16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/1

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 1035/2001 ze dne 22. května 2001, kterým se stanoví systém dokumentace úlovků druhu Dissostichus spp. (2), zavádí systém dokumentace úlovků přijatý Komisí pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (dále jen „CCAMLR“) na jejím osmnáctém výročním zasedání v listopadu roku 1999.

(2)

CCAMLR přijala řadu změn v systému a v souvisejícím usnesení, zaměřených na zlepšení kontroly vykládky, dovozu, vývozu, zpětného vývozu a překládky jedinců rodu Dissostichus a na harmonizaci zavádění tohoto systému.

(3)

Nařízení (ES) č. 1035/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1.

V článku 3 se doplňují nová písmena, která znějí:

2.

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Členské státy požadují jako podmínku pro to, aby byla plavidlům udělena licence nebo povolení k lovu druhu Dissostichus spp., že dané plavidlo vykládá úlovky pouze ve státech, které jsou smluvními stranami CCAMLR nebo jinak používají systém dokumentace úlovků.

2.   Členské státy připojují k licencím a povolením plavidel k lovu druhu Dissostichus spp. názvy všech smluvních stran CCAMLR a států, které oznámily sekretariátu CCAMLR, že používají systém dokumentace úlovků.

3.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby při každé vykládce nebo překládce druhu Dissostichus spp. plavidla plující pod jejich vlajkou a mající povolení lovit druh Dissostichus spp. řádně vyplnila doklad o úlovku.“

3.

V čl.10 odst. 1 písm. b) se první odrážka nahrazuje tímto:

4.

V čl. 12 odst. 1 se první odrážka nahrazuje tímto:

5.

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Každoročně do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince předávají členské státy Komisi souhrnný seznam dokladů o úlovku vydaných nebo obdržených na jejich území týkajících se vykládky, dovozu, vývozu, zpětného vývozu a překládky, včetně těchto údajů: identifikační čísla dokladů; datum nakládky, dovozu, vývozu, zpětného vývozu nebo překládky; hmotnost nakládky, dovozu, vývozu, zpětného vývozu nebo překládky; původ a místo určení.“

6.

Přílohy I, II a III se nahrazují zněním obsaženým v příloze tohoto nařízení.

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/9

(1)

Pravidla k režimu vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, jsou stanovena v nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (3), a v nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (4).

(2)

Mimořádné okolnosti v Libanonu závažným způsobem poškodily ekonomické zájmy některých vývozců a vzniklá situace má nepříznivý vliv na vývozní příležitosti podle podmínek stanovených v nařízeních (ES) č. 800/1999 a (ES) č. 1043/2005.

(3)

Z toho důvodu je nutné tyto škodlivé důsledky omezit přijetím zvláštních opatření a prodloužením některých lhůt stanovených v nařízeních (ES) č. 800/1999 a (ES) č. 1043/2005, pokud jde o celní postupy, které nemohly být kvůli výše uvedeným okolnostem splněny. Zejména by měla být prodloužena lhůta pro opuštění celního území Společenství stanovená nařízením (ES) č. 800/1999, aby subjekty, které již splnily příslušné vývozní celní formality nebo umístily dané zboží pod celní dohled, mohly využít pružnějších režimů. Podobně by měla být v některých případech prodloužena doba platnosti osvědčení o náhradě stanovená nařízením (ES) č. 1043/2005.

(4)

Výhody těchto odchylek by měly být omezeny pouze na subjekty, které mohou prokázat, a to zejména na základě vývozních dokladů nebo dokumentace uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 4045/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole opatření tvořících součást systému financování záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), prováděné členskými státy, a o zrušení směrnice 77/435/EHS (5), aniž by bylo dotčeno použití ostatních ustanovení uvedeného nařízení, že v daném období v důsledku výše uvedených okolností nemohly provádět vývozní operace.

(5)

V zájmu napravení škodlivých důsledků způsobených mimořádnými okolnostmi v Libanonu pro všechny subjekty by se toto nařízení mělo použít od 1. července 2006.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro horizontální otázky týkající se obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty neuvedenými v příloze I,

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/11

(1)

V souladu s nařízením Komise (ES) č. 1898/2005 ze dne 9. listopadu 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o opatření pro odbyt smetany, másla a zahuštěného másla na trhu Společenství (2), mohou intervenční agentury prodat prostřednictvím stálého nabídkového řízení určitá množství másla z intervenčních zásob ve svém vlastnictví a mohou poskytnout podporu pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo. Článek 25 uvedeného nařízení stanoví, že s přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci dílčích nabídkových řízení se stanoví minimální prodejní cena másla i maximální výše podpory pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo. Dále se stanoví, že cena nebo podpora se mohou lišit podle zamýšleného použití másla, obsahu tuku v něm a způsobu přimíchání. Podle toho se stanoví částka jistoty na zpracování uvedená v článku 28 nařízení (ES) č. 1898/2005.

(2)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/13

(1)

V souladu s nařízením Komise (ES) č. 1898/2005 ze dne 9. listopadu 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o opatření pro odbyt smetany, másla a zahuštěného másla na trhu Společenství (2), mohou intervenční agentury prodat prostřednictvím stálého nabídkového řízení určitá množství másla z intervenčních zásob ve svém vlastnictví a mohou poskytnout podporu pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo. Článek 25 uvedeného nařízení stanoví, že s přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci dílčích nabídkových řízení se stanoví minimální prodejní cena másla i maximální výše podpory pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo. Dále se stanoví, že cena nebo podpora se mohou lišit podle zamýšleného použití másla, obsahu tuku v něm a způsobu přimíchání. Podle toho se stanoví částka jistoty na zpracování uvedená v článku 28 nařízení (ES) č. 1898/2005.

(2)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/15

(1)

V souladu s článkem 47 nařízení Komise (ES) č. 1898/2005 ze dne 9. listopadu 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o opatření pro odbyt smetany, másla a zahuštěného másla na trhu Společenství (2), vyhlašují intervenční agentury stálé nabídkové řízení pro poskytnutí podpory pro zahuštěné máslo. V článku 54 uvedeného nařízení se stanoví, že s přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci jednotlivých nabídkových řízení se stanoví maximální částka podpory pro zahuštěné máslo s minimálním obsahem tuku 96 %.

(2)

Převzetí zahuštěného másla do maloobchodního prodeje se zaručí složením jistoty na konečné použití podle čl. 53 odst. 4 nařízení (ES) č. 1898/2005.

(3)

S přihlédnutím k podaným nabídkám by měla být na vhodné úrovni stanovena maximální výše podpory a podle toho by měla být určena jistota na konečné použití.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/16

(1)

Na základě článku 21 nařízení Komise (ES) č. 2771/1999 ze dne 16. prosince 1999, kterým se stanovují prováděcí pravidla pro nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o intervenční opatření na trhu s máslem a smetanou (2), prodávaly intervenční agentury na základě stálého veřejného nabídkového řízení určité množství másla, kterým disponovaly.

(2)

Ve světle nabídek, obdržených v rámci každého individuálního veřejného nabídkového řízení, bude stanovena minimální prodejní cena, nebo bude rozhodnuto, že nebude vybrána žádná nabídka v souladu s článkem 24a nařízení (ES) č. 2771/1999.

(3)

Ve světle obdržených nabídek bude stanovena minimální prodejní cena.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/17

(1)

Dle článku 10 nařízení (ES) č. 1784/2003 se při dovozu produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení účtují sazby cel společného celního sazebníku. Avšak u produktů uvedených v odstavci 2 stejného článku je dovozní clo rovno intervenční ceně platné pro dovoz těchto produktů, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF použitelnou pro jejich dodávku. Toto clo nicméně nemůže překročit sazbu cla společného celního sazebníku.

(2)

Na základě čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003 se dovozní ceny CIF vypočítávají na základě reprezentativních cen platných pro dotyčný produkt na světovém trhu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1249/96 stanovilo prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1784/2003, které se týká dovozních cel v odvětví obilovin.

(4)

Dovozní cla zůstávají v platnosti, dokud nejsou stanoveny a nevstoupí v platnost nové sazby.

(5)

S cílem umožnit normální fungování režimu dovozních cel je třeba tato cla vypočítávat na základě reprezentativní tržní sazby zjištěné během daného období.

(6)

Použití nařízení (ES) č. 1249/96 vede ke stanovení dovozních cel podle přílohy tohoto nařízení,

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/20

(1)

V rámci tohoto případu společnost E.ON (Německo) získala dvě dceřinné společnosti podniku MOL, maďarské integrované petrochemické společnosti, jejichž předmětem podnikání je velkoobchod s plynem, jeho uvádění na trh, obchodování s ním a jeho skladování. MOL nabídla společnosti E.ON dvouletou opci na prodej svých dceřinných společností, které se zabývají přepravou plynu.

(2)

Společnost MOL měla v Maďarsku již před touto transakcí téměř výlučnou kontrolu nad přístupem ke zdrojům zemního plynu a nad plynárenskou infrastrukturou. MOL vlastní síť pro přepravu plynu, veškerá maďarská zařízení pro jeho skladování a má téměř monopolní postavení na velkoobchodních trzích s plynem. Již v současné době má společnost MOL možnost výlučné kontroly zdrojů plynu (jak dováženého, tak pocházejícího z domácí produkce) a plynárenské infrastruktury. Toto postavení nyní převezme společnost E.ON.

(3)

Zásadní změna, kterou přinese navrhovaná transakce, se týká skutečnosti, že společnost E.ON má v Maďarsku, na rozdíl od společnosti MOL, silné postavení na maloobchodním trhu s dodávkami plynu a elektrické energie. Na základě této transakce tudíž vznikne vertikálně integrovaný hospodářský subjekt, který bude, s výjimkou podnikání společnosti MOL v oblasti přepravy plynu a jeho výroby, kontrolovat dodávky plynu a elektrické energie v Maďarsku.

(4)

Z šetření, která Komise provedla na trhu, vyplynulo, že vzhledem k téměř výlučné kontrole nového hospodářského subjektu nad zdroji zemního plynu (pocházejícími většinou z Ruska) dostupnými v Maďarsku a vzhledem k jeho vertikální integraci na trzích s plynem a elektrickou energií by transakce vedla k závažnému riziku omezení ostatních soutěžitelů v přístupu na navazující trh s plynem a elektrickou energií. Jak bylo uvedeno, společnost E.ON je na rozdíl od společnosti MOL činná na navazujícím velkoobchodním trhu s plynem i v oblasti maloobchodního prodeje a distribuce plynu a elektrické energie (prostřednictvím kontroly, kterou vykonává nad dvěma ze šesti regionálních společností pro distribuci plynu a nad třemi ze šesti regionálních společností pro distribuci elektrické energie) i v oblasti výroby elektrické energie. To by vedlo ke změně motivace nového hospodářského subjektu vůči soutěžitelům na navazujících trzích. Tento nový hospodářský subjekt by tedy měl schopnost i motivaci diskriminovat ostatní soutěžitele na navazujících trzích v odvětví plynu a elektrické energie.

(5)

Společnost E.ON, aby předešla obavám soutěžitelů vyjádřeným v průběhu řízení, předložila dne 20. října 2005 soubor závazků. Pozměněné závazky předložila společnost E.ON dne 16. listopadu 2005. Konečné závazky byly předloženy dne 8. prosince 2005. Komise se domnívá, že závazky, které se po provedení tržního testu oproti původní nabídce společnosti E.ON podstatně zlepšily, reagují na výhrady třetích stran, pokud jde o potřebu zajistit dostatečné množství plynu na maďarském velkoobchodním trhu za cenu a za podmínek, které umožňují třetím stranám účinně soutěžit s novým hospodářským subjektem na navazujících trzích s plynem a elektrickou energií v Maďarsku.

(6)

Navrhuje se proto přijmout rozhodnutí o schválení s podmínkami a povinnostmi podle čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování podniků.

(7)

E.ON Ruhrgas International AG (dále jen „E.ON“) patří do skupiny společností E.ON, energetické skupiny v soukromém vlastnictví se zaměřením na dodávky elektrické energie a plynu.

(8)

MOL Hungarian Oil and Gas (dále jen „MOL“, Maďarsko) je integrovaná petrochemická skupina, která podniká primárně v Maďarsku na trzích se zemním plynem, ropou, pohonnými hmotami a chemickými látkami. Jedná se o veřejnou společnost kótovanou na burze cenných papírů v Budapešti. Maďarský stát stále vlastní 12 % základního kapitálu a zlatou akcii.

(9)

Tento případ se týká spojení podniků, na jehož základě E.ON získává kontrolu na společnostmi MOL Földgázellátó Rt. (dále jen „MOL WMT“) a MOL Földgáztároló Rt. (dále jen „MOL Storage“). E.ON rovněž získá podíly MOL v Panrusgáz Magyar-Orosz Gázipari Rt. (dále jen „Panrusgáz“), což je společný podnik tvořený společnostmi OAO Gazprom (Rusko) a MOL.

(10)

E.ON touto transakcí nezískává Mol Földgázszállító Rt. (dále jen „MOL Transmission“), další dceřinnou společnost, nad kterou společnost MOL vykonává výlučnou kontrolu. Společnosti MOL byla místo toho poskytnuta prodejní opce, podle které může MOL v příštích dvou letech požadovat, aby společnost E.ON koupila podíl ve výši 25 % + 1 nebo 75 % – 1 v MOL Transmission.

(11)

Společnost MOL si navíc udržela kontrolu nad obchodní činností při výzkumu a výrobě plynu (MOL upstream gas Exploration and Production division (dále jen MOL E & P)). Částí této transakce však společnosti MOL a MOL WMT uzavřely dlouhodobou dohodu o dodávkách plynu vyrobeného společností MOL E & P (dále jen „dohoda o dodávkách“).

(12)

S ohledem na specifika maďarských trhů se zemním plynem Komise identifikovala tyto relevantní trhy výrobků v odvětví zemního plynu:

(13)

Od 1. července 2004 si podle maďarského práva mohou všichni zákazníci, s výjimkou domácností, vybrat vlastního dodavatele. Domácnosti budou mít tuto možnost nejpozději od 1. července 2007.

(14)

Maďarské odvětví zemního plynu představuje hybridní model, v němž vedle regulované části trhu (neboli „trhu veřejných služeb“), která je důsledkem dřívějšího režimu v maďarském plynárenství, zároveň existuje liberalizovaná část trhu (neboli „otevřená část trhu“). V rámci regulované části trhu má poskytovatel veřejné služby (MOL WMT) právními předpisy stanovenou povinnost zcela pokrýt poptávku RDS po zemním plynu pro účely veřejné služby, zatímco RDS mají povinnost odebírat zemní plyn pro zákazníky v rámci veřejné služby výlučně od poskytovatele veřejné služby (za regulované ceny). RDS, dodavatelé v rámci veřejné služby, mají výlučné právo a povinnost poskytovat svým zákazníkům nacházejícím se na jejich území dodávky za regulované ceny. Způsobilí zákazníci si mohou zvolit, že budou i nadále zásobováni v rámci smlouvy o poskytování veřejné služby svým původním dodavatelem zemního plynu (příslušná RDS nebo poskytovatel veřejné služby, MOL WMT, pokud byly zákazníkovi dodávky poskytovány přímo společností MOL WMT) nebo že ukončí smlouvu o poskytování veřejné služby a nakoupit požadovaný zemní plyn od jiného obchodníka nebo si jej dovézt přímo. Očekává se, že v červenci 2007 tento hybridní model skončí.

(15)

Šetření na trhu potvrdila, že v Maďarsku existuje oddělený trh výrobků pro dodávky obchodníkům, na němž dovozci/výrobci prodávají zemní plyn obchodníkům a obchodníci si jej prodávají navzájem za účelem dalších dodávek na otevřené části trhu. V rámci regulované části trhu mají RDS povinnost nakoupit zemní plyn pro účely veřejné služby od poskytovatele veřejné služby (MOL WMT).

(16)

Šetření v tomto případě prokázala, že všechny dotčené trhy jsou v rozsahu své působnosti národními trhy, s výjimkou distribuce zemního plynu a dodávek plynu domácnostem; tyto trhy jsou v současné době, pokud jde o rozsah působnosti, podnárodní (tj. jsou omezené na konkrétní distribuční oblasti v rámci Maďarska).

(17)

Komise identifikovala s ohledem na specifika maďarských trhů tyto relevantní trhy výrobků v odvětví elektrické energie:

(18)

Maďarské odvětví elektrické energie rovněž představuje hybridní model, včetně regulované a otevřené části trhu. Všichni zákazníci, s výjimkou domácností, se dne 1. července 2004 staly způsobilými zákazníky. Domácnosti budou způsobilými zákazníky od 1. července 2007. Způsobilí zákazníci mají stejně jako v plynárenském odvětví právo, nikoli však povinnost, změnit dodavatele; mohou tedy zůstat u příslušného regionálního dodavatele v rámci smlouvy o poskytování veřejné služby. V porovnání s plynárenským odvětvím však existuje více zákazníků, kteří přešli na otevřenou část trhu s elektřinou. V červnu 2005 představovala otevřená část trhu 32 % celkové maďarské spotřeby elektřiny.

(19)

Většina dotčených trhů v tomto případě představuje v rozsahu své působnosti vnitrostátní trhy, s výjimkou distribuce plynu a zásobování domácností elektřinou; tyto trhy jsou v současné době, pokud jde o rozsah působnosti, oblastní (tj. jsou omezené na konkrétní distribuční oblasti v rámci Maďarska).

(20)

Vzhledem k svému předchozímu postavení zákonem stanoveného monopolu má MOL WMT v Maďarsku dominantní postavení v oblasti velkoobchodních dodávek plynu RDS a obchodníkům. I když má MOL WMT na regulované části trhu nadále práva vyplývající z bývalého monopolu, šetření Komise prokázala existenci významných překážek pro vstup na otevřenou část maďarského trhu se zemním plynem. Hlavní překážka, které čelí zájemci o vstup na trh v Maďarsku, je obtížný přístup ke zdrojům zemního plynu v konkurenčním prostředí a nedostatečná likvidita maďarského velkoobchodního trhu s plynem.

(21)

Společnost MOL WMT kontroluje zejména přístup k domácím zdrojům zemního plynu a ke konkurenčním dovozům a tuto kontrolu si udrží.

(22)

Maďarská výroba zemního plynu není zanedbatelná a v roce 2004 představovala přibližně 3 mld. m3, což je přibližně 20 % celkové vnitrostátní spotřeby zemního plynu. Šetření rovněž prokázala, že v porovnání s dováženým zemním plynem je maďarský plyn konkurenceschopný.

(23)

I když E.ON na základě navrhované transakce nezískává společnost MOL E & P, uzavřely jako součást této transakce společnosti MOL E & P a MOL WMT na dobu 10 let dohodu o dodávkách domácího zemního plynu vyrobeného společností MOL E & P Podle podmínek vyplývajících z této dohody o dodávkách se množství zemního plynu, které má být dodáno společností MOL E & P společnosti MOL WMT stanoví s odkazem na předpoklady výroby společnosti MOL E & P Komise zjistila, že třetí strany nebudou mít k dispozici žádný zemní plyn z domácích zdrojů […], neboť nasmlouvané množství odpovídá předpokládanému množství vyrobenému společností MOL E & P, a že množství, které budou mít třetí strany k dispozici po zbývající dobu platnosti smlouvy, bude činit nejvýše [27–37 %] předpokladané výroby společnosti MOL E & P.

(24)

Dovozy představují 80 % celkové maďarské spotřeby zemního plynu a očekává se, že se zvýší, neboť domácí produkce se snižuje. Zemní plyn se dováží před dva vstupní body: východní vstupní bod (Beregovo na hranici s Ukrajinou) a západní vstupní bod (HAG na hranici s Rakouskem).

(25)

Šetření prokázala, že veškerý zemní plyn dovážený do Maďarska – a jediný konkurenceschopný zdroj zemního plynu – je plyn z Ruska (tj. dodávaný společností Gazprom) nebo zemní plyn ze zemí SNS (zejména z Turkmenistánu), který se přepravuje přes Rusko a Ukrajinu (tj. prostřednictvím tranzitních plynovodů kontrolovaných společností Gazprom). Neočekává se, že by v Maďarsku byly k dispozici alternativní zdroje zemního plynu před rokem 2012, kdy se zahájí provoz plynovodu NABUCCO (který bude dopravovat zemní plyn ze Středního východu a Kaspické oblasti).

(26)

Společnost MOL měla před liberalizací monopol na dovoz zemního plynu do Maďarska. Za účelem zajištění dodávek zemního plynu uzavřela společnost MOL WMT dlouhodobé dohody o dodávkách v délce […] (až do […]) se společnostmi Panrusgáz, Gaz de France (dále jen „GdF“), E.ON a Bothli-Trade (společnost Bothli-Trade postoupila tuto smlouvu společnosti EMFESZ, která je dosud jediným novým účastníkem na maďarském trhu se zemním plynem). Zemní plyn, který společnost MOL WMT nakoupila od E.ON a GdF a který byl dovezen přes západní vstupní bod, je vlastně ruský zemní plyn a je přibližně o [27–37 %] dražší než zemní plyn nakoupený od společnosti Gazprom prostřednictvím společnosti Panrusgáz nebo od společnosti EMFESZ.

(27)

Šetření na trhu prokázala, že v současné době je obtížné, aby noví účastníci na trhu získali přístup k ruskému plynu paralelně se stávajícími smlouvami společnosti MOL WMT. Zdá se, že společnost Gazprom nemá motivaci prodávat „více“ zemního plynu určeného k vývozu do Maďarska, než kolik je nezbytné k pokrytí „mezery v dodávkách“ mezi očekávaným zvýšením maďarské poptávky a poptávky, kterou v současné době uspokojují stávající dlouhodobé dohody MOL WMT.

(28)

Společnost Gazprom již poskytuje prostřednictvím společnosti Panrusgáz, jejího společného podniku se společností MOL, dodávky takového množství zemního plynu, které pokrývá téměř veškerou potřebu Maďarska. Komise je toho názoru, že k účinné soutěži se společností MOL WMT není možné nakupovat zemní plyn od společnosti Gazprom. Společnost Gazprom jednak nemá motivaci na tom, aby prodávala jinému obchodníkovi zemní plyn za nižší cenu, protože by toto množství jednoduše nahradilo množství, které již na maďarský trh prodává. Zadruhé, zemní plyn, který by společnost Gazprom prodala za vyšší cenu, by v Maďarsku nebyl konkurenceschopný.

(29)

Společnost MOL WMT navíc požívá vůči ostatním novým účastníkům na trhu významných výhod, pokud jde o zabezpečení dodávek, náklady na přepravu a skladování zemního plynu, a to zejména díky široké základně zákazníků a významnému objemu prodejů. MOL WMT bude tyto výhody požívat i nadále.

(30)

Z těchto důvodů má společnost MOL WMT ještě před touto transakcí dominantní postavení na různých maďarských velkoobchodních trzích se zemním plynem (dodávky plynu RDS, dodávky plynu obchodníkům, dodávky plynu elektrárnám).

(31)

Zásadní změna, kterou transakce přináší, je skutečnost, že E.ON, na rozdíl od společnosti MOL, působí prostřednictvím RDS v oblasti maloobchodních dodávek zemního plynu malým zákazníkům v odvětví průmyslu a obchodu. V důsledku spojení se tedy vytvoří vertikálně integrovaná společnost, která působí jak v oblasti velkoobchodu, tak maloobchodu se zemním plynem. Tento nový hospodářský subjekt bude mít pravděpodobně ihned po transakci schopnost i zájem omezit své stávající i potenciální konkurenty na navazujícím trhu s dodávkami zemního plynu malým zákazníkům v odvětví průmyslu a obchodu, neboť soutěžitelé budou při velkoobchodním prodeji zemního plynu vázáni na nový hospodářský subjekt.

(32)

Po provedeném spojení bude nová hospodářský subjekt schopen znemožnit přístup k zemnímu plynu a různými způsoby svým konkurentům zvýšit náklady. Na regulované části trhu, kde jsou ceny regulovány by nový hospodářský subjekt mohl uplatňovat jinou než cenovou diskriminaci (jako je např. zpoždění dodávek, snížení kvality poskytované služby, nedostatečná flexibilita, neochota vyjednávat apod.). Na otevřené části trhu by mohla přímo obchodníkům zvýšit velkoobchodní cenu zemního plynu a/nebo uplatňovat jinou než cenovou diskriminaci.

(33)

E.ON má prostřednictvím svých RDS [15–25 %] podíl na trhu s dodávkami zemního plynu malým zákazníkům v odvětví průmyslu a obchodu. Z analýzy Komise vyplývá, že se v právním prostředí bude zájem nového hospodářského subjektu na zvýšení nákladů konkurentů a na optimální strategii omezení přístupu na trh pravděpodobně vyvíjet.

(34)

V důsledku toho je pravděpodobné, že dojde k vyloučení konkurentů nového hospodářského subjektu z trhu, což mu umožní získat větší tržní sílu na trhu s dodávkami zemního plynu malým zákazníkům v odvětví průmyslu a obchodu. Je možné, že toto omezení vstupu odradí potencionální účastníky od vstupu na tento trh, protože nebudou předpokládat, že by mohli získat takové postavení, aby mohli uzavřít s novým hospodářským subjektem smlouvu o dodávkách zemního plynu za podobných podmínek, jaké mají pobočky společnosti E.ON. Komise se proto domnívá, že spojení značně naruší hospodářskou soutěž na trhu s dodávkami zemního plynu malým zákazníkům v odvětví průmyslu a obchodu.

(35)

Společnost E.ON má v současné době v Maďarsku podíl ve výši okolo [15–25 %] na trhu s dodávkami zemního plynu domácnostem. Stejně jako na trhu s dodávkami zemního plynu malým zákazníkům v odvětví průmyslu a obchodu bude nový hospodářský subjekt mít schopnost i zájem omezit přístup k zemnímu plynu svým navazujícím konkurentům na trhu s dodávkami domácnostem, čímž značně naruší hospodářskou soutěž.

(36)

Vzhledem k tomu, že budou domácnosti způsobilými zákazníky v červenci 2007, tj. pouze 18 měsíců po přijetí tohoto rozhodnutí, se Komise v tomto případě domnívá, že k hlavním protisoutěžním účinkům vyplývajícím z tohoto spojení dojde po tomto datu.

(37)

Je pravděpodobné, že spojení bude mít vedle těchto budoucích protisoutěžních účinků i okamžité účinky tím, že i) oslabí konkurenční maloobchodníky na sousedních a úzce souvisejících trzích s dodávkami zemního plynu malým zákazníkům v odvětví průmyslu a obchodu (kteří jsou možnými účastníky na trhu s dodávkami plynu domácnostem); a ii) odradí potenciální nové účastníky na trhu od přípravy vstupu na trh (neboť vstup na trh musí být připraven s dostatečným předstihem).

(38)

MOL WMT a RDS byly pouze nepřímí konkurenti na trhu s dodávkami zemního plynu velkým průmyslovým zákazníkům, neboť MOL WMT může na regulované části trhu dodávat pouze zákazníkům přímo napojeným na síť pro přepravu plynu. RDS mají navíc povinnost odebírat zemní plyn od společnosti MOL WMT. Jen málo zákazníků dosud mohlo na otevřené části trhu získat od obchodníků, jako je např. společnost EMFESZ, lepší nabídky, protože regulované ceny jsou nadále poměrně nízké.

(39)

Od července 2007 v případě velkých průmyslových podniků tento hybridní model regulovaných cen zmizí. Ačkoli by společnost MOL WMT jako velký obchodník se zemním plynem mohla získat více velkých průmyslových zákazníků napojených na distribuční sítě, v důsledku spojení nový hospodářský subjekt vedle značného portfolia zákazníků společností MOL WMT a E.ON (v případě E.ON prostřednictvím kontrolovaných RDS (KÖGÁZ, DDGÁZ) a pravděpodobně prostřednictvím FŐGÁZ, o níž má privilegované informace) ihned získá značnou základnu zákazníků (kombinovaný podíl na trhu ve výši přibližně [40–50 %] oproti stávajícímu konkurentu EMFESZ a potenciálním účastníkům na trhu.

(40)

Z těchto důvodů se Komise domnívá, že spojení, které povede ke vzniku dominantního postavení, značně naruší hospodářskou soutěž na trhu s dodávkami zemního plynu velkým průmyslovým zákazníkům.

(41)

MOL Storage je jedinou společností, která v Maďarsku může nabízet služby spočívající ve skladování plynu. Přístup ke skladování je nutný, aby mohli všechni dodavatelí zemního plynu podnikat na velkoobchodních a maloobchodních trzích, zejména aby mohl zvládat sezónní fluktuace v zákaznické poptávce. Komise se domnívá, že v důsledku spojení bude mít nový hospodářský subjekt schopnost i zájem posilovat svou strategii omezující vstup na trh tak, že bude jednat diskriminačním způsobem při udělování přístupových práv ke skladům, a to i za předpokladu, že ceny za skladovací služby budou plně regulovány (jak vyžaduje usnesení maďarského energetického úřadu, kterým se tato transakce schvaluje).

(42)

Nový hospodářský subjekt může rovněž kontrolovat rozvoj nových skladovacích kapacit v Maďarsku, a to vzhledem ke i) kupní opci společnosti MOL Storage na nákup vyčerpaných polí od společnosti MOL E & P; a ii) zájmu společnosti MOL podpořit MOL Storage v prodeji vyčerpaných polí získaných od společnosti MOL E & P, a to vzhledem k jeho zbývajícímu 25 % podílu akcií MOL Storage.

(43)

Společnost MOL Transmission vlastní a spravuje vysokotlakou rozvodnou síť v Maďarsku. Minoritní podíl 25 % + 1 akcie, který by společnost MOL získala ve společnosti MOL WMT znamená zájem společnosti MOL Transmission posílit strategii omezování vstupu na trh prostřednictvím diskriminačního chování při přidělování přístupových práv k přepravní síti na úkor navazujících konkurentů společnosti E.ON.

(44)

Ze šetření, která Komise provedla na trhu, vyplynuly rovněž obavy o hospodářskou soutěž na různých trzích s elektřinou související s vertikální integrací činností společnosti MOL WMT na základním trhu s dodávkami zemního plynu velkým elektrárnám s aktivitami společnosti E.ON na navazujícím trhu s výrobou elektrické energie/velkoobchodem a maloobchodem s elektrickou energií.

(45)

I když společnost MOL nepodniká na trzích s elektřinou, realizovala společnost E.ON od roku 1995 v Maďarsku významné investice v odvětví elektrické energie. Skupina v současné době působí v oblasti výroby elektrické energie prostřednictvím malé elektrárny na zemní plyn v městě Debrecen (95 MW) a v oblasti velkoobchodních a maloobchodních dodávek, neboť vlastní tři ze šesti elektrárenských RDS a společnost pro obchod s elektřinou E.ON EK. E.ON navíc kontroluje různé společnosti podnikající v oblasti maloobchodních dodávek elektřiny do sousedních zemí.

(46)

Společnost MOL WMT měla ještě před touto transakcí dominantní postavení na trhu s dodávkami zemního plynu velkým elektrárnám. Transakce znamená zásadní změnu v tom směru, že nový hospodářský subjekt má nejen schopnost, ale nyní pravděpodobně i zájem využít svého postavení strážce zdrojů zemního plynu v Maďarsku a omezit své stávající i budoucí konkurenty na souvisejících trzích s velkoobchodními dodávkami elektřiny obchodníkům, maloobchodními dodávkami elektřiny malým zákazníkům v odvětví průmyslu a obchodu a maloobchodními dodávkami elektřiny domácnostem.

(47)

Celková maďarská kapacita výroby je v roce 2005 přibližně 8 000 MW na rozdíl od maximální výše, která v roce 2004 činila 6 350 MW. Maďarská výroba elektrické energie je rozdělena mezi jadernou energii (1 800 MW instalované kapacity) a lignitové, plynové a uhelné elektrárny (57 000 MW instalované kapacity). Téměř 40 % elektrické energie spotřebované v Maďarsku se vyrábí v jaderné elektrárně Paksi, zbývajících 60 % se hlavně vyrábí v elektrárnách spalujících uhlovodíky (lignit, plyn a uhlí) a část se dováží. Většina kapacity velkých elektráren je obsazena na základě dlouhodobých dohod o odběru elektrické energie s MVM, maďarským dominantním elektrárenským podnikem a poskytovatelem veřejné služby. Ze šetření na trhu vyplynulo, že celková kapacita obsazená na základě dohod o odběru elektrické energie v roce 2005 představuje 4 000–5 000 MW.

(48)

Odhaduje se, že do roku 2020 vznikne v Maďarsku potřeba nové velké kapacity výroby elektrické energie (5 000 MW nebo 60 % stávající instalované kapacity), která by nahradila staré elektrárny (3 500 MW) a uspokojila zvyšující se poptávku. Maďarská kapacita výroby elektrické energie by se měla rovněž zvýšit z 8 000 MW na přibližně 10 500 MW.

(49)

Šetření trhu, které v Maďarsku provedla Komise ohledně stávajících nových projektů elektráren, ukázala, že opakovaným palivem většiny nových elektráren bude zemní plyn. Maďarský energetický regulatorní orgány se domnívá, že plynové elektrárny by mohly představovat až 60 % nové výrobní kapacity.

(50)

Dovozy elektrické energie do Maďarska zásadně uskutečňují obchodníci s elektrickou energií za účelem tranzitu nebo dodávek určených středním a velkým zákazníkům. Společnost MVM je poskytovatelem veřejné služby a v roce 2004 uskutečnila [30–40 %] dovozů elektrické energie. Společnost E.ON byla před obchodníky s elektrickou energií druhým největší dovozcem s výší dovozů [10–20 %]. Podle studie z roku 2005 provedené společností MAVIR, operátorem v oblasti přenosu elektrické energie, se očekává, že se dovozy elektrické energie do Maďarska v průběhu příštích deseti let sníží, zatímco se celková poptávka po elektrické energii v Maďarsku zvýší. Podíl dovozů elektrické energie na celkové poptávce by se tedy snížil, zatímco podíl domácí výroby by se zvýšil.

(51)

Společnost MOL WMT měla ještě před touto transakcí dominantní postavení na trhu s dodávkami zemního plynu velkým elektrárnám. Nový hospodářský subjekt bude po provedení transakce schopna stanovit podmínky dodávek zemního plynu do konkurenčních elektráren (ceny, pravidla nominace, pokuty „ber nebo pla“ (take-or-pay penalties), možnost přerušení apod.) a různými způsoby diskriminovat konkurenční výrobce energie.

(52)

Šetření Komise prokázala, že je pravděpodobné, že společnost E.ON bude bezprostředně po transakci k posílení svého postavení jak v oblasti výroby elektrické energie, tak v oblasti velkoobchodních a maloobchodních dodávek v Maďarsku uplatňovat dvě strategie.

(53)

Pokud jde o nové elektrárny, je pravděpodobné, že společnost E.ON zvýší cenu zemního plynu dodávaného do konkurenčních plynových elektráren, aby tyto konkurenty odradila od stavby nových plynových elektráren a zvýhodnila vlastní projekty nových elektráren. Tato strategie by byla pro společnost E.ON zajímavá, a to vzhledem k značnému zájmu na výrazném rozšíření maďarské výrobní kapacity elektrické energie. Společnost E.ON může rovněž diskriminovat plynové elektrárny, které elektřinu nedodávají jejím navazujícím pobočkám pro maloobchod s elektrickou energií. Tato strategie by byla racionální z hlediska hospodárnosti, neboť by společnosti E.ON umožnila určitý stupeň kontroly nad výrobou elektrické energie/velkoobchodním trhem a doplňkovou konkurenční výhodu na maloobchodním trhu s elektrickou energií.

(54)

Pokud jde o stávající elektrárny, je pravděpodobné, že nový hospodářský subjekt bude uskutečňovat stejnou strategii omezování vstupu na trh, který by omezila jejich konkureční schopnost na otevřené části trhu týkající se výroby/velkoobchodu a případně je donutila k opuštění trhu. Několik účastníků na trhu vyjádřilo své obavy, že společnost E.ON by se potom mohla zaměřit na získání jejich aktiv.

(55)

V budoucnu, kdy dojde k liberalizaci regulativního rámce charakterizovaného větší dostupností kapacity výroby elektrické energie na otevřené části trhu (a větším podílem společnosti E.ON na výrobě energie), budou výše uvedené strategie k omezování přístupu na trh ještě účinnější, a tudíž škodlivé. Mohly by narušit hospodářskou soutěž plynových elektráren na trhu a omezit vývoj konkurenceschopného trhu s výrobou/velkoobchodem elektřinou.

(56)

Strategie společnosti E.ON by bezprostředně po provedení transakce vedla k pomalejšímu a méně konkurenčnímu vývoji nových výrobních kapacit v Maďarsku (v porovnání se situací, kdy by nové elektrárny byly budovány různými účastníky trhu) a bezpochyby k vyšším velkoobchodním cenám. Narušilo by to tedy účinnou hospodářskou soutěž na trhu s výrobou elektrické energie nebo na trhu s velkoobchodními dodávkami elektřiny obchodníkům.

(57)

Společnost E.ON má v Maďarsku jasné vedoucí postavení na trhu s dodávkami elektrické energie. Jedná se o jedinou skupinu se silným postavením jak na regulované části trhu (3 ze 6 RDS), tak na otevřené části trhu (E.ON EK je jedním ze tří největších obchodníků s elektrickou energií v Maďarsku); její podíl na trhu činí přibližně [40–50 %].

(58)

Strategie společnosti E.ON na trhu s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny zásadně naruší hospodářskou soutěž na všech trzích s maloobchodními dodávkami elektrické energie. Tento účinek by nejprve vyústil v nekonkurenční vývoj nové kapacity výroby a ve vyšší velkoobchodní ceny. Zadruhé, pravděpodobná strategie nového hospodářského subjektu navázat dodávky zemního plynu na odběr elektrické energie z plynových elektráren by snížila schopnost konkurenčních maloobchodníků s elektrickou energií odebírat konkurenční energii a zvýšila by již tak silné tržní postavení nového hospodářského subjektu v maloobchodu s elektřinou. Šetření trhu provedená Komisí navíc prokázala, že je pravděpodobné, že v Maďarsku budou hrát významnou úlohu zdvojené nabídky (plyn a elektřina). Komise se domnívá, že společnost E.ON bude mít bezprostředně po transakci schopnost i zájem zabránit jakékoli jiné společnosti působící v maloobchodu s elektrickou energií, aby vytvořila zdvojené nabídky; E.ON omezí těmto konkurentům, kteří se pro tuto obchodní strategii rozhodli, přístup ke zdrojům zemního plynu, čímž zásadně naruší hospodářskou soutěž na trzích s dodávkami elektrické energie malým zákazníkům v odvětví průmyslu a obchodu a domácnostem.

(59)

Aby předešla výše uvedeným obavám soutěžitelů na trzích s plynem a elektřinou, předložila společnost E.ON dne 20. října 2005 soubor závazků. Dne 16. listopadu 2005 předložila společnost E.ON pozměněné závazky a dne 8. prosince jejich konečnou verzi. Komise se domnívá, že závazky, které se po provedení tržního testu oproti původní nabídce jednotlivých stran podstatně zlepšily, reagují na výhrady třetích stran, pokud jde o potřebu zajistit dostatečné množství plynu na maďarském velkoobchodním trhu za cenu a za podmínek, které umožňují třetím stranám účinnou hospodářskou soutěž s novým hospodářským subjektem na navazujících trzích s plynem a elektrickou energií v Maďarsku.

(60)

Podle těchto závazků se společnost MOL nejprve zbaví zbývající části svého podílu 25 % + 1 akcie ve společnosti MOL Storage a MOL WMT, a to do šesti měsíců od uzavření případu. Společnost MOL navíc nezíská přímé nebo nepřímé minoritní akcie ve společnosti MOL WMT a MOL Storage na dobu 10 let, dokud bude společnost E.ON majoritním vlastníkem akcií těchto společností.

(61)

Skutečnost, že se společnost MOL podle těchto závazků zbaví svého 25 % podílu na akciích MOL Storage a MOL WMT, odstraňuje obavy vyplývající ze strukturálních svazků mezi MOL a E.ON. Tržní test ve velké míře pozitivně reagoval na odstranění strukturálních vazeb mezi stranami.

(62)

Zadruhé, společnost MOL nevyužije podle těchto závazků kupní opci na nákup podílu 25 % + 1 akcie ve společnosti MOL Transmission. Společnost MOL navíc neprodá ani společnosti E.ON ani žádné z jejích poboček po dobu 10 let, dokud bude E.ON majoritním vlastníkem akcií společnosti MOL WMT a MOL Storage, podíl na akciích společnosti MOL Transmission, který by měl za následek získání samostatné nebo společné kontroly společnosti E.ON nad společností MOL Transmission.

(63)

Tato náprava umožní příslušným orgánům hospodářské soutěže přezkoumat vytvoření jakýchkoli strukturálních vazeb mezi novým hospodářským subjektem a společností MOL Transmission (zejména, dojde-li k využití kupní opce) v rámci tržních podmínek, které v současné době na trhu převládají.

(64)

E.ON se zavazuje, že bude v Maďarsku provádět program uvolňování v odvětví zemního plynu prostřednictvím internetových aukcí určených pro podniky. Program uvolňování v odvětví zemního plynu předpokládá 8 aukcí za rok s množstvím 1 mld. m3 (v roce 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013) a bude trvat po dobu 9 let do července 2015. Maďarský energetický úřad a kontrolní správce budou dohlížet na aukce a na provádění programu uvolňování odvětví zemního plynu.

(65)

Společnost E.ON se navíc zavazuje, že postoupí třetí straně (dále jen „třetí strana“) polovinu smlouvy mezi MOL WMT a MOL E&P na dodávky zemního plynu z domácích zdrojů („smlouva o dodávkách“), a to do šesti měsíců od uzavření případu. V okamžiku, kdy postoupení smlouvy vstoupí v platnost, převezme třetí strana všechna práva a povinnosti společnosti MOL WMT vyplývající z dohody o dodávkách v části, která ji byla postoupena. Postoupení vstoupí v platnost na začátku plynárenského roku 2007 (červenec 2007) a bude platit po celou dobu trvání smlouvy o dodávkách, tj. do července 2015. Část smlouvy o dodávkách, která má být postoupena, představuje přibližně 7,6–10 mld. m3 celkového množství zemního plynu a objemu, který má být uvolněn v prvním roce, činí až 1,2 mld. m3.

(66)

Za účelem řádného posouzení, zda jsou závazky předložené jednotlivými stranami ohledně uvolňování v odvětví zemního plynu a uvolňování smlouvy dostatečné, aby se reagovalo na výhrady ohledně hospodářské soutěže vyjádřené v rámci řízení, přezkoumala Komise podobné stávající programy v různých evropských zemích a provedla tržní test za účasti maďarských operátorů v odvětví plynu a elektřiny.

(67)

Komise dospěla k závěru, že program uvolňování v odvětví zemního plynu a uvolňování smlouvy, který byl navržen stranami a který zapracovává změny a zlepšení navržená zástupci třetí strany reagujícími na tržní test, je dostatečný k odstranění všech výhrad ohledně hospodářské soutěže spojených s transakcí. Kombinace programu na uvolňování odvětví zemního plynu a programu na uvolňování smlouvy především zajistí, aby měli všichni účastníci na trhu (zákazníci nebo obchodníci) možnost uspokojovat potřebu zemního plynu za konkurenční a nediskriminační podmínky a, alespoň pro určitou část, nezávisle na subjektu vzniklého spojením.

(68)

Komise se domnívá, že celkový objem uvolněného zemního plynu bude představovat dostatečné množství plynu na maďarských velkoobchodních trzích se zemním plynem potřebného k tomu, aby se vyvinula účinná hospodářská soutěž na navazujících trzích se zemním plynem a elektrickou energií a zůstala udržitelná. Celkový objem zemního plynu, který má být uvolněn v rámci obou opatření, je v porovnání s jinými stávajícími programy k uvolňování v odvětví zemního plynu značný (2 mld. m3 ročně nebo až 14 % celkové maďarské domácí spotřeby).

(69)

Trvání programu uvolňování v odvětví zemního plynu a uvolňování smlouvy (do července 2015) zajistí, že bude k dispozici dostatečné množství plynu po dostatečně dlouhou dobu, dokud se nezmění tržní struktura a soutěžní podmínky. Cenový mechanismus předpokládaný jak programem k uvolňování odvětví zemního plynu, tak k uvolňování smlouvy navíc zajistí, že úspěšní uchazeči předkládající nabídky získají zemní plyn za stejných soutěžních podmínek (nebo případně lepších, pokud jde o program k uvolňování odvětví zemního plynu) jako nový hospodářský subjekt. Komise se domnívá, že tento mechanismus stanovování cen je zajímavý i pro třetí strany a poskytne dobrý důvod k aktivní účasti na aukcích v rámci programu pro uvolňování odvětví zemního plynu.

(70)

Komise se s ohledem na uvolňování smlouvy domnívá, že program navržený stranami je, pokud jde o jeho hlavní rysy (množství, trvání, cenový mechanismus) a jeho techničtější rysy (velikost dodávek, trvání smlouvy, pravidla flexibility), vypracován vcelku v souladu s kritérii, která jsou k úspěšnému provádění programů k uvolňování odvětví zemního plynu považována za nejrelevantnější. Strany vypracují pod dohledem maďarského energetického úřadu podrobná pravidla účinného provádění aukcí a smluv o dodávkách zemního plynu a předloží je Komisi ke schválení.

(71)

Pokud jde o uvolňování smlouvy, Komise se domnívá, že postoupení části smlouvy třetí straně bude představovat značnou a udržitelnou sílu na maďarských trzích se zemním plynem. Třetí strana bude mít dostatečné dlouhodobé zásoby zemního plynu, aby si vybudovala své postavení na maďarských trzích se zemním plynem a zajistila na nich likviditu.

(72)

Společnost E.ON se zavazuje k tomu, že zákazníkům a obchodníkům se zemním plynem, kteří jej nakoupí přímo prostřednictvím programu uvolňování odvětví zemního plynu nebo uvolňování smluvy, poskytne přístup ke skladovacím kapacitám za regulované ceny a v regulovaných podmínkách. Společnost E.ON se zejména zavazuje, že poskytne přístup k dostatečným skladovacím kapacitám konečným uživatelům a velkoobchodníkům, i když zemní plyn nakupují poprvé (pro nové zákazníky) nebo vytvářejí zvýšenou poptávku po skladovacích kapacitách (neboť stávající rámec právních předpisů zaručuje novému dodavateli pouze převod takových skladovacích kapacit, které odpovídají maximální výši stávající spotřeby stávajících zákazníků).

(73)

Komise se domnívá, že tento závazek je dostatečný k poskytnutí účinného a nediskriminačního přístupu ke skladovacím kapacitám pro příslušné množství zemního plynu a obchodníkům i zákazníkům umožní rozdělovat dodávky získaného zemního plynu podle vlastních potřeb nebo potřeb svých zákazníků. Závazek týkající se skladování přispěje k tomu, aby bylo uvolňování odvětví zemního plynu a smlouvy zajímavé i pro třetí strany.

(74)

Z výše uvedených důvodů, které byly posouzeny jednotlivě i jako celek, dospěla Komise k závěru, že závazky předložené společností E.ON jsou dostatečnou reakcí na obavy ohledně hospodářské soutěže, které vznikly v souvislosti s tímto spojením podniků.

(75)

Komise ve svém rozhodnutí proto prohlašuje, že oznámená transakce je slučitelná se společným trhem a fungováním dohody o EHP podle čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování podniků.

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/29

(1)

V souladu s rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) 1244 byl na počátku listopadu roku 2005 zahájen proces k určení budoucího statusu Kosova, a to pod vedením zvláštního vyslance OSN pro určení statusu pana Marttiho Ahtisaariho. Úspěch tohoto procesu je nezbytný nejen pro poskytnutí jasnější perspektivy obyvatelům Kosova, ale také pro celkovou stabilitu daného regionu.

(2)

Organizace spojených národů se bude v Kosovu nadále plně angažovat až do skončení mandátu stanoveného v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1244. OSN však uvedla, že poté, co dojde k určení statusu, nebude zaujímat vedoucí roli. Evropská unie má bytostný zájem na kladném výsledku tohoto procesu, jakož i odpovědnost a prostředky, aby k takovému výsledku přispěla. EU prohlásila, že je po vyřešení otázky statusu připravena posílit svoji úlohu v Kosovu. EU tedy bude muset plnit významnou úlohu v Kosovu za složité situace.

(3)

Strategickým rámcem politiky EU vůči oblasti západního Balkánu je proces stabilizace a přidružení, jehož nástroje jsou Kosovu otevřené, včetně evropského partnerství, politického a odborného dialogu v rámci mechanismu sledování procesu stabilizace a přidružení a souvisejících programů pomoci Společenství.

(4)

Dne 12. července 2006 generální tajemník/vysoký představitel Solana a komisař Rehn předložili Radě zprávu nazvanou „Budoucí úloha a přínos EU v Kosovu“. Zpráva analyzovala povahu, rozsah a úkoly budoucí mezinárodní angažovanosti v Kosovu, úlohu EU po vyřešení otázky statusu a praktické prostředky k uskutečnění budoucí perspektivy Kosova v EU, aniž byly dotčeny výsledky jednání o statusu.

(5)

Zpráva zdůraznila, že by budoucí mezinárodní civilní mise v Kosovu (MCM) měla být založena na rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Měla by zajistit provádění nevojenských aspektů dohody o statusu. MCM bude spolupracovat s orgány Kosova s cílem podpořit provádění dohody o statusu a v případě potřeby využije svého práva zasáhnout.

(6)

Zpráva doporučila, aby vedoucí MCM, který bude představitelem mezinárodního společenství jmenovaným Radou bezpečnosti OSN, vykonával současně funkci zvláštního zástupce EU (ZZEU). Představitel mezinárodního společenství/zvláštní zástupce EU bude vykonávat ústřední koordinační úlohu ve vztahu k dalším mezinárodním činitelům v souvislosti se všemi otázkami týkajícími se provádění dohody o statusu a zřídí vhodné mechanismy. Představitelem mezinárodního společenství a zvláštním zástupcem EU bude v době řešení otázky statusu jmenován občan Evropské unie. Důležitou součástí jeho mandátu bude, aby hrál hlavní úlohu při zřizování MCM během přechodného období mezi rozhodnutím o statusu a ukončením mandátu mise OSN v Kosovu.

(7)

Zpráva rovněž doporučila, aby byl co nejdříve vytvořen tým EU, jehož úkolem je přispívat k přípravám MCM zahrnující účast ZZEU. Evropská komise by se měla na tomto úsilí plně podílet. Přípravy MCM by měly probíhat v úzké spolupráci s dalšími významnými mezinárodními činiteli (zejména s Úřadem zvláštního vyslance OSN pro Kosovo, misí OSN v Kosovu, USA).

(8)

V dopise generálnímu tajemníkovi/vysokému představiteli ze dne 11. srpna 2006 úřadující zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Kosovo Steven P. Schook uvítal zapojení EU do jednání o budoucí mezinárodní angažovanosti v Kosovu a vyzval EU, aby přípravný tým MCM/ZZEU umístila v Prištině.

(9)

Dne 10. dubna 2006 přijala Rada společnou akci 2006/304/SZBP (1) o zřízení plánovacího týmu EU (EUPT Kosovo) v souvislosti s možnou operací EU pro řešení krize v Kosovu; činnost přípravného týmu MCM/ZZEU by měla být úzce koordinována s činností EUPT Kosovo.

(10)

V souladu s hlavními směry přijatými na zasedání Evropské rady v Nice ve dnech 7. až 9. prosince 2000 by tato společná akce měla vymezit úlohu generálního tajemníka/vysokého představitele v souladu s čl. 18 odst. 3 a článkem 26 Smlouvy.

(11)

Podle čl. 14 odst. 1 Smlouvy je třeba určit finanční referenční částku pro celou dobu provádění společné akce. Stanovení částek, které mají být financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, dokládá vůli legislativního orgánu a závisí na dostupnosti rozpočtových položek závazků v průběhu daného rozpočtového roku.

(12)

Přípravný tým MCM/ZZEU bude svůj mandát vykonávat za situace, v níž není plně zabezpečena stabilita a jež by mohla narušit cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 11 Smlouvy,

—

ve spolupráci s mezinárodním společenstvím a orgány Kosova a v těsné spolupráci s misí OSN v Kosovu přispívat k přípravám zřízení možné mezinárodní civilní mise, ať již jde o plány na dokončení provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 nebo veškerá nutná přechodná opatření týkající se možné mezinárodní civilní mise,

—

v úzké spolupráci s Evropskou komisí a v konzultaci s mezinárodním společenstvím a orgány Kosova připravit základy budoucího příspěvku EU k možné mezinárodní civilní misi,

—

aniž jsou dotčeny pravomoci Společenství a mandát EUPT Kosovo, zajistit soudržnou a integrovanou úlohu EU v Kosovu s ohledem na včasnou přípravu podpory EU pro provádění dohody o statusu.

1.

Vést intenzivní dialog, zejména prostřednictvím neformální pracovní skupiny MCM, se všemi klíčovými místními i mezinárodními partnery o jejich názorech na přípravy možné mezinárodní civilní mise.

2.

S mezinárodními partnery a v konzultaci s Úřadem zvláštního vyslance OSN pro Kosovo zahájit práci na stanovení možných prvků v souvislosti s funkcemi, strukturou a počtem personálu možné mezinárodní civilní mise, včetně rozdělení povinností a příspěvků mezi mezinárodní činitele a jakýchkoli přechodných opatření.

3.

Zahájit práci na stanovení všech nezbytných prvků souvisejících s příspěvkem EU k možné mezinárodní civilní misi včetně účasti ZZEU.

4.

Těsně spolupracovat se všemi příslušnými místními a mezinárodními partnery, jak je uvedeno v článku 10.

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/34

(1)

V návaznosti na skutečnost, že dne 18. dubna 2005 přijala Rada bezpečnosti Organizace spojených národů rezoluci 1596 (2005), přijala Rada dne 13. června 2005 společný postoj 2005/440/SZBP (1) o omezujících opatřeních vůči Konžské demokratické republice.

(2)

Dne 29. listopadu 2005 přijala Rada rozhodnutí 2005/846/SZBP (2), kterým se provádí společný postoj 2005/440/SZBP, jímž do přílohy uvedeného společného postoje vložila seznam osob, na které se vztahují opatření uložená rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1596 (2005).

(3)

Dne 21. prosince 2005 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1649 (2005), která rozšiřuje opatření uložená rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1596 (2005) na vedoucí politické a vojenské představitele cizích ozbrojených skupin působících v Konžské demokratické republice, kteří brání odzbrojení a dobrovolnému navracení nebo přesídlení bojovníků, jež patří k těmto skupinám, a na vedoucí politické a vojenské představitele konžských milic, kteří získávají podporu mimo Konžskou demokratickou republiku, zejména na ty, jež působí v Ituri, kteří brání v účasti svých bojovníků na procesech odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění.

(4)

Dne 31. července 2006 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1698 (2006), která rozšiřuje opatření uložená rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1596 (2005) na vedoucí politické a vojenské představitele, kteří v ozbrojených konfliktech využívají děti nebo je do nich najímají, čímž porušují platné mezinárodní právo, a na jednotlivce, kteří se dopouštějí závažných porušení mezinárodního práva, která se týkají dětí v rámci ozbrojených konfliktů, včetně zabití a těžkého ublížení na zdraví, sexuálního násilí, únosu a nuceného vysídlení.

(5)

Společný postoj 2005/440/SZBP by měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(6)

Opatření Společenství, která se vztahují na jednotlivce, na něž se zaměřuje tento společný postoj, jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 ze dne 18. července 2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (3),

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 253/36

(1)

Dne 7. srpna 2006 libanonská vláda rozhodla o tom, že v jižním Libanonu rozmístí libanonské ozbrojené síly a podle potřeby požádá o pomoc dalších sil tvořených Prozatímními silami OSN v Libanonu (UNFIL), aby tak usnadnila vstup libanonských ozbrojených sil do této oblasti, a zopakovala svůj záměr posílit libanonské ozbrojené síly potřebným materiálem, který jim umožní plnění jejich úkolů.

(2)

Dne 11. srpna 2006 Rada bezpečnosti Organizace spojených národů přijala rezoluci 1701 (2006) a přivítala rozhodnutí libanonské vlády o rozmístění jejích ozbrojených sil v jižním Libanonu a současně i její závazek rozšířit svoji pravomoc na celé své území za použití svých vlastních legitimních ozbrojených sil. Proto, aby libanonská vláda mohla vykonávat plnou svrchovanost nad celým územím Libanonu tak, aby se na něm nenacházely zbraně bez jejího souhlasu a aby na něm byla jedinou autoritou, rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1701 (2006) mimo jiné zakazuje prodej nebo dodávky zbraní a souvisejícího materiálu všeho druhu a rovněž poskytování technického výcviku nebo pomoci spojené s poskytnutím, výrobou, údržbou nebo užíváním zbraní a souvisejícího materiálu jakémukoli subjektu nebo jednotlivci v Libanonu, ledaže to povolí libanonská vlády nebo to vyžaduje UNIFIL k plnění svého poslání.

(3)

Zákaz poskytování pomoci související s prodejem nebo dodávkami zbraní a souvisejícího materiálu by měl zahrnovat i financování a finanční pomoc.

(4)

K provedení určitých opatření je třeba akce Společenství,

a)

poskytovat technickou pomoc, zprostředkovatelské nebo jiné služby související s vojenskou činností a s poskytováním, výrobou, údržbou a užíváním zbraní a souvisejícího materiálu všeho druhu, včetně zbraní a střeliva, vojenských vozidel a vojenského vybavení, polovojenského vybavení a náhradních dílů pro uvedené zboží, přímo či nepřímo jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Libanonu nebo pro použití v této zemi;

b)

poskytovat finanční prostředky nebo finanční pomoc související s vojenskou činností, zahrnující zejména dotace, půjčky a pojištění vývozního úvěru pro jakýkoli prodej, dodávku, přepravu nebo vývoz zbraní a souvisejícího materiálu nebo na poskytování s tím související technické pomoci, zprostředkovatelských a jiných služeb přímo či nepřímo jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Libanonu nebo pro použití v této zemi;

c)

podílet se vědomě nebo záměrně na činnostech, jejichž cílem nebo důsledkem je obejít zákaz uvedený v písmeni a) nebo b).

a)

není zboží dodáváno nebo služby poskytovány přímo či nepřímo žádné milici, k jejímuž odzbrojení vyzvala Rada bezpečnosti OSN ve svých rezolucích 1559 (2004) a 1680 (2006), a

b)

transakce byla povolena libanonskou vládou nebo

c)

zboží či služby jsou určeny pro použití UNIFIL k plnění jejich poslání nebo pro použití libanonskými ozbrojenými silami.