(1)

Dne 18. dubna 2005 byl podán podnět ohledně dovozů určitých chladniček typu side by side pocházejících z Korejské republiky společností Whirlpool Europe s.r.l. (dále jen „žadatel“), která představuje významný podíl výroby chladniček typu side by side ve Společenství.

(2)

Podnět obsahoval důkazy o dumpingu dotčeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Dne 2. června 2005 bylo řízení zahájeno oznámením zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(4)

Komise oficiálně oznámila žadateli, korejským vyvážejícím výrobcům, obchodníkům, dovozcům, dodavatelům a maloobchodníkům, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, jakož i sdružením, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a zástupcům Korejské republiky zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(5)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Za tímto účelem Komise rozeslala všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, jakož i všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, dotazníky. Komise obdržela odpovědi od tří korejských vyvážejících výrobců a jejich dovozců ve Společenství, kteří jsou s nimi ve spojení, od žadatele, od jednoho dovozce, který není ve spojení, od dvou dodavatelů a od dvou maloobchodníků ze Společenství.

(6)

Komise provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(7)

Všechny zúčastněné strany, které požádaly o slyšení a uvedly, že existují zvláštní důvody, proč by měly být vyslechnuty, byly vyslechnuty.

(8)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2004 do 31. března 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Pokud jde o trendy relevantní pro posouzení újmy, analyzovala Komise údaje, které se týkají období od 1. ledna 2002 do 31. března 2005 (dále jen „posuzované období“).

(9)

Dotčeným výrobkem jsou chladničky typu side by side, tj. kombinované chladničky s mrazničkou s objemem převyšujícím 400 litrů, vybavené nejméně dvěma samostatnými vnějšími dvířky umístěnými vedle sebe, pocházející z Korejské republiky, v současné době zařazené pod kódem KN ex 8418 10 20 .

(10)

Jeden výrobce bílého zboží ve Společenství požadoval zařazení řady vedle sebe umístěných chladniček a mrazniček, které mohou být pomocí speciálního nářadí spojeny tak, aby tvořily jeden systém. Záležitost byla prošetřena a byl učiněn závěr, že tento výrobek se skládá ze dvou různých spotřebičů, které lze zakoupit a které fungují nezávisle na sobě. Tento výrobek proto není kombinovanou chladničkou s mrazničkou, a tudíž nespadá do definice výrobku.

(11)

Podle jednoho vyvážejícího výrobce měly být do řízení zahrnuty všechny chladničky, protože slouží stejnému účelu, tj. uchovávání potravin a nápojů, a většina z nich má jak část chladící, tak část mrazící.

(12)

Stejná společnost navíc tvrdila, že popis výrobku v oznámení o zahájení řízení byl nesprávný. Podle této společnosti „chladničky typu side by side“ znamenají ve výrobním odvětví chladničky, které mají část chladící a část mrazící umístěnou vedle sebe, se samostatnými vnějšími dvířky pro každou část. Společnost tvrdila, že pokud by se měla dodržovat definice dotčeného výrobku v oznámení o zahájení řízení, určité typy s „mrazničkou umístěnou v dolní části“, tedy kombinované chladničky s mrazničkami se dvěma dvířky v horní chladicí části a jedněmi dvířky v dolní mrazicí části, by byly do šetření zahrnuty, zatímco srovnatelné modely s jedněmi dvířky na každé části by byly vyloučeny. Společnost proto žádala, aby z řízení byly vyloučeny buď všechny kombinované chladničky s mrazničkami se třemi nebo více dvířky, nebo aby bylo řízení rozšířeno na všechny kombinované chladničky s mrazničkami.

(13)

Pokud jde o tvrzení, že by měly být zahrnuty všechny chladničky, protože slouží stejnému účelu, připomíná se, že trh chladniček typu side by side je samozřejmě samostatný a odlišný segment trhu. Specifické fyzické vlastnosti, zejména dvoje velká dvířka umístěná vedle sebe, dávají chladničce typu side by side její specifické místo na trhu kombinovaných chladniček s mrazničkami. Tuto skutečnost rovněž potvrzují výrobci, distributoři a prodejci, kteří prodávají výrobek samostatně jako „luxusní“ typ kombinované chladničky s mrazničkou.

(14)

Pokud jde o druhé tvrzení, šetření zjistilo, že neexistuje běžně používaná definice chladniček typu side by side. Kombinované chladničky s mrazničkou se třemi dvířky, jak uvádí 12. bod odůvodnění, lze však najít na trhu společně se všemi ostatními modely chladniček typu side by side. Vyvážející výrobce, který předložil výše uvedená tvrzení, rovněž v minulosti prodával tyto kombinované chladničky s mrazničkou explicitně jako „chladničky typu side by side se třemi dvířky“.

(15)

Proto je předběžně vyvozen závěr, že i když existují rozdíly v objemu, ve volitelných vlastnostech a v použitých materiálech, mají všechny druhy chladniček typu side by side, včetně kombinovaných chladniček s mrazničkou se třemi dvířky a s mrazničkami umístěnými v dolní části, stejné základní fyzické a technické vlastnosti, a v podstatě se používají pro stejné účely.

(16)

Připomínky tohoto vyvážejícího výrobce tudíž nezdůvodnily případnou změnu popisu dotčeného výrobku, jak je uveden v odstavci 2 oznámení o zahájení řízení. Zjistilo se však, že je nezbytné provést menší změnu ve formulaci s cílem sladit definici výrobku s popisem v kombinované nomenklatuře. Uvedená změna však nebude mít vliv na dotčenou řadu výrobků.

(17)

U dotčeného výrobku, kterým jsou chladničky typu side by side vyráběné a prodávané ve Společenství výrobním odvětvím Společenství, a u chladniček typu side by side vyráběných a prodávaných v Korejské republice byly zjištěny v podstatě stejné fyzické a technické vlastnosti a stejné základní použití. Proto jsou předběžně považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

Pokud jde o stanovení běžné hodnoty, Komise nejdříve pro každého vývozního výrobce stanovila, zda byl jeho celkový domácí prodej obdobného výrobku reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým prodejem na vývoz do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení se domácí prodej považoval za reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje každého vyvážejícího výrobce činil nejméně 5 % jeho celkového objemu prodeje na vývoz do Společenství. V případě všech vyvážejících výrobců byl jejich domácí prodej shledán reprezentativním ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení.

(19)

Komise následně určila druhy obdobného výrobku prodaného na domácím trhu, jež byly shodné nebo přímo srovnatelné s druhy výrobku prodávanými na vývoz do Společenství. Pro každý takový druh výrobku bylo stanoveno, zda byl domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého druhu výrobku byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje daného druhu výrobku během období šetření představoval 5 % a více celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku vyváženého do Společenství.

(20)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej každého druhu dotčeného výrobku na domácím trhu v reprezentativních množstvích mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. To provedla stanovením podílu ziskových domácích prodejů nezávislým odběratelům, a to u každého druhu vyvážených výrobků: a) u těch druhů výrobku, kde více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu nebylo pod úrovní jednotkových nákladů, a kde vážený průměr prodejní ceny byl roven jednotkovým nákladům, nebo byl vyšší, byla běžná hodnota podle druhu výrobku vypočítána jako vážený průměr všech prodejních cen daného druhu výrobku na domácím trhu; b) u těch druhů výrobku, kde nejméně 10 %, ale nejvýše 80 % objemu prodeje na domácím trhu nebylo pod úrovní jednotkových nákladů, byla běžná hodnota podle druhu výrobku vypočítána jako vážený průměr prodejních cen na domácím trhu, u nichž se zjistilo, že jsou rovny jednotkovým nákladům dotčeného druhu výrobku, nebo jsou vyšší; c) u těch druhů výrobku, kde nejvýše 10 % objemu prodeje na domácím trhu nebylo pod úrovní jednotkových nákladů, se usoudilo, že druh dotčeného výrobku nebyl prodán v běžném obchodním styku.

(21)

U prodeje druhů výrobku neuskutečněných v běžném obchodním styku, jakož i u druhů výrobku, které nebyly prodány v reprezentativním množství na domácím trhu, bylo nezbytné stanovit běžnou hodnotu.

(22)

Pro stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly vzniklé prodejní, správní a režijní náklady („PSR“) a vážený průměrný zisk realizovaný každým z dotčených spolupracujících vyvážejících výrobců v domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku během období šetření přičteny k jejich průměrným výrobním nákladům během období šetření. Tam, kde to bylo nezbytné, byly výrobní náklady a nahlášené náklady PSR před tím, než se použily k posouzení, zda se jednalo o běžný obchodní styk, a při výpočtu běžných hodnot, upraveny.

(23)

Většina prodejů každého dotčeného vyvážejícího výrobce se uskutečnila vůči dovozcům ve Společenství, kteří byli ve spojení. U těchto prodejů byla vývozní cena stanovena na základě ceny při dalším prodeji nezávislým odběratelům v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Pro stanovení spolehlivé vývozní ceny na hranice Společenství byly při prodeji prvnímu nezávislému kupci ve Společenství ceny při dalším prodeji upraveny, a to u všech nákladů včetně cel a daní vzniklých mezi dovozem a dalším prodejem. Tyto náklady zahrnovaly náklady na dopravu, manipulaci, nakládku, pojištění a vedlejší náklady, jakož i PSR náklady vzniklé dovozcům ve spojení. Cena při dalším prodeji byla dále upravena o přiměřené ziskové rozpětí, jehož podle šetření dosahoval nezávislý dovozce dotčeného výrobku.

(24)

Zbývající vývozy dotčeného výrobku každým vyvážejícím výrobcem se uskutečnily přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. U těchto prodejů byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen.

(25)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům u činitelů ovlivňujících srovnatelnost cen. V příslušných a odůvodněných případech byly přiznány příplatky za rozdíly v nákladech na balení, dopravu, námořní dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a ve vedlejších nákladech, vráceném clu, obchodní úrovni, nákladech vzniklých po uskutečnění prodeje, provizích, slevách, rabatech a nákladech na reklamu, které byly případně náležitě upraveny.

(26)

Všichni tři vyvážející výrobci předložili srovnávací tabulku, která uváděla údaje o modelech prodaných na domácím trhu a o částečně srovnatelných modelech prodaných na vývoz do Společenství, a podle čl. 2 odst. 10 písm. a) žádali o úpravu zbývajících rozdílů ve fyzických vlastnostech. U dvou společností musely být nárokované příplatky u jednotlivých modelů upraveny tak, aby lépe odrážely tržní hodnotu rozdílů ve fyzických vlastnostech. Na tomto základě byly všem třem vyvážejícím výrobcům přiznány příplatky za rozdíly ve fyzických vlastnostech.

(27)

Jedna společnost požadovala úpravu o částku vráceného cla podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, a ve své žádosti vycházela výhradně ze zaplaceného cla ze surovin údajně použitých na výrobu dotčeného výrobku. Tato společnost však nedoložila navrácení tohoto cla při vývozu dotčeného výrobku, a proto nemohly být stanoveny žádné částky vráceného dovozního cla ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení. Z toho důvodu byla tato žádost zamítnuta.

(28)

Dva vyvážející výrobci uskutečnili určité domácí prodeje prostřednictvím maloobchodníků ve spojení. Podle čl. 2 odst. 10 písm. d) a i) požadovali vyloučení prodejů těchto maloobchodníků z výpočtu běžné hodnoty, protože by byly na úrovni obchodu, která neexistuje na trhu Společenství. Šetření ukázalo, že tito maloobchodníci ve spojení prodávali obdobný výrobek převážně nebo výhradně odběratelům na obchodní úrovni, která na trhu Společenství neexistovala. Bylo rovněž zjištěno, že ceny účtované odběratelům byly soustavně na jiné úrovni v porovnání s cenami účtovanými jiným kategoriím odběratelů. Vzhledem ke zjištěním uvedeným výše a protože zbývající domácí prodeje obou společností byly shledány dostatečně reprezentativními, bylo rozhodnuto vyloučit tyto prodeje odběratelům z výpočtu běžné hodnoty.

(29)

Jeden vyvážející výrobce použil společnost ve spojení pro námořní dopravu dotčeného výrobku. Bylo zjištěno, že náklady na dopravu účtované touto stranou ve spojení byly významně nižší než jejich tržní úroveň. Tyto náklady proto byly nahrazeny náklady přepravce, který není ve spojení a který v průběhu šetření mohl poskytnout náklady na námořní dopravu dotčeného výrobku do Společenství.

(30)

Všichni tři vyvážející výrobci podle čl. 2 odst. 10 písm. g) požadovali úpravu úvěrových nákladů, které údajně vynaložili v souvislosti s domácími prodeji. Tyto žádosti vycházely ze skutečného trvání úvěrového období, kdy úvěr byl odběratelům poskytnut v rámci systému „otevřeného účtu“, který se na korejském domácím trhu používá. Bylo zjištěno, že u tohoto systému vyvážející výrobci ve skutečnosti konkrétní úvěrové lhůty neposkytují, a že nelze přesně určit, na jak dlouho byl úvěr poskytnut, protože stvrzenky nelze přiřadit ke konkrétním fakturám. Tudíž požadavky vyvážejících výrobců musely být zamítnuty.

(31)

Pro všechny tři vyvážející výrobce byl stanoven jednoznačný model vývozních cen, který se u jednotlivých regionů významně lišil. Bylo skutečně zjištěno, že na trzích Spojeného království a Francie byly soustředěny významné objemy dovozů za nízké ceny. Tyto dva trhy odpovídaly za více než 50 % dovozů dotčeného výrobku do Společenství během období šetření.

(32)

Dumping zjištěný na těchto trzích by byl nesprávně zakryt použitým srovnáním váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen do všech členských států Evropské unie, protože ceny na dumpingových úrovních, které byly zjištěny u všech tří vyvážejících výrobců na trzích Spojeného království a Francie, byly celkově nebo částečně kompenzovány vyššími a převážně nedumpingovými cenami na jiných trzích ve Společenství. Tato metodika by proto nereflektovala celou míru prováděného dumpingu. Proto bylo považováno za vhodné promítnout do výpočtu dumpingu významné rozdíly v modelu vývozních cen mezi různými regiony.

(33)

V tomto případě nebylo vzájemné porovnání transakcí shledáno jako vhodná metoda alternativního srovnání, protože proces výběru jednotlivých transakcí byl pro provedení takového srovnání považován za příliš nepraktický a svévolný, v případě desítek tisíc vývozních a domácích transakcí.

(34)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení proto byl u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce porovnán vážený průměr běžné hodnoty s cenami všech jednotlivých vývozních transakcí do Společenství.

(35)

Na tomto základě jsou prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF na hranice Společenství před proclením následující:

(36)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla vysoká (100 % vývozu dotčeného výrobku z Koreji do Společenství), bylo zbytkové prozatímní dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí vypočítaného pro spolupracující společnost, tj. na úrovni stanovené pro LG Electronics Corporation, a to konkrétně ve výši 14,3 %.

(37)

Ve Společenství vyrábí obdobný výrobek pouze žadatel.

(38)

Žadatel během šetření náležitě spolupracoval. Vzhledem k tomu, že žadatel je výhradním výrobcem obdobného výrobku ve Společenství, představovala jeho výroba během období šetření 100 % výroby obdobného výrobku ve Společenství.

(39)

Žadatel tudíž tvoří jak výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení, tak výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Na žadatele se bude rovněž odkazovat jako na „výrobní odvětví Společenství“.

(40)

Během počáteční fáze (rok 2002) výrobní odvětví Společenství muselo obdobný výrobek pořizovat od mateřské společnosti v USA. Objemy pořízené z tohoto zdroje se od roku 2003, kdy výroba v nově vybudovaném závodu nabrala na tempu (viz níže uvedený 80 a 81 dole bod odůvodnění), prudce snižovaly. Pokud jde o posouzení situace výrobního odvětví Společenství (viz od níže uvedeného 48 dole. bodu odůvodnění), analýza se týká pouze vlastní výroby výrobního odvětví Společenství, a nikoliv jeho nákupů od mateřské společnosti.

(41)

Spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, na údajích o dovozních objemech dodaných od tří korejských spolupracujících vyvážejících výrobců, jež vyvážejí na trh Společenství, a na údajích o objemech dovozu na trh Společenství z USA získaných z nejpoužívanější databáze v této konkrétní obchodní oblasti. Během posuzovaného období nebyl obdobný výrobek dovezen do Společenství z žádné jiné země na světě.

(42)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství tvoří pouze jeden výrobce, a vzhledem k tomu, že trh Společenství pro dotčený výrobek a obdobný výrobek je zásobován pouze ze tří zdrojů (výrobním odvětvím Společenství, korejskými výrobci a USA), byly údaje týkající se podílů na trhu výrobního odvětví Společenství a USA prezentovány v indexované podobě za účelem ochrany důvěrných informací předložených výrobním odvětví Společenství podle článku 19 základního nařízení.

(43)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se trh Společenství pro dotčený výrobek a obdobný výrobek více než dvojnásobil. Spotřeba ve Společenství činila přibližně 213 000 kusů v roce 2002 a přibližně 456 000 kusů během období šetření. Konkrétně se zvýšila o 51 % v roce 2003, dále se zvýšila o 54 procentních bodů v roce 2004 a o 10 procentních bodů v období šetření.

(44)

Objem dovozu dotčeného výrobku z Korejské republiky do Společenství se mezi rokem 2002 a obdobím šetření masivně a trvale zvyšoval. Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se zvýšil o 157 %. V podrobném rozvedení se dovozy z dotčené země zvýšily o 66 % mezi rokem 2002 a rokem 2003, o dalších 77 procentních bodů v roce 2004 a o dalších 14 procentních bodů v období šetření.

(45)

Podíl na trhu ze strany vývozců v dotčené zemi se během posuzovaného období zvýšil o přibližně 13 procentních bodů a během období šetření dosáhl téměř 80 %. Korejští vývozci získali téměř 7 procentních bodů v roce 2003 a opět téměř 6 procentních bodů v roce 2004. Trh Společenství je proto charakterizován naprostou převahou korejských výrobců.

(46)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření klesla průměrná cena dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z Korejské republiky o 11 %, i když se pravidelně každý rok neustále zlepšovala funkčnost modelů nabízených k prodeji. Pokles cen se konkrétně soustředil do roku 2003 ve srovnání s rokem 2002. Po roce 2003 zůstaly průměrné ceny na stejné výši (viz tabulka výše).

(47)

U srovnatelných modelů dotčeného výrobku a obdobného výrobku bylo provedeno srovnání mezi průměrnými prodejními cenami vyvážejících výrobců a průměrnými prodejními cenami výrobního odvětví Společenství. Za tímto účelem byly porovnávány ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a to bez jakýchkoli slev a daní s cenami CIF na hranice Společenství vyvážejících výrobců z Korejské republiky, řádně upravenými s ohledem na náklady na vykládku a celní odbavení. Srovnání ukázalo, že během období šetření docházelo u dotčeného výrobku pocházejícího z Korejské republiky a prodávaného ve Společenství k cenovému podbízení pod ceny výrobního odvětví Společenství přibližně o 34 % až 42 %, v závislosti na dotčeném vývozci.

(48)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise přezkoumala veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které mají vliv na stav výrobního odvětví Společenství.

(49)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství tvoří pouze jeden výrobce, jsou údaje týkající se výrobního odvětví Společenství prezentovány v indexované podobě a/nebo v rozpětích za účelem ochrany důvěrných informací podle článku 19 základního nařízení. Rovněž je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Společenství zahájilo výrobu v dubnu roku 2002, což vysvětluje, že trendy újmy popsané níže obecně vykazují ostré pohyby mezi rokem 2002 a rokem 2003, což může být směrem nahoru (jako například u objemu výroby) nebo směrem dolů (jako například u investic).

(50)

Výroba výrobního odvětví Společenství se v roce 2003 zvýšila o 205 %, dále se zvýšila o 136 procentních bodů v roce 2004, kdy dosáhla vrcholu, a klesla o 36 procentních bodů v období šetření. Během období šetření se objem produkce výrobního odvětví Společenství pohyboval v rozmezí 70 000 až 100 000 kusů.

(51)

Výrobní kapacita se nejprve zvýšila o 125 % v roce 2003, dále se zvýšila o 113 procentních bodů v roce 2004 a v období šetření zůstala na této úrovni. Během období šetření se výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství pohybovala v rozmezí 100 000 až 150 000 kusů.

(52)

Využití kapacity se zvýšilo o 36 % v roce 2003, kdy dosáhlo svého vrcholu. V roce 2004 se snížilo o 5 procentních bodů a o dalších 11 procentních bodů v období šetření. Během období šetření se využití kapacity výrobního odvětví Společenství pohybovalo v rozmezí 60 % až 90 %.

(53)

Během období šetření představovaly zásoby hotových výrobků přibližně 30 % celkového výrobního objemu výrobního odvětví Společenství, což je stav zásob, který je považován za vysoký a nadměrný. Stav konečných zásob výrobního odvětví Společenství se nejprve snížil o 29 % v roce 2003, poté se prudce zvýšil o 140 procentních bodů v roce 2004 a v období šetření se zvýšil o dalších 27 procentních bodů ve srovnání s rokem 2004. Během období šetření se zásoby výrobního odvětví Společenství pohybovaly v rozmezí 10 000 až 30 000 kusů.

(54)

Prodej vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se nejprve zvýšily o 284 % v roce 2003, dále se zvýšily o 37 procentních bodů v roce 2004, ale klesly o 6 procentních bodů v období šetření. Během období šetření se objem prodejů výrobního odvětví Společenství pohyboval v rozmezí 50 000 až 90 000 kusů.

(55)

Index ukazující vývoj podílu výrobního odvětví Společenství na trhu se zvýšil o 154 % v roce 2003, kdy dosáhl vrcholu, poté klesl o 48 procentních bodů v roce 2004 a o dalších 13 procentních bodů v období šetření. Během období řešení se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu pohyboval v rozmezí 10 % až 20 %.

(56)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření, kdy se spotřeba Společenství zvýšila o 64 procentních bodů, se objem prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství zvýšil o pouhých 31 procentních bodů. Výrobní odvětví Společenství ztratilo přibližně 4 procentní body podílu na trhu, zatímco dumpingové dovozy získaly přibližně 6 procentních bodů podílu na trhu mezi rokem 2003 a obdobím šetření.

(57)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství se nejprve zvýšila o 110 % mezi rokem 2002 a 2003, dále se zvýšila o 102 procentních bodů v roce 2004, ale klesla o 14 procentních bodů v období šetření. Během období šetření se zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství pohybovala v rozmezí 300 až 500 osob.

(58)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Společenství, měřená jako výstup (kusy) na zaměstnanou osobu za rok, nejprve od roku 2002 do roku 2003 značně vzrostla o 46 %, v roce 2004 klesla o 5 procentních bodů a o dalších 5 procentních bodů klesla v období šetření. Během období šetření se produktivita výrobního odvětví Společenství pohybovala v rozmezí 100 až 300 kusů na osobu.

(59)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se průměrná mzda na osobu snížila o 16 %. Konkrétně se snížila o 3 % v roce 2003, o dalších 11 procentních bodů v roce 2004 a konečně o 2 procentní body v období šetření.

(60)

Jednotkové ceny prodejů vlastní výroby výrobního odvětví Společenství odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se mezi rokem 2002 a obdobím šetření snížily o 4 %, i když rok co rok docházelo k neustálému zlepšování funkčností modelů nabízených k prodeji. V období let 2002 až 2004 zůstaly ceny přibližně na stejné úrovni, ale během období šetření zaznamenaly pokles o 4 procentní body. Během období šetření se průměrná jednotková cena výrobního odvětví Společenství pohybovala v rozmezí 500 až 1 500 EUR.

(61)

Šetření ukázalo, že dumpingové dovozy se v období šetření podbízely pod průměrnou sníženou prodejní cenu výrobního odvětví Společenství o 34 až 42 %. U jednotlivých druhů bylo však zjištěno, že v některých případech byly ceny nabízené dotčenými vyvážejícími výrobci významně nižší než výše uvedené průměrné cenové podbízení pod ceny výrobního odvětví Společenství. Kombinace tohoto cenového podbízení, jež bylo stanoveno spíše na úrovni jednotlivého druhu výrobku, a rostoucí podíl dumpingových dovozů na trhu určitě zvýšily tlak na ceny, a tím ovlivnily domácí ceny výrobního odvětví Společenství.

(62)

Během posuzovaného období zůstala ziskovost vlastních prodejů výrobního odvětví Společenství uskutečněných ve Společenství, vyjádřená jako procento čistých prodejů, během celého období 2002 až do období šetření negativní. V roce 2002 byly ztráty velmi vysoké vzhledem ke skutečnosti, že v tomto roce výrobní zařízení zahájilo činnost. Ziskovost v roce 2003 dosáhla téměř vyrovnané úrovně, ale následně se v roce 2004 zhoršila a v období šetření opět dosáhla významných ztrát.

(63)

Návratnost investic („ROI“) vyjádřená jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic se řídila ve velké míře výše uvedeným trendem ziskovosti. Během posuzovaného období zůstala rovněž negativní. Nejprve se v roce 2003 značně zlepšila, ale poté se v roce 2004 a v období šetření zhoršila.

(64)

Čistý peněžní tok z provozních činností zůstal během posuzovaného období rovněž negativní. Od své velmi nízké úrovně v roce 2002 se zlepšil až na úroveň blízké nule, než se opět zhoršil v roce 2004 a v období šetření. Vzhledem ke své slabé návratnosti nebylo výrobní odvětví Společenství schopné dále navýšit svůj kapitál od skupiny, do níž patří, a muselo odložit své plány na další rozšíření výroby. V nadnárodní skupině, jako je ta, do které výrobní odvětví patří, se finanční zdroje obvykle přidělují subjektům s největší ziskovostí.

(65)

Roční investice výrobního odvětví Společenství do výroby dotčeného výrobku se v roce 2003 značně snížily ve srovnání s rokem 2002, což byl rok, kdy se zahájila výroba a realizovaly se významné investice. V roce 2004 a v období šetření zůstal tok ročních investic do výroby obdobného výrobku velmi stabilní.

(66)

Pokud jde o dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, nelze s ohledem na objem a ceny dovozů z dotčené země tento dopad považovat za zanedbatelný.

(67)

Protože nejsou k dispozici žádné údaje o existenci dumpingu před vznikem posuzované situace v současném řízení, pokládá se tato záležitost za irelevantní.

(68)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z Korejské republiky významně zvýšil o 157 % a podíl těchto dovozů na trhu Společenství se zvýšil o přibližně 13 procentních bodů. Průměrné ceny dumpingových dovozů z Korejské republiky byly průběžně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období. Navíc se během období šetření ceny dovozů z dotčené země významně podbízely cenám výrobního odvětví Společenství. Na základě váženého průměru se cenové podbízení během období šetření pohybovalo v rozmezí 34 % až 42 %, v závislosti na dotčeném vývozci, zatímco u některých modelů bylo cenové podbízení v některých případech dokonce vyšší.

(69)

V posuzovaném období byla rovněž zjištěna zhoršující se situace výrobního odvětví Společenství. Když ponecháme stranou rok 2002, který byl rokem, kdy výrobní odvětví Společenství zahájilo svou činnost, většina ukazatelů o újmě se mezi rokem 2003 a obdobím šetření vyvíjela negativně: využití kapacity kleslo o 16 procentních bodů, konečné zásoby se zvýšily o 167 procentních bodů, Společenství ztratilo 61 procentních bodů podílu na trhu, produktivita klesla o 10 procentních bodů, jednotkové ceny prodejů klesly o 5 procentních bodů a ziskovost, návratnost investic a peněžní toky se zhoršily oproti již negativnímu výchozímu bodu.

(70)

Některé ukazatele zaznamenaly mezi rokem 2003 až obdobím šetření jasný pozitivní vývoj. Objem výroby se zvýšil o 100 procentních bodů, objem prodejů výrobního odvětví na trhu Společenství se zvýšil o 31 procentních bodů a zaměstnanost se zvýšila o 88 procentních bodů. Tento vývoj je považován za normální pro výrobní zařízení, které začalo svou činnost před nedávnem a které se snaží využít svůj fixní kapitál v co největší míře, aby absorbovalo své fixní náklady. Tato zvýšení však nebyla postačující, aby zabránila ztrátě podílu na trhu při dokonce rychlejším růstu trhu a pomohla dosáhnou přiměřeného ziskového rozpětí.

(71)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl vyvozen předběžný závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(72)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise prošetřila, zda dumpingové dovozy způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Přezkoumány byly i jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly výrobní odvětví Společenství zároveň poškodit, aby případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebyla připisována dumpingovým dovozům.

(73)

Významné zvýšení objemu dumpingových dovozů o 157 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření a jejich odpovídajícího podílu na trhu Společenství, tj. zvýšení o přibližně 13 procentních bodů, jakož i zjištěné cenové podbízení (mezi 32 % až 42 % během období šetření) probíhalo souběžně se zhoršováním hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Mezi rokem 2003 a obdobím šetření kleslo využití kapacity o 16 procentních bodů, konečné zásoby se zvýšily o 167 procentních bodů, Společenství ztratilo 61 procentních bodů podílu na trhu, produktivita klesla o 10 procentních bodů a jednotkové ceny prodejů klesly o 5 procentních bodů. Tento vývoj by měl být posuzován v souvislosti s rychle rostoucím trhem Společenství v období od roku 2002 do období šetření. Kromě toho byly dumpingové ceny v průměru nižší než ceny výrobního odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období a tlačily tyto ceny směrem dolů. Výsledný pokles cen výrobního odvětví Společenství v době, kdy výrobní náklady zůstávaly stejné, dal podnět ke zjištěnému poklesu ziskovosti, návratnosti investic a peněžních toků oproti již negativnímu výchozímu bodu. Má se proto předběžně za to, že dumpingové dovozy měly významný negativní dopad na stav výrobního odvětví Společenství.

(74)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, souvisela s růstem cen určitých surovin, který byl zaznamenán od roku 2003.

(75)

Cena určitých surovin, jako je ocel a polyuretan, se skutečně od roku 2003 zvýšila. Je však třeba připomenout, že u surovin pořízených od dodavatelů z oblasti amerického dolaru byl tento dopad poněkud ztlumen posílením eura vůči americkému dolaru, které bylo během stejného období zaznamenáno. Kromě toho jsou základní suroviny používané ve výrobním procesu obdobného výrobku mezinárodně kótované komodity a jak výrobní odvětví Společenství, tak jeho korejští konkurenti jsou velké skupiny s podobně velkou kupní silou. Proto pořizují suroviny za podobné ceny. Pokud je zde nějaký rozdíl, tak výrobci vycházející z měny eura, jako je výrobní odvětví Společenství, mají vzhledem k pohybům korejského wonu vůči americkému dolaru během posuzovaného období nad korejskými konkurenty výhodu, a to v podílu surovin pořízených od dodavatelů z oblasti amerického dolaru. Kromě toho šetření prokázalo, že výrobní jednotkové náklady výrobního odvětví Společenství nejprve v roce 2003 prudce klesly v porovnání s rokem 2002 v souvislosti s rostoucím objemem činnosti nově vybudovaného závodu, a poté zůstaly během období 2003 až období šetření na stejné výši. Prudké zhoršení ziskovosti zaznamenané mezi rokem 2003 a obdobím šetření se tudíž nedá připsat žádnému skluzu výrobních nákladů, ale spíše poklesu prodejních cen. Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství skutečně klesly o 5 procentních bodů mezi rokem 2003 a obdobím šetření v důsledku poklesu cen a snížení cen způsobených dumpingovými dovozy. Růst cen surovin tudíž sehrál v souvislosti s újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, pouze omezenou úlohu, pokud vůbec nějakou, a v míře, která není taková, aby narušila příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(76)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že jakákoliv újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, souvisela se zvýšením zaznamenaném v objemu prodejů v rámci skupiny realizovaných výrobním odvětvím Společenství.

(77)

Jako kterákoli společnost, která je součástí nadnárodní skupiny, realizovalo výrobní odvětví Společenství v průběhu období od roku 2002 do období šetření několik prodejů stranám ve spojení za vnitropodnikové ceny. V letech 2002, 2003, 2004 a v období šetření představovaly tyto prodeje v rámci společnosti pouze 2 % v roce 2002, 5 % v roce 2003, 15 % v roce 2004 a 12 % v období šetření z celkových prodejů výrobního odvětví Společenství. Kromě toho byly tyto prodeje určeny ve 100 % výši na trhy mimo EU. Objem prodejů, který je analyzován v 54. bodu odůvodnění výše, ceny prodejů analyzované v 60. bodu odůvodnění výše a ziskovost analyzovaná v 62. bodu odůvodnění výše, se týkají výhradně prodejů vlastního zboží odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Jakýkoli negativní vliv na ceny vyplývající z prodejů zákazníkům ve spojení byl proto z analýzy újmy eliminován. Toto tvrzení se tudíž zamítá.

(78)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že újmu si výrobní odvětví Společenství způsobilo samo, a to dovozy VPZ z dotčené země.

(79)

Na rozdíl od tvrzení výše uvedené strany výrobní odvětví Společenství z dotčené země v období od roku 2002 do období šetření dotčený výrobek nedováželo, ani na základě dohody o dodávkách VPZ ani jiným způsobem. Toto tvrzení se tudíž zamítá.

(80)

Jak je uvedeno v 42. bodu odůvodnění výše, je trh Společenství zásobován pouze ze tří zdrojů: korejskými vyvážejícími výrobci, výrobním odvětvím Společenství a USA. Objem celkových dovozů (včetně dovozů výrobním odvětvím Společenství) pocházejících z USA klesl o 49 % v roce 2003, zůstal na této úrovni v roce 2004 a mírně se zvýšil o 4 procentní body v období šetření. Odpovídající podíl dovozů z USA na trhu se snížil o 66 % v roce 2003, o dalších 9 procentních bodů v roce 2004 a zůstal na této úrovni v období šetření. Během období šetření se podíl dovozů (včetně dovozů realizovaných výrobním odvětvím Společenství) z USA na trhu pohyboval v rozmezí 5 % až 10 %. Tyto objemy a vývoj podílů na trhu ovlivňují následující dva důvody: pořizování obdobného výrobku ze strany žadatele ze své mateřské společnosti v USA během zahajovací fáze provozní činnosti a dopad zvyšujících se objemů dumpingových dovozů od korejských výrobců na trh Společenství.

(81)

Výroba výrobního odvětví Společenství nabrala v roce 2002 a 2003 na výkonu. Žadatel proto výrazně snížil dodávky od své mateřské společnosti v USA. V roce 2002 výrobní odvětví Společenství pořídilo 62 % svých celkových prodejů od americké mateřské společnosti. Tento poměr rapidně klesl na 3 % v roce 2003 a činil 6 % v roce 2004 a 8 % v období šetření. Dovozy výrobního odvětví Společenství z jeho americké mateřské společnosti představovaly přibližně 57 % celkových statistických dovozních objemů pocházejících z USA v roce 2002, 6 % v roce 2003, 19 % v roce 2004 a 23 % v období šetření. Připomíná se, že dovozy realizované žadatelem z USA byly během období od roku 2003 do období šetření omezeny, pokud jde o objem, a že se, jak zmiňuje níže uvedená tabulka, ceny celkových dovozů z USA (vlastní dovozy žadatele a ostatní dovozy) realizovaly za ceny vyšší než za ceny jak korejského výrobního odvětví, tak výrobního odvětví Společenství.

(82)

Vzhledem ke klesajícímu objemu dovozu, podílu na trhu a relativně vysokým cenám byl vyvozen závěr, že dovozy z USA, ať samotnou společností Whirlpool nebo nezávislým konkurentem, nezpůsobily výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu.

(83)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že jakákoli újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla způsobená zahájením činnosti nově vybudovaného výrobního zařízení.

(84)

Zmíněná zúčastněná strana dále tvrdila, že první obdobné výrobky vyrobené v zařízení výrobního odvětví Společenství se dostaly na trh někdy v dubnu 2003. Toto tvrzení je chybné. Zařízení zahájilo činnost v dubnu 2002 a tyto výrobky byly prodávány již v roce 2002. Jak uvádí 62 nahoře bod odůvodnění výše, byla ziskovost výrobního odvětví v roce zahájení výroby (2002) skutečně velmi nepříznivá. Avšak již v roce 2003 se ziskovost výrazně zvýšila a téměř dosáhla vyrovnané úrovně. V roce 2004 a v období šetření se ziskovost opět zhoršila. Tvrzení této účastněné strany neuvádí žádné vysvětlení, pokud jde o důvody, proč se po předvídatelně obtížném období zahájení činnosti v roce 2002 ziskovost výrazně zlepšila (2003), před tím, než se v roce 2004 a v období šetření opět zhoršila. Toto tvrzení se tudíž zamítá.

(85)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že při posuzování situace působící újmu výrobnímu odvětví Společenství by se pozornost měla věnovat rovněž účinku prodejů jiných druhů chladniček, protože odběratelé, kteří plánují koupi chladničky, mohou při rozhodování o nákupu vybírat ze všech typů chladniček.

(86)

V 9. až 17. bodu odůvodnění výše bylo stanoveno, že trh Společenství pro dotčený výrobek a obdobný výrobek tvoří trh, který je autonomní a odlišný od trhů jiných chladniček. Otázka hospodářské soutěže mezi tímto trhem a trhem jakéhokoli jiného výrobku je proto irelevantní a tvrzení se zamítá. V každém případě byla analýza stavu výrobního odvětví Společenství v 48. až 71. bodu odůvodnění výše provedena výhradně na základě údajů týkajících se chladniček typu side by side.

(87)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nebyla způsobena dumpingem, ale spíše způsobená vlastní vinou, a to z důvodu řady chybných strategických rozhodnutí. Tato zúčastněná strana v dané souvislosti zmínila údajně špatný design dveří (oblé dveře), drahé vnější materiály (tj. nerezavějící ocel) a delší cyklus obnovy výrobku.

(88)

Ohledně prvního bodu je zapotřebí poznamenat, že výrobní odvětví Společenství vždy vyrábělo a nabízelo modely jak s oblými, tak plochými dvířky. Dále údaje o prodejích výrobního odvětví Společenství a studie trhu ukazují, že odběratelé na rozdíl od tvrzení výše uvedené strany jednoznačně upřednostňují modely s oblými dvířky. Závěrem se poznamenává, že výše uvedená strana sama nedávno zavedla řadu modelů s oblými dvířky, což je rozhodnutí, které odporuje jejím výše uvedeným tvrzením.

(89)

Ohledně druhého bodu šetření zjistilo, že výrobní odvětví Společenství nepoužívá pouze nerezavějící ocel pro vnější povrchovou úpravu obdobného výrobku, ale rovněž levnější materiály. V každém případě porovnání nákladů na nerezavějící ocel použitou výrobním odvětvím Společenství s náklady na její nejbližší náhrady, jak je používají korejští vyvážející výrobci, ukázalo, že rozdíl by činil přibližně 1 % celkových výrobních nákladů. Podle těchto informací nemohou být náklady na vnější povrchovou úpravu z nerezavějící oceli jedinou příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(90)

Ohledně třetího bodu výrobní odvětví Společenství zavádí cyklus obnovy výrobku v délce jednoho až dvou let, zatímco výše uvedená zúčastněná strana mění modely každý rok. Cyklus obnovy výrobku je ve výrobním odvětví Společenství skutečně o něco pomalejší než v případě výše uvedené zúčastněné strany, ale je v souladu s cyklem amerických výrobců. Výše uvedená zúčastněná strana neposkytla žádné podstatné důkazy k tomu, proč a jak by kratší cyklus obnovy výrobku v délce jednoho roku místo dvou let automaticky vyvolal vyšší objemy prodejů a vyšší zisky. Místo toho výrobní odvětví Společenství poskytlo důkazy o tom, že obchodní partneři a maloobchodníci neupřednostňují příliš časté obnovy výrobního sortimentu z důvodu vysokých nákladů na vystavení zboží a vydání příslušných katalogů.

(91)

Otázka údajně chybného designu a chybných marketingových rozhodnutí tudíž sehrála v újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, okrajovou roli, zda-li vůbec nějakou, a to v té míře, která není taková, aby narušila příčinnou souvislost.

(92)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že i) nekonkurovala výrobnímu odvětví Společenství ve stejném výrobním sortimentu; ii) činit závěry ze srovnání průměrných cen bylo zavádějící; a iii) v důsledku toho nemohla způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(93)

Shoda, pokud jde o působnost dotčeného výrobku a obdobného výrobku, byla definována v 9. až 17. bodu odůvodnění výše. Každý takto definovaný trh samozřejmě zahrnuje několik druhů, modelů či kvalit. Tyto různé modely však sdílejí stejné fyzické či technické vlastnosti, jakož i koncové užití, a jeden segment nelze jasně oddělit od druhého, protože sousedící segmenty se často překrývají. Výpočty o podbízení byly provedeny na modelovém základě (viz 47 nahoře bod odůvodnění výše), a nikoli jenom na základě průměrné ceny. Podbízení se cenám výrobního odvětví Společenství ze strany vývozních cen tohoto vyvážejícího výrobce bylo prokázáno v podstatě u všech porovnávaných modelů. Tvrzení se tudíž zamítá.

(94)

Analýza uvedená výše prokázala, že mezi rokem 2002 a obdobím šetření došlo k podstatnému zvýšení objemu a podílu dovozů pocházejících z dotčené země na trhu, společně s podstatným snížením jejich prodejních cen a s vysokým cenovým podbízením v průběhu období šetření. Toto zvýšení podílu korejských dovozů za nízké ceny na trhu proběhlo souběžně s poklesem podílu výrobního odvětví Společenství na trhu a se snížením jednotkové ceny prodejů, jakož i s poklesem ziskovosti, návratnosti investic a peněžních toků z provozních činností.

(95)

Na druhé straně ukázalo přezkoumání jiných činitelů, které mohly újmu výrobnímu odvětví Společenství způsobit, že žádný z těchto činitelů nemohl mít významný nepříznivý dopad.

(96)

Na základě výše uvedené analýzy, která náležitě rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na stav výrobního odvětví Společenství od účinků dumpingových dovozů působících újmu, byl vyvozen předběžný závěr, že dumpingové dovozy pocházející z dotčené země způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(97)

Komise přezkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a příčinných souvislostech existovaly přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že by nebylo v zájmu Společenství přijmout opatření v tomto konkrétním případu. Za tímto účelem a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení Komise posoudila pravděpodobný dopad opatření na všechny dotčené strany.

(98)

Jak je uvedeno v 39. bodu odůvodnění výše, výrobní odvětví Společenství se skládá z jedné společnosti, která má jedno výrobní zařízení v Itálii a zaměstnává 300 až 500 osob přímo zapojených do výroby, prodeje a správy obdobného výrobku. Jestliže budou opatření uložena, očekává se, že se objemy prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství zvýší. Proto se očekává, že zvýšení výroby, využití výrobní kapacity a produktivity a výsledný pravděpodobný pokles jednotkových nákladů umožní, aby si výrobní odvětví Společenství zlepšilo svou finanční situaci a aby současně nabídlo konkurenčnější ceny. To by snížilo podstatný rozdíl zjištěný mezi cenami výrobního odvětví Společenství a cenami korejských výrobců.

(99)

Na druhé straně, pokud antidumpingová opatření nebudou uložena, je pravděpodobné, že nepříznivý vývojový trend výrobního odvětví Společenství bude pokračovat. Výrobní odvětví Společenství bude pravděpodobně i nadále ztrácet podíly na trhu a bude se zhoršovat jeho ziskovost. To se vší pravděpodobnosti povede k omezení výroby a investic, k uzavření určitých výrobních kapacit a k dalšímu snížení počtu pracovních míst ve Společenství.

(100)

Závěrem lze říci, že uložení antidumpingových opatření by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství zotavit se z účinků zjištěného dumpingu působícího újmu.

(101)

Dva dodavatelé výrobního odvětví Společenství, kteří dodávají dvě hlavní suroviny zpracovávané výrobním odvětvím Společenství, spolupracovali v řízení a vyjádřili svoji podporu podnětu podanému výrobním odvětvím Společenství. Tito dva dodavatelé jsou reprezentativní, protože dvě suroviny uvedené výše představují přibližně 30 % celkového pořízení surovin ze strany výrobního odvětví Společenství. Pokud jde o výrobu obdobného výrobku, představovaly dodávky surovin a součástí výrobnímu odvětví Společenství průměrně asi 2 % příslušného celkového obratu těchto dvou společností a 22 přímých pracovních míst.

(102)

Uložení opatření by umožnilo spolupracujícím dodavatelům zvýšit jejich obrat, ziskovost a zaměstnanost.

(103)

Různé výrobní federace (Conseil Européen de la construction d’appareils domestiques-CECED a Associazione Nazionale Industrie Apparecchi Domestici e Professionali-ANIE) předložily písemná podání ve prospěch antidumpingových opatření v tomto konkrétním řízení.

(104)

Podobně, aby se zvýšilo veřejné povědomí o účinku, který vyvolaly dumpingové dovozy z Korejské republiky ve smyslu poklesu cen, vyjádřili svou podporu podnětu podanému žadatelem významní výrobci bílého zboží (Electrolux, Bosch-Siemens), ačkoliv nejsou výrobci obdobného výrobku ve Společenství. Jedna z těchto společností uvedla, že vážně zvažovala zahájení své vlastní výroby obdobného výrobku ve Společenství, ale svůj plán musela odložit z důvodu dumpingových dovozů pocházejících z Korejské republiky. Je zapotřebí poznamenat, že jak Electrolux, tak Bosch-Siemens dovážely obdobný výrobek během období šetření z USA, a proto byly přímo ovlivněny nekalými obchodními praktikami korejských vyvážejících výrobců. V každé z výše uvedených dvou společností lze přibližně 30 až 50 pracovních míst ve Společenství přiřadit činnostem souvisejícím s dovozem a dalším prodejem obdobného výrobku.

(105)

Výrobní odvětví bílého zboží by proto celkově podpořilo uložení antidumpingových opatření.

(106)

Většina dovozů dotčeného výrobku se provádí prostřednictvím dovozců ve spojení, kteří jsou dceřinnými společnostmi tří spolupracujících korejských výrobců. Tito dovozci ve spojení jsou proti jakémukoli antidumpingovému opatření. V průběhu období šetření 26 spolupracujících dovozců ve spojení dovezlo do Společenství přibližně 96 % celkového objemu dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země. Činnosti týkající se dovozu a dalšího prodeje dotčeného výrobku představují přibližně 4 % celkového obratu těchto společností. Pokud jde o pracovní sílu, je z celkového počtu přibližně 4 000 osob zaměstnaných těmito dovozci ve spojení 170 osob přímo zapojených do obchodování a dalšího prodeje dotčeného výrobku ve Společenství.

(107)

Pokud jde o případný vliv opatření na tyto dovozce, je třeba poznamenat, že šetření zaprvé prokázalo, že trh dotčeného výrobku a obdobného výrobku ve Společenství představuje rychle rostoucí trh. Kromě toho je výše navrhovaných cel mírná a vzhledem k tomu, že opatření jsou založena na dumpingových rozpětích, úplně neodstraní podstatný rozdíl, který byl zaznamenán mezi korejskými vývozními cenami a cenami výrobního odvětví Společenství. Jinými slovy, i když budou korejské vývozní ceny upraveny dle zjištěného dumpingu, stále se budou podbízet současným cenám výrobního odvětví Společenství. V důsledku předcházejících úvah není jisté, zda opatření vyvolají pokles objemu prodejů korejských vyvážejících výrobců. Naopak, vzhledem k rychle rostoucímu trhu by bylo možné pozorovat stabilizaci objemů těchto prodejů, které by nemusely významně ovlivnit současnou situaci dovozců ve spojení. Kromě toho, jak uvádí předchozí bod odůvodnění, dovoz dotčeného výrobku představuje v každém případě pouze 4 % obratu těchto společností.

(108)

Z těchto důvodů je proto vyvozen předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření nebude pravděpodobně mít závažný nepříznivý dopad na situaci dovozců ve Společenství, kteří jsou ve spojení.

(109)

V průběhu období šetření dovezl jediný spolupracující dovozce, který není ve spojení, do Společenství přibližně 2 % celkového objemu dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země. Tento dovozce tedy dovezl přibližně 50 % objemů, které nejsou z Korejské republiky dováženy prostřednictvím dovozců ve spojení. To je považováno za reprezentativní vykreslení situace dovozců, kteří nejsou ve spojení. Tato spolupracující strana, která dovážela dotčený výrobek podle dohody o dodávkách od výrobců původních zařízení od jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce z Korejské republiky za účelem dalšího prodeje ve Společenství pod vlastní ochrannou značkou, naznačila, že chce zůstat neutrální, pokud jde o podnět podaný žadatelem, a možná zváží zahájení vlastní výroby obdobného výrobku ve Společenství, v závislosti na výsledcích současného řízení. Činnost související s dalším prodejem dotčeného výrobku představuje zanedbatelnou výši celkového obratu společnosti. Pokud jde o pracovní sílu, přímo zapojeno do obchodování a dalšího prodeje dotčeného výrobku je méně než 10 osob.

(110)

Jak je zřejmé ze 107. bodu odůvodnění výše, antidumpingová opatření v současném případě nemusejí vést k poklesu objemu prodejů dotčeného výrobku, ale spíše ke stabilizaci tohoto objemu dovozů. Vzhledem k oslabené pozici tohoto dovozce, který není ve spojení, v rámci současného řízení a k zanedbatelnému podílu činnosti související s dalším prodejem ve Společenství na jeho obratu, je předběžně vyvozen závěr, že uložení antidumpingových opatření bude mít pravděpodobně okrajový dopad na situaci dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení.

(111)

Vzhledem ke specifičnosti trhu dotčeného tímto řízením se požadovala spolupráce ze strany maloobchodníků a sdružení odběratelů. Odezva však byla velmi malá. Pouze dva maloobchodníci nabídli spolupráci. Žádný z nich nebyl otevřeně proti podnětu. V průběhu období šetření činil objem prodejů chladniček typu side by side těchto dvou spolupracujících maloobchodníků přibližně 4 % celkové spotřeby Společenství. Obrat z prodeje dotčeného výrobku a obdobného výrobku představoval 0,1 % celkového obratu těchto obchodníků a během období šetření vytvořil hrubý zisk ve výši přibližně 10 % čistých prodejů. Na základě relativních obratů se počet pracovních míst přidělených dotčenému výrobku odhadoval během období šetření na přibližně 50.

(112)

Jak je uvedeno v 107. bodu odůvodnění výše, antidumpingová opatření mohou v tomto případě vyvolat stabilizaci objemu prodejů pocházejících z dotčené země. Cenový dopad takového scénáře by pravděpodobně byl následující. Korejské vývozní ceny CIF na hranice Společenství by podléhaly clu v rozmezí od 4,4 % do 14,3 %. Mezi tuto úroveň dodávky a konečnou odběratelskou cenu by bylo třeba připočíst různé náklady, včetně, mimo jiné, nákladů na dodání a přirážek dovozců a nákladů na dodání a přirážek maloobchodníků. Tyto přirážky mohou vést ke konečné odběratelské ceně, která je přibližně o 100 % vyšší než výše uvedená cena CIF. V důsledku toho by dopad antidumpingového cla na konečnou odběratelskou cenu činil v procentním vyjádření přibližně polovinu sazby antidumpingového cla. Vzhledem k dominantnímu podílu korejských vyvážejících výrobců na trhu určují tito výrobci, a budou pravděpodobně určovat i nadále, orientační prodejní cenu na trhu Společenství. Jak je uvedeno ve 98. až 107. bodu odůvodnění výše, výrobní odvětví Společenství by se mohlo v důsledku uložených opatření dostat do postavení, kdy by určovalo svoji cenu konkurenčnějším způsobem. Avšak vzhledem k jeho relativně malému podílu na trhu budou mít opatření malý vliv na průměrnou odběratelskou cenu tohoto konkrétního výrobku ve Společenství. Je nepravděpodobné, že bude cena dovozů z USA navrhovanými opatřeními nějak ovlivněna. V důsledku uložených opatření by se mohlo pozorovat mírné zvýšení odběratelské ceny, a to v maximální výši 2 % až 7 %.

(113)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k celkově nízké míře spolupráce není pravděpodobné, že by navrhovaná opatření podstatně ovlivnila situaci maloobchodníků a odběratelů ve Společenství.

(114)

Účinky uložených opatření by dle očekávání mohly výrobnímu odvětví Společenství poskytnout příležitost k opětovnému získání ztracených prodejů a podílů na trhu a ke zvýšení ziskovosti. S ohledem na zhoršující se stav výrobního odvětví Společenství existuje skutečné riziko, že by v důsledku nepřijetí opatření výhradní výrobce mohl své výrobní zařízení uzavřít a propustit zaměstnance. Dodavatelé výrobního odvětví Společenství by rovněž těžili z uložených opatření. Výrobní odvětví bílého zboží tato opatření všeobecně podporuje. Spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení, a maloobchodníci zůstali v tomto řízení neutrální. I když se mohou omezeně objevit určité nepříznivé vlivy v podobě stabilizace dovážených objemů, bude jejich rozsah značně převážen očekávaným příznivým výsledkem pro výrobní odvětví Společenství. S ohledem na výše uvedené byl vyvozen předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by ve stávajícím případě opatření neměla být uložena a uplatněná opatření nebyla v zájmu Společenství.

(115)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství by prozatímní opatření měla být uložena s cílem zabránit další újmě výrobního odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(116)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření by měla být dostatečná, aby odstranila újmu výrobního odvětví Společenství způsobenou dumpingovými dovozy bez překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu nezbytné výše cla pro odstranění následků dumpingu působícího újmu se přihlíželo k tomu, že jakákoli opatření by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze v rozumné míře dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. za neexistence dumpingových dovozů.

(117)

Na základě dostupných údajů, bylo předběžně zjištěno, že ziskové rozpětí ve výši 6 % obratu by mohlo být považováno za vhodnou úroveň, které by výrobní odvětví Společenství mohlo dle očekávání při neexistenci dumpingu způsobujícího újmu dosáhnout. Šetření zjistilo, že společnost Whirlpool dosáhla přibližně tohoto ziskového rozpětí v USA u prodejů chladniček typu side by side a tohoto obratu rovněž dosáhla u jiných srovnatelných segmentů ve Společenství, které nebyly vystaveny dumpingovým dovozům.

(118)

Nezbytný nárůst cen byl poté stanoven na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny stanovené pro výpočet cenového podbízení s cenou obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nezpůsobuje újmu, a to pro každou jednotlivou transakci. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby zohlednila výše uvedené ziskové rozpětí. Jakýkoli rozdíl vyplývající z tohoto srovnání byl poté vyjádřen jako procento celkové dovozní hodnoty CIF.

(119)

Výše uvedené cenové srovnání ukázalo následující rozpětí újmy:

(120)

Vzhledem k tomu, že úroveň pro odstranění újmy byla vyšší než stanovené dumpingové rozpětí, prozatímní opatření by měla být stanovena na základě dumpingového rozpětí.

(121)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se má za to, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo na úrovni nejnižších zjištěných rozpětí dumpingu a újmy, v souladu s pravidlem menšího cla.

(122)

Prozatímní antidumpingová cla by tedy měla být následující:

(123)

Jednotlivé sazby antidumpingových cel pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů současného šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výhradně pro dovozy výrobků pocházejících z Korejské republiky a vyrobené těmito společnostmi, konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nebyly konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými společnostmi, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celostátní celní sazbě.

(124)

Všechny žádosti požadující uplatňování sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu společnosti nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně adresovány Komisi se všemi náležitými informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejícími např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude případně odpovídajícím způsobem pozměněno aktualizací seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(125)

V zájmu řádné správy je třeba stanovit lhůtu, během níž mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přezkoumána pro účel konečných opatření,