PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 5. července 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	052	67,5
	204	28,7
	999	48,1
0707 00 05	052	81,0
	999	81,0
0709 90 70	052	91,1
	999	91,1
0805 50 10	388	56,4
	528	55,5
	999	56,0
0808 10 80	388	84,2
	400	113,4
	404	102,8
	508	86,5
	512	76,0
	524	54,3
	528	78,9
	720	115,7
	800	145,8
	804	97,3
	999	95,5
0808 20 50	388	112,2
	512	95,3
	528	84,9
	720	39,0
	999	82,9
0809 10 00	052	190,0
	999	190,0
0809 20 95	052	314,6
	068	107,3
	608	218,2
	999	213,4
0809 40 05	624	146,3
	999	146,3

---

(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.

PŘÍLOHA

Do přílohy II nařízení (ES) č. 1071/2005 se vkládají tyto hlavní směry, které se týkají drůbežího masa:

PŘÍLOHA

Procentní podíl pro požadovaná množství a sazba náhrady pro žádosti o vydání licence v režimu B podané v období od 16. května do 30. června 2006 (rajčata, pomeranče, citrony a jablka)

Produkt	Sazba náhrady (EUR/t netto)	Procentní podíl pro požadovaná množství
Rajčata	30	100 %
Pomeranče	39	100 %
Citrony	60	100 %
Jablka	33	100 %

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA II

DEFINICE TÝKAJÍCÍ SE STATISTICKÉ ZPRAVODAJSKÉ POVINNOSTI

Obecné definice

Banky poštovních úřadů konsolidují pro statistické účely činnosti všech svých provozoven (sídla společnosti, ústředí nebo poboček), které se nacházejí na území téže země. Pro statistické účely se nedovoluje konsolidace přes státní hranice.

Jsou-li mateřská společnost i její dceřiné společnosti bankami poštovních úřadů, které se nacházejí na území téže země, může mateřská společnost ve svých statistických výkazech konsolidovat činnost těchto dceřiných společností. Dceřiné společnosti jsou subjekty zapsané v rejstříku samostatně, v nichž jiný subjekt drží většinový podíl nebo všechny podíly, zatímco pobočky jsou subjekty nezapsané v rejstříku (nejsou právnickými osobami), které jsou zcela ve vlastnictví mateřské společnosti.

Má-li banka poštovního úřadu pobočky, které se nacházejí na území jiných zúčastněných členských států, musí její sídlo nebo ústředí, které se nachází v daném zúčastněném členském státě, k pozicím vůči všem těmto pobočkám přistupovat jako k pozicím vůči rezidentům v jiných zúčastněných členských státech. A opačně, pobočka, která se nachází v daném zúčastněném členském státě, musí k pozicím vůči sídlu, ústředí nebo jiným pobočkám téže instituce, které se nacházejí na území jiných zúčastněných členských států, přistupovat jako k pozicím vůči rezidentům v jiných zúčastněných členských státech.

Má-li banka poštovního úřadu pobočky, které se nacházejí mimo území zúčastněných členských států, musí její sídlo nebo ústředí v daném zúčastněném členském státě k pozicím vůči všem těmto pobočkám přistupovat jako k pozicím vůči rezidentům zbytku světa. A opačně, pobočka, která se nachází v daném zúčastněném členském státě, musí k pozicím vůči sídlu, ústředí nebo vůči jiným pobočkám téže instituce, které se nacházejí mimo území zúčastněných členských států, přistupovat jako k pozicím vůči rezidentům zbytku světa.

Banky poštovních úřadů, které se nacházejí v extrateritoriálních finančních střediscích, se pro statistické účely považují za rezidenty na územích, na nichž se tato střediska nacházejí.

Definice sektorů

Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 95. Protistrany bank poštovních úřadů nacházející se na území zúčastněných členských států se rozlišují podle svého tuzemského sektoru nebo podle klasifikace institucí v souladu se seznamem měnových finančních institucí pro statistické účely a podle pokynů pro statistickou klasifikaci klientů obsažených v příručce ECB „Money and Banking Sector Manual“ („Guidance for the statistical classification of customers“), která vychází ze zásad klasifikace co nejvíce odpovídajících ESA 95.

Měnové finanční instituce se skládají z těchto sektorů a subsektorů:

—   měnové finanční instituce: rezidentské úvěrové instituce, jak jsou definovány v právních předpisech Společenství, a ostatní rezidentské finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od jiných subjektů než měnové finanční instituce a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů,

—   úvěrové instituce: jak je vymezují právní předpisy Společenství (1), a) podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti (2) a poskytování úvěrů na vlastní účet, nebo b) instituce elektronických peněz ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a obezřetnostním dohledu nad touto činností (3),

—   centrální banky: národní centrální banky zúčastněných členských států a ECB,

—   fondy peněžního trhu: subjekty kolektivního investování, jejichž podílové jednotky jsou, co se týče likvidity, prostředky velmi podobné vkladům, a které především investují do nástrojů peněžního trhu nebo do akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu nebo do ostatních převoditelných dluhových nástrojů se zbytkovou splatností do jednoho roku včetně nebo do bankovních vkladů nebo které sledují míru návratnosti blížící se úrokovým sazbám nástrojů peněžního trhu,

—   ostatní měnové finanční instituce: ostatní rezidentské finanční instituce, které splňují definici měnových finančních institucí, bez ohledu na povahu jejich činnosti.

Na bankovní instituce nacházející se mimo území členských států se odkazuje spíše jako na „banky“ než na měnové finanční instituce. Obdobně se termín „instituce jiné než měnové finanční instituce“ vztahuje pouze na členské státy; v ostatních zemích se používá termín „nebankovní subjekty“. Instituce jiné než měnové finanční instituce se skládají z těchto sektorů a subsektorů:

—   vládní instituce: rezidentské jednotky, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním služeb, které jsou určeny pro individuální a kolektivní spotřebu, nebo znovurozdělením národního důchodu a bohatství (ESA 95, odstavce 2.68 až 2.70),

—   ústřední vládní instituce: správní resorty státu a jiné centrální orgány, jejichž pravomoc se vztahuje na celé ekonomické území, kromě správy fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.71),

—   národní vládní instituce: samostatné institucionální jednotky, které vykonávají některé z funkcí vlády na úrovni nižší než ústřední vládní instituce a vyšší než místní vládní instituce, kromě správy fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.72),

—   místní vládní instituce: veřejná správa, jejíž pravomoc se vztahuje pouze na místně určenou část ekonomického území, kromě místních orgánů fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.73),

—   fondy sociálního zabezpečení: ústřední, národní a místní institucionální jednotky, jejichž hlavní činnost spočívá v poskytování sociálních dávek (ESA 95, odstavec 2.74).

Mezi ostatní rezidenty, tj. rezidentské instituce jiné než měnové finanční instituce, které nejsou vládními institucemi, patří:

—   ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce: finanční společnosti a kvazispolečnosti (kromě pojišťoven a penzijních fondů), které nemají povahu měnových institucí a které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek jiných než měnové finanční instituce přijímají závazky v jiné formě, než je oběživo, vklady nebo vkladům velmi podobné prostředky (ESA 95, odstavce 2.53 až 2.56). Patří sem rovněž pomocné finanční instituce, jež zahrnují všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti, které se zabývají převážně pomocnými finančními činnostmi (ESA 95, odstavce 2.57 až 2.59),

—   pojišťovny a penzijní fondy: finanční společnosti a kvazispolečnosti, které nemají povahu měnových institucí a které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik (ESA 95, odstavce 2.60 až 2.67),

—   nefinanční podniky: společnosti a kvazispolečnosti, jejichž základní činností není finanční zprostředkování, nýbrž výroba tržního zboží a poskytování nefinančních služeb (ESA 95, odstavce 2.21 až 2.31),

—   domácnosti: jednotlivci nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitelé a jako výrobci produkující zboží a nefinanční služby výhradně pro vlastní konečnou spotřebu a jako výrobci produkující tržní výrobky, nefinanční a finanční služby za předpokladu, že se nepovažují za kvazispolečnosti. Do této kategorie se zahrnují rovněž neziskové instituce sloužící domácnostem, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním netržních služeb, jež jsou určeny pro určité skupiny domácností (ESA 95, odstavce 2.75 až 2.88).

U klasifikace sektorů protistran institucí jiných než měnové finanční instituce, jež se nacházejí mimo vnitrostátní území, se lze řídit rovněž příručkou ECB „Money and Banking Statistics Sector Manual“.

Definice kategorií nástrojů

Definice kategorií aktiv a pasiv přihlížejí k povaze různých finančních systémů. Určité kategorie aktiv a pasiv se člení podle své splatnosti stanovené při emisi. Původní splatností (splatností stanovenou při emisi) se rozumí pevně stanovená životnost finančního nástroje, před kterou nemůže být splacen (např. dluhové cenné papíry) nebo před kterou může být splacen pouze s určitou sankcí (např. některé druhy vkladů). Výpovědní lhůta je shodná s dobou mezi okamžikem, kdy držitel oznámí svůj záměr nástroj zpeněžit a dnem, kdy jej může převést na hotové peníze bez případné sankce. Finanční nástroje se dělí podle výpovědní lhůty pouze v případě, není-li stanovena dohodnutá splatnost.

Následující tabulky poskytují podrobný standardní popis kategorií nástrojů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením (4) převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni.

Podrobný popis kategorií nástrojů agregované měsíční rozvahy

KATEGORIE AKTIV

Kategorie	Popis hlavních znaků
1. Hotovost	Držba bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb
2. Úvěry	Pro účely výkaznictví se jedná o finanční prostředky půjčené zpravodajskými jednotkami dlužníkům, které nejsou podloženy žádnými dokumenty nebo jsou podloženy jediným dokumentem (i když se stal obchodovatelným). Patří sem aktiva ve formě vkladů — vklady uložené u měnových finančních institucí — klasifikované pohledávky z úvěrů, které dosud nebyly splaceny nebo odepsány Za klasifikované pohledávky z úvěrů se považují úvěry, které nebyly včas splaceny nebo jsou jinak identifikovány jako znehodnocené. Národní centrální banky určí, zda se klasifikované úvěry mají vykazovat v hrubých částkách nebo očištěné o opravné položky — držba neobchodovatelných cenných papírů Držba cenných papírů jiných než akcie a ostatní majetkové účasti, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích, viz také „obchodované úvěry“ — obchodované úvěry Úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, musí být vykázány v kategorii aktiv „úvěry“ za předpokladu, že jsou i nadále podloženy jediným dokumentem a zpravidla jsou obchodovány pouze příležitostně — podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů Nástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až poté, co byly uspokojeny všechny pohledávky s vyšším statutem (tj. vklady/úvěry), což jim propůjčuje některé znaky „akcií a jiných majetkových účastí“. Pro statistické účely se podřízený dluh podle povahy finančního nástroje vykazuje buď jako „úvěry“, nebo jako „cenné papíry jiné než akcie“. Je-li držba všech forem podřízených dluhů v případě banky poštovního úřadu pro statistické účely v současné době identifikována jako jediná vykazovaná hodnota, je nutno ji vykázat pod položkou „cenné papíry jiné než akcie“, protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrů — pohledávky z reverzních repo operací Protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry, které nakoupily zpravodajské jednotky Následující položka se nevykazuje jako úvěr: — úvěry poskytnuté na základě správy majetku Úvěry poskytnuté na základě správy majetku („svěřenecké úvěry“/„nezajištěné svěřenské úvěry“) jsou úvěry poskytnuté jménem jedné strany (správce majetku) v zastoupení třetí osoby (oprávněného). Pro statistické účely se svěřenecké úvěry v rozvaze správce majetku nevykazují, zůstává-li riziko a prospěch spojený s vlastnictvím finančních prostředků na oprávněném. Riziko a prospěch spojený s vlastnictvím zůstávají na oprávněném pokud i) oprávněný přebírá úvěrové riziko úvěru (tj. správce majetku je odpovědný pouze za administrativní správu úvěru) nebo ii) investice oprávněného je zajištěna proti ztrátě pro případ, že by se správce majetku dostal do likvidace (tj. svěřenecký úvěr není součástí majetkové podstaty správce majetku, kterou je v případě úpadku možno rozdělit)
3. Cenné papíry jiné než akcie	Držba cenných papírů jiných než akcie nebo ostatní majetkové účasti, které jsou obchodovatelné a obvykle obchodované na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které držiteli nezaručují žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala. Tato kategorie zahrnuje: — držbu cenných papírů, která držiteli poskytuje bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo pevně stanovené částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo počínaje ode dne stanoveného při emisi — obchodovatelné úvěry, které byly restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích (viz také „obchodované úvěry“ v kategorii 2 — podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů (viz rovněž „podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů“ v kategorii 2 — s cílem zpracovávat operace typu repo obchodů jednotným způsobem zůstávají cenné papíry zapůjčené v rámci půjček a výpůjček cenných papírů v rozvaze původního majitele (a nesmí být převáděny do rozvahy dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace (a nejen pouhá možnost tak učinit)
3a. Cenné papíry jiné než akcie s původní splatností do jednoho roku včetně	— držba obchodovatelných dluhových cenných papírů (podložených nebo nepodložených dokumenty) s původní splatností do jednoho roku včetně — obchodovatelné úvěry s původní splatností do jednoho roku včetně, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které se obchodují na sekundárních trzích — podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně
3b. Cenné papíry jiné než akcie s původní splatností nad jeden rok do dvou let včetně	— držba obchodovatelných dluhových cenných papírů (podložených nebo nepodložených dokumenty) s původní splatností nad jeden rok do dvou let včetně — obchodovatelné úvěry s původní splatností nad jeden rok do dvou let včetně, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a obchodované na sekundárních trzích — podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatnostní nad jeden rok do dvou let včetně
4. Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu	Tato kategorie aktiv zahrnuje držbu akcií/podílových jednotek emitovaných fondy peněžního trhu. Fondy peněžního trhu jsou subjekty kolektivního investování, jejichž akcie/podílové jednotky jsou, co se týče likvidity, prostředky velmi podobné vkladům, a které především investují do nástrojů peněžního trhu nebo do akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu nebo do ostatních převoditelných dluhových nástrojů se zbytkovou splatností do jednoho roku včetně nebo do bankovních vkladů nebo které sledují míru návratnosti blížící se úrokovým sazbám nástrojů peněžního trhu

KATEGORIE PASIV

Kategorie	Popis hlavních znaků
9. Vklady	Částky, které zpravodajské jednotky dluží věřitelům, jiné než ty, které vznikají z emise obchodovatelných cenných papírů. Pro účely statistického výkaznictví se tato kategorie dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a repo operace „Vklady“ zahrnují rovněž „úvěry“ jako závazky měnových finančních institucí. Z pojmového hlediska představují úvěry částky přijaté bankami poštovních úřadů, které nejsou strukturovány ve formě „vkladů“. ESA 95 rozlišuje „úvěry“ a „vklady“ podle strany přebírající iniciativu (je-li to dlužník, jde o úvěr, v případě iniciativy věřitele se jedná o vklad), ačkoliv v praxi je význam tohoto rozlišení různý v závislosti na vnitrostátní finanční struktuře. Ve výkazech se „úvěry“ nevedou jako zvláštní kategorie na straně pasiv rozvahy. Místo toho se zůstatky považované za „úvěry“ zařazují bez dalšího rozlišení pod položku „vklady“, pokud je netvoří obchodovatelné nástroje. To je v souladu se shora uvedenou definicí „vkladů“ Neobchodovatelné dluhové nástroje emitované zpravodajskými jednotkami je třeba obecně klasifikovat jako „vklady“. Příslušné nástroje mohou být „neobchodovatelné“ v tom smyslu, že existují určitá omezení při převodu právního vlastnictví nástroje, tzn. že nemohou být obchodovány na trhu nebo, ačkoliv jsou technicky obchodovatelné, nemohou být obchodovány z důvodu absence organizovaného trhu. Neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se později stanou obchodovatelnými a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích, by měly být překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“ Přijaté zálohy (marže) pro derivátové smlouvy by měly být klasifikovány jako „vklady“, jestliže představují hotovostní záruku složenou u bank poštovních úřadů a zůstávají ve vlastnictví vkladatele a po skončení platnosti smlouvy se mu vyplatí zpět. Na základě současné praxe na trhu se dále navrhuje, aby byly marže, které zpravodajské jednotky obdrží, klasifikovány jako „vklady“ pouze v tom rozsahu, ve kterém banka poštovního úřadu získá finanční prostředky volně použitelné na další úvěry. Musí-li být část marže, kterou banka poštovního úřadu obdržela, zaslána jinému účastníkovi derivátového trhu (např. clearingovému středisku), měla by být v zásadě pouze ta část, která zůstává k dispozici bance poštovního úřadu, klasifikována jako „vklady“. Složitost současné praxe na trhu komplikuje určení takových marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají na stejný účet bez rozlišení, nebo těch marží, které má banka poštovního úřadu k dispozici jako zdroj na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako „ostatní pasiva“ nebo jako „vklady“ podle příslušné vnitrostátní praxe „Účelově vázané zůstatky týkající se např. leasingových smluv“ se klasifikují jako vklady pod položkou „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“ podle splatnosti/podmínek příslušné smlouvy Prostředky (vklady) přijaté na základě správy majetku se ve statistické rozvaze banky poštovního úřadu nevykazují (viz kategorie 2 „úvěry poskytnuté na základě správy majetku“)
9.1. Jednodenní vklady	Vklady, které jsou přeměnitelné na peníze nebo které jsou na požádání převoditelné šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do této kategorie patří zůstatky představující předem zaplacené částky související s elektronickými penězi, buď ve formě elektronických peněz „na bázi hardwaru“ (např. předplacené karty), nebo „na bázi softwaru“, jež vydávají banky poštovních úřadů. Nepatří sem nepřevoditelné vklady, které lze technicky na požádání vybrat, ale které podléhají výrazným sankcím — zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou převoditelné šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného omezení nebo sankce — zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou na požádání nebo do konce pracovní doby v den následující po dni, kdy byl vklad učiněn, okamžitě směnitelné na peníze bez výrazné sankce nebo omezení, které však nejsou převoditelné — zůstatky (úročené nebo neúročené) představující předem zaplacené částky související s elektronickými penězi „na bázi hardwaru“ (např. předplacené karty) nebo „na bázi softwaru“ — úvěry splatné do konce pracovní doby v den následující po dni, kdy byl úvěr poskytnut
9.2. Vklady s dohodnutou splatností	Nepřevoditelné vklady, které nelze směnit na peníze před dohodnutým pevným termínem nebo které lze převést na peníze před tímto dohodnutým pevným termínem jen tehdy, je-li držitel postižen určitou sankcí. Tato kategorie zahrnuje rovněž administrativně regulované spořitelní vklady, u kterých kritérium splatnosti není relevantní (zařazené do intervalu splatnosti „nad dva roky“). Finanční produkty s možností obnovení musejí být klasifikovány podle nejkratší možné splatnosti. Ačkoliv je možné vklady s dohodnutou splatností vyplatit po předchozím oznámení dříve nebo při zaplacení určitých sankcí na požádání, nejsou tyto znaky pro účely klasifikace považovány za relevantní
9.2a. Vklady s dohodnutou splatností do jednoho roku včetně	— zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok (s výjimkou vkladů s původní splatností jeden den), které jsou nepřevoditelné a které nelze směnit na peníze před uplynutím této doby splatnosti — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky do kategorie 9.3a — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí — marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu jednoho roku včetně, které představují hotovostní záruku na ochranu proti úvěrovým rizikům, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět — úvěry podložené jediným dokumentem s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetně — neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované bankami poštovních úřadů (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetně — podřízené dluhy emitované bankami poštovních úřadů ve formě vkladů nebo úvěrů s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetně
9.2b. Vklady s dohodnutou splatností nad jeden rok do dvou let včetně	— zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné a nelze je směnit na peníze před uplynutím této splatnosti — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky do kategorie 9.3a — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí — marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu od jednoho roku do dvou let, které představují hotovostní záruku na ochranu proti úvěrovým rizikům, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět — úvěry podložené jediným dokumentem s původní dobou splatnosti od jednoho roku do dvou let — neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované bankami poštovních úřadů (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní dobou splatnosti nad jeden rok do dvou let včetně — podřízené dluhy emitované bankami poštovních úřadů ve formě vkladů nebo úvěrů s původní dobou splatnosti nad jeden rok do dvou let včetně
9.3. Vklady s výpovědní lhůtou	Nepřevoditelné vklady bez dohodnuté splatnosti, které nelze přeměnit na peníze bez předchozí výpovědi a před uplynutím výpovědní lhůty není přeměna na hotovost možná nebo je možná pouze se sankcí. Patří sem vklady, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, avšak podléhaly by sankci a omezením podle vnitrostátních zvyklostí (řadí se do intervalu splatnosti „do tří měsíců včetně“), a investiční účty bez výpovědi nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují podmínku omezující výběr (řadí se do intervalu splatnosti „nad tři měsíce“)
9.3a. Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně	— zůstatky uložené bez pevné splatnosti, které lze vybrat pouze po podání výpovědi, jejíž lhůta nepřesahuje tři měsíce; je-li možný výběr před uplynutím této výpovědní lhůty (nebo i na požádání), podléhá sankci — nepřevoditelné spořitelní vklady na viděnou a ostatní typy vkladů drobných střadatelů, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, podléhaly by však výrazné sankci — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti, které jsou nepřevoditelné, ale které byly vypovězeny pro předčasný výběr s lhůtou nepřesahující tři měsíce

---

(1)  Čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/29/ES (Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 50) a ve znění dalších případných změn.

(2)  Včetně výnosů z prodeje bankovních dluhopisů veřejnosti.

(3)  Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 39. Směrnice ve znění dalších případných změn.

(4)  Jinými slovy, tyto tabulky nejsou seznamem jednotlivých finančních nástrojů.

PŘÍLOHA III

MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči ECB.

1.   Minimální standardy pro přenos

a)	Výkazy musí být národním centrálním bankám předkládány včas a ve lhůtách, které stanoví národní centrální banky;

b)	forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené národními centrálními bankami;

c)	zpravodajská jednotka musí určit kontaktní osobu či osoby;

d)	musí být dodrženy technické parametry pro přenos dat do národních centrálních bank.

2.   Minimální standardy pro přesnost

e)	Statistické údaje musí být správné: — všechny lineární vazby musí být splněny (např. dílčí součty musí vytvářet výsledné součty), — údaje musí být v rámci jednotlivých periodicit konzistentní;

f)	zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech, vyplývajících z předložených údajů;

g)	všechny statistické údaje musí být úplné: chybějící údaje je nutno vyznačit, vysvětlit národním centrálním bankám a případně co nejdříve dodat;

h)	statistické údaje nesmějí obsahovat časové a strukturní mezery;

i)	zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry a počet desetinných míst, které pro technický přenos údajů stanoví národní centrální banky;

j)	zpravodajské jednotky se musí řídit zásadami zaokrouhlování stanovenými národními centrálními bankami pro technický přenos dat.

3.   Minimální standardy pro pojmovou shodu

k)	Statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;

l)	v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky případně pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitými opatřeními a opatřeními obsaženými v tomto nařízení;

m)	zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v hlášených údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4.   Minimální standardy pro opravy

n)	Je nutné řídit se metodami a postupy pro opravy stanovenými ECB a národními centrálními bankami. Opravy odchylující se od pravidelných revizí musí být doprovázeny vysvětlujícími poznámkami.

DOHODA

mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem o některých aspektech leteckých služeb

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

na jedné straně a

NOVÝ ZÉLAND

na straně druhé

(dále jen „smluvní strany“)

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že mezi několika členskými státy Evropského společenství a Novým Zélandem byly uzavřeny dvoustranné dohody o leteckých službách, které obsahují ustanovení, jež jsou v rozporu s právem Společenství,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že Evropské společenství má výlučnou pravomoc ohledně řady aspektů, které mohou být obsaženy v dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy Evropského společenství a třetími zeměmi,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že podle práva Evropského společenství mají letečtí dopravci Společenství usazení v členském státě právo na nediskriminační přístup na letecké trasy mezi uvedeným členským státem a třetími zeměmi,

S OHLEDEM na dohody mezi Evropským společenstvím a některými třetími zeměmi, podle nichž mají státní příslušníci těchto třetích zemí možnost nabýt vlastnictví leteckých dopravců, kterým byly vydány licence v souladu s právem Evropského společenství,

UZNÁVAJÍCE, že ustanovení dvoustranných dohod o leteckých službách mezi členskými státy Evropského společenství a Novým Zélandem, která jsou v rozporu s právem Evropského společenství, musí být plně uvedena do souladu s tímto právem, aby se vytvořil řádný právní základ pro letecké služby mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem a aby se zachovala nepřetržitost těchto leteckých služeb,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že záměrem Evropského společenství v této dohodě není zvýšit celkový objem letecké dopravy mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem, narušit rovnováhu mezi leteckými dopravci Společenství a leteckými dopravci Nového Zélandu ani změnit ustanovení stávajících dvoustranných dohod o leteckých službách, která se týkají přepravních práv,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Obecná ustanovení

1.   Pro účely této dohody se „členskými státy“ rozumějí členské státy Evropského společenství; „smluvní stranou“ smluvní strana této dohody, „stranou“ smluvní strana příslušné dvoustranné dohody o leteckých službách, „leteckým dopravcem“ také letecká dopravní společnost a „územím Evropského společenství“ území členských států, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství.

2.   Ve všech dohodách uvedených v příloze I se odkazy na státní příslušníky členského státu, který je stranou dané dohody, považují za odkazy na státní příslušníky členských států Evropského společenství.

3.   Ve všech dohodách uvedených v příloze I se odkazy na letecké dopravce nebo letecké dopravní společnosti členského státu, který je stranou uvedené dohody, považují za odkazy na letecké dopravce nebo letecké dopravní společnosti určené tímto členským státem.

Článek 2

Určení, oprávnění a zrušení

1.   Odstavce 3 a 4 tohoto článku mají přednost před odpovídajícími ustanoveními článků uvedených v příloze II bodech a) a b) týkajícími se určení leteckého dopravce příslušným členským státem, jeho oprávnění a povolení vydaných Novým Zélandem a zamítnutí, zrušení, dočasného odnětí anebo omezení oprávnění nebo povolení leteckého dopravce.

2.   Odstavce 3 a 4 tohoto článku mají přednost před odpovídajícími ustanoveními článků uvedených v příloze II bodech a) a b) této dohody týkajícími se určení leteckých dopravců Novým Zélandem, jeho oprávnění a povolení vdaných příslušným členským státem a zamítnutí, zrušení, dočasného odnětí anebo omezení oprávnění nebo povolení leteckého dopravce.

3.   Po obdržení takového určení a žádostí určeného leteckého dopravce nebo dopravců v podobě a způsobem, které jsou předepsány pro provozní oprávnění a technická povolení, udělí každá strana, s výhradou odstavců 4 a 5, odpovídající oprávnění a povolení s minimálním procesním zpožděním za předpokladu, že:

a)

v případě leteckého dopravce určeného členským státem: i) letecký dopravce je usazen podle Smlouvy o založení Evropského společenství na území určujícího členského státu a má platnou provozní licenci od členského státu v souladu s právem Evropského společenství, ii) členský stát odpovědný za vydání jeho osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) vykonává a udržuje účinnou regulativní kontrolu leteckého dopravce a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad, iii) letecký dopravce má hlavní místo podnikání na území členského státu, který mu udělil platnou provozní licenci, a iv) letecký dopravce je vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví a skutečně kontrolován členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebo jinými státy uvedenými v příloze III nebo státními příslušníky těchto jiných států;

b)	v případě leteckého dopravce určeného Novým Zélandem: i) Nový Zéland vykonává a udržuje účinnou regulativní kontrolu leteckého dopravce a ii) letecký dopravce má hlavní místo podnikání a sídlo na Novém Zélandu.

4.   Kterákoli strana může zamítnout, zrušit, dočasně odejmout nebo omezit provozní oprávnění nebo technické povolení leteckého dopravce určeného druhou stranou v případech, kdy:

a)

v případě leteckého dopravce určeného členským státem: i) letecký dopravce není usazen podle Smlouvy o založení Evropského společenství na území určujícího členského státu nebo nemá platnou provozní licenci od členského státu v souladu s právem Evropského společenství, ii) členský stát odpovědný za vydání jeho osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) nevykonává nebo neudržuje účinnou regulativní kontrolu leteckého dopravce nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad, iii) letecký dopravce nemá hlavní místo podnikání na území členského státu, který mu udělil platnou provozní licenci, iv) letecký dopravce není vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví nebo není skutečně kontrolován členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebo jinými státy uvedenými v příloze III nebo státními příslušníky těchto jiných států, v) letecký dopravce již obdržel provozní oprávnění na základě dvoustranné dohody mezi Novým Zélandem a jiným členským státem a Nový Zéland může prokázat, že vykonáváním přepravních práv na základě této dohody na trase, která zahrnuje místo v tomto jiném členském státě, by obcházel omezení přepravních práv, jež jsou uložená touto jinou dohodou, nebo vi) určený letecký dopravce je držitelem osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) vydaného členským státem, mezi Novým Zélandem a uvedeným členským státem není uzavřena žádná dvoustranná dohoda o leteckých službách a uvedený členský stát odepřel přepravní práva leteckému dopravci určenému Novým Zélandem;

b)	v případě leteckého dopravce určeného Novým Zélandem: i) Nový Zéland neudržuje účinnou regulativní kontrolu leteckého dopravce nebo ii) letecký dopravce nemá hlavní místo podnikání a sídlo na Novém Zélandu.

5.   Při výkonu svého práva podle odstavce 4 nediskriminuje Nový Zéland letecké dopravce členských států na základě státní příslušnosti, aniž jsou dotčena jeho práva podle odst. 4 písm. a) bodů v) a vi).

Článek 3

Práva v souvislosti s regulativní kontrolou

1.   Odstavec 2 tohoto článku doplňuje články uvedené v příloze II bodě c).

2.   Pokud členský stát určil leteckého dopravce, jehož regulativní kontrolu vykonává a udržuje jiný členský stát, uplatňují se práva Nového Zélandu podle bezpečnostních ustanovení dohody mezi členským státem, který určil leteckého dopravce, a Novým Zélandem rovněž na přijímání, vykonávání nebo udržování bezpečnostních standardů tímto jiným členským státem a na oprávnění k provozu tohoto leteckého dopravce.

Článek 4

Zdanění leteckých pohonných hmot

1.   Odstavec 2 tohoto článku doplňuje odpovídající ustanovení článků uvedených v příloze II bodě d).

2.   Bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení, která jsou s tímto v rozporu, nebrání nic, co je stanoveno v dohodách uvedených v příloze II bodě d), členským státům nebo Novému Zélandu v nediskriminačním uložení daní, dávek, cel či různých poplatků na pohonné hmoty dodané na jejich území pro použití v letadle určeného leteckého dopravce členského státu nebo Nového Zélandu, který poskytuje služby mezi dvěma místy na území jednotlivých smluvních stran.

Článek 5

Tarify

1.   Odstavec 2 tohoto článku doplňuje články uvedené v příloze II bodě e).

2.   Tarify za přepravu uskutečněnou zcela v rámci Evropského společenství, které jsou účtovány leteckým dopravcem nebo dopravci určenými Novým Zélandem podle dohody uvedené v příloze I a obsahující ustanovení uvedené v příloze II bodě e), podléhají právu Evropského společenství. Právo Evropského společenství se použije nediskriminačním způsobem.

3.   Tarify za přepravu uskutečněnou zcela v rámci Nového Zélandu, které jsou účtovány leteckými dopravci určenými členskými státy podle dohody uvedené v příloze I a obsahující ustanovení uvedené v příloze II bodě e) podléhají právu Nového Zélandu. Právo Nového Zélandu se použije nediskriminačním způsobem.

Článek 6

Přílohy dohody

Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást.

Článek 7

Revize nebo změna

Smluvní strany mohou tuto dohodu kdykoli po vzájemné dohodě revidovat nebo změnit.

Článek 8

Vstup v platnost

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost poté, co si smluvní strany navzájem písemně oznámí, že byly dokončeny jejich vnitřní postupy potřebné pro vstup dohody v platnost.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 smluvní strany souhlasí s prozatímním uplatňováním této dohody od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy si smluvní strany vzájemně oznámí dokončení postupů nutných pro tento účel.

3.   Dohody a jiná ujednání mezi členskými státy a Novým Zélandem, které ke dni podpisu této dohody ještě nevstoupily v platnost a nejsou prozatímně uplatňovány, jsou uvedeny v příloze I bodě b). Tato dohoda se vztahuje na všechny takové dohody a ujednání po jejich vstupu v platnost nebo začátku prozatímního uplatňování.

Článek 9

Ukončení platnosti

1.   V případě ukončení platnosti některé dohody uvedené v příloze I současně končí platnost všech ustanovení této dohody, které se týkají dotyčné dohody uvedené v příloze I.

2.   V případě ukončení platnosti všech dohod uvedených v příloze I současně končí platnost této dohody.

PŘEKLAD

DOHODA

mezi Islandskou republikou a Evropskou unií o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací

ISLANDSKÁ REPUBLIKA

na jedné straně a

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „EU“, zastoupená předsednictvím Rady Evropské unie,

na straně druhé,

dále jen „strany“,

VZHLEDEM K TOMU, že Islandská republika a EU sdílejí cíle posílit všemi způsoby svou bezpečnost a poskytovat svým občanům vysokou úroveň ochrany v prostoru bezpečnosti;

VZHLEDEM K TOMU, že Islandská republika a EU se dohodly, že by se mezi nimi měly rozvíjet konzultace a spolupráce v otázkách společného zájmu ve vztahu k bezpečnosti;

VZHLEDEM K TOMU, že proto v této souvislosti existuje trvalá potřeba výměny utajovaných informací mezi Islandskou republikou a EU;

UZNÁVAJÍCE, ŽE plná a účinná konzultace a spolupráce mohou vyžadovat přístup k utajovaným informacím a materiálům Islandské republiky a EU a výměnu utajovaných informací a souvisejících materiálů mezi Islandskou republikou a EU;

VĚDOMY SI TOHO, ŽE tento přístup k utajovaným informacím a souvisejícím materiálům a jejich výměna vyžadují vhodná bezpečnostní opatření;

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Pro splnění cílů posílení bezpečnosti každé strany všemi způsoby se tato dohoda vztahuje na utajované informace nebo materiály v jakékoli podobě poskytované nebo vyměňované mezi stranami.

Článek 2

Pro účely této dohody se utajovanou informací rozumí každá informace (poznatek, který může být jakýmkoli způsobem sdělován) nebo materiál, pro které je stanoveno, že vyžadují ochranu proti nedovolenému vyzrazení, a které byly takto označeny bezpečnostním stupněm utajení (dále jen „utajované informace“).

Článek 3

Pro účely této dohody se „EU“ rozumí Rada Evropské unie (dále jen „Rada“), generální tajemník, vysoký představitel, generální sekretariát Rady a Komise Evropských společenství (dále jen „Evropská komise“).

Článek 4

Každá strana

a)	chrání a zabezpečuje utajované informace, na které se vztahuje tato dohoda a které jí poskytla nebo předala výměnou druhá strana;

b)

zajistí, aby si utajované informace, na které se vztahuje tato dohoda a které se poskytují nebo vyměňují, zachovaly stupeň bezpečnostního utajení, které jim přidělila poskytující strana. Přijímající strana chrání a zabezpečuje utajované informace podle ustanovení vlastních bezpečnostních předpisů pro informace nebo materiály, které jsou opatřeny rovnocenným stupněm utajení, jak je stanoveno v bezpečnostních pravidlech, která mají být zavedena podle článků 11 a 12;

c)	nepoužije utajované informace, na které se vztahuje tato dohoda, pro jiné účely, než ke kterým je jejich původce určil a ke kterým je poskytl nebo předal výměnou;

d)	nevyzradí tyto utajované informace, na které se vztahuje tato dohoda, bez předchozího souhlasu původce třetím stranám ani žádnému orgánu nebo subjektu EU, který není uveden v článku 3.

Článek 5

1.   Utajované informace může jedna strana („poskytující strana“) zpřístupnit nebo uvolnit v souladu se zásadou kontroly původcem druhé straně („přijímající straně“).

2.   Pro předání jiným příjemcům než stranám této dohody přijme přijímající strana rozhodnutí o zpřístupnění či uvolnění utajovaných informací pouze po souhlasu poskytující strany v souladu se zásadou kontroly původcem, jak je stanovena v bezpečnostních předpisech poskytující strany.

3.   Při provádění odstavců 1 a 2 není povoleno žádné obecně použitelné uvolňování, pokud mezi sebou strany nezavedou a nedohodnou postupy týkající se určitých kategorií informací a odpovídající jejich provozním požadavkům.

Článek 6

Každá strana a její subjekty definované v článku 3 budou mít bezpečnostní organizaci a bezpečnostní programy založené na základních zásadách a minimálních bezpečnostních normách, které budou zahrnuty do bezpečnostních systémů stran, vypracovaných podle článků 11 a 12, aby bylo zajištěno, že na utajované informace, na které se vztahuje tato dohoda, bude uplatňována rovnocenná úroveň ochrany.

Článek 7

1.   Strany zajistí, že všechny osoby, které při výkonu svých úředních povinností potřebují přístup k utajovaným informacím poskytovaným nebo vyměňovaným podle této dohody nebo jejichž povinnosti nebo funkce mohou přístup k nim umožňovat, musí projít odpovídajícími bezpečnostními prověrkami dříve, než jim je k těmto informacím udělen přístup.

2.   Postupy bezpečnostní prověrky budou stanoveny tak, aby určily, zda osoba může s přihlédnutím k její oddanosti, důvěryhodnosti a spolehlivosti mít přístup k utajovaným informacím.

Článek 8

Strany si poskytují vzájemnou pomoc v záležitostech bezpečnosti utajovaných informací, na které se vztahuje tato dohoda, a ve věcech společného bezpečnostního zájmu. Pro posouzení účinnosti bezpečnostních pravidel v mezích své pravomoci, která mají být zavedena podle článků 11 a 12, provádějí orgány určené v článku 11 vzájemné bezpečnostní konzultace a kontroly.

Článek 9

1.   Pro účely této dohody

a)	Co se týče EU: veškerá korespondence se zasílá Radě na adresu: Council of the European Union Chief Registry Officer Rue de la Loi/Wetstraat, 175 B-1048 Brussels . Vedoucí spisovny Rady předá veškerou korespondenci členským státům a Evropské komisi s výhradou odstavce 2.

b)

Co se týče Islandské republiky: veškerá korespondence se zasílá řediteli politického odboru Ministerstva zahraničních věcí Islandské republiky a v případě potřeby se předává prostřednictvím mise Islandu u Evropské unie na adrese: Mission of Iceland to the European Union Registry Officer Rond-point Schuman 11 B-1040 Brussels .

2.   Výjimečně může být z provozních důvodů korespondence od jedné strany, která je přístupná pouze určeným příslušným úředníkům, orgánům nebo službám této strany, zaslána a zpřístupněna těmto určeným příslušným úředníkům, orgánům nebo službám druhé strany konkrétně označeným jako příjemci, s ohledem na jejich příslušnost a při dodržení zásady „vědět jen to nejnutnější“. Co se týče EU, bude tato korespondence předávána prostřednictvím vedoucího spisovny Rady.

Článek 10

Stálý státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí Islandské republiky a generální tajemníci Rady a Evropské komise dohlížejí na provádění této dohody.

Článek 11

Pro provádění této dohody

1.	Ministerstvo zahraničních věcí Islandské republiky, jednající jménem vlády Islandské republiky a z jejího zmocnění, odpovídá za vypracování bezpečnostních pravidel pro ochranu a zabezpečení utajovaných informací poskytovaných Islandské republice podle této dohody.

2.	Bezpečnostní kancelář generálního sekretariátu Rady, pod vedením a z pověření generálního tajemníka Rady, jednajícího jménem Rady a z jejího zmocnění, odpovídá za vypracování bezpečnostních pravidel pro ochranu a zabezpečení utajovaných informací poskytovaných Evropské unii podle této dohody.

3.	Bezpečnostní ředitelství Evropské komise, jednající jménem Evropské komise a z jejího zmocnění, odpovídá za vypracování bezpečnostních pravidel pro ochranu utajovaných informací poskytovaných nebo vyměňovaných podle této dohody v rámci Evropské komise a jejích prostor.

Článek 12

Bezpečnostní pravidla, která mají být zavedena podle článku 11 po dohodě mezi třemi dotčenými příslušnými bezpečnostními orgány, stanoví normy vzájemné bezpečnostní ochrany pro utajované informace, na které se vztahuje tato dohoda. Na straně EU podléhají tyto normy schválení Bezpečnostním výborem Rady.

Článek 13

Příslušné bezpečnostní orgány definované v článku 11 stanoví postupy, podle kterých se bude postupovat v případech prokázaného nebo předpokládaného ohrožení utajovaných informací, na které se vztahuje tato dohoda.

Článek 14

Před poskytnutím utajovaných informací, na které se vztahuje tato dohoda, mezi stranami si musí příslušné bezpečnostní orgány definované v článku 11 vzájemně potvrdit, že přijímající strana je schopna chránit a zabezpečit informace, na které se vztahuje tato dohoda, způsobem, který odpovídá pravidlům, která budou zavedena podle článků 11 a 12.

Článek 15

Tato dohoda nijak nebrání stranám v uzavření jiných dohod týkajících se poskytování nebo výměny utajovaných informací, na které se vztahuje tato dohoda, za předpokladu, že nejsou v rozporu s ustanoveními této dohody.

Článek 16

Veškeré spory mezi EU a Islandskou republikou vzniklé výkladem nebo uplatňováním této dohody se řeší jednáním mezi stranami.

Článek 17

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po tom, co si strany vzájemně oznámí dokončení vnitřních postupů potřebných k tomuto účelu.

2.   Tato dohoda může být přezkoumána pro zvážení případných změn na návrh kterékoli strany.

3.   Jakákoli změna této dohody může být učiněna pouze písemně a vzájemnou dohodou stran. Vstoupí v platnost po vzájemném oznámení, jak je stanoveno v odstavci 1.

Článek 18

Tato dohoda může být vypovězena písemnou výpovědí jedné strany doručenou druhé straně. Výpověď nabývá účinku šest měsíců po převzetí oznámení druhou stranou, nedotkne se však žádných závazků, které již podle této dohody byly převzaty. Zejména veškeré utajované informace poskytnuté nebo získané výměnou podle této dohody budou i nadále chráněny v souladu s ustanoveními této dohody.