PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 16. června 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	052	54,6
	204	28,9
	999	41,8
0707 00 05	052	124,8
	068	46,6
	999	85,7
0709 90 70	052	94,1
	999	94,1
0805 50 10	052	54,6
	388	73,0
	508	52,0
	528	56,1
	999	58,9
0808 10 80	388	99,1
	400	97,5
	404	101,4
	508	86,5
	512	74,9
	524	88,5
	528	92,4
	720	115,6
	804	110,7
	999	96,3
0809 10 00	052	219,8
	204	61,1
	624	135,7
	999	138,9
0809 20 95	052	343,6
	068	95,0
	999	219,3
0809 30 10, 0809 30 90	624	182,5
	999	182,5

---

(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.

PŘÍLOHA

ZAHÁJENÍ NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ NA UDĚLENÍ VÝVOZNÍCH LICENCÍ V REŽIMU A3 PRO OVOCE A ZELENINU (RAJČATA, POMERANČE, CITRONY, STOLNÍ HROZNY, JABLKA A BROSKVE)

(Období pro podávání nabídek: od 3. do 4. července 2006)

Kód produktů (1)	Místo určení (2)	Směrná výše náhrady (v EUR/t netto)	Předpokládaná množství (t)
0702 00 00 9100	F08	30	5 333
0805 10 20 9100	F08	39	20 000
0805 50 10 9100	F08	60	3 333
0806 10 10 9100	F08	22	33 333
0808 10 80 9100	F04, F09	33	46 667
0809 30 10 9100 0809 30 90 9100	F03	16	26 667

---

(1)  Kódy produktů stanovilo nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

(2)  Kódy míst určení řady „A“ stanovila příloha II nařízení (EHS) č. 3846/87. Numerické kódy míst určení stanovilo nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11). Ostatní místa určení jsou vymezena takto:

F03	:	Všechna místa určení s výjimkou Švýcarska, Rumunska a Bulharska.
F04	:	Hongkong, Singapur, Malajsie, Srí Lanka, Indonésie, Thajsko, Tchaj-wan, Papua-Nová Guinea, Laos, Kambodža, Vietnam, Japonsko, Uruguay, Paraguay, Argentina, Mexiko, Kostarika.
F08	:	Všechna místa určení s výjimkou Rumunska a Bulharska.
F09	:	Následující místa určení: Norsko, Island, Grónsko, Faerské ostrovy, Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Ukrajina, Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Omán, Spojené arabské emiráty (Abú Zabí, Dubaj, Šardžá, Adžmán, Umm al-Kuvajn, Rás al-Chajma a Fudžajra), Kuvajt, Jemen, Sýrie, Írán, Jordánsko, Bolívie, Brazílie, Venezuela, Peru, Panama, Ekvádor a Kolumbie, africké země a teritoria s výjimkou Jihoafrické republiky, místa určení uvedená v článku 36 nařízení Komise (ES) č. 800/1999 (Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11).

PŘÍLOHA

Popis zboží	Zařazení (kód KN)	Odůvodnění
(1)	(2)	(3)
Bezpečnostní přístroj určený pro získání přístupu k záznamům uloženým v zařízení pro automatizované zpracování dat (AZD). Skládá se z displeje z tekutých krystalů (LCD), sestavy tištěných obvodů a z baterie uzavřené v plastovém pouzdru, které lze umístit na kroužek na klíče. Přístroj generuje sekvenci šestimístných čísel, specifickou pro konkrétního uživatele, a umožňuje uživateli přístup k záznamům uloženým v zařízení pro AZD. Přístroj nelze připojit k zařízení pro AZD a funguje nezávisle na tomto zařízení.	8543 89 97	Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 8543, 8543 89 a 8543 89 97. Přístroj nelze zařadit do čísla 8470, protože nemá ruční zařízení pro vstup dat a nemá ani výpočetní funkci v kontextu tohoto čísla (viz vysvětlivky k HS k tomuto číslu). Nelze ho zařadit do čísla 8471, protože není volně programovatelný v souladu s požadavky uživatele (viz poznámka 5 A) a) 2) ke kapitole 84) a není to ani jednotka zařízení pro automatizované zpracování dat, protože jej není možné připojit k centrální zpracovatelské jednotce (viz poznámka 5 B) b) ke kapitole 84). Přístroj lze zařadit do čísla 8543, protože je to elektrický přístroj s vlastní individuální funkcí jinde neuvedený ani nezahrnutý.

PŘÍLOHA

Minimální prodejní ceny másla a jistota na zpracování v 11. dílčím nabídkovém řízení uskutečněném v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 1898/2005

(EUR/100 kg)
Vzorec			A		B
Způsob přimíchání			Se stopovacími látkami	Bez stopovacích látek	Se stopovacími látkami	Bez stopovacích látek
Minimální prodejní cena	Máslo ≥ 82 %	Nezměněné	—	210	—	210
		Zahuštěné	—	—	—	—
Jistota na zpracování		Nezměněné	—	79	—	79
		Zahuštěné	—	—	—	—

PŘÍLOHA

Maximální částka podpory pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo a pro jistotu na zpracování v 11. dílčím nabídkovém řízení uskutečněném v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 1898/2005

(EUR/100 kg)
Vzorec		A		B
Způsob přimíchání		Se stopovacími látkami	Bez stopovacích látek	Se stopovacími látkami	Bez stopovacích látek
Maximální částka podpory	Máslo ≥ 82 %	23,5	20	23,5	20
	Máslo < 82 %	—	19,5	—	19,5
	Zahuštěné máslo	28	24,5	28	24,5
	Smetana	—	—	12	8,5
Jistota na zpracování	Máslo	26	—	26	—
	Zahuštěné máslo	31	—	31	—
	Smetana	—	—	13	—

PŘÍLOHA

Pozměněné částky reprezentativních cen a dodatečného dovozního cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 99 použitelné ode dne 17. června 2006

(EUR)
Kód KN	Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu	Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu
1701 11 10 (1)	29,48	2,44
1701 11 90 (1)	29,48	6,79
1701 12 10 (1)	29,48	2,31
1701 12 90 (1)	29,48	6,36
1701 91 00 (2)	36,79	6,84
1701 99 10 (2)	36,79	3,30
1701 99 90 (2)	36,79	3,30
1702 90 99 (3)	0,37	0,30

---

(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze I bodu II nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 (Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1).

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze I bodu I nařízení (ES) č. 1260/2001.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.

PŘÍLOHA

Podpora EU činnostem MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení

1.   POPIS

Mezinárodní společenství konstatovalo, zejména na mezinárodní konferenci o jaderném zabezpečení: globální směry pro budoucnost, konané v Londýně v březnu roku 2005, že riziko úspěšných činů jaderného terorismu je stále vysoké. Mezinárodní společenství silně zareagovalo a přijalo několik iniciativ s cílem zamezit tomu, aby jaderné nebo jiné radioaktivní materiály padly do rukou zločinců a teroristů.

Mezitím ověřování ze strany MAAE zůstává nepostradatelným nástrojem pro budování důvěry mezi státy, pokud jde o akce zaměřené proti šíření jaderných materiálů a na podporu jejich mírového užití.

Nedávný vývoj mezinárodní situace vyústil v novou a posílenou sadu mezinárodních právních aktů, které jsou významné pro jaderné zabezpečení a kontrolu. V červenci roku 2005 přijaly signatářské státy změnu Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů; Úmluva o jaderném terorismu byla otevřena k podpisu v září roku 2005; a v dubnu roku 2004 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1540 (2004) o zbraních hromadného ničení a nestátních subjektech. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001) vyzývá všechny státy, aby se co nejdříve staly stranami příslušných mezinárodních úmluv a protokolů týkajících se terorismu.

K dnešnímu dni přijalo více než 80 států politický závazek provádět Kodex chování pro bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů (1). V roce 2005 Všeobecná konference a Rada guvernérů MAAE dále přijaly několik usnesení a rozhodnutí směřujících k posílení systému bezpečnostních záruk MAAE (2).

Provádění těchto mezinárodních aktů státy by mohlo být významně usnadněno alespoň částečně pomocí poskytnutou prostřednictvím plánu pro jaderné zabezpečení MAAE na období 2006 až 2009, který byl schválen Radou guvernérů MAAE v září roku 2005 (3). Jedná se o pokračování plánu činností na ochranu proti jadernému terorismu na období 2003 až 2005 (4). Nový plán pro jaderné zabezpečení zahrnuje tři oblasti činnosti: 1) posouzení potřeb, analýza a koordinace, 2) předcházení a 3) odhalování a potírání. Zahrnuje též část, která se nazývá „činnosti na podporu jaderného zabezpečení“, obsahující činnosti původně vybrané pro své bezpečnostní a zabezpečovací cíle, ale jež jsou též uznávané pro své důležité příspěvky jadernému zabezpečení.

Mezinárodní bezpečnostní záruky, jak je provádí MAAE, představují zásadní způsob kontroly dodržování konkrétních závazků a povinností států v oblasti nešíření jaderných zbraní. Je nanejvýš důležité, aby byly přijaty požadované vnitrostátní právní předpisy týkající se provádění komplexní dohody o zárukách s MAAE, a případně i dodatkový protokol (5). Provádění vyžaduje, aby každý stát, který je stranou těchto dohod, udržoval účinný státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů. V září roku 2005 požádala Rada guvernérů MAAE sekretariát MAAE, aby pomohl státům, k jejichž komplexním dohodám o zárukách jsou připojeny protokoly, včetně zemí, které nejsou členy agentury, s pomocí dostupných zdrojů tyto systémy zřídit a udržovat.

Plán jaderného zabezpečení na období 2006 až 2009 sleduje podobné cíle jako některé prvky strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení. To představuje souhrnný přístup k jadernému zabezpečení, včetně regulačních kontrol, evidence a ochrany jaderných a jiných radioaktivních materiálů během užívání, skladování a přepravy „od vzniku do zániku“, a to z krátkodobého i z dlouhodobého hlediska. Pro případ selhání ochrany je však třeba stanovit záložní opatření na odhalování krádeží materiálů nebo pokusů o jejich pašování přes mezinárodní hranice a na potírání nepřátelského jednání týkajícího se jaderných nebo jiných radioaktivních materiálů, pokud k němu dojde.

MAAE v současné době dokončuje provádění společné akce Rady 2004/495/SZBP a provádí společnou akci Rady 2005/574/SZBP. Spolu s přidruženými příspěvky EU zahájila MAAE významnou činnost na podporu snah přijímajících států v oblasti Kavkazu, střední Asie, jihovýchodní Evropy a Balkánu, jakož i severní Afriky a středomořském regionu Blízkého východu, směřující k posílení jaderného zabezpečení a provádění mezinárodních záruk v těchto zemích.

Poptávka po podpoře tohoto úsilí je i nadále velmi vysoká ve všech členských státech MAAE i ve státech, které nejsou členy MAAE. Země způsobilé získat podporu jsou:

—	v jihovýchodní Evropě: Turecko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora, Moldavská republika a Bývalá jugoslávská republika Makedonie;

—	v oblasti střední Asie: Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán a Turkmenistán;

—	v kavkazském regionu: Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie;

—	ve středomořském regionu Blízkého východu: Izrael, Jordánsko, Libanon a Syrská arabská republika a

—	v Africe  (6): Počítá se s poskytnutím podpory na zdokonalení jaderného zabezpečení v rámci různých projektů celkem 20 až 25 zemím Afriky. Další země mohou být zapojeny do regionálních akcí odborné přípravy.

Konečný výběr afrických zemí, jimž se dostane podpory, bude učiněn na základě výsledků etapy vyhodnocení potřeb, která bude zahrnovat hodnotící mise a vyhodnocení informací, jež jsou již na ústředí k dispozici. Podpůrné činnosti pro každý projekt se soustředí na země v regionu, které vyvíjejí v každé jednotlivé oblasti projektu významné činnosti:

—	Se zvýšením fyzické ochrany se počítá ve čtyřech až šesti z osmi zemí v regionu, které mají jaderné reaktory; se zesílením bezpečnosti radioaktivních zdrojů se počítá v sedmi z deseti zemí, ve kterých se užívají nebo skladují nejméně chráněné zdroje.

—

S poskytnutím podpory pro zlepšení schopnosti odhalovat nedovolené obchodování s jadernými nebo jinými radioaktivními materiály se počítá v pěti až šesti zemích, které na základě informací dostupných MAAE představují nejvyšší riziko nedovoleného obchodování, přičemž se vezme v úvahu existence jaderných materiálů a radioaktivních zdrojů v dané zemi a v sousedících zemích.

—

S poskytnutím hodnotící služby a podpory, pokud jde o radiační bezpečnost a zabezpečení regulační infrastruktury pro radioaktivní zdroje, se počítá ve dvanácti zemích, ve kterých je zjištěna nejnaléhavější potřeba zlepšení regulační infrastruktury. S poskytnutím legislativní podpory se počítá v šesti zemích.

—	Školení by se mělo nabízet na regionálním základě pro co největší počet účastníků v Africe, s výhradou dostupnosti finančních zdrojů.

Nejprve se vyhodnotí potřeba zlepšení jaderného zabezpečení v zemích určených ve společné akci EU, aby se stanovily priority podpory. K tomuto účelu zhodnotí skupina uznávaných odborníků současný stav systému pro jaderné zabezpečení již zavedeného v těchto zemích a podá doporučení na zlepšení. Na základě těchto doporučení budou stanoveny definice následných podpůrných opatření, která budou zahrnovat současný stav a potřebu zlepšení, pokud jde o předcházení, odhalování a potírání svévolného jednání v souvislosti s jadernými a jinými radioaktivními materiály včetně těch, které jsou užívány pro nejaderné účely, a jaderných zařízení. Budou stanoveny priority pro výběr zemí pro každý projekt, který by byl kryt z rozpočtu poskytnutého Evropskou unií v rámci její podpory. Rozvoj lidských zdrojů se uskuteční v rámci zavedeného programu školení MAAE, který je z velké části založen na regionálním přístupu. Bude podporována účast odborníků z co největšího počtu způsobilých zemí, s výhradou dostupnosti finančních zdrojů.

Projekty budou následně provedeny ve vybraných zemích ve třech oblastech:

1.   Legislativní a regulační pomoc

Právní základ jaderného zabezpečení zahrnuje z velké části mezinárodní akty a uznávané zásady (smlouvy, úmluvy, dohody, předpisy, normy, standardy MAAE, pravidla chování a návody k postupu, a doporučení) prováděné vnitrostátními orgány za účelem kontroly jaderných materiálů a jiných radioaktivních zdrojů. Tato široká řada norem (mnoho z nich vyvinutých pod záštitou MAAE) poskytuje rámec pro bezpečné a spolehlivé užívání jaderných materiálů, jiných radioaktivních látek nebo zařízení s nimi spojených – pro země provádějící rozsáhlé jaderné programy i země provádějící pouze omezené jaderné činnosti.

Předpokladem úspěšného režimu jaderného zabezpečení je existence řádných vnitrostátních právních předpisů a regulační kontrolní infrastruktury. Vnitrostátní prováděcí předpisy by měly zajišťovat rámec zásad a obecných ustanovení, který umožňuje pověřeným orgánům veřejné správy vykonávat nezbytné regulativní funkce a který upravuje chování všech osob zapojených do regulovaných činností. V mnoha státech jsou tyto právní předpisy nevyhovující a regulační infrastruktura buď neexistuje, nebo je nedostatečná. Takové mezery, v kombinaci s neúčinnými regulačními kontrolními infrastrukturami, oslabují globální bezpečnostní režim. Cílem by proto mělo být posílení nebo zřízení dostatečných vnitrostátních legislativních a regulačních rámců a účinné použití příslušných opatření.

Radioaktivní materiály se často používají k nejaderným účelům, například ve zdravotnickém nebo průmyslovém užití. Některé z těchto zdrojů jsou vysoce radioaktivní a náleží ke kategoriím 1 až 3 definovaným v dokumentu MAAE o „kategorizaci radioaktivních zdrojů“. Tyto zdroje se mohou dostat do nepovolaných rukou a mohou být použity k nepřátelským činnostem, pokud nejsou v odpovídající míře kontrolovány a chráněny. Regulační infrastruktura pro radiační bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů musí být účinná a musí odpovídajícím způsobem fungovat v souladu s mezinárodními normami, se zásadami Kodexu chování pro bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů a přidruženými návody pro dovoz a vývoz, jakož i s osvědčenými postupy.

Uzavření dohod o zárukách a dodatkových protokolů s MAAE je účinným opatřením, které podporuje přísnou vnitrostátní a mezinárodní kontrolu nad jaderným materiálem a souvisejícími technologiemi. Je důležité, aby prováděcí právní předpisy jednotlivých států jasně vymezovaly jaderné činnosti, instalace, zařízení a materiál, na něž se budou tyto záruky vztahovat. Navíc musí státy, které uzavřely dodatkový protokol, zajistit zlepšení svých vnitrostátních prováděcích právních předpisů, aby dotyčný stát mohl plnit dodatečné povinnosti vyplývající z dodatkového protokolu. Zejména by měly být zrevidovány vnitrostátní právní předpisy tohoto státu, aby rozšiřovaly povinnosti a pravomoci regulačního orgánu zřízeného pro účely provádění a využívání uzavřených dohod o zárukách.

Státy též přijímají závazky dodržovat mezinárodní normy týkající se jaderného zabezpečení při svém přistoupení k Úmluvě o fyzické ochraně jaderných materiálů (CPPNM), a to tím, že ratifikují dodatek k této úmluvě, a při svém přistoupení k úmluvě o jaderném terorismu. Kromě toho ukládá rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004) též všem státům povinnost zavést vnitrostátní kontroly, včetně zavedení odpovídajících kontrol materiálů souvisejících s jadernými zbraněmi.

Ze závazků států zahrnutých v uvedených mezinárodních aktech v oblasti jaderného zabezpečení vznikla řada závazků souvisejících s bezpečností jaderného materiálu a zařízení a jiných radioaktivních zdrojů. Tyto závazky zahrnují opatření na zřízení regulační infrastruktury pro radiační bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů; evidenční a kontrolní opatření; opatření pro fyzickou ochranu; dovozní a vývozní kontroly a uvalení trestních sankcí na protiprávní jednání.

2.   Posílení zabezpečení a kontroly jaderných a jiných radioaktivních materiálů

Materiály užívané nebo skladované v jaderných zařízeních a areálech musí být odpovídajícím způsobem evidovány a chráněny za účelem zabránění krádeži či sabotáži. Účinný regulační systém by měl určit ty prvky, které vyžadují provádění na úrovni státu a provozovatele.

Je též nesmírně důležité, aby byly silné a nechráněné zdroje používané pro nejaderné účely během užívání nebo skladování fyzicky chráněny proti nepřátelským činům, a poté, co již nejsou zapotřebí, by měly být demontovány a uskladněny nebo uloženy jako radioaktivní odpad na bezpečném a chráněném místě.

Všechny státy, které podepsaly komplexní dohody o zárukách jsou povinny zřídit a udržovat státní systémy evidence a kontroly veškerých jaderných materiálů podléhajících zárukám. MAAE však odhaduje, že v mnoha členských státech MAAE, které jsou stranami těchto dohod, tyto systémy buď neexistuj, nebo jsou nevyhovující. Tato situace je zejména rozšířená mezi přibližně 120 státy, které neprovozují žádná jaderná zařízení.

3.   Posílení kapacity států odhalovat a potírat nedovolené obchodování

Nedovolené obchodování se týká neoprávněného přijetí, poskytování, užívání, přepravy nebo likvidace jaderného materiálu a jiných radioaktivních materiálů, bez ohledu na to, zda k němu došlo úmyslně či neúmyslně a zda byly či nebyly překročeny mezinárodní hranice.

Surové výbušné jaderné zařízení nebo rozptylové radioaktivní zařízení vyrobené teroristy nemůže být sestaveno, aniž by materiál nebyl získán na základě nedovoleného obchodování. Navíc citlivá zařízení a technologie na výrobu citlivých materiálů pro zhotovení surového výbušného jaderného zařízení mohou být také získány nedovoleným obchodováním. Lze vycházet z toho, že pro to, aby se materiál dostal do místa určení, je nezbytný přeshraniční pohyb materiálu nebo technologie. V boji proti nedovolenému obchodování musí tudíž státy zajistit zavedení nezbytných regulačních systémů i technických systémů (zahrnujících snadno ovladatelné nástroje) a dostupnost postupů a informací na hraničních přechodech, které by sloužily k odhalování pokusů o pašování radioaktivních materiálů (včetně štěpných radioaktivních materiálů) nebo nedovoleného obchodu s citlivým zařízením a technologií.

Musí být rovněž dostupná účinná opatření, která by reagovala na taková jednání a na zmocnění se radioaktivních materiálů. Pracovníci donucovacích orgánů (celní orgány, policie atd.) často nejsou vycvičeni v užívání odhalovacího zařízení, a tudíž jim citlivé zařízení a technologie nemusí být známé. Výcvik těchto pracovníků je proto významný pro úspěch jakýchkoli opatření k odhalování nedovoleného obchodování. Pracovníkům různých kategorií musí být nabídnuty různé výcvikové programy jak v užívání odhalovacích nástrojů, tak v porozumění údajů těmito nástroji vykazovaných, aby mohli rozhodnout o následných činnostech.

Podpora v této oblasti je velmi žádaná z důvodu zvýšeného povědomí o související hrozbě a o dostupnosti zařízení a metodiky pro zlepšení schopnosti sledování hranic.

2.   ÚČEL

Celkový cíl: Zesílit jaderné zabezpečení ve vybraných zemích.

2.1.   Fáze hodnocení: Financování mezinárodních misí pro jaderné zabezpečení

Hodnocení provede MAAE, aby zjistila potřebu posílení jaderného zabezpečení v dotčených zemích, v nichž toto hodnocení nebylo dosud dokončeno. U ostatních vybraných zemí se bude aktualizovat dříve provedené hodnocení. Hodnocení se zaměří podle potřeby na fyzickou ochranu a zabezpečení jaderných a nejaderných využití, na zavedená opatření k boji proti nedovolenému obchodování a na nezbytnou legislativní a regulační infrastrukturu. Výsledky celkového hodnocení poslouží jako základ pro výběr zemí, v nichž se budou projekty provádět.

Výše uvedené projekty budou

—

v každé zemi hodnotit stav fyzické ochrany jaderných a jiných radioaktivních materiálů a ochrany jaderného nebo výzkumného zařízení nebo místa, v němž jsou tyto materiály využívány nebo skladovány. Určí skupinu zařízení a míst obsahujících tyto materiály, která budou vybrána pro další modernizaci a podporu;

—

v každé zemi hodnotit všechny potřeby, pokud jde o modernizaci zabezpečení radioaktivních zdrojů. Určí veškerá slabá místa a nedostatky v porovnání s mezinárodními normami a s kodexem chování, která vyžadují zlepšení regulační infrastruktury, a určí, kde je potřeba zajistit dodatečnou ochranu silných nechráněných zdrojů. Na základě hodnocení se také určí zvláštní zařízení potřebné k zajištění ochrany;

—	v každé zemi vyhodnotí současný stav kapacit pro boj proti nedovolenému obchodování a určí, čeho je pro dosažení požadovaného zlepšení potřeba;

—	v každé zemi vyhodnotí postavení státního systému evidence a kontroly jaderných materiálů a určí, čeho je pro dosažení požadovaného zlepšení potřeba.

2.2.   Provádění zvláštních opatření určených jako priority na základě fáze hodnocení.

Projekt 1:

Legislativní a regulační pomoc

Účel projektu:

—	posílit vnitrostátní legislativní a regulační infrastruktury spojené s jadernými a jinými radioaktivními materiály při zohlednění příslušných mezinárodních aktů a uznávaných zásad v oblasti jaderného zabezpečení a stávajících synergií s vnitrostátními systémy radiační bezpečnosti;

—	posílit vnitrostátní legislativní rámce pro provádění dohod o zárukách a dodatkových protokolů uzavřených mezi státy a agenturou;

—	posílit vnitrostátní regulační infrastrukturu pro radiační bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů.

Výsledky projektu:

—	vypracování a přijetí komplexní, soudržné a účinné právní úpravy na vnitrostátní úrovni, což přispěje k harmonizovanému, posílenému a univerzálnějšímu systému jaderného zabezpečení;

—	vypracování a přijetí vnitrostátních právních předpisů (v národních jazycích) nutné k tomu, aby státy dostály svým závazkům vyplývajícím z dohod o zárukách a z dodatkových protokolů;

—

zřízení nebo modernizace vnitrostátní regulační infrastruktury pro radiační bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů prostřednictvím zajištění hodnocení infrastruktury pro radiační bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů, poradenských služeb, vybavení a odborné přípravy v souladu s mezinárodními normami, se zásadami kodexu chování ohledně bezpečnosti a zabezpečení radioaktivních zdrojů a osvědčenými postupy.

Projekt 2:

Posílení bezpečnosti a kontroly nad jadernými a jinými radioaktivními materiály

Účel projektu:

—	posílit fyzickou ochranu jaderných zařízení a jaderných a jiných radioaktivních materiálů v jaderném užití ve vybraných zemích;

—	posílit kontrolu a fyzickou ochranu radioaktivních materiálů v nejaderném užití ve vybraných zemích a

—	posílit státní systémy evidence a kontroly za účelem provádění dohod o zárukách a dodatečných protokolů, i ve státech s „protokoly o malém množství“.

Výsledky projektu:

—	zdokonalení fyzické ochrany jaderných materiálů a jiných radioaktivních materiálů ve vybraných jaderných zařízeních;

—	vybavení nechráněných zdrojů v nejaderném užití ochranou nebo ve vhodných případech jejich demontáž a přeprava do bezpečného a zabezpečeného skladu ve vybraných zemích;

—	zdokonalení vnitrostátní regulační infrastruktury pro fyzickou ochranu prostřednictvím odborné pomoci;

—	zřízení a údržba účinného státního systému evidence a kontroly schopného provádět dohody o zárukách a dodatkové protokoly, i ve státech s „protokoly o malém množství“;

—	poskytnutí odborné přípravy pracovníkům v zemích způsobilých pro příjem pomoci.

Projekt 3:

Posílení kapacity států odhalovat a potírat nedovolené obchodování

Účel projektu:

—	posílení kapacity států odhalovat a potírat nedovolené obchodování ve vybraných zemích.

Výsledky projektu:

—

zkvalitnění shromažďovaných a hodnocených informací o nedovoleném jaderném obchodování z otevřených zdrojů a kontaktních míst států, aby se zlepšily znalosti o nedovoleném jaderném obchodování a o jeho okolnostech. Tyto informace též usnadní stanovení priorit různých činností, které jsou vyvíjeny v boji proti nedovolenému obchodování;

—	stanovení, prostřednictvím odborné pomoci, národních rámců pro boj proti nedovolenému obchodování a pro zlepšení vnitrostátní koordinace kontroly přeshraničních pohybů radioaktivních materiálů, citlivého jaderného zařízení a technologie ve vybraných zemích;

—	modernizace hraničního monitorovacího zařízení na vybraných hraničních přechodech;

—	školení pracovníků donucovacích orgánů v zemích způsobilých pro příjem pomoci.

3.   DOBA TRVÁNÍ

Hodnocení bude provedeno v průběhu tří měsíců poté, co vstoupí dohoda o příspěvcích mezi Komisí a MAAE v platnost. Uvedené tři projekty budou prováděny souběžně během následujících dvanácti měsíců.

Celkové předpokládané trvání provádění této společné akce je patnáct měsíců.

4.   PŘÍJEMCI

Příjemci jsou země, ve kterých budou provedena hodnocení a následné projekty. Jejich orgánům se pomůže poznat, kde se nacházejí slabá místa, a obdržet podporu, aby byla nalezena řešení a zvýšeno zabezpečení. Kriteria pro určení příjemců projektů se stanoví a konečný výběr příjemců a potřeb, které je třeba řešit ve vybraných zemích, se provede po konzultaci mezi prováděcím subjektem a předsednictvím, kterému bude nápomocen generální tajemník, vysoký představitel po úzké vzájemné konzultaci se členskými státy a s Komisí v rámci příslušné pracovní skupiny Rady. Tato rozhodnutí budou případně založena na návrzích prováděcího subjektu podle čl. 2 odst. 1 této společné akce.

5.   PROVÁDĚCÍ SUBJEKTY

Prováděním projektů bude pověřena MAAE. Mezinárodní mise pro jaderné zabezpečení budou prováděny podle standardních operačních pokynů pro mise MAAE, které provádějí odborníci z MAAE a z členských států. Uvedené tři projekty budou prováděny přímo pracovníky MAAE, vybranými odborníky členských zemí MAAE nebo smluvními partnery. V případě smluvních partnerů se opatřování veškerého zboží, práce nebo služeb prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii v rámci této společné akce provádí v souladu s platnými pravidly a postupy MAAE upřesněnými v dohodě o příspěvcích mezi Evropským společenstvím a MAAE.

6.   TŘETÍ ÚČASTNÍCI

Projekty budou financovány ze 100 % z této společné akce. Odborníci členských zemí MAAE se považují za třetí účastníky. Své úkoly budou vykonávat podle standardních operačních pravidel pro odborníky MAAE.

7.   ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UZAVÍRÁNÍ SMLUV A ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

V některých případech, aby se zlepšily bezpečnostní opatření pro jaderné a jiné radioaktivní materiály, například radioaktivní zdroje původně dodávané Ruskou federací, mohly by se smlouvy na opatření zboží, prací a služeb nabídnout dodavatelům v Ruské federaci obeznámeným s ruskou technologií.

8.   ODHADOVANÉ POŽADOVANÉ PROSTŘEDKY

Příspěvek EU zahrne hodnocení a provádění tří projektů popsaných v bodě 2.2. Odhadované náklady jsou tyto:

Hodnocení jaderného zabezpečení, včetně misí	140 000 EUR
Projekt 1	1 200 000 EUR
Projekt 2	3 070 000 EUR
Projekt 3	2 385 000 EUR

Navíc je zahrnuta zvláštní rezerva ve výši asi 3 % způsobilých nákladů (na celkovou částku 200 000 EUR) pro nepředvídané náklady.

9.   FINANČNÍ REFERENČNÍ ČÁSTKA K POKRYTÍ NÁKLADŮ PROJEKTU

Celkové náklady projektu činí 6 995 000 EUR.

---

(1)  GOV/2003/49-GC(47)/9. Též v dokumentu: „Opatření k posílení mezinárodní spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti, ochrany před zářením, bezpečnosti při přepravě a nakládání s odpadem: podpora účinné a trvale udržitelné regulační infrastruktury jednotlivých států pro kontrolu zdrojů záření (GOV/2004/52-GC(48)/15)“ obsahuje části, které se vztahují ke spolupráci mezi MAAE a EU v rámci strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení. Tyto činnosti se též odrážejí v „činnostech na podporu jaderné bezpečnosti“ obsažených v plánu jaderné bezpečnosti na období 2006–2009 vypracovaném MAAE.

(2)  V září roku 2005 rozhodla Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), že v zájmu posílení systému bezpečnostních záruk by měl takzvaný „protokol o malém množství“ k dohodám o zárukách v rámci smlouvy o nešíření jaderných zbraní zůstat součástí systému bezpečnostních záruk, s výhradou změn standardního znění a změny kritérií „protokolu o malém množství“; Všeobecná konference MAAE konaná v roce 2005 přijala usnesení, ve kterém mimo jiné uvedla, že v případě státu, s kterým byla uzavřena komplexní dohoda o zárukách, doplněna platným dodatkovým protokolem, tato opatření představují zvýšenou normu ověření pro tento stát.

(3)  GOV/2005/50-GC(49)/17.

(4)  GOV/2002/10.

(5)  Viz akční plán agentury na podporu uzavírání dohod o zárukách a dodatečných protokolech, vydaný MAAE.

(6)  Alžírsko, Angola, Benin, Botswana, Burkina Faso, Burundi, Čad, Džibutsko, Egypt, Eritrea, Etiopie, Gabon, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Jihoafrická republika, Kamerun, Kapverdy, Keňa, Komory, Konžská demokratická republika, Konžská republika, Lesotho, Libérie, Libye, Madagaskar, Malawi, Mali, Mauricius, Mauritánie, Maroko, Mosambik, Namibie, Niger, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Rwanda, Senegal, Seychely, Sierra Leone, Sjednocená republika Tanzanie, Somálsko, Středoafrická republika, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Súdán, Svazijsko, Togo, Tunisko, Uganda, Zambie a Zimbabwe.

PŘÍLOHA

PODPORA EU PRO PROVÁDĚNÍ REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ 1540 (2004)

1.   Popis

Dne 28. dubna 2004 přijala RB OSN jednomyslně rezoluci 1540 (2004), která je prvním mezinárodním nástrojem, který se komplexním způsobem zabývá zbraněmi hromadného ničení, jejich nosiči a souvisejícími materiály. Všechny členské státy EU byly rozhodně pro tento nástroj nešíření. Rezoluce stanovila zřízení výboru RB OSN, který byl pověřen podáváním zpráv RB OSN o provádění rezoluce, založených na zprávách států. Zprávy států by měly uvádět kroky, které státy učinily nebo zamýšlejí učinit k provedení této rezoluce.

EU podnikla kroky vůči třetím států, aby podpořila předkládání zpráv států podle rezoluce RB OSN 1540 (2004). Rezoluce RB OSN uznává, že některé státy mohou vyžadovat pomoc při provádění jejích ustanovení. Proto může technická pomoc a výměna zkušeností z postupu vypracovávání zpráv států a přijímání opatření k provedení rezoluce RB OSN 1540 (2004) přímo přispět k lepšímu plnění povinnosti podávat zprávy podle uvedené rezoluce a k jejímu skutečnému provádění.

Dne 27. dubna 2006 RB OSN jednomyslně přijala rezoluci RB OSN 1673 (2006), která rozhodla, že by výbor 1540 měl zintenzívnit své úsilí o podporu úplného provedení rezoluce RB OSN 1540 (2004) mimo jiné prostřednictvím informačních činností, pomoci a spolupráce. Ve své zprávě z dubna 2006 výbor 1540 shrnul, že s ohledem na skutečnost, že 62 států, které ještě musí předložit svou první zprávu, a 55 jiných států, které předložily svou první zprávu, ale které musí ještě předložit dodatečné informace a objasnění, se nachází ve třech zeměpisných oblastech (Afrika, Karibik a jižní Tichomoří) a že nedostatky ve zprávách států sledují určité regionální modely, by se činnosti na pomoc státům při plnění prováděcích požadavků rezoluce RB OSN 1540 (2004) měly zaměřit na regiony a oblasti, kde byly rozpoznány zvláštní potřeby.

2.   Popis projektů

Projekty na podporu provádění rezoluce RB OSN 1540 (2004) jsou zaměřeny na tři hlediska provádění – zvýšení povědomí o požadavcích a povinnostech vyplývajících z uvedené rezoluce, přispění k posílení vnitrostátních kapacit ve třech cílových regionech (Afrika, Latinská Amerika a Karibik, Asie–Tichomoří) při vypracovávání zpráv států o provádění rezoluce RB OSN 1540 (2004) a sdílení zkušeností z přijímání vnitrostátních opatření vyžadovaných pro provedení uvedené rezoluce.

Projekty by měly zohlednit závěry a doporučení zprávy výboru Rady bezpečnosti, zřízeného podle rezoluce RB OSN 1540 (2004), zejména vzhledem k regionálním potřebám a nedostatkům v provádění uvedené rezoluce a k potřebě pomoci pro některé státy. Oficiální prohlášení o zájmu pořádat informační činnosti v jednom z cílových regionů ve výboru Rady bezpečnosti je považováno za předběžnou podmínku pro podporu ze strany EU.

Projekt týkající se Asie–Tichomoří

Tento projekt sestává především z organizování informačních činností ve formě semináře, který zvýší povědomí o povinnostech vyplývajících z rezoluce RB OSN 1540 (2004) a přispěje k posílení vnitrostátních kapacit pro provádění uvedené rezoluce v cílových státech. Seminář může vyústit ve stanovení potřeb pomoci, na které lze dále reagovat budoucími iniciativami Evropské unie v oblasti technické pomoci. V rámci přijímajících států je třeba se zaměřit na účastníky, kteří jsou tvůrci politik. Program informačních činností by měl odrážet regionální zvláštnosti při provádění rezoluce RB OSN 1540 (2004) a měl by být v souladu s celkovými cíli společné akce.

Čína ve výboru RB OSN projevila zájem hostit ještě v první polovině roku 2006 regionální seminář o provádění rezoluce RB OSN 1540 (2004) se zvláštním zaměřením na kontroly vývozu.

Projekt týkající se Afriky

Tento projekt sestává především z organizování informačních činností ve formě semináře, který zvýší povědomí o povinnostech vyplývajících z rezoluce RB OSN 1540 (2004) a přispěje k posílení vnitrostátních kapacit pro provádění uvedené rezoluce v cílových státech. Seminář může vyústit ve stanovení potřeb pomoci, na které lze dále reagovat budoucí iniciativou EU v oblasti technické pomoci. V rámci přijímajících států je třeba se zaměřit na účastníky, kteří jsou tvůrci politik. Program informačních činností by měl odrážet regionální zvláštnosti při provádění rezoluce RB OSN 1540 (2004) a měl by být v souladu s celkovými cíli společné akce.

Ghana kladně posoudila žádost předloženou ve výboru RB OSN o pořádání regionálního semináře o provádění rezoluce RB OSN 1540 (2004) nejdříve koncem roku 2006.

Projekt týkající se Latinské Ameriky a Karibiku

Tento projekt sestává především z organizování informačních činností ve formě semináře, který zvýší povědomí o povinnostech vyplývajících z rezoluce RB OSN 1540 (2004) a přispěje k posílení vnitrostátních kapacit pro provádění uvedené rezoluce v cílových státech. Seminář může vyústit ve stanovení potřeb pomoci, na které lze dále reagovat budoucí iniciativou EU v oblasti technické pomoci. V rámci přijímajících států je třeba se zaměřit na účastníky, kteří jsou tvůrci politik. Program informačních činností by měl odrážet regionální zvláštnosti při provádění rezoluce RB OSN 1540 (2004) a měl by být v souladu s celkovými cíli společné akce.

Peru vyjádřilo svou ochotu organizovat regionální seminář o provádění rezoluce RB OSN 1540 (2004) koncem roku 2006.

Výsledky projektů:

—	zvýšené povědomí mezi cílovými státy a regiony o jejich povinnostech vyplývajících z rezoluce RB OSN 1540 (2004) a o možnostech technické pomoci,

—	přispění k posílení vnitrostátních administrativních kapacit v cílových státech a regionech pro podávání zpráv o provádění rezoluce RB OSN 1540 (2004),

—	vypracovávání zpráv o pokroku v informačních činnostech (např. seminářích) a hodnotící dokument ohledně potřeb technické pomoci.

3.   Doba trvání

Celková odhadovaná doba trvání projektů bude 24 měsíců.

4.   Adresáti

Adresáty seminářů jsou především státy ze tří cílových regionů, které nepředložily své zprávy o provádění rezoluce RB OSN 1540 (2004). Semináře by měly být zaměřeny i na státy, které již splnily povinnost podat zprávu vyplývající z uvedené rezoluce, ale nepředložily dodatečné informace a objasnění vyžadované výborem RB OSN.

Konečný výběr adresátů učiní předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník/vysoký představitel prostřednictvím své osobní zástupkyně pro nešíření zbraní hromadného ničení, na základě návrhů provádějícího subjektu v souladu s čl. 2 odst. 3 této společné akce.

K účasti budou rovněž vyzváni možní dárci technické pomoci z regionu i mimo něj, jakož i příslušné mezinárodní, regionální a subregionální organizace.

5.   Provádějící subjekt

Sekretariát OSN (OZO) bude pověřen technickým prováděním projektů v rámci politické koordinace generálním tajemníkem/vysokým představitelem prostřednictvím jeho zástupkyně pro nešíření zbraní hromadného ničení. Sekretariát OSN (OZO) podepíše dohodu o podpoře hostitelského státu se státy, které budou označeny jako hostitelské. Hostitelský stát se bude účastnit provádění projektu. Dodání jakéhokoli zboží, práce nebo služeb sekretariátem OSN (OZO) hostitelským státům v souvislosti s touto společnou akcí se bude provádět v souladu s platnými pravidly a postupy OSN, jak jsou uvedeny ve zvláštní finanční dohodě mezi Evropskou unií a sekretariátem OSN (OZO).

6.   Odhadovaný finanční příspěvek EU

Projekty jsou spolufinancovány EU a dalšími dárci. EU by se měla zaměřit na výdaje spojené s účastí cílových států v seminářích, náklady na konference a náklady na odborníky. Výdaje vzniklé příslušným regionálním a subregionálním organizacím mohou být rovněž hrazeny, pokud jsou přímo spojeny s účastí v činnostech prováděných v rámci projektů nebo s jejich organizací. Sekretariát OSN (OZO) bude odpovědný za celkovou koordinaci příspěvků od dalších dárců, kteří budou financovat zbývající náklady projektů. Někteří dárci mohou přispět na provádění projektu přímo hostitelské zemi. Odhadované celkové náklady na příspěvek EU na provádění projektů v Asii–Tichomoří, Africe a Latinské Americe a Karibiku jsou 195 000 EUR. Převádění příspěvků mezi projekty je povoleno, pokud je to odůvodněno zvláštními požadavky ve vybraných regionech.

Navíc je zahrnuta mimořádná rezerva asi 3 % způsobilých nákladů (v celkové částce 3 395 EUR) pro nepředvídané náklady.

7.   Finanční referenční částka k pokrytí nákladů projektů

Celkové náklady projektu se stanoví na 195 000 EUR.