použití:

je-li riziko znatelného vlivu na výkon motoru;

u dvoutaktních motorů a zážehových motorů;

na žádost výrobce.

(2) Kompletní výfukový systém se instaluje způsobem odpovídajícím předpokládanému použití:

je-li riziko znatelného vlivu na výkon motoru;

u dvoutaktních motorů a zážehových motorů;

na žádost výrobce.

Výstupem z výfukového systému motoru se rozumí bod nalézající se 150 mm ve směru proudění od konce části výfukového systému namontované na motoru.

(3) Je-li motor vybaven výfukovou brzdou, musí být její škrticí klapka upevněna v plně otevřené poloze.

(4) V případě potřeby může být tlak v přívodu paliva seřízen tak, aby odpovídal tlakům, které se vyskytují při předpokládaném použití motoru (zejména je-li použit systém s vracením paliva).

(5) Škrticí klapka v sacím potrubí je regulační klapkou pneumatického regulátoru vstřikovacího čerpadla. Regulátor nebo zařízení pro vstřikování paliva mohou obsahovat další zařízení, která mohou ovlivňovat množství vstřikovaného paliva.

(6) Chladič, ventilátor, kryt ventilátoru, vodní čerpadlo a termostat se na zkušebním stavu umístí ve stejných vzájemných polohách jako na vozidle. Cirkulaci chladicí kapaliny musí obstarávat pouze vodní čerpadlo motoru.

(7) Je-li ve zkoušené sestavě odpojitelný nebo progresivní ventilátor nebo dmychadlo, vykoná se zkouška s odpojitelným ventilátorem (nebo dmychadlem) odpojeným nebo s progresivním ventilátorem nebo dmychadlem běžícím s maximálním skluzem.

(8) Termostat může být zablokován v plně otevřené poloze.

(9) Minimální výkon generátoru: výkon generátoru musí být omezen na hodnotu, která je nevyhnutelně zapotřebí pro napájení zařízení nezbytných pro práci motoru. Je-li nutno připojit baterii, musí být použita plně nabitá baterie v dobrém stavu.

(10) Přeplňované motory s mezichladičem se zkoušejí se zařízením pro chlazení náplně buď kapalinou, nebo vzduchem, avšak na přání výrobce může být zařízení pro chlazení vzduchem nahrazeno zařízením zkušebního stavu. Ve všech případech se měření výkonu při každých otáčkách musí provádět se stejnými hodnotami spádu teploty a tlaku vzduchu, který je nasáván do motoru přes chladič náplně na zkušebním stavu, jako jsou hodnoty určené výrobcem pro tento systém na kompletním vozidle.

(11) Mohou zahrnovat například systém recyklace výfukových plynů, katalytický konvertor, termický reaktor, systém vstřikování sekundárního vzduchu a systém zabraňující vypařování paliva.

(12) Zkoušet lze v klimatizovaných prostorech za řízených atmosférických podmínek.

(13) U motorů vybavených zařízením pro automatickou regulaci teploty nasávaného vzduchu, které je konstruováno tak, že při plném zatížení při 25 °C není přiváděn ohřátý vzduch, se musí zkoušet s tímto zařízením zcela uzavřeným. Je-li toto zařízení při 25 °C ještě činné, provede se zkouška se zařízením normálně fungujícím; v tomto případě se exponent u teplotního členu ve vztahu pro korekční součinitel bere roven nule (tj. odpadá teplotní korekce).

PŘÍLOHA 5

Dodatek

VÝSLEDKY ZKOUŠEK KE STANOVENÍ NETTO VÝKONU MOTORU

Tento formulář vyplní zkušebna, která zkoušku provedla.

1. Podmínky zkoušky

1.1 Tlaky měřené při maximálním výkonu

1.1.1

Celkový barometrický tlak: ………… Pa

1.1.2

Tlak vodních par: ………… Pa

1.1.3

Tlak ve výfuku: ………… Pa

1.2 Teploty měřené při maximálním výkonu

1.2.1

Teplota nasávaného vzduchu: ………… K

1.2.2

na výstupu mezichladiče motoru: ………… K

1.2.3

Teplota chladicí kapaliny: ………… K

1.2.3.1

na výstupu chladicí kapaliny z motoru: ………… K(1)

1.2.3.2

ve vztažném bodu u chlazení vzduchem: ………… K(1)

1.2.4

Teplota mazacího oleje: ………… K (uveďte místo měření)

1.2.5

Teplota paliva: ………… K

1.2.5.1

na vstupu palivového čerpadla: ………… K

1.2.5.2

v zařízení k měření spotřeby paliva: ………… K

1.3 Vlastnosti dynamometru

1.3.1

Značka: ………… Model:

1.3.2

Typ:

2. Palivo

2.1 U zážehových motorů na kapalné palivo

2.1.1

Značka:

2.1.2

Vlastnosti:

2.1.3

Antidetonační přísada (olovo atd.):

2.1.3.1

Typ:

2.1.3.2

Obsah: ………… mg/1

2.1.4

Oktanové číslo RON: ………… (ASTM D 26 99-70)

2.1.4.1

Měrná hustota: ………… g/cm3 při 288 K

2.1.4.2

Dolní výhřevnost: ………… kJ/kg

2.2 U zážehových motorů na plynné palivo

2.2.1

Značka:

2.2.2

Vlastnosti:

2.2.3

Tlak v zásobníku: ………… bar

2.2.4

Pracovní tlak: ………… bar

2.2.5

Dolní výhřevnost: ………… kJ/kg

2.3 U vznětových motorů na plynné palivo

2.3.1

Způsob plnění: plyn

2.3.2

Vlastnosti použitého plynu:

2.3.3

Poměr motorová nafta/plyn:

2.3.4

Dolní výhřevnost:

2.4 U vznětových motorů na kapalné palivo

2.4.1

Značka:

2.4.2

Vlastnosti použitého paliva:

2.4.3

Cetanové číslo (ASTM D 976-71)

2.4.4

Měrná hustota: ………… g/cm3 při 288 K

2.4.5

Dolní výhřevnost: ………… kJ/kg

3. Mazivo

3.1

Značka:

3.2	Vlastnosti:

3.3	Viskozita podle SAE:

4. Podrobné výsledky měření (1)

Otáčky motoru, ot/min
Měřený točivý moment, Nm
Měřený výkon, Kw
Měřený průtok paliva, g/h
Barometrický tlak, kPa
Tlak vodních par, kPa
Teplota nasávaného vzduchu, K
Výkon, který se připočte pro pomocná zařízení, která nejsou uvedena v tabulce 1, kW	č. 1
	č. 2
	č. 3
Korekční součinitel výkonu
Korigovaný výkon na brzdě, kW (s ventilátorem/bez ventilátoru (2)
Výkon ventilátoru, kW (není-li ventilátor namontován, tato hodnota se odečte)
Netto výkon, kW
Netto točivý moment, Nm
Korigovaná specifická spotřeba paliva g/(kWh) (3)
Teplota chladicí kapaliny na výstupu, K
Teplota mazacího oleje v měřicím místě, K
Teplota vzduchu za přeplňovacím dmychadlem, K (4)
Teplota paliva na vstupu vstřikovacího čerpadla, K
Teplota vzduchu za mezichladičem, K (4)
Tlak za přeplňovacím dmychadlem, kPa (4)
Tlak za mezichladičem, kPa

(1) Charakteristické křivky netto výkonu a netto točivého momentu se sestrojí jako funkce otáček motoru.

(2) Nehodící se škrtněte.

(3) Vypočteno s netto výkonem pro vznětové motory a zážehové motory, v tomto případě vynásobeno korekčním součinitelem výkonu.

(4) Není-li použitelné, škrtněte.

PŘÍLOHA 6

METODA STANOVENÍ NETTO VÝKONU A MAXIMÁLNÍHO 30MINUTOVÉHO VÝKONU ELEKTRICKÝCH HNACÍCH ÚSTROJÍ

1.	Tato ustanovení se týkají měření maximálního netto výkonu a maximálního 30minutového výkonu elektrických hnacích ústrojí používaných k pohonu čistě elektrických silničních vozidel.

2. PODMÍNKY ZKOUŠKY

2.1	Hnací ústrojí musí být předem zaběhnuto podle doporučení výrobce.

2.2	Může-li se měření výkonu provádět pouze na hnacím ústrojí s namontovanou převodovkou nebo reduktorem, je nutno brát v úvahu jejich účinnost.

2.3 Pomocná zařízení

2.3.1 Použitá pomocná zařízení

Při zkoušce musí být instalována pomocná zařízení nezbytná pro práci hnacího ústrojí při předpokládaném použití (uvedená v tabulce 1), a to ve stejné poloze, v jaké by se nacházela ve vozidle.

2.3.2 Odpojená pomocná zařízení

Pomocná zařízení, která jsou nutná k provozu vozidla a bývají namontována na motoru, musí být při zkoušce odstraněna. Jako příklad lze uvést:

—	vzduchový kompresor pro brzdy,

—	čerpadlo posilovače řízení,

—	čerpadlo systému odpružení,

—	klimatizační systém atd.

—	Pokud nelze pomocné zařízení odmontovat, může se stanovit výkon, který toto zařízení odebírá v nezatíženém stavu, a připočíst k měřenému výkonu motoru.

Tabulka 1

Pomocná zařízení instalovaná při zkoušce ke stanovení netto výkonu a maximálního 30minutového výkonu elektrických hnacích ústrojí

(„Sériově vyráběným zařízením“ se rozumí zařízení určené výrobcem pro předpokládané použití.)

Číslo	Pomocná zařízení	Použití při zkoušce netto výkonu a maximálního 30minutového výkonu
1	Zdroj stejnosměrného napětí	Pokles napětí během zkoušky méně než 5 %
2	Variátor otáček a ovládací zařízení	Ano, sériově vyráběné zařízení
3	CHLAZENÍ KAPALINOU
	kapota motoru	Ne
	kryt výstupu vzduchu	Ne
	chladič (1) (2)	Ano, sériově vyráběné zařízení
	ventilátor
	čerproudnicový kryt ventilátoru
	padlo
	termostat (3)
	CHLAZENÍ VZDUCHEM	Ano, sériově vyráběné zařízení
	vzduchový filtr
	kryt
	dmychadlo
	zařízení pro regulaci teploty
4	Elektrická zařízení	Ano, sériově vyráběné zařízení
5	Pomocný ventilátor zkušebního stavu	Ano, je-li nutný

2.4 Podmínky seřízení

Podmínky seřízení musejí vyhovovat údajům výrobce pro sériově vyráběný motor a musejí být použity bez další změny pro předpokládané použití.

2.5 Zaznamenávané údaje

2.5.1

Zkouška ke stanovení netto výkonu se provádí s ovladačem akcelerátoru nastaveným v poloze na maximum.

2.5.2

Motor musí být předem zaběhnut podle doporučení žadatele o schválení.

2.5.3

Údaje o točivém momentu a otáčkách se zaznamenávají současně.

2.5.4

V případě potřeby se teplota chladicí kapaliny zaznamenávaná na výstupu z motoru udržuje v rozmezí ±5 K vzhledem k nastavení teploty termostatu podle údajů výrobce.

U vzduchem chlazených hnacích ústrojí musí být v bodě určeném výrobcem udržována teplota v mezích +0/–20 K maximální teploty určené výrobcem.

2.5.5

Teplota mazacího oleje měřená v olejové vaně nebo na výstupu z chladiče oleje (je-li namontován) se musí udržovat v mezích stanovených výrobcem.

2.5.6

Pokud je to nezbytné k udržení teploty v mezích stanovených v bodech 2.5.4 a 2.5.5, může být použit pomocný regulační systém.

3. PŘESNOST MĚŘENÍ

3.1	Točivý moment: ±1 % měřeného točivého momentu. Zařízení na měření točivého momentu musí být kalibrováno se zřetelem ke ztrátám třením. Přesnost v dolní polovině měřicího rozsahu dynamometrického stavu může být ±2 % měřeného točivého momentu.

3.2	Otáčky motoru: 0,5 % měřených otáček.

3.3	Teplota vzduchu nasávaného motorem: ±2 K.

(1) Chladič, ventilátor, kryt ventilátoru, vodní čerpadlo a termostat se na zkušebním stavu umístí ve stejných vzájemných polohách jako na vozidle. Cirkulaci chladicí kapaliny musí obstarávat pouze vodní čerpadlo hnacího ústrojí.

Kapalina smí být chlazena buď chladičem hnacího ústrojí, nebo vnějším okruhem, za předpokladu, že tlaková ztráta tohoto okruhu a tlak na vstupu do čerpadla zůstávají v podstatě stejné jako v systému chlazení hnacího ústrojí. Žaluzie, pokud je jimi chladič vybaven, musí být v otevřené poloze.

Nemohou-li být ventilátor, chladič a kryt připojeny na zkušební stav obvyklým způsobem, musí se výkon odebíraný ventilátorem, který je instalován odděleně ve správné poloze vzhledem k chladiči a (případnému) krytu, stanovit při otáčkách odpovídajících otáčkám motoru, při kterých se měří výkon motoru, a to buď výpočtem ze standardních parametrů, nebo praktickými zkouškami. Tento výkon, korigovaný na normální atmosférické podmínky, se odečte od korigovaného výkonu.

(2) Je-li ve zkoušené sestavě odpojitelný nebo progresivní ventilátor nebo dmychadlo, vykoná se zkouška s odpojitelným ventilátorem (nebo dmychadlem) odpojeným nebo s maximálním skluzem.

(3) Termostat může být zablokován v plně otevřené poloze.

PŘÍLOHA 7

KONTROLY SHODNOSTI VÝROBY

1. OBECNĚ

Tyto požadavky jsou v souladu se zkouškami, které se provádějí ke kontrole shodnosti výroby podle bodu 6.3.6.

2. ZKUŠEBNÍ POSTUPY

Musí se použít metody zkoušení a měřicí přístroje, které jsou popsané v přílohách 5 nebo 6 tohoto předpisu.

3. ODBĚR VZORKŮ

Vybere se jedno hnací ústrojí. Pokud se po zkoušce podle bodu 5.1 níže zjistí, že se hnací ústrojí neshoduje s požadavky tohoto předpisu, musí se zkoušet další dvě hnací ústrojí.

4. KRITÉRIA MĚŘENÍ

4.1 Netto výkon spalovacího motoru

Během ověřovacích zkoušek shodnosti výroby se výkon měří při dvojích otáčkách motoru S1 a S2, které odpovídají příslušným naměřeným bodům maximálního výkonu a maximálního točivého momentu a které byly přijaty pro typ. Pro tyto dvoje otáčky motoru s tolerancí ±5 % se netto výkon měřený alespoň v jednom bodě v rozsahu otáček S1 ±5 % a otáček S2 ±5 % nesmí lišit o více než ±5 % od schvalované hodnoty.

4.2 Netto výkon a maximální 30minutový výkon elektrických hnacích ústrojí

Během ověřovacích zkoušek shodnosti výroby se výkon měří při otáčkách motoru S1, které odpovídají naměřenému bodu maximálního výkonu a které byly přijaty pro typ. Při těchto otáčkách se netto výkon nesmí lišit o více než ±5 % od schvalované hodnoty.

5. VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

5.1	Výroba se považuje za shodnou se schválením typu, jestliže netto výkon a maximální 30minutový výkon hnacího ústrojí zkoušeného podle bodu 2 splňují požadavek uvedený v bodu 4.

5.2	Nejsou-li požadavky bodu 4 splněny, zkouší se další dvě hnací ústrojí stejným způsobem.

5.3	Pokud hodnota netto výkonu nebo maximálního 30minutového výkonu druhého a/nebo třetího hnacího ústrojí podle bodu 5.2 nesplňuje požadavky bodu 4, považuje se výroba za neshodnou s požadavky tohoto předpisu a uplatní se ustanovení bodu 7.1.

PŘÍLOHA 8

1. TECHNICKÉ VLASTNOSTI REFERENČNÍCH PALIV PRO LPG

		Palivo A	Palivo B	Zkušební metoda
Složení:				ISO 7941
C3	% obj.	30 ± 2	85 ± 2
C4	% obj.	zbývající část	zbývající část
<C3, >C4	% obj.	max. 2 %	max. 2 %
Olefiny	% obj.	9 ± 3	12 ± 3
Zbytek odparu	ppm	max. 50	max. 50	NFM 41-015
Obsah vody		žádný	žádný	vizuální kontrola
Obsah síry	ppm hmot. (1)	max. 50	max. 50	EN 24260
Sirovodík		žádný	žádný
Koroze mědi	hodnocení	třída 1	třída 1	ISO 625 1 (2)
Zápach		charakteristický	charakteristický
Oktanové číslo MON		min. 89	min. 89	EN 589 příloha B

2. TECHNICKÉ VLASTNOSTI REFERENČNÍCH PALIV PRO ZEMNÍ PLYN (NG)

		G20	G23	G25
Složení:
CH4	% obj.	100	92,5	86
N2	% obj.	0	7,5	14
Wobbeho index (3)	MJ/m3	53,6 ± 2 %	48,2 ± 2 %	43,9 ± 2 %

(1) Tato hodnota se určí za běžných podmínek (293,2 K (20 °C) a 101,3 kPa).

(2) Tato metoda nemusí přesně udat přítomnost korodujících materiálů, jestliže vzorek obsahuje inhibitory koroze nebo jiné chemikálie, které zmenšují korozní účinky vzorku na proužek mědi. Proto je zakázáno přidávat takové složky jen za účelem ovlivnění zkušební metody.

(3) Na základě horní výhřevnosti a vypočteno pro 0 °C.

Plyny tvořící tyto směsi musí mít alespoň tuto čistotu:

N2	:	99 %
CH4	:	95 % s celkovým obsahem vodíku, oxidu uhelnatého a kyslíku nižším než 1 % a s celkovým obsahem dusíku a oxidu uhličitého nižším než 2 %

Wobbeho index je poměr výhřevnosti objemové jednotky plynu k druhé odmocnině jeho relativní hustoty za stejných referenčních podmínek:

Formula

Kde: H plyn= výhřevnost paliva v MJ/m3 při 0 °C;

ρvzduch= hustota vzduchu při 0 °C;

ρplyn= hustota paliva při 0 °C.

Wobbeho index se rozeznává horní anebo dolní (čistý) podle toho, zda uvažovaná výhřevnost je výhřevností horní nebo dolní (čistou).

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 326

České vydání	Právní předpisy	Svazek 49 24. listopadu 2006

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
	*	Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 24 – Jednotná ustanovení pro:	1
	*	Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 59 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu náhradních systémů tlumení hluku výfuku	43
	*	Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 85 – Jednotná ustanovení pro schvalování spalovacích motorů nebo elektrických hnacích ústrojí určených k pohonu motorových vozidel kategorie M a N z hlediska měření netto výkonu a maximálního 30minutového výkonu elektrických hnacích ústrojí	55