ISSN 1725-5074 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 344 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 48 |
|
|
II Akty, jejichž zveřejnění není povinné |
|
|
|
Komise |
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2005 o harmonizaci frekvenčního pásma 169,4 až 169,8125 MHz ve Společenství (oznámeno pod číslem K(2005) 5503) ( 1 ) |
|
|
Oprava |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty, jejichž zveřejnění je povinné
27.12.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 344/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 2110/2005
ze dne 14. prosince 2005
o přístupu k vnější pomoci Společenství
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 179 a 181a této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Obvyklá praxe vázání pomoci, která přímo či nepřímo podmiňuje poskytnutí pomoci jejím využitím na nákup zboží a služeb v zemi poskytovatele pomoci, snižuje účinnost pomoci a není v souladu s politikou podpory rozvoje chudých zemí. Uvolnění podmínek při poskytování pomoci není cílem samo o sobě, ale mělo by sloužit jako nástroj ke stimulaci dalších prvků v boji s chudobou, jakými jsou vlastnictví, regionální integrace a budování kapacit, se zaměřením na posilování místních a regionálních dodavatelů zboží a služeb v rozvojových zemích. |
(2) |
Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přijal v březnu 2001 „Doporučení o uvolnění podmínek při poskytování oficiální rozvojové pomoci nejméně rozvinutým zemím“ (3). Členské státy přijaly zmíněné doporučení a Komise uznala podstatu tohoto doporučení za vodítko pro poskytování pomoci Společenství. |
(3) |
Rada ve složení pro obecné záležitosti, která zasedala souběžně s Evropskou radou v Barceloně, dne 14. března 2002 v rámci přípravy na Mezinárodní konferenci o financování rozvoje svolanou do Monterrey na 18.–22. března 2002 rozhodla, že Evropská unie bude „provádět doporučení DAC o uvolnění podmínek při poskytování pomoci nejméně rozvinutým zemím a nadále jednat o dalším uvolňování podmínek při poskytování bilaterální pomoci. EU také zváží kroky k dalšímu uvolnění podmínek při poskytování pomoci Společenství, a to při zachování stávajícího systému cenových preferencí v rámci EU-AKT“. |
(4) |
Dne 18. listopadu 2002 přijala Komise sdělení Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Uvolňování podmínek: zvýšení účinnosti pomoci“. Sdělení uvádělo názory Komise na tuto otázku a na možnosti provádění výše uvedeného závazku z Barcelony v rámci systému pomoci EU. |
(5) |
Ve svých závěrech o uvolnění podmínek při poskytování pomoci ze dne 20. května 2003 Rada podtrhla potřebu dalšího uvolňování podmínek při poskytování pomoci Společenství. Souhlasila s postupy uvedenými ve zmíněném sdělení a rozhodla o navrhovaných možnostech. |
(6) |
Dne 4. září 2003 přijal Evropský parlament usnesení o výše uvedeném sdělení Komise (4), v němž vzal na vědomí potřebu dalšího uvolňování podmínek při poskytování pomoci Společenství. Podpořil postupy obsažené v uvedeném sdělení a souhlasil s navrhovanými možnostmi. Zdůraznil potřebu dalšího jednání zaměřeného na další uvolňování podmínek při poskytování pomoci na základě dalších studií a podložených návrhů a výslovně vyzval k „jasnému upřednostňování místní a regionální spolupráce při preferenci – v sestupném pořadí – dodavatelů z přijímající země, ze sousedních rozvojových zemí a z ostatních rozvojových zemí“, aby se posílilo úsilí přijímajících zemí o zlepšení vlastní produkce na státní, regionální, místní a rodinné úrovni, jakož i činnosti zaměřené na zlepšení dostupnosti a přístupnosti potravin a základních služeb pro veřejnost v souladu s místními zvyklostmi a systémy výroby a obchodu. |
(7) |
Pro stanovení přístupu k vnější pomoci Společenství je nutné se zaměřit na některé prvky. Pravidla způsobilosti, kterými se řídí přístup osob, jsou stanovena v článku 3. Pravidla pro zapojování odborníků a pravidla původu dodávek a materiálů zakoupených způsobilými osobami jsou stanovena v článcích 4 a 5. Definice a způsoby provádění reciprocity jsou uvedeny v článku 6. Výjimky a jejich provádění jsou upraveny v článku 7. Zvláštní ustanovení o operacích financovaných prostřednictvím mezinárodních či regionálních organizací nebo spolufinancovaných se třetí zemí jsou stanovena v článku 8. Zvláštní ustanovení o humanitární pomoci jsou stanovena v článku 9. |
(8) |
Přístup k vnější pomoci Společenství je vymezen v základních aktech upravujících tuto pomoc, ve spojení s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5) (dále jen „finanční nařízení“). Změny provedené tímto nařízením v přístupu k pomoci Společenství vyžadují změny všech uvedených nástrojů. Veškeré úpravy dotčených základních aktů jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení. |
(9) |
Při zadávání zakázek v rámci některého nástroje Společenství bude brán zvláštní zřetel na dodržování mezinárodně dohodnutých základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce (MOP), např. úmluv o svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání, o odstranění nucené a povinné práce, o odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a o zákazu dětské práce. |
(10) |
Při zadávání zakázek v rámci některého nástroje Společenství bude brán zvláštní zřetel na dodržování těchto mezinárodně dohodnutých úmluv na ochranu životního prostředí: Úmluva o biologické rozmanitosti z roku 1992, Kartagenský protokol o biologické bezpečnosti z roku 2000 a Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změnách klimatu z roku 1997, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení stanoví pravidla pro přístup dotčených stran k nástrojům vnější pomoci Společenství, které jsou financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a uvedeny v příloze I.
Článek 2
Definice
Pro výklad pojmů používaných v tomto nařízení se odkazuje na finanční nařízení a na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6).
Článek 3
Pravidla způsobilosti
1. Účast na zadávání veřejných zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci některého nástroje Společenství je otevřena všem právnickým osobám, které jsou usazeny v členském státu Evropského společenství, v oficiální kandidátské zemi uznané Evropským společenstvím nebo v členském státu Evropského hospodářského prostoru.
2. Účast na zadávání veřejných zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci některého nástroje Společenství s tematickou oblastí působnosti, uvedeného v příloze I části A, je otevřena všem právnickým osobám, které jsou usazeny v rozvojové zemi uvedené na seznamu Výboru pro rozvojovou pomoc OECD v příloze II, a dále právnickým osobám již způsobilým na základě příslušného nástroje.
3. Účast na zadávání veřejných zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci některého nástroje Společenství se zeměpisnou oblastí působnosti, uvedeného v příloze I části B, je otevřena všem právnickým osobám usazeným v rozvojové zemi uvedené na seznamu Výboru pro rozvojovou pomoc OECD v příloze II, které jsou výslovně uvedené jako způsobilé, a dále právnickým osobám již uvedeným jako způsobilé na základě příslušného nástroje.
4. Účast na zadávání veřejných zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci některého nástroje Společenství je otevřena všem právnickým osobám, které jsou usazeny v jiné zemi než uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, pokud byl podle článku 6 ustaven reciproční přístup k jejich vnější pomoci.
5. Účast na zadávání veřejných zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci některého nástroje Společenství je otevřena mezinárodním organizacím.
6. Výše uvedenými ustanoveními není dotčena účast kategorií organizací způsobilých k zadání jakékoli zakázky ani jimi není dotřena výjimka uvedená v čl. 114 odst. 1 finančního nařízení.
Článek 4
Odborníci
Odborníci najatí uchazeči vymezenými v článcích 3 a 8 mohou být státními příslušníky kterékoli země. Tímto článkem nejsou dotčeny kvalitativní a finanční požadavky stanovené v pravidlech Společenství pro zadávání veřejných zakázek.
Článek 5
Pravidla původu
Všechny dodávky a materiály zakoupené podle smlouvy financované v rámci některého nástroje Společenství musejí pocházet ze Společenství nebo ze způsobilé země vymezené v článcích 3 a 7. Pro účely tohoto nařízení je „původ“ definován v příslušných právních předpisech Společenství o pravidlech původu pro celní účely.
Článek 6
Reciprocita s třetími zeměmi
1. Reciproční přístup k vnější pomoci Společenství se poskytuje zemi spadající do oblasti působnosti čl. 3 odst. 4, přiznává-li tato země za stejných podmínek způsobilost členským státům a dotyčné přijímající zemi.
2. Poskytnutí recipročního přístupu k vnější pomoci Společenství je založeno na srovnání mezi EU a jinými dárci a uskutečňuje se na odvětvové úrovni podle kategorií Výboru pro rozvojovou pomoc OECD nebo na úrovni země, ať již je dotyčná země dárcovskou či přijímající zemí. Rozhodnutí o poskytnutí takové reciprocity dárcovské zemi je založeno na průhlednosti, konzistentnosti a proporcionalitě pomoci poskytované tímto dárcem, včetně její kvalitativní a množstevní povahy.
3. Reciproční přístup k vnější pomoci Společenství se stanoví na základě zvláštního rozhodnutí týkajícího se dané země nebo dané regionální skupiny zemí. Toto rozhodnutí se přijímá v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7) podle postupů a pravidel příslušného výboru týkajících se daného aktu. Právo Evropského parlamentu na pravidelné informace, jak je stanoví čl. 7 odst. 3 uvedeného rozhodnutí, je plně respektováno. Takové rozhodnutí platí nejméně po dobu jednoho roku.
4. Reciproční přístup k vnější pomoci Společenství v nejméně rozvinutých zemích uvedených v příloze II se automaticky poskytuje třetím zemím uvedeným v příloze III.
5. S přijímajícími zeměmi se vedou konzultace jako součást postupu popsaného v odstavcích 1, 2 a 3.
Článek 7
Výjimky z pravidel způsobilosti a původu
1. V řádně odůvodněných výjimečných případech může Komise rozšířit způsobilost na právnické osoby ze země, která není způsobilá podle článku 3.
2. V řádně odůvodněných výjimečných případech může Komise povolit nákup dodávek a materiálů pocházejících ze země, která není způsobilá podle článku 3.
3. Výjimky stanovené v odstavcích 1 a 2 lze odůvodnit nedostupností zboží a služeb na trzích dotčených zemí, krajní nouzí nebo v případě, že by pravidla způsobilosti znemožňovala či nadměrně komplikovala uskutečnění projektu, programu nebo akce.
Článek 8
Operace zapojující mezinárodní organizace nebo spolufinancování
1. Pokud se financování Společenství vztahuje na operaci uskutečňovanou prostřednictvím mezinárodní organizace, je účast na příslušných postupech pro zadávání zakázek otevřena všem právnickým osobám způsobilým podle článku 3, jakož i všem právnickým osobám způsobilým podle pravidel dané organizace, přičemž se dbá na zaručení rovného zacházení se všemi dárci. Stejná pravidla se vztahují na dodávky, materiál a odborníky.
2. Pokud se financování Společenství vztahuje na operaci spolufinancovanou se třetí zemí, s výhradou reciprocity stanovenou v článku 6, s regionální organizací nebo s členským státem, je účast na příslušných postupech pro zadávání zakázek otevřena všem právnickým osobám způsobilým podle článku 3, jakož i všem právnickým osobám způsobilým podle předpisů takové třetí země, regionální organizace nebo členského státu. Stejná pravidla se vztahují na dodávky, materiál a odborníky.
3. Pokud jde o operace potravinové pomoci, je použitelnost tohoto článku omezena na naléhavé operace.
Článek 9
Humanitární pomoc a nevládní organizace
1. Pro účely humanitární pomoci ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (8) a pro účely pomoci směřované přímo prostřednictvím nevládních organizací ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1658/98 ze dne 17. července 1998 o společném financování akcí na pomoc rozvojovým zemím s evropskými nevládními organizacemi (9) se článek 3 nepoužije na kritéria způsobilosti stanovená pro výběr příjemců grantu.
2. Příjemci těchto grantů dodržují pravidla stanovená v tomto nařízení, pokud provádění humanitární akce a pomoci směřované přímo prostřednictvím nevládních organizací ve smyslu nařízení (ES) č. 1658/98 vyžaduje zadávání veřejných zakázek.
Článek 10
Dodržování základních zásad a posilování místních trhů
1. K urychlení vymýcení chudoby prostřednictvím posilování místních kapacit, trhů a nákupů je brán zvláštní zřetel na zadávání místních a regionálních zakázek v partnerských zemích.
2. Účastníci řízení, kterým byly zadány zakázky, dodržují mezinárodně dohodnuté základní pracovní normy, např. základní pracovní normy MOP, úmluvy o svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání, o odstranění nucené a povinné práce, o odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a o zákazu dětské práce.
3. Přístup rozvojových zemí k vnější pomoci Společenství se usnadňuje veškerými prostředky technické pomoci, které jsou považovány za vhodné.
Článek 11
Provádění nařízení
Tímto nařízením se mění a upravují příslušné části všech stávajících právních nástrojů Společenství uvedených v příloze I. Komise průběžně mění přílohy II až IV tohoto nařízení, aby byly zohledněny veškeré změny dokumentů OECD.
Článek 12
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 14. prosince 2005.
Za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
C. CLARKE
(1) Úř. věst. C 157, 28.6.2005, s. 99.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. června 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. listopadu 2005.
(3) Zpráva OECD/DAC z roku 2001, 2002, svazek 3, č. 1, s. 46.
(4) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 474.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1261/2005 (Úř. věst. L 201, 2.8.2005, s. 3).
(7) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(8) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(9) Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
PŘÍLOHA I
Níže uvedené nástroje Společenství se mění takto:
ČÁST A – Nástroje Společenství s tematickou oblastí působnosti
1. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1568/2003 ze dne 15. července 2003 o podpoře boje proti chorobám spojeným s chudobou (HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii) v rozvojových zemích (1):
|
2. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1567/2003 ze dne 15. července 2003 o podpoře politik a opatření, která se týkají reprodukčního a sexuálního zdraví a práv v rozvojových zemích (3):
|
3. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1724/2001 ze dne 23. července 2001 o boji proti protipěchotním minám v rozvojových zemích (5):
|
4. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2493/2000 ze dne 7. listopadu 2000 o opatřeních na podporu plného začlenění rozměru životního prostředí do procesu rozvoje v rozvojových zemích (7):
|
5. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2494/2000 ze dne 7. listopadu 2000 o opatřeních na podporu zachování tropických a jiných lesů v rozvojových zemích a jejich udržitelného obhospodařování (9):
|
6. |
Nařízení Rady (ES) č. 975/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se stanoví požadavky pro provádění rozvojové spolupráce, která přispívá k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k dodržování lidských práv a základních svobod (11):
|
7. |
Nařízení Rady (ES) č. 2836/98 ze dne 22. prosince 1998 o začlenění otázek rovnosti pohlaví do rozvojové spolupráce (13):
|
8. |
Nařízení Rady (ES) č. 1658/98 ze dne 17. července 1998 o společném financování akcí na pomoc rozvojovým zemím s evropskými nevládními organizacemi (15):
|
9. |
Nařízení Rady (ES) č. 2046/97 ze dne 13. října 1997 o spolupráci mezi severem a jihem v boji proti drogám a drogové závislosti (17):
|
10. |
Nařízení Rady (ES) č. 2258/96 ze dne 22. listopadu 1996 o akcích obnovy a rekonstrukce v rozvojových zemích (19):
|
11. |
Nařízení Rady (ES) č. 1292/96 ze dne 27. června 1996 o politice potravinové pomoci, jejím řízení a zvláštních opatřeních na podporu zajišťování (21):
|
ČÁST B – Nástroje Společenství se zeměpisnou oblastí působnosti
12. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 257/2001 ze dne 22. ledna 2001 o provádění akcí na podporu hospodářského a sociálního rozvoje Turecka (23):
|
13. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2130/2001 ze dne 29. října 2001 o akcích na podporu vykořeněným skupinám obyvatel v rozvojových zemích Asie a Latinské Ameriky (25):
|
14. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 1726/2000 ze dne 29. června 2000 o rozvojové spolupráci s Jihoafrickou republikou (27):
|
15. |
Nařízení Rady (ES) č. 1734/94 ze dne 11. července 1994 o finanční a technické spolupráci se západním břehem Jordánu a pásmem Gazy (29):
|
(1) Úř. věst. L 224, 6.9.2003, s. 7.
(2) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(3) Úř. věst. L 224, 6.9.2003, s. 1.
(4) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(5) Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 1.
(6) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(7) Úř. věst. L 288, 15.11.2000, s. 1.
(8) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(9) Úř. věst. L 288, 15.11.2000, s. 6.
(10) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(11) Úř. věst. L 120, 8.5.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2240/2004 (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 3).
(12) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(13) Úř. věst. L 354, 30.12.1998, s. 5. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
(14) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(15) Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
(16) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(17) Úř. věst. L 287, 21.10.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
(18) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(19) Úř. věst. L 306, 28.11.1996, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
(20) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(21) Úř. věst. L 166, 5.7.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003.
(22) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(23) Úř. věst. L 39, 9.2.2001, s. 1.
(24) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(25) Úř. věst. L 287, 31.10.2001, s. 3. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 107/2005 (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 1).
(26) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(27) Úř. věst. L 198, 4.8.2000, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1934/2004 (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 1).
(28) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.“
(29) Úř. věst. L 182, 16.7.1994, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 669/2004 (Úř. věst. L 105, 14.4.2004, s. 1).
PŘÍLOHA II
Seznam příjemců pomoci podle Výboru pro rozvojovou pomoc – ke dni 1. ledna 2003
Část I: Rozvojové země a území (Oficiální rozvojová pomoc) |
Část II: Země a území v přechodu (Oficiální pomoc) |
|||||
Nejméně rozvinuté země (LDC) |
Ostatní země s nízkým důchodem (Jiné LIC) (HND na hlavu v roce 2001 < 745 USD) |
Země s nižším středním důchodem (LMIC) (HND na hlavu v roce 2001 745–2 975 USD) |
Země s vyšším středním důchodem (UMIC) (HND na hlavu v roce 2001 2976–9 205 USD) |
Země s vysokým důchodem (HIC) (HND na hlavu v roce 2001 > 9 206 USD) |
Středo- a východoevropské země a nové nezávislé státy bývalého Sovětského svazu (CEEC/NIS) |
Vyspělejší rozvojové země a území |
Afghánistán Angola Bangladéš Benin Bhútán Burkina Faso Burundi Kambodža Kapverdy Středoafrická republika Čad Komory Konžská demokratická republika Džibutsko Rovníková Guinea Eritrea Etiopie Gambie Guinea Guinea-Bissau Haiti Kiribati Laos Lesotho Libérie Madagaskar Malawi Maledivy Mali Mauritánie Mosambik Myanmar Nepál Niger Uganda Rwanda Samoa Svatý Tomáš a Princův ostrov Senegal Sierra Leone Šalamounovy ostrovy Somálsko Súdán Tanzanie Východní Timor Togo Tuvalu Vanuatu Jemen Zambie |
Arménie (1) Ázerbájdžán (1) Kamerun Konžská republika Pobřeží slonoviny Gruzie (1) Ghana Indie Indonésie Keňa Korejská lidově demokratická republika Kyrgyzská republika (1) Moldavsko (1) Mongolsko Nikaragua Nigérie Pákistán Papua - Nová Guinea Tádžikistán (1) Uzbekistán (1) Vietnam Zimbabwe |
Albánie (1) Alžírsko Belize Bolívie Bosna a Hercegovina Čína Kolumbie Kuba Dominikánská republika Ekvádor Egypt Salvador Fidži Guatemala Guyana Honduras Írán Irák Jamajka Jordánsko Kazachstán (1) Bývalá jugoslávská republika Makedonie Marshallovy ostrovy Federativní státy Mikronésie Maroko Namibie Niue Palestinská samospráva Paraguay Peru Filipíny Srbsko a Černá hora Jihoafrická republika Srí Lanka Svatý Vincent a Grenadiny Surinam Svazijsko Sýrie Thajsko Tokelau (2) Tonga Tunisko Turecko Turkmenistán (1) Wallis a Futuna (2) |
Botswana Brazílie Chile Cookovy ostrovy Kostarika Chorvatsko Dominika Gabon Grenada Libanon Malajsie Mauricius Mayotte (2) Nauru Panama Svatá Helena (2) Svatá Lucie Venezuela |
Bahrajn |
Bělorusko (1) Bulharsko (1) Česká republika (1) Estonsko (1) Maďarsko (1) Lotyšsko (1) Litva (1) Polsko (1) Rumunsko (1) Rusko (1) Slovenská republika (1) Ukrajina (1) |
Aruba (1) Bahamy Bermudy (2) Brunej Kajmanské ostrovy (2) Čínský Taipei Kypr Falklandské ostrovy (2) Francouzská Polynésie (2) Gibraltar (2) Hongkong, Čína (2) Izrael Korea Kuvajt Libye Macao (2) Malta Nizozemské Antily (2) Nová Kaledonie (2) Katar Singapur Slovinsko Spojené arabské emiráty Panenské ostrovy (UK) (2) |
Práh pro způsobilost k půjčkám Světové banky (5 185 USD v roce 2001) |
||||||
Anguilla (2) Antigua a Barbuda Argentina Barbados Mexiko Montserrat (2) Omán Palau Saúdská Arábie Seychely Svatý Kryštof a Nevis Trinidad a Tobago Turks a Caicos (2) Uruguay |
(1) Středo- a východoevropské země a nové nezávislé státy bývalého Sovětského svazu (CEEC/NIS).
(2) Území.
PŘÍLOHA III
SEZNAM ČLENŮ VÝBORU PRO ROZVOJOVOU POMOC OECD
Austrálie, Belgie, Dánsko, Evropská komise, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Japonsko, Kanada, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Spojené státy americké, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko.
PŘÍLOHA IV
Výňatky z Doporučení Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) z března 2001 o uvolnění podmínek při poskytování oficiální rozvojové pomoci nejméně rozvinutým zemím
II. Provádění
a) Rámec
7. |
Uvolňování podmínek pomoci je složitý proces. Různé kategorie oficiální rozvojové pomoci vyžadují různé přístupy a opatření členů DAC, jimiž se provádí tohoto doporučení, se budou lišit z hlediska rozsahu i časového rozvržení. Majíce toto na paměti, uvolní členové DAC podmínky pro svou oficiální rozvojovou pomoc nejméně rozvinutým zemím do maximální možné míry a v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v tomto doporučení:
|
8. |
Toto doporučení se nevztahuje na činnosti s hodnotou nižší než 700 000 SDR (v případě technické spolupráce související s investicemi na činnosti s hodnotou 130 000 SDR). |
27.12.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 344/15 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 2111/2005
ze dne 14. prosince 2005
o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Akce Společenství v oblasti letecké dopravy by měla byt zaměřena v první řadě na zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících před bezpečnostními riziky. Rovněž je třeba plně brát v úvahu požadavky na ochranu spotřebitele obecně. |
(2) |
Na seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří nesplňují bezpečnostní požadavky, by měli být v zájmu zaručení nejvyšší míry průhlednosti upozorněni cestující. Tento seznam Společenství by se měl zakládat na společných kritériích vypracovaných na úrovni Společenství. |
(3) |
Na letecké dopravce uvedené na seznamu Společenství by se měl vztahovat zákaz provozování letecké dopravy. Zákazy provozování letecké dopravy uvedené na seznamu Společenství by se měly uplatňovat na území členských států, na které se vztahuje Smlouva. |
(4) |
Letečtí dopravci, kteří nemají práva na provozování dopravy v jednom nebo více členských státech, mohou nicméně létat do Společenství a z něj, jestliže je jejich letadlo, ať už s posádkou nebo bez ní, pronajato společnostmi, které taková práva mají. Mělo by být stanoveno uplatňování zákazu provozování letecké dopravy uvedeného na seznamu Společenství i na takové letecké dopravce, neboť tito letečtí dopravci by jinak mohli provozovat lety ve Společenství bez dodržování příslušných bezpečnostních norem. |
(5) |
Leteckému dopravci, na kterého se vztahuje zákaz provozování letecké dopravy, by mohlo být dovoleno uplatňovat práva provozování dopravy tím, že použije letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se nevztahuje zákaz provozování letecké dopravy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy. |
(6) |
Postup aktualizace seznamu Společenství by měl umožňovat rychlé přijímání rozhodnutí s cílem poskytovat cestujícím přiměřené a aktuální bezpečnostní informace a zaručit, že letečtí dopravci, kteří své bezpečnostní nedostatky napraví, jsou ze seznamu co nejdříve vymazáni. Tyto postupy by měly současně respektovat práva leteckého dopravce na obranu a měly by se uplatňovat, aniž by byly dotčeny mezinárodní smlouvy, jichž jsou členské státy nebo Společenství smluvními stranami, zejména Chicagská úmluva o mezinárodním civilním letectví z roku 1944. Tyto požadavky by měly být zabezpečené zejména prostřednictvím prováděcích opatření týkajících se procesních záležitostí, která přijme Komise. |
(7) |
Pokud byl na leteckého dopravce uvalen zákaz provozování letecké dopravy, měla by být přijata vhodná opatření s cílem pomoci tomuto leteckému dopravci odstranit nedostatky, které byly důvodem k tomuto zákazu. |
(8) |
Ve výjimečných případech by členským státům mohlo být dovoleno přijmout jednostranná opatření. Členské státy by v naléhavých případech a v případech, kdy se potýkají s nečekaným bezpečnostním problémem, měly mít možnost okamžitě uvalit zákaz provozování letecké dopravy vztahujících se na jejich vlastní území. Kromě toho by v případě, že Komise rozhodne nezahrnout leteckého dopravce do seznamu Společenství, členské státy měly mít také možnost uvalit nebo zachovat zákaz provozování letecké dopravy v souvislosti s bezpečnostním problémem, který v ostatních členských státech neexistuje. Členské státy by měly tyto možnosti uplatňovat v omezené míře a brát ohled na zájmy Společenství s cílem uplatňovat v oblasti letecké bezpečnosti společný postup. Tím by neměly být dotčeny článek 8 nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (3) a článek 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (4). |
(9) |
Informace o bezpečnosti leteckých dopravců by měly být zveřejňovány účinně, například prostřednictvím internetu. |
(10) |
Aby rámec hospodářské soutěže v letecké dopravě přinášel co největší přínosy pro letecké společnosti a cestující, je důležité, aby spotřebitelé dostávali nezbytné informace tak, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout. |
(11) |
Totožnost leteckého dopravce nebo dopravců, kteří let ve skutečnosti provozují, je podstatnou informací. Spotřebitelé, kteří uzavírají smlouvu o přepravě, která může zahrnovat jak let na místo určení, tak zpáteční let, však nejsou vždy informováni o totožnosti leteckého dopravce nebo dopravců, kteří budou tento let nebo příslušné lety skutečně provozovat. |
(12) |
Směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (5) vyžaduje určité informace, které musí mít spotřebitelé k dispozici, ale tyto informace nezahrnuje totožnost provozujícího dopravce. |
(13) |
Nařízení Rady (EHS) č. 2299/89 ze dne 24. července 1989 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů (6) dává spotřebitelům, kteří si rezervují let prostřednictvím počítačového rezervačního systému, právo být informovaní o totožnosti provozujícího leteckého dopravce. Nicméně i v pravidelné letecké dopravě existují určité praktiky vlastní tomuto průmyslu, jako je pronájem letadla s posádkou nebo sdílení kódů v případech, kdy byla rezervace provedena bez počítačového rezervačního systému, při kterých letecký dopravce, který prodal let pod svým jménem, jej ve skutečnosti neprovozuje a kdy v současné době nemá cestující žádné zákonem stanovené právo být informován o totožnosti leteckého dopravce, který tuto službu skutečně poskytuje. |
(14) |
Tyto praktiky posilují pružnost a umožňují lepší poskytování služeb cestujícím. Kromě toho určitý počet změn na poslední chvíli, zejména z technických důvodů, je nevyhnutelný a přispívá k bezpečnosti letecké dopravy. Tato pružnost by však měla být vyvážena ověřením, že společnosti, které let skutečně provozují, splňují bezpečnostní požadavky, a průhledností vůči spotřebitelům, aby jim byla zaručeno právo kvalifikovaného výběru. Mezi rentabilitou leteckých dopravců a přístupem cestujících k informacím by měla být dosažena spravedlivá rovnováha. |
(15) |
Letečtí dopravci by měli vůči cestujícím uplatňovat politiku průhlednosti v souvislosti s poskytováním informací o bezpečnosti. Zveřejňování takových informací by mělo přispět k informovanosti cestujících o spolehlivosti leteckých dopravců z hlediska bezpečnosti. |
(16) |
Letečtí dopravci jsou odpovědní za informování vnitrostátních úřadů pro bezpečnost letectví o bezpečnostních nedostatcích a za urychlené odstraňování těchto nedostatků. Od posádky letadla a pozemního personálu se vyžaduje, aby v případě zjištění bezpečnostních nedostatků podnikli příslušná opatření. Bylo by v rozporu se zájmy bezpečnosti letecké dopravy, pokud by zaměstnanci měli být za takový čin postiženi, jak vyplývá z čl. 8 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví (7). |
(17) |
Vedle situací uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (8), by cestující měli mít právo na náhradu nebo v jiných určitých situacích na přesměrování v oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud existuje dostatečně úzké propojení se Společenstvím. |
(18) |
Vedle pravidel uvedených v tomto nařízení by se důsledky změn totožnosti provozujícího leteckého dopravce pro dodržení smlouvy o přepravě měly řídit právem členských států vztahujícím se na smlouvy a souvisejícím právem Společenství, zejména směrnicí Rady 90/314/EHS a směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (9). |
(19) |
Toto nařízení je součástí legislativního postupu, jehož cílem je účinný a ucelený přístup k posílení letecké bezpečnosti ve Společenství, v němž hraje důležitou úlohu Evropská agentura pro bezpečnost letectví. Úloha této agentury by v rámci tohoto nařízení mohla být dále posílena rozšířením jejích pravomocí, například ve vztahu k letadlům třetích zemí. Je třeba věnovat zvláštní pozornost dalšímu zlepšování kvality a počtu bezpečnostních inspekcí letadel a jejich harmonizaci. |
(20) |
Pokud existuje bezpečnostní riziko, které dotčený členský stát nebo členské státy uspokojivě neodstranily, měla by mít Komise možnost okamžitě přijmout prozatímní opatření. V takovém případě by měl výbor, který je Komisi v její práci podle tohoto nařízení nápomocen, jednat poradním postupem stanoveným v článku 3 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10). |
(21) |
Ve všech ostatních případech by měl výbor, který je Komisi v její práci podle tohoto nařízení nápomocen, jednat regulativním postupem stanoveným v článku 5 rozhodnutí 1999/468/ES. |
(22) |
Vzhledem k tomu, že vztah mezi tímto nařízením a článkem 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství (11), by jinak byl nejasný, měl by být tento článek v zájmu právní jistoty zrušen. |
(23) |
Členské státy by měly přijmout pravidla pro sankce za porušení kapitoly III tohoto nařízení a zajistit, že tyto sankce budou uplatňovány. Stanovené sankce, které by mohly být občanskoprávní nebo správní povahy, by měly být účinné, přiměřené a odrazující. |
(24) |
Komise by měla provést rozbor uplatňování tohoto nařízení a po dostatečně dlouhé době by měla podat zprávu o účinnosti jeho ustanovení. |
(25) |
Každý příslušný úřad pro civilní letectví ve Společenství může rozhodnout, že letečtí dopravci, včetně těch, kteří neprovozují lety na území členských států, na které se vztahuje Smlouva, mohou tento úřad požádat o to, aby podléhali pravidelným kontrolám s cílem prověřit jejich schopnost dodržování příslušných bezpečnostních norem. |
(26) |
Toto nařízení by nemělo členským státům bránit v zavedení vnitrostátního systému udělování známek kvality leteckým dopravcům, přičemž kritéria pro jejich udělování by mohla v souladu s právními předpisy Společenství zahrnovat i jiná hlediska než minimální bezpečnostní požadavky. |
(27) |
Dne 2. prosince 1987 byla v Londýně společným prohlášením ministrů zahraničních věcí Španělského království a Spojeného království dohodnuta opatření pro užší spolupráci při využívání letiště na Gibraltaru. Tato opatření však dosud nevstoupila v platnost, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
1. Toto nařízení stanoví pravidla:
a) |
pro vypracování a zveřejnění seznamu Společenství založeného na společných kritériích a týkajícího se leteckých dopravců, na které se z bezpečnostních důvodů vztahuje zákaz provozování letecké dopravy ve Společenství, a |
b) |
pro informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti leteckého dopravce, který let, jehož využívají, provozuje. |
2. Má se za to, že použitím tohoto nařízení pro letiště Gibraltar nejsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporu o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází.
3. Použitelnost tohoto nařízení pro letiště Gibraltar se pozastavuje, dokud nebude zaveden režim stanovený ve společném prohlášení ministrů zahraničních věcí Španělského království a Spojeného království ze dne 2. prosince 1987. Vlády Španělska a Spojeného království budou Radu o tomto datu informovat.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) |
„leteckým dopravcem“ podnik zabývající se leteckou dopravou s platnou provozní licencí nebo obdobným dokladem; |
b) |
„smlouvou o přepravě“ smlouva o službách v letecké dopravě nebo takové služby zahrnující, včetně případů, kdy se přeprava skládá ze dvou nebo více letů provozovaných stejnými nebo rozdílnými leteckými dopravci; |
c) |
„smluvním leteckým dopravcem“ dopravce, který uzavírá smlouvu o přepravě s cestujícím, nebo jestliže smlouva zahrnuje soubor služeb, provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy. Za smluvního leteckého dopravce se považuje také každý prodejce letenek; |
d) |
„prodejcem letenek“ prodejce letenek, který zprostředkuje smlouvu o přepravě s cestujícím, ať už jako samostatný let nebo jako část služby pro cesty, pobyty a zájezdy, a který není leteckým dopravcem ani provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy; |
e) |
„provozujícím leteckým dopravcem“ letecký dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím; |
f) |
„oprávněním k provozování činnosti nebo technickým povolením“ každý legislativní nebo administrativní akt členského státu, který stanoví, že letecký dopravce může provozovat letecké služby na jeho letiště a z nich, že letecký dopravce může provozovat služby v jeho leteckém prostoru nebo že letecký dopravce může vykonávat práva provozování dopravy; |
g) |
„zákazem provozování letecké dopravy“ zamítnutí, pozastavení, zrušení nebo omezení oprávnění leteckého dopravce k provozování činnosti nebo technického povolení z bezpečnostních důvodů nebo obdobná bezpečnostní opatření týkající se leteckého dopravce, který nemá práva provozování dopravy ve Společenství, ale jehož letadla by jinak mohla provozovat lety ve Společenství na základě dohody o pronájmu; |
h) |
„souborem služeb“ ty služby, které jsou definovány v čl. 2 bodě 1 směrnice 90/314/EHS; |
i) |
„rezervací“ skutečnost, že cestující má letenku nebo jiný důkaz, který udává, že rezervace byla smluvním leteckým dopravcem přijata a evidována; |
j) |
„příslušnými bezpečnostními normami“ mezinárodní bezpečnostní normy obsažené v Chicagské úmluvě a jejích dodatcích a případně i normy zahrnuté v příslušných právních předpisech Společenství. |
KAPITOLA II
SEZNAM SPOLEČENSTVÍ
Článek 3
Vypracování seznamu Společenství
1. S cílem zvýšit bezpečnost leteckého provozu bude vypracován seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství (dále jen „seznam Společenství“). Každý členský stát na svém území uplatňuje zákazy provozování letecké dopravy uvedené v seznamu Společenství vůči leteckým dopravcům, kteří těmto zákazům podléhají.
2. Společná kritéria pro uložení zákazu provozování letecké dopravy leteckým dopravcům, která se zakládají na příslušných bezpečnostních normách (dále jen „společná kritéria“), jsou stanovena v příloze tohoto nařízení. Komise může postupem podle čl. 15 odst. 3 přílohu změnit, zejména s cílem zohlednit vědecký a technický rozvoj.
3. Pro účely prvního vypracování seznamu Společenství sdělí členské státy do 16. února 2006 Komisi totožnost leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy na jejich území, důvody, které k přijetí těchto zákazů vedly, a další podstatné informace. Komise o těchto zákazech provozování letecké dopravy uvědomí ostatní členské státy.
4. Do jednoho měsíce po obdržení informací od členských států rozhodne Komise na základě společných kritérií o uložení zákazu provozování letecké dopravy dotyčným leteckým dopravcům a postupem podle čl. 15 odst. 3 vypracuje seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kterým zákaz provozování letecké dopravy uložila.
Článek 4
Aktualizace seznamu Společenství
1. Aktualizace seznam Společenství zahrnuje:
a) |
uložení zákazu provozování letecké dopravy leteckému dopravci a zahrnutí tohoto leteckého dopravce do seznamu Společenství na základě společných kritérií; |
b) |
vymazání leteckého dopravce ze seznamu Společenství, pokud byly bezpečnostní nedostatek či nedostatky, které byly důvodem zahrnutí leteckého dopravce do seznamu Společenství, odstraněny a pokud na základě společných kritérií již není jiný důvod, proč leteckého dopravce na seznamu Společenství ponechávat; |
c) |
změnu podmínek zákazu provozování letecké dopravy, který byl leteckému dopravci zahrnutému do seznamu Společenství uložen. |
2. Komise z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu rozhodne postupem podle čl. 15 odst. 3 a na základě společných kritérií o aktualizaci seznamu Společenství, jakmile je to podle odstavce 1 požadováno. Komise nejméně každé tři měsíce ověřuje, zda je třeba seznam Společenství aktualizovat.
3. Každý členský stát a Evropská agentura pro bezpečnost letectví sdělí Komisi veškeré informace, které mohou být v souvislosti s aktualizací seznamu Společenství podstatné. Komise předá všechny podstatné informace členským státům.
Článek 5
Prozatímní opatření týkající se aktualizace seznamu Společenství
1. Pokud je zřejmé, že pokračování provozování letů leteckým dopravcem ve Společenství bude pravděpodobně znamenat vážné bezpečnostní riziko a že toto riziko nebylo naléhavými opatřeními přijatými dotčeným členským státem nebo státy v souladu s čl. 6 odst. 1 uspokojivě odstraněno, může Komise postupem podle čl. 15 odst. 2 prozatímně přijmout opatření uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. a) a c).
2. Co nejdříve, nejvýše však do deseti pracovních dnů, předloží Komise věc výboru uvedenému v čl. 15 odst. 1 a postupem podle čl. 15 odst. 3 rozhodne o potvrzení, změně, zrušení nebo rozšíření opatření, které přijala na základě odstavce 1 tohoto článku.
Článek 6
Výjimečná opatření
1. Toto nařízení nebrání v naléhavých případech členskému státu v tom, aby při řešení nepředvídatelného bezpečnostního problému uložil okamžitý zákaz provozování letecké dopravy na jeho území, s přihlédnutím ke společným kritériím.
2. Rozhodnutí Komise nezahrnout leteckého dopravce do seznamu Společenství postupem podle čl. 3 odst. 4 nebo čl. 4 odst. 2 nebrání členskému státu v uložení nebo prodloužení zákazu provozování letecké dopravy dotyčnému leteckému dopravci s ohledem na bezpečnostní problém, který postihuje konkrétně tento členský stát.
3. V situacích uvedených v odstavcích 1 a 2 dotyčný členský stát okamžitě uvědomí Komisi, která uvědomí ostatní členské státy. V situaci uvedené v odstavci 1 podá dotyčný členský stát bez prodlení Komisi žádost o aktualizaci seznamu Společenství v souladu s čl. 4 odst. 2.
Článek 7
Právo na obranu
Komise zajistí, aby byla při přijímání rozhodnutí podle čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 2 a článku 5 dotčenému leteckému dopravci poskytnuta možnost slyšení, přičemž se v některých případech zohlední nutnost naléhavého postupu.
Článek 8
Prováděcí opatření
1. Postupem podle v čl. 15 odst. 3 Komise v případě potřeby přijme prováděcí opatření s cílem stanovit podrobná pravidla k postupům uvedeným v této kapitole.
2. Komise při rozhodování o těchto opatřeních náležitě přihlíží k potřebě, aby rozhodnutí byla při aktualizaci seznamu Společenství přijímána rychle, a podle potřeby umožní využít naléhavý postup.
Článek 9
Zveřejnění
1. Seznam Společenství a jeho případné změny se ihned zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Komise a členské státy přijmou nezbytná opatření ke zpřístupnění co nejaktuálnějšího seznamu Společenství veřejnosti, zejména prostřednictvím internetu.
3. Smluvní letečtí dopravci, vnitrostátní úřady civilního letectví, Evropská agentura pro bezpečnost letectví a letiště na území členských států zpřístupní seznam Společenství cestujícím prostřednictvím svých internetových stránek a popřípadě ve svých prostorách.
KAPITOLA III
INFORMACE CESTUJÍCÍM
Článek 10
Oblast působnosti
1. Tato kapitola se vztahuje na leteckou přepravu cestujících, je-li let součástí smlouvy o přepravě, tato přeprava byla započata ve Společenství a
a) |
místem odletu je letiště na území členského státu, na něž se vztahuje Smlouva, nebo |
b) |
místem odletu je letiště ve třetí zemi a místem příletu je letiště na území státu, na něž se vztahuje Smlouva, nebo |
c) |
místem odletu je letiště ve třetí zemi a místem příletu je jiné letiště ve třetí zemi. |
2. Tato kapitola se použije bez ohledu na to, zda je let pravidelný nebo nepravidelný, a bez ohledu na to, zda je let součástí souboru služeb nebo není.
3. Tato kapitola se nedotýká práv cestujících podle směrnice 90/314/EHS a nařízení (EHS) č. 2299/89.
Článek 11
Informování o totožnosti provozujícího leteckého dopravce
1. Při provedení rezervace informuje smluvní letecký dopravce cestujícího o totožnosti provozujícího leteckého dopravce nebo dopravců, a to bez ohledu na způsob provedení rezervace.
2. Pokud není totožnost provozujícího leteckého dopravce v době rezervace dosud známa, smluvní letecký dopravce zajistí, že cestující je informován o jménu či jménech leteckého dopravce či dopravců, kteří budou příslušný let nebo lety pravděpodobně provozovat. Smluvní letecký dopravce v takovém případě zajistí, že cestující je o totožnosti provozujícího leteckého dopravce či dopravců informován, jakmile je jeho totožnost určena.
3. Pokud dojde ke změně provozujícího leteckého dopravce či dopravců po provedení rezervace, přijme smluvní letecký dopravce bez ohledu na důvod změny okamžitě veškerá nezbytná opatření, aby byl cestující o změně informován co nejdříve. Cestující musí být v každém případě informováni při odbavení nebo v případě, že pro navazující let není odbavení vyžadováno, při nástupu na palubu.
4. Letecký dopravce nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy zajistí, aby byl dotyčný smluvní letecký dopravce informován o totožnosti provozujícího leteckého dopravce či dopravců, jakmile je známa, zejména v případě změny této totožnosti.
5. Pokud prodejce letenek není o totožnosti provozujícího leteckého dopravce informován, neodpovídá za nesplnění povinností stanovených v tomto článku.
6. Povinnost smluvního leteckého dopravce informovat cestující o totožnosti provozujícího leteckého dopravce či dopravců je vymezena ve všeobecných prodejních podmínkách, které se vztahují na smlouvu o přepravě.
Článek 12
Právo na náhradu nebo přesměrování
1. Tímto nařízením není dotčeno právo na náhradu nebo přesměrování podle nařízení (ES) č. 261/2004.
2. V případech, kdy se nařízení (ES) č. 261/2004 nepoužije a
a) |
provozující letecký dopravce oznámený cestujícímu byl zapsán na seznam Společenství a podléhá zákazu provozování letecké dopravy, který vedl ke zrušení daného letu nebo který by k tomuto zrušení vedl, kdyby byl daný let provozován ve Společenství, nebo |
b) |
provozující letecký dopravce oznámený cestujícímu byl nahrazen jiným provozujícím leteckým dopravcem, který byl zapsán na seznam Společenství a podléhá zákazu provozování letecké dopravy, který vedl ke zrušení daného letu nebo který by k tomuto zrušení vedl, kdyby byl daný let provozován ve Společenství, |
musí smluvní letecký dopravce, který je stranou smlouvy o přepravě, cestujícímu poskytnout právo na náhradu nebo přesměrování podle článku 8 nařízení (ES) č. 261/2004, jestliže se cestující v případě, kdy let nebyl zrušen, rozhodne tímto spojem neletět.
3. Odstavec 2 se použije, aniž je dotčen článek 13 nařízení (ES) č. 261/2004.
Článek 13
Sankce
Členské státy zajistí dodržování pravidel stanovených v této kapitole a stanoví sankce za nedodržení těchto pravidel. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 14
Informace a změna
Do 16. ledna 2009 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. K této zprávě v případě potřeby přiloží návrhy na změnu tohoto nařízení.
Článek 15
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor uvedený v článku 12 nařízení (EHS) č. 3922/91 (dále jen „výbor“).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
4. Komise může s výborem konzultovat jakoukoli jinou záležitost týkající se provádění tohoto nařízení.
5. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 16
Zrušení
Zrušuje se článek 9 směrnice 2004/36/ES.
Článek 17
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Články 10, 11 a 12 se použijí ode dne 16. července 2006 a článek 13 se použije ode dne 16. ledna 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 14. prosince 2005.
Za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
C. CLARKE
(1) Stanovisko ze dne 28. září 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 16. listopadu 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2871/2000 (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 47).
(4) Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1701/2003 (Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 5).
(5) Úř. věst. L 158, 23.6.1990, s. 59.
(6) Úř. věst. L 220, 29.7.1989, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 323/1999 (Úř. věst. L 40, 13.2.1999, s. 1).
(7) Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 23.
(8) Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1.
(9) Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29.
(10) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(11) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 76.
PŘÍLOHA
Společná kritéria pro rozhodování o zákazu provozování letecké dopravy z bezpečnostních důvodů na úrovni Společenství
Rozhodnutí o opatření na úrovni Společenství se přijímají podle okolností každého jednotlivého případu. V závislosti na okolnostech každého případu může opatření na úrovni Společenství podléhat dopravce nebo všichni dopravci, kteří získali oprávnění ve stejném státě.
Při rozhodování, zda uvalit na leteckého dopravce úplný nebo částečný zákaz provozování letecké dopravy, se posoudí, zda letecký dopravce plní příslušné bezpečnostní normy, a to s přihlédnutím k těmto bodům:
1. |
Ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce:
|
2. |
Neschopnost nebo neochota leteckého dopravce odstranit bezpečnostní nedostatky, o které svědčí:
|
3. |
Neschopnost nebo neochota orgánů příslušných pro dohled nad tím, zda letecký dopravce bezpečnostní nedostatky řeší, o nichž svědčí:
|
27.12.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 344/23 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2112/2005
ze dne 21. listopadu 2005
o přístupu k vnější pomoci Společenství
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 181a této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Obvyklá praxe vázání pomoci, která přímo či nepřímo podmiňuje poskytnutí pomoci jejím využitím na nákup zboží a služeb v zemi poskytovatele pomoci, snižuje účinnost pomoci a není v souladu s politikou podpory rozvoje chudých zemí. Uvolnění podmínek při poskytování pomoci není cílem samo o sobě, ale mělo by sloužit jako nástroj ke stimulaci dalších prvků v boji s chudobou, jakými jsou vlastnictví, regionální integrace a budování kapacit, se zaměřením na posilování místních a regionálních dodavatelů zboží a služeb v rozvojových zemích. |
(2) |
Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přijal v březnu 2001 „Doporučení o uvolnění podmínek při poskytování oficiální rozvojové pomoci nejméně rozvinutým zemím“ (2). Členské státy přijaly zmíněné doporučení a Komise uznala podstatu tohoto doporučení za vodítko pro poskytování pomoci Společenství. |
(3) |
Rada ve složení pro obecné záležitosti, která zasedala souběžně s Evropskou radou v Barceloně, dne 14. března 2002 v rámci přípravy na Mezinárodní konferenci o financování rozvoje svolanou do Monterrey na 18.–22. března 2002 rozhodla, že Evropská unie bude „provádět doporučení DAC o uvolnění podmínek při poskytování pomoci nejméně rozvinutým zemím a nadále jednat o dalším uvolňování podmínek při poskytování bilaterální pomoci. EU také zváží kroky k dalšímu uvolnění podmínek při poskytování pomoci Společenství, a to při zachování stávajícího systému cenových preferencí v rámci EU - AKT“. |
(4) |
Dne 18. listopadu 2002 přijala Komise sdělení Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Uvolňování podmínek: zvýšení účinnosti pomoci“. Sdělení uvádělo názory Komise na tuto otázku a na možnosti provádění výše uvedeného závazku z Barcelony v rámci systému pomoci EU. |
(5) |
Ve svých závěrech o uvolnění podmínek při poskytování pomoci ze dne 20. května 2003 Rada podtrhla potřebu dalšího uvolňování podmínek při poskytování pomoci Společenství. Souhlasila s postupy uvedenými ve zmíněném sdělení a rozhodla o navrhovaných možnostech. |
(6) |
Dne 4. září 2003 přijal Evropský parlament usnesení o výše uvedeném sdělení Komise (3), v němž vzal na vědomí potřebu dalšího uvolňování podmínek při poskytování pomoci Společenství. Podpořil postupy obsažené v uvedeném sdělení a souhlasil s navrhovanými možnostmi. Zdůraznil potřebu dalšího jednání zaměřeného na další uvolňování podmínek při poskytování pomoci na základě dalších studií a podložených návrhů a výslovně vyzval k „jasnému upřednostňování místní a regionální spolupráce při preferenci – v sestupném pořadí – dodavatelů z přijímající země, ze sousedních rozvojových zemí a z ostatních rozvojových zemí“, aby se posílilo úsilí přijímajících zemí o zlepšení vlastní produkce na státní, regionální, místní a rodinné úrovni, jakož i činnosti zaměřené na zlepšení dostupnosti a přístupnosti potravin a základních služeb pro veřejnost v souladu s místními zvyklostmi a systémy výroby a obchodu. |
(7) |
Pro stanovení přístupu k vnější pomoci Společenství je nutné se zaměřit na některé prvky. Pravidla způsobilosti, kterými se řídí přístup osob, jsou stanovena v článku 3. Pravidla pro zapojování odborníků a pravidla původu dodávek a materiálů zakoupených způsobilými osobami jsou stanovena v článcích 4 a 5. Definice a způsoby provádění reciprocity jsou uvedeny v článku 6. Výjimky a jejich provádění jsou upraveny v článku 7. Zvláštní ustanovení o operacích financovaných prostřednictvím mezinárodních či regionálních organizací nebo spolufinancovaných se třetí zemí jsou stanovena v článku 8. Zvláštní ustanovení o humanitární pomoci jsou stanovena v článku 9. |
(8) |
Přístup k vnější pomoci Společenství je vymezen v základních aktech upravujících tuto pomoc, ve spojení s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4) (dále jen „finanční nařízení“). Změny provedené tímto nařízením v přístupu k pomoci Společenství vyžadují změny všech uvedených nástrojů. Veškeré úpravy dotčených základních aktů jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení. |
(9) |
Při zadávání zakázek v rámci některého nástroje Společenství bude brán zvláštní zřetel na dodržování mezinárodně dohodnutých základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce (MOP), např. úmluv o svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání, o odstranění nucené a povinné práce, o odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a o zákazu dětské práce. |
(10) |
Při zadávání zakázek v rámci některého nástroje Společenství bude brán zvláštní zřetel na dodržování těchto mezinárodně dohodnutých úmluv na ochranu životního prostředí: Úmluva o biologické rozmanitosti z roku 1992, Kartagenský protokol o biologické bezpečnosti z roku 2000 a Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změnách klimatu z roku 1997, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení stanoví pravidla pro přístup dotčených stran k nástrojům vnější pomoci Společenství, které jsou financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a uvedeny v příloze I.
Článek 2
Definice
Pro výklad pojmů používaných v tomto nařízení se odkazuje na finanční nařízení a na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5).
Článek 3
Pravidla způsobilosti
1. Účast na zadávání veřejných zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci některého nástroje Společenství je otevřena všem právnickým osobám, které jsou usazeny v členském státu Evropského společenství, v oficiální kandidátské zemi uznané Evropským společenstvím nebo v členském státu Evropského hospodářského prostoru.
2. Účast na zadávání veřejných zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci některého nástroje Společenství s tematickou oblastí působnosti, uvedeného v příloze I části A, je otevřena všem právnickým osobám, které jsou usazeny v rozvojové zemi uvedené na seznamu Výboru pro rozvojovou pomoc OECD v příloze II, a dále právnickým osobám již způsobilým na základě příslušného nástroje.
3. Účast na zadávání veřejných zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci některého nástroje Společenství se zeměpisnou oblastí působnosti, uvedeného v příloze I části B, je otevřena všem právnickým osobám usazeným v rozvojové zemi uvedené na seznamu Výboru pro rozvojovou pomoc OECD v příloze II, které jsou výslovně uvedené jako způsobilé, a dále právnickým osobám již uvedeným jako způsobilé na základě příslušného nástroje.
4. Účast na zadávání veřejných zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci některého nástroje Společenství je otevřena všem právnickým osobám, které jsou usazeny v jiné zemi než uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, pokud byl podle článku 6 ustaven reciproční přístup k jejich vnější pomoci.
5. Účast na zadávání veřejných zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci některého nástroje Společenství je otevřena mezinárodním organizacím.
6. Výše uvedenými ustanoveními není dotčena účast kategorií organizací způsobilých k zadání jakékoli zakázky ani jimi není dotřena výjimka uvedená v čl. 114 odst. 1 finančního nařízení.
Článek 4
Odborníci
Odborníci najatí uchazeči vymezenými v článcích 3 a 8 mohou být státními příslušníky kterékoli země. Tímto článkem nejsou dotčeny kvalitativní a finanční požadavky stanovené v pravidlech Společenství pro zadávání veřejných zakázek.
Článek 5
Pravidla původu
Všechny dodávky a materiály zakoupené podle smlouvy financované v rámci některého nástroje Společenství musejí pocházet ze Společenství nebo ze způsobilé země vymezené v článcích 3 a 7. Pro účely tohoto nařízení je „původ“ definován v příslušných právních předpisech Společenství o pravidlech původu pro celní účely.
Článek 6
Reciprocita s třetími zeměmi
1. Reciproční přístup k vnější pomoci Společenství se poskytuje zemi spadající do oblasti působnosti čl. 3 odst. 4, přiznává-li tato země za stejných podmínek způsobilost členským státům a dotyčné přijímající zemi.
2. Poskytnutí recipročního přístupu k vnější pomoci Společenství je založeno na srovnání mezi EU a jinými dárci a uskutečňuje se na odvětvové úrovni podle kategorií Výboru pro rozvojovou pomoc OECD nebo na úrovni země, ať již je dotyčná země dárcovskou či přijímající zemí. Rozhodnutí o poskytnutí takové reciprocity dárcovské zemi je založeno na průhlednosti, konzistentnosti a proporcionalitě pomoci poskytované tímto dárcem, včetně její kvalitativní a množstevní povahy.
3. Reciproční přístup k vnější pomoci Společenství se stanoví na základě zvláštního rozhodnutí týkajícího se dané země nebo dané regionální skupiny zemí. Toto rozhodnutí se přijímá v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6) podle postupů a pravidel příslušného výboru týkajících se daného aktu. Právo Evropského parlamentu na pravidelné informace, jak je stanoví čl. 7 odst. 3 uvedeného rozhodnutí, je plně respektováno. Takové rozhodnutí platí nejméně po dobu jednoho roku.
4. Reciproční přístup k vnější pomoci Společenství v nejméně rozvinutých zemích uvedených v příloze II se automaticky poskytuje třetím zemím uvedeným v příloze III.
5. S přijímajícími zeměmi se vedou konzultace jako součást postupu popsaného v odstavcích 1, 2 a 3.
Článek 7
Výjimky z pravidel způsobilosti a původu
1. V řádně odůvodněných výjimečných případech může Komise rozšířit způsobilost na právnické osoby ze země, která není způsobilá podle článku 3.
2. V řádně odůvodněných výjimečných případech může Komise povolit nákup dodávek a materiálů pocházejících ze země, která není způsobilá podle článku 3.
3. Výjimky stanovené v odstavcích 1 a 2 lze odůvodnit nedostupností zboží a služeb na trzích dotčených zemí, krajní nouzí nebo v případě, že by pravidla způsobilosti znemožňovala či nadměrně komplikovala uskutečnění projektu, programu nebo akce.
Článek 8
Operace zapojující mezinárodní organizace nebo spolufinancování
1. Pokud se financování Společenství vztahuje na operaci uskutečňovanou prostřednictvím mezinárodní organizace, je účast na příslušných postupech pro zadávání zakázek otevřena všem právnickým osobám způsobilým podle článku 3, jakož i všem právnickým osobám způsobilým podle pravidel dané organizace, přičemž se dbá na zaručení rovného zacházení se všemi dárci. Stejná pravidla se vztahují na dodávky, materiál a odborníky.
2. Pokud se financování Společenství vztahuje na operaci spolufinancovanou se třetí zemí, s výhradou reciprocity stanovenou v článku 6, s regionální organizací nebo s členským státem, je účast na příslušných postupech pro zadávání zakázek otevřena všem právnickým osobám způsobilým podle článku 3, jakož i všem právnickým osobám způsobilým podle předpisů takové třetí země, regionální organizace nebo členského státu. Stejná pravidla se vztahují na dodávky, materiál a odborníky.
3. Pokud jde o operace potravinové pomoci, je použitelnost tohoto článku omezena na naléhavé operace.
Článek 9
Humanitární pomoc a nevládní organizace
1. Pro účely humanitární pomoci ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (7) a pro účely pomoci směřované přímo prostřednictvím nevládních organizací ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1658/98 ze dne 17. července 1998 o společném financování akcí na pomoc rozvojovým zemím s evropskými nevládními organizacemi (8) se článek 3 nepoužije na kritéria způsobilosti stanovená pro výběr příjemců grantu.
2. Příjemci těchto grantů dodržují pravidla stanovená v tomto nařízení, pokud provádění humanitární akce a pomoci směřované přímo prostřednictvím nevládních organizací ve smyslu nařízení (ES) č. 1658/98 vyžaduje zadávání veřejných zakázek.
Článek 10
Dodržování základních zásad a posilování místních trhů
1. K urychlení vymýcení chudoby prostřednictvím posilování místních kapacit, trhů a nákupů je brán zvláštní zřetel na zadávání místních a regionálních zakázek v partnerských zemích.
2. Účastníci řízení, kterým byly zadány zakázky, dodržují mezinárodně dohodnuté základní pracovní normy, např. základní pracovní normy MOP, úmluvy o svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání, o odstranění nucené a povinné práce, o odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a o zákazu dětské práce.
3. Přístup rozvojových zemí k vnější pomoci Společenství se usnadňuje veškerými prostředky technické pomoci, které jsou považovány za vhodné.
Článek 11
Provádění nařízení
Tímto nařízením se mění a upravují příslušné části všech stávajících právních nástrojů Společenství uvedených v příloze I. Komise průběžně mění přílohy II až IV tohoto nařízení, aby byly zohledněny veškeré změny dokumentů OECD.
Článek 12
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 21. listopadu 2005.
Za Radu
předseda
J. STRAW
(1) Úř. věst. C 157, 28.6.2005, s. 99.
(2) Zpráva OECD/DAC z roku 2001, 2002, svazek 3, č. 1, s. 46.
(3) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 474.
(4) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(5) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1261/2005 (Úř. věst. L 201, 2.8.2005, s. 3).
(6) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(7) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(8) Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
PŘÍLOHA I
Níže uvedené nástroje Společenství se mění takto:
ČÁST A – Nástroje Společenství s tematickou oblastí působnosti
1. |
Nařízení Rady (ES) č. 1725/2001 ze dne 23. července 2001 o boji proti protipěchotním minám ve třetích zemích jiných než rozvojových zemích (1):
|
2. |
Nařízení Rady (ES) č. 976/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se stanoví požadavky pro provádění opatření Společenství jiných než opatření týkajících se rozvojové spolupráce, která v rámci politiky spolupráce Společenství přispívají k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k dodržování lidských práv a základních svobod ve třetích zemích (3):
|
ČÁST B – Nástroje Společenství se zeměpisnou oblastí působnosti
3. |
Nařízení Rady (ES) č. 2500/2001 ze dne 17. prosince 2001 o předvstupní finanční pomoci Turecku (5):
|
4. |
Nařízení Rady (ES) č. 2666/2000 ze dne 5. prosince 2000 o pomoci Albánii, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Svazové republice Jugoslávie a Bývalé jugoslávské republice Makedonii (7):
|
5. |
Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 99/2000 ze dne 29. prosince 1999 o poskytnutí pomoci partnerským státům ve východní Evropě a střední Asii (9):
|
6. |
Nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 ze dne 21. června 1999 o zřízení nástroje předvstupních strukturálních politik (ISPA) (11):
|
7. |
Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 ze dne 21. června 1999 o podpoře Společenství pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období (SAPARD) (13):
|
8. |
Nařízení Rady (ES) č. 1488/96 ze dne 23. července 1996 o finančních a technických doprovodných opatřeních k reformě hospodářských a sociálních struktur v rámci evropsko-středomořského partnerství (MEDA) (15):
|
9. |
Nařízení Rady (EHS) č. 1762/92 ze dne 29. června 1992 o provádění protokolů o finanční a technické spolupráci uzavřených mezi Společenstvím a třetími zeměmi Středomoří (MEDA) (17):
|
10. |
Nařízení Rady (EHS) č. 443/92 ze dne 25. února 1992 o finanční a technické pomoci asijským a latinskoamerickým rozvojovým zemím a o hospodářské spolupráci s nimi (19):
|
(1) Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 6.
(2) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 23.“
(3) Úř. věst. L 120, 8.5.1999, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2242/2004 (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 21).
(4) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 23.“
(5) Úř. věst. L 342, 27.12.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 850/2005 (Úř. věst. L 141, 4.6.2005, s. 1).
(6) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 23.“
(7) Úř. věst. L 306, 7.12.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2257/2004 (Úř. věst. L 389, 30.12.2004, s. 1).
(8) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 23.“
(9) Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 1.
(10) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 23.“
(11) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 73. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2257/2004.
(12) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 23.“
(13) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 87. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2257/2004.
(14) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 23.“
(15) Úř. věst. L 189, 30.7.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2698/2000 (Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 1).
(16) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 23.“
(17) Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 1.
(18) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 23.“
(19) Úř. věst. L 52, 27.2.1992, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).
PŘÍLOHA II
Seznam příjemců pomoci podle Výboru pro rozvojovou pomoc – ke dni 1. ledna 2003
Část I: Rozvojové země a území (Oficiální rozvojová pomoc) |
Část II: Země a území v přechodu (Oficiální pomoc) |
|||||
Nejméně rozvinuté země (LDC) |
Ostatní země s nízkým důchodem (Jiné LIC) (HND na hlavu v roce 2001 < 745 USD) |
Země s nižším středním důchodem (LMIC) (HND na hlavu v roce 2001 745–2 975 USD) |
Země s vyšším středním důchodem (UMIC) (HND na hlavu v roce 2001 2 976–9 205 USD) |
Země s vysokým důchodem (HIC) (HND na hlavu v roce 2001 > 9 206 USD) |
Středo- a východoevropské země a nové nezávislé státy bývalého Sovětského svazu (CEEC/NIS) |
Vyspělejší rozvojové země a území |
Afghánistán Angola Bangladéš Benin Bhútán Burkina Faso Burundi Kambodža Kapverdy Středoafrická republika Čad Komory Konžská demokratická republika Džibutsko Rovníková Guinea Eritrea Etiopie Gambie Guinea Guinea-Bissau Haiti Kiribati Laos Lesotho Libérie Madagaskar Malawi Maledivy Mali Mauritánie Mosambik Myanmar Nepál Niger Uganda Rwanda Samoa Svatý Tomáš a Princův ostrov Senegal Sierra Leone Šalamounovy ostrovy Somálsko Súdán Tanzanie Východní Timor Togo Tuvalu Vanuatu Jemen Zambie |
Arménie (1) Ázerbájdžán (1) Kamerun Konžská republika Pobřeží slonoviny Gruzie (1) Ghana Indie Indonésie Keňa Korejská lidově demokratická republika Kyrgyzská republika (1) Moldavsko (1) Mongolsko Nikaragua Nigérie Pákistán Papua - Nová Guinea Tádžikistán (1) Uzbekistán (1) Vietnam Zimbabwe |
Albánie (1) Alžírsko Belize Bolívie Bosna a Hercegovina Čína Kolumbie Kuba Dominikánská republika Ekvádor Egypt Salvador Fidži Guatemala Guyana Honduras Írán Irák Jamajka Jordánsko Kazachstán (1) Bývalá jugoslávská republika Makedonie Marshallovy ostrovy Federativní státy Mikronésie Maroko Namibie Niue Palestinská samospráva Paraguay Peru Filipíny Srbsko a Černá hora Jihoafrická republika Srí Lanka Svatý Vincent a Grenadiny Surinam Svazijsko Sýrie Thajsko Tokelau (2) Tonga Tunisko Turecko Turkmenistán (1) Wallis a Futuna (2) |
Botswana Brazílie Chile Cookovy ostrovy Kostarika Chorvatsko Dominika Gabon Grenada Libanon Malajsie Mauricius Mayotte (2) Nauru Panama Svatá Helena (2) Svatá Lucie Venezuela |
Bahrajn |
Bělorusko (1) Bulharsko (1) Česká republika (1) Estonsko (1) Maďarsko (1) Lotyšsko (1) Litva (1) Polsko (1) Rumunsko (1) Rusko (1) Slovenská republika (1) Ukrajina (1) |
Aruba (1) Bahamy Bermudy (2) Brunej Kajmanské ostrovy (2) Čínský Taipei Kypr Falklandské ostrovy (2) Francouzská Polynésie (2) Gibraltar (2) Hongkong, Čína (2) Izrael Korea Kuvajt Libye Macao (2) Malta Nizozemské Antily (2) Nová Kaledonie (2) Katar Singapur Slovinsko Spojené arabské emiráty Panenské ostrovy (UK) (2) |
Práh pro způsobilost k půjčkám Světové banky (5 185 USD v roce 2001) |
||||||
Anguilla (2) Antigua a Barbuda Argentina Barbados Mexiko Montserrat (2) Omán Palau Saúdská Arábie Seychely Svatý Kryštof a Nevis Trinidad a Tobago Turks a Caicos (2) Uruguay |
(1) Středo- a východoevropské země a nové nezávislé státy bývalého Sovětského svazu (CEEC/NIS).
(2) Území.
PŘÍLOHA III
SEZNAM ČLENŮ VÝBORU PRO ROZVOJOVOU POMOC OECD
Austrálie, Belgie, Dánsko, Evropská komise, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Japonsko, Kanada, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Spojené státy americké, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko.
PŘÍLOHA IV
Výňatky z Doporučení Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) z března 2001 o uvolnění podmínek při poskytování oficiální rozvojové pomoci nejméně rozvinutým zemím
II. Provádění
a) Rámec
7. |
Uvolňování podmínek pomoci je složitý proces. Různé kategorie oficiální rozvojové pomoci vyžadují různé přístupy a opatření členů DAC, jimiž se provádí tohoto doporučení, se budou lišit z hlediska rozsahu i časového rozvržení. Majíce toto na paměti, uvolní členové DAC podmínky pro svou oficiální rozvojovou pomoc nejméně rozvinutým zemím do maximální možné míry a v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v tomto doporučení:
|
8. |
Toto doporučení se nevztahuje na činnosti s hodnotou nižší než 700 000 SDR (v případě technické spolupráce související s investicemi na činnosti s hodnotou 130 000 SDR). |
27.12.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 344/34 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 2113/2005/ES
ze dne 14. prosince 2005,
kterým se mění rozhodnutí č. 2256/2003/ES s ohledem na prodloužení programu pro šíření správných postupů a monitorování zavádění informačních a komunikačních technologií na rok 2006
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 157 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutím č. 2256/2003/ES (3) byl zřízen program MODINIS pro monitorování akčního plánu eEurope 2005, šíření správných postupů a zvýšení bezpečnosti sítí a informací na období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2005. |
(2) |
Rozhodnutí č. 2256/2003/ES bylo změněno rozhodnutím č. 787/2004/ES za účelem úpravy referenčních částek v důsledku rozšíření Evropské unie. |
(3) |
Ve svém usnesení ze dne 9. prosince 2004 o pohledu na budoucnost informačních a komunikačních technologií (4) vyzvala Rada Komisi, aby zahájila přípravné práce na pokračování akčního plánu eEurope 2005, které představují významnou součást nové agendy pro informační společnost po roce 2005. |
(4) |
Sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2004 nazvané „Výzvy pro evropskou informační společnost po roce 2005“ analyzuje výzvy, kterými se musí evropská strategie v oblasti informační společnosti do roku 2010 zabývat. Sdělení obsahuje argumenty pro širší využívání informačních a komunikačních technologií a pro trvající zaměření pozornosti politiky na otázky související s informačními a komunikačními technologiemi, což zahrnuje potřebu monitorování a výměny správných postupů. Uvedené sdělení bylo výchozím bodem pro proces úvah, který vedl k nové iniciativě pro informační společnost v roce 2005, jež má být zahájena v roce 2006. |
(5) |
Ve sdělení Komise jarnímu zasedání Evropské rady ze dne 2. února 2005 nazvaném „Společně k růstu a zaměstnanosti – Nový začátek lisabonské strategie“ byla oznámena nová iniciativa s názvem „i2010: Evropská informační společnost“, jejímž cílem je stimulovat zavádění informačních a komunikačních technologií. |
(6) |
Sdělení Komise ze dne 1. června 2005 nazvané „i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“ nastiňuje klíčové politické priority pětileté strategie na podporu otevřeného a konkurenčního digitálního hospodářství. Výměna správných postupů a monitorování zavádění služeb využívajících informační a komunikační technologie budou nadále podporovat dialog zúčastněných stran a členských států, a to zejména v souvislosti s otevřenou metodou koordinace. |
(7) |
V návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (2007–2013), je navržen rámcový program pro akce Společenství v oblasti konkurenceschopnosti a inovace pro období let 2007–2013, který spojuje konkrétní opatření Společenství na podporu podnikání, malých a středních podniků, průmyslové konkurenceschopnosti, inovace, informačních a komunikačních technologií, technologií souvisejících s ochranou životního prostředí a inteligentní energie, včetně opatření stanovených rozhodnutím č. 2256/2003/ES. |
(8) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 ze dne 21. dubna 2004 o statistice Společenství o informační společnosti (5) stanoví společný rámec pro systematické vypracovávání statistik Společenství o informační společnosti. Tyto statistiky obsahují informace požadované pro účely procesu porovnání ukazatelů o eEurope a informace, které jsou užitečné z pohledu strukturálních ukazatelů, a další údaje nezbytné k vytvoření jednotné základny pro analýzy informační společnosti. |
(9) |
V období 12 měsíců od konce platnosti akčního plánu eEurope 2005 do očekávaného zahájení rámcového programu v roce 2007 je třeba zavádění informačních a komunikačních technologií v celém hospodářství monitorovat a podporovat, a to prostřednictvím dalšího určování srovnávacích standardů a statistických analýz založených na strukturálních ukazatelích, jakož i prostřednictvím výměny správných postupů. Akce týkající se určování srovnávacích standardů, správných postupů a koordinace politik prováděné v rámci programu v roce 2006 budou podporovat dosažení cílů zmíněných ve sděleních Komise ze dne 2. února 2005 a ze dne 1. června 2005. |
(10) |
Mechanismy pro monitorování, výměnu zkušeností, určování srovnávacích standardů, šíření správných postupů a analýzu hospodářských a společenských důsledků informační společnosti by měly v roce 2006 pokračovat, aby bylo možno dosáhnout cílů sdělení Komise ze dne 2. února 2005, jež jsou zaměřeny na stimulaci zavádění informačních a komunikačních technologií jako pokračování agendy eEurope, a cílů sdělení Komise ze dne 1. června 2005. |
(11) |
Rozhodnutí č. 2256/2003/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí č. 2256/2003/ES se mění takto:
1. |
vkládá se nový článek, který zní: „Článek 1a 1. V roce 2006 program pokračuje v monitorování zavádění a využívání informačních a komunikačních technologií v hospodářství a v šíření správných postupů a má následující cíle:
2. Akce v rámci programu budou svou povahou přesahovat jednotlivá odvětví a budou doplňovat akce Společenství v jiných oblastech. Žádné z těchto akcí se nebudou překrývat s pracemi, které jsou v těchto oblastech prováděny v rámci jiných programů Společenství. Akce prováděné v rámci tohoto programu a zaměřené na určení srovnávacích standardů, správné postupy a koordinaci politiky budou směřovat k plnění cílů sdělení Komise jarnímu zasedání Evropské rady ze dne 2. února 2005 nazvaného ‚Společně k růstu a zaměstnanosti – Nový začátek lisabonské strategie‘, jež jsou zaměřeny na stimulaci zavádění informačních a komunikačních technologií jako pokračování agendy eEurope, a to zejména na podporu širokopásmových technologií, elektronické správy (eGovernment), elektronického obchodního styku (eBusiness), elektronického zdravotnictví (eHealth) a elektronického vzdělávání (eLearning), jakož i cílů sdělení Komise ze dne 1. června 2005 nazvaného ‚i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost‘, jež podporují otevřené a konkurenční digitální hospodářství. 3. Program rovněž vymezí společný rámec pro interakci na evropské úrovni, která bude doplňovat jednotlivé celostátní, regionální a místní úrovně.“ |
2. |
vkládá se nový článek 2a, který zní: „Článek 2a K dosažení cílů uvedených v článku 1a se provádějí tyto druhy akcí:
|
3. |
v článku 4 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Program se týká období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006. Finanční rámec pro provádění tohoto programu se stanoví na 30 160 000 EUR.“ |
4. |
příloha se nahrazuje zněním uvedeným v příloze k tomuto rozhodnutí. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
Ve Štrasburku dne 14. prosince 2005.
za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
za Radu
předseda
C. CLARKE
(1) Stanovisko ze dne 27. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 1. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 336, 23.12.2003, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 787/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 12).
(4) Úř. věst. C 62, 12.3.2005, s. 1.
(5) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 49.
(6) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 49.“
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA
Víceletý program pro monitorování akčního plánu eEurope, šíření správných postupů a zvýšení bezpečnosti sítí a informací (MODINIS)
Orientační rozpis výdajů v letech 2003 až 2005
Podíl na celkovém rozpočtu podle druhu akce a let v procentech |
||||
|
2003 |
2004 |
2005 |
2003–2005 celkem |
Akce 1 – monitorování a porovnávání výkonů |
12 % |
14 % |
14 % |
40 % |
Akce 2 – šíření správných postupů |
8 % |
10 % |
12 % |
30 % |
Akce 3 – analýza a strategická diskuse |
2 % |
3 % |
3 % |
8 % |
Akce 4 – zvýšení bezpečnosti sítí a informací |
17 % |
5 % |
0 % |
22 % |
Podíl na celkovém rozpočtu |
39 % |
32 % |
29 % |
100 % |
Orientační rozpis výdajů v roce 2006
Podíl na celkovém rozpočtu podle druhu akce a let v procentech |
|
|
2006 |
Akce 1 – monitorování a porovnávání výkonů |
55 % |
Akce 2 – šíření správných postupů |
30 % |
Akce 3 – analýza a strategická diskuse |
15 % |
Akce 4 – zvýšení bezpečnosti sítí a informací |
0 % |
Podíl na celkovém rozpočtu |
100 %“ |
27.12.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 344/38 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/82/ES
ze dne 14. prosince 2005,
kterou se zrušuje směrnice Rady 90/544/EHS o frekvenčních pásmech určených pro koordinované zavádění celoevropské soustavy veřejného rádiového pagingu ve Společenství
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 90/544/EHS (4) požadovala, aby členské státy do 31. prosince 1992 určily v rádiovém pásmu 169,4 až 169,8 MHz čtyři kanály pro celoevropskou pozemní veřejnou rádiovou pagingovou službu (dále jen „ERMES“) a aby co nejrychleji připravily plány umožňující celoevropské veřejné rádiové pagingové službě obsadit v souladu s obchodními požadavky celé pásmo 169,4 až 169,8 MHz. |
(2) |
Využívání pásma 169,4 až 169,8 MHz pro ERMES ve Společenství se snížilo nebo bylo dokonce ukončeno, takže ERMES toto frekvenční pásmo v současnosti účinně nepoužívá a mohlo by se využívat lepším způsobem pro potřeby jiných politik Společenství. |
(3) |
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (5) vytvořilo politický a právní rámec Společenství pro zajištění koordinace politických přístupů a případně harmonizovaných podmínek pro dostupnost a účinné využívání frekvenčního pásma, nezbytných pro vytvoření a fungování vnitřního trhu. Uvedené rozhodnutí umožňuje Komisi přijmout technická prováděcí opatření pro zajištění harmonizovaných podmínek pro dostupnost a účinné využívání frekvenčního pásma. |
(4) |
Protože pásmo 169,4 až 169,8 MHz je vhodné pro aplikace užitečné pro osoby s omezením nebo postižením a vzhledem k tomu, že podpora takovýchto aplikací je pro Společenství politickým cílem spolu s obecným cílem zajištění fungování vnitřního trhu, poskytla Komise podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí o rádiovém spektru Evropské konferenci poštovních a telekomunikačních správ (dále jen „CEPT“) mandát, aby mimo jiné přezkoumala i aplikace spojené s pomocí postiženým osobám. |
(5) |
CEPT na základě mandátu vypracovala nový plán frekvencí a režim kanálů umožňující, aby frekvenční pásmo mohlo sdílet šest typů preferovaných aplikací, s cílem vyhovět několika potřebám politiky ES. |
(6) |
Z těchto důvodů a v souladu s cíli rozhodnutí o rádiovém spektru by měla být směrnice 90/544/EHS zrušena, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Směrnice 90/544/EHS se zrušuje s účinkem od 27. prosince 2005.
Článek 2
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 3
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 14. prosince 2005.
Za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
C. CLARKE
(1) Stanovisko ze dne 27. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Stanovisko, vydané na základě nepovinné konzultace, ze dne 17. listopadu 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 1. prosince 2005.
(4) Úř. věst. L 310, 9.11.1990, s. 28.
(5) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.
27.12.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 344/40 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/84/ES
ze dne 14. prosince 2005,
kterou se po dvacáté druhé mění směrnice Rady 76/769/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (ftaláty v hračkách a předmětech pro péči o děti)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Článek 14 Smlouvy vytváří prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. |
(2) |
Rozvoj vnitřního trhu by měl zlepšit kvalitu života, ochranu zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Tato směrnice je v souladu s požadavky na zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a ochrany spotřebitele při vymezování a provádění veškerých politik a činností Společenství. |
(3) |
Používání určitých ftalátů v hračkách a předmětech pro péči o děti vyrobených z měkčeného plastického materiálu nebo obsahujících části vyrobené z měkčeného plastického materiálu by mělo být zakázáno, protože přítomnost určitých ftalátů představuje nebo by mohla představovat rizika pro zdraví dětí. Hračky a předměty pro péči o děti, které, ačkoliv nejsou k tomu účelu určeny, mohou děti vkládat do úst, mohou za jistých okolností představovat nebezpečí pro zdraví malých dětí, pokud jsou vyrobeny z měkčeného plastického materiálu nebo obsahují části vyrobené z měkčeného plastického materiálu obsahujícího některé ftaláty. |
(4) |
Vědecký výbor pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí (SCTEE) poté, co jej konzultovala Komise, vydal stanoviska ke zdravotním rizikům, které tyto ftaláty představují. |
(5) |
Doporučení Komise 98/485/ES ze dne 1. července 1998 o hračkách a předmětech pro péči o děti určených pro vkládání do úst dětmi do tří let a vyrobených z měkčeného PVC obsahujícího určité ftaláty (4) vyzvalo členské státy, aby přijaly opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví dětí v souvislosti s těmito výrobky. |
(6) |
Od roku 1999 je používání šesti ftalátů v hračkách a předmětech pro péči o děti určených pro vkládání do úst dětmi do tří let dočasně zakázáno na úrovni Evropské unie na základě přijetí rozhodnutí Komise 1999/815/ES (5) v rámci směrnice Rady 92/59/EHS ze dne 29. června 1992 o obecné bezpečnosti výrobků (6). Použitelnost uvedeného rozhodnutí je pravidelně prodlužována. |
(7) |
Omezení uvádění na trh hraček a předmětů pro péči o děti již přijatá některými členskými státy z důvodu obsahu ftalátů přímo ovlivňují vytváření a fungování vnitřního trhu. Je proto nezbytné sblížit právní předpisy členských států v této oblasti a v důsledku toho změnit přílohu I směrnice 76/769/EHS (7). |
(8) |
Pokud vědecké hodnocení neumožňuje určení rizika s dostatečnou přesností za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví, zejména zdraví dětí, měla by být uplatněna zásada předběžné opatrnosti. |
(9) |
Děti, u kterých je organismus ve vývoji, jsou obzvlášť zranitelné reprotoxickými látkami. Proto by se mělo co nejvíce omezit vystavování dětí všem prakticky odstranitelným zdrojům emisí těchto látek, zejména z předmětů, které jsou vkládány dětmi do úst. |
(10) |
Během hodnocení rizika nebo v rámci směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. července 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (8) byly di(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP), dibutyl-ftalát (DBP) a benzyl-butyl-ftalát (BBP) označeny jako reprotoxické látky, a byly proto klasifikovány jako reprotoxické látky kategorie 2. |
(11) |
Vědecké informace o diisononyl-ftalátu (DINP), diisodecyl-ftalátu (DIDP) a di(n-oktyl)-ftalátu (DNOP) jsou buď nedostatečné, nebo protichůdné, ale nemůže být vyloučeno, že tyto látky představují možné riziko, pokud jsou používány v hračkách a předmětech pro péči o děti, které jsou ze své povahy vyráběné pro děti. |
(12) |
Nejistoty v hodnocení expozice těmto ftalátům, jako například doba, po kterou jsou předměty vloženy do úst, a expozice emisím z jiných zdrojů, vyžadují, aby byla vzata v úvahu hlediska předběžné opatrnosti. Proto by mělo být zavedeno omezení používání těchto ftalátů pro hračky a předměty pro péči o děti a uvedení na trh těchto předmětů. Omezení pro DINP, DIDP a DNOP by však měla být z důvodu přiměřenosti méně přísná než omezení pro DEHP, DBP a BBP. |
(13) |
Komise by měla přezkoumat jiná použití předmětů vyrobených z měkčených plastických materiálů nebo obsahujících části vyrobené z měkčených plastických materiálů, které mohou vystavovat osoby rizikům, zejména pokud jde o předměty používané ve zdravotnických prostředcích. |
(14) |
V souladu se sdělením Komise o zásadě předběžné opatrnosti by opatření založená na této zásadě měla podléhat přezkumu na základě nových vědeckých informací. |
(15) |
Komise by měla ve spolupráci s orgány členských států odpovědnými za dohled nad trhem hraček a předmětů pro péči o děti a za vymáhání souvisejících předpisů a po konzultaci s příslušnými organizacemi výrobců a dovozců sledovat používání ftalátů a jiných látek jako změkčovadel v hračkách a předmětech pro péči o děti. |
(16) |
Pro účely směrnice 76/769/EHS by měl být definován výraz „předmět pro péči o děti“. |
(17) |
V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (9) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily. |
(18) |
Komise přezkoumá používaní ftalátů uvedených v příloze I směrnice 76/769/EHS v jiných výrobcích poté, co bude ukončeno hodnocení rizik podle nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (10). |
(19) |
Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství stanovující minimální požadavky na ochranu pracovníků obsažené ve směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (11) a v samostatných směrnicích na ní založených, zejména ve směrnici Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (12) a ve směrnici Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (13), |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Směrnice 76/769/EHS se mění takto:
1. |
V čl. 1 odst. 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
2. |
Příloha I se mění tak, jak stanovuje příloha této směrnice. |
Článek 2
Nejpozději do 16. ledna 2010 přehodnotí Komise na základě nových vědeckých informací o látkách popsaných v příloze této směrnice a jejich náhražkách opatření uvedená ve směrnici 76/769/EHS ve znění této směrnice, a bude-li k tomu důvod, budou tato opatření odpovídajícím způsobem změněna.
Článek 3
1. Do 16. července 2006 členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Budou tyto předpisy používat od 16. ledna 2007.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 4
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 5
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 14. prosince 2005.
Za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
C. CLARKE
(1) Úř. věst. C 116 E, 26.4.2000, s. 14.
(2) Úř. věst. C 117, 26.4.2000, s. 59.
(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. července 2000 (Úř. věst. C 121, 24.4.2001, s. 410), společný postoj Rady ze dne 4. dubna 2005 (Úř. věst. C 144 E, 14.6.2005, s. 24), postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. listopadu 2005.
(4) Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 35.
(5) Úř. věst. L 315, 9.12.1999, s. 46. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2004/781/ES (Úř. věst. L 344, 20.11.2004, s. 35).
(6) Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 24. Směrnice zrušená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).
(7) Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 201. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/98/ES (Úř. věst. L 305, 1.10.2004, s. 63).
(8) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/73/ES (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1).
(9) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
(10) Úř. věst. L 84, 5.4.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(11) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
(12) Úř. věst. L 196, 26.7.1990, s. 1. Směrnice zrušená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50).
(13) Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11.
PŘÍLOHA
V příloze I směrnice 76/769/EHS se doplňují nové body, které znějí:
„[XX.] Následující ftaláty (nebo jiná čísla CAS a EINECS látek):
|
Nesmějí se používat jako látky nebo složky přípravků v koncentraci vyšší než 0,1 % hmot. měkčeného plastického materiálu v hračkách a předmětech pro péči o děti. Hračky a předměty pro péči o děti, jež obsahují tyto ftaláty ve vyšší koncentraci, než je výše uvedená hodnota, se nesmějí uvádět na trh. |
||||||
[XXa.] Následující ftaláty (nebo jiná čísla CAS a EINECS látek):
|
Nesmějí se používat jako látky nebo složky přípravků v koncentraci vyšší než 0,1 % hmot. měkčeného plastického materiálu v hračkách a předmětech pro péči o děti, které děti mohou vkládat do úst. Hračky a předměty pro péči o děti, jež obsahují tyto ftaláty ve vyšší koncentraci, než je výše uvedená hodnota, se nesmějí uvádět na trh.“ |
27.12.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 344/44 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/88/ES
ze dne 14. prosince 2005,
kterou se mění směrnice 2000/14/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES (3) byla předmětem přezkumu pracovní skupinou pro zařízení určená k použití ve venkovním prostoru, zřízenou Komisí. |
(2) |
Pracovní skupina ve zprávě ze dne 8. července 2004 dospěla k závěru, že některé nejvyšší přípustné hodnoty pro etapu II, které mají být povinně používány od 3. ledna 2006, nejsou technicky dosažitelné. Záměrem však nikdy nebylo omezovat uvádění zařízení na trh nebo do provozu pouze na základě technické dosažitelnosti. |
(3) |
Proto je nutno stanovit, že některé typy zařízení uvedených v článku 12 směrnice 2000/14/ES, které nebudou schopny splnit nejvyšší přípustné hodnoty pro etapu II do 3. ledna 2006 pouze z technických důvodů, lze po tomto dni nadále uvádět na trh nebo do provozu. |
(4) |
Zkušenosti z prvních pěti let uplatňování směrnice 2000/14/ES dokazují, že ke splnění článků 16 a 20 uvedené směrnice je zapotřebí více času, a poukazují na potřebu přezkoumat uvedenou směrnici za účelem její změny, zejména s ohledem na nejvyšší přípustné hodnoty pro etapu II, na něž uvedená směrnice odkazuje. Proto je nutno prodloužit o dva roky lhůtu pro předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě o zkušenostech Komise se zaváděním a správním zabezpečením směrnice 2000/14/ES podle čl. 20 odst. 1 uvedené směrnice. |
(5) |
Ustanovení čl. 20 odst. 3 směrnice 2000/14/ES upravuje předkládání zprávy Komisí Evropskému parlamentu a Radě o tom, zda a v jakém rozsahu technický pokrok umožňuje snížení nejvyšších přípustných hodnot hluku sekaček na trávu a vyžínačů trávníků/začišťovačů okrajů trávníků. Vzhledem ke skutečnosti, že povinnosti obsažené v čl. 20 odst. 1 uvedené směrnice jsou přísnější než povinnosti obsažené v čl. 20 odst. 3, a v zájmu zamezení zdvojení úsilí je vhodné tyto typy zařízení zahrnout do obecné zprávy podle čl. 20 odst. 1 uvedené směrnice. V důsledku toho by měla být samostatná povinnost předložit zprávu podle čl. 20 odst. 3 uvedené směrnice zrušena. |
(6) |
Jelikož cíle této směrnice, totiž zajistit stálé fungování vnitřního trhu požadavkem, aby zařízení používaná ve venkovním prostředí splňovala harmonizované předpisy o hluku ve venkovním prostředí, nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni členských států, a proto, z důvodu rozsahu a účinků navrženého opatření, jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle, neboť oblast její působnosti je omezena na typy zařízení, u kterých není v současné době z technických důvodů možné dodržet nejvyšší přípustné hodnoty pro etapu II. |
(7) |
Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (4) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily. |
(8) |
Směrnice 2000/14/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Směrnice 2000/14/ES se mění takto:
1. |
Tabulka v článku 12 se nahrazuje tímto:
|
2. |
Článek 20 se mění takto:
|
Článek 2
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2005. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Budou tyto předpisy používat ode dne 3. ledna 2006.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 14. prosince 2005.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
C. CLARKE
(1) Stanovisko ze dne 27. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 26. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1.
(4) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
(5) Pel u svařovacích generátorů: konvenční svařovací proud násobený konvenčním napětím při zatížení a nejmenší hodnotě součinitele časového využití generátorů podle údajů výrobce.
Pel u zdrojových soustrojí: primární výkon soustrojí podle ISO 8528-1:1993 bodu 13.3.2.
(6) Údaje pro etapu II jsou pouze předběžné údaje pro tyto typy zařízení:
— |
vedené vibrační válce, |
— |
vibrační desky (> 3 kW), |
— |
vibrační pěchy, |
— |
dozery (s ocelovými pásy), |
— |
nakladače (s ocelovými pásy > 55 kW), |
— |
manipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motorem, |
— |
finišery na vozovky se zhutňovací lištou, |
— |
ruční bourací a sbíjecí kladiva s vnitřním spalovacím motorem (15 < m < 30), |
— |
sekačky na trávu, vyžínače trávníků/začišťovače okrajů trávníků. |
Konečné údaje budou záviset na změně směrnice přijaté na základě zprávy podle čl. 20 odst. 1. Pokud k takové změně nedojde, platí údaje uvedené pro etapu I i pro etapu II.
(7) Pro pojízdné jeřáby s jedním motorem platí limity pro etapu I až do 3. ledna 2008. Poté platí limity pro etapu II.
Nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu se zaokrouhlují nahoru nebo dolů na celá čísla (méně než 0,5 na menší číslo; větší nebo rovno 0,5 na vyšší číslo).“
II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
Komise
27.12.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 344/47 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 20. prosince 2005
o harmonizaci frekvenčního pásma 169,4 až 169,8125 MHz ve Společenství
(oznámeno pod číslem K(2005) 5503)
(Text s významem pro EHP)
(2005/928/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice Rady 90/544/EHS ze dne 9. října 1990 o frekvenčních pásmech určených pro koordinované zavádění celoevropské soustavy veřejného rádiového pagingu ve Společenství (směrnice ERMES) (2) byla zrušena dne 27. prosince 2005 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/82/ES (3). Směrnice ukládala členským státům, aby v pásmu rádiového spektra 169,4 až 169,8 MHz určily čtyři kanály pro celoevropskou pozemní veřejnou rádiovou pagingovou službu (dále jen „ERMES“) a aby zajistily, že služby ERMES obsadí v co nejkratší době v souladu s obchodními požadavky celé pásmo rádiového spektra 169,4 až 169,8 MHz. |
(2) |
Využívání pásma rádiového spektra 169,4 až 169,8 MHz systémem ERMES se ve Společenství významně snížilo, nebo bylo dokonce zcela ukončeno, což má za následek, že systém ERMES toto pásmo rádiového spektra účinně nevyužívá; proto by mohlo být lépe využito ke splnění jiných potřeb politiky Společenství. |
(3) |
V souladu s čl. 4 odst. 2 rozhodnutí o rádiovém spektru vydala Komise dne 7. července 2003 pověření pro Evropskou konferenci správ pošt a telekomunikací (dále jen „CEPT“), aby shromáždila informace o stávajících i v budoucnu možných aplikacích v pásmu 169,4 až 169,8 MHz a aby stanovila pro využívání tohoto pásma rádiového spektra seznam alternativních možností, zejména těch, které se netýkají výhradně tradičních elektronických komunikací. Konference CEPT byla požádána, aby v souladu se zásadami rámcové směrnice pro každou možnou aplikaci posoudila koexistenci různých aplikací a možnost využívání alternativních pásem rádiového spektra. Pásmo rádiového spektra, které je již zčásti harmonizované, je vhodné pro určité aplikace týkající se vytvoření a fungování vnitřního trhu v řadě oblastí politiky Společenství, z nichž by některé mohly přinést užitek zdravotně postiženým nebo napomáhat spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v rámci Evropské unie. |
(4) |
Čl. 8 odst. 4 směrnice 2002/21/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (4) ukládá členským státům, aby prosazovaly zájmy občanů Evropské unie mimo jiné tím, že řeší potřeby určitých sociálních skupin, zejména sluchově postižených osob a osob vyžadujících naléhavou pomoc. |
(5) |
Na základě technických šetření a shromážděných informací konference CEPT potvrdila, že využívání pásma rádiového spektra systémem ERMES zůstalo i přes přijetí směrnice 90/544/EHS velice omezené a že se v Evropě změnila potřeba systémů rádiového pagingu, neboť jejich funkce nahradily jiné technologie, např. krátké textové zprávy (SMS) zasílané prostřednictvím sítí GSM. |
(6) |
Přidělení jednotlivých částí pásma rádiového spektra 169,4 až 169,8 MHz systémem ERMES by proto mělo být ve Společenství pozměněno v zájmu zajištění účinnějšího využívání tohoto pásma rádiového spektra při zachování jeho harmonizované povahy. |
(7) |
Konference CEPT na základě pověření Komise vypracovala nový plán přidělení kmitočtů a nové uspořádání kanálů, podle nichž by pro splnění několika potřeb politiky Společenství sdílelo pásmo rádiového spektra 169,4 až 169,8125 MHz šest typů upřednostňovaných aplikací. Tyto potřeby zahrnují pomoc v podobě přístrojů pro nedoslýchavé osoby, jimž by harmonizované rádiové spektrum zlepšilo podmínky pro cestování v členských státech a snížilo cenu přístrojů díky úsporám z rozsahu, rozvoj vnitřního trhu systémů pro přivolání pomoci, jež umožňují starším nebo zdravotně postiženým osobám vysílat tísňové zprávy o pomoc, přístroje pro sledování a vyhledávání majetku, které napomáhají při sledování a zajišťování zcizeného zboží ve Společenství, systémy pro odečty měřičů využívané vodárenskými a elektrárenskými společnostmi, jakož i stávající pagingové systémy, např. ERMES stejně jako systémy neveřejných pohyblivých sítí (PMR), které mohou při dočasném využívání napomáhat informování o zvláštních dočasných událostech po dobu od několika dnů až po několik měsíců. |
(8) |
Výsledky pověření CEPT považuje Komise za uspokojivé; měly by se použít ve Společenství a členské státy by je měly provést. Zbývajícím oprávněním pro systémy ERMES a/nebo pro systémy PMR, která nejsou v souladu s novým plánem přidělení kmitočtů a uspořádání kanálů, by mělo být umožněno, aby nebyla nikterak dotčena do doby ukončení jejich platnosti a/nebo do doby, kdy bude možné bez nadměrné zátěže převést aplikace pro ERMES nebo pro PMR do jiných pásem rádiového spektra. |
(9) |
Při povolování přístupu k rádiovému spektru by měl být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (5) použit nejméně zatěžující systém oprávnění, včetně neudělování individuálních práv na užívání. |
(10) |
Aniž je dotčena skutečnost, že pro konkrétní politiky mohou požadavky na spektrum vyžadovat výhradní přidělení kmitočtu, je zpravidla vhodné navrhnout co nejobecnější přidělení pásem radiového spektra, aby bylo možné řídit jejich využívání prostřednictvím konkrétních omezení, např. činitelem využití či úrovněmi vysílacího výkonu, a aby bylo zajištěno prostřednictvím harmonizovaných norem uznávaných podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (6), že zařízení provozované v rámci přiděleného rádiového spektra minimalizuje možnost vzniku škodlivých interferencí. |
(11) |
Koordinaci kanálů v části vysokého výkonu v pásmu 169,4 až 169,8125 MHz mezi sousedními zeměmi zajistí dvoustranné nebo mnohostranné dohody. |
(12) |
Pro zajištění účinného využívání pásma 169,4 až 169,8125 MHz i z dlouhodobé perspektivy by se měly správy i nadále věnovat studiím, které mohou zvýšit účinnost, a to zejména v oblasti využití stanoveného ochranného pásma. |
(13) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Předmět rozhodnutí
Předmětem tohoto rozhodnutí je harmonizace podmínek pro dostupnost a účinné využívání pásma rádiového spektra 169,4 až 169,8125 MHz ve Společenství.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se:
a) |
„přístrojem pro nedoslýchavé osoby“ rozumí radiokomunikační systém, který obvykle zahrnuje jeden nebo více rádiových vysílačů a jeden nebo více rádiových přijímačů, které umožňují sluchově postiženým zlepšit jejich sluch; |
b) |
„systémem pro přivolání pomoci“ rozumí spolehlivý radiokomunikační systém a síť, včetně přenosného zařízení, které umožňují osobě v tísni a v omezeném prostoru aktivovat jednoduchým úkonem volání o pomoc; |
c) |
„systémem pro odečty měřičů“ rozumí systém, který pomocí radiokomunikačních zařízení umožňuje dálkové sledování stavu, měření a předávání obslužných příkazů; |
d) |
„sledovacím a vyhledávacím systémem“ rozumí systém, který umožňuje sledování a vyhledávání zboží a vede k jeho zajištění, přičemž se zpravidla skládá z rádiového vysílače umístěného na střeženém předmětu a z přijímače; jeho součástí může být i poplašné zařízení; |
e) |
„pagingovým systémem“ rozumí systém, který umožňuje jednosměrnou rádiovou komunikaci mezi vysílačem (základnovou stanicí) a pohyblivým přijímačem; |
f) |
„systémem neveřejných pohyblivých sítí (PMR)“ rozumí pozemní pohyblivá komunikační služba, která používá pro komunikaci v rámci uzavřené skupiny uživatelů na koncové úrovni simplexní, poloduplexní a potenciálně i plně duplexní režimy. |
Článek 3
Harmonizované aplikace
1. Pásmo 169,4 až 169,8125 MHz je rozděleno na část malého výkonu a část vysokého výkonu. Plán přidělení kmitočtů a uspořádání kanálů stanoví příloha tohoto rozhodnutí.
2. Část malého výkonu pásma rádiového spektra 169,4 až 169,8125 MHz se přiděluje následujícím upřednostňovaným aplikacím:
a) |
výlučnému využívání přístroji pro nedoslýchavé; |
b) |
výlučnému využívání systémy pro přivolání pomoci; |
c) |
nevýlučnému využívání systémy pro odečty měřičů; |
d) |
nevýlučnému využívání vysílači malého výkonu u sledovacích a vyhledávacích systémů. |
3. Část vysokého výkonu pásma 169,4 až 169,8125 MHz se přiděluje následujícím upřednostňovaným aplikacím:
a) |
vysílačům vysokého výkonu u sledovacích a vyhledávacích systémů; |
b) |
stávajícím pagingovým systémům nebo pagingovým systémům převedeným v rámci pásma rádiového spektra z jiných kanálů. |
4. V pásmu 169,4 až 169,8125 MHz mohou být zavedeny i alternativní aplikace, pokud neohrozí harmonizované zavádění upřednostňovaných aplikací. Těmito alternativními aplikacemi jsou:
a) |
přístroje pro nedoslýchavé v nevýlučné části pásma rádiového spektra malého výkonu; |
b) |
systémy pro vyhledávání, pagingové systémy nebo dočasně využívané systémy nebo systémy neveřejných pohyblivých sítí na vnitrostátní úrovni v části pásma vysokého výkonu. |
5. Maximální vyzářený výkon v části malého výkonu pásma 169,4 až 169,8125 MHz je omezen na 0,5 W efektivního vyzářeného výkonu (e.r.p.). Maximální činitel využití v části malého výkonu pásma 169,4 až 169,8125 MHz nesmí u systémů pro odečty měřičů překročit 10 % a ve sledovacím a vyhledávacím systému pro majetek nesmí překročit 1 %.
6. Využívání pásma rádiového spektra 169,4 až 169,8125 MHz pagingovými systémy a systémy neveřejných pohyblivých sítí, které je povoleno ke dni oznámení tohoto rozhodnutí a které není v souladu s čl. 3 odst. 1 až 5, může pokračovat až do vypršení doby platnosti oprávnění pro uvedené služby, pokud toto oprávnění existuje ke dni oznámení tohoto rozhodnutí.
Článek 4
Provádění článku 3
Článek 3 se použije od 27. prosince 2005.
Článek 5
Přezkum
Členské státy i nadále provádějí přezkum využívání pásma rádiového spektra 169,4 až 169,8125 MHz, aby zajistily jeho účinné využívání, své nálezy ohlásí Komisi.
Článek 6
Příjemci
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 20. prosince 2005.
Za Komisi
Viviane REDING
členka Komise
(1) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. L 310, 9.11.1990, s. 28.
(3) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 38.
(4) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.
(5) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.
(6) Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
PŘÍLOHA
Plán přidělení kmitočtů v pásmu rádiového spektra 169,4 až 169,8125 MHz
Aplikace malého výkonu |
„Ochranné pásmo“ |
Aplikace vysokého výkonu |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
Konkrétní aplikace malého výkonu |
Systémy pro přivolání pomoci |
Přístroje pro nedoslýchavé |
Systémy pro přivolání pomoci |
Sledovací a vyhledávací systémy |
Paging |
Paging |
Paging |
Sledovací a vyhledávací systémy |
Sledovací a vyhledávací systémy |
Pagingový systém |
Sledovací a vyhledávací systémy |
|||||||||||||||||||||||||
Přístroje pro nedoslýchavé |
Výlučné využívání |
Uvedené kanály mohou být využívány na vnitrostátní úrovni aplikacemi vysokého výkonu, např. pagingovými systémy, vyhledávacími systémy, dočasně využívanými systémy nebo systémy PMR. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
12,5 |
12,5 |
50 |
12,5 |
12,5 (1) |
||||||||||||||||||||||||||||||||
1a |
1b |
2a |
2b |
3a |
3b |
4a |
4b+5+6a |
6b+7+8a |
8b |
9a |
9b |
10a |
10b |
11a |
11b |
12a |
12b |
13a |
13b |
14a |
14b |
15a |
15b |
16a |
16b |
|||||||||||
Vysvětlivky: 1. řádek: kategorizace aplikací, tj. aplikace malého výkonu nebo aplikace vysokého výkonu; 2. řádek: upřednostňované aplikace:
3. řádek: alternativní aplikace: viz čl. 3 odst. 4; 4. a 5. řádek: kanálový rastr (v kHz) a číslo kanálu. |
Uspořádání kanálů v pásmu 169,4 až 169,8125 MHz
Šířka pásma 12,5 kHz |
Šířka pásma 25 kHz |
Šířka pásma 50 kHz |
|||
číslo kanálu |
střední kmitočet |
číslo kanálu |
střední kmitočet |
číslo kanálu |
střední kmitočet |
1a |
169,406250 |
1 |
169,412500 |
|
|
1b |
169,418750 |
„0“ |
169,437500 |
||
2a |
169,431250 |
2 |
169,437500 |
||
2b |
169,443750 |
||||
3a |
169,456250 |
3 |
169,462500 |
||
3b |
169,468750 |
|
|
||
4a |
169,481250 |
4 |
169,487500 |
||
4b |
169,493750 |
„1“ |
169,512500 |
||
5a |
169,506250 |
5 |
169,512500 |
||
5b |
169,518750 |
||||
6a |
169,531250 |
6 |
169,537500 |
||
6b |
169,543750 |
„2“ |
169,562500 |
||
7a |
169,556250 |
7 |
169,562500 |
||
7b |
169,568750 |
||||
8a |
169,581250 |
8 |
169,587500 |
||
8b |
169,593750 |
|
|
||
12,5 kHz „ochranné pásmo“ |
|||||
9a |
169,618750 |
9 |
169,62500 |
||
9b |
169,631250 |
||||
10a |
169,643750 |
10 |
169,65000 |
||
10b |
169,656250 |
||||
11a |
169,668750 |
11 |
169,67500 |
||
11b |
169,681250 |
||||
12a |
169,693750 |
12 |
169,70000 |
||
12b |
169,706250 |
||||
13a |
169,718750 |
13 |
169,72500 |
||
13b |
169,731250 |
||||
14a |
169,743750 |
14 |
169,75000 |
||
14b |
169,756250 |
||||
15a |
169,768750 |
15 |
169,77500 |
||
15b |
169,781250 |
||||
16a |
169,793750 |
16 |
169,80000 |
||
16b |
169,806250 |
(1) Dáno skutečností, že dočasně využívaná aplikace může využívat jakýkoliv kanál vysokého výkonu. V zájmu usnadnění hraniční koordinace se však musí systémy, které využívají kanály o 25 kHz, řídit kanálovým rastrem, který začíná na dolním okraji kanálu 9.
Oprava
27.12.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 344/52 |
Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství
( Úřední Věstník Evropské unie L 255 ze dne 30. září 2005 )
Strana 155, čl. 5 odst. 2 písm. a) a c)
místo:
„2. |
(…) Stanovení se provede v souladu s tímto časovým harmonogramem:
|
má být:
„2. |
(…) Stanovení se provede v souladu s tímto harmonogramem:
|