ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 337

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 48
22. prosince 2005


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 2103/2005 ze dne 12. prosince 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 3605/93, pokud jde o kvalitu statistických údajů v rámci postupu při nadměrném schodku

1

 

*

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2104/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se s účinkem od 1. července 2005 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství a opravné koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody

7

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2105/2005 ze dne 21. prosince 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

14

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2106/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1725/2003, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard (IAS) 39 ( 1 )

16

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2107/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 174/1999, (ES) č. 2771/1999, (ES) č. 2707/2000, (ES) č. 214/2001 a (ES) č. 1898/2005 v odvětví mléka

20

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2108/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 923/2005 o převodu a prodeji 80000 tun pšenice obecné, 80000 tun kukuřice a 40000 tun ječmene ze zásob maďarské intervenční agentury na portugalském trhu

23

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2109/2005 ze dne 21. prosince 2005 o změně nařízení (ES) č. 716/96, kterým se přijímají mimořádná opatření na podporu trhu s hovězím masem ve Spojeném království

25

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Rada

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 2. prosince 2005 o podpisu Protokolu o ochraně půdy, Protokolu o energii a Protokolu o cestovním ruchu k Alpské úmluvě jménem Evropského společenství

27

Prováděcí protokol k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti ochrany půdy

29

Prováděcí Protokol k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti energie

36

Prováděcí Protokol k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti cestovního ruchu

43

 

 

Komise

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2005 o seznamu přijímacích zemí, které jsou způsobilé pro zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 26 písm. e) nařízení Rady (ES) č. 980/2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí

50

 

*

Doporučení Komise ze dne 14. prosince 2005 o koordinovaném programu kontrol v oblasti výživy zvířat pro rok 2006 dle směrnice Rady 95/53/ES

51

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2005 o zavedení doplňkových opatření pro tlumení nízkopatogenní influenzy ptáků v Itálii a o zrušení rozhodnutí 2004/666/ES (oznámeno pod číslem K(2005) 5566)  ( 1 )

60

 

 

Akty přijaté podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii

 

*

Rozhodnutí Rady 2005/927/SZBP ze dne 21. prosince 2005, kterým se provádí společný postoj 2004/694/SZBP o dalších opatřeních na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)

71

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2103/2005

ze dne 12. prosince 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 3605/93, pokud jde o kvalitu statistických údajů v rámci postupu při nadměrném schodku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 104 odst. 14 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Statistické údaje, které se použijí při provádění Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství, musí poskytovat Komise. Komise tyto údaje přímo nesestavuje, nýbrž se spoléhá na údaje sestavené a oznámené vnitrostátními orgány podle článku 3 uvedeného protokolu.

(2)

Úlohu Komise jako statistického úřadu v tomto kontextu zajišťuje jménem Komise Eurostat. Jako útvar Komise odpovědný za provádění úkolů náležejících Komisi, pokud jde o tvorbu statistik Společenství, je Eurostat povinen plnit své úkoly v souladu se zásadami nestrannosti, spolehlivosti, relevantnosti, efektivnosti nákladů, statistické důvěrnosti a transparentnosti, které jsou stanoveny v rozhodnutí Komise 97/281/ES ze dne 21. dubna 1997 o úloze Eurostatu při tvorbě statistiky Společenství (3). Provádění doporučení Komise ze dne 25. května 2005 o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství vnitrostátními statistickými úřady a statistickým úřadem Společenství by mělo posílit zásadu profesionální nezávislosti, přiměřenosti zdrojů a kvality statistických údajů.

(3)

Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (4), obsahuje příslušné definice pro účely postupu při nadměrném schodku a stanoví lhůty pro oznamování ročního schodku veřejných financí a veřejného zadlužení a jiných ročních veřejných údajů Komisi. Ve stávajícím znění neobsahuje nařízení žádné ustanovení o hodnocení kvality údajů oznamovaných členskými státy nebo poskytování údajů Komisí.

(4)

Na základě návrhu Komise přijala dne 18. února 2003 Rada (ECOFIN) Kodex osvědčených postupů při sestavování a oznamování údajů v rámci postupu při nadměrném schodku s cílem vyjasnit a zjednodušit, jak na úrovni členských států, tak na úrovni Komise, postupy při sestavování a oznamování veřejných účtů podle evropského systému účtů 1995 (ESA 95) (5) v rámci postupu při nadměrném schodku, zejména údajů o schodku veřejných financí a veřejném zadlužení.

(5)

Revize lhůt pro oznamování údajů v rámci postupu při nadměrném schodku by měla zajistit plný soulad s lhůtami v rámci programu pro předávání údajů ESA o veřejných výdajích (6) a příjmech, finančních rozvahách, finančních transakcích a zadlužení s čtvrtletní a roční četností. Účelem revize oznamovacích lhůt je zjednodušení zpravodajských povinností členských států a jejím výsledkem budou některé další změny v programu pro předávání údajů ESA 95 provedené nařízením Komise.

(6)

Důvěryhodnost rozpočtového dohledu je zásadním způsobem závislá na spolehlivých rozpočtových statistikách. Je mimořádně důležité, aby údaje oznamované členskými státy podle nařízení (ES) č. 3605/93 a poskytované Komisí Radě v souladu s protokolem byly vysoké kvality.

(7)

Je třeba určit opatření ke zvýšení kvality skutečných veřejných údajů oznamovaných v rámci postupu při nadměrném schodku, která vycházejí ze stávajících osvědčených postupů a která by Radě a Komisi umožnila splnit jejich povinnosti vyplývající ze Smlouvy. Základní prvky hodnocení kvality jsou stanoveny v prohlášení o kvalitě evropského statistického systému, které vydal Výbor pro statistické programy v září roku 2001.

(8)

V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy nepřekračují opatření stanovená tímto nařízením, nezbytná pro dosažení cíle posílení statistického dohledu nad kvalitou oznamovaných údajů v kontextu postupu při nadměrném schodku, rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(9)

Sestavování rozpočtových statistik se řídí zásadami stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (7), zejména zásadami nestrannosti, spolehlivosti, relevantnosti a transparentnosti.

(10)

Eurostat je odpovědný jménem Komise za hodnocení kvality údajů a poskytování údajů, které jsou používány v rámci postupu při nadměrném schodku v souladu s rozhodnutím 97/281/ES.

(11)

Mezi Komisí a statistickými úřady členských států by se měl zavést stálý dialog za účelem zajištění jak kvality skutečných údajů oznamovaných členskými státy, tak i souvisejících účtů sektoru vládních institucí sestavených v souladu s ESA 95. Za tímto účelem může Komise pravidelně uskutečňovat návštěvy zaměřené jak na dialog, tak i možné metodické inspekce, a rozšířit tak sledování oznamovaných údajů a zajistit stálé hodnocení kvality údajů. Členské státy jsou povinny poskytnout Komisi bezodkladný přístup k informacím. Pravidlem by se měly stát návštěvy zaměřené na dialog. Metodické inspekce by měly být prováděny pouze v případech, kdy Komise (Eurostat) zjistí podstatná rizika či možné problémy s kvalitou údajů, zejména pokud se vztahují k metodám, koncepcím a způsobům klasifikace uplatněným při zpracování údajů, u nichž mají členské státy zpravodajskou povinnost. Provádění těchto možných metodických inspekcí bude založeno na výměně informací mezi všemi příslušnými fóry, zejména Hospodářským a finančním výborem.

(12)

Členské státy mají Komisi poskytovat aktualizované a zveřejněné podrobné soupisy metod, postupů a zdrojů používaných k sestavování údajů o skutečném schodku a zadlužení a souvisejících účtů sektoru vládních institucí sestavených podle ESA 95.

(13)

Při pochybnostech o správnosti účetního zaznamenání veřejné transakce nebo ve složitých případech nebo v případech obecného zájmu musí Komise (Eurostat) neprodleně přijmout rozhodnutí o správném účetním zaznamenání transakce v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2223/96.

(14)

Pravidla, která upravují poskytování údajů Komisí (Eurostatem), je třeba vyjasnit z hlediska lhůty pro jejich poskytnutí a možnosti výhrad a změn.

(15)

Rozsah oznamování je třeba uvést v soulad s údaji, které jsou v současné době oznamovány členskými státy. Obecněji řečeno, nařízení (ES) č. 3605/93 je třeba aktualizovat s ohledem na zkušenosti získané při provádění Kodexu osvědčených postupů.

(16)

Nařízení (ES) č. 3605/93 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 3605/93 se mění takto:

1.

V článku 3 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„Článek 3

1.   Údaji o úrovni plánovaného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení se rozumějí údaje, které členské státy stanovily pro běžný rok. Musí se jednat o nejaktuálnější úřední prognózy zohledňující nejaktuálnější rozpočtová rozhodnutí a nejaktuálnější vývoj a výhledy v hospodářské oblasti. Měly by být sestaveny v co nejkratší době před oznamovací lhůtou.

2.   Údaji o úrovni skutečného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení se rozumějí odhadované, předběžné, částečně finalizované nebo konečné výsledky za minulý rok. Plánované údaje musí spolu se skutečnými údaji tvořit souvislou časovou řadu, pokud jde o definice a koncepce.“.

2.

V článku 4 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1.   Od začátku roku 1994 oznamují členské státy Komisi dvakrát ročně výši svého plánovaného a skutečného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení, a to poprvé před 1. dubnem běžného roku (rok n) a podruhé před 1. říjnem roku n.

Členské státy oznámí Komisi, které vnitrostátní orgány mají zpravodajskou povinnost, pokud jde o postup při nadměrném schodku.

2.   Před 1. dubnem roku n členské státy:

oznámí Komisi výši plánovaného schodku veřejných financí pro rok n, aktualizovaný odhad skutečného schodku veřejných financí za rok n – 1 a výši skutečného schodku veřejných financí v letech n – 2, n – 3 a n – 4,

sdělí Komisi současně své plánované údaje pro rok n a skutečné údaje za léta n – 1, n – 2, n – 3 a n – 4 týkající se příslušných schodků v rozpočtech veřejného sektoru v souladu s definicí, která je v daném státě nejobvyklejší, jakož i údaje vysvětlující přepočet mezi schodkem v rozpočtu veřejného sektoru a schodkem veřejných financí pro subsektor S.1311,

sdělí Komisi současně své skutečné údaje za léta n – 1, n – 2, n – 3 a n – 4 o příslušných pracovních bilancích, jakož i údaje vysvětlující přepočet mezi pracovní bilancí každého veřejného subsektoru a schodkem veřejných financí pro subsektory S.1312, S.1313 a S.1314,

oznámí Komisi výši plánovaného schodku veřejných financí na konci roku n a skutečnou výši veřejného zadlužení ke konci roků n – 1, n – 2, n – 3 a n – 4,

poskytnou současně Komisi za roky n – 1, n – 2, n – 3 a n – 4 údaje vysvětlující příspěvek schodku veřejných financí a jiných faktorů týkajících ke změn výše jejich veřejného zadlužení v jednotlivých subsektorech.

3.   Před 1. říjnem roku n oznámí členské státy Komisi:

aktualizovanou výši plánovaného schodku veřejných financí pro rok n a výši skutečného schodku veřejných financí za roky n – 1, n – 2, n – 3 a n – 4 a dodrží požadavky druhé a třetí odrážky odstavce 2,

aktualizovanou výši plánovaného veřejného zadlužení ke konci roku n a svou výši skutečného veřejného zadlužení ke konci roků n – 1, n – 2, n – 3 a n – 4 a dodrží požadavky páté odrážky odstavce 2.“.

3.

Články 7 a 8 se nahrazují tímto:

„Článek 7

1.   Členské státy informují Komisi o jakékoli podstatné revizi svých dříve oznámených údajů o skutečném a plánovaném schodku veřejných financí a veřejném zadlužení, jakmile bude k dispozici.

2.   Podstatné revize dříve oznámených údajů o skutečném schodku a zadlužení musí být řádně doloženy. Revize, jejichž výsledkem je překročení doporučených hodnot uvedených v příslušném protokolu ke Smlouvě, nebo revize, které znamenají, že údaje členského státu již doporučené hodnoty nepřekračují, musí být v každém případě oznámeny a řádně doloženy.

Článek 8

Členské státy zveřejní údaje o skutečném schodku a zadlužení a jiné údaje za minulé roky oznámené Komisi v souladu s články 4, 5, 6 a 7.“.

4.

Za článek 8 se vkládají nové oddíly, které znějí:

„ODDÍL 2a

KVALITA ÚDAJŮ

Článek 8a

1.   Komise (Eurostat) pravidelně vyhodnotí kvalitu jak skutečných údajů oznámených členskými státy, tak i souvisejících účtů sektoru vládních institucí sestavených podle ESA 95 (dále jen ‚veřejné účty‘). Kvalitou skutečných údajů se rozumí soulad s účetními pravidly, úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistence statistických údajů. Hodnocení se zaměří na oblasti uvedené v seznamech členských států, např. vymezení sektoru vládních institucí, klasifikace vládních transakcí a závazků a čas zanesení informace.

2.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) co nejdříve příslušné statistické informace požadované pro účely hodnocení kvality údajů, aniž by tím byla dotčena ustanovení o statistické důvěrnosti z nařízení (ES) č. 322/97.

‚Statistické informace‘ uvedené v prvním pododstavci by se měly omezit na informace nezbytné pro ověření dodržování pravidel ESA. Statistickými informacemi se rozumějí zejména:

údaje z národních účtů,

soupisy,

tabulky pro oznamování postupu při nadměrném schodku,

další dotazníky a odůvodnění týkající se oznámení.

Po dobu těchto dotazníků vymezí Komise (Eurostat) po konzultaci s Výborem pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance (dále jen ‚CMFB‘), zřízeným rozhodnutím Rady 91/115/EHS (8).

3.   Komise (Eurostat) předloží pravidelně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o kvalitě skutečných údajů oznamovaných členskými státy. Zpráva se bude týkat celkového hodnocení skutečných údajů oznamovaných členskými státy, pokud jde o soulad s účetními pravidly, úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistenci údajů.

Článek 8b

1.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) podrobný soupis metod, postupů a zdrojů používaných k sestavení údajů o skutečném schodku a zadlužení a podkladových veřejných účtů.

2.   Tyto soupisy budou vypracovány v souladu s pokyny přijatými Komisí (Eurostatem) po konzultaci s CMFB.

3.   Soupisy se aktualizují v návaznosti na revize metod, postupů a zdrojů provedené členskými státy za účelem sestavení jejich statistických údajů.

4.   Členské státy své soupisy zveřejní.

5.   Záležitosti uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 lze řešit v rámci návštěv podle článku 8d.

Článek 8c

1.   Při pochybnostech o správném provádění účetních pravidel ESA 95 požádá dotyčný členský stát Komisi (Eurostat) o objasnění. Komise (Eurostat) neprodleně prošetří danou záležitost a své vysvětlení sdělí dotyčnému členskému státu a případně CMFB.

2.   Ve složitých případech nebo v případech, které jsou podle názoru Komise nebo dotyčného členského státu obecného zájmu, přijme Komise (Eurostat) rozhodnutí po konzultaci s CMFB. Komise (Eurostat) svá rozhodnutí zveřejňuje společně s případným stanoviskem CMFB, aniž by byla dotčena ustanovení týkající se statistické důvěrnosti z nařízení (ES) č. 322/97.

Článek 8d

Komise (Eurostat) zajistí stálý dialog se statistickými úřady členských států. Za tímto účelem bude Komise (Eurostat) uskutečňovat jak pravidelné návštěvy členských států zaměřené na dialog, tak i možné metodické inspekce. Metodické inspekce by měly být prováděny pouze v případech, kdy se zjistí podstatná rizika či možné problémy s kvalitou údajů, zejména ve vztahu k metodám, koncepcím a způsobům klasifikace uplatněným při zpracování údajů, u nichž mají členské státy zpravodajskou povinnost.

Cílem návštěv zaměřených na dialog je přezkum oznámených údajů, metodických otázek, diskuse o statistických postupech a zdrojích uvedených v soupisech, jakož i posouzení souladu s účetními pravidly. Návštěvy zaměřené na dialog by měly být prováděny za účelem zjištění nebezpečí nebo možných problémů souvisejících s kvalitou oznamovaných údajů. Cílem metodických inspekcí je provést kontrolu postupů a veřejných účtů, které jsou podkladem pro oznámené skutečné údaje, a učinit podrobné závěry o kvalitě oznamovaných údajů ve smyslu článku čl. 8a odst. 1. Metodické inspekce by se měly týkat výhradně statistické oblasti. To by mělo být zohledněno ve složení delegací podle článku 8e.

Při uskutečňování návštěv zaměřených na dialog a metodických inspekcí předá Komise (Eurostat) dotyčným členským státům své předběžné poznatky k vyjádření.

Článek 8e

1.   Při uskutečňování metodických inspekcí v členských státech může Komise (Eurostat) žádat o pomoc odborníků na národní účty navržených jinými členskými státy na základě dobrovolnosti, jakož i úředníků z jiných útvarů Komise.

Seznam odborníků na národní účty, od kterých si může Komise vyžádat pomoc, se bude zakládat na návrzích zaslaných Komisi vnitrostátními orgány odpovědnými za oznamování nadměrného schodku.

2.   Členské státy učiní veškerá nezbytná opatření k usnadnění metodických inspekcí. Inspekce by měly být omezeny na vnitrostátní orgány, které se podílejí na oznamování nadměrného schodku. Členské státy však zajistí, aby jejich orgány, které se přímo nebo nepřímo podílejí na tvorbě veřejných účtů, a v případě nutnosti jejich vnitrostátní orgány mající funkční odpovědnost za kontrolu veřejných účtů, poskytly úředníkům Komise nebo jiným odborníkům uvedeným v odstavci 1 pomoc nezbytnou ke splnění jejich povinností, včetně poskytnutí dostupných podkladů za účelem odůvodnění oznamovaných údajů o skutečném schodku a zadlužení a souvisejících veřejných účtů. Důvěrné záznamy z národního statistického systému by měly být poskytovány pouze Komisi (Eurostatu).

Aniž je dotčena obecná povinnost členských států učinit veškerá potřebná opatření k usnadnění metodických inspekcí, kontaktní osoby Eurostatu pro metodické inspekce uvedené v prvním pododstavci jsou v každém členském státě útvary odpovědné za oznamování nadměrného schodku.

3.   Komise (Eurostat) zajistí, aby úředníci a odborníci, kteří se účastní těchto inspekcí, splňovali veškeré záruky s ohledem na technickou způsobilost, odbornou nezávislost a zachování důvěrnosti.

Článek 8f

Komise (Eurostat) oznámí Hospodářskému a finančnímu výboru své poznatky z návštěv zaměřených na dialog a z metodických inspekcí, včetně vyjádření učiněných k těmto poznatkům dotyčnými členskými státy. Po předání těchto zpráv Hospodářskému a finančnímu výboru se tyto zprávy společně s případným vyjádřením dotyčného členského státu zveřejní, aniž by byla dotčena ustanovení týkající se statistické důvěrnosti v nařízení (ES) č. 322/97.

ODDÍL 2b

POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ KOMISÍ

Článek 8g

1.   Komise (Eurostat) poskytne údaje o skutečném schodku veřejných financí a veřejném zadlužení pro účely použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku do tří týdnů po uplynutí oznamovací lhůty uvedené v čl. 4 odst. 1 nebo po provedení revizí podle čl. 7 odst. 1. Údaje budou poskytovány zveřejněním.

2.   Komise (Eurostat) nebude zdržovat poskytnutí údajů o skutečném schodku veřejných financí a veřejném zadlužení členských států v případě, že členský stát neoznámí své údaje.

Článek 8h

1.   Komise (Eurostat) může vyjádřit výhrady ke kvalitě skutečných údajů oznámených členskými státy. Nejpozději tři pracovní dny před plánovaným dnem zveřejnění sdělí Komise (Eurostat) dotčenému členskému státu a předsedovi Hospodářského a finančního výboru výhrady, které zamýšlí vznést a zveřejnit. V případě, že bude předmětný problém vyřešen po zveřejnění údajů a výhrad, zveřejní se poté neprodleně odvolání výhrad.

2.   Komise (Eurostat) může změnit skutečné údaje oznámené členskými státy a poskytnout změněné údaje a odůvodnění změn, existuje-li důkaz, že skutečné údaje oznámené členskými státy nesplňují požadavky čl. 8a odst. 1. Nejpozději tři pracovní dny před plánovaným dnem zveřejnění sdělí Komise (Eurostat) dotčenému členskému státu a předsedovi Hospodářského a finančního výboru změněné údaje a důvody pro změnu.

ODDÍL 2c

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 8i

1.   Členské státy zajistí, že skutečné údaje oznámené Komisi budou poskytovány v souladu se zásadami stanovenými v článku 10 nařízení Rady (ES) č. 322/97. V tomto ohledu spočívá odpovědnost národních statistických úřadů v zabezpečení souladu oznamovaných údajů s články 1 a 2 a souvisejícími účetními pravidly ESA 95.

2.   Členské státy přijmou všechna vhodná opatření zajišťující, aby úředníci odpovědní za oznámení skutečných údajů Komisi a souvisejících veřejných účtů jednali v souladu se zásadami stanovenými v článku 10 nařízení (ES) č. 322/97.

Článek 8j

V případě, že dojde k revizi ESA 95 nebo ke změně její metodiky, o níž Evropský parlament a Rada nebo Komise rozhodnou v souladu s pravidly týkajícími se pravomocí a postupů, jež jsou stanoveny ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 2223/96, začlení Komise do článků 1, 2 a 4 nové odkazy na ESA 95.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. prosince 2005.

Za Radu

J. STRAW

předseda


(1)  Stanovisko ze dne 23. června 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 116, 18.5.2005, s. 11.

(3)  Úř. věst. L 112, 29.4.1997, s. 56.

(4)  Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 351/2002 (Úř. věst. L 55, 26.2.2002, s. 23).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1267/2003 (Úř. věst. L 180, 18.7.2003, s. 1).

(6)  

Nařízení Komise (ES) č. 264/2000 ze dne 3. února 2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 2223/96, pokud jde o konjunkturální statistiku veřejných financí (Úř. věst. L 29, 4.2.2000, s. 4).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2002 ze dne 10. června 2002 o čtvrtletních nefinančních účtech vládních institucí (Úř. věst. L 179, 9.7.2002, s. 1).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 501/2004 ze dne 10. března 2004 o čtvrtletních finančních účtech vládních institucí (Úř. věst. L 81, 19.3.2004, s. 1).

Nařízení Rady (ES) č. 1222/2004 ze dne 28. června 2004 týkající se sestavování a předávání údajů o čtvrtletním veřejném zadlužení (Úř. věst. L 233, 2.7.2004, s. 1).

Nařízení Komise (ES) č. 1500/2000 ze dne 10. července 2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 2223/96, pokud jde o složení příjmů a výdajů veřejných financí (Úř. věst. L 172, 12.7.2000, s. 3).

Nařízení Rady (ES) č. 2223/96.

(7)  Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 59, 6.3.1991, s. 19.“.


22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/7


NAŘÍZENÍ RADY (ES, EURATOM) č. 2104/2005

ze dne 20. prosince 2005,

kterým se s účinkem od 1. července 2005 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství a opravné koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství, a zejména na článek 13 tohoto protokolu,

s ohledem na služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství, stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (1), a zejména na články 63, 64, 65, 82 a přílohy VII, XI a XIII uvedeného služebního řádu a čl. 20 první pododstavec a články 64 a 92 uvedeného pracovního řádu,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k tomu, že s cílem zaručit úředníkům a ostatním zaměstnancům Evropských společenství stejný vývoj kupní síly jako státním zaměstnancům členských států je nutné upravit odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Společenství na základě přezkoumání v roce 2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

S účinkem od 1. července 2005 se v čl. 63 druhém pododstavci služebního řádu datum „1. července 2004“ nahrazuje datem „1. července 2005“.

Článek 2

S účinkem od 1. července 2005 se v článku 66 služebního řádu tabulka základních měsíčních platů použitelná pro účely výpočtu odměn a důchodů nahrazuje tímto:

1.7.2005

Stupeň

Platová třída

1

2

3

4

5

16

15 255,00

15 896,04

16 564,01

 

 

15

13 482,88

14 049,45

14 639,82

15 047,12

15 255,00

14

11 916,61

12 417,36

12 939,16

13 299,15

13 482,88

13

10 532,30

10 974,88

11 436,06

11 754,22

11 916,61

12

9 308,79

9 699,96

10 107,56

10 388,77

10 532,30

11

8 227,42

8 573,15

8 933,40

9 181,94

9 308,79

10

7 271,67

7 577,23

7 895,64

8 115,30

8 227,42

9

6 426,94

6 697,01

6 978,42

7 172,57

7 271,67

8

5 680,34

5 919,04

6 167,76

6 339,36

6 426,94

7

5 020,47

5 231,44

5 451,27

5 602,93

5 680,34

6

4 437,26

4 623,72

4 818,01

4 952,06

5 020,47

5

3 921,80

4 086,60

4 258,32

4 376,79

4 437,26

4

3 466,22

3 611,87

3 763,65

3 868,36

3 921,80

3

3 063,56

3 192,29

3 326,43

3 418,98

3 466,22

2

2 707,67

2 821,45

2 940,01

3 021,81

3 063,56

1

2 393,13

2 493,69

2 598,48

2 670,77

2 707,67

Článek 3

S účinkem od 1. července 2005 se opravné koeficienty použitelné podle článku 64 služebního řádu na odměny úředníků a ostatních zaměstnanců stanoví podle sloupce 2 následující tabulky;

s účinkem od 1. ledna 2006 se opravné koeficienty použitelné podle čl. 17 odst. 3 přílohy VII služebního řádu na převody úředníků a ostatních zaměstnanců stanoví podle sloupce 3 následující tabulky;

s účinkem od 1. července 2005 se opravné koeficienty použitelné podle čl. 20 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu na důchody stanoví podle sloupce 4 následující tabulky;

s účinkem od 1. května 2006 se opravné koeficienty podle čl. 20 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu použitelné na důchody stanoví podle sloupce 5 následující tabulky:

1

2

3

4

5

Země/Místo

Odměna

1.7.2005

Převod

1.1.2006

Důchod

1.7.2005

Důchod

1.5.2006

Česká republika

90,6

78,6

100,0

100,0

Dánsko

135,9

130,8

133,9

132,8

Německo

100,2

102,1

101,0

101,3

Bonn

96,0

 

 

 

Karlsruhe

95,0

 

 

 

Mnichov

106,4

 

 

 

Estonsko

80,3

78,1

100,0

100,0

Řecko

93,0

91,2

100,0

100,0

Španělsko

101,2

95,3

100,0

100,0

Francie

119,0

106,3

113,9

111,4

Irsko

122,4

116,3

120,0

118,7

Itálie

111,8

107,6

110,1

109,3

Varese

99,0

 

 

 

Kypr

92,0

97,2

100,0

100,0

Lotyšsko

76,1

72,9

100,0

100,0

Litva

77,1

73,6

100,0

100,0

Maďarsko

90,0

73,0

100,0

100,0

Malta

89,6

92,3

100,0

100,0

Nizozemsko

109,7

101,3

106,3

104,7

Rakousko

107,1

107,0

107,1

107,0

Polsko

81,4

74,9

100,0

100,0

Portugalsko

91,5

90,1

100,0

100,0

Slovinsko

83,0

80,8

100,0

100,0

Slovensko

92,9

82,1

100,0

100,0

Finsko

117,7

112,8

115,7

114,8

Švédsko

112,4

105,1

109,5

108,0

Spojené království

143,8

117,4

133,2

128,0

Culham

115,4

 

 

 

Článek 4

S účinkem od 1. července 2005 činí příspěvek na rodičovskou dovolenou stanovený v článku 42a služebního řádu 822,06 EUR a pro rodiče samoživitele 1 096,07 EUR.

Článek 5

S účinkem od 1. července 2005 činí základní příspěvek na domácnost stanovený v čl. 1 odst. 1 přílohy VII služebního řádu 153,75 EUR.

S účinkem od 1. července 2005 činí příspěvek na vyživované dítě stanovený v čl. 2 odst. 1 přílohy VII služebního řádu 335,96 EUR.

S účinkem od 1. července 2005 činí příspěvek na vzdělání stanovený v čl. 3 odst. 1 přílohy VII služebního řádu 227,96 EUR.

S účinkem od 1. července 2005 činí příspěvek na vzdělání stanovený v čl. 3 odst. 2 přílohy VII služebního řádu 82,07 EUR.

S účinkem od 1. července 2005 činí minimální částka pro příspěvek za práci v zahraničí stanovená v článku 69 služebního řádu a v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci přílohy VII 455,69 EUR.

Článek 6

S účinkem od 1. ledna 2006 se náhrada cestovních výdajů za kilometr stanovený v článku 8 přílohy VII služebního řádu upravuje takto:

:

0 EUR za kilometr pro vzdálenost mezi

:

0 a 200 km

:

0,3417 EUR za kilometr pro vzdálenost mezi

:

201 a 1 000 km

:

0,5695 EUR za kilometr pro vzdálenost mezi

:

1 001 a 2 000 km

:

0,3417 EUR za kilometr pro vzdálenost mezi

:

2 001 a 3 000 km

:

0,1139 EUR za kilometr pro vzdálenost mezi

:

3 001 a 4 000 km

:

0,0548 EUR za kilometr pro vzdálenost mezi

:

4 001 a 10 000 km

:

0 EUR za kilometr pro vzdálenost vyšší než

:

10 000 km

K této náhradě cestovních výdajů za kilometr se připočte doplňkový paušální příspěvek

170,84 EUR, pokud je vzdálenost z místa zaměstnání do místa původu po železnici od 725 km do 1 450 km,

341,66 EUR, pokud je vzdálenost z místa zaměstnání do místa původu po železnici rovna nebo větší než 1 450 km.

Článek 7

S účinkem od 1. července 2005 činí denní příspěvek stanovený v čl. 10 odst. 1 přílohy VII služebního řádu

35,31 EUR pro úředníka, který má nárok na příspěvek na domácnost, a

28,47 EUR pro úředníka, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

Článek 8

S účinkem od 1. července 2005 činí dolní hranice příspěvku na zařízení stanoveného v čl. 24 odst. 3 pracovního řádu ostatních zaměstnanců

1 005,33 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost, a

597,77 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

Článek 9

S účinkem od 1. července 2005 činí dolní hranice příspěvku v nezaměstnanosti stanoveného v čl. 28a odst. 3 druhém pododstavci pracovního řádu ostatních zaměstnanců 1 205,67 EUR a horní hranice 2 411,35 EUR a paušální srážka se stanoví na 1 096,07 EUR.

Článek 10

S účinkem od 1. července 2005 se v článku 63 pracovního řádu ostatních zaměstnanců tabulka základních měsíčních platů nahrazuje tímto:

1.7.2005

Třída

Kategorie

Skupina

1

2

3

4

A

I

6 144,76

6 905,90

7 667,04

8 428,18

II

4 459,77

4 894,34

5 328,91

5 763,48

III

3 747,74

3 914,68

4 081,62

4 248,56

B

IV

3 600,20

3 952,65

4 305,10

4 657,55

V

2 827,89

3 014,30

3 200,71

3 387,12

C

VI

2 689,53

2 847,87

3 006,21

3 164,55

VII

2 407,22

2 489,13

2 571,04

2 652,95

D

VIII

2 175,76

2 303,90

2 432,04

2 560,18

IX

2 095,34

2 124,53

2 153,72

2 182,91

Článek 11

S účinkem od 1. července 2005 se v článku 93 pracovního řádu ostatních zaměstnanců tabulka základních měsíčních platů nahrazuje tímto:

Pracovní skupina

1.7.2005

Stupeň

Třída

1

2

3

4

5

6

7

IV

18

5 258,78

5 368,14

5 479,78

5 593,73

5 710,06

5 828,81

5 950,02

17

4 647,85

4 744,50

4 843,17

4 943,89

5 046,70

5 151,65

5 258,78

16

4 107,89

4 193,31

4 280,52

4 369,53

4 460,40

4 553,16

4 647,85

15

3 630,66

3 706,16

3 783,23

3 861,91

3 942,22

4 024,20

4 107,89

14

3 208,87

3 275,60

3 343,72

3 413,25

3 484,23

3 556,69

3 630,66

13

2 836,08

2 895,06

2 955,26

3 016,72

3 079,46

3 143,50

3 208,87

III

12

3 630,61

3 706,10

3 783,17

3 861,84

3 942,14

4 024,12

4 107,80

11

3 208,85

3 275,57

3 343,69

3 413,22

3 484,19

3 556,65

3 630,61

10

2 836,08

2 895,06

2 955,26

3 016,71

3 079,44

3 143,48

3 208,85

9

2 506,62

2 558,74

2 611,95

2 666,27

2 721,71

2 778,31

2 836,08

8

2 215,43

2 261,50

2 308,53

2 356,53

2 405,53

2 455,56

2 506,62

II

7

2 506,55

2 558,69

2 611,90

2 666,23

2 721,69

2 778,29

2 836,08

6

2 215,31

2 261,39

2 308,42

2 356,44

2 405,45

2 455,48

2 506,55

5

1 957,91

1 998,64

2 040,21

2 082,64

2 125,96

2 170,17

2 215,31

4

1 730,42

1 766,41

1 803,15

1 840,66

1 878,94

1 918,02

1 957,91

I

3

2 131,74

2 175,98

2 221,14

2 267,24

2 314,29

2 362,32

2 411,35

2

1 884,55

1 923,66

1 963,58

2 004,33

2 045,93

2 088,39

2 131,74

1

1 666,02

1 700,60

1 735,89

1 771,92

1 808,69

1 846,23

1 884,55

Článek 12

S účinkem od 1. července 2005 činí dolní hranice příspěvku na zařízení stanovená v článku 94 pracovního řádu ostatních zaměstnanců

756,18 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost, a

448,32 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

Článek 13

S účinkem od 1. července 2005 činí dolní hranice příspěvku v nezaměstnanosti stanoveného v čl. 96 odst. 3 druhém pododstavci pracovního řádu ostatních zaměstnanců 904,26 EUR a horní hranice 1 808,51 EUR a paušální srážka se stanoví na 822,06 EUR.

Článek 14

S účinkem od 1. července 2005 činí příspěvky za práci na směny stanovené v článku 1 nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 300/76 (2) 344,58 EUR, 520,10 EUR, 568,66 EUR a 775,27 EUR.

Článek 15

S účinkem od 1. července 2005 se na částky uvedené v článku 4 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 (3) použije opravný koeficient 4,974173.

Článek 16

S účinkem od 1. července 2005 se v článku 8 přílohy XIII služebního řádu tabulka použitelných částek nahrazuje tímto:

1.7.2005

Stupeň

Platová třída

1

2

3

4

5

6

7

8

16

15 255,00

15 896,04

16 564,01

16 564,01

16 564,01

16 564,01

 

 

15

13 482,88

14 049,45

14 639,82

15 047,12

15 255,00

15 896,04

 

 

14

11 916,61

12 417,36

12 939,16

13 299,15

13 482,88

14 049,45

14 639,82

15 255,00

13

10 532,30

10 974,88

11 436,06

11 754,22

11 916,61

 

 

 

12

9 308,79

9 699,96

10 107,56

10 388,77

10 532,30

10 974,88

11 436,06

11 916,61

11

8 227,42

8 573,15

8 933,40

9 181,94

9 308,79

9 699,96

10 107,56

10 532,30

10

7 271,67

7 577,23

7 895,64

8 115,30

8 227,42

8 573,15

8 933,40

9 308,79

9

6 426,94

6 697,01

6 978,42

7 172,57

7 271,67

 

 

 

8

5 680,34

5 919,04

6 167,76

6 339,36

6 426,94

6 697,01

6 978,42

7 271,67

7

5 020,47

5 231,44

5 451,27

5 602,93

5 680,34

5 919,04

6 167,76

6 426,94

6

4 437,26

4 623,72

4 818,01

4 952,06

5 020,47

5 231,44

5 451,27

5 680,34

5

3 921,80

4 086,60

4 258,32

4 376,79

4 437,26

4 623,72

4 818,01

5 020,47

4

3 466,22

3 611,87

3 763,65

3 868,36

3 921,80

4 086,60

4 258,32

4 437,26

3

3 063,56

3 192,29

3 326,43

3 418,98

3 466,22

3 611,87

3 763,65

3 921,80

2

2 707,67

2 821,45

2 940,01

3 021,81

3 063,56

3 192,29

3 326,43

3 466,22

1

2 393,13

2 493,69

2 598,48

2 670,77

2 707,67

 

 

 

Článek 17

S účinkem od 1. července 2005 činí příspěvky na vyživované dítě stanovené v článku 14 přílohy XIII služebního řádu

1.7.2005–31.12.2005

:

282,04 EUR

1.1.2006–31.12.2006

:

295,52 EUR

1.1.2007–31.12.2007

:

309,00 EUR

1.1.2008–31.12.2008

:

322,47 EUR.

Článek 18

S účinkem od 1. července 2005 činí příspěvky na vzdělání stanovené v článku 15 přílohy XIII služebního řádu

1.7.2005–31.8.2005

:

16,41 EUR

1.9.2005–31.8.2006

:

32,83 EUR

1.9.2006–31.8.2007

:

49,23 EUR

1.9.2007–31.8.2008

:

65,65 EUR.

Článek 19

S účinkem od 1. července 2005 činí pro účely článku 18 přílohy XIII služebního řádu paušální příspěvek uvedený v článku 4a přílohy VII služebního řádu platného před 1. květnem 2004:

118,88 EUR měsíčně pro úředníky v platových třídách C4 nebo C5,

182,26 EUR měsíčně pro úředníky v platových třídách C1, C2 nebo C3.

Článek 20

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. prosince 2005.

Za Radu

M. BECKETT

předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 723/2004 (Uř. věst. L 124, 27.4.2004, s. 1).

(2)  Nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 300/76 ze dne 9. února 1976 o stanovení kategorií příjemců, podmínek poskytování a výše příspěvků, které mohou být poskytovány úředníkům pracujícím na směny (Úř. věst. L 38, 13.2.1976, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 860/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 26).

(3)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (Euratom, ES) č. 1750/2002 (Uř. věst. L 264, 2.10.2002, s. 15).


22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/14


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2105/2005

ze dne 21. prosince 2005

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 22. prosince 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 21. prosince 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

71,2

204

51,0

212

87,2

999

69,8

0707 00 05

052

128,1

204

59,9

220

196,3

628

155,5

999

135,0

0709 90 70

052

109,0

204

112,3

999

110,7

0805 10 20

052

59,8

204

62,5

220

65,0

388

22,5

624

59,8

999

53,9

0805 20 10

052

60,4

204

53,0

999

56,7

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

052

77,0

220

36,7

400

81,3

464

143,9

624

83,2

999

84,4

0805 50 10

052

44,9

999

44,9

0808 10 80

096

18,3

400

87,8

404

96,7

528

48,0

720

74,2

999

65,0

0808 20 50

052

125,5

400

103,9

720

63,3

999

97,6


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/16


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2106/2005

ze dne 21. prosince 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1725/2003, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard (IAS) 39

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1) a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1725/2003 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 14. září 2002.

(2)

Komise svým nařízením (ES) č. 2086/2004 ze dne 19. listopadu 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 1725/2003, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 přijímají některé mezinárodní účetní standardy, pokud jde o vložení IAS 39 (3), přijala mezinárodní účetní standard (IAS) 39 s výjimkou některých ustanovení týkajících se plné možnosti oceňování reálnou hodnotou a zajišťovacího účetnictví. Komise svým nařízením (ES) č. 1864/2005 přijala zdokonalený standard IAS 39 pro omezenou možnost oceňování reálnou hodnotou (4).

(3)

Dne 14. dubna 2005 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) přepracovaný IAS 39, který účetním jednotkám především umožňuje, aby v konkrétních případech určily očekávanou vnitroskupinovou transakci v cizí měně jako zajišťovanou položku v konsolidovaných účetních závěrkách. V rámci řízení rizik je běžnou praxí, že kurzové riziko očekávané vnitroskupinové transakce plní funkci zajišťované položky, a stávající IAS 39 v tomto smyslu účtování o zajištění neumožňoval. Podle stávajícího IAS 39 mohou funkci zajišťované položky plnit pouze vnější transakce účetní jednotky.

(4)

Konzultace s technickými odborníky v této oblasti potvrzuje, že změna IAS 39 splňuje technická kritéria pro převzetí stanovená v článku 3 nařízení (ES) č. 1606/2002.

(5)

Nařízení (ES) č. 1725/2003 by tedy mělo být patřičně pozměněno.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze nařízení (ES) č. 1725/2003 se mezinárodní účetní standard (IAS) 39 mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Podniky zahájí uplatňování změn IAS 39 stanovených v příloze tohoto nařízení nejpozději prvním dnem finančního roku 2006.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2005.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 261, 13.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy poměněné nařízením (ES) č. 1910/2005 (Úř. věst. L 305, 24.11.2005, s. 4).

(3)  Úř. věst. L 363, 9.12.2004, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 45.


PŘÍLOHA

Mezinárodní účetní standard (IAS) 39 se mění takto:

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IAS č.

Název

IAS 39

Finanční nástroje: Účtování a oceňování

„Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití (‚fair dealing‘). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org“.

1.

Odstavec 80 se nahrazuje tímto:

„80.

Pro účely účtování o zajištění mohou funkci zajišťovaných položek plnit pouze aktiva, pasiva, pevné přísliby nebo vysoce pravděpodobné očekávané transakce, které nejsou vystaveny spřízněným subjektem. Z toho vyplývá, že účtování o zajištění lze použít u transakcí mezi účetními jednotkami nebo segmenty v rámci jedné skupiny pouze v individuálních nebo nekonsolidovaných účetních závěrkách těchto účetních jednotek nebo segmentů a nikoli v konsolidované účetní závěrce skupiny. Výjimkou je kurzové riziko u vnitroskupinové peněžní položky (např. splatné/pohledávané mezi dvěma dceřinými podniky), které může plnit funkce zajišťované položky v konsolidované účetní závěrce, jestliže bude mít za následek kurzové zisky nebo ztráty, které nejsou plně vyloučeny z konsolidace na základě IAS 21 Dopady změn směnných kurzů cizích měn. Podle IAS 21 nejsou kurzové zisky a ztráty z vnitroskupinových peněžních položek plně vyloučeny z konsolidace, pokud se transakce s vnitroskupinovou peněžní položkou uskutečňuje mezi dvěma účetními jednotkami ve skupině s různými používanými měnami. Kurzové riziko vysoce pravděpodobné očekávané vnitroskupinové transakce může navíc plnit funkci zajišťované položky v konsolidované účetní závěrce, jestliže je transakce v jiné měně, než je používaná měna účetní jednotky zahajující transakci, a kurzové riziko ovlivní konsolidovaný zisk nebo ztrátu“.

2.

Vkládají se nové odstavce 108A a 108B, které znějí:

„108A.

Účetní jednotka použije poslední větu odstavce 80 a odstavce AG99A a AG99B pro roční období počínající dne 1. ledna 2006 nebo později. Doporučuje se i dřívější používání. Pokud v rámci účetní jednotky plní funkci zajišťovací položky vnější očekávaná transakce, která:

a)

je vedena v používané měně účetní jednotky, jež zahajuje transakci;

b)

má za následek účinek na konsolidovaný zisk nebo ztrátu (tj. je v jiné měně, než je prezentační měna skupiny) a

c)

by plnila funkci v rámci účtování o zajištění, pokud by nebyla vedena v používané měně účetní jednotky, jež transakce zahajuje;

účetní jednotka může používat účtování o zajištění v konsolidovaných účetních závěrkách v období před prvním použitím poslední věty odstavce 80 a odstavců AG99A a AG99B.

108B.

Účetní jednotka nemusí používat odstavec AG99B na srovnatelné údaje ohledně období před prvním použitím poslední věty odstavce 80 a odstavce AG99A.“.

3.

V dodatku A, kterým je Implementační příručka, se odstavce AG99A a AG99B mění na AG99C a AG99D a vkládají se tyto odstavce AG99A, AG99B a AG133:

„AG99A.

Odstavec 80 uvádí, že v konsolidované účetní závěrce může kurzové riziko vysoce pravděpodobné očekávané vnitroskupinové transakce plnit funkce zajišťované položky v rámci zajištění peněžních toků, jestliže je transakce v jiné měně, než je používaná měna účetní jednotky zahajující transakci, a že kurzové riziko ovlivní konsolidovaný zisk nebo ztrátu. K tomuto účelu se za účetní jednotku považuje mateřská, dceřiná nebo přidružená společnost, společný podnik nebo pobočka. Pokud kurzové riziko očekávané vnitroskupinové transakce nemá účinek na konsolidovaný zisk nebo ztrátu, vnitroskupinová transakce nemůže plnit funkci zajišťované položky. Obvykle se jedná o případ licenčních poplatků, úrokových plateb nebo nákladů na řízení mezi členy stejné skupiny, a to neexistuje-li související vnější transakce. Pokud však kurzové riziko očekávané vnitroskupinové transakce ovlivní konsolidovaný zisk nebo ztrátu, vnitroskupinová transakce může plnit funkci zajišťované položky. Jedná se například o očekávané prodeje nebo nákupy inventárního majetku mezi členy téže skupiny, pokud dojde k dalšímu prodeji inventárního majetku nespřízněnému subjektu. Podobně očekávaný vnitroskupinový prodej budov a zařízení od účetní jednotky, která je vyrobila, účetní jednotce, která budovy a zařízení využije ve svých operacích, může ovlivnit konsolidovaný zisk nebo ztrátu. Mohlo by se jednat o případ, kdy účetní jednotka sníží cenu budov a zařízení a částka původně účtovaná pro budovy a zařízení se může změnit, jestliže je očekávaná vnitroskupinová transakce vedena v jiné měně, než je používaná měna nakupující účetní jednotky.

AG99B.

Pokud zajištění očekávané vnitroskupinové transakce plní funkci v rámci zajišťovacího účetnictví, jakýkoli zisk nebo ztráta, které byly zaúčtovány přímo do vlastního kapitálu v souladu s odst. 95 písm. a), budou převedeny do zisku nebo ztráty ve stejném období nebo stejných obdobích, v průběhu nichž má kurzové riziko zajišťované transakce účinek na konsolidovaný zisk nebo ztrátu.

AG133.

Účetní jednotky mohou jako zajišťovanou položku na počátku ročního období počínaje 1. ledna 2005 nebo později (nebo pro účely opětovného vykázání srovnatelných údajů na počátku dřívějšího srovnatelného období) určit očekávanou vnitroskupinovou transakci pro zajištění, na niž může být uplatněno účtování o zajištění v souladu s tímto standardem (ve znění poslední věty odstavce 80). Účetní jednotka může toto určení použít pro uplatnění účtování o zajištění v konsolidovaných účetních závěrkách, a to na začátku ročního období, které začíná dne 1. ledna 2005 nebo později (nebo na začátku dřívějšího srovnatelného období). Tato účetní jednotka použije rovněž odstavce AG99A a AG99B od začátku ročního období počínajícího dne 1. ledna 2005 nebo později. V souladu s odstavcem 108B však není nutné používat odstavec AG99B na srovnatelné údaje za dřívější období.“.


22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/20


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2107/2005

ze dne 21. prosince 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 174/1999, (ES) č. 2771/1999, (ES) č. 2707/2000, (ES) č. 214/2001 a (ES) č. 1898/2005 v odvětví mléka

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na články 10, 15, na čl. 31 odst. 14 a článek 40 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S účinkem od 1. ledna 2006 se směrnice Rady 92/46/EHS ze dne 16. června 1992 o hygienických předpisech pro produkci syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků a jejich uvedení na trh (2) zrušuje směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES (3) a nahrazuje nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (4) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (5).

(2)

Z důvodu jasnosti je vhodné odpovídajícím způsobem přizpůsobit odkazy na směrnici 92/46/EHS uvedené v nařízení Komise (ES) č. 174/1999 ze dne 26. ledna 1999, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 804/68, pokud jde o vývozní licence a vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (6), v nařízení Komise (ES) č. 2771/1999 ze dne 16. prosince 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o intervenční opatření na trhu s máslem a smetanou (7), v nařízení Komise (ES) č. 2707/2000 ze dne 11. prosince 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům ve školách (8), v nařízení Komise (ES) č. 214/2001 ze dne 12. ledna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o intervenční opatření na trhu se sušeným odstředěným mlékem (9) a v nařízení Komise (ES) č. 1898/2005 ze dne 9. listopadu 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o opatření pro odbyt smetany, másla a zahuštěného másla na trhu Společenství (10).

(3)

V souladu s čl. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1898/2005, muselo být intervenční máslo, jež bylo nakoupeno podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1255/1999 a jež má být prodáno za snížené ceny, uskladněno před 1. lednem 2003. Vzhledem k dosud dostupnému množství a situaci na trhu by mělo být uvedené datum změněno na 1. ledna 2004. Je proto nutno změnit čl. 1 písm. a) výše uvedeného nařízení.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 1 nařízení (ES) č. 174/1999 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Aby mohla být poskytnuta náhrada pro produkty uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1255/1999, musí tyto produkty odpovídat příslušným požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (12), zejména musí jít o produkty připravené ve schválené provozovně a splňující požadavky na identifikační označení stanovené v oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004.

Článek 2

V čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 2771/1999 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

je schválen podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (13) a pokud má odpovídající technické vybavení;

Článek 3

V článku 3 nařízení (ES) č. 2707/2000 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.   Podpora se vyplatí pouze pro produkty uvedené v příloze I tohoto nařízení, pokud jsou tyto v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (14) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (15), a zejména s požadavky na přípravu ve schválené provozovně a požadavky na identifikační označení stanovenými v oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004.

Článek 4

Nařízení (ES) č. 214/2001 se mění takto:

1.

V čl. 3 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

je schválen podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (16) a pokud má vhodné technické vybavení;

2.

V příloze I se poznámka pod čarou 5 nahrazuje tímto:

„(5)

Syrové mléko používané pro výrobu sušeného odstředěného mléka musí vyhovovat požadavkům stanoveným v oddílu IX přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.“.

Článek 5

Nařízení (ES) č. 1898/2005 se mění takto:

1.

V čl. 1 písm. a) se datum „1. ledna 2003“ nahrazuje datem „1. ledna 2004“.

2.

V čl. 5 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Máslo, zahuštěné máslo, smetana a meziprodukty uvedené v prvním pododstavci musejí splňovat požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (17) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (18), zejména pokud jde o jejich přípravu ve schválené provozovně a požadavky na identifikační označení stanovené v oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004.

3.

V čl. 13 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

případně pokud bylo schváleno v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004;“.

4.

V čl. 47 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Splňuje požadavky nařízení (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 853/2004, zejména pokud jde o jejich přípravu ve schválené provozovně a splnění požadavků na identifikační označení stanovených v oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004.“.

5.

V čl. 63 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

pokud bylo schváleno v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004;“.

6.

V čl. 72 písm. b) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

požadavky nařízení (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 853/2004, zejména pokud jde o přípravu ve schválené provozovně a splnění požadavků na identifikační označení stanovených v oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004.“.

7.

V článku 81 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Máslo se dodává příjemci v baleních, která uvádějí čitelným a nesmazatelným písmem údaje o vnitrostátní jakostní třídě a identifikační označení podle čl. 72 písm. b) a jeden nebo více údajů uvedených v příloze XVI bodě 1.“.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2006, s výjimkou čl. 5 odst. 1, který se použije ode dne 16. prosince 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2)  Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33.

(4)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 3.

(5)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22.

(6)  Úř. věst. L 20, 27.1.1999, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1513/2005 (Úř. věst. L 241, 17.9.2005, s. 45).

(7)  Úř. věst. L 333, 24.12.1999, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1802/2005 (Úř. věst. L 290, 4.11.2005, s. 3).

(8)  Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 37. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2005 (Úř. věst. L 144, 8.6.2005, s. 41).

(9)  Úř. věst. L 37, 7.2.2001, s. 100. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1195/2005 (Úř. věst. L 194, 26.7.2005, s. 8).

(10)  Úř. věst. L 308, 25.11.2005, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 3.

(12)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22.“.

(13)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22.“.

(14)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 3.

(15)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22.“.

(16)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22.“.

(17)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 3.

(18)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22.“.


22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/23


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2108/2005

ze dne 21. prosince 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 923/2005 o převodu a prodeji 80 000 tun pšenice obecné, 80 000 tun kukuřice a 40 000 tun ječmene ze zásob maďarské intervenční agentury na portugalském trhu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na článek 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vzhledem k povětrnostním podmínkám během hospodářského roku 2004/05, které v Portugalsku vyvolaly kritické sucho, přijala Komise nařízení (ES) č. 923/2005 (2), které umožňuje převod a prodej určitých množství obilovin ze zásob maďarské intervenční agentury na portugalském trhu.

(2)

Článek 1 nařízení (ES) č. 923/2005 stanoví, že převoz do Portugalska a odbyt produktů ve výživě zvířat se uskuteční do 31. prosince 2005.

(3)

Článek 7 nařízení (ES) č. 923/2005 omezuje prodej obilovin výlučně na sdružení a družstva chovatelů skotu, ovcí a koz nebo na zpracovatelské jednotky, které uzavřely smlouvy o spolupráci s těmito sdruženími a družstvy.

(4)

Vzhledem k administrativním průtahům spojeným s organizací přepravní smlouvy požádaly portugalské orgány o odložení termínu pro převod, prodej na portugalském trhu a odbyt produktů na 30. dubna 2006. Zároveň požádaly o možnost rozšířit prodej na všechna odvětví postižená stavem sucha, které postihlo portugalské zemědělské hospodářství.

(5)

Vzhledem k situaci na portugalském trhu, zejména k přetrvávajícím účinkům sucha na portugalské hospodářské zemědělství a na uspokojivé podmínky zásobování hospodářských subjektů, je třeba žádosti portugalských orgánů vyhovět a povolit dodávky obilovin všem dotčeným hospodářským subjektům.

(6)

Nařízení (ES) č. 923/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 923/2005 se mění takto:

1.

V čl. 1 odst. 2 se datum „31. prosince 2005“ nahrazuje datem „30. dubna 2006“.

2.

V článku 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Podle článku 4 nařízení (EHS) č. 2131/93 je prodej omezen výlučně na účely použití obilovin v Portugalsku.“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

(2)  Úř. věst. L 156, 18.6.2005, s. 8.


22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/25


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2109/2005

ze dne 21. prosince 2005

o změně nařízení (ES) č. 716/96, kterým se přijímají mimořádná opatření na podporu trhu s hovězím masem ve Spojeném království

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (1), a zejména na článek 39 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 716/96 (2) stanovilo režim společně financovaný Společenstvím, který opravňuje Spojené království k výkupu skotu staršího 30 měsíců a k porážce na jatkách přímo k tomu určených.

(2)

Stanovisko Vědecké komise pro biologická nebezpečí zřízené při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin ze dne 21. dubna 2004 týkající se vědeckého zdůvodnění navrhovaných změn vývozního režimu Spojeného království založeného na datu zákazu zkrmování některých materiálů a pravidla „starší než třicet měsíců“ došlo k závěru, že skot narozený nebo chovaný ve Spojeném království před 1. srpnem 1996 by měl být vyloučen z potravinového a krmivového řetězce kvůli vyššímu výskytu bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) v této skupině. U skotu narozeného po uvedeném datu je podle názoru vědecké komise riziko BSE pro spotřebitele v rozmezí srovnatelném s ostatními členskými státy.

(3)

S ohledem na toto stanovisko stanoví rozhodnutí Komise 2005/598/ES ze dne 2. srpna 2005, kterým se zakazuje uvádění na trh produktů získaných ze skotu narozeného nebo chovaného ve Spojeném království před 1. srpnem 1996 pro jakýkoli účel a kterým se tato zvířata osvobozují od některých opatření pro tlumení a eradikaci stanovených v nařízení (ES) č. 999/2001 (3), že žádný produkt složený ze surovin nebo obsahující suroviny získané ze skotu narozeného nebo chovaného ve Spojeném království před 1. srpnem 1996, s výjimkou mléka, by neměl být uveden na trh.

(4)

Ustanovení čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 716/96 stanoví cenu, která má být zaplacena za kilogram živé hmotnosti zvířat, na která se vztahuje režim stanovený v uvedeném nařízení, a koeficient za zvíře, který Společenství použije při spolufinancování výkupu zvířat. S ohledem na rozhodnutí 2005/598/ES je třeba omezit výkup a spolufinancování ze strany Společenství stanovené v nařízení (ES) č. 716/96 na zvířata narozená nebo chovaná ve Spojeném království před 1. srpnem 1996.

(5)

Za účelem zjednodušení by měla být pro všechna zvířata vykupovaná podle tohoto režimu stanovena paušální výkupní cena za kus. V příštích letech by měla být výkupní cena postupně snižována, aby tak byl dán podnět producentům, aby neváhali s likvidací těchto zvířat.

(6)

Společenství by mělo spolufinancovat 50 % výkupu podle tohoto režimu.

(7)

S cílem zajistit hladký přechod od stávajícího režimu „starší než třicet měsíců“ na režim omezený na zvířata narozená nebo chovaná ve Spojeném království před 1. srpnem 1996 je třeba stanovit datum, od něhož se nový režim použije.

(8)

S ohledem na rozhodnutí orgánů Spojeného království použít od 1. ledna 2005 režim jednotné platby stanovený v hlavě III nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (4), se ustanovení čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 716/96 stala zastaralými, a měla by proto být zrušena.

(9)

Nařízení (ES) č. 716/96 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro hovězí a telecí maso,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 716/96 se mění takto:

1.

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Příslušný britský orgán je oprávněn nakupovat veškerý skot narozený nebo chovaný ve Spojeném království před 1. srpnem 1996, který nevykazuje žádné klinické příznaky BSE, nabídnutý producentem nebo jeho zástupcem, a který byl během nejméně šesti měsíců před prodejem chován v zemědělském podniku na území Spojeného království.“.

2.

Článek 2 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Cena, kterou má producentům nebo jejich zástupcům zaplatit příslušný britský orgán podle čl. 1 odst. 1, činí:

360 EUR za zvíře u výkupů uskutečněných do 31. prosince 2006,

324 EUR za zvíře u výkupů uskutečněných během období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

292 EUR za zvíře u výkupů uskutečněných během období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008.“;

b)

odstavec 2 se zrušuje;

c)

v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„U každého vykoupeného zvířete zlikvidovaného v souladu s článkem 1 spolufinancuje Společenství výdaje vynaložené Spojeným královstvím na výkupy uvedené v čl. 1 odst. 1 ve výši:

180 EUR za zvíře u výkupů uskutečněných do 31. prosince 2006,

162 EUR za zvíře u výkupů uskutečněných během období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

146 EUR za zvíře u výkupů uskutečněných během období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008.“;

d)

odstavec 4 se zrušuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 23. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2)  Úř. věst. L 99, 20.4.1996, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 667/2003 (Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 13).

(3)  Úř. věst. L 204, 5.8.2005, s. 22.

(4)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 118/2005 (Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 15).


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Rada

22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/27


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 2. prosince 2005

o podpisu Protokolu o ochraně půdy, Protokolu o energii a Protokolu o cestovním ruchu k Alpské úmluvě jménem Evropského společenství

(2005/923/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Úmluva o ochraně Alp (dále jen „Alpská úmluva“) byla jménem Evropského společenství uzavřena rozhodnutím Rady 96/191/ES (1).

(2)

Protokol o ochraně půdy, Protokol o energii a Protokol o cestovním ruchu k Alpské úmluvě jsou významným krokem v provádění Alpské úmluvy a Evropské společenství je odhodláno přispívat k dosažení jejích cílů.

(3)

Hospodářské, sociální a ekologické přeshraniční problémy Alp zůstávají v této vysoce citlivé oblasti zásadním úkolem, který je nutno řešit.

(4)

V Alpské oblasti by se měly podpořit a posílit politiky Společenství, především v prioritních oblastech šestého akčního programu pro životní prostředí (2).

(5)

Uvedené protokoly by měly být podepsány a připojená prohlášení schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Protokolu o ochraně půdy, Protokolu o energii a Protokolu o cestovním ruchu k Alpské úmluvě, podepsané v Salcburku dne 7. listopadu 1991, se schvaluje jménem Společenství s výhradou uzavření uvedených protokolů.

Znění protokolů a prohlášení k němu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat protokoly uvedené v článku 1 jménem Společenství s výhradou jejich uzavření a uložit prohlášení.

V Bruselu dne 2. prosince 2005.

Za Radu

M. BECKETT

předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 61, 12.3.1996, s. 31.

(2)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.


PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

Prohlášení Evropského společenství k čl. 12 odst. 3 Protokolu o ochraně půdy k Alpské úmluvě

Evropské společenství zdůrazňuje, že čl. 12 odst. 3 Protokolu o ochraně půdy by se měl vykládat v souladu s platnými právními předpisy Evropského společenství a zejména se směrnicí Rady 86/278/ES ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (1). Evropské společenství je toho názoru, že kal z čistíren odpadních vod může být cennou zemědělskou surovinou a v zemědělství jej lze používat, je-li využíván správně. Jeho použití nesmí zhoršit kvalitu půdy a zemědělských produktů, jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění uvedené směrnice, a nesmí rovněž mít škodlivé účinky na člověka (přímé nebo nepřímé vlivy na lidské zdraví), zvířata, rostliny a životní prostředí, jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění a článku 1 uvedené směrnice. Kal z čistíren odpadních vod lze používat v případech, kdy to je prospěšné pro půdu nebo pro výživu rostlin a zemědělských plodin.

Prohlášení Evropského společenství k čl. 17 odst. 2 Protokolu o ochraně půdy k Alpské úmluvě

Ustanovení čl. 17 odst. 2 Protokolu o ochraně půdy by se mělo vykládat v souladu s právními předpisy Evropského společenství, a sice tak, aby bylo zajištěno, že budou vypracovány a provedeny plány nakládání s odpady spočívající v předběžné úpravě, zpracování a likvidaci odpadů a zbytkových látek, aby se vyloučilo zamoření půdy a zajistila slučitelnost nejen se životním prostředím, ale i se zdravím člověka.

Prohlášení Evropského společenství k čl. 19 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 Protokolu o ochraně půdy k Alpské úmluvě

Co se týče čl. 19 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 Protokolu o ochraně půdy, měl by být společný pozorovací systém případně slučitelný s globální soustavou systémů pozorování Země (GEOSS) a měla by v něm být zohledněna databáze, kterou vytvořily členské státy v souladu s právními předpisy Evropského společenství o pozorování, sběru dat a metadatech.

Pohlášení o výhradě Evropského společenství k článku 9 Protokolu o energii k Alpské úmluvě

Článek 9 Protokolu o energii se týká otázek jaderné energie. Co se týče Evropského společenství, až dosud se požadavky uvedenými v článku 9 zabývala Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Rozhodnutí, jímž byla Alpská úmluva ratifikována, nevycházelo ze smlouvy Euratom, ale výhradně ze Smlouvy o ES. Rozhodnutí o zmocnění k podpisu protokolu bude mít týž právní základ. V důsledku toho nebude Evropské společenství vázáno článkem 9 Protokolu o energii, až pro ně tento protokol vstoupí v platnost.


(1)  Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6.


PŘEKLAD

PROVÁDĚCÍ PROTOKOL

k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti ochrany půdy

Protokol o ochraně půdy

Preambule

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,

MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE

a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

V SOULADU se svým posláním vyplývajícím z Úmluvy o ochraně Alp (dále jen „Alpská úmluva“) ze dne 7. listopadu 1991, jejímž cílem je zajistit ucelenou politiku ochrany a udržitelného rozvoje alpské oblasti,

V RÁMCI povinností vyplývajících z čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy,

VE SNAZE snížit kvantitativní a kvalitativní poškozování půdy, zejména používáním zemědělských a lesnických produkčních metod šetrných k půdě, hospodárným využíváním půdy, zpomalením eroze a omezováním nepropustnosti půdy,

VĚDOMY SI, že ochrana alpské půdy, její udržitelné obhospodařování a obnova jejích přirozených funkcí v poškozených oblastech jsou v obecném zájmu,

UZNÁVAJÍCE, že Alpy jakožto jedna z nejrozsáhlejších souvislých nenarušených přírodních oblastí v Evropě se vyznačují ekologickou rozmanitostí a mimořádně citlivými ekosystémy, jejichž funkčnost je třeba zachovat,

PŘESVĚDČENY, že místní obyvatelstvo musí mít možnost definovat své vlastní představy o sociálním, kulturním a hospodářském rozvoji a podílet se na jejich uskutečňování v rámci stávajícího státního uspořádání,

VĚDOMY SI na jedné straně toho, že pro místní obyvatelstvo jsou Alpy významným prostorem k životu a k vyvíjení hospodářských činností a pro obyvatelstvo jiných regionů prostorem k rekreaci, na druhé straně však toho, že zachování funkcí půdy může být těmito rozličnými uživatelskými požadavky v omezené alpské oblasti ohrožena, a že proto musí být hospodářské zájmy sladěny s ekologickými požadavky,

UZNÁVAJÍCE, že půda hraje v rámci ekosystémů významnou úlohu, že obnova a regenerace poškozené půdy je velice pomalá, že z důvodu topografických vlastností alpské oblasti by se eroze půdy mohla zhoršit, že na jedné straně půda zachycuje znečišťující látky, na druhé straně však může být zamořená půda zdrojem znečišťujících látek pro přilehlé ekosystémy a může znamenat i riziko pro člověka, zvířata a rostliny,

VĚDOMY SI, že využívání půdy zejména pro rozvoj osídlení, průmysl a řemeslnou výrobu, infrastrukturu, důlní těžbu, cestovní ruch, zemědělství, lesní hospodářství a dopravu by mohlo vést ke kvalitativnímu nebo kvantitativnímu poškození půdy, a že je proto třeba za účelem ochrany půdy navrhnout vhodná a integrovaná preventivní opatření a opatření pro omezení a nápravu škody,

VZHLEDEM K TOMU, že ochrana půdy má mnohostranný účinek na ostatní politiky v alpské oblasti, a že tedy musí být koordinována s jinými obory a odvětvími,

PŘESVĚDČENY, že některé problémy jsou řešitelné pouze na přeshraniční úrovni a vyžadují společná opatření ze strany alpských států a že tato opatření by měla být prováděna signatáři úmluvy prostřednictvím stávajících prostředků,

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíle

1.   Tento protokol slouží k plnění závazků, které na sebe vzaly smluvní strany Alpské úmluvy v oblasti ochrany půdy.

2.   Půda:

1.

v rámci svých přirozených funkcí jako

a)

životní základ a prostor pro člověka, zvířata, rostliny a mikroorganismy;

b)

významná součást přírody a krajiny;

c)

součást ekosystémů, zejména díky podílu na koloběhu vody a živin;

d)

prostředí přeměny a regulace nánosů látek, zejména díky své filtrační, pufrační a zásobovací schopnosti, zejména pro ochranu podzemních vod;

e)

genetická zásobárna;

2.

jako zdroj přírodní a kulturní historie a

3.

ve snaze udržet její využívání pro

a)

zemědělství včetně pastvin a lesního hospodářství;

b)

osídlení a cestovní ruch;

c)

jiné hospodářské účely, dopravu, zásobování a distribuci, odvod vod a jiných odpadů;

d)

ložisko přírodních zdrojů;

musí být trvale chráněna včetně všech svých složek. Zejména je nutné dlouhodobě kvalitativně a kvantitativně zaručit a zachovávat ekologické funkce půdy, neboť jsou zásadní pro existenci ekosystémů. Je třeba podporovat rekultivaci poškozené půdy.

3.   Cílem opatření, která je třeba přijmout, je zejména zajistit využívání půdy přiměřené místu, hospodárné využívání ploch, prevenci eroze a škodlivých změn struktury půdy, jakož i minimalizovat nánosy látek znečišťujících půdu.

4.   Zejména je třeba zachovat a podporovat půdní rozmanitost typickou pro alpskou oblast a charakteristická místa.

5.   V této souvislosti má zvláštní význam zásada prevence, která zahrnuje zajištění funkčnosti a využitelnosti půdy k různým účelům, jakož i její zachování pro další generace v rámci udržitelného rozvoje.

Článek 2

Základní povinnosti

1.   Smluvní strany se zavazují, že přijmou nezbytná právní a správní opatření k zajištění ochrany půdy v alpské oblasti. Za dohled nad těmito opatřeními budou odpovědné vnitrostátní orgány.

2.   V případě hrozby závažného a trvalého poškození funkčnosti půdy musí být ochrana obecně nadřazena uživatelským zájmům.

3.   Smluvní strany zváží možnost podpořit opatření na ochranu půdy v alpské oblasti uvedená v tomto protokolu daňovými nebo finančními opatřeními. Zvláštní podpory by se mělo dostat opatřením, která jsou v souladu s ochranou půdy a s cíly jejího hospodárného a ekologického využití.

Článek 3

Zohlednění cílů v ostatních politikách

Smluvní strany se zavazují, že zohlední cíle tohoto protokolu i ve svých ostatních politikách. V Alpách to platí zejména v oblastech územního plánování, osídlení a dopravy, energie, zemědělství a lesního hospodářství, těžby surovin, průmyslu, řemeslné výroby, cestovního ruchu, ochrany přírody a péče o krajinu, vodní hospodářství, nakládání s odpady a kvality ovzduší.

Článek 4

Účast územních samosprávných celků

1.   V rámci stávajícího státního uspořádání stanoví každá smluvní strana nejvhodnější úroveň koordinace a spolupráce mezi přímo dotčenými orgány a územními samosprávnými celky ve snaze podporovat společnou zodpovědnost, a zejména ve snaze využívat a rozvíjet v alpské oblasti součinnost při uplatňování politik ochrany půdy a při provádění opatření, která z těchto politik vyplývají.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání se přímo dotčené územní samosprávné celky účastní jednotlivých etap přípravy i provádění těchto politik a opatření, přičemž jejich pravomoci zůstávají zachovány.

Článek 5

Mezinárodní spolupráce

1.   Smluvní strany podporují posílenou mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány, zejména v oblasti vytváření půdních katastrů, pozorování půdy, vymezení chráněných, znečištěných a rizikových půd a dohledu nad nimi, poskytování a harmonizace databází, koordinace výzkumu na poli ochrany alpské půdy a vzájemné výměny informací.

2.   Smluvní strany se zavazují, že odstraní překážky v mezinárodní spolupráci územních samosprávných celků v alpské oblasti a že podpoří řešení společných problémů na nejvhodnější úrovni.

3.   Pokud je definování opatření na ochranu půdy v pravomoci vnitrostátních nebo mezinárodních orgánů, musí mít územní samosprávné celky možnost účinným způsobem představit zájmy obyvatelstva.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

Článek 6

Vymezení oblastí

Smluvní strany dbají na to, aby při vymezování chráněných oblastí byly rovněž zohledněny půdy, které si zaslouží ochranu. Zejména je třeba chránit charakteristické půdní a skalní útvary nebo útvary, které mají zvláštní význam pro poznávání vývoje země.

Článek 7

Hospodárné a obezřetné využívání půdy

1.   Při sestavování a provádění plánů a programů uvedených ve čl. 9 třetím pododstavci protokolu o územním plánování a udržitelném rozvoji je třeba zohlednit potřeby ochrany půdy, zejména co se týče hospodárného využívání půdy a pozemků.

2.   Pro omezení nepropustnosti a zastavěnosti půdy dohlížejí smluvní strany na používání takových stavebních postupů, které uspoří plochu a je šetrný k půdě. Co se týče vývoje osídlení, zaměřují se zejména na vnitřní oblasti a omezují rozšiřování sídel.

3.   Při posuzování vlivů velkých průmyslových, stavebních a infrastrukturních projektů na životní prostředí a prostor, zejména co se týče dopravy, energie a cestovního ruchu, je vhodné v rámci vnitrostátních postupů zohlednit hledisko ochrany půdy a omezené nabídky volných ploch v alpské oblasti.

4.   Umožňují-li to přírodní podmínky, měly by být již nevyužívané nebo poškozené plochy, zejména skládky, haldy, infrastruktury a lyžařské tratě, uvedeny do původního stavu nebo rekultivovány.

Článek 8

Hospodárné využívání a těžba surovin způsobem šetrným k půdě

1.   Smluvní strany dbají na hospodárné využívání surovin vytěžených z půdy. Usilují o přednostní využívání syntetických produktů a o maximální využití a další rozvoj možností recyklace.

2.   Při těžbě, zpracování a využívání surovin vytěžených z půdy je třeba co nejvíce omezit dopad na ostatní funkce půdy. Suroviny by se neměly těžit v oblastech se zvláštním významem pro ochranu funkcí půdy a v oblastech určených k jímání pitné vody.

Článek 9

Ochrana půdy v mokřadech a rašeliništích

1.   Smluvní strany se zavazují, že budou chránit rašeliniště a vrchoviště. Za tímto účelem usilují ve střednědobém výhledu o přechod na používání náhrad rašeliny.

2.   V mokřadech a rašeliništích by se až na řádně odůvodněné výjimky měla opatření na odvodňování omezit na údržbu stávajících sítí. V již odvodněných oblastech by se měla podporovat opatření vedoucí k návratu do přirozeného stavu.

3.   Obecně platí, že mokřady by se neměly používat k zemědělským účelům; pokud již jsou takto využívány, nemělo by to vést ke ztrátě jejich specifických vlastností.

Článek 10

Vymezení rizikových oblastí a zacházení s nimi

1.   Smluvní strany se dohodly, že zmapují oblasti Alp ohrožené geologickými, hydrogeologickými a hydrologickými riziky, zejména pohyby půdy (sesuvy, nánosy lávy, poklesy), lavinami a povodněmi, že tyto oblasti vyznačí do katastru a v případě potřeby vymezí rizikové oblasti. Zohlední se i případná rizika zemětřesení.

2.   Smluvní strany dbají na to, aby se v rizikových oblastech pokud možno používaly inženýrské techniky blízké přírodě a místní a tradiční materiály přizpůsobené podmínkám krajiny. Tato opatření je třeba podpořit i vhodnými opatřeními v oblasti lesního hospodářství.

Článek 11

Vymezení alpských oblastí ohrožených erozí a zacházení s nimi

1.   Smluvní strany se dohodly, že zmapují alpské oblasti postižené plošnou erozí a že je v katastru roztřídí na základě srovnatelných kritérií pro kvantifikaci eroze půdy, je-li to nezbytné k ochraně hmotného majetku.

2.   Erozi půdy je nutné omezit na nevyhnutelné minimum. Plochy poškozené erozí půdy a sesuvy půdy by měly být upraveny tak, aby byly ochráněny lidské životy a hmotný majetek.

3.   Na ochranu lidských životů a hmotného majetku je vhodné přednostně použít vodohospodářské, inženýrské a lesnické techniky blízké přírodě, které zpomalí erozi a sníží dopady odtoku vody.

Článek 12

Zemědělství, pastviny a lesnictví

1.   Smluvní strany se zavazují, že k ochraně proti erozi a škodlivému zhutňování půdy budou používat osvědčené zemědělské, pastvinářské a lesnické postupy přizpůsobené místním podmínkám.

2.   Co se týče nánosů látek pocházejících z hnojiv nebo z přípravků na ochranu rostlin, usilují smluvní strany o vypracování a uplatňování společných kritérií pro osvědčené technické postupy. Druh a množství hnojiv a doba jejich aplikace musí být přizpůsobeny potřebám rostlin, obsahu živin v půdě a v organických látkách, pěstitelským podmínkám a podmínkám prostředí. Přispívá k tomu používání ekologické/biologické a integrované metody produkce a stanovení pastevního zatížení v závislosti na přirozených podmínkách prostředí a na růstu rostlin.

3.   Na alpských pastvinách je třeba minimalizovat především používání minerálních hnojiv a syntetických přípravků na ochranu rostlin. Měly by se přestat používat kaly z čistíren odpadních vod.

Článek 13

Lesnická a jiná opatření

1.   Smluvní strany se zavazují, že v horských lesích, které do značné míry chrání svůj vlastní prostor nebo sídla, dopravní infrastruktury, obdělané plochy a podobně, budou dávat přednost právě této ochranné funkci, jíž podřídí správu lesů. Horské lesy by měly zůstat zachovány na svém původním umístění.

2.   Lesy je především třeba využívat a udržovat tak, aby se zamezilo erozi půdy a škodlivému zhutňování půdy. Za tímto účelem by mělo být podporováno lesní hospodářství přizpůsobené místním podmínkám a přirozená obnova lesů.

Článek 14

Dopady infrastruktury cestovního ruchu

1.   Smluvní strany co nejvhodnějším způsobem usilují o to, aby:

zabránily negativním účinkům cestovního ruchu na půdu v Alpách,

půda poškozená intenzivním cestovním ruchem byla stabilizována, především, a pokud je to možné, obnovením rostlinného porostu a použitím inženýrských technik blízkých přírodě. Další využívání půdy v rámci cestovního ruchu musí být upraveno tak, aby již nedocházelo k jejímu poškozování,

v lesích s ochrannou funkcí budou stavební povolení a povolení ke srovnání terénu z důvodu výstavby lyžařských tratí vydávána jen výjimečně a pouze tehdy, budou-li provedena vyrovnávací opatření; žádné povolení nesmí být vydáno v nestabilních oblastech.

2.   Používání chemických a biologických přísad k přípravě lyžařských tratí bude tolerováno pouze tehdy, bude-li průkazně doložena jejich slučitelnost se životním prostředím.

3.   Pokud bude zjištěno závažné poškození půdy a rostlinstva, smluvní strany co nejrychleji přijmou opatření nezbytná pro jejich uvedení do původního stavu.

Článek 15

Omezení nánosu znečišťujících látek

1.   Smluvní strany vyvinou veškeré úsilí k co nejvyššímu a preventivnímu snížení nánosu znečišťujících látek do půdy z ovzduší, z vody, z odpadů nebo z látek škodlivých životnímu prostředí. Bude se dávat přednost opatřením na omezení emisí u zdroje.

2.   Za účelem zamezení zamoření půdy nebezpečnými látkami přijmou smluvní strany technická ustanovení, stanoví kontroly a uskuteční výzkumné programy a informační kampaně.

Článek 16

Ekologické používání rozmrazovacích přípravků a pískových posypů

Smluvní strany se zavazují, že minimalizují používání rozmrazovacích solí a že budou, je-li to možné, používat protiskluzové a méně znečišťující přípravky, jako je štěrk a písek.

Článek 17

Zamořená půda, v minulosti znečištěné plochy, program nakládání s odpady

1.   Smluvní strany se zavazují, že provedou soupis a popis v minulosti znečištěných ploch a ploch, u nichž přetrvávají podezření ze znečištění (katastr v minulosti znečištěných ploch), s cílem přezkoumat stav těchto ploch a prostřednictvím srovnatelných metod vyhodnotit jejich rizikovost.

2.   Ve snaze vyloučit zamoření půdy a s cílem předběžné úpravy, zpracování a skladování odpadů a zbytkových látek způsobem slučitelným s životním prostředím budou vypracovány a provedeny programy nakládání s odpady.

Článek 18

Doplňková opatření

Smluvní strany mohou přijmout opatření týkající se ochrany půdy, která doplňují opatření uvedená v tomto protokolu.

KAPITOLA III

VÝZKUM, VZDĚLÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 19

Výzkum a pozorování

1.   Smluvní strany v úzké spolupráci podporují a harmonizují výzkum a systematické pozorování, které jsou užitečné pro dosažení cílů tohoto protokolu.

2.   Smluvní strany dbají na to, aby byly výsledky vnitrostátního výzkumu a systematického pozorování začleněny do společného systému stálého pozorování a poskytování informací a aby byly v rámci stávajícího státního uspořádání zpřístupněny veřejnosti.

3.   Smluvní strany se dohodly, že budou koordinovat své výzkumné projekty týkající se ochrany alpské půdy s ohledem na další vývoj vnitrostátního i mezinárodního výzkumu, a plánují uskutečnění společných výzkumných činností.

4.   Zvláštní pozornost má být věnována hodnocením zranitelnosti půdy vůči různým činnostem člověka, hodnocení regenerační schopnosti půdy a studiu nejvhodnějších příslušných technik.

Článek 20

Vytváření harmonizovaných databází

1.   Smluvní strany se dohodly, že v rámci Systému informací a pozorování Alp vytvoří srovnatelné databáze (půdní parametry, odběry vzorků, analytické metody, hodnocení) a zajistí možnost výměny údajů.

2.   Smluvní strany se shodnou na látkách nebezpečných pro půdu, které je třeba přednostně analyzovat, a zaměří se na nalezení srovnatelných kritérií hodnocení.

3.   Smluvní strany mají v úmyslu provést reprezentativní soupis stavu půdy v alpské oblasti na základě stejného hodnotícího přístupu a pomocí harmonizovaných metod, přičemž zohlední geologickou a hydrogeologickou situaci.

Článek 21

Vytvoření stálých pozorovacích ploch a koordinace pozorování životního prostředí

1.   Smluvní strany se zavazují, že v alpské oblasti vytvoří stálé průzkumné plochy (kontrola a technické sledování), které začlení do celoalpské sítě pro pozorování půdy.

2.   Smluvní strany se dohodly, že budou vnitrostátní pozorování půdy koordinovat s orgány na ochranu životního prostředí v oblasti ovzduší, vody, rostlin a zvířat.

3.   V rámci tohoto průzkumu vytvoří smluvní strany databáze půdních vzorků na základě srovnatelných kritérií.

Článek 22

Vzdělávání a poskytování informací

Smluvní strany podporují počáteční a celoživotní vzdělávání a poskytování informací veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto protokolu.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, KONTROLA A HODNOCENÍ

Článek 23

Provádění

Smluvní strany se zavazují, že budou dbát na provádění tohoto protokolu tím, že v rámci stávajícího státního uspořádání přijmou veškerá vhodná opatření.

Článek 24

Kontrola plnění povinností

1.   Smluvní strany podávají stálému výboru pravidelné zprávy o opatřeních přijatých na základě tohoto protokolu. Zprávy se rovněž týkají otázky účinnosti přijatých opatření. Alpská konference stanoví pravidelnost zpráv.

2.   Stálý výbor tyto zprávy posoudí s cílem ověřit, zda smluvní strany splnily své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu. Může si rovněž od příslušných smluvních stran vyžádat doplňující informace nebo využít jiných informačních zdrojů.

3.   Stálý výbor vypracuje pro Alpskou konferenci zprávu o tom, jak smluvní strany plní své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu.

4.   Alpská konference se s touto zprávou seznámí. Pokud zjistí, že některé povinnosti nebyly splněny, může přijmout doporučení.

Článek 25

Hodnocení účinnosti ustanovení

1.   Smluvní strany pravidelně přezkoumávají a hodnotí účinnost ustanovení tohoto protokolu. Ukáže-li se to pro splnění cílů nezbytné, přistoupí k přijetí vhodných změn tohoto protokolu.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání jsou do tohoto hodnocení zapojeny územní samosprávné celky. Hodnocení je možné konzultovat s nevládními organizacemi činnými v této oblasti.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Vztah mezi Alpskou úmluvou a tímto protokolem

1.   Tento protokol je protokolem k Alpské úmluvě ve smyslu článku 2 a ostatních souvisejících článků úmluvy.

2.   Smluvní stranou tohoto protokolu se nemůže stát nikdo, kdo není smluvní stranou Alpské úmluvy. Vypovězení Alpské úmluvy znamená zároveň i vypovězení tohoto protokolu.

3.   Při jednání Alpské konference o otázkách týkajících se tohoto protokolu smějí hlasovat pouze smluvní strany tohoto protokolu.

Článek 27

Podpis a ratifikace

1.   Tento protokol je otevřen k podpisu signatářským státům Alpské úmluvy a Evropskému společenství k 16. říjnu 1998 a od 16. listopadu 1998 u Rakouské republiky jako depozitáře.

2.   Tento protokol vstupuje v platnost pro smluvní strany, které vyjádřily souhlas být jím vázány, tři měsíce po dni, k němuž tři státy uloží listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

3.   Pro smluvní strany, které svůj souhlas být vázány tímto protokolem vyjádří později, vstupuje v platnost tři měsíce po dni uložení jejich listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Po vstupu v platnost změny tohoto protokolu se každá nová smluvní strana tohoto protokolu stává smluvní stranou protokolu v pozměněném znění.

Článek 28

Oznámení

Depozitář oznámí každému státu uvedenému v preambuli a Evropskému společenství tyto informace týkající se tohoto protokolu:

a)

každý podpis;

b)

uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení;

c)

každé datum vstupu v platnost;

d)

každé prohlášení učiněné smluvní stranou nebo signatářem;

e)

každé vypovězení oznámené jednou ze smluvních stran a datum, ke kterému nabývá účinku.

Na důkaz čehož připojili pro tento účel řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

V Bledu dne 16. října 1998 v jazyce francouzském, německém, italském a slovinském, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které bude uloženo ve státním archivu Rakouské republiky. Depozitář předá ověřený opis každému signatáři.


PROVÁDĚCÍ PROTOKOL

k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti energie

Protokol o energii

Preambule

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,

MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE

a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

V SOULADU se svým posláním vyplývajícím z Úmluvy o ochraně Alp (dále jen „Alpská úmluva“) ze dne 7. listopadu 1991, jejímž cílem je zajistit ucelenou politiku ochrany a udržitelného rozvoje alpské oblasti,

V RÁMCI povinností vyplývajících z čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy,

VĚDOMY SI důležitosti forem výroby, distribuce a využívání energie šetrných k přírodě a krajině a slučitelných s životním prostředím a podpory opatření na úsporu energie,

PŘI VĚDOMÍ nutnosti snížit emise skleníkových plynů i v alpské oblasti, a splnit tak závazky vyplývající z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu,

PŘESVĚDČENY, že je třeba harmonizovat hospodářské zájmy a ekologické požadavky,

VĚDOMY SI, že alpská oblast má na evropské úrovni zvláštní význam, že z hlediska geomorfologie, podnebí, vodstva, rostlinstva, živočišstva, krajiny a kultury představuje jedinečné a rozmanité dědictví a že alpské hory, údolí i předhoří jsou ekologickými útvary, jejichž ochrana nemůže být úkolem pouze alpských států,

VĚDOMY SI, že Alpy představují nejenom životní a pracovní prostor pro místní obyvatelstvo, ale hrají i velmi důležitou roli pro mimoalpská území zejména proto, že se jedná o tranzitní oblast jak pro transevropskou přepravu osob a zboží, tak i pro mezinárodní distribuci energie,

S OHLEDEM na citlivost životního prostředí alpské oblasti, zejména co se týče výroby, přepravy a využívání energie, což jsou činnosti, které se vzájemně ovlivňují s různými aspekty ochrany přírody, územního plánování a využívání půdy,

S OHLEDEM na skutečnost, že kvůli existujícímu ohrožení ochrany životního prostředí, zejména z důvodu případných klimatických změn vyvolaných působení člověka, je nezbytné věnovat zvláštní pozornost úzkým vztahům mezi společenskými a hospodářskými činnostmi člověka a ochranou ekosystémů, které zvláště v alpské oblasti vyžadují přijetí vhodných a různorodých opatření na základě společné dohody s místním obyvatelstvem, politickými orgány a hospodářskými a sociálními organizacemi,

PŘESVĚDČENY, že místní obyvatelstvo musí mít možnost definovat své vlastní představy o sociálním, kulturním a hospodářském rozvoji a podílet se na jejich uskutečňování v rámci stávajícího státního uspořádání,

PŘESVĚDČENY, že některé problémy jsou řešitelné pouze na přeshraniční úrovni a vyžadují společná opatření ze strany alpských států a přímo dotčených územních samosprávných celků,

PŘESVĚDČENY, že uspokojování energetických potřeb je důležitým faktorem hospodářského a sociálního rozvoje jak uvnitř alpské oblasti, tak i mimo ni,

VĚDOMY SI důležitosti využití a dalšího rozvoje hospodářských nástrojů, díky nimž budou moci být při výpočtu ceny energie lépe zohledněny skutečné náklady,

PŘESVĚDČENY o tom, že alpská oblast trvale přispívá k uspokojování energetických potřeb a potřeb zdrojů pitné vody na celoevropské úrovni a že musí sama disponovat dostatečnými zdroji energie ke zlepšení životních podmínek obyvatelstva a hospodářské produktivity,

PŘESVĚDČENY, že alpská oblast hraje mimořádně významnou úlohu ve vzájemném propojování energetických soustav evropských zemí,

PŘESVĚDČENY, že opatření zaměřená na racionální využívání energie a na trvalé využívání zdrojů vody a dřeva v alpské oblasti přispívají k uspokojování energetických potřeb národního hospodářství a že používání biomasy a sluneční energie má stále větší význam,

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíle

Smluvní strany se zavazují, že v rámci územní působnosti Alpské úmluvy vytvoří rámcové podmínky a přijmou konkrétní opatření v oblasti úspor energie, výroby, přepravy, distribuce a využívání energie, které umožní nastolit energetickou situaci udržitelného rozvoje, která bude slučitelná se specificky omezenou tolerancí alpské oblasti. Smluvní strany tímto významnou měrou přispějí jak k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, jakož i k zachování zdrojů a klimatu.

Článek 2

Základní závazky

1.   V souladu s tímto protokolem smluvní strany usilují zejména o:

a)

harmonizaci svého energetického plánování se svým plánem obecného územního rozvoje alpské oblasti;

b)

přizpůsobení systémů výroby, přepravy a distribuce energie za účelem celkové optimalizace infrastrukturního systému v alpské oblasti, s ohledem na potřeby ochrany životního prostředí;

c)

omezení dopadů energetického původu na životní prostředí prostřednictvím optimalizace dodávek služeb konečným spotřebitelům energie, a to tak, že budou mimo jiné, je-li to možné, přijata tato opatření:

snížení energetických potřeb díky využití účinnějších technologií,

rozsáhlejší pokrytí zbývajících energetických potřeb obnovitelnými zdroji energie,

optimalizace stávajících zařízení, která vyrábějí energii z neobnovitelných zdrojů;

d)

omezení negativních účinků energetické infrastruktury na životní prostředí a krajinu, včetně účinků souvisejících s nakládáním s energetickými odpady, přijetím preventivních opatření u nových infrastruktur a v případě potřeby vylepšením stávajících zařízení.

2.   V případě výstavby nových velkých energetických infrastruktur a v případě podstatného zvýšení kapacity těch stávajících provedou smluvní strany na základě platných právních předpisů vyhodnocení jejich dopadů na životní prostředí Alp v souladu s článkem 12, a to z územního a sociálně-hospodářského pohledu, což v případě projektů, které by mohly mít přeshraniční dopad, zahrnuje konzultace na mezinárodní úrovni.

3.   Ve své energetické politice přihlížejí smluvní strany k tomu, že alpská oblast je vhodná k využívání obnovitelných zdrojů energie, a podporují vzájemnou spolupráci na rozvojových programech v této oblasti.

4.   Smluvní strany pečují o chráněné oblasti vymezením nárazníkových zón, ostatních chráněných a klidových zón, jakož i z hlediska přírody a krajiny nedotčených zón, a optimalizují energetickou infrastrukturu v závislosti na různých stupních zranitelnosti, tolerance a probíhajícího poškozování alpského ekosystému.

5.   Smluvní strany si jsou vědomy toho, že vhodná politika výzkumu a rozvoje, která přinese preventivní a zlepšovací opatření, může být významnou pomocí při ochraně Alp proti vlivům energetických infrastruktur na životní prostředí. V tomto směru podporují výzkumnou a vývojovou činnost a vyměňují si důležité výsledky.

6.   Smluvní strany spolupracují s cílem vyvinout v energetické oblasti metody, které umožní lépe zohlednit skutečné náklady.

Článek 3

Soulad s mezinárodním právem a s ostatními politikami

1.   Tento protokol se provádí v souladu s platnými mezinárodními právními normami, zejména s normami obsaženými v Alpské úmluvě a prováděcích protokolech k ní, a v souladu s platnými mezinárodními smlouvami.

2.   Smluvní strany se zavazují, že cíle tohoto protokolu zohlední ve svých ostatních politikách, zejména v oblastech územního plánování a rozvoje, dopravy, zemědělství, lesního hospodářství a cestovního ruchu, což by mělo vést k vyloučení negativních nebo protichůdných účinků v alpské oblasti.

Článek 4

Účast územních samosprávných celků

1.   V rámci stávajícího státního uspořádání stanoví každá smluvní strana nejvhodnější úroveň koordinace a spolupráce mezi přímo dotčenými orgány a územními samosprávnými celky ve snaze podporovat společnou zodpovědnost, a zejména ve snaze využívat a rozvíjet v alpské oblasti součinnost při uplatňování energetických politik a při provádění opatření, která z těchto politik vyplývají.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání se přímo dotčené územní samosprávné celky účastní jednotlivých etap přípravy i provádění těchto politik a opatření, přičemž jejich pravomoci zůstávají zachovány.

3.   Smluvní strany podporují mezinárodní spolupráci mezi orgány, v jejichž přímé působnosti je problematika související s energií a životním prostředím, s cílem nalezení dohody v otázce řešení společných problémů.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

Článek 5

Úspory energie a racionální využívání energie

1.   Alpská oblast vyžaduje vhodná opatření na úspory, distribuci a racionální využívání energie, která zohlední:

a)

energetické potřeby, které jsou rozptýlené na rozsáhlém území a jsou velmi proměnlivé v závislosti na nadmořské výšce, ročním období a požadavcích cestovního ruchu;

b)

místní dostupnost obnovitelných zdrojů energie;

c)

zvláštní dopady v kotlinách a údolích vzhledem k jejich geomorfologickému uspořádání a k imisím v ovzduší.

2.   Smluvní strany dbají na zlepšování slučitelnosti využívání energie s životním prostředím a přednostně podporují úspory a racionální využívání energie, zejména pokud jde o výrobní postupy, veřejné služby, velká ubytovací zařízení, dopravní zařízení, sportovní a rekreačních činnosti.

3.   Smluvní strany přijímají opatření a předpisy zejména v těchto oblastech:

a)

zlepšování izolace budov a zlepšování účinnosti systémů rozvodu tepla;

b)

optimalizace výkonnosti tepelných, ventilačních a klimatizačních zařízení;

c)

pravidelná kontrola a případné snižování znečišťujících látek produkovaných tepelnými elektrárnami;

d)

úspory energie díky moderním technologickým postupům při využívání a přeměně energie;

e)

individuální výpočet nákladů na teplo a teplou vodu;

f)

plánování a podpora nových staveb, které využívají technologie s nízkou spotřebou energie;

g)

podpora a provádění obecních nebo místních energetických a klimatických projektů v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. c);

h)

energetické vylepšování rekonstruovaných budov a podpora využívání tepelných systémů šetrných k životnímu prostředí.

Článek 6

Obnovitelné zdroje energie

1.   Smluvní strany se zavazují, že v rámci svých finančních zdrojů budou propagovat a přednostně využívat obnovitelné zdroje energie způsobem šetrným k životnímu prostředí a krajině.

2.   Rovněž při využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je voda, slunce a biomasa, podporují decentralizovaná zařízení.

3.   Smluvní strany podporují využívání obnovitelných zdrojů energie, a to i v kombinaci se stávajícím tradičním zásobováním energií.

4.   Smluvní strany při výrobě energie zejména podporují racionální využívání vodních zdrojů a zdrojů dřeva pocházejících z udržitelného hospodaření v horských lesích.

Článek 7

Elektrická energie získaná z vodních zdrojů

1.   Při stavbě nových vodních elektráren a u existujících vodních elektráren, je-li to možné, smluvní strany zajistí zachování ekologických funkcí vodních toků a celistvosti krajiny pomocí vhodných opatření, mezi něž patří stanovení minimálního průtoku, provádění předpisů zaměřených na snížení umělého kolísání vodní hladiny a zaručení migrace zvířat.

2.   Smluvní strany mohou přijmout opatření, jejichž cílem je zlepšit konkurenceschopnost existujících vodních elektráren, přičemž budou dodrženy jejich bezpečnostní a environmentální normy.

3.   Kromě toho se zavazují zachovat vodní režim v oblastech vyhrazených jako zdroj pitné vody a v chráněných oblastech vymezením nárazníkových zón, ostatních chráněných a klidových zón, jakož i z hlediska přírody a krajiny nedotčených zón.

4.   Smluvní strany doporučují nové zprovoznění odstavených vodních elektráren místo výstavby nových. Ustanovení odstavce 1 týkající se zachování vodních ekosystémů a jiných dotčených systémů se rovněž použije v případě nového zprovoznění stávajících vodních elektráren.

5.   V rámci svého vnitrostátního práva mohou smluvní strany posoudit, jakým způsobem mohou docílit toho, aby koneční uživatelé alpských zdrojů platili tržní ceny, a do jaké míry lze spravedlivě kompenzovat služby poskytované místním obyvatelstvem v obecném zájmu.

Článek 8

Energie získaná z černého uhlí

1.   Smluvní strany zaručí, že v případě nových tepelných zařízení, která používají k výrobě elektrické energie nebo tepla černé uhlí, budou použity ty nejlepší dostupné metody. U již existujících elektráren v alpské oblasti smluvní strany co nejvíce omezí emise pomocí vhodných technologií nebo paliv.

2.   Smluvní strany ověří technickou a hospodářskou proveditelnost a environmentální slučitelnost nahrazení tepelných elektráren používajících černé uhlí elektrárnami používajícími obnovitelné zdroje energie a decentrálními zařízeními.

3.   Smluvní strany přijmou opatření, jejichž cílem je podpora kogenerace za účelem racionálnějšího využívání energie.

4.   V pohraničních oblastech smluvní strany pokud možno vzájemně harmonizují a propojí své systémy na kontrolu emisí a imisí.

Článek 9

Jaderná energie

1.   Za účelem dlouhodobé ochrany zdraví obyvatelstva, zvířat, rostlin, jejich biocenózy, přirozeného prostředí a vzájemného působení se smluvní strany v rámci mezinárodních úmluv zavazují k výměně veškerých informací o jaderných elektrárnách a ostatních zařízeních, které mají nebo by mohly mít vliv na alpskou oblast.

2.   Kromě toho smluvní strany dbají na co možná největší harmonizaci a vzájemné propojení svých systémů monitorování radioaktivity v okolním prostředí.

Článek 10

Přeprava a distribuce energie

1.   Smluvní strany pokračují v racionalizaci a optimalizaci všech existujících infrastruktur s ohledem na požadavky ochrany životního prostředí, a zejména na potřebu uchování velmi citlivých ekosystémů a krajiny. V případě potřeby zároveň provádějí akce na ochranu alpského obyvatelstva a alpského biotopu.

2.   Při výstavbě elektrických vedení a souvisejících stanic a při výstavbě ropovodů a plynovodů, včetně čerpacích a kompresorových stanic a jiných zařízení významných z hlediska životního prostředí, přijmou smluvní strany veškerá potřebná opatření ke zmírnění nepříjemných vlivů na obyvatele a životní prostředí, mezi něž mimo jiné patří co nejvyšší využití již existujících zařízení a tras elektrického vedení.

3.   U vedení energií smluvní strany zohledňují zejména význam chráněných oblastí vymezených nárazníkovými zónami, ostatními chráněnými a klidovými zónami, jakož i z hlediska přírody a krajiny nedotčenými zónami, a potřeby ptactva.

Článek 11

Rekultivace a environmentální inženýrství

Smluvní strany v předběžných návrzích projektů a při posuzování vlivů na životní prostředí předepsaném platnými právními předpisy stanoví způsob uvedení biotopů do původního stavu a obnovení vod po provedení veřejných nebo soukromých energetických prací, které souvisejí se životním prostředím a s ekosystémy v alpské oblasti. Přitom co možná nejvíce využijí technologie environmentálního inženýrství.

Článek 12

Posuzování vlivů na životní prostředí

1.   V rámci platných vnitrostátních právních předpisů a mezinárodních smluv provádějí smluvní strany u všech energetických zařízení uvedených v článcích 7, 8, 9 a 10 tohoto protokolu a při všech podstatných úpravách těchto zařízení předběžné posuzování vlivů na životní prostředí.

2.   Smluvní strany uznávají, že je vhodné co nejšířeji přijmout nejlepší existující technologie k vyloučení nebo ke zmírnění dopadů na životní prostředí, a to případně i cestou demolice odstavených zařízení, která nejsou šetrná k životnímu prostředí.

Článek 13

Dohoda

1.   Smluvní strany se zavazují ke vzájemným předběžným konzultacím týkajícím se projektů, které by z hlediska dopadů na životní prostředí mohly mít přeshraniční účinky.

2.   U projektů s možnými přeshraničními účinky musí být dotčeným smluvním stranám dána příležitost včas předložit své připomínky, k nimž bude vhodným způsobem přihlédnuto ve fázi udělování povolení.

Článek 14

Doplňková opatření

Smluvní strany mohou přijmout opatření týkající se oblasti energie a udržitelného rozvoje, která doplňují opatření uvedená v tomto protokolu.

KAPITOLA III

VÝZKUM, VZDĚLÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 15

Výzkum a pozorování

1.   Smluvní strany v úzké spolupráci a s přihlédnutím k již získaným výsledkům na různých národních a mezinárodních úrovních podporují a harmonizují výzkum a systematické pozorování, které jsou užitečné pro dosažení cílů tohoto protokolu, zejména co se týče metod a kritérií pro analýzu a hodnocení vlivů na životní prostředí a podnebí, a dále specifických technologií podporujících úspory a racionální využívání energie v alpské oblasti.

2.   Smluvní strany zohledňují výsledky výzkumu při postupu definování a ověřování cílů a opatření energetické politiky a při vzdělávacích činnostech a technické pomoci na místní úrovni ve prospěch obyvatel, hospodářských subjektů a územních samosprávných celků.

3.   Smluvní strany dbají na to, aby výsledky vnitrostátního systematického výzkumu a pozorování byly začleněny do společného systému stálého pozorování a předávání informací a aby byly v rámci stávajícího státního uspořádání zpřístupněny veřejnosti.

Článek 16

Vzdělávání a poskytování informací

1.   Smluvní strany podporují počáteční a celoživotní vzdělávání a poskytování informací veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto protokolu.

2.   Smluvní podporují zejména další rozvoj vzdělávání, celoživotního vzdělávání a technické pomoci v oblasti energie, včetně ochrany životního prostředí, přírody a podnebí.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, KONTROLA A HODNOCENÍ

Článek 17

Provádění

Smluvní strany se zavazují, že budou dbát na provádění tohoto protokolu tím, že v rámci stávajícího státního uspořádání přijmou veškerá vhodná opatření.

Článek 18

Kontrola plnění povinností

1.   Smluvní strany podávají stálému výboru pravidelné zprávy o opatřeních přijatých na základě tohoto protokolu. Zprávy se rovněž týkají otázky účinnosti přijatých opatření. Alpská konference stanoví pravidelnost zpráv.

2.   Stálý výbor tyto zprávy posoudí s cílem ověřit, zda smluvní strany splnily své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu. Může si rovněž od příslušných smluvních stran vyžádat doplňující informace nebo využít jiných informačních zdrojů.

3.   Stálý výbor vypracuje pro Alpskou konferenci zprávu o tom, jak smluvní strany plní své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu.

4.   Alpská konference se s touto zprávou seznámí. Pokud zjistí, že některé povinnosti nebyly splněny, může přijmout doporučení.

Článek 19

Hodnocení účinnosti ustanovení

1.   Smluvní strany pravidelně přezkoumávají a hodnotí účinnost ustanovení tohoto protokolu. Ukáže-li se to pro splnění cílů nezbytné, přistoupí k přijetí vhodných změn tohoto protokolu.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání jsou do tohoto hodnocení zapojeny územní samosprávné celky. Hodnocení je možné konzultovat s nevládními organizacemi činnými v této oblasti.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Vztah mezi Alpskou úmluvou a tímto protokolem

1.   Tento protokol je protokolem k Alpské úmluvě ve smyslu článku 2 a ostatních příslušných článků úmluvy.

2.   Smluvní stranou tohoto protokolu se nemůže stát nikdo, kdo není smluvní stranou Alpské úmluvy. Vypovězení Alpské úmluvy znamená zároveň i vypovězení tohoto protokolu.

3.   Při jednání Alpské konference o otázkách týkajících se tohoto protokolu smějí hlasovat pouze smluvní strany tohoto protokolu.

Článek 21

Podpis a ratifikace

1.   Tento protokol je otevřen k podpisu signatářským státům Alpské úmluvy a Evropskému společenství k 16. říjnu 1998 a od 16. listopadu 1998 u Rakouské republiky jako depozitáře.

2.   Tento protokol vstupuje v platnost pro smluvní strany, které vyjádřily svůj souhlas být jím vázány, tři měsíce po dni, k němuž tři státy uloží listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

3.   Pro ty smluvní strany, které svůj souhlas být vázány tímto protokolem vyjádří později, vstupuje protokol v platnost tři měsíce po dni uložení jejich listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Po vstupu v platnost změny tohoto protokolu se každá nová smluvní strana tohoto protokolu stává smluvní stranou protokolu v pozměněném znění.

Článek 22

Oznámení

Depozitář oznámí každému státu uvedenému v preambuli a Evropskému společenství tyto informace týkající se tohoto protokolu:

a)

každý podpis,

b)

uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení,

c)

každé datum vstupu v platnost,

d)

každé prohlášení učiněné smluvní stranou nebo signatářem,

e)

každé vypovězení oznámené jednou ze smluvních stran a datum, ke kterému nabývá účinku.

Na důkaz čehož připojili pro tento účel řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

V Bledu dne 16. října 1998 v jazyce francouzském, německém, italském a slovinském, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které bude uloženo ve státním archivu Rakouské republiky. Depozitář předá ověřený opis každému signatáři.


PROVÁDĚCÍ PROTOKOL

k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti cestovního ruchu

Protokol o cestovním ruchu

Preambule

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,

MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE

a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

V SOULADU se svým posláním vyplývajícím z Úmluvy o ochraně Alp (dále jen „Alpská úmluva“) ze dne 7. listopadu 1991, jejímž cílem je zajistit ucelenou politiku ochrany a udržitelného rozvoje alpské oblasti,

V RÁMCI závazků vyplývajících z čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy,

VZHLEDEM k vůli smluvních stran harmonizovat hospodářské zájmy s ekologickými požadavky a zajistit udržitelný rozvoj,

VĚDOMY SI toho, že Alpy představují prostor k životu a k hospodářskému rozvoji místního obyvatelstva,

PŘESVĚDČENY, že místní obyvatelstvo musí mít možnost definovat své vlastní představy o sociálním, kulturním a hospodářském rozvoji a podílet se na jejich uskutečňování v rámci stávajícího státního uspořádání,

VZHLEDEM K TOMU, že naše urbanizovaná civilizace rozvíjí vzrůstající potřebu cestovního ruchu a rekreace, jejichž forma musí být pro dnešního člověka dostatečně různorodá,

VZHLEDEM K TOMU, že Alpy patří díky bohatým možnostem rekreace, rozmanitosti krajiny a ekologickým podmínkám mezi hlavní cíle cestovního ruchu a rekreace v Evropě, a že je proto vhodné přistupovat k nim ze širšího než jen národního hlediska,

VZHLEDEM K TOMU, že podstatná část obyvatelstva některých smluvních stran bydlí v Alpách a že cestovní ruch v Alpách je ve veřejném zájmu, neboť přispívá k udržení stálého osídlení oblasti,

VZHLEDEM K TOMU, že horská turistika se rozvíjí ve stále globálnější konkurenci a významnou měrou přispívá k hospodářské výkonnosti alpské oblasti,

VZHLEDEM K TOMU, že nejnovější tendence naznačují směřování k lepšímu sladění cestovního ruchu a životního prostředí – výraznější zájem klientely o přitažlivou a zachovalou přírodu v létě i v zimě, na místní rozhodovací úrovni často snaha o zlepšení kvality rekreačních míst z hlediska ochrany životního prostředí,

VZHLEDEM K TOMU, že v alpské oblasti je třeba zvlášť přihlížet k adaptačním omezením ekosystémů v každé zóně a posuzovat tato omezení podle jejich vlastností,

VĚDOMY SI, že přírodní a kulturní dědictví je spolu s krajinou základem cestovního ruchu v Alpách,

VĚDOMY SI, že přírodní, kulturní, hospodářské a institucionální rozdílnosti alpských států vedly k svébytnému rozvoji a ke vzniku početných nabídek návštěvníkům, což by na mezinárodní úrovni rozhodně nemělo znamenat snahu o uniformitu, nýbrž naopak snahu být zdrojem různorodých a vzájemně se doplňujících činností v oblasti cestovního ruchu,

VĚDOMY SI, že je nezbytné zajistit udržitelný rozvoj ekonomiky cestovního ruchu zaměřený na zhodnocování přírodního dědictví a na kvalitu služeb, neboť většina alpských regionů je na cestovním ruchu hospodářsky závislá a cestovní ruch pro místní obyvatelstvo znamená šanci na přežití,

VĚDOMY SI, že je třeba podněcovat rekreanty k ohleduplnému zacházení s přírodou, pomáhat jim lépe pochopit obyvatele, kteří žijí a pracují v navštěvovaných regionech, a vytvářet optimální podmínky pro skutečné objevování alpské přírody v celé její rozmanitosti,

VĚDOMY SI, že profesní organizace v odvětví cestovního ruchu a územní samosprávné celky by v alpské oblasti měly ve vzájemné shodě nalézt způsob, jak zlepšit své výrobní struktury a jejich fungování,

VEDENY přáním zajistit udržitelný rozvoj alpské oblasti prostřednictvím cestovního ruchu šetrného k životnímu prostředí, které je rovněž základem životních a hospodářských podmínek místního obyvatelstva,

PŘESVĚDČENY, že některé problémy jsou řešitelné pouze na přeshraniční úrovni a vyžadují společná opatření ze strany alpských států,

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíle

Cílem tohoto protokolu je přispět v rámci stávajícího státního uspořádání k udržitelnému rozvoji alpské oblasti prostřednictvím cestovního ruchu, který bude šetrný k životnímu prostředí, prostřednictvím zvláštních opatření a doporučení, jež zohledňují zájmy místního obyvatelstva a návštěvníků.

Článek 2

Mezinárodní spolupráce

1.   Smluvní strany se zavazují, že odstraní překážky v mezinárodní spolupráci územních samosprávných celků v alpské oblasti a že podpoří řešení společných problémů pomocí spolupráce na vhodné územní úrovni.

2.   Smluvní strany podporují posílenou mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány. Dbají zejména na zhodnocování přeshraničních oblastí formou koordinace turistických a rekreačních činností šetrných k životnímu prostředí.

3.   Pokud územní samosprávné celky nemohou provádět některá opatření, protože spadají do pravomoci státu nebo do mezinárodní pravomoci, musí mít možnost účinně zastupovat zájmy obyvatel.

Článek 3

Zohlednění cílů v ostatních politikách

Smluvní strany se zavazují, že zohlední cíle tohoto protokolu i ve svých ostatních politikách, zejména v oblastech územního plánování, dopravy, zemědělství, lesního hospodářství, ochrany životního prostředí a přírody a v oblastech zásobování vodou a energií, což by mělo vést ke snížení případných negativních nebo těmto cílům protichůdných účinků.

Článek 4

Účast územních samosprávných celků

1.   V rámci stávajícího státního uspořádání stanoví každá smluvní strana nejvhodnější úroveň koordinace a spolupráce mezi přímo dotčenými orgány a územními samosprávnými celky ve snaze podporovat společnou zodpovědnost, a zejména ve snaze využívat a rozvíjet v alpské oblasti součinnost při uplatňování politik cestovního ruchu a při provádění opatření, která z těchto politik vyplývají.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání se dotčené územní samosprávné celky účastní jednotlivých etap přípravy a provádění těchto politik a opatření, přičemž jejich pravomoci zůstávají zachovány.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

Článek 5

Řízení nabídky

1.   Smluvní strany se zavazují, že budou dbát na udržitelný turistický rozvoj s cestovním ruchem šetrným k životnímu prostředí. Za tímto účelem podporují vypracování a provedení hlavních koncepcí, rozvojových programů a odvětvových plánů, které budou s ohledem na cíle tohoto protokolu iniciovat příslušné orgány na nejvhodnější úrovni.

2.   Tato opatření umožní zhodnotit a porovnat výhody a nevýhody plánovaného rozvoje zejména v těchto otázkách:

a)

sociálně-hospodářské dopady na místní obyvatelstvo;

b)

dopady na půdu, vodu, ovzduší, přirozenou rovnováhu a krajinu s ohledem na zvláštní ekologické údaje, přírodní zdroje a adaptační omezení ekosystémů;

c)

dopady na veřejné finance.

Článek 6

Směry rozvoje cestovního ruchu

1.   V rámci rozvoje cestovního ruchu berou smluvní strany v úvahu hlediska ochrany přírody a uchování krajiny. Zavazují se, že budou co nejvíce propagovat projekty příznivé pro krajinu a šetrné k životnímu prostředí.

2.   Smluvní strany provádějí udržitelnou politiku, která posiluje konkurenceschopnost alpského cestovního ruchu blízkého přírodě, a tak významnou měrou přispívá k sociálně-hospodářskému rozvoji alpské oblasti. Upřednostňují se opatření ve prospěch inovace a diverzifikace nabídky.

3.   Smluvní strany dbají na to, aby se regiony se silnou návštěvností snažily o nalezení vyváženého vztahu mezi intenzivním a extenzivním cestovním ruchem.

4.   U stimulačních opatření je třeba zohlednit tyto aspekty:

a)

u intenzivního cestovního ruchu: přizpůsobení existujících struktur a vybavení cestovního ruchu ekologickým požadavkům, rozvoj nových struktur v souladu s cíli tohoto protokolu;

b)

u extenzivního cestovního ruchu: udržení nebo rozvoj nabídky cestovního ruchu blízkého přirozeným podmínkám a šetrného k životnímu prostředí, zhodnocování přírodního a kulturního dědictví turistických regionů.

Článek 7

Snaha o kvalitu

1.   Smluvní strany provádějí politiku založenou na neustálé a důsledné snaze o dosažení kvalitní nabídky cestovního ruchu v celé alpské oblasti, zejména s ohledem na ekologické požadavky.

2.   Podporují výměnu zkušeností a provádění společných akčních programů, které jsou zaměřeny na zlepšování kvality zejména v těchto oblastech:

a)

začleňování vybavení do krajiny a přirozeného biotopu;

b)

územní plánování, architektura (nové stavby a rekonstrukce vesnic);

c)

ubytovací kapacity a nabídky turistických služeb;

d)

diverzifikace turistických produktů v alpské oblasti zhodnocováním kulturních činností jednotlivých území.

Článek 8

Řízení toků návštěvníků

Smluvní strany podporují řízení toků návštěvníků, zejména v chráněných oblastech, pomocí organizovaného rozdělování a přijímání návštěvníků tak, aby tato místa byla uchována i do budoucna.

Článek 9

Přirozené hranice rozvoje

Smluvní strany dbají na to, aby se rozvoj cestovního ruchu přizpůsobil zvláštnostem životního prostředí a zdrojům, které jsou k dispozici v dotčené lokalitě nebo regionu. U projektů, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí, by se mělo v rámci stávajícího státního uspořádání provádět předběžné posuzování těchto dopadů, které by měly být zohledněny při rozhodování.

Článek 10

Klidové zóny

Smluvní strany se zavazují, že v souladu se svými právními předpisy a na základě ekologických kritérií vymezí klidové zóny, v nichž nebude možné provádět žádné úpravy pro cestovní ruch.

Článek 11

Politika ubytování

Smluvní strany rozvíjejí politiku ubytování s ohledem na vzácnost volného prostoru a dávají přednost komerčnímu ubytování, rekonstrukci a využívání již existujících staveb a modernizaci a zlepšování kvality existujících ubytovacích kapacit.

Článek 12

Mechanické lyžařské vleky

1.   Smluvní strany se dohodly, že v rámci vnitrostátních postupů při povolování mechanických lyžařských vleků budou provádět politiku, která si bude kromě plnění hospodářských a bezpečnostních požadavků všímat také požadavků ekologických a krajinných.

2.   Nová oprávnění a koncese k provozování mechanických lyžařských vleků budou podmíněny rozebráním a odvozem vyřazených mechanických lyžařských vleků a rekultivací nepoužívaných ploch, která se prioritně zaměří na rostlinné druhy místního původu.

Článek 13

Doprava a přeprava turistů

1.   Smluvní strany podporují opatření, jejichž cílem je omezit motorizovanou dopravu v turistických letoviscích.

2.   Dále podporují soukromé nebo veřejné iniciativy, jejichž snahou je zlepšit dostupnost turistických letovisek a středisek hromadnou dopravou a usnadnit využívání této dopravy turisty.

Článek 14

Zvláštní techniky při úpravách prostředí

1.   Smluvní strany dbají na to, aby úprava, údržba a provozování lyžařských tratí vedly k co nejlepšímu začlenění tratí do krajiny s ohledem na přirozenou rovnováhu a citlivost biotopů.

2.   Terénní úpravy je třeba co nejvíce omezit, a umožňují-li to přírodní podmínky, upravené plochy by měly být znovu osazeny zelení, přičemž přednost se dává druhům místního původu.

Vnitrostátní právní předpisy mohou umožnit výrobu sněhu v chladném období, umožňují-li to hydrologické, klimatické a ekologické podmínky v daném místě, a to tak, aby zasněžované zóny nebyly ohroženy.

Článek 15

Sportování

1.   Smluvní strany se zavazují, že definují politiku řídící sportování pod širým nebem, zejména v chráněných oblastech, aby se vyloučily nežádoucí vlivy na životní prostředí. Tato úprava může v případě potřeby znamenat i zákaz sportování.

2.   Smluvní strany se zavazují, že co nejvíce omezí a v případě potřeby zakážou motorizované sportovní činnosti mimo zóny vymezené příslušnými orgány.

Článek 16

Vykládání z letadel a vrtulníků

Smluvní strany se zavazují, že co nejvíce omezí a v případě potřeby zakáží vykládky z letadel a vrtulníků ke sportovním účelům mimo letiště.

Článek 17

Rozvoj hospodářství slabých oblastí

Smluvním stranám se doporučuje, aby na vhodné územní úrovni prozkoumaly řešení, která by napomohla vyváženému rozvoji hospodářství slabých oblastí.

Článek 18

Rozvržení prázdnin

1.   Smluvní strany se budou snažit co nejlépe rozvrhnout v čase i prostoru turistickou poptávku v přijímajících regionech.

2.   Za tímto účelem je vhodné podpořit mezistátní spolupráci při rozvrhování prázdnin a při výměně zkušeností s prodloužením sezón.

Článek 19

Pobídky k inovacím

Smluvním stranám se doporučuje vyvíjet různé pobídky, které podporují provádění hlavních cílů tohoto protokolu; v tomto smyslu zejména prozkoumají možnost zavedení alpské soutěže, v jejímž rámci by se odměňovaly novátorské turistické akce a produkty, které plní cíle tohoto protokolu.

Článek 20

Spolupráce mezi odvětvími cestovního ruchu, zemědělství, lesního hospodářství a řemeslné činnosti

Smluvní strany podporují spolupráci mezi odvětvími cestovního ruchu, zemědělství, lesního hospodářství a řemeslné činnosti. Podporují zejména kombinace činností, jež vytvářejí nová pracovní místa v duchu udržitelného rozvoje.

Článek 21

Doplňková opatření

Smluvní strany mohou přijmout opatření týkající se oblasti energie a udržitelného rozvoje, která doplňují opatření uvedená v tomto protokolu.

KAPITOLA III

VÝZKUM, VZDĚLÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 22

Výzkum a pozorování

1.   Smluvní strany v úzké spolupráci podporují a harmonizují výzkum a systematické pozorování, které jsou užitečné k lepšímu poznání vzájemného působení cestovního ruchu a životního prostředí v Alpách a k analýze budoucího vývoje.

2.   Smluvní strany dbají na to, aby výsledky vnitrostátního systematického výzkumu a pozorování byly začleněny do společného systému stálého pozorování a poskytování informací a aby byly v rámci stávajícího státního uspořádání zpřístupněny veřejnosti.

3.   Smluvní strany se zavazují, že si budou vyměňovat své zkušenosti užitečné pro provádění opatření a doporučení tohoto protokolu a společně shromažďovat významné údaje o kvalitativním vývoji cestovního ruchu.

Článek 23

Vzdělávání a poskytování informací

1.   Smluvní strany podporují počáteční a celoživotní vzdělávání a poskytování informací veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto protokolu.

2.   Smluvním stranám se doporučuje zahrnout do odborného vzdělávání v profesích přímo i nepřímo souvisejících s cestovním ruchem znalosti o přírodě a životním prostředí. Tak by se mohly realizovat originální vzdělávací programy spojující v sobě cestovní ruch a životní prostředí. Například:

„organizátor akcí v přírodě“,

„pracovník odpovědný za kvalitu letoviska“,

„asistenti pro turisty se zdravotním postižením“.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, KONTROLA A HODNOCENÍ

Článek 24

Provádění

Smluvní strany se zavazují, že budou dbát na provádění tohoto protokolu tím, že v rámci stávajícího státního uspořádání přijmou veškerá vhodná opatření.

Článek 25

Kontrola plnění povinností

1.   Smluvní strany podávají stálému výboru pravidelné zprávy o opatřeních přijatých na základě tohoto protokolu. Zprávy se rovněž týkají otázky účinnosti přijatých opatření. Alpská konference stanoví pravidelnost zpráv.

2.   Stálý výbor tyto zprávy posoudí s cílem ověřit, zda smluvní strany splnily své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu. Může si rovněž od příslušných smluvních stran vyžádat doplňující informace nebo využít jiných informačních zdrojů.

3.   Stálý výbor vypracuje pro Alpskou konferenci zprávu o tom, jak smluvní strany plní své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu.

4.   Alpská konference se s touto zprávou seznámí. Pokud zjistí, že některé povinnosti nebyly splněny, může přijmout doporučení.

Článek 26

Hodnocení účinnosti ustanovení

1.   Smluvní strany pravidelně přezkoumávají a hodnotí účinnost ustanovení tohoto protokolu. Ukáže-li se to pro splnění cílů nezbytné, přistoupí k přijetí vhodných změn tohoto protokolu.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání jsou do tohoto hodnocení zapojeny územní samosprávné celky. Hodnocení je možné konzultovat s nevládními organizacemi činnými v této oblasti.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 27

Vztah mezi Alpskou úmluvou a tímto protokolem

1.   Tento protokol je protokolem k Alpské úmluvě ve smyslu článku 2 a ostatních souvisejících článků úmluvy.

2.   Smluvní stranou tohoto protokolu se nemůže stát nikdo, kdo není smluvní stranou Alpské úmluvy. Vypovězení Alpské úmluvy znamená zároveň i vypovězení tohoto protokolu.

3.   Při jednání Alpské konference o otázkách týkajících se tohoto protokolu smějí hlasovat pouze smluvní strany tohoto protokolu.

Článek 28

Podpis a ratifikace

1.   Tento protokol je otevřen k podpisu signatářským státům Alpské úmluvy a Evropskému společenství k 16. říjnu 1998 a od 16. listopadu 1998 u Rakouské republiky jako depozitáře.

2.   Tento protokol vstupuje v platnost pro smluvní strany, které vyjádřily souhlas být jím vázány, tři měsíce po dni, k němuž tři státy uloží listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

3.   Pro smluvní strany, které svůj souhlas být vázány tímto protokolem vyjádří později, vstupuje v platnost tři měsíce po dni uložení jejich listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Po vstupu v platnost změny tohoto protokolu se každá nová smluvní strana tohoto protokolu stává smluvní stranou protokolu v pozměněném znění.

Článek 29

Oznámení

Depozitář oznámí každému státu uvedenému v preambuli a Evropskému společenství tyto informace týkající se tohoto protokolu:

a)

každý podpis;

b)

uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení;

c)

každé datum vstupu v platnost;

d)

každé prohlášení učiněné smluvní stranou nebo signatářem;

e)

každé vypovězení oznámené jednou ze smluvních stran a datum, ke kterému nabývá účinku.

Na důkaz čehož připojili pro tento účel řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

V Bledu dne 16. října 1998 v jazyce francouzském, německém, italském a slovinském, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které bude uloženo ve státním archivu Rakouské republiky. Depozitář předá ověřený opis každému signatáři.


Komise

22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/50


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 21. prosince 2005

o seznamu přijímacích zemí, které jsou způsobilé pro zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 26 písm. e) nařízení Rady (ES) č. 980/2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí

(2005/924/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (1), a zejména na články 11 a 26 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 980/2005 stanoví poskytnutí zvláštního pobídkového režimu určeného rozvojovým zemím, které splňují určité požadavky udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných.

(2)

Každá rozvojová země, která si přeje využívat tohoto zvláštního pobídkového režimu, podala do 31. října 2005 svoji písemnou žádost doplněnou souhrnnými informacemi o ratifikaci příslušných úmluv, o právních předpisech a opatřeních pro zajištění účinného provádění ustanovení úmluv a svého závazku přijmout a plně dodržovat mechanismy monitorování a přezkumu stanovené v příslušných úmluvách a souvisejících nástrojích.

(3)

Komise tyto žádosti přezkoumala v souladu s ustanoveními článku 11 nařízení (ES) č. 980/2005 a sestavila konečný seznam přijímajících zemí, které splňují příslušná kritéria. Těmto zemím se tedy od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2008 poskytuje zvláštní pobídkový režim.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro všeobecné preference,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Jediný článek

Zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných stanoveného v nařízení (ES) č. 980/2005 budou ode dne 1. ledna 2006 do dne 31. prosince 2008 využívat tyto země:

(BO)

Bolívie

(CO)

Kolumbie

(CR)

Kostarika

(EC)

Ekvádor

(GE)

Gruzie

(GT)

Guatemala

(HN)

Honduras

(LK)

Srí Lanka

(MD)

Moldávie

(MN)

Mongolsko

(NI)

Nikaragua

(PA)

Panama

(PE)

Peru

(SV)

Salvador

(VE)

Venezuela

V Bruselu dne 21. prosince 2005

Za Komisi

člen Komise

Peter MANDELSON


(1)  Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.


22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/51


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 14. prosince 2005

o koordinovaném programu kontrol v oblasti výživy zvířat pro rok 2006 dle směrnice Rady 95/53/ES

(2005/925/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 95/53/ES ze dne 25. října 1995, kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat (1), a zejména na čl. 22 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V roce 2005 členské státy poukázaly na některé otázky, na které by se měl zaměřit koordinovaný program kontrol, jenž má být prováděn v roce 2006.

(2)

Ačkoli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (2) stanoví maximální obsahy aflatoxinu B1 v krmivech, pro ostatní mykotoxiny, jako je např. ochratoxin A, zearalenon, deoxynivalenol, fumonisiny, T-2 toxin a HT-2 toxin, neexistují žádné předpisy Společenství. Údaje užitečné pro vyhodnocení situace za účelem vývoje právních předpisů by mohl poskytnout sběr informací o výskytu těchto mykotoxinů prostřednictvím náhodného odběru vzorků. Některé krmné suroviny, jako např. obiloviny a olejnatá semena, jsou navíc v důsledku podmínek sklizně, skladování a přepravy obzvláště vystaveny kontaminaci mykotoxiny. Jelikož se koncentrace mykotoxinů rok od roku liší, je vhodné pro všechny uvedené mykotoxiny sbírat údaje za více po sobě jdoucích let.

(3)

Předcházející výsledky kontrol výskytu antibiotik a kokcidiostatik v některých krmivech určených pro druh zvířete nebo kategorii zvířat, pro něž tyto účinné látky nejsou povoleny, ukazují, že k porušování tohoto zákazu stále dochází. V souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (3) je dále důležité zajistit, aby bylo účinně prosazováno postupné omezení antibiotik jako doplňkových látek v krmivech.

(4)

Je důležité zajistit, aby byla účinně prosazována omezení týkající se použití krmných surovin živočišného původu v krmivech stanovená příslušnými právními předpisy Společenství.

(5)

Je vhodné zajistit, aby hodnoty stopových prvků mědi a zinku v krmných směsích pro prasata nepřekračovaly maximální obsah stanovený nařízením Komise (ES) č. 1334/2003 ze dne 25. července 2003, kterým se mění podmínky pro povolení některých doplňkových látek v krmivech, které patří do skupiny stopových prvků (4).

(6)

Opatření stanovená tímto doporučením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

DOPORUČUJE, ABY ČLENSKÉ STÁTY:

1.

V průběhu roku 2006 prováděly koordinovaný program kontrol, jehož cílem je prověřit:

a)

koncentrace mykotoxinů (aflatoxinu B1, ochratoxinu A, zearalenonu, deoxynivalenolu, fumonisinů, T-2 toxinu a HT-2 toxinu) v krmivech, s uvedením metody analýzy; metoda odběru vzorků by měla zahrnovat jak náhodný, tak cílený odběr vzorků; v případě cíleného odběru vzorků by vzorky měly být krmné suroviny, u nichž existuje podezření na vyšší koncentrace mykotoxinů, tj. např. obilná zrna, olejnatá semena, olejnaté plody, produkty a vedlejší produkty z nich a krmné suroviny skladované po dlouhou dobu či přepravované po moři na velké vzdálenosti; v případě aflatoxinu B1 by zvláštní pozornost měla rovněž být věnována krmným směsím pro zvířata chovaná na mléko kromě skotu chovaného na mléko; výsledky kontrol by měly být oznámeny prostřednictvím formuláře uvedeného v příloze I;

b)

kokcidiostatika a/nebo histomonostatika, ať již povolená, či nepovolená jako doplňkové látky v krmivech pro určité druhy a kategorie zvířat, jež se často vyskytují v nemedikovaných premixech a krmných směsích, v nichž tyto látky nejsou povoleny; kontroly by se měly na takové látky v premixech a krmných směsích zaměřit, pokud podle příslušného orgánu existuje větší pravděpodobnost zjištění nesrovnalostí; výsledky těchto kontrol by měly být oznámeny prostřednictvím formuláře uvedeného v příloze II;

c)

provádění postupného omezení antibiotik jako doplňkových látek v krmivech podle přílohy II;

d)

realizaci omezení výroby a používání krmných surovin živočišného původu v souladu s přílohou III;

e)

hodnoty mědi a zinku v krmných směsích pro prasata v souladu s přílohou IV.

2.

Zahrnuly výsledky koordinovaného programu kontrol stanoveného v odstavci 1 do zvláštní kapitoly výroční zprávy o kontrolních činnostech, kterou je třeba předložit do 1. dubna 2007, a do nejnovější verze harmonizovaného formuláře pro zprávu.

V Bruselu dne 14. prosince 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 265, 8.11.1995, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/46/ES (Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 55).

(2)  Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2005/8/ES (Úř. věst. L 27, 29.1.2005, s. 44).

(3)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 378/2005 (Úř. věst. L 59, 5.3.2005, s. 8).

(4)  Úř. věst. L 187, 26.7.2003, s. 11. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2112/2003 (Úř. věst. L 317, 2.12.2003, s. 22).


PŘÍLOHA I

Koncentrace některých mykotoxinů (aflatoxinu B1, ochratoxinu A, zearalenonu, deoxynivalenolu, fumonisinů, T-2 toxinu a HT-2 toxinu) v krmivech

Jednotlivé výsledky všech testovaných vzorků; formulář pro zprávy uvedený v odst. 1 písm. a)

Krmiva

Odběr vzorků

(náhodný či cílený)

Druh a koncentrace mykotoxinů (μg/kg ve vztahu ke krmivu s obsahem vlhkosti 12 %)

Třída (1)

Druh (2)

Země původu

Aflatoxin B1

Ochratoxin A

Zearalenon

Deoxynivalenol

Fumonisiny (3)

T-2 toxin a HT-2 toxin (4)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příslušný orgán by měl rovněž uvést:

opatření přijatá v případě, že byly překročeny maximální hodnoty pro aflatoxin B1,

použité metody analýzy,

meze detekce.


(1)  Vyberte jednu z těchto tříd: krmná surovina, doplňková látka v krmivu, premix, doplňkové krmivo, kompletní krmivo, krmná směs.

(2)  Vyberte jeden z těchto druhů: a) u krmných surovin název krmné suroviny podle části B přílohy směrnice Rady 96/25/ES (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 35); b) u ostatních krmiv cílový druh.

(3)  Uvedená hodnota může být sumou koncentrací fumonisinů B1 a B2.

(4)  Uvedená hodnota může být sumou koncentrací T-2 toxinu a HT-2 toxinu.


PŘÍLOHA II

Výskyt některých léčebných látek, jež nejsou povoleny jako doplňkové látky v krmivech

Některé léčebné látky se jako doplňkové látky mohou na základě právních předpisů vyskytovat v premixech a krmných směsích pro určité druhy a kategorie zvířat, pokud splňují požadavky článku 10 nařízení (ES) č. 1831/2003.

Výskyt nepovolených léčebných látek v krmivech pro určité druhy a kategorie zvířat představuje porušení právních předpisů.

Léčebné látky, jež mají být kontrolovány, by měly být vybrány z těchto látek:

1.

Léčebné látky povolené jako doplňkové látky v krmivech pouze pro určité druhy nebo kategorie zvířat:

 

decoquinát (Deccox)

 

diclazuril (Clinacox 0,2 %)

 

halofuginon hydrobromid (Stenorol)

 

lasalocid sodný A (Avatec 15 %)

 

maduramicin amonium alfa (Cygro 1 %)

 

monensin sodný (Elancoban G100, 100, G200, 200)

 

narasin (Monteban)

 

narasin – nikarbazin (Maxiban G160)

 

robenidin hydrochlorid (Cycostat 66 G)

 

salinomycin sodný (Sacox 120G, 120)

 

semduramicin sodný (Aviax 5 %).

2.

Léčebné látky, které již nejsou povoleny jako doplňkové látky v krmivech:

 

amprolium

 

amprolium/ethopabát

 

arprinocid

 

avilamycin

 

avoparcin

 

carbadox

 

dimetridazol

 

dinitolmid

 

flavofosfolipol

 

ipronidazol

 

meticlorpindol

 

meticlorpindol/methylbenzochát

 

nicarbazin

 

nifursol

 

olachindox

 

ronidazol

 

spiramycin

 

tetracykliny

 

tylosinfosfát

 

virginiamycin

 

zinkbacitracin

 

ostatní antimikrobiální látky.

3.

Léčebné látky, které nikdy nebyly povoleny jako doplňkové látky v krmivech:

ostatní látky.

Jednotlivé výsledky všech nevyhovujících vzorků; formulář pro zprávy uvedený v odst. 1 písm. b):

Druh krmiva

(druh zvířete a kategorie zvířat)

Zjištěná látka

Zjištěná hodnota

Důvod porušení právních předpisů (1)

Přijaté opatření

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příslušný orgán by měl rovněž uvést:

celkový počet testovaných vzorků,

názvy látek, které byly předmětem šetření,

použité metody analýzy,

meze detekce.


(1)  Důvod výskytu nepovolené látky v krmivu podle závěrů šetření provedeného příslušným orgánem.


PŘÍLOHA III

Omezení výroby a používání krmných surovin živočišného původu

Aniž je dotčen článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (1), měly by členské státy v průběhu roku 2006 provádět koordinovaný program kontrol s cílem stanovit, zda byla dodržena omezení týkající se výroby a používání krmných surovin živočišného původu.

Členské státy by zejména měly provést zvláštní program kontrol založený na cílených kontrolách, aby zajistily, že je účinně uplatňován zákaz krmení některých zvířat zpracovanými živočišnými bílkovinami, jak stanoví příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (2). V souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 882/2004 by uvedený kontrolní program měl vycházet ze strategie zohledňující míru rizika a měl by se vztahovat na všechna stadia výroby a veškeré druhy objektů, kde se krmivo vyrábí, manipuluje se s ním a kde se podává zvířatům. Členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost vymezení kritérií, která mohou souviset s nějakým rizikem. Váhový koeficient přisouzený každému kritériu by měl být úměrný tomuto riziku. Četnost kontrol a počet vzorků analyzovaných v daném objektu by měly být ve vztahu k souhrnu váhových koeficientů přidělených tomuto objektu.

Při navrhování programu kontrol by měly být vzaty v úvahu tyto orientačně uvedené objekty a kritéria:

Objekty

Kritéria

Váhový koeficient

Výrobny krmiv

Výrobny krmiv vyrábějící krmné směsi pro přežvýkavce i nepřežvýkavce, které na základě udělené výjimky obsahují zpracované živočišné bílkoviny

Výrobny krmiv, ve kterých již v minulosti došlo k porušení právních předpisů, či na něj existuje podezření

Výrobny krmiv s velkým množstvím dovezených krmiv s vysokým obsahem bílkovin, jako je např. rybí moučka, sojový šrot, kukuřičný lepek a bílkovinné koncentráty

Výrobny krmiv s velkým objemem výroby krmných směsí

Riziko křížové kontaminace v důsledku vnitřních provozních postupů (účel používání sil, kontrola účinného oddělování výrobních linek, kontrola přísad, vlastní laboratoř, postupy pro odběr vzorků)

 

Stanoviště hraniční kontroly a ostatní místa vstupu do Společenství

Velký/malý podíl dovozů krmiv

Krmiva s vysokým obsahem bílkovin

 

Zemědělské podniky

Výrobny krmných směsí pro vlastní potřebu, které na základě udělené výjimky používají zpracované živočišné bílkoviny

Zemědělské podniky s chovem přežvýkavců a jiných druhů živočichů (riziko zkříženého krmení)

Zemědělské podniky, které nakupují volně ložené krmivo

 

Dodavatelé

Sklady a místa přechodného uskladnění krmiva s vysokým obsahem bílkovin

Prodej velkého objemu volně loženého krmiva

Dodavatelé krmných směsí vyrobených v zahraničí

 

Pojízdné výrobny krmných směsí

Výrobny krmných směsí pro přežvýkavce i nepřežvýkavce

Výrobny krmných směsí, ve kterých již v minulosti došlo k porušení právních předpisů, či na něj existuje podezření

Výrobny krmných směsí používající jako přísady krmiva s vysokým obsahem bílkovin

Výrobny krmných směsí s velkým objemem výroby krmiv

Zásobování velkého počtu hospodářství včetně hospodářství s chovem přežvýkavců

 

Přepravní prostředky

Vozidla používaná pro přepravu zpracovaných živočišných bílkovin a krmiv

Vozidla, u kterých již v minulosti došlo k porušení právních předpisů, či na něj existuje podezření

 

Jako alternativu těchto orientačně uvedených objektů a kritérií mohou členské státy Komisi do 31. března 2006 předložit svůj vlastní systém posuzování rizik.

Odběr vzorků by se měl zaměřit na šarže nebo případy, kdy je nejvíce pravděpodobné, že by mohlo dojít ke křížové kontaminaci zakázanými zpracovanými bílkovinami (první šarže následující po přepravě krmiv obsahujících živočišné bílkoviny v této šarži zakázané, technické problémy či změny týkající se výrobních linek, změny ve skladovacích zásobnících nebo silech pro volně ložený materiál).

Kontroly by rovněž mohly být rozšířeny na analýzu prachu ve vozidlech, výrobních zařízeních a skladovacích prostorech.

V každém členském státě by mělo ročně být provedeno minimálně 10 kontrol na 100 000 tun vyrobených krmných směsí. V každém členském státě by mělo ročně být úředně odebráno minimálně 20 vzorků na 100 000 tun vyrobených krmných směsí. Do doby, než budou schváleny alternativní metody, by se pro analýzu vzorků měla použít metoda mikroskopické identifikace a hodnocení uvedená ve směrnici Komise 2003/126/ES (3). Zjištění živočišných bílkovin se interpretuje v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 999/2001.

Výsledky programů kontrol by Komisi měly být oznámeny v níže uvedených formátech.

Shrnutí kontrol týkajících se omezení krmení krmivem živočišného původu (krmení zakázanými zpracovanými živočišnými bílkovinami)

A.   Zdokumentované kontroly

Stadium

Počet kontrol včetně kontrol výskytu zpracovaných živočišných bílkovin

Počet porušení právních předpisů stanovený na základě kontrol dokumentace atd., nikoliv na základě laboratorních zkoušek

Dovoz krmných surovin

 

 

Skladování krmných surovin

 

 

Výrobny krmiv

 

 

Výrobny krmných směsí pro vlastní potřebu/pojízdné výrobny krmných směsí

 

 

Zprostředkovatelé v oblasti krmiv

 

 

Přepravní prostředky

 

 

Hospodářství s chovem nepřežvýkavců

 

 

Hospodářství s chovem přežvýkavců

 

 

Ostatní: …

 

 

B.   Odběr vzorků a testování krmných surovin a krmných směsí, pokud jde o výskyt zpracovaných živočišných bílkovin

Objekty

Počet úředně odebraných vzorků testovaných na výskyt zpracovaných živočišných bílkovin

Počet nevyhovujících vzorků

Výskyt zpracovaných živočišných bílkovin pocházejících ze suchozemských živočichů

Výskyt zpracovaných živočišných bílkovin pocházejících z ryb

Krmné suroviny

Krmné směsi

Krmné suroviny

Krmné směsi

Krmné suroviny

Krmné směsi

pro přežvýkavce

pro nepřežvýkavce

pro přežvýkavce

pro nepřežvýkavce

pro přežvýkavce

pro nepřežvýkavce

Při dovozu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výrobny krmiv

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zprostředkovatelé/skladování

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přepravní prostředky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výrobny krmných směsí pro vlastní potřebu/pojízdné výrobny krmných směsí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V objektu zemědělského podniku

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní: …

 

 

 

 

 

 

 

 

 

C.   Shrnutí zakázaných zpracovaných živočišných bílkovin zjištěných ve vzorcích krmiv určených pro přežvýkavce

 

Měsíc odběru vzorků

Druh, stupeň a původ kontaminace

Uplatněné sankce (či jiná opatření)

1.

 

 

 

2.

 

 

 

3.

 

 

 

4.

 

 

 

5.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


(1)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 78.


PŘÍLOHA IV

Jednotlivé výsledky veškerých vzorků (vyhovujících i nevyhovujících), pokud jde o obsah mědi a zinku v krmných směsích pro prasata

Druh krmné směsi

(kategorie zvířat)

Stopový prvek

(měď či zinek)

Zjištěná hodnota

(mg/kg kompletního krmiva)

Důvod překročení maximálního obsahu (1)

Přijaté opatření

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


(1)  Podle závěrů šetření provedeného příslušným orgánem.


22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/60


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 21. prosince 2005

o zavedení doplňkových opatření pro tlumení nízkopatogenní influenzy ptáků v Itálii a o zrušení rozhodnutí 2004/666/ES

(oznámeno pod číslem K(2005) 5566)

(Text s významem pro EHP)

(2005/926/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 92/40/EHS ze dne 19. května 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků (3), a zejména na článek 16 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (4), a zejména na čl. 4 odst. 3 a čl. 13 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle rozhodnutí Komise 2002/975/ES ze dne 12. prosince 2002 o zavedení očkování na doplnění opatření pro tlumení nízkopatogenní influenzy ptáků v Itálii a o zvláštních opatřeních na omezení přemísťování (5) byl v některých oblastech severní Itálie proveden program očkování na tlumení nízkopatogenního virového kmene influenzy ptáků podtypu H7N3. Za použití heterogenní očkovací látky podtypu H7N1 byla provedena strategie rozlišení nakažených zvířat od očkovaných (Differentiating Infected from Vaccinated Animals – DIVA), která umožňuje rozlišení mezi nakaženou a očkovanou drůbeží.

(2)

Podle rozhodnutí Komise 2004/666/ES ze dne 29. září 2004 o zavedení očkování na doplnění opatření pro tlumení nízkopatogenní influenzy ptáků v Itálii a o zvláštních opatřeních na omezení přemisťování a o zrušení rozhodnutí 2002/975/ES (6) byl schválen nový program očkování pro menší oblast Itálie ve srovnání s předešlou očkovací kampaní podle rozhodnutí 2002/975/ES. Tento nový program se provádí za použití dvojité (bivalentní) očkovací látky, ve které je obsažen virus influenzy ptáků podtypu H5 i podtypu H7. Tento druh očkování se provádí nejméně do 31. prosince 2005. Uvedené rozhodnutí rovněž stanoví zákaz obchodu s živou drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství, které pocházejí z oblasti očkování a/nebo v ní mají původ a v souladu s článkem 3 rozhodnutí 2004/666/ES stanoví podmínky pro obchod s čerstvým masem z očkované drůbeže uvnitř Společenství.

(3)

Jak je uvedeno v rozhodnutí 2004/666/ES a jak bylo oznámeno na několika schůzích Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, byly výsledky programu očkování obecně příznivé.

(4)

V důsledku příznivé situace v oblasti očkování podle rozhodnutí 2004/666/ES a vzhledem k větším zkušenostem s prováděním očkování by mělo odesílání jatečné drůbeže, násadových vajec a jednodenních kuřat z Itálie být po splnění určitých podmínek povoleno.

(5)

Vzhledem k mimořádnému nebezpečí zavlečení influenzy ptáků do dotyčných oblastí Itálie a k tomu, že Itálie předložila v dopise ze dne 23. června 2005 ke schválení pozměněný program očkování, se zdá, že je vhodné pokračovat s očkováním v oblastech s vyšším nebezpečím zavlečení choroby. Jak v oblasti očkování, tak v jejím okolí by navíc mělo být prováděno intenzivní monitorování a dohled.

(6)

V případě jatečné drůbeže by se rovněž měly uplatňovat zvláštní postupy odběru vzorků a vyšetření.

(7)

V zájmu jasnosti právních předpisů Společenství je vhodné zrušit rozhodnutí 2004/666/ES a nahradit ho tímto rozhodnutím.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Schválení programu očkování

1.   Pozměněný program očkování proti influenze ptáků, který Itálie dne 23. června 2005 předložila Komisi, se schvaluje (dále jen „program očkování“).

Program očkování se provede dvojitou (bivalentní) očkovací látkou v oblastech uvedených v příloze I (dále jen „oblast očkování“). Program očkování se provede účinně.

2.   Intenzivní monitorování a dohled stanovené v programu očkování budou prováděny v oblasti očkování a v oblastech uvedených v příloze III.

Článek 2

Omezení přemísťování živé drůbeže, násadových vajec, jednodenních kuřat a čerstvého drůbežího masa

Omezení přemísťování živé drůbeže, násadových vajec, jednodenních kuřat a čerstvého drůbežího masa do oblasti očkování, ven z této oblasti a v rámci této oblasti a z hospodářství nacházejících se v oblasti s omezením stanovené v souladu s ustanoveními programu očkování se uplatní v souladu s články 3 až 9 tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Omezení odesílání živé drůbeže, násadových vajec a jednodenních kuřat

Z Itálie nesmí být odeslána žádná živá drůbež, násadová vejce a jednodenní kuřata, která pocházejí z hospodářství v oblasti očkování a z hospodářství nacházejících se v oblasti s omezením stanovené v souladu s ustanoveními programu očkování a/nebo v těchto hospodářstvích mají původ.

Článek 4

Odchylky od omezení odesílání jatečné drůbeže

1.   Odchylně od článku 3 může být z Itálie odeslána jatečná drůbež, která pochází z hospodářství v oblasti očkování a/nebo v nich má původ, pokud tato drůbež:

a)

pochází z hospodářství, která se nenacházejí v oblasti s omezením stanovené v souladu s ustanoveními programu očkování;

b)

má původ v hejnech, která byla pravidelně kontrolována a testována s negativními výsledky na influenzu ptáků se zvláštním důrazem na ověřovací ptáky;

c)

má původ v hejnech, která byla klinicky zkontrolována úředním veterinárním lékařem nejdéle 48 hodin před nakládkou, se zvláštním důrazem na ověřovací ptáky;

d)

má původ v hejnech, která byla sérologicky testována s negativními výsledky na influenzu ptáků ve státní laboratoři pro influenzu ptáků podle postupu pro odběr vzorků a testování uvedeného v příloze II tohoto rozhodnutí;

e)

je odeslána přímo na jatka a poražena bezprostředně po příjezdu.

2.   Pro testování hejn uvedené v odst. 1 písm. b) se použijí tyto testy:

a)

pro očkované ptáky nový nepřímý imunofluorescenční test („test iIFA“);

b)

pro neočkované ptáky:

i)

hemaglutinační-inhibiční test (HI),

ii)

test AGID,

iii)

test ELISA nebo

iv)

dle potřeby test iIFA.

Článek 5

Odchylky od omezení odesílání násadových vajec

Odchylně od článku 3 mohou být z Itálie odeslána násadová vejce, která pocházejí z hospodářství v oblasti očkování a/nebo v nich mají původ, pokud:

a)

tato vejce pocházejí z hospodářství, která se nenacházejí v oblasti s omezením stanovené v souladu s ustanoveními programu očkování;

b)

tato vejce pocházejí od hejn, která byla pravidelně kontrolována a testována s negativními výsledky na influenzu ptáků s použitím testů uvedených v čl. 4 odst. 2;

c)

byla tato vejce před odesláním z hospodářství vydezinfikována;

d)

byla tato vejce přepravena přímo do líhní určení;

e)

líhně určení mohou zaručit sledovatelnost násadových vajec prostřednictvím záznamů hospodářství, ve kterých mají násadová vejce původ, a hospodářství určení jednodenních kuřat, která se z takových vajec vylíhnou.

Článek 6

Odchylky od omezení odesílání jednodenních kuřat

Odchylně od článku 3 mohou být jednodenní kuřata, která pocházejí z hospodářství v oblasti očkování a/nebo v nich mají původ, odeslána z Itálie, pokud pocházejí z násadových vajec, která splňují podmínky uvedené v článku 5.

Článek 7

Veterinární osvědčení pro zásilky živé drůbeže, násadových vajec a jednodenních kuřat

Veterinární osvědčení doprovázející zásilky živé drůbeže, násadových vajec a jednodenních kuřat z Itálie musí obsahovat text: „Veterinární podmínky pro tuto zásilku jsou v souladu s rozhodnutím Komise 2005/926/ES.“.

Článek 8

Omezení odesílání a zvláštní označování čerstvého drůbežího masa

1.   Čerstvé drůbeží maso uvedené v článku 2 musí být označeno v souladu s odstavcem 2 a nesmí být odesláno z Itálie, jestliže pochází od:

a)

drůbeže, která má původ v hospodářstvích, která se nacházejí v oblasti s omezením stanovené v souladu s ustanoveními programu očkování;

b)

drůbeže očkované proti influenze ptáků;

c)

drůbežích hejn séropozitivních na influenzu ptáků určených na porážku pod úřední kontrolou v souladu s programem očkování.

2.   Čerstvé drůbeží maso podle odstavce 1 musí být označeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti nebo zvláštní identifikační značkou, které nelze zaměnit s označením zdravotní nezávadnosti uvedeným v kapitole XII přílohy I směrnice Rady 71/118/EHS (7) a které zejména nesmí být oválného tvaru. Označení musí obsahovat schvalovací číslo zařízení, avšak bez písmen C.E.

Článek 9

Odchylky od omezení odesílání čerstvého drůbežího masa

Odchylně od čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 2 může být čerstvé maso pocházející z krůt a kuřat očkovaných proti influenze ptáků heterogenní očkovací látkou podtypů (H7N1) a (H5N9) odesláno z Itálie za předpokladu, že maso pochází z krůt a kuřat, které:

a)

mají původ v hejnech, která byla pravidelně kontrolována a testována s negativními výsledky na influenzu ptáků se zvláštním důrazem na ověřovací ptáky;

b)

mají původ v hejnech, která byla klinicky zkontrolována úředním veterinárním lékařem nejdéle 48 hodin před nakládkou, se zvláštním důrazem na ověřovací ptáky;

c)

mají původ v hejnech, která byla sérologicky testována s negativními výsledky na influenzu ptáků ve státní laboratoři pro influenzu ptáků podle postupu pro odběr vzorků a testování uvedeného v příloze II tohoto rozhodnutí;

d)

pocházejí z hejn, která byla testována s negativními výsledky na influenzu ptáků s použitím testů uvedených v čl. 4 odst. 2;

e)

jsou drženy odděleně od ostatních hejn, která nesplňují požadavky uvedené v tomto článku;

f)

jsou odeslány přímo na jatka a poraženy bezprostředně po příjezdu.

Článek 10

Veterinární osvědčení pro čerstvé krůtí a kuřecí maso

Čerstvé krůtí a kuřecí maso splňující podmínky uvedené v článku 9 musí být doprovázeno veterinárním osvědčením v souladu se vzorem uvedeným v příloze VI směrnice 71/118/EHS, které v bodě IV písm. a) obsahuje toto prohlášení úředního veterinárního lékaře:

„Výše uvedené krůtí a kuřecí maso (8) je v souladu s rozhodnutím Komise 2005/926/ES.

Článek 11

Mytí a dezinfekce obalového materiálu a dopravních prostředků

Itálie zajistí, aby v oblasti očkování podle přílohy I:

a)

byl pro sběr, skladování a přepravu násadových vajec a jednodenních kuřat používán pouze obalový materiál na jedno použití nebo obalový materiál, který lze účinně omýt a dezinfikovat;

b)

veškeré dopravní prostředky používané pro přepravu živé drůbeže, násadových vajec, jednodenních kuřat, čerstvého drůbežího masa a krmiva pro drůbež byly vyčištěny a vydezinfikovány bezprostředně před každou přepravou a bezprostředně po ní dezinfekčními prostředky, a to způsobem schváleným příslušným orgánem.

Článek 12

Zprávy

Itálie předloží do šesti měsíců ode dne použitelnosti tohoto rozhodnutí a poté v intervalech šesti měsíců Komisi zprávu obsahující informace o účinnosti programu očkování.

Článek 13

Zrušující ustanovení

Rozhodnutí 2004/666/ES se zrušuje.

Článek 14

Použitelnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost desátým dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 15

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 21. prosince 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33); opravené znění v Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 12.

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES (Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14).

(3)  Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(4)  Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(5)  Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 87. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2004/159/ES (Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 63).

(6)  Úř. věst. L 303, 30.9.2004, s. 35. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2005/10/ES (Úř. věst. L 4, 6.1.2005, s. 15).

(7)  Úř. věst. L 55, 8.3.1971, s. 23.

(8)  Nehodící se škrtněte.“.


PŘÍLOHA I

OBLAST OČKOVÁNÍ, VE KTERÉ SE PROVÁDÍ OČKOVÁNÍ ZA POUŽITÍ DVOJITÉ (BIVALENTNÍ) OČKOVACÍ LÁTKY

Region Veneto

Provincie Verona

ALBAREDO D'ADIGE

 

ANGIARI

 

ARCOLE

 

BELFIORE

 

BONAVIGO

 

BOVOLONE

 

BUTTAPIETRA

 

CALDIERO

oblast jižně od dálnice A4

CASALEONE

 

CASTEL D'AZZANO

 

CASTELNUOVO DEL GARDA

oblast jižně od dálnice A4

CEREA

 

COLOGNA VENETA

 

COLOGNOLA AI COLLI

oblast jižně od dálnice A4

CONCAMARISE

 

ERBÈ

 

GAZZO VERONESE

 

ISOLA DELLA SCALA

 

ISOLA RIZZA

 

LAVAGNO

oblast jižně od dálnice A4

MINERBE

 

MONTEFORTE D'ALPONE

oblast jižně od dálnice A4

MOZZECANE

 

NOGARA

 

NOGAROLE ROCCA

 

OPPEANO

 

PALÙ

 

PESCHIERA DEL GARDA

oblast jižně od dálnice A4

POVEGLIANO VERONESE

 

PRESSANA

 

RONCO ALL'ADIGE

 

ROVERCHIARA

 

ROVEREDO DI GUÀ

 

SALIZZOLE

 

SAN BONIFACIO

oblast jižně od dálnice A4

SAN GIOVANNI LUPATOTO

oblast jižně od dálnice A4

SANGUINETTO

 

SAN MARTINO BUON ALBERGO

oblast jižně od dálnice A4

SAN PIETRO DI MORUBIO

 

SOAVE

oblast jižně od dálnice A4

SOMMACAMPAGNA

oblast jižně od dálnice A4

SONA

oblast jižně od dálnice A4

SORGÀ

 

TREVENZUOLO

 

VALEGGIO SUL MINCIO

 

VERONA

oblast jižně od dálnice A4

VERONELLA

 

VIGASIO

 

VILLAFRANCA DI VERONA

 

ZEVIO

 

ZIMELLA

 


Region Lombardie

Provincie Brescia

ACQUAFREDDA

 

ALFIANELLO

 

BAGNOLO MELLA

 

BASSANO BRESCIANO

 

BORGOSATOLLO

 

BRESCIA

oblast jižně od dálnice A4

CALCINATO

oblast jižně od dálnice A4

CALVISANO

 

CAPRIANO DEL COLLE

 

CARPENEDOLO

 

CASTENEDOLO

oblast jižně od dálnice A4

CIGOLE

 

DELLO

 

DESENZANO DEL GARDA

oblast jižně od dálnice A4

FIESSE

 

FLERO

 

GAMBARA

 

GHEDI

 

GOTTOLENGO

 

ISORELLA

 

LENO

 

LONATO

oblast jižně od dálnice A4

MANERBIO

 

MILZANO

 

MONTICHIARI

 

MONTIRONE

 

OFFLAGA

 

PAVONE DEL MELLA

 

PONCARALE

 

PONTEVICO

 

POZZOLENGO

oblast jižně od dálnice A4

PRALBOINO

 

QUINZANO D'OGLIO

 

REMEDELLO

 

REZZATO

oblast jižně od dálnice A4

SAN GERVASIO BRESCIANO

 

SAN ZENO NAVIGLIO

 

SENIGA

 

VEROLANUOVA

 

VEROLAVECCHIA

 

VISANO

 

Provincie Mantova

CASTIGLIONE DELLE STIVIERE

 

CAVRIANA

 

CERESARA

 

GOITO

 

GUIDIZZOLO

 

MARMIROLO

 

MEDOLE

 

MONZAMBANO

 

PONTI SUL MINCIO

 

ROVERBELLA

 

SOLFERINO

 

VOLTA MANTOVANA

 


PŘÍLOHA II

POSTUP ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A TESTOVÁNÍ

1.   Úvod a obecné použití

Nový nepřímý imunofluorescenční test (test iIFA) je zaměřen na rozlišení mezi očkovanými/exponovanými a očkovanými/neexponovanými krůtami a kuřaty v rámci očkovací strategie „DIVA“ (Rozlišení nakažených zvířat od očkovaných – Differentiating Infected from Vaccinated Animals) za použití heterogenního podtypu očkovací látky z podtypu terénního viru.

2.   Použití testu pro účely odeslání čerstvého krůtího a kuřecího masa z oblasti očkování v Itálii

Maso původem z hejn krůt a kuřat očkovaných proti influenze ptáků může být z Itálie odesláno za předpokladu, že úřední veterinární lékař do sedmi dnů před poražením odebere vzorky krve alespoň deseti očkovaným krůtám nebo kuřatům určeným na porážku, které jsou chovány ve stejné budově.

Je-li však drůbež umístěna ve více skupinách nebo přístřešcích, musí být odebrány vzorky z alespoň dvaceti očkovaných ptáků vybraných náhodně ze všech skupin nebo přístřešků v hospodářství.

3.   Použití testu pro účely odeslání jatečné drůbeže z oblasti očkování v Itálii

Jatečná drůbež pocházející z oblasti očkování může být z Itálie odeslána za předpokladu, že úřední veterinární lékař do sedmi dnů před odesláním odebere vzorky krve alespoň deseti ptákům určeným na porážku, kteří jsou chováni ve stejné budově. Je-li však drůbež umístěna ve více skupinách nebo přístřešcích, musí být odebrány vzorky alespoň z dvaceti ptáků vybraných náhodně ze všech skupin nebo přístřešků v hospodářství.


PŘÍLOHA III

OBLASTI HRANIČÍCÍ S OBLASTÍ OČKOVÁNÍ, KDE SE PROVÁDÍ INTENZIVNÍ MONITOROVÁNÍ A DOHLED

Region Lombardie

Provincie Bergamo

ANTEGNATE

 

BAGNATICA

oblast jižně od dálnice A4

BARBATA

 

BARIANO

 

BOLGARE

oblast jižně od dálnice A4

CALCINATE

 

CALCIO

 

CASTELLI CALEPIO

oblast jižně od dálnice A4

CAVERNAGO

 

CIVIDATE AL PIANO

 

COLOGNO AL SERIO

 

CORTENUOVA

 

COSTA DI MEZZATE

oblast jižně od dálnice A4

COVO

 

FARA OLIVANA CON SOLA

 

FONTANELLA

 

GHISALBA

 

GRUMELLO DEL MONTE

oblast jižně od dálnice A4

ISSO

 

MARTINENGO

 

MORENGO

 

MORNICO AL SERIO

 

PAGAZZANO

 

PALOSCO

 

PUMENENGO

 

ROMANO DI LOMBARDIA

 

SERIATE

oblast jižně od dálnice A4

TELGATE

oblast jižně od dálnice A4

TORRE PALLAVICINA

 

Provincie Brescia

AZZANO MELLA

 

BARBARIGA

 

BASSANO BRESCIANO

 

BERLINGO

 

BORGO SAN GIACOMO

 

BRANDICO

 

CASTEGNATO

oblast jižně od dálnice A4

CASTEL MELLA

 

CASTELCOVATI

 

CASTREZZATO

 

CAZZAGO SAN MARTINO

oblast jižně od dálnice A4

CHIARI

 

COCCAGLIO

 

COLOGNE

 

COMEZZANO-CIZZAGO

 

CORZANO

 

ERBUSCO

oblast jižně od dálnice A4

LOGRATO

 

LONGHENA

 

MACLODIO

 

MAIRANO

 

ORZINUOVI

 

ORZIVECCHI

 

OSPITALETTO

oblast jižně od dálnice A4

PALAZZOLO SULL'OGLIO

oblast jižně od dálnice A4

POMPIANO

 

PONTOGLIO

 

ROCCAFRANCA

 

RONCADELLE

oblast jižně od dálnice A4

ROVATO

oblast jižně od dálnice A4

RUDIANO

 

SAN PAOLO

 

TORBOLE CASAGLIA

 

TRAVAGLIATO

 

TRENZANO

 

URAGO D'OGLIO

 

VILLACHIARA

 

Provincie Cremona

CAMISANO

 

CASALE CREMASCO-VIDOLASCO

 

CASALETTO DI SOPRA

 

CASTEL GABBIANO

 

SONCINO

 

Provincie Mantova

ACQUANEGRA SUL CHIESE

 

ASOLA

 

BIGARELLO

 

CANNETO SULL'OGLIO

 

CASALMORO

 

CASALOLDO

 

CASALROMANO

 

CASTEL D'ARIO

 

CASTEL GOFFREDO

 

CASTELBELFORTE

 

GAZOLDO DEGLI IPPOLITI

 

MARIANA MANTOVANA

 

PIUBEGA

 

PORTO MANTOVANO

 

REDONDESCO

 

RODIGO

 

RONCOFERRARO

 

SAN GIORGIO DI MANTOVA

 

VILLIMPENTA

 


Region Veneto

Provincie Padua

CARCERI

 

CASALE DI SCODOSIA

 

ESTE

 

LOZZO ATESTINO

 

MEGLIADINO SAN FIDENZIO

 

MEGLIADINO SAN VITALE

 

MONTAGNANA

 

OSPEDALETTO EUGANEO

 

PONSO

 

SALETTO

 

SANTA MARGHERITA D’ADIGE

 

URBANA

 

Provincie Verona

BEVILACQUA

 

BOSCHI SANT'ANNA

 

BUSSOLENGO

 

PESCANTINA

 

SOMMACAMPAGNA

oblast severně od dálnice A4

SONA

oblast severně od dálnice A4

Provincie Vicenza

AGUGLIARO

 

ALBETTONE

 

ALONTE

 

ASIGLIANO VENETO

 

BARBARANO VICENTINO

 

CAMPIGLIA DEI BERICI

 

CASTEGNERO

 

LONIGO

 

MONTEGALDA

 

MONTEGALDELLA

 

MOSSANO

 

NANTO

 

NOVENTA VICENTINA

 

ORGIANO

 

POIANA MAGGIORE

 

SAN GERMANO DEI BERICI

 

SOSSANO

 

VILLAGA

 


Akty přijaté podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii

22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/71


ROZHODNUTÍ RADY 2005/927/SZBP

ze dne 21. prosince 2005,

kterým se provádí společný postoj 2004/694/SZBP o dalších opatřeních na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na společný postoj 2004/694/SZBP (1), a zejména na článek 2 uvedeného společného postoje ve spojení s čl. 23 odst. 2 druhou odrážkou Smlouvy o Evropské unii,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle společného postoje 2004/694/SZBP přijala Rada opatření ke zmrazení veškerých finančních prostředků a hospodářských zdrojů fyzických osob, které byly obviněny Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

(2)

Dne 6. října přijala Rada společný postoj 2005/689/SZBP, kterým se prodlužuje společný postoj 2004/694/SZBP a mění seznam uvedený v příloze.

(3)

Jméno Ante GOTOVINY by mělo být vypuštěno ze seznamu v důsledku jeho vzetí do vazby ICTY.

(4)

Je třeba změnit odpovídajícím způsobem seznam uvedený v příloze společného postoje 2004/694/SZBP,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Seznam osob uvedený v příloze společného postoje 2004/694/SZBP se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 21. prosince 2005.

Za Radu

B. BRADSHAW

předseda


(1)  Úř. věst. L 315, 14.10.2004, s. 52. Společný postoj naposledy prodloužený společným postojem 2005/689/SZBP (Úř. věst. L 261, 7.10.2005, s. 29).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

SEZNAM OSOB PODLE ČLÁNKU 1

1.

Jméno: DJORDJEVIĆ Vlastimir

Datum narození: 1948

Místo narození: Vladičin Han, Srbsko a Černá Hora

Státní příslušnost: Srbsko a Černá Hora

2.

Jméno: HADZIĆ Goran

Datum narození: 7.9.1958

Místo narození: Vinkovci, Chorvatská republika

Státní příslušnost: Srbsko a Černá Hora

3.

Jméno: KARADŽIĆ Radovan

Datum narození: 19.6.1945

Místo narození: Petnjica, Šavnik, Černá Hora, Srbsko a Černá Hora

Státní příslušnost: Bosna a Hercegovina

4.

Jméno: LUKIĆ Milan

Datum narození: 6.9.1967

Místo narození: Višegrad, Bosna a Hercegovina

Státní příslušnost: Bosna a Hercegovina

případně Srbsko a Černá Hora

5.

Jméno: MLADIĆ Ratko

Datum narození: 12.3.1942

Místo narození: Božanovići, obec Kalinovik, Bosna a Hercegovina

Státní příslušnost: Bosna a Hercegovina

případně Srbsko a Černá Hora

6.

Jméno: TOLIMIR Zdravko

Datum narození: 27.11.1948

Místo narození:

Státní příslušnost: Bosna a Hercegovina

7.

Jméno: ZELENOVIĆ Dragan

Datum narození: 12.2.1961

Místo narození: Foča, Bosna a Hercegovina

Státní příslušnost: Bosna a Hercegovina

8.

Jméno: ŽUPLJANIN Stojan

Datum narození: 22.9.1951

Místo narození: Kotor Varoš, Bosna a Hercegovina

Státní příslušnost: Bosna a Hercegovina“