29.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

29.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/3

(1)

Komise obdržela žádost podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz kumarinu pocházejícího z Čínské lidové republiky.

(2)

Žádost byla podána dne 13. února 2006 Evropskou radou pro chemický průmysl (CEFIC) jménem jediného výrobce, který představuje 100 % výroby kumarinu ve Společenství.

(3)

Výrobkem dotčeným možným obcházením je kumarin pocházející z Čínské lidové republiky, běžně deklarovaný pod kódem KN ex 2932 21 00 (dále jen „dotčený výrobek“). Tento kód je uveden pouze pro informaci.

(4)

Výrobek, kterého se týká šetření, je kumarin zasílaný z Indonésie a Malajsie (dále jen „prošetřovaný výrobek“), běžně deklarovaný pod stejnými kódy jako dotčený výrobek.

(5)

Stávajícími platnými opatřeními, která možná jsou obcházena, jsou antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 769/2002 (2).

(6)

Žádost obsahuje dostatečné přímé důkazy, že antidumpingová opatření na dovoz kumarinu pocházejícího z Čínské lidové republiky jsou obcházena překládkou kumarinu v Indonésii a Malajsii.

(7)

Předloženy byly následující důkazy:

(8)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti došla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy k zahájení šetření podle článku 13 základního nařízení a k zavedení celní evidence dovozu kumarinu zasílaného z Indonésie a Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarován jako původem z Indonésie a Malajsie či nikoli, v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(9)

K získání informací, jež pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise vývozcům/výrobcům a sdružením vývozců/výrobců v Indonésii a Malajsii, vývozcům/výrobcům a sdružením vývozců/výrobců v Čínské lidové republice, dovozcům a sdružením dovozců ve Společenství, kteří spolupracovali při šetření vedoucím ke stávajícím opatřením nebo jsou uvedeni v žádosti, jakož i orgánům Čínské lidové republiky, Indonésie a Malajsie dotazníky. V případě potřeby mohou být informace vyžádány rovněž od výrobního odvětví Společenství.

(10)

Všechny zúčastněné strany by v každém případě měly neprodleně kontaktovat Komisi, nejpozději však ve lhůtě stanovené v článku 3 tohoto nařízení, aby zjistily, zda jsou uvedeny v žádosti, a případně si ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení vyžádaly dotazník, přičemž na všechny zúčastněné strany se vztahuje lhůta stanovená v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

(11)

Orgány Čínské lidové republiky, Indonésie a Malajsie budou informovány o zahájení šetření.

(12)

Všechny zúčastněné strany se tímto vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly důkazy. Komise dále může zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a prokáží, že pro slyšení existují zvláštní důvody.

(13)

V souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení může být dovoz prošetřovaného výrobku osvobozen od evidence nebo opatření, pokud jím není obcházeno žádné opatření.

(14)

Protože k možnému obcházení dochází mimo Společenství, mohou být v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení udělena osvobození výrobcům dotčeného výrobku, kteří mohou prokázat, že nejsou ve spojení s žádným výrobcem, na kterého se opatření vztahují, a u kterých bylo zjištěno, že nejsou do obcházení zapojeni, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 1 a čl. 13 odst. 2 základního nařízení. Výrobci, kteří chtějí získat osvobození, by měli podat žádost řádně doloženou důkazy ve lhůtě uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení.

(15)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by měla být u dovozu prošetřovaného výrobku zavedena evidence, aby v případě, že šetření prokáže obcházení, mohla být následně na takové dovozy zasílané z Indonésie a Malajsie uložena antidumpingová cla v příslušné výši se zpětnou platností ode dne zavedení evidence.

(16)

V zájmu řádné správy by měly být stanoveny lhůty, během nichž:

(17)

Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv stanovených v základním nařízení závisí na tom, zda se zúčastněná strana sama přihlásí ve lhůtě uvedené v článku 3 tohoto nařízení.

(18)

Pokud účastník řízení odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo klade závažným způsobem překážky šetření, lze dospět podle článku 18 základního nařízení ke zjištěním, ať již pozitivním nebo negativním, na základě dostupných údajů.

(19)

Pokud se zjistí, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, pak na tyto informace nebude brán zřetel a bude použito dostupných údajů. Nespolupracuje-li účastník řízení vůbec nebo jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může pro něj být výsledek šetření méně příznivý, než kdyby spolupracoval,

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate B

Office: J-79 5/16

B-1049 Brussels

Fax (32-2) 295 65 05

29.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/6

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1011/2005 (3) stanovilo výše reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel pro bílý cukr, surový cukr a některé sirupy pro hospodářský rok 2005/06. Tyto ceny a cla byly naposledy pozměněny nařízením Komise (ES) č. 494/2006 (4).

(2)

Informace, které má Komise v současnosti k dispozici, naznačují, že výše současných reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel je třeba pozměnit v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými nařízením (ES) č. 1423/95,

29.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/8

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 446/2006 (2) stanovilo vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu.

(2)

Vzhledem k tomu, že údaje, které má Komise v současné době k dispozici jsou odlišné od údajů v době přijetí nařízení (ES) č. 446/2006, měly by se tyto náhrady pozměnit,

29.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/10

—

4 163 kusů zvířat pořadového čísla 09.0001,

—

3 458 kusů zvířat pořadového čísla 09.0003.

29.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/11

(1)

Dopisem ze dne 27. července 2001 (zaevidovaným dne 1. srpna 2001) oznámilo Stálé zastoupení Itálie při Evropské unii Komisi podporu určenou k nákupu zařízení určeného k zaručení původu a jakosti hovězího masa.

(2)

Dopisem ze dne 15. října 2001 (zaevidovaným 16. října 2001) a dopisem ze dne 26. února 2002 (zaevidovaným dne 27. února 2002) předalo Stálé zastoupení Itálie při Evropské unii Komisi doplňující informace vyžádané od italských orgánů dopisy ze dne 12. září 2001 a 28. listopadu 2001.

(3)

Dopisem ze dne 24. dubna 2002 informovala Komise Itálii o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o založení ES ve věci předmětné podpory.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství  (1) dne 18. června 2002. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky k dotyčné podpoře.

(5)

Od zúčastněných stran neobdržela Komise žádné připomínky v daném ohledu.

(6)

Dopisem ze dne 25. června 2002 (zaevidovaným dne 27. června 2002) předala Itálie Komisi další informace o plánovaném opatření.

(7)

Podpora na nákup zařízení určeného k zaručení původu a jakosti hovězího masa.

(8)

Rozpočet stanovený na opatření činí 291,38 EUR (200 milionů ITL) z prostředků Obchodní komory v Brescii.

(9)

Do konce roku 2001.

(10)

Podpora je určena malým a středním obchodním podnikům se dvaceti a méně zaměstnanci, které mají sídlo a provozní středisko v provincii Brescia, nemají neuzavřená řízení se správami sociálního zabezpečení, mají zaplaceny příspěvky obchodní komoře, nejsou pod nucenou správou, ve vyrovnávacím řízení či v úpadku.

(11)

Podpora je zaměřena na poskytnutí příspěvku na zakoupení vah napojených na informační systém (hardware a software), který umožní doložit původ hovězího masa a příslušnou kontrolu ze strany Střediska zlepšování jakosti mléka a hovězího masa v Brescii.

(12)

V původním znění opatření byly příjemci podpory malé a střední podniky terciální sféry prodávající maso a v daleko menší míře také hospodářství prodávající maso přímo spotřebitelům. Jak upřesnily italské orgány dopisem ze dne 25. června 2002, jsou tyto posledně jmenované podniky nyní z podpory vyloučeny. V definitivním znění mohou podporu čerpat pouze malé a střední obchodní podniky (řeznictví) prodávající certifikované hovězí maso.

(13)

V původním znění opatření byla stanovena tato míra podpory:

(14)

Příspěvek poskytnutý jednomu podniku nesmí překročit maximální částku ve výši 1 291,15 EUR (2,5 miliónu ITL).

(15)

Příspěvek nelze kumulovat s jinými podporami poskytnutými státem nebo jinými veřejnoprávními orgány.

(16)

Pro čerpání podpory nejsou způsobilé žádosti o příspěvek na nákupy uskutečněné před datem zveřejnění vyhlášení soutěže. Poskytnutí podpory podléhá schválení Komisí.

(17)

Komise zahájila řízení dle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, protože chovala pochybnosti o slučitelnosti režimu se společným trhem.

(18)

Komise byla vedena pochybnostmi o slučitelnosti podpory se společným trhem zejména z důvodu určitých mezer v informacích oznámených Itálií.

(19)

Za prvé: italské orgány neposkytly žádné údaje o dodržování minimálních norem vztahujících se k životnímu prostředí, hygieně a dobrým životním podmínkám zvířat. Obchodní komora se omezila na oznámení, že dodržování výše uvedených norem není v její pravomoci.

(20)

Za druhé: Obchodní komora neposkytla žádný komentář ohledně existence odbytu pro dotčené produkty na trhu.

(21)

Výše uvedené informační mezery vedly Komisi k pochybnostem o splnění některých podmínek uvedených v bodech 4.2 a 4.3 Pokynů Společenství pro státní podpory v odvětví zemědělství.

(22)

Dalším problémem, který vyplynul při předběžném šetření, je kontrola nad nekumulováním příspěvků. Vzhledem k organizaci režimu podpory doporučila Komise vytvořit spolu se správními orgány lombardského regionu kontrolní systém nad nekumulováním jednotlivých podpor. Podle doplňujících informací předaných Komisi prohlásila Obchodní komora, že je připravena kontrolovat 10 % předložených žádostí. Taková kontrola je nedostačující, neboť neumožňuje Komisi vyloučit případ, že by příjemci využívali příspěvky z více zdrojů s rizikem, že budou překročeny přípustné podíly.

(23)

V dopise ze dne 25. června 2002 (zaevidovaném dne 26. června 2006) se Itálie zavázala poskytovat podporu pouze řeznictvím prodávajícím certifikované hovězí maso v souladu s předpisem schváleným Ministerstvem pro zemědělskou a lesní politiku. U těchto zařízení bylo již dříve ověřeno dodržování příslušných minimálních norem vztahujících se k životnímu prostředí, hygieně a dobrým životním podmínkám zvířat.

(24)

Itálie dále upřesnila, že je existence odbytu na trhu zajištěna skutečností, že příjemci podpory jsou maloobchodní podniky.

(25)

Co se týče dodržování kritéria nekumulovat jednotlivé podpory, italské orgány ujistily, že ve spolupráci se správními orgány lombardského regionu bude u všech příjemců podpory ověřováno dodržování pravidel o kumulování.

(26)

Podle ustanovení čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá výrobní odvětví, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem. Opatření stanovená předmětným rozhodnutím odpovídají z níže uvedených důvodů této definici.

(27)

Finanční prostředky poskytnuté obchodními komorami je nutno posuzovat jako státní prostředky ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, protože členství podniků v těchto veřejnoprávních institucích je povinné stejně jako příspěvky, které podniky hradí. Kromě toho Komise již v minulosti považovala opatření přijatá italskými obchodními komorami (2) za státní podporu.

(28)

Opatření podporují některé podniky a některé hospodářské subjekty (malé a střední podniky v odvětví odbytu zemědělských produktů).

(29)

Opatření mohou ovlivnit obchod vzhledem k významu, který má obchodování se zpracovanými produkty (jež představují značnou část obchodu se zemědělskými výrobky - např. v roce 1998 dovezla Itálie zemědělské výrobky za 15,222 miliardy ECU a vyvezla jich za 9,679 miliard ECU; ve stejné době dosahovalo obchodování se zemědělskými výrobky Evropské unie výše 128,256 miliard ECU v dovozu a 132,458 miliard ECU ve vývozu).

(30)

V případech uvedených v čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy lze nicméně v rámci výjimky považovat určité podpory za slučitelné se společným trhem.

(31)

S uvážením povahy výše uvedených opatření je možné v daném případě uplatnit podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy jako jedinou výjimku, podle níž lze považovat za slučitelné se společným trhem podpory, jež mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(32)

Aby bylo možné využít výjimku podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, musí podpora investicím do odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh odpovídat relevantním ustanovením nařízení Komise (ES) č. 1/2004 ze dne 23. prosince 2003 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh (3). Pokud nelze toto nařízení uplatnit, nebo nejsou-li splněny všechny požadované náležitosti, musí být podpora vyhodnocena podle relevantních ustanovení Pokynů Společenství pro státní podpory v odvětví zemědělství (4) (dále jen „pokyny Společenství).

(33)

Jelikož je předmětná podpora omezena na malé a střední obchodní podniky v odvětví odbytu, použije se nařízení (ES) č. 1/2004. Zejména u podpory investicí do odvětví zpracování a/nebo uvádění zemědělských produktů na trh je nutno při vyhodnocování slučitelnosti podpory vycházet z článku 7 výše uvedeného nařízení.

(34)

Ve smyslu článku 7 nařízení (ES) č. 1/2004 může být podpora investic do zpracování a/nebo uvádění zemědělských produktů na trh poskytnuta v případě, že jsou splněny následující podmínky:

(35)

Z popisu opatření nicméně vyplývá, že v rozporu s ustavením uvedeným výše pod písmenem f) jsou předmětné investice omezeny na odvětví hovězího masa. Důsledkem toho nejsou dodržena všechna kritéria stanovená v nařízení (ES) č. 1/2004, a podpora musí být proto posuzována podle pokynů Společenství.

(36)

V informacích předaných dopisem ze dne 25. června 2002 italské orgány upřesnily, že podpora bude poskytována výhradně obchodním podnikům (řeznictvím) prodávajícím certifikované hovězí maso. Aby se dala uplatnit výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, je nutno při posuzování této změny postupovat podle ustanovení bodu 4.2 pokynů Společenství („Podpora investic do odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh“).

(37)

Ve smyslu bodu 4.2 pokynů Společenství může být podpora investic do odvětví zpracování a/nebo uvádění zemědělských produktů na trh schválena, pokud jsou splněny tyto podmínky:

(38)

Co se týče kritéria hospodářské ziskovosti, jsou pro přípustnost poskytnutí podpory stanoveny podmínky zaručující splnění kritéria uvedeného pod písmenem a), zejména vyloučení podniků v nucené správě nebo ve vyrovnávacím řízení či v úpadku.

(39)

Co se týče dodržování minimálních norem vztahujících se k životnímu prostředí, hygieně a dobrým životním podmínkám zvířat, které je jedním z důvodů, proč Komise zahájila řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, italské orgány se v dopise ze dne 25. června 2002 zavázaly poskytovat podporu pouze řeznictvím prodávajícím certifikované hovězí maso v souladu s předpisem schváleným Ministerstvem pro zemědělskou a lesní politiku. U těchto zařízení bylo již dříve ověřeno dodržování příslušných minimálních norem vztahujících se k životnímu prostředí, hygieně a dobrým životním podmínkám zvířat. V důsledku toho může být kritérium písmena b) považováno za splněné.

(40)

Vzhledem k tomu, že tuto podporu mohou čerpat pouze obchodní podniky, je její výše stanovena na 40 % způsobilých výdajů bez možnosti úpravy. Tato míra odpovídá výše uvedenému kritériu c).

(41)

Podpora je určena na nákup vah, tj. zařízení, které lze zahrnout mezi způsobilé výdaje dle písmena d).

(42)

Co se týče odbytu na trhu, v dopise ze dne 25. června 2002 zaplnily italské orgány informační mezeru, která vedla Komisi k pochybnostem o slučitelnosti podpory se společným trhem. Zejména vzhledem k tomu, že jsou příjemci podpory hospodářsky ziskové obchodní podniky a že plánovaná investice nepřináší zvýšení výrobní kapacity, lze považovat kritérium písmena a) za splněné.

(43)

Další faktor, který vedl Komisi k zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, spočíval v kontrolním mechanismu kumulace podpor, který se zdál nedostatečný. Nicméně v dopise ze dne 25. června 2002 se italské orgány zavázaly provádět kontrolu všech žádostí o podporu ve spolupráci s lombardským regionem. Tím byly rozptýleny pochybnosti Komise v tomto ohledu.

(44)

Vzhledem k výše uvedenému se Komise domnívá, že podpora, kterou Obchodní komora Brescie zamýšlí poskytnout podnikům obchodujícím s hovězím masem na zakoupení vah, je slučitelná se společným trhem, protože je v souladu s ustanoveními bodu 4.2 Pokynů Společenství v odvětví zemědělství. V důsledku toho lze na toto opatření použít výjimku podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES,

29.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/16

1.

Orgány Spojeného království, dle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, oznámily Komisi dopisem ze dne 25. listopadu 2003, který byl Komisí zaevidován dne 26. listopadu 2003, výše uvedené opatření.

2.

Komise si dopisem D/58191 ze dne 19. prosince 2003 vyžádala další informace ohledně oznámeného opatření.

3.

Tyto informace Spojené království poskytlo v dopise ze dne 30. ledna 2004 a v dopise ze dne 19. března 2004, které byly zaevidovány dne 3. února 2004 a dne 25. března 2004.

4.

Komise informovala Spojené království dopisem ze dne 7. května 2004 o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES o výše uvedeném opatření.

5.

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala ostatní zúčastněné strany k předložení připomínek.

6.

Spojené království předalo Komisi dopisem ze dne 11. června 2004, který byl Komisí zaevidován dne 16. června 2004, svoji odpověď na rozhodnutí Komise o zahájení řízení.

7.

Komise obdržela připomínky od 20 zúčastněných stran:

8.

Komise poskytla tyto připomínky Spojenému království dopisem D/57629 ze dne 25. října 2004, aby Spojené království dostalo možnost na tyto připomínky reagovat.

9.

Stanovisko Spojeného království k připomínkám třetích stran obdržela Komise v dopise ze dne 23. listopadu 2004, který byl Komisí zaevidován dne 24. listopadu 2004.

10.

Účelem tohoto opatření je zvýšit objem kapitálu určeného pro malé a střední podniky (MSP) ve Spojeném království, které se snaží navýšit vlastní kapitál o částky od 250 000 GBP (357 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionů EUR).

11.

Opatření poskytne finanční prostředky schváleným fondům pro kapitálové investice do podniků „Enterprise Capital Funds“ (ECF). Každý ECF bude splácet poskytnuté finanční prostředky, úrok z těchto prostředků a podíl na zisku.

12.

Bude se požadovat, aby ECF investovaly kapitál do MSP prostřednictvím nástrojů vlastního nebo kvazivlastního kapitálu.

13.

Právním základem tohoto režimu je oddíl 8 „Zákona o pomoci průmyslovému rozvoji z roku 1982“.

14.

Protože finanční prostředky, které se fondům poskytnou, budou muset být splaceny, mělo by se opatření samofinancovat během střednědobého období.

15.

Spojené království vyčlenilo na první fázi režimu 44 milionů GBP (63,8 milionů EUR), které mají pokrýt náklady na peněžní toky při zahájení činnosti.

16.

Spojené království žádá o schválení opatření na dobu 10 let.

17.

Statutární zodpovědnost ponese Ministerstvo obchodu a průmyslu prostřednictvím svého výkonného orgánu „Služba pro drobné podnikání“.

18.

Tento orgán bude vykonávat dozor nad přidělováním statusu ECF.

19.

Bude průběžně sledovat investice prováděné jednotlivými ECF, nebude však mít žádný přímý vliv na jednotlivá rozhodnutí ECF o poskytnutí investic.

20.

Rovněž zajistí, aby každý ECF plnil svůj podnikatelský záměr a aby dodržoval podmínky své úspěšné nabídky.

21.

Režim je určen výhradně pro nekotované malé a střední podniky (3) ve Spojeném království.

22.

Finanční prostředky z tohoto režimu nemohou obdržet podniky v obtížích, jak je definováno v pokynech Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (4).

23.

Fondy ECF nebudou investovat do citlivých odvětví s omezením státní podpory nebo do odvětví, pro které se nepoužívá „sdělení Komise o státní podpoře a rizikovém kapitálu“ (5). Na poskytnutí finančních prostředků v rámci tohoto režimu nebudou mít nárok odvětví s nízkým rizikem, včetně realitních, zemědělských, finančních a investičních společností nebo leasingových společností finančního typu.

24.

ECF rovněž nesmí investovat do jiných ECF.

25.

Fondy ECF budou přijímajícím MSP poskytovat v jednotlivých investičních dávkách investice v rozsahu od 250 000 GBP (357 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR).

26.

Další poskytnutí investic přijímajícímu MSP nad hranici 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR) nebude povoleno v těch případech, kdy ECF investuje za méně výhodných podmínek než jiní komerční investoři.

27.

Další poskytování investic bude povolováno tak dlouho, dokud celková výše investic, které do vlastního kapitálu přijímajícího MSP vložili ECF a jiní kapitáloví investoři, nedosáhne mezní částky 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR).

28.

Další poskytnutí investic nad mezní částku 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR) bude povolováno ve výjimečných případech po uplynutí lhůty nejméně 6 měsíců od prvního poskytnutí investic ECF přijímajícímu MSP. Další poskytnutí investic nad mezní částku 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR) bude povoleno také tehdy, pokud to bude nutné, aby se zabránilo oslabení podniku. Do jednoho MSP lze investovat maximálně 10 % upsaného kapitálu jednoho ECF.

29.

Fondy ECF zřízené pro účely tohoto opatření budou slučovat soukromé a veřejné finanční zdroje za účelem investování do MSP.

30.

Po udělení statusu ECF budou jednotlivé ECF oprávněny přijímat státní finanční prostředky s úrokovou sazbou rovnou nebo blížící se průměrnému kurzu desetiletých státních dluhopisů.

31.

Objem státních finančních prostředků poskytovaných autorizovanému fondu ECF nebude vyšší než dvojnásobek soukromého kapitálu, který fond získá.

32.

Každý fond ECF musí splatit státní finanční prostředky, úrok z těchto prostředků a podíl na zisku ze státního příspěvku. Tak bude zajištěno, že program se bude ve střednědobém období financovat sám.

33.

Přesná výše poskytnutých státních prostředků, podílu na zisku a přednostních splátek se stanoví v konkurenčním nabídkovém řízení tak, aby se státní podpora omezila na nejnižší možnou míru.

34.

To, že státní podpora pro dosažení zamýšleného cíle bude omezena na nejnižší možnou míru, bude zajištěno také veřejnou výzvou k podání přihlášek, která bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a v příslušném obchodním tisku.

35.

V žádosti o udělení statusu ECF musí možní zájemci uvést požadovanou výši státní podpory (nejvýše dvojnásobek soukromého kapitálu), rozdělení podílu na zisku mezi státní a soukromé investory, ale také priority splátek:

36.

Zájemci o udělení statusu ECF předloží podrobný podnikatelský záměr, který bude obsahovat:

37.

Bude se požadovat, aby ECF dodržovaly pokyny společnosti British Venture Capital Association (BVCA) pro vedení účetnictví.

38.

Nabídky, u kterých budou státní finanční prostředky vystaveny vyššímu riziku než soukromý kapitál, nebudou přijaty.

39.

Soukromí investoři ECF mohou být vystaveni vyššímu riziku snížení ceny než stát, tím se odstraní prostor pro subjektivní riziko ovlivnění rozhodnutí provozovatelů ECF a zajistí se nejlepší obchodní postupy při činnosti a rozhodování ECF.

40.

Jakmile si ECF zajistí upsání dohodnuté výše soukromého kapitálu, je oprávněn čerpat státní finanční prostředky.

41.

Každý ECF bude moci čerpat takový objem finančních prostředků, kolik bude potřebovat, s podmínkou, že se nepřekročí celkový poměr finančních prostředků, které byly dohodnuty při jeho schválení.

42.

Maximální nárok na státní finanční prostředky bude vždy určen poměrem k soukromému kapitálu, který byl vložen do fondu.

43.

Maximální poměr finančních prostředků 2:1 (státní finanční prostředky budou omezeny na dvojnásobek soukromého kapitálu) se použije pro každý ECF.

44.

Sdělení Komise o státní podpoře a rizikovém kapitálu (6) (dále jen „sdělení“) uznává úlohu opatření pro státní financování nástrojů rizikového kapitálu, která jsou omezena pouze na vyřešení definovatelných selhání trhu.

45.

Sdělení uvádí, že některé zvláštní faktory nepříznivě ovlivňující přístup MSP ke kapitálu, jako jsou nedokonalé nebo asymetrické informace nebo vysoké transakční náklady, mohou způsobit selhání trhu, které může odůvodnit státní podporu.

46.

Sdělení dále upřesňuje, že ve Společenství obecně neexistuje nebezpečí selhání kapitálového trhu, avšak existují spíše mezery na trhu některého typu investic pro společnosti v určitých stupních vývoje a také částečné problémy v oblastech oprávněných k poskytnutí podpory podle čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o ES („podporované oblasti“).

47.

Sdělení pokračuje vysvětlením, že Komise bude obecně vyžadovat důkazy o selhání trhu a teprve potom bude ochotna schválit opatření rizikového kapitálu.

48.

Komise však bude ochotna uznat existenci selhání trhu bez předložení důkazů v těch případech, kdy každá finanční tranše pro jednu společnost investovaná v rámci opatření pro poskytování rizikového kapitálu, která jsou plně nebo částečně financována prostřednictvím státní podpory, bude představovat částku maximálně 500 000 EUR v nepodporovaných oblastech, 750 000 EUR v oblastech podle čl. 87 odst. 3 písm. c) nebo 1 milion EUR v oblastech podle čl. 87 odst. 3 písm. a).

49.

Z toho vyplývá, že v případech překročení výše uvedených finančních tranší bude Komise požadovat prokázání selhání trhu, které odůvodní navrhovaná opatření pro poskytnutí rizikového kapitálu a to ještě před posouzením slučitelnosti opatření podle kladných a záporných kritérií uvedených v bodu VIII.3 sdělení.

50.

Režim ECF, jak ho navrhuje Spojené království, předpokládá investice rizikového kapitálu do MSP ve Spojeném království ve výši od 250 000 GBP (357 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR) na jednu finanční tranši.

51.

Podle „mapy regionální pomoci“ pro Spojené království pro období 2000 až 2006, se Spojené království skládá z oblastí, které jsou v současné době označeny jako podporované podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES, jako podporované podle čl. 87 odst. 3 písm. c) stejné smlouvy, a z nepodporovaných oblastí (7).

52.

V souladu s bodem VI.5 sdělení by Komise byla ochotna uznat selhání trhu bez dalších důkazů, pokud financování rizikového kapitálu pro MSP ve Spojeném království, zcela nebo částečně zajištěné formou státní podpory, bude omezeno na částku maximálně 1 milion EUR pro oblasti podporované podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES, 750 000 EUR pro oblasti podporované podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES a 500 000 EUR pro nepodporované oblasti.

53.

Podle uvedeného sdělení by Spojené království muselo předložit důkazy o selhání trhu v případě investic rizikového kapitálu navrhovaných podle režimu ECF, které by překročily výše uvedené mezní částky.

54.

Aby Spojené království prokázalo selhání trhu, předložilo dvě studie, (8) které dokazovaly, že ve Spojeném království existuje mezera v poskytování rizikového kapitálu pro MSP v objemu od 250 000 GBP (357 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR), a to z následujících důvodů:

55.

Komise informovala Spojené království dopisem ze dne 7. května 2004 o svém rozhodnutí zahájit ve věci režimu ECF řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

56.

Komise ve svém dopise uvedla, že má pochybnosti o tom, zda argumenty předložené Spojeným královstvím k prokázání selhání trhu mohou dostatečně odůvodnit poskytování investic rizikového kapitálu, které výrazně překračují Komisí předpokládaný maximální objem financí.

57.

Komise dále vysvětlila, že se domnívá, že si daná problematika vyžaduje důkladnější analýzu. Taková analýza musí zahrnovat i všechny připomínky vznesené zúčastněnými stranami. O tom, zda opatření navrhované Spojeným královstvím ovlivní podmínky obchodování v takovém rozsahu, který není v souladu se společným zájmem, může Komise rozhodnout pouze s přihlédnutím k připomínkám zúčastněných stran.

58.

Jako odpověď na zveřejnění svého rozhodnutí o zahájení formálního řízení v Úředním věstníku Evropské unie obdržela Komise připomínky od následujících zúčastněných stran:

59.

Všechny doručené připomínky byly kladné a podtrhovaly význam opatření a také přiměřenost navrhovaných objemů investic.

60.

Argumenty předložené výše uvedenými zúčastněnými stranami lze rozčlenit a shrnout následovně.

61.

Německo ve svých připomínkách k zahájení formálního vyšetřovacího řízení zdůraznilo tyto skutečnosti:

62.

Nizozemsko ve svých připomínkách k zahájení formálního vyšetřovacího řízení zdůraznilo na tyto důkazy:

63.

Maďarsko ve svých připomínkách k zahájení formálního vyšetřovacího řízení upozornilo na tyto skutečnosti:

64.

Litva ve svých připomínkách k zahájení formálního vyšetřovacího řízení zdůraznila tyto zkušenosti:

65.

Konfederace britského průmyslu (Confederation of British Industry) (CBI) plně podporuje návrh Spojeného království na založení ECF. CBI zjistila mezeru na trhu v rozmezí částek od 250 000 GBP (357 000 EUR) do 3 milionů GBP (4,3 milionu EUR), a proto se domnívá, že ECF zaplní jasně definovanou mezeru na trhu ve financování rozvíjejících se společností.

66.

Nederlandse Vereniging van Participatiemaatschappijen (NVP) uvádí, že existuje zřetelná mezera na trhu do objemu 2,5 milionu EUR. Tato mezera se může v každém členském státě lišit, rozdíl však nebude významný.

67.

Konfederace nizozemského průmyslu a zaměstnavatelů (Confederation of Netherlands Industry and Employers) podporuje závěry CBI a NVP, zejména ohledně velikosti mezery v oblasti vlastního kapitálu.

68.

Institut autorizovaných účetních v Anglii a Walesu (Institute of Chartered Accountants in England and Wales) se domnívá, že z následujících důvodů existuje mezera v oblasti financování formou vlastního kapitálu, která může dosahovat až 5 milionů GBP (7 milionů EUR):

Institut se domnívá, že navrhovaný režim ECF poskytne hodnotný zdroj financí pro společnosti, které požadují relativně skromný objem vlastního kapitálu a že bude motivovat další investory ke spoluúčasti na poskytování malých objemů investic, když budou moci následovat fond zaměřený na toto odvětví, zatímco nyní provádějí pouze občasné investice

69.

Agentury pro místní rozvoj (England’s Regional Development Agencies) uvádějí, že nejnovější studie provedená společností Advantage West Midlands RDA ukazuje, že překážky přístupu k financím podporujícím růst jsou nejvážnější pro ty společnosti, které potřebují částky od 250 000 GBP (357 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionů EUR), jak je doloženo následujícími skutečnostmi:

70.

Agentura Northwest Regional Development vznesla tyto připomínky:

71.

Univerzita Warwick se po přímých rozhovorech s odborníky na převody technologií z více než 50 univerzit ve Spojeném království vyjadřuje k trhu s rizikovým kapitálem v počátečním stadiu a zejména k problematice, která souvisí se společnostmi vznikajícími ve spolupráci s vysokými školami. Jsou zdůrazněna tato hlediska:

72.

Společnost Northern Enterprise Limited (Nelfunding) se domnívá, že ve Spojeném království existuje selhání trhu v oblasti investic rizikového kapitálu s objemem nižším než 2 miliony GBP (2,9 milionu EUR) a že to následně nepříznivě ovlivňuje rozvoj MSP.

73.

Společnost Stonesfield Capital Limited v oblasti vlastního kapitálu aktivně investuje částky od 500 000 GBP (700 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR), na něž se zaměřuje opatření Enterprise Capital Funds, a předložila tyto připomínky:

74.

Skupina YFM Group předložila tyto připomínky:

75.

Společnost Close Venture Management Limited zdůraznila tyto skutečnosti:

76.

Pro společnost Enterprise Corporate Finance Limited bylo stále více nemožné zajistit pro své zákazníky kapitál v rozmezí od 500 000 GBP (700 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR):

77.

Společnost 3i ve svých připomínkách zdůraznila toto:

Společnost 3i v současné době odhaduje, že mezera v poskytování vlastního kapitálu se zvýšila z 500 000 GBP (700 000 EUR) až 1 milionu GBP (1,4 milionu EUR) na celé 2 miliony GBP (2,9 milionu EUR).

Společnost 3i výrazně omezila své investice do tohoto segmentu trhu. Zatímco v roce 2001 investovala do začínajících společností v Evropě přibližně 1,1 miliardy EUR rizikového kapitálu, v roce 2004 investovala do podobných společností v tomto segmentu trhu přibližně 150 milionů EUR.

78.

Společnost Cavendish Asset Management Limited podporuje připomínky, které vznesl Institute of Chartered Accountants in England and Wales, popsané v bodu odůvodnění 68.

79.

Připomínky Spojeného království k rozhodnutí Komise zahájit formální řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES a také k připomínkám zúčastněných stran jsou shrnuty v bodech odůvodnění 80 až 96.

80.

Zatímco přístup k půjčkám se od poloviny 90. let minulého století pro většinu společností ve Spojeném království zlepšil, důležitá menšina MSP s velkým růstovým potenciálem má stále problémy s financováním formou vlastního kapitálu.

81.

Financování formou vlastního kapitálu je vhodné pro společnosti, které se nacházejí v počátcích svého rozvoje a ještě nevytvářejí dostatečný tok příjmů pro splácení úroků z dluhů. Tyto peníze jsou vhodné také pro společnosti vyvíjející nové technologie, pro výrobky nebo trhy, které nabízejí možnost dosáhnout značného růstu, avšak nesou s sebou také značné riziko neúspěchu.

82.

Veřejná diskuse o přístupu ke kapitálu pro růst malých společností, úhrnné údaje sdružení BVCA i akademický výzkum ukazují na to, že ve Spojeném království existuje mezera ve financování formou vlastního kapitálu ve výši od 250 000 GBP (357 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR).

83.

Mezera ve financování formou vlastního kapitálu se v posledních létech zvětšila, zejména od roku 1999. To bylo částečně způsobeno úspěchem soukromých poskytovatelů vlastního kapitálu, kteří se přesunuli k větším investičním objemům. Výrazně se zvýšila průměrná výše obchodování, protože firmy poskytující rizikový kapitál se snaží využívat úspory z rozsahu.

84.

Mezera ve financování vlastního kapitálu je v posledních létech výrazná pro začínající MSP, protože se posunul trh s typy investic, které uskutečňují investoři do rizikových podniků. Jsou důkazy, že investice rizikového kapitálu se posunuly směrem ke společnostem v rozvinutějším stadiu vývoje, k investicím pro MBO nebo MBI všech akcií společnosti jejím vrchním vedením.

85.

Poslední údaje sdružení BVCA z roku 2003 ukazují, že se trvale klade důraz na obchodování ve vyšším stupni vývoje společnosti, a zejména na velké odkupy. Investice do začínajících společností představovaly v roce 2003 pouze 6,5 % rizikového kapitálu investovaného ve Spojeném království, což je méně než 0,02 % HDP. To je v rozporu s průměrem 0,05 % HDP, který byl do stejných společností investován v období 1998 – 2001.

86.

Předpokládané využití nově vzniklých fondů s rizikovým kapitálem bude zaměřeno převážně na větší obchody do dobře zavedených společností. Poslední údaje sdružení BVCA uvádějí, že pouze 4 % získaných prostředků se mají použít pro investování do začínajících společností, 3 % pro investování obchodů určených k rozšíření společností a 1 % pro MBO nebo pro investice menší než 10 milionů GBP. Očekávalo se, že pouze 3 % vzniklých fondů budou určena pro začínající společnosti a pro investice do technologie k rozšíření společností, v porovnání s 5 % v roce 2002.

87.

Dále, údaje naznačují, že z těch investic, které se uskuteční v objemu od 250 000 GBP (357 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR), je pouze 1 ze 4 první, nesdružená investice. Z přibližně 1 000 investic v objemu menším než 2 miliony GBP (2,9 milionu EUR) v období 2000 – 2002 bylo více než 70 % následných investic.

88.

Protože investoři do rizikových podniků se přesunuli směrem k větším finančním objemům, existuje málo důkazů o přílivu nových investorů rizikového kapitálu na trh s menšími investicemi. Pro vstup případných nových finančních týmů, které se snaží soutěžit na trhu s rizikovým kapitálem, tvoří značnou překážku význam pověsti v oblasti rizikového kapitálu. Tento trend způsobí zvýšení nedostatku talentovaných a zkušených manažerů v té oblasti trhu, v níž existuje mezera. Tento nedostatek se bude postupem času stále hůře odstraňovat, protože kvalitní manažeři budou získávat větší objemy finančních prostředků a budou tedy uskutečňovat větší obchody. Vzhledem k tomu, jaké schopnosti jsou nezbytné pro úspěšné investování do menších a začínajících podniků, je podmínkou pro existenci dynamického trhu investic do začínajících společností příliv nových kvalitních subjektů.

89.

Spojené království usuzuje, že se všichni dotázaní shodli na existenci selhání trhu s rizikovým kapitálem, které způsobuje, že je obtížné financovat MSP s velkými možnostmi dalšího růstu. Připomínky všech zúčastněných stran podpořily názor Spojeného království, že došlo ke změně trhu a že v současné době existuje mezera v poskytování vlastního kapitálu nad úroveň stanovenou ve sdělení Komise.

90.

Spojené království se pokusilo prokázat, že existuje mezera ve financování v objemech do 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR). Řada dotázaných se domnívá, že to je skromný odhad a že mezera se může týkat investic až do objemu 5 milionů GBP (7 milionů EUR). Spojené království se však domnívá, že nejpádnější důkazy svědčí o tom, že se jedná o částku 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR).

91.

Spojené království zdůrazňuje, že odpovědi od společností činných v oblasti rizikového kapitálu ve Spojeném království jsou v souladu se závěry jeho vlastních podrobných konzultací. Dotázaní obecně potvrdili existenci mezery v poskytování rizikového kapitálu v objemu 2 miliony GBP (2,9 milionu EUR) nebo více. Tito dotázaní mají praktické zkušenosti s tímto trhem a posuzovali otázku z komerčního hlediska. Jejich zkušenosti podporují vlastní průzkum provedený Spojeným královstvím, jehož závěrem je to, že fondy působící v této oblasti nejsou schopny přitáhnout soukromé investory kvůli vnímání rizika a ekonomické stránky vytváření malých investic. Spojené království je proto spokojeno s tím, že režim fondů ECF nevytlačí stávající soukromé poskytovatele kapitálu působící na tomto trhu.

92.

Spojené království také vítá úroveň podpory pro praktický návrh modelu ECF. Vítá také shodu mezi dotazovanými, že navrhovaná struktura fondů neznamená narušení hospodářské soutěže a bude motivovat důvěryhodná komerční rozhodnutí o investicích. Základní podmínkou je to, aby navrhované ECF neposkytovaly ochranu soukromým investorům. Je to motivace k výběru dobrého vedení fondu, které bude investovat jejich finance nejvýhodněji. Pokud některý ECF nedosáhne kladné návratnosti, soukromí investoři utrpí ztrátu. Spojené království se domnívá, že toto je komerčně silnější pobídka než náhradní model, u kterého je menší podíl státních investic, u kterého však jsou státní fondy ve větším riziku než soukromé investice a soukromí investoři mohou získat svoje peníze i v případě, že fondy dosáhnou ztráty.

93.

Díky tomu, že se v nabídkovém řízení vezmou v úvahu klíčová hlediska struktury každého fondu, bude Spojené království platit pouze nezbytné minimum za náklady na řízení fondu a za podřízenost. Nabídkové řízení stanoví některé minimální požadavky, jako je rozmístění ztrát formou pari passu a přednostní návratnost pro stát, avšak zahrnuje také možnost, aby žadatelé stanovili náhradní podmínky, které nejsou pro stát tak výhodné. To otevírá možnost, že by soukromí investoři mohli být vystaveni většímu riziku snížení ceny než stát nebo že se bude vyžadovat menší než předpokládaná investice, pokud zájemce bude schopen prokázat, že by to bylo pro investory jeho fondu lákavější.

94.

Spojené království dále upozorňuje, že odpovědi z jiných členských států zdůrazňují nutnost aktualizovat stávající sdělení. Trh s rizikovým kapitálem v Evropské unii se od zveřejnění sdělení v roce 2001 výrazně změnil. Z toho důvodu Spojené království souhlasí s tím, že při revizi, která proběhne v roce 2006, bude nutné sdělení zásadně přepracovat. Tato revize bude muset téměř jistě zasáhnout na jedné straně do oblasti velikosti tranší, ale také do jiných oblastí, jako je vyrovnání rizika soukromého sektoru jako kompenzace za vyšší příspěvek státu a větší využívání takových nástrojů, jako jsou blokové výjimky.

95.

Spojené království se domnívá, že schéma ECF významně přispěje k odstranění významné překážky pro inovace a soukromé podnikání a ke splnění cílů stanovených v Lisabonu a v akčním plánu pro soukromé podnikání. Schéma ECF také pomůže splnit doporučení Kokovy zprávy, která uvedla, že financování MSP v Evropě je v současné době příliš založeno na úvěrech a vyzvala k většímu využívání rizikového kapitálu.

96.

Spojené království usuzuje, že podpora vyjádřená jak státním, tak soukromým sektorem, ostatními členskými státy a také těmi, kteří působí na trhu rizikového kapitálu kladně odráží potřebu investičního nástroje typu ECF.

97.

Komise zkoumala režim z pohledu článku 87 Smlouvy o ES a zejména na základě sdělení Komise o státní podpoře a rizikovém kapitálu (9). Výsledky tohoto posouzení jsou shrnuty v následujícím textu.

98.

Oznámením režimu splnily orgány Spojeného království svoji povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

99.

Podle ustanovení sdělení se při posouzení existence státní podpory musí vzít v úvahu možnost, že opatření může poskytnout podporu nejméně na třech různých úrovních:

100.

Komise se domnívá, že na úrovni investorů se jedná o státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Zahrnutí státních zdrojů je prokázáno skutečností, že orgány Spojeného království poskytnou fondům ECF veřejné finanční prostředky. Soukromí investoři do fondů ECF, jimiž mohou být podniky ve smyslu Smlouvy o ES, mohou mít oprávnění k vyšším výnosům než stát a mohou tedy získat výhodu. I když z investování do fondů není vyloučena žádná osoba nebo organizace, omezená velikost fondů nezaručí, že budou přijaty všechny potenciální investice a Komise se proto domnívá, že je toto opatření selektivní. Konečně, režim ovlivňuje obchodování mezi členskými státy, protože kapitálové investice jsou činností, která je mezi nimi předmětem značného obchodování.

101.

Na úrovni fondů se Komise spíše kloní k názoru, že fond je nástrojem pro převod podpory k investorům a/nebo společnostem, do nichž se investuje, než že samotný fond je příjemcem podpory. Avšak v určitých případech, zejména u opatření týkajících se převodů ve prospěch stávajících fondů s mnoha a různými investory, může mít fond charakter nezávislé společnosti. Podle představeného režimu budou fondy ECF teprve založeny a nebude povoleno, aby se zabývaly jinými činnostmi, než jaké předpokládá režim. Komise proto nepovažuje fondy ECF za samostatné příjemce podpory. Tato zásada je v souladu s rozhodnutím Komise ve věci „Viridian Growth Fund“ (10), „Coalfields Enterprise Fund“ (11) a „Community Development Venture Fund“ (12).

102.

Na úrovni společností, do nichž se investuje, se Komise domnívá, že se jedná o státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Jsou zahrnuty státní zdroje, protože investování fondu do MSP bude obsahovat i veřejné prostředky. Opatření narušuje hospodářskou soutěž tím, že uděluje výhodu MSP, který přijme podporu, protože jinak by nebyl schopen získat rizikový kapitál za stejných podmínek a/nebo ve stejném objemu. Opatření je výběrové, protože je zaměřeno na určité MSP ve Spojeném království. Opatření by mohlo ovlivnit obchod mezi členskými státy, protože existuje možnost, že cílové MSP se zabývají nebo se budou zabývat činnostmi týkajícími se vnitřního obchodu ve Společenství.

103.

Komise proto usuzuje, že na úrovni investorů a na úrovni MSP, které přijmou podporu, je poskytována státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

104.

V souladu s ustanoveními sdělení může Komise uznat existenci selhání trhu bez předložení dalších důkazů v těch případech, kdy jednotlivé finanční tranše poskytované podniku v rámci opatření rizikového kapitálu, která jsou zcela nebo částečně financována ze státní podpory, bude představovat částku maximálně 500 000 EUR v nepodporovaných oblastech, 750 000 EUR v oblastech podle čl. 87 odst. 3 písm. c) nebo 1 milion EUR v oblastech podle čl. 87 odst. 3 písm. a).

105.

Opatření, jak je navrhuje Spojené království, předpokládá investice rizikového kapitálu do MSP ve Spojeném království ve výši od 250 000 GBP (357 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionů EUR) na jednu finanční tranši.

106.

Podle „mapy regionální pomoci pro období 2000 – 2006“ pro Spojené království, se Spojené království skládá z oblastí, které jsou v současné době označeny jako podporované podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES, jako podporované podle čl. 87 odst. 3 písm. c) stejné smlouvy a z nepodporovaných oblastí (13).

107.

Komise v souladu se sdělením informovala Spojené království, že s ohledem na to, že navrhované investice rizikového kapitálu podle předloženého schématu jsou vyšší než výše uvedené mezní částky stanovené ve sdělení, bude muset Spojené království předložit důkazy o selhání trhu.

108.

Argumenty předložené Spojeným královstvím a připomínky zúčastněných stran prokazující existenci mezery na trhu v rozsahu investic od 250 000 GBP (357 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR) jsou shrnuty v následujícím textu.

109.

Nejdůležitějším samostatným zdrojem cizích financí pro MSP je bankovní úvěr, zejména ve formě dočasných úvěrů a půjček s pevným termínem, což dohromady představuje přibližně polovinu cizích financí (14). Bankovní úvěr je nejvhodnější tam, kde společnosti vytvářejí dostatečný peněžní tok pro platbu úroků. Dostupnost úvěrů se v poslední dekádě výrazně zlepšila. Neexistují reálné důkazy o společnostech, které mají problémy se získáním bankovních financí. Avšak věřitelé při posuzování vyhlídek jednotlivých společností stále čelí značné nejistotě. Často se u půjček pro MSP spoléhají na záruku, zejména pokud dlužník není ve svém oboru zaveden. Ne všichni vlastníci společností jsou schopni nabídnout dostatečnou záruku.

110.

Nedostatky trhu v oblasti úvěrů vznikají z důvodu nesouměrnosti informací, když věřitel je o vyhlídkách obchodu informován pouze částečně. Nesouměrnost informací znamená, že věřitelé nejsou u jednotlivých MSP schopni vyčíslit míru rizika. Proto je obtížné posoudit kvalitu investičního návrhu a ještě obtížnější je stanovit úrokovou sazbu, která přesně odráží riziko. Banky zpravidla rozhodují o poskytnutí úvěru na základě takových kritérií, jako je historie úvěru, vedení účtů v minulosti, souhrn dosažených výsledků žadatele a ochota investovat do obchodu vlastní peníze, důkazy o schopnosti splácet vyplývající z podnikatelského záměru. Avšak jednotlivec vždy nemá zkušenosti s podnikáním a nemusí mít svůj kapitál, který by do obchodu investoval. Z toho důvodu věřitelé také kladou velký důraz na ochotu podnikatele poskytnout majetkovou záruku za úvěr. Protože věřitelé se spoléhají na majetkovou záruku, která jistí úvěr, může tento přístup k půjčkám pro MSP způsobit potíže těm podnikatelům, kteří nemají vhodný majetek, který by poskytli jako záruku.

111.

Zatímco úvěry a finance založené na majetku splňují potřeby většiny společností, významná menšina potřebuje finance ve formě vlastního kapitálu. Investoři vkládají kapitál výměnou za podíl na společnosti, což jim umožňuje získat část jejího budoucího zisku. Tento způsob financování je nejvhodnější, pokud je společnost v počátcích svého rozvoje a ještě nevytváří dostatečný tok příjmů pro splácení úroků a/nebo pokud společnost vyvíjí nové technologie, výrobky nebo trhy s možností dosáhnout významného růstu, ale také s velkým rizikem nezdaru.

112.

Objem financí formou vlastního kapitálu představuje pouze 8 procent všech externích financí poskytnutých MSP, avšak tato statistika nemá v moderní podnikavé ekonomice příliš velký význam. Společnosti, které nejvíce potřebují finance ve formě vlastního kapitálu jsou často velice průkopnické a potenciálně mohou významně přispět k růstu výkonnosti. Kromě toho jsou finance poskytnuté investory do rizikových podniků někdy spojené s podporou řízení, doporučeními a jinými odbornými znalostmi.

113.

Protože finance ve formě vlastního kapitálu významně působí na růst jednotlivých společností a v širším měřítku i celé ekonomiky, existují pádné důkazy toho, že strukturální znaky trhu soukromých investic do vlastního kapitálu jsou příčinou významné a rostoucí „mezery vlastního kapitálu“, které čelí společnosti usilující o menší objem kapitálu pro vlastní růst. Tyto strukturální důvody se týkají jak nabídky, tak i poptávky na trhu.

114.

Informační problémy zdůrazněné pro trh s úvěry platí i pro trh s vlastním kapitálem. Na straně nabídky se běžně objevují tři problémy, totiž nesouměrnost informací, náklady na prováděné operace a vnímání rizika a odměn.

115.

„Nesouměrnost informací“ znamená, že investoři poskytující finance formou vlastního kapitálu mohou při hledání vhodných možností pro investování vynaložit významné náklady. Takové problémy s informacemi jsou zpravidla největší u menších, mladších firem a zejména u novátorských společností, které se snaží o rozvoj neověřených technologií, výrobků a trhů. Potíže při získávaní informací představují významnou překážku pro investování malých finančních objemů do vlastního kapitálu, protože náklady na investice nejsou úměrné velikosti objemu investice. V porovnání s velkými společnostmi, které jsou kotované na veřejné burze cenných papírů, je tok informací o malých, nekotovaných společnostech, které se snaží o získání investic, omezenější. Investoři proto při hledání vhodných možností vynaloží značné náklady na průzkum. Dále, často je obtížné odhadnout vyhlídky společnosti, zejména pokud není ověřený její vedoucí tým, výrobek nebo technologie. Investoři do vlastního kapitálu, před tím než mohou kvalifikovaně rozhodnout o investici, tedy musí provést postup povinné péče. Tyto náklady na sběr informací nejsou úměrné objemu investic a u malých investic mohou být neúměrně vysoké vzhledem k možnému finančnímu zisku z vložených investic. Konečně, investoři musejí po investování do společnosti sledovat průběžnou výkonnost investice. To často dělají tak, že jsou členy představenstva a významnou měrou mohou poskytnout podporu vedení, zejména pokud je společnost řízena relativně nezkušeným týmem. Tak lze významně přispět k výkonnosti společnosti, avšak znovu je nutno připomenout, že tyto náklady nejsou úměrné objemu investic.

116.

Při investování do vlastního kapitálu vznikají značné konstantní náklady, například při vyjednávání podmínek pro investování a přijímání nezbytných právních ujednání („transakční náklady“). Tyto transakční náklady, stejně jako ostatní konstantní náklady mají sklon působit proti investicím malých finančních objemů.

117.

Rozhodnutí o investicích budou založena na vnímání rizika a pravděpodobného finančního zisku. Pokud investoři nemají správné očekávání, bude výsledkem méně výhodné přidělení kapitálu.

118.

Stejný význam při omezení finančního toku od investorů do MSP mají omezení na straně poptávky. Výzkum upozornil na řadu problémů, které odrazují malé společnosti od hledání kapitálu ve formě vlastního kapitálu. Mezi záležitosti, které MSP citují nejčastěji, patří ztráta řízení a omezená svoboda vedení, avšak běžnými překážkami jsou také náklady na zajištění financí ve formě vlastního kapitálu a nedostatek znalostí vnějších finančních zdrojů. Mnoho společností, které hledají investice do vlastního kapitálu je omezeno také nedostatečnou „připraveností k investicím“. MSP může brzdit omezené povědomí o různých formách dostupných rizikových financí a omezené znalosti o tom, jak tyto finance získat a také nedostatečně zpracovanými nebo špatně předloženými podnikatelskými záměry. Nedostatečná příprava obchodu a nedostatečné plánování odradí možné investory, přinejmenším kvůli nákladům na získání dalších informací a na povinnou péči.

119.

Mezera v poskytování financí ve formě investic do vlastního kapitálu vzniká tam, kde životaschopné společnosti nejsou schopné přitáhnout investice od neformálních investorů nebo od investorů do rizikových podniků, kteří jsou hlavním zdrojem financí formou investic do vlastního kapitálu MSP. Neformální investoři (obchodní mecenáši a jiní neformální investoři) mají přístup k omezeným finančním zdrojům, a proto zpravidla investují malé finanční částky. Naopak oficiální investoři do rizikových podniků obvykle vynakládají mnohem vyšší částky na vyhodnocení možných investic. Ze strukturálních důvodů, uvedených výše, pokud společnost hledá pouze skromný objem financí, jsou tyto náklady často neúměrně vysoké.

120.

Mezera v poskytování financí se proto dotýká společností, které hledají finanční částku, která je vyšší než finanční možnosti většiny neformálních investorů, avšak nižší než úroveň, která je přijatelná pro investory do rizikových podniků.

121.

Podle nejnovějších údajů BVCA (15) vykázaly velké fondy investující do MBO v roce 2003 a dlouhodobě dobré zisky, zatímco průměrné zisky fondů investujících do začínajících a technologických podniků v roce 2003 nadále klesaly.

122.

Pokud se jedná o celkovou výkonnost podle investiční fáze, fondy zaměřené na investice v počáteční fázi měly v roce 2003 průměrný zisk -18,1 % v porovnání s průměrným ziskem za tři roky -25,1 % a s průměrným ziskem za pět roků -12,5 %.

123.

Fondy, které se zaměřují na investice ve fázi rozvoje, zaznamenaly v roce 2003 průměrný zisk -3,4 % v porovnání s průměrným ziskem za tři roky -8,2 % a s průměrným ziskem za pět roků 2,7 %.

124.

Fondy zaměřené na MBO si ve stejnou dobu vedly značně lépe. U středně velkých MBO byl v roce 2003 průměrný zisk 12,2 %, v porovnání s průměrným ziskem za tři roky 2,9 % a s průměrným ziskem za pět roků 6,7 %. Rozdíl bude mnohem větší, pokud se podíváme na velké MBO, s průměrným ziskem v roce 2003 15,3 %, s průměrným ziskem za tři roky 9,1 % a s průměrným ziskem za pět roků 13,6 %.

125.

Údaje uvedené výše podtrhují současnou skladbu trhu s rizikovým kapitálem ve Spojeném království. Poskytovatelé rizikového kapitálu se přesunují směrem k větším obchodním objemům, protože s nimi spojené zisky jsou vyšší. Proto se rozšiřuje mezera v poskytování financí formou investic do vlastního kapitálu mezi menšími investicemi na rozvoj v počáteční fázi a většími investicemi do dobře zavedených společností.

126.

Tento vývoj směrem ke stále větším objemům investic je dále podtržen současnými údaji o investiční aktivitě ve Spojeném království. (16). Průměrná výše financování napříč všemi fázemi investic se v roce 2003 zvýšila na 4,3 milionu GBP (6 milionů EUR), oproti 3,8 milionu GBP (5,3 milionu EUR) v roce 2002. To se vysvětluje skutečností, že menší investice do společností ve fázi rozšiřování podniků v roce 2003 poklesly o 57 % na 477 milionů GBP (670 milionů EUR) z 1,2 miliardy GBP (1,7 miliardy EUR) v roce 2002. Průměrný objem, který obdržely rozšiřující se společnosti, poklesl z 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR) v roce 2002 na 800 000 GBP (1,1 milionu EUR) v roce 2003.

127.

Převážná většina financí ze všech fondů vzniklých v roce 2003, a to 92 % (8,2 miliardy GBP neboli 11,5 miliardy EUR), byla investována do MBO a MBI, oproti 87 % v roce 2002. Zpráva předpokládá, že pouze 3 % (290 milionů GBP neboli 406 milionů EUR), budou investována do rozšiřujících se společností, oproti 6 % v roce 2002. Do začínajících společností se v roce 2003 investovala 4 % ze všech finančních prostředků vynaložených v roce 2003 (368 milionů GBP neboli 515 milionů EUR), oproti 3 % v roce 2002.

128.

Ve skupině MBO/MBI se očekává, že 58 % bude přiděleno největším MBO/MBI (více než 100 milionů GBP nebo 140 milionů EUR z celkového obchodovaného objemu), v porovnání se 45 % v roce 2002. 20 % bude přiděleno MBO/MBI s obchodovaným objemem mezi 50 miliony GBP (70 miliony EUR) a 100 miliony GBP (140 miliony EUR), oproti 17 % v roce 2002, a 13 % bude přiděleno MBO/MBI s obchodovaným objemem mezi 10 miliony GBP (14 milionů EUR) a 50 miliony GBP (70 milionů EUR), v porovnání s 24 % v roce 2002. Stejně jako v roce 2002 bude pouhé 1 % přiděleno MBO/MBI s obchodovaným objemem do 10 milionů GBP (14 milionů EUR).

129.

Výše uvedené snížení investic i výkonnosti způsobilo, že investoři rizikového kapitálu, kteří investují do začínajících společnost, se z trhu stáhli. Potvrzuje to skutečnost, že průměrný objem financí (napříč investicemi do všech fází rozvoje společností) se stále zvyšuje a v roce 2003 dosáhl částky 4,3 milionu GBP (6 milionů EUR). Investoři na trhu s rizikovým kapitálem ve Spojeném království investují větší částky peněz za účelem snížit riziko, a tím přispívají k rozšiřování mezery v poskytování financí ve formě investic do vlastního kapitálu.

130.

Objem finančních prostředků určených v roce 2003 k financování začínajících rizikových příležitostí poklesl oproti roku 2001 o 73 %. V roce 2001 bylo určeno k investicím rizikového kapitálu do začínajících příležitostí 1,4 miliardy GBP (2 miliardy EUR), v porovnání s 369 miliony GBP (517 milionů EUR) v roce 2003. Pouze 1 % z těchto 369 milionů GBP (517 milionů EUR) získaných v roce 2003 bylo určeno k obchodování s objemem menším než 10 milionů GBP (14 milionů EUR).

131.

Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES o navrhovaném opatření státní podpory uvedla, že s ohledem na nejvyšší částku investic navrhovanou v režimu, která výrazně převyšuje nejvyšší částku předpokládanou ve sdělení, je nutné získat připomínky zúčastněných stran, aby bylo možno rozhodnout, zda opatření ovlivní obchodní podmínky v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem.

132.

Všechny připomínky, které podaly zúčastněné strany, byly kladné a obecně podtrhovaly význam opatření a také vhodnost navrhované nejvyšší částky investic.

133.

Komise, s ohledem na informace uvedené v prvním oznámení, na připomínky podané zúčastněnými stranami a také na další informace dodané Spojeným královstvím po rozhodnutí Komise o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o EU, dospěla k názoru, že Spojené království poskytlo dostatek důkazů o existenci mezery v poskytování financí ve formě investic do vlastního kapitálu v objemu od 250 000 GBP (357 000 EUR) do 2 milionů GBP (2,9 milionu EUR) na trhu s rizikovým kapitálem ve Spojeném království.

134.

ECF budou moci investovat pouze do malých a středních podniků podle definice Komise. To je nutno považovat za klad.

135.

Bude se vyžadovat, aby ECF investovaly kapitál do MSP rovným dílem nebo podle podobných zásad. Nebudou povoleny investice, které budou tvořeny pouze dlužními nástroji a nebudou obsahovat prvky vlastního kapitálu. Komise se domnívá, že toto je kladný prvek.

136.

Je vytvořena vazba mezi výkonností investic a odměnou obchodních ředitelů, odpovědných za rozhodování o investicích. Státní orgány se nebudou podílet na výběru investic a na rozhodování ECF, s výjimkou stanovení omezující podmínky, že přidělení investic je možné pouze malým a středním podnikům. Rozhodnutí o investicích budou přijímat obchodní ředitelé ECF v zájmu zajištění co nejvyššího zisku fondu. Výkonný orgán SBS schválí pouze ty ECF, jejichž provozovatelé budou mít stanoveny jasné pobídky pro dosažení co nejvyššího zisku. Podmínky, za kterých budou státní orgány investovat do ECF budou soukromé investory silně pobízet k tomu, aby zajistili, že jejich fondy budou usilovat o dosažení zisku a že budou působit úspěšně. Tyto pobídky vzniknou tím, že soukromí investoři budou muset platit úroky ze státního kapitálu a před rozdělením zisků budou muset úplně splatit kapitál státním i soukromým investorům. Z toho důvodu ponesou soukromí investoři přinejmenším úměrnou část ztrát vytvořených ECF. ECF nebo jejich provozovatelé budou muset jednat podle norem platných pro dané odvětví (směrnice sdružení British Venture Capital Association – BVCA). Všechny tyto prvky je nutno považovat za klad.

137.

Orgány UK zajistí, že schéma ECF bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v příslušném obchodním tisku a že budou přijímány přihlášky z celého EHP. Žádnému investorovi nebo operátorovi nebudou kladeny překážky z důvodu jeho místa podnikání. Také toto je považováno za kladný prvek.

138.

Základní podnikatelské fondy nebudou investovat do citlivých odvětví s omezením státní podpory nebo do odvětví, pro které se nepoužívá sdělení. Na poskytnutí finančních prostředků v rámci tohoto schématu nebudou mít nárok odvětví s nízkým rizikem, včetně realitních, zemědělských, finančních a investičních společností nebo leasingových společností finančního typu. To je nutno považovat za klad.

139.

ECF bude přidělovat všechny investice na základě silného podnikatelského záměru. To je další kladný prvek.

140.

Orgány UK se zavázaly, že způsobilost přijímajících malých a středních podniků k získávání grantů, úvěrů nebo jiných investiční pomoci z veřejných zdrojů bude omezena na 30 % výše podpory, na kterou by měly nárok, pokud by se neúčastnily tohoto režimu. Komise to považuje za kladný prvek.

141.

Komise proto došla k závěru, že podpora poskytnutá v rámci fondů ECF splňuje podmínky sdělení Komise o státní podpoře a rizikovém kapitálu. Opatření proto shledala jako slučitelné se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

29.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/33

(1)

Švédsko informovalo Komisi a ostatní členské státy o ohnisku viru vysoce patogenní influenzy ptáků typu A podtypu H5 u drůbeže v určitých oblastech na svém území a až do určení neuraminidázy typu (N) přijalo vhodná opatření podle rozhodnutí Komise 2006/135/ES ze dne 22. února 2006 o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže ve Společenství (5).

(2)

Následně po určení uvedeného ohniska přijalo Švédsko nezbytná opatření v souladu s rozhodnutím 2006/135/ES. Po oznámení uvedených opatření je Komise ve spolupráci s dotčeným členským státem prozkoumala a je přesvědčena, že oblasti A a B vymezené uvedeným členským státem jsou v dostatečné vzdálenosti od ohniska u drůbeže a epizooticky souvisejících případů u volně žijících ptáků. Je proto nezbytné vymezit oblasti A a B ve Švédsku a stanovit dobu trvání uvedené regionalizace.

(3)

Zároveň by měly být pozměněny určité podrobnosti regionalizace ve Francii.

(4)

Je proto nezbytné odpovídajícím způsobem pozměnit části A a B přílohy I rozhodnutí 2006/135/ES.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,