27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/1

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 (2) stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů na rok 2006.

(2)

Na základě konzultací mezi Společenstvím a Faerskými ostrovy dne 23. února 2006 bylo dosaženo ujednání o vzájemném přístupu k populaci tresky modravé a populaci sledě obecného v rybolovných oblastech druhé strany. Toto ujednání by mělo být provedeno.

(3)

Plavidlům, která se při lovu štikozubce obecného tenatovými sítěmi na chytání ryb za žábry v divizích ICES VIa, b a VIIb, c, j, k a v podoblasti XII nezapojila do rybolovných postupů, jež vedly k zákazu použití tenatových sítí na chytání ryb za žábry v těchto oblastech, by bylo vhodné odchylkou od zákazu povolit v tomto rybolovu pokračovat.

(4)

Společenství vedlo konzultace s Norskem o řízení rybolovu sledě skandinávského (Clupea harengus) v severovýchodním Atlantickém oceánu, a to především s ohledem na režim licencí, jenž by měl být proveden.

(5)

Nařízení (ES) č. 51/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/9

(1)

Ustanovení čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví výše podpory, která má být přidělena pro poskytování mléčných výrobků žákům, pro období od 1. července 2005 do 30. června 2006.

(2)

Za účelem usnadnění práce vnitrostátních správních orgánů a orgánů pověřených prováděním režimu dodávání mléka do škol při vyplácení podpory bylo pro případ změny výše podpory zavedeno na konci školního roku 2004/2005 nařízením Komise (ES) č. 2707/2000 (2) přechodné opatření.

(3)

Členské státy, v nichž končí školní rok 2005/2006 v červenci, budou mít kvůli změně výše podpory s jejím vyplácením problémy. Je vhodné uvedené opatření prodloužit i na školní rok 2005/2006.

(4)

Nařízení (ES) č. 2707/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/10

(1)

Článek 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 umožňuje přijmout opatření pro nouzovou destilaci v případě výjimečného narušení trhu následkem značných přebytků. Toto opatření se může omezovat na určité kategorie vína nebo na určité pěstitelské oblasti a na žádost příslušného členského státu je lze použít na jakostní vína vyrobená ve stanovených oblastech (jakostní vína s. o.).

(2)

Italská vláda požádala dopisem ze dne 14. dubna 2006 o zavedení nouzové destilace pro stolní vína vyrobená na svém území, jakož i pro některá jakostní vína s. o.

(3)

V Itálii byly zjištěny značné přebytky na trhu se stolním vínem a s jakostním vínem s. o., které se odrážejí ve snížení cen a ve znepokojujícím zvýšení zásob na konci probíhajícího hospodářského roku. Aby se zabránilo tomuto negativnímu vývoji a zároveň došlo ke zlepšení složité situace na trhu, je zapotřebí snížit zásoby italského vína na úroveň považovanou za obvyklou pro potřeby trhu.

(4)

Vzhledem k tomu, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 30 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999, je vhodné stanovit nouzové zavedení destilace pro maximální objem 2,5 milionu hektolitrů stolního vína a pro maximální objem 100 000 hektolitrů některého jakostního vína s. o.

(5)

Zavedení nouzové destilace podle tohoto nařízení musí být v souladu s podmínkami stanovenými nařízením Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu (2), pokud jde o opatření týkající se destilace podle článku 30 nařízení (ES) č. 1493/1999. Musí se použít i další ustanovení nařízení (ES) č. 1623/2000, zejména ustanovení o dodávce alkoholu intervenční agentuře a o vyplacení zálohy.

(6)

Je třeba stanovit nákupní cenu, kterou uhradí palírna producentovi v takové výši, aby se napravilo narušení trhu a zároveň umožnilo producentům využít daného opatření.

(7)

Produktem nouzové destilace smí být pouze surový nebo neutrální alkohol, který se musí povinně dodávat pouze intervenční agentuře, aby se zabránilo narušení trhu s konzumním alkoholem, který pochází především z destilace podle článku 29 nařízení (ES) č. 1493/1999.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/12

(1)

Články 11a a 11c nařízení (ES) č. 1785/2003 stanoví výpočetní mechanismy pro dovozní clo pro loupanou rýži kódu KN 1006 20 a pro omletou a poloomletou rýži kódu NC 1006 30 a jeho pravidelné stanovování.

(2)

Aby se zamezilo narušení fungování tohoto systému nekalými žádostmi o dovozní licence, je třeba stanovit v nařízení Komise (ES) č. 1342/2003 (2) výši jistoty u dovozních licencí na loupanou, omletou a poloomletou rýži na dostatečně vysoké úrovni.

(3)

Nařízení (ES) č. 1342/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

„aa)

30 EUR za tunu v případě vývozních licencí, na které se nevztahuje písm. a), pro produkty kódů KN 1006 20 a 1006 30.“

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/13

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 52/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři (3), stanoví kvóty na rok 2006.

(2)

Podle informací, jež byly sděleny Komisi, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2006.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/15

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/16

(1)

Komise dne 15. března 2005 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení (ES) č. 139/2004 („nařízení o spojování“), na jehož základě podnik Johnson & Johnson (dále jen „J & J“, USA) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Guidant Corporation (dále jen „Guidant“, USA).

(2)

J & J je společnost zapsaná do obchodního rejstříku ve Spojených státech amerických. V roce 2003 pro ni v celosvětovém měřítku pracovalo 111 000 zaměstnanců a vykázala obrat v přibližné výši 37 miliard EUR. Její činnosti zahrnují tři hlavní oblasti obchodu: spotřebitelské zboží (18 % obratu), léčiva (47 %) a zdravotnické prostředky a zařízení k provádění diagnózy (36 % obratu).

(3)

Guidant je společnost zapsaná do obchodního rejstříku ve Spojených státech amerických, která působí v oblasti navrhování a vývoje kardiovaskulárních léčiv. V roce 2003 pro ni v celosvětovém měřítku pracovalo přibližně 12 000 zaměstnanců a vykázala obrat v přibližné výši 3,3 miliard EUR. Společnost Guidant pokrývá čtyři hlavní oblasti rychle rostoucího obchodu s kardiovaskulárními léčivy: léčbu poruch srdečního rytmu, intervenční kardiologii, endovaskulární protézy a srdeční chirurgii.

(4)

Spojení spočívá v získání výhradní kontroly společnosti J & J nad společností Guidant ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování.

(5)

Průzkum trhu potvrdil, že nejvíce jsou spojením dotčeny tyto oblasti: 1. přístroje používané v intervenční kardiologii, 2. endovaskulární protézy, 3. přístroje využívané v srdeční chirurgii, 4. přístroje určené k léčbě poruch srdečního rytmu. V oblasti léčby poruch srdečního rytmu neexistuje hospodářská soutěž, protože společnost J & J v současné době v tomto odvětví nevyvíjí žádnou činnost.

(6)

Přístroje používané v intervenční kardiologii jsou konstruovány tak, aby léčba onemocnění koronární arterie probíhala za minimálního zákroku. Hlavní techniku v této oblasti představuje použití stentu, malé roztažitelné drátěné trubičky, která se zavede do místa zúžení koronární arterie, a tak se odstraní plát. Stent se vtlačí do stěny cévy, čímž se umožní řádný průtok krve.

(7)

Nekryté kovové stenty a stenty uvolňující lék představují dva od sebe oddělené trhy výrobků, protože neexistuje žádná významná cenová korelace, nabídku těchto trhů nelze vzájemně zaměňovat, klinické výstupy se od sebe liší zásadním způsobem a fungují různé systémy náhrady. Přestože nekryté kovové stenty a stenty uvolňující lék mají stejnou strukturu a stejný systém dodávání, většina komponentů je významná pro koronární stenty uvolňující lék (lék, jeho dávkování a způsob uvolňování, polymerový potah).

(8)

Co se týče příslušenství koronárních zaváděcích katetrů, koronárních vodicích drátů, koronárních balonkových katetrů PTCA, vyplynulo ze studie trhu provedené Komisí, že každý výše uvedený výrobek tvoří součást odděleného relevantního trhu výrobků. Většina zákroků vyžaduje specifickou soupravu příslušenství různých rozměrů a tvarů.

(9)

Endovaskulární protézy se využívají při léčbě periferních vaskulárních (nebo endovaskulárních) onemocnění s minimálním rozsahem zákroku, jako je tvorba plátu (tj. kalcifikace cév) uvnitř periferních cév (onemocnění periferních arterií) a aneuryzma (rozšíření slabého místa arterie).

(10)

Podobně jako stenty pro intervenční kardiologii jsou endovaskulární stenty konstruované k léčbě zužování nebo zablokování periferních arterií.

(11)

Podle tvrzení stran existují dva oddělené trhy v oblasti endovaskulárních stentů, což vyplývá i ze studie trhu provedené Komisí. Jedná se o trh se stenty roztažitelnými pomocí balonku (vyráběné obvykle z nerezavějící oceli a upevněné na balonkovém PTA katetru) a trh se samoexpandibilními stenty. U obou druhů stentů se využívá jiná zaváděcí technologie. Studie provedená Komisí zaznamenala jednoznačný vývojový trend směřující k vyšší specializaci v oblasti endovaskulární problematiky jak u stentů roztažitelných pomocí balonku (např. segmenty pro renální stenty a pro iliakálně-femorální stenty), tak u samoexpandibilních stentů (např.: segmenty pro femorální stenty, iliacké stenty a karotické stenty).

(12)

K otázce příslušenství lze uvést, že endovaskulární zaváděcí katetry, koronární vodicí dráty a koronární balonkové katetry PTA plní obdobnou funkci jako rovnocenné výrobky v intervenční kardiologii. Situace je podobná v oblasti koronární problematiky. Pro každé uvedené příslušenství je třeba vymezit relevantní trh kvůli vysokému stupni zaměnitelnosti výrobku v rámci nabídky a kvůli tomu, že všichni hlavní výrobci nabízejí u každého příslušenství širokou škálu modelů, pokud jde o jeho rozměr a tvar.

(13)

Chirurgická revaskularizace (CABG) se používá při léčbě onemocnění koronárních arterií. „Bypass“ zablokované cévy se provede tak, že se jeden konec nové cévy přišije k srdečnici („transplantace“) a druhý ke koronární arterii za poškozeným místem. Po operaci protéká krev do srdečního svalu novou transplantovanou cévou. Céva použitá k transplantaci se získá („odebráním“) na noze („transplantací žíly veny safény“), hrudi nebo ruce.

(14)

Na úseku srdeční chirurgie jsou dotčeny tyto trhy: i) výrobky CABG pro fungující srdce (stabilizační systémy a příslušenství jako balonky/rozprašovače), ii) přístroje pro endoskopické odebírání cév.

(15)

Průzkum trhu potvrdil, že relevantní geografické trhy se všechny omezují na vnitrostátní úroveň kvůli značným rozdílům mezi režimy poskytování náhrad a mezi postupy při zadávání veřejných zakázek, kvůli cenovým odchylkám mezi zeměmi, různé potřebě zřídit místní prodejnu, různému tržnímu podílu stran a soutěžitelů v jednotlivých členských státech.

(16)

Intervenční kardiologie je poměrně nová oblast obchodu založená na neustálém zdokonalování, která se vyznačuje významnými překážkami při vstupu na trh, jako jsou financování výzkumu a vývoje, práva duševního vlastnictví pro vývoj výrobků, dlouhá lhůta k prosazení nových výrobků na trhu, klinické pokusy, rozsah nabídky výrobků.

(17)

V intervenční kardiologii jsou zastoupeny dvě kategorie účastníků hospodářské soutěže: velké nadnárodní společnosti soutěžící v celosvětovém měřítku (J & J, Guidant, Medtronic, Boston Scientific a Abbott) a „místní účastníci soutěže“ (Sorin, Biotronik a další).

(18)

Pokud společnost Guidant bude působit pouze na trhu s nekrytými kovovými stenty, ale nebude se účastnit trhu se stenty uvolňujícími lék, a společnost J & J bude zároveň jedním z účastníků soutěže, kteří již v této oblasti podnikají, a druhým účastníkem bude společnost Boston Scientific, znamenala by tato skutečnost, že spojením se vyloučí případný soutěžitel na trhu se stenty uvolňujícími lék.

(19)

Přestože společnost Guidant pravděpodobně byla jedním z hlavních účastníků trhu se stenty uvolňujícími lék a vystupovala by tak jako významný konkurenční regulátor dvou současných soutěžitelů, společností J & J a Boston Scientific, důkazy zjištěnými v průzkumu se však prokázalo, že subjekty vstupující na trh nově zřejmě budou schopny vyvinout dostatečný konkurenční tlak na trhu se stenty uvolňujícími lék, kterým se vyrovná zánik konkurenčního prostředí v důsledku prodeje společnosti Guidant (Medtronic, Abbott, Conor/Biotronik a Sorin) společnosti J & J.

(20)

Z tohoto důvodu Komise dospěla k závěru, že oznámené spojení nevyvolává žádné závažné pochybnosti o slučitelnosti se zásadou společného trhu se stenty uvolňujícími lék, a proto spojení významně nebrání účinné hospodářské soutěži v oblasti společného trhu se stenty uvolňujícími lék.

(21)

Pokud jde o trh s vodicími dráty sloužící intervenční kardiologii, prakticky na všech vnitrostátních trzích se spojení projevuje značným způsobem (nad 40 % a s nárůstem nejméně 5 %). Kombinovaný tržní podíl stran se na těchto trzích, včetně největších zemí EU, často pohybuje nad hodnotou [65 %–75 %] nebo dokonce kolem [75 %–85 %].

(22)

Z tohoto důvodu Komise dospěla k závěru, že oznámené spojení vyvolává závažné pochybnosti o slučitelnosti se zásadou společného trhu, protože umožňuje spojujícím se stranám posílit nenapadnutelné vedoucí postavení společnosti Guidant tím, že vyloučí jednoho z pouze dvou hlavních soutěžitelů na daném trhu. Kromě toho lze dokonce předpokládat, že zbývající společnosti budou těžit ze snížení hospodářské soutěže, k čemuž spojením dojde. Nárůst hustoty trhu jim umožní dosáhnout vyšších cen, než jaké by mohly zavést bez spojení.

(23)

Společnost J & J a společnost Guidant jsou vedoucími dodavateli endovaskulárních protéz v EHP. Ačkoliv na trzích s endovaskulární technikou je dostatečný počet soutěžitelů (Abbott, Bard, Boston Scientific, B. Braun, Cook, Edwards Lifesciences, ev3, Invatec, Medtronic, Sorin a Terumo), nejsou všichni účastníci stejně silní, popřípadě nepůsobí na všech trzích výrobků, resp. na všech zeměpisných trzích. Výsledky průzkumu trhu navíc zdůraznily skutečnost, že zánikem společnosti Guidant jako soutěžitele zmizí nejbližší náhradní výrobek ke stentům společnosti J & J.

(24)

Na trhu se stenty roztažitelnými pomocí balonku uvnitř EHP dosahuje kombinovaný tržní podíl spojujících se stran hodnoty [60 %–70 %], (J & J, [30 %–40 %], Guidant, [25 %–35 %]). Uvedené podíly na trhu byly během posledních 4 let poměrně stabilní.

(25)

Při pohledu na relevantní geografické trhy, tj. na trhy každého členského státu, s cílem posoudit hospodářskou soutěž lze konstatovat, že 9 zemí je spojením podstatně dotčeno, konkrétně se jedná o: Rakousko, Belgii, Francii, Německo, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko.

(26)

Vzhledem k tomu, že spojením se sloučí nejsilnější a druhý nejsilnější účastník soutěže, vznikne dominantní postavení prakticky na všech předmětných trzích, čímž se vytvoří závažná překážka účinné hospodářské soutěže.

(27)

Na endovaskulárním trhu s karotickými stenty uvnitř EHP jsou nejvíce dotčeny tyto členské státy: Rakousko, Belgie, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko.

(28)

Na trhu s karotickými stenty působí tří hlavní účastníci: společnosti J & J, Guidant a Boston Scientific. Společně pokrývají 83 % až 96 % trhu. Spojením se buď posílí vedoucí úloha společnosti J & J nebo společnosti Guidant (v Rakousku, Finsku, Nizozemsku, Portugalsku a Španělsku) nebo se sloučí druhý a třetí účastník soutěže, a na trhu se tak vytvoří se nový vedoucí představitel (v Belgii, Německu a v Itálii).

(29)

Vzhledem ke stupni spojení, k překážkám při vstupu na trh, k zákaznické loajalitě, k možnosti zaměnitelnosti výrobků na výše uvedených tuzemských trzích a v důsledku snížení tlaku konkurence bude mít uvedené spojení na dané trhy jednostranné nepříznivé účinky, a proto bude bránit účinné hospodářské soutěži na společném trhu.

(30)

Na trhu s nekarotickými stenty fungujícím v rámci trhu s endovaskulárními protézami jsou nejvíce dotčeny tyto členské státy: Rakousko, Belgie, Německo a Nizozemsko. Velkou část uvedených trhů obstarává společnost J & J jakožto vedoucí tržní subjekt, společnost Guidant je jedním z vedoucích účastníků a většina zákazníků ji považuje za nejbližšího náhradníka společnosti J & J.

(31)

Co se týče nekarotických samoexpandibilních stentů na výše uvedených tuzemských trzích, bude mít spojení na uvedené vnitrostátní trhy nekoordinované nepříznivé účinky a kvůli tomu, že se vytvoří dominantní postavení nebo se takové postavení posílí, vznikne překážka účinné hospodářské soutěže na společném trhu a uvnitř EHP.

(32)

Z tohoto důvodu dospěla Komise k závěru, že oznámené spojení vyvolává závažné pochybnosti o slučitelnosti se zásadou společného trhu v oblasti trhu s endovaskulárními stenty. Spojením vznikne dominantní postavení na trhu se stenty roztažitelnými pomocí balonku, což bude mít jednostranné nepříznivé účinky na trhy s karotickými i nekarotickými stenty, čímž se zabrání účinné hospodářské soutěži na společném trhu.

(33)

Prodej systémů endoskopického odebírání cév v rámci EHP je sice podstatně nižší než ve Spojených státech, ale vyznačuje se rostoucím vývojovým trendem. Tradiční odebírání cév se v Evropě využívá v převážné většině případů (98 %). Společnosti J & J a Guidant jsou prakticky jediní dva dodavatelé systémů endoskopického odebírání cév s podílem na trhu kolem 90 % až 95 % (odhadnuto stranami) a se 100 % podílem na trhu v Evropě (odhadnuto účastníky trhu).

(34)

Z tohoto důvodu dospěla Komise k závěru, že oznámené spojení vyvolává závažné pochybnosti o slučitelnosti se zásadou společného trhu v oblasti systémů endoskopického odebírání cév, a v Evropě tak vznikne prakticky monopol.

(35)

Strany předložily níže uvedené závazné přísliby, aby odstranily výše zmíněné obavy z porušení hospodářské soutěže na trhu s vodicími dráty, s endovaskulárními protézami a na trhu v oblasti srdeční chirurgie.

(36)

Jak potvrdily výsledky testování trhu provedeného Komisí, lze uvedené přísliby považovat za dostatečné při řádném odstranění obav z porušení hospodářské soutěže na trzích s vodicími dráty, na trzích týkajících se endovaskulárních protéz a srdeční chirurgie (viz výše).

(37)

Z tohoto důvodu Komise dospěla k závěru, že vzhledem k příslibům předloženým stranami oznámené spojení nebude významně bránit účinné hospodářské soutěži na společném trhu, resp. na jeho podstatné části. V rozhodnutí se proto navrhuje prohlásit spojení za slučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP.

(38)

Z výše uvedených důvodů Komise dospěla k závěru, že navrhované spojení významným způsobem nebrání účinné hospodářské soutěži na společném trhu, resp. na jeho podstatné části. Spojení bylo proto v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP prohlášeno v rozhodnutí ze dne 25. srpna 2005 za slučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP.

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/20

(1)

Komise na základě stížností, se kterými se na ni obrátili francouzští zprostředkovatelé, přijala dne 5. října 2005 z důvodu porušení článku 81 Smlouvy rozhodnutí podle článku 7 nařízení (ES) č. 1/2003 (dále jen „rozhodnutí“), jež je určeno společnosti Automobiles Peugeot SA, výrobci automobilů, a společnosti Peugeot Nederland NV, její dceřiné společnosti, kterou zcela ovládá a která dováží automobily značky Peugeot do Nizozemska (dále jen „společnost PNE“). Tyto podniky totiž se souhlasem koncesionářů pro síť Peugeot v Nizozemsku porušily článek 81 tím, že prováděly dvě opatření, jež měla narušit přeshraniční prodej automobilů z této země, které byly určeny konečným spotřebitelům v jiných členských státech, zejména ve Francii. První opatření, které bylo prováděno v letech 1997 až 2003, spočívalo v systému bonusů, jež byly vypláceny koncesionářům, kteří omezovali prodeje na vývoz a kteří z hlediska jejich způsobu fungování překračovali rámec toho, co bylo nezbytné pro podnícení nizozemských koncesionářů, aby co největší úsilí věnovali prodeji na území, jež mají vymezeno smlouvou. Druhé opatření, které bylo prováděno v letech 1997 až 2001, spočívalo v tlaku společnosti Automobiles Peugeot SA na koncesionáře, kteří se věnovali vývozu. Toto přímé opatření dále posílilo účinek diskriminačního systému bonusů.

(2)

Společnost Peugeot SA (dále jen „společnost PSA“) je druhým evropským výrobcem automobilů s 15,5 % prodeje v roce 2002 (osobní automobily a lehká užitková vozidla), v čemž jsou zahrnuty značky Peugeot a Citroën. Společnost Automobiles Peugeot SA, výrobce běžných modelů automobilů, je zcela ovládána společností PSA, která vyvíjí, vyrábí a distribuuje automobily pod značkou Peugeot. V každém z dvaceti pěti členských států jsou distribuce výrobků a služby značky Peugeot zajištěny prostřednictvím vnitrostátní maloobchodní distribuční sítě. V Nizozemsku tuto síť řídí dovozce, který je zcela ovládán společností Automobiles Peugeot SA, což je v tomto případě společnost PNE, která má sídlo v Utrechtu v Nizozemsku.

(3)

Síť značky Peugeot v Nizozemsku tvoří koncesionáři a prodejci, kteří jsou s nimi smluvně vázáni. Počet koncesionářů a prodejců, kteří jsou členy sítě Peugeot v Nizozemsku, se v letech 1995 až 2003 znatelně snížil.

(4)

Trh osobních automobilů se dělí na několik segmentů. Omezení hospodářské soutěže, které je předmětem rozhodnutí, je i nadále dosti značné, nejen pokud je na trh pohlíženo prostřednictvím jednotlivých dotčených segmentů, ale i v případě, kdy se má za to, že se segment příslušný pro tuto záležitost a oba sousední segmenty překrývají a tvoří tak relevantní trh, nebo pokud se má za to, že je tento trh tvořen všemi segmenty, jež jsou uvedeny v bodu odůvodnění. V tomto případě tedy není nezbytné přijmout konečné rozhodnutí pro segment, který je třeba považovat za předmětný trh, není ani třeba rozhodnout, zda trh pro osobní vozidla zahrnuje celé Společenství nebo zda každý členský stát představuje zeměpisně samostatný trh.

(5)

V letech 1995 až 2002 se celkový počet nových osobních automobilů, které jsou každoročně zaregistrovány ve státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, zvýšil z 12 034 316 na 14 398 718 vozů. Pouze značky Peugeot bylo v roce 1995 zaregistrováno celkem 861 696 vozů a v roce 2002 byl počet registrací 1 277 738; tím se značka Peugeot v Evropské unii posunula ze šesté příčky na třetí a její podíl na trhu, který byl v roce 1995 7,2 %, se v roce 2002 zvýšil na 8,9 % (2). Značka Peugeot v Nizozemsku rovněž zaznamenala značný a nepřetržitý růst svého podílu na trhu, který se v případě osobních automobilů zvýšil z 6,5 % v roce 1997 na 10,7 % v roce 2003.

(6)

Rozhodnutí odkazuje na protiprávní jednání, k němuž došlo v rámci dohod o výhradní a selektivní distribuci, kterými se řídí vztahy mezi společností Peugeot a nizozemskými koncesionáři. Toto protiprávní jednání bylo spojeno s dvěma opatřeními, jež mohla omezit paralelní obchod: systém odměňování koncesionářů, jenž závisí na tom, kam je vůz určen, a tlak na koncesionáře, kteří se věnovali vývozu.

(7)

V Nizozemsku se odměna koncesionářů skládala z pevné částky (podíl z vyúčtované částky (3)) a z částky, která závisí na výsledcích koncesionáře (čili bonusů (4)), které koncesionář potřeboval pro dosažení zisku ze své činnosti. Tento bonus však mohl obdržet nizozemský koncesionář pouze za předpokladu, že automobily, které prodal, byly zaregistrovány na území jeho členského státu. Systém, který společnost Peugeot zavedla, rozlišoval dvě fáze, kterými se řídil mechanismus udělování bonusů: právo na udělení bonusu bylo stanoveno na základě toho, zda se stále více daří uskutečňovat cíl, jenž byl stanoven na začátku rozpočtového období, a to podíl prodeje, jehož má být dosaženo na území koncesionáře. Později, jakmile bylo dosaženo cíle týkajícího se prodeje, docházelo k vyplacení takto nabytého nároku rovněž na základě počtu prodaných vozů v rámci daného území. Takovou registraci na území členského státu požadovala společnost Automobiles Peugeot SA jak 1) za účelem splnění cíle týkajícího se prodeje, na jehož základě lze získat nárok na bonus a stanovit slevu na jeden automobil, tak 2) za účelem identifikace každého vozidla, které společnost Automobiles Peugeot SA prodala a na které mohla být využita tato odměna (vyplacení bonusu).

(8)

V období mezi 1. lednem 1997 a 31. prosincem 1999 totiž společnost Automobiles Peugeot SA uplatňovala systém odměňování koncesionářů, který spočíval v tom, že se koncesionářům vyplatila dodatečná paušální odměna („bonus“ a „superbonus“) za prodej všech modelů osobních automobilů, které byly v Nizozemsku registrovány od 1. ledna 1997. V období mezi 1. lednem 2000 až 1. říjnem 2003 změnila společnost Automobiles Peugeot SA systém odměňování koncesionářů s cílem zavést proměnnou část marže, přičemž zachovala „množstevní bonus“, který se vyplatí koncesionáři, jenž dosáhl cílů týkajících se počtu registrací vozidel značky Peugeot v Nizozemsku. Zásada množstevního bonusu se během těchto dvou období pouze mírně změnila. Aby mohl být bonus uplatňován, byli koncesionáři rozděleni do kategorií podle počtu automobilů, které byly uvedeny v jejich cíli. Stanovení bonusu záviselo na modelu automobilu, kategorii koncesionáře a procentuálního podílu dosaženého cíle.

(9)

Od ledna 1997 bylo ve výročních oběžnících všech koncesionářů o provádění nového systému bonusů potvrzených dalšími průkaznými dokumenty stanoveno, že osobní vozidla, na něž se mohlo uplatnit vyplacení bonusu, byla vlastně pouze ta, jež byla zaregistrována na nizozemském trhu.

(10)

Druhé uvedené opatření se týká tlaku, který na koncesionáře činí společnost Automobiles Peugeot SA a kterým byl posílen účinek diskriminačního systému bonusů prostřednictvím přímých zásahů u koncesionářů nebo pokusů omezit vývozní činnost, kterou zjevně realizovali, prostřednictvím hrozeb omezení dodávek.

(11)

Zde je třeba zdůraznit, že strategii společnosti Automobiles Peugeot SA, jejímž cílem je omezení vývozu z Nizozemska, pocítili členové distribuční sítě, kteří se obávali dlouhodobých dopadů vývozu na své zisky a kteří v průběhu tří schůzek s dovozcem dali najevo, že se chtějí podílet na cíli opatření, která dovozce požaduje. Společnost Peugeot chtěla zajistit, aby členové nizozemské sítě jednali jednotně; dovozce zasáhne v případě vývozů prostřednictvím přímých hrozeb a omezení dodávky s cílem stvrdit takto stanovenou kázeň.

(12)

Společnost PNE zaprvé uplatnila přímý tlak a příležitostně zasáhla s cílem omezit prodeje na vývoz některých koncesionářů. Společnost PNE uplatnila svůj tlak zejména prostřednictvím svých zaměstnanců Account Managers Dealernet (AMD), kteří jsou součástí útvaru pověřeného prodejem automobilů od dovozce. V části zpráv z inspekce těchto AMD je poznámka o prodejích vozidel spotřebitelům sídlícím v zahraničí. Připomínky těchto AMD jsou uvedeny v rozhodnutí a mají smysl pouze tehdy, kdy z hlediska společnosti Automobiles Peugeot SA měly být vývozy naprosto výjimečné. Jiné příklady potvrzují, že dochází k tlakům, jejichž cíl je stejný a jejichž uplatňování nemá podporu u AMD. Přímá opatření se vztahovala na osm koncesionářů v letech 1997 až 2001.

(13)

Zadruhé od roku 1997 mají tyto tlaky rovněž podobu hrozeb snížení dodávek, zejména modelů, jež se nejvíce vyvážejí, jako například Peugeot 806. V rozpočtovém roce 1997 byly některé modely, jako například 406 Airlines a 106 Accents, určeny pouze pro nizozemský trh: jejich vývoz znamenal porušení právních předpisů, za které nese odpovědnost i vyvážející koncesionář. Hrozby omezení dodávek, po nichž došlo k dílčím omezením, se týkaly zejména modelu 306 break. Z různých zápisů ze schůzí vyplývá, že VPDN od roku 1997 rovněž podporovalo přijetí opatření na omezení zásob některých modelů a na vyřazení nejvíce vyvážených modelů ze sortimentu. V případě modelu Peugeot 206 koncesionáři ze západní části země v roce 1998 konstatovali, že mají zájem, aby vývoz byl ukončen.

(14)

Opatření, která společnost Automobiles Peugeot SA přijala s cílem omezit prodeje na vývoz a hospodářskou soutěž mezi jednotlivými značkami, nevycházela z jednostranných rozhodnutí. Vycházela naopak z čl. 81 odst. 1 Smlouvy. Opatření zapadala do rámce smluvních vztahů mezi společností Automobiles Peugeot SA na jedné straně a koncesionáři výhradní a distribuční selektivní sítě v Nizozemsku na straně druhé; týkala se prodeje vozů Peugeot a jiného smluvního zboží.

(15)

Společnost Automobiles Peugeot SA a členové její nizozemské sítě uzavřeli v této záležitosti dohodu týkající se diskriminačního systému bonusů. Způsob, jakým byla v praxi provozována síť společnosti Peugeot v letech 1997 až 2003, totiž dokládá, že koncesionáři společnosti Peugeot v Nizozemsku s uvedenou skutečností mlčky souhlasili, a že tedy ke každému prodeji (5) došlo ze svobodné vůle zúčastněných.

(16)

V souvislosti s tlakem na koncesionáře zaslala Společnost Automobiles Peugeot SA prostřednictvím VPDN svým nizozemským koncesionářům jasně formulovanou výzvu, na jejímž základě by měla být alespoň od roku 1997 zavedena kázeň ohledně omezení vývozů do jiných členských států. Tlaky na koncesionáře, ke kterým čas od času dochází a které jsou popsány v rozhodnutí, dokládají, že k výzvě, kterou společnost Automobiles Peugeot SA/PNE zaslala svým koncesionářům a jež měla zajistit, že koncesionáři budou i nadále vyvážet pouze výjimečně, se všichni členové sítě v zásadě přihlásili, aniž tím jsou dotčeny občasné zásahy, jimiž výrobce mohl udržovat takto stanovenou kázeň.

(17)

Společnosti Automobiles Peugeot SA a PNE přijaly strategii, jejímž cílem je omezit prodeje na vývoz z Nizozemska. Tato strategie, jež byla prováděna po dohodě s koncesionáři a společně s VPDN, a jednotlivá opatření, jež ji tvoří, měla za cíl omezit hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 81 odst. 1.

(18)

Společnost Automobiles Peugeot SA ve své odpovědi na námitky zdůraznila, že množstevní bonus uplatňovaný v Nizozemsku je ve prospěch hospodářské soutěže a že jeho „jediným a zjevným“ cílem bylo motivování koncesionářů tím, že se jim ve formě bonusů poskytly hospodářské pobídky, aby se při prodeji co nejvíce soustředili na území vymezené smlouvou a aby tak společnost Automobiles Peugeot SA mohla zvyšovat svůj podíl na nizozemském trhu.

(19)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že rozhodnutí neupírá výrobci možnost, aby svou obchodní politiku přizpůsoboval požadavkům jednotlivých trhů členských států s cílem více proniknout na tyto trhy. Rozhodnutí totiž výrobci neupírá ani možnost, aby se se svými koncesionáři dohodl na cílech prodeje, které byly určeny ve zprávě o prodeji a které mají být uskutečněny na území vymezeném smlouvou, ani možnost, aby přijal vhodná motivující opatření, zejména v podobě bonusů založených na výkonnosti, jež by koncesionáře motivovala k zvyšování jejich objemu prodeje na území, které jim bylo smluvně vymezeno. Tato možnost, jež podněcuje konkurenci mezi značkami, byla ostatně výslovně stanovena v nařízení Komise (ES) č. 1475/95 (6) (nařízení o blokové výjimce).

(20)

Od ledna 1997 však bylo ve výročních oběžnících všech koncesionářů o provádění nového systému bonusů potvrzených dalšími průkaznými dokumenty stanoveno, že osobní vozidla, na něž se mohlo uplatnit vyplacení bonusu, byla pouze ta, jež byla zaregistrována na nizozemském trhu. Proto každému koncesionáři, který beze zbytku splnil své cíle prodeje na daném území a který tedy získal nárok na bonusy, je nicméně upřen prospěch z bonusu takto získaný za vyplacení tohoto nároku za prodej spotřebitelům, kteří na daném území nemají bydliště. Takový systém z hlediska způsobu fungování překračoval rámec toho, co bylo nezbytné pro podnícení nizozemských koncesionářů, aby co největší úsilí věnovali prodeji na území, jež mají vymezeno smlouvou. Mohl tedy představovat jedno z charakterizovaných omezení, jež jsou uvedena v nařízení (ES) č. 1475/95, a mohl porušovat čl. 6 odst. 1 bod 8, podle něhož výjimka neplatí, „jestliže dodavatel bez objektivního důvodu poskytne obchodníkům odměny vypočítané na základě místa určení prodávaných motorových vozidel nebo místa bydliště kupujícího“. Kromě toho společnost PNE omezila koncesionářům možnost tento systém obcházet ověřením souladu mezi údaji z objednávky automobilu, které koncesionář zadal do programu, jehož prostřednictvím výrobce udržuje vztahy se svou sítí (DIALOG), a mezi údaji získanými od vnitrostátního registrujícího subjektu.

(21)

Společnost Automobiles Peugeot SA ve své odpovědi na námitky zpochybnila účinnost takového opatření a tvrdila, že výše tohoto bonusu je příliš nízká, aby její vyplacení koncesionáře odradilo od vývozu.

(22)

Nejdříve je však třeba zdůraznit, že obhajoba společnosti Automobiles Peugeot SA je vnitřně rozporná. Na jedné straně totiž společnost Automobiles Peugeot SA tvrdí, že výše bonusu uplatňovaného v letech 1997 až 2003 byla příliš nízká, aby mohla ovlivňovat jednání koncesionáře. Společnost Automobiles Peugeot SA na druhé straně zdůrazňuje, že předmětný systém a zejména výše rabatu pro koncesionáře, kteří dosáhli svých cílů prodeje, byl nezbytný pro poskytnutí vhodných hospodářských pobídek, jimiž se mělo zajistit vyšší úsilí koncesionářů při prodeji na územích, jež jim byla vymezena smlouvou. Průkazné dokumenty shromážděné v průběhu šetření potvrzují námitky ohledně značného dopadu opatření a prokazují, že systém bonusů byl pro koncesionáře během celého období významný a že jeho ztráta měla, pokud jde o prodej na vývoz, značný dopad na zájem koncesionářů prodávat spotřebitelům, kteří na daném území nemají bydliště.

(23)

Společnost Automobiles Peugeot SA od roku 1997 až do roku 2001 určitým způsobem zasahovala s cílem odradit některé nizozemské koncesionáře od dodávání automobilů konečným spotřebitelům z jiných členských států. Předmětem tlaků na nizozemské koncesionáře, jako např. složky odměny ve svém důsledku znevýhodňující vývoz, bylo ztížení přeshraničního obchodu automobilů mezi nizozemskými koncesionáři a koncesionáři z jiných členských států s cílem odříznout nizozemský trh od ostatních trhů Evropské unie. Dokumenty ze spisu týkajícího se tlaků na koncesionáře je třeba hodnotit v rámci této strategie.

(24)

Nejprve je třeba zdůraznit, že v daném případě jsme svědky snižování vývozů z Nizozemska po roce 1997, kdy se začal uplatňovat předmětný systém odměňování, a dále poklesu těchto vývozů po roce 1999, a to přibližně o 50 %. Společnost Automobiles Peugeot SA přičítá ve své odpovědi na námitky tento pokles jiným faktorům, než je zpochybňovaný systém odměňování, a to sice „zásadní úloze“, kterou má snižování rozdílů v cenách. Různé údaje však popírají tento rozbor.

(25)

Zejména je třeba poznamenat, že v daném období nedošlo na úrovni Společenství k významnému kolísání rozdílu v cenách.

(26)

Za druhé, v interním záznamu společnosti PNE z roku 2002 je vyčíslen dopad systému odměňování na souběžný obchod prostřednictvím odhadu objemu doplňkových prodejů konečným spotřebitelům, kteří na daném území nemají bydliště, ve vztahu k předcházejícímu roku, jehož by bývalo mohlo být dosaženo, pokud by bonus býval byl v roce 2003 skutečně vyplacen na vozidla prodaná na vývoz.

(27)

Za třetí, celkem dvacet dva francouzských spotřebitelů podalo Komisi v souvislosti s tlaky na koncesionáře stížnost ohledně újmy způsobené prodleními při dodání, jež byla spjata s hrozbami společnosti Peugeot.

(28)

Komise měla za to, že je proto třeba uložit pokutu, která by byla patřičným postihem tohoto protiprávního jednání a jejíž odrazující účinek by vylučoval jakékoli opětovné protiprávní jednání. Komise při stanovování výše pokuty přihlíží k závažnosti a k délce trvání protiprávního jednání, což jsou kritéria výslovně uvedená v čl. 23 odst. 3 nařízení (ES) č. 1/2003.

(29)

Při zohlednění výše uvedených skutečností bylo porušení článku 81 společností Automobiles Peugeot SA a její dceřinou společností PNE posouzeno jako velmi závažné, přičemž se toto hodnocení vztahuje jak na politiku v oblasti bonusů, tak v případě ostatních nátlakových opatření, která společnost Automobiles Peugeot SA přijala. Společnost Automobiles Peugeot SA totiž jednala vědomě, jelikož musela vědět, že zpochybňovaná opatření měla omezit hospodářskou soutěž. Komise a Soudní dvůr již měly příležitost vyslovit se k diskriminačním systémům odměňování na základě místa určení automobilu (7). Hodnocení závažnosti protiprávního jednání vychází z pokynů pro výpočet pokut (8).

(30)

Jedná se rovněž o dlouhotrvající protiprávní jednání. Od začátku ledna 1997 do konce září 2003 totiž společnost Automobiles Peugeot SA každoročně prodlužovala diskriminační systém odměňování za vývozy v rámci svých výročních oběžníků. Společnost Automobiles Peugeot SA v letech 1997 až 2001 rovněž plně prováděla strategii na omezení vývozů prostřednictvím varování a příkazů, které byly přímo určeny více koncesionářům V případě ukončení protiprávního jednání nelze na základě údajů ve spisu tvrdit, že k protiprávnímu jednání docházelo i po listopadu 2001, pokud jde o tlaky na koncesionáře, a po říjnu 2003, což je datum, kdy došlo ke změně systému odměňování, jenž je uveden v tomto rozhodnutí.

(31)

V daném případě neexistují přitěžující ani polehčující okolnosti.

(32)

Společnost Automobiles Peugeot SA a její dceřiná společnost Peugeot Nederland NV porušily čl. 81 odst. 1 Smlouvy tím, že uzavřely dohody s koncesionáři distribuční sítě společnosti Peugeot v Nizozemsku, jež měly ztěžovat prodeje konečným spotřebitelům v jiných členských státech, a to jak osobně, tak v zastoupení zprostředkovateli, kteří jednají jejich jménem. Protiprávní jednání začalo v prvních dnech měsíce ledna 1997 a trvalo až do konce září 2003.

(33)

Pokud to již neučinily, ukončí podniky uvedené v článku 1 protiprávní jednání prokázané v uvedeném článku. V budoucnu nebudou provádět nebo nebudou pokračovat v provádění jakéhokoli opatření, jež by zakládalo uvedené protiprávní jednání, a nepřijmou opatření se stejným cílem či účinkem.

(34)

Za protiprávní jednání uvedené v článku 1 se ukládá pokuta ve výši 49,5 milionu EUR společnosti Automobiles Peugeot SA a její dceřiné společnosti Peugeot Nederland NV, jež nesou společně a nerozdílně odpovědnost.

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/25

(1)

V roce 2001 se v Německu vyskytla ohniska klasického moru prasat. Výskyt této nákazy představoval vážné riziko pro hospodářská zvířata ve Společenství.

(2)

S cílem předejít rozšíření nákazy a pomoci ji co nejrychleji vymýtit mělo Společenství finančně přispět na způsobilé výdaje vzniklé členskému státu v souvislosti s nouzovými opatřeními přijatými pro tlumení této nákazy, jak stanoví rozhodnutí 90/424/EHS.

(3)

Rozhodnutím Komise 2003/492/ES ze dne 3. července 2003 o finančním příspěvku Společenství na eradikaci klasického moru prasat v Německu v roce 2001 (2) byl Německu přiznán finanční příspěvek Společenství na výdaje vzniklé v souvislosti s nouzovými opatřeními pro tlumení klasického moru prasat prováděnými v roce 2001.

(4)

V souladu s uvedeným rozhodnutím byla poskytnuta první splátka ve výši 440 000 EUR.

(5)

Podle uvedeného rozhodnutí musí být zůstatek příspěvku Společenství založen na žádosti Německa, dokumentech uvádějících hodnoty obsažené v žádosti a na výsledcích kontrol Komise provedených na místě. Částka uvedená v žádosti Německa činila 3 256 879,80 DEM, čili 1 665 216,19 EUR, představující hlavní náklady, a 16 978,40 DEM, čili 8 680,92 EUR, představující zbývající položky, u nichž finanční příspěvek Společenství nesmí překročit 50 % způsobilých nákladů.

(6)

S ohledem na výše uvedené úvahy by nyní měla být stanovena celková výše finančního příspěvku Společenství na výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací klasického moru prasat v Německu v roce 2001.

(7)

Z výsledků kontrol provedených Komisí v souladu s veterinárními pravidly Společenství a podmínkami pro udělení finanční podpory Společenství vyplývá, že celou uvedenou výši výdajů nelze považovat za způsobilou.

(8)

Připomínky Komise a metoda výpočtu způsobilých výdajů byly Německu sděleny dopisem.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/27

(1)

V roce 2002 se v Německu vyskytla ohniska klasického moru prasat. Výskyt této nákazy představoval vážné riziko pro hospodářská zvířata ve Společenství.

(2)

S cílem předejít rozšíření nákazy a pomoci ji co nejrychleji vymýtit mělo Společenství finančně přispět na způsobilé výdaje vzniklé členskému státu v souvislosti s nouzovými opatřeními přijatými pro tlumení této nákazy, jak stanoví rozhodnutí 90/424/EHS.

(3)

Rozhodnutím Komise 2003/745/ES ze dne 13. října 2003 o finančním příspěvku Společenství na eradikaci klasického moru prasat v Německu v roce 2002 (2) byl Německu přiznán finanční příspěvek Společenství na výdaje vzniklé v souvislosti s nouzovými opatřeními pro tlumení klasického moru prasat prováděnými v roce 2002.

(4)

V souladu s uvedeným rozhodnutím byla poskytnuta první splátka ve výši 460 000 EUR.

(5)

Podle uvedeného rozhodnutí musí být zůstatek příspěvku Společenství založen na žádosti Německa podané dne 19. listopadu 2003, dokumentech uvádějících hodnoty obsažené v žádosti a na výsledcích kontrol Komise provedených na místě. Částka uvedená v žádosti Německa týkající se výdajů za rok 2002 činila 1 933 695,76 EUR, přičemž finanční příspěvek Společenství nesmí v daném případě překročit 50 % způsobilých nákladů.

(6)

S ohledem na výše uvedené úvahy by nyní měla být stanovena celková výše finančního příspěvku Společenství na výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací klasického moru prasat v Německu v roce 2002.

(7)

Z výsledků kontrol provedených Komisí v souladu s veterinárními pravidly Společenství a podmínkami pro udělení finanční podpory Společenství vyplývá, že celou uvedenou výši výdajů nelze považovat za způsobilou.

(8)

Připomínky Komise a metoda výpočtu způsobilých výdajů byly Německu sděleny dopisem.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/29

(1)

V roce 2002 se v Lucembursku vyskytla ohniska klasického moru prasat. Výskyt této nákazy představoval vážné riziko pro hospodářská zvířata ve Společenství.

(2)

S cílem předejít rozšíření nákazy a pomoci ji co nejrychleji vymýtit mělo Společenství finančně přispět na způsobilé výdaje vzniklé členskému státu v souvislosti s nouzovými opatřeními přijatými pro tlumení této nákazy, jak stanoví rozhodnutí 90/424/EHS.

(3)

Rozhodnutím Komise 2003/491/ES ze dne 3. července 2003 o finančním příspěvku Společenství na eradikaci klasického moru prasat v Lucembursku v roce 2002 (2) byl Lucembursku přiznán finanční příspěvek Společenství na výdaje vzniklé v souvislosti s nouzovými opatřeními pro tlumení klasického moru prasat prováděnými v roce 2002.

(4)

V souladu s uvedeným rozhodnutím byla poskytnuta první splátka ve výši 500 000 EUR.

(5)

Podle uvedeného rozhodnutí musí být zůstatek příspěvku Společenství založen na žádosti Lucemburska podané dne 17. července 2003, dokumentech uvádějících hodnoty obsažené v žádosti a na výsledcích kontrol Komise provedených na místě. Částka uvedená v žádosti Lucemburska činila 3 253 235 EUR, přičemž finanční příspěvek Společenství nesmí překročit 50 % celkových způsobilých nákladů.

(6)

S ohledem na tyto úvahy by nyní měla být stanovena celková výše finančního příspěvku Společenství na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací klasického moru prasat v Lucembursku v roce 2002.

(7)

Z výsledků kontrol provedených Komisí v souladu s veterinárními pravidly Společenství a podmínkami pro udělení finanční podpory Společenství vyplývá, že celou uvedenou výši výdajů nelze považovat za způsobilou pro finanční příspěvek Společenství.

(8)

Připomínky Komise a metoda výpočtu způsobilých výdajů byly Lucembursku sděleny dopisem ze dne 4. listopadu 2005.

(9)

Konečné závěry Komise, které zohlednily dodatečné informace zaslané Komisi ze strany Lucemburska dne 15. prosince 2005, byly Lucembursku zaslány dne 18. ledna 2006.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/31

(1)

V důsledku ohniska influenzy ptáků způsobeného vysoce patogenním kmenem viru H5N1 v jihovýchodní Asii počínaje prosincem 2003 přijala Komise několik ochranných opatření v souvislosti s touto nákazou, konkrétně rozhodnutí Komise 2005/710/ES ze dne 13. října 2005 o některých ochranných opatřeních souvisejících s vysoce patogenní influenzou ptáků v Rumunsku (3).

(2)

Rozhodnutí 2005/710/ES stanoví, že se pozastavuje dovoz živé drůbeže, ptáků nadřádu běžci, farmové a volně žijící pernaté zvěře, živých ptáků jiných než drůbež, včetně ptáků v zájmovém chovu, násadových vajec uvedených druhů a některých dalších produktů z ptáků z některých částí rumunského území, které jsou nákazou postiženy, do Společenství (dále jen „příslušné dovozy“).

(3)

Rumunsko sdělilo Komisi další údaje o situaci související s influenzou ptáků v zemi, z nichž vyplývá, že ohniska nákazy byla nedávno zjištěna i v oblastech Rumunska, které nejsou v současnosti regionalizovány v rozhodnutí 2005/710/ES.

(4)

S ohledem na rychlost šíření influenzy ptáků v Rumunsku v posledních týdnech je nutné rozšířit pozastavení příslušných dovozů z Rumunska do Společenství na celé území uvedené země.

(5)

Rozhodnutí 2005/710/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

S ohledem na informace sdělené Komisi o nákazové situaci a o opatřeních pro tlumení přijatých příslušnými orgány Rumunska budou ustanovení tohoto rozhodnutí přezkoumána v červenci 2006 na zasedání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

27.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/33

(1)

V roce 2003 se v Belgii vyskytla ohniska influenzy ptáků. Výskyt této nákazy představoval vážné riziko pro hospodářská zvířata ve Společenství.

(2)

S cílem předejít rozšíření nákazy a pomoci ji co nejrychleji vymýtit mělo Společenství finančně přispět na způsobilé výdaje vzniklé členskému státu v souvislosti s nouzovými opatřeními přijatými pro tlumení této nákazy, jak stanoví rozhodnutí 90/424/EHS.

(3)

Rozhodnutím Komise 2003/749/ES ze dne 10. října 2003 o finančním příspěvku Společenství na způsobilé náklady na eradikaci influenzy ptáků v Belgii v roce 2003 (2) byl Belgii přiznán finanční příspěvek Společenství na výdaje vzniklé v souvislosti s nouzovými opatřeními pro tlumení influenzy ptáků prováděnými v roce 2003.

(4)

V souladu s uvedeným rozhodnutím byla poskytnuta první splátka ve výši 3 000 000 EUR.

(5)

Podle uvedeného rozhodnutí musí být zůstatek příspěvku Společenství založen na žádostech Belgie podaných dne 13. ledna a 24. března 2004, dokumentech potvrzujících hodnoty obsažené v žádostech a na výsledcích kontrol Komise provedených na místě. Částka uvedená v žádostech Belgie činila 18 035 727,78 EUR, přičemž finanční příspěvek Společenství nesmí překročit 50 % celkových způsobilých nákladů.

(6)

S ohledem na tyto úvahy by nyní měla být stanovena celková výše finančního příspěvku Společenství na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s eradikací influenzy ptáků v Belgii v roce 2003.

(7)

Z výsledků kontrol provedených Komisí v souladu s veterinárními pravidly Společenství a podmínkami pro udělení finanční podpory Společenství vyplývá, že celou uvedenou výši výdajů nelze považovat za způsobilou pro finanční příspěvek Společenství.

(8)

Poslední připomínky Komise, konečné závěry a metoda výpočtu způsobilých výdajů byly Belgii sděleny dne 21. února 2006.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,