a)

V příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87, části druhé „Celní sazebník“ se sazby cla pro níže uvedené produkty nahrazují tímto:

b)

V příloze 7 „Celní kvóty WTO, jež mají být otevřeny příslušnými orgány Společenství,“ v oddíle III části třetí přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/87 se jiné podmínky nahrazují tímto:

2008 20 11: 25,6 + 2,5 EUR/100 kg/netto

2008 20 19: 25,6

2008 20 31: 25,6 + 2,5 EUR/100 kg/netto

2008 20 39: 25,6

2008 20 71: 20,8

2008 30 11: 25,6

2008 30 19: 25,6 + 4,2 EUR/100 kg/netto

2008 30 31: 24

2008 30 39: 25,6

2008 30 79: 20,8

2008 40 11: 25,6

2008 40 19: 25,6 + 4,2 EUR/100 kg/netto

2008 40 21: 24

2008 40 29: 25,6

2008 40 31: 25,6 + 4,2 EUR/100 kg/netto

2008 40 39: 25,6

2008 50 11: 25,6

2008 50 19: 25,6 + 4,2 EUR/100 kg/netto

2008 50 31: 24

2008 50 39: 25,6

2008 50 51: 25,6 + 4,2 EUR/100 kg/netto

2008 50 59: 25,6

2008 50 71: 20,8

2008 60 11: 25,6

2008 60 19: 25,6 + 4,2 EUR/100 kg/netto

2008 60 31: 24

2008 60 39: 25,6

2008 60 60: 20,8

2008 70 11: 25,6

2008 79 19: 25,6 + 4,2 EUR/100 kg/netto

2008 70 31: 24

2008 70 39: 25,6

2008 70 51: 25,6 + 4,2 EUR/100 kg/netto

2008 70 59: 25,6

2008 80 11: 25,6

2008 80 19: 25,6 + 4,2 EUR/100 kg/netto

2008 80 31: 24

2008 80 39: 25,6

2008 80 70: 20,8

(1)

Toto sdělení stanoví, jak se Kontrolní úřad ESVO zamýšlí zabývat žádostmi států ESVO jako adresátů rozhodnutí o státních podporách, posuzovat části takových rozhodnutí jako části, na které se vztahuje povinnost profesního tajemství, a která proto nemohou být ve vydaném rozhodnutí zveřejněna.

(2)

To zahrnuje dvě hlediska:

(1)

Článek 122 Dohody o EHP, který odpovídá znění článku 287 Smlouvy o ES, stanoví, že: Zástupci, delegáti a odborníci smluvních stran, jakož i úředníci a ostatní zaměstnanci, kteří jednají na základě této dohody, jsou povinni, a to i po skončení svých funkcí, nevyzrazovat informace, které jsou profesním tajemstvím, zejména údaje o podnicích, jejich obchodních stycích nebo o struktuře jejich nákladů.

(2)

To se také odráží v článcích 24 a 25 části II protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru o činnosti a pravomocích Kontrolního úřadu ESVO v oblasti státní podpory (1).

(3)

Článek 16 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru stanoví: „Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO stanoví důvody, na kterých jsou založena“.

(4)

Pokud jde o rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení stanoví dále první věta čl. 6 odst. 1 protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru: „Rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení shrne relevantní faktické a právní otázky, zahrne předběžné hodnocení Komise o charakteru navrhovaného opatření jako podpory a vyloží pochybnosti o jeho slučitelnosti se společným trhem […]“.

(1)

Soudní dvůr Evropských společenství rozhodl, že ačkoli se článek 287 Smlouvy o ES týká v první řadě informací, které pocházejí od podniků, naznačuje výraz „zejména“, že uvedená zásada je obecná a použije se také na jiné důvěrné informace (2).

(2)

Z toho vyplývá, že se profesní tajemství vztahuje jak na obchodní tajemství, tak i na jiné důvěrné informace.

(3)

Není důvod, aby se pojmy obchodní tajemství a jiné důvěrné informace vykládaly rozdílně od smyslu, který je těmto pojmům dáván v souvislosti s antitrustovým řízením a řízením o kontrole spojování podniků. Skutečnost, že v antitrustových řízeních a v řízeních o kontrole spojování podniků jsou adresáty rozhodnutí Kontrolního úřadu podniky, zatímco v řízeních o státních podporách jsou adresáty státy ESVO, nepředstavuje překážku pro jednotný přístup, pokud se jedná o určení, co je obchodním tajemstvím nebo jinou důvěrnou informací.

(1)

Obchodní tajemství se může týkat pouze informací, které se vztahují k podnikání, které má aktuální nebo potenciální hospodářskou hodnotu, a jejichž zveřejnění nebo využití by mohlo vést k hospodářskému zvýhodnění jiných společností. Typickými příklady jsou metody posuzování výrobních a distribučních nákladů, výrobní tajemství (tj. tajné, obchodně cenné plány, vzory, postupy nebo zařízení, které se používají na výrobu nebo přípravu obchodních komodit, a o nichž lze uvést, že jsou konečným výrobkem buď inovačního nebo podstatného úsilí) a postupy, dodavatelské zdroje, vyrobené a prodané množství, podíly na trhu, seznamy zákazníků a distributorů, marketingové plány, cenové struktury nákladů, prodejní politiky, a informace o interní organizaci podniku.

(2)

Mohlo by se zdát, že se obchodní tajemství vztahuje v zásadě pouze na příjemce podpory (nebo jiné třetí strany) a může se týkat pouze informací předložených státem ESVO (nebo třetí stranou). Z tohoto důvodu se povinnost zachovávat profesní tajemství nemůže vztahovat na prohlášení samotného Kontrolního úřadu (např. vyjádření pochybností o proveditelnosti plánu restrukturalizace).

(3)

Prostý fakt, že zveřejnění informace může poškodit společnost, není sám o sobě dostatečným důvodem, aby taková informace mohla být považována za obchodní tajemství. Rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení může např. v případě podpory na restrukturalizaci vyvolat ve světle informací, které Úřad obdržel, pochybnosti ohledně určitých hledisek plánu restrukturalizace. Takové rozhodnutí by (dále) mohlo mít vliv na dobrou pověst uvedené společnosti. To by však nezbytně nevedlo k závěru, že informace, na kterých bylo rozhodnutí založeno, musí být posuzovány jako obchodní tajemství.

(4)

K určení, zda informace lze považovat za obchodní tajemství, použije Kontrolní úřad následující demonstrativní seznam kritérií:

(5)

Kontrolní úřad má za to, že se na následující informace obvykle nevztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství:

(6)

Jakákoli žádost o výjimku z těchto zásad ve výjimečných případech musí být podrobně odůvodněna.

(1)

V antitrustových řízeních a v řízeních o kontrole spojování podniků zahrnují důvěrné informace určité druhy informací sdělené Kontrolnímu úřadu za podmínky, že se důvěrnost dodržuje (např. studie trhu objednaná podnikem, který je stranou řízení, a která tvoří část jeho majetku). Zdá se, že by podobný přístup mohl být zaveden i u rozhodnutí o státních podporách.

(2)

V oblasti státní podpory však mohou existovat určité formy důvěrných informací, které se nezbytně nemusí vyskytovat v antitrustových řízeních a v řízeních o kontrole spojování podniků, které se zvláště týkají státního tajemství nebo jiných důvěrných informací, jež se vztahují na organizační činnost státu. Vzhledem k povinnosti Kontrolního úřadu uvádět důvody svého rozhodnutí a vzhledem k požadavku transparentnosti se povinnost zachovávat profesní tajemství může na takové informace vztahovat pouze za výjimečných okolností. Za „jiné důvěrné informace“ se např. nebudou obvykle považovat informace týkající se organizace a nákladů veřejných služeb (ačkoli mohou představovat obchodní tajemství, pokud jsou kritéria stanovená v oddíle 9C. 3.1 splněna).

(1)

Hlavním úkolem Kontrolního úřadu je uvést do souladu dvě protichůdné povinnosti. Jedná se o požadavek odůvodňovat rozhodnutí podle článku 16 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru a zajistit tak, že jeho rozhodnutí obsahují všechny podstatné náležitosti, na kterých jsou založeny, a dále o požadavek zajistit povinnost zachování profesního tajemství.

(2)

Kromě základní povinnosti odůvodňovat svá rozhodnutí, musí brát Kontrolní úřad v úvahu potřebu účinného uplatňování pravidel o státní podpoře (mimo jiné poskytnout státům ESVO, příjemcům a zúčastněným stranám možnost vyjádřit své připomínky k rozhodnutí nebo rozhodnutí napadnout) a transparentního postupu. Prvořadým zájmem je proto zveřejnění celé podstaty jeho rozhodnutí. Žádosti o důvěrné zacházení s informacemi lze obecně schválit tam, kde je to nezbytně nutné k ochraně obchodního tajemství nebo jiných důvěrných informací, které požívají obdobnou ochranu.

(3)

Obchodní tajemství a jiné důvěrné informace nepožívají absolutní ochrany; to např. znamená, že mohou být zveřejněny, pokud jsou podstatné pro odůvodnění rozhodnutí Kontrolního úřadu. Na informaci, která je nezbytná pro určení opatření podpory a jejího příjemce, se tak nemůže vztahovat povinnost zachování profesního tajemství. Obdobně se povinnost zachování profesního tajemství nemůže vztahovat na informace nezbytné k prokázání, že jsou dodrženy podmínky článku 61 Dohody o EHP. Kontrolní úřad však bude muset vzhledem ke zvláštním okolnostem případu pečlivě zvážit, zda je potřeba zveřejnit informace důležitější než újma, která by mohla vzniknout uvedenému státu ESVO nebo dotčenému podniku.

(4)

Veřejná verze rozhodnutí Kontrolního úřadu může pouze vypustit důvěrné informace z přijatého znění rozhodnutí z důvodů profesního tajemství. Odstavce nelze přesunovat a nesmí být doplněna ani pozměněna žádná věta. Pokud se Kontrolní úřad domnívá, že určité informace nelze zveřejnit, může připojit poznámku pod čarou, v níž se odkazuje na nezveřejněnou informaci nebo je vyznačen rozsah informace, je-li to užitečné k zajištění srozumitelnosti a jednotnosti rozhodnutí.

(5)

Nelze akceptovat žádosti o nezveřejnění celého textu rozhodnutí nebo jeho podstatných částí, které by narušilo porozumění odůvodnění rozhodnutí Kontrolního úřadu.

(6)

Pokud se jedná o stěžovatele, Kontrolní úřad vezme v úvahu stěžovatelův zájem na zjištění důvodů, proč Kontrolní úřad přijal určité rozhodnutí, aniž by k tomu bylo nezbytné soudní řízení (3). Proto budou muset být žádosti států ESVO ohledně částí rozhodnutí, která se zabývají zájmy stěžovatelů, aby se na ně vztahovala povinnost zachování profesního tajemství, zvláště dobře odůvodněná a přesvědčivá. Na druhou stranu, Kontrolní úřad nebude zpravidla nakloněn zveřejnění informací, na které by se měla údajně vztahovat povinnost zachování profesního tajemství, pokud existuje podezření, že stížnost byla podána hlavně za účelem získání přístupu k informacím.

(7)

Státy ESVO se nemohou dovolávat profesního tajemství v případě, že odmítnou poskytnout informace Kontrolnímu úřadu, které Kontrolní úřad považuje za nezbytné k přezkoumání opatření podpory. V této souvislosti se odkazuje na postup stanovený v protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (zejména čl. 2 odst. 2, články 5, 10 a 16 v části II protokolu 3).

(1)

Kontrolní úřad oznamuje v současné době svá rozhodnutí dotčenému státu ESVO neprodleně a poskytuje mu příležitost uvést, obvykle ve lhůtě 15 pracovních dnů, na jakou informaci se podle jeho názoru vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství. Tato lhůta může být prodloužena na základě dohody mezi Kontrolním úřadem a dotyčným členským státem ESVO.

(2)

Pokud dotyčný stát ESVO neoznačí ve lhůtě stanovené Kontrolním úřadem, na jaké informace by se měla podle jeho názoru vztahovat povinnost zachovávat profesní tajemství, zveřejní se celé rozhodnutí.

(3)

Pokud dotyčný stát ESVO požaduje, aby se na určité informace vztahovala povinnost zachovávat profesní tajemství, musí označit, na které části se má tato povinnost vztahovat a uvést důvody u každé části, kterou si nepřeje zveřejnit.

(4)

Kontrolní úřad poté žádost dotyčného státu ESVO neprodleně přezkoumá. Jestliže Kontrolní úřad neuzná, aby se na určité části rozhodnutí vztahovala povinnost zachovávat profesní tajemství, uvede důvody pro zveřejnění těchto částí. V případě, že žádost státu ESVO není přijatelně odůvodněna (např. odůvodnění je zjevně irelevantní, nebo zjevně nesprávné) nemusí Kontrolní úřad podrobně uvést důvody, proč uvedené části rozhodnutí nemohou zůstat nezveřejněny a může pouze odkázat na nedostatečné odůvodnění.

(5)

Pokud Kontrolní úřad rozhodne, že se na určité části vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství, aniž by souhlasil s celou žádostí státu ESVO, oznámí státu ESVO své rozhodnutí s novou předlohou a uvede, jaké části zůstaly vynechány. Pokud Kontrolní úřad uzná, že se na části označené státem ESVO vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství, zveřejní se znění rozhodnutí v souladu s článkem 26 v části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru bez částí, na které se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství. Nezveřejněné části budou vyznačeny v textu (4).

(6)

Stát ESVO může ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí Kontrolního úřadu, v němž se uvádí důvody pro odmítnutí, uznat nezveřejnění určitých částí, reagovat a poskytnout doplňující údaje k odůvodnění své žádosti.

(7)

Pokud se dotyčný stát ESVO nevyjádří ve lhůtě, kterou stanoví Kontrolní úřad, zveřejní tento obvykle rozhodnutí tak, jak to uvedl ve své odpovědi na původní žádost státu ESVO.

(8)

Pokud dotyčný stát ESVO předloží ve stanovené lhůtě jakékoli doplňující údaje, Kontrolní úřad je neprodleně přezkoumá. Pokud Kontrolní úřad uzná, že se na části označené státem ESVO vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství, zveřejní se znění rozhodnutí tak, jak je uvedeno výše.

(9)

V případě, že není možné dosáhnout dohody, Kontrolní úřad neprodleně zveřejní rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Toto rozhodnutí shrne relevantní faktické a právní otázky, zahrne předběžné hodnocení o charakteru navrhovaného opatření jako podpory a uvede pochybnosti o slučitelnosti opatření se společným trhem. Rozhodnutí musí obsahovat jasné podstatné informace, aby třetí strany a ostatní státy ESVO mohly podat účinné vyjádření. Povinnost Kontrolního úřadu poskytnout takové podstatné informace bude mít zpravidla přednost před jakýmkoli požadavkem na ochranu obchodního tajemství nebo jiných důvěrných informací. Dále je v zájmu příjemce, jakož i zúčastněných stran mít co nejrychleji přístup k takovému rozhodnutí. Jakékoli prodlení v tomto ohledu by ohrozilo proces kontroly státní podpory.

(10)

V případě, že není možné dosáhnout dohody ohledně žádostí, aby se na určité informace v rozhodnutích o nevznesení námitek a v rozhodnutích o uzavření formálního vyšetřovacího řízení vztahovala povinnost zachovávat profesní tajemství, oznámí Kontrolní úřad své konečné rozhodnutí státu ESVO spolu s textem, který zamýšlí zveřejnit a poskytne státu ESVO dalších 15 pracovních dnů k vyjádření. V případě, že Kontrolní úřad neobdrží odpověď, kterou bude považovat za přiměřenou, text zveřejní.

(11)

Kontrolní úřad v současné době přezkoumává své formuláře pro oznámení státní podpory. Za účelem vyhnutí se nadbytečné korespondence se státem ESVO a zabránění prodlení ve zveřejnění rozhodnutí, zamýšlí Kontrolní úřad v budoucnosti zahrnout do formuláře otázku, zda oznámení obsahuje informace, které by neměly být zveřejněny a důvody pro takové nezveřejnění. Pouze v případě kladné odpovědi na uvedenou otázku zahájí Kontrolní úřad v konkrétním případě korespondenci se státem ESVO. Obdobně, pokud Kontrolní úřad vyžaduje doplňující informace, musí stát ESVO v okamžiku poskytnutí požadované informace uvést, zda by tato informace neměla být zveřejněna a důvody pro nezveřejnění. Pokud Kontrolní úřad využije informaci tímto způsobem označenou státem ESVO ve svém rozhodnutí, oznámí přijaté rozhodnutí státu ESVO a uvede důvody, proč nelze podle jeho názoru tyto části vynechat z uveřejněného znění rozhodnutí, jak je uvedeno výše.

(12)

Jakmile Kontrolní úřad rozhodne, jaký text zveřejní a oznámí státu ESVO své konečné rozhodnutí, záleží na státu ESVO, aby rozhodl, zda ve lhůtách stanovených v článku 36 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru využije či nevyužije jakákoli soudní řízení, která má k dispozici, včetně prozatímních opatření.

(1)

Pokud třetí strany kromě dotyčného státu ESVO (např. stěžovatelé, jiné státy ESVO nebo příjemce) předloží informace v souvislosti s postupy státní podpory, použijí se tyto pokyny obdobně.

(1)

Tyto pokyny nemohou zakládat závazná právní pravidla a není to jejich účelem. Spíše předem, v zájmu řádné správy, stanoví způsob, jak se Kontrolní úřad zamýšlí zabývat problémem důvěrnosti informací v řízeních o státních podporách. Zpravidla, pokud nemůže být dosaženo dohody, může být rozhodnutí Kontrolního úřadu o zveřejnění informací předmětem zvláštního soudního přezkumného řízení. Jelikož se tyto pokyny spíše týkají procesních otázek (a ve velké míře potvrzují stávající praxi), použijí se s okamžitou platností. To platí i pro rozhodnutí nevznášet námitky (5), která byla přijata před vstupem v platnost změn (6) k protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, k nimž se třetí strany snaží získat přístup.