1.

Cílem tohoto IFRS je specifikovat účetní vykazování průzkumu a vyhodnocení nerostných zdrojů.

2.

IFRS zejména požaduje:

3.

Účetní jednotka použije tento IFRS na výdaje na průzkum a vyhodnocení, které jí vzniknou.

4.

Tento IFRS se nevyslovuje k jiným účetním aspektům účetních jednotek zabývajících se průzkumem a vyhodnocením nerostných zdrojů.

5.

Účetní jednotka nepoužije tento IFRS na výdaje vzniklé:

6.

Při tvorbě svých účetních pravidel účetní jednotka uznávající aktiva z průzkumu a vyhodnocení použije odst. 10 IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby.

7.

Odst. 11 a 12 IAS 8 specifikují zdroje směrodatných požadavků a vodítek, které vedení musí zvážit při tvorbě účetních pravidel pro určitou položku, jestliže je žádný IFRS specificky pro tuto položku nepoužívá. Na základě níže uvedených odst. 9 a 10 tento standard osvobozuje účetní jednotku od používání oněch odst. pro její účetní pravidla pro uznání a ocenění aktiv z průzkumu a vyhodnocení.

8.

Aktiva z průzkumu a vyhodnocení se ocení ve výši pořizovacích nákladů.

9.

Účetní jednotka stanoví pravidla určující, které výdaje jsou uznávány jako aktiva z průzkumu a vyhodnocení, a důsledně je používá. Při takovém stanovování účetní jednotka zvažuje míru, v níž může být výdaj spojován s hledáním specifických nerostných zdrojů. To, co následuje, jsou příklady výdajů, které by mohly být zahrnuty do původního ocenění aktiv z průzkumu a vyhodnocení (tento přehled není vyčerpávající):

10.

Výdaje vztahující se k vývoji nerostných zdrojů se neuznávají za aktiva z průzkumu a vyhodnocení. Koncepční rámec a IAS 38 Nehmotná aktiva poskytují ustanovení o uznávání aktiv vznikajících při vývoji.

11.

V souladu s IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva uznává účetní jednotka každý závazek spojený s odstraňováním skrývky a s navrácením do původního stavu, který vznikl během určitého období v důsledku zavázání se k průzkumu a vyhodnocení nerostných zdrojů.

12.

Následně po uznání účetní jednotka pro aktiva z průzkumu a vyhodnocení buď použije model pořizovacích nákladů, nebo model přecenění. Použije-li se model přecenění (buď model z IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, nebo model z IAS 38), bude to v souladu s klasifikací aktiv (viz odst. 15).

13.

14.

Aby účetní jednotka ospravedlnila změny svých účetních pravidel pro výdaje na průzkum a vyhodnocení, prokáže, že tato změna jeho účetní závěrku přibližuje ke shodě s kritérii z IAS 8, ale že nedošlo k plné shodě s těmito kritérii.

15.

Účetní jednotka klasifikuje aktiva z průzkumu a vyhodnocení jako hmotná nebo nehmotná podle povahy nabytého aktiva a tuto klasifikaci důsledně používá.

16.

Některá aktiva z průzkumu a vyhodnocení jsou považována za nehmotná (např. právo na vrtné práce), zatímco jiná jsou hmotná (např. dopravní prostředky a vrtná souprava). V rozsahu, ve kterém je hmotné aktivum spotřebováváno při vývoji nehmotného aktiva, stává se částka vyjadřující tuto spotřebu součástí pořizovacích nákladů nehmotného aktiva. Použití hmotného aktiva k vývoji aktiva nehmotného však nemění hmotné aktivum v aktivum nehmotné.

17.

Aktivum z průzkumu a vyhodnocení nesmí být nadále takto klasifikováno, když technická proveditelnost a komerční realizovatelnost těžby nerostných zdrojů je prokazatelná. Aktivum z průzkumu a vyhodnocení se posoudí na snížení hodnoty a uzná se jakákoli ztráta ze snížení hodnoty před překlasifikováním.

18.

19.

Odst. 20 tohoto IFRS se pro účely aktiv z průzkumu a vyhodnocení použije spíše než odst. 8 – 17 IAS 36, když se zjistí aktivum z průzkumu a vyhodnocení, které může mít sníženou hodnotu. Odst. 20 užívá termín „aktiva“, ale vztahuje se stejnou měrou jak na jednotlivá aktiva z průzkumu a vyhodnocení, tak i na penězotvornou jednotku.

20.

Jedna nebo více následujících skutečností nebo okolností naznačuje, že účetní jednotka bude testovat aktivum z průzkumu a vyhodnocení na snížení hodnoty (tento výčet není úplný):

V každém z těchto případů nebo podobných případů účetní jednotka provede test na snížení hodnoty v souladu s IAS 36. Jakákoli ztráta z poklesu hodnoty je uznána za náklad v souladu s IAS 36.

21.

22.

Úroveň zjištěná účetní jednotkou za účelem testování aktiv z průzkumu a vyhodnocení na snížení hodnoty může obsahovat jednu nebo více penězotvorných jednotek.

23.

24.

Aby bylo vyhověno odst. 23, účetní jednotka zveřejní:

25.

Účetní jednotka naloží s aktivy z průzkumu a vyhodnocení jako se samostatnou třídou aktiv a vypracuje zveřejnění požadovaná buď IAS 16, nebo IAS 38 v souladu s tím, jak jsou tato aktiva klasifikována.

26.

27.

Je-li neproveditelné použít určité požadavky odst. 18 pro srovnatelné informace, které se týkají účetních období počínajících před 1. lednem 2006, účetní jednotka zveřejní tuto skutečnost. IAS 8 vysvětluje termín „neproveditelné“.

a)

pojistně-matematických ztrát vztahujících se k jinému účastníkovi sdruženého plánu, neboť každá účetní jednotka sdruženého plánu zaměstnaneckých požitků sdílí celková pojistně-matematická rizika ostatních účastníků; nebo

b)

z odpovědnosti vyplývající z podmínek plánu uhradit jakýkoliv schodek plánu, pokud ostatní účastníci ukončí účast na plánu.

a)

smluvní ujednání nebo pravidlo pro rozúčtování čistého nákladu na definované požitky, popř. zveřejní, že takové ujednání či pravidlo neexistuje;

b)

pravidlo pro stanovení příspěvku, který má být vykazující účetní jednotkou placen;

c)

pokud vykazující účetní jednotka účtuje o alokaci čistého nákladu na definované požitky v souladu s odst. 34A, uvede veškeré informace o plánu jako celku v souladu s ustanoveními odst. 120–121;

d)

pokud účetní jednotka účtuje o příspěvku splatném v daném období dle ustanovení odst. 34A, zveřejní informaci o plánu jako celku v souladu s ustanoveními odst. 120A písm. b)–e), j), n), o), q) a odst. 121. Ostatní požadavky na zveřejnění, vyžadované v odst. 120A, se neuplatňují.

a)

náklad na běžné služby (viz odst. 63–91);

b)

úrokové náklady (viz odst. 82);

c)

očekávaný výnos ze všech aktiv plánu (viz odst. 105–107) a ze všech práv na náhradu (viz odst. 104A);

d)

zisky a ztráty z pojistně-matematických odhadů v souladu s vlastními účetními pravidly (viz odst. 92–93D);

e)

náklady na minulé služby (viz odst. 96);

f)

výsledky všech krácení a vypořádání (viz odst. 109 a 110) a

g)

výsledek limitů dle odst. 58 písm. b), pokud není vykázán mimo výnosy či náklady dle odst. 93C.

a)

10 % současné hodnoty závazku z definovaných požitků k tomuto datu (před odečtením aktiv plánu) a

b)

10 % reálné hodnoty všech aktiv plánu k tomuto datu.

a)

že tak učiní u všech jeho plánů definovaných požitků a

b)

že tak učiní u všech pojistně-matematických zisků a ztrát.

a)

účetní pravidla pro uznání pojistně-matematických zisků a ztrát;

b)

obecný popis typu plánu;

c)

odsouhlasení počátečních a konečných zůstatků současné hodnoty závazku z definovaných požitků, přičemž se samostatně uvedou, je-li to prakticky možné, vlivy přiřaditelným následujícím položkám:

d)

členění závazku z definovaných požitků na částky plánu, které nejsou finančně zajištěny, a na částky, které jsou zcela či částečně zajištěny;

e)

odsouhlasení počátečních a konečných zůstatků reálné hodnoty aktiv plánu a počátečních a konečných zůstatků všech práv na náhradu, uznaných jako aktivum dle odst. 104A, přičemž se samostatně uvedou, jeli to prakticky možné, vlivy přiřaditelné ke každé z následujících položek:

f)

odsouhlasení současné hodnoty závazku u definovaných požitků dle písm. c) a reálné hodnoty aktiv plánu dle písm. e) s aktivy a závazky uznanými v rozvaze s uvedením minimálně:

g)

celkový náklad vykázaný ve výsledovce pro každou z následujících položek s uvedením, ve které řádce (položce) výsledovky je zahrnut:

h)

celkovou částku uznanou ve výkazu uznaných výnosů a nákladů pro každou z následujících položek:

i)

u jednotek, které vykazují pojistně-matematické zisky a ztráty podle odst. 93A ve výkazu uznaných výnosů a nákladů, bude vykázána kumulovaná částka pojistně-matematických zisků a ztrát zahrnutá ve výkazu uznaných výnosů a nákladů;

j)

u každé hlavní kategorie aktiv plánu, které zahrnují (avšak neomezují se pouze na) kapitálové a dluhové finanční nástroje, nemovitý majetek a všechna ostatní aktiva a procento, popř. částku, jakými se každá hlavní kategorie podílí na reálné hodnotě celkových aktiv plánu;

k)

částky zahrnuté v reálné hodnotě aktiv plánu týkající se:

l)

popis základny použité pro stanovení celkové očekávané míry výnosu z aktiv, v tom vliv hlavních kategorií aktiv plánu;

m)

skutečný výnos aktiv plánu a skutečný výnos ze všech práv na náhradu uznaných jako aktivum podle odst. 104A;

n)

hlavní pojistně-matematické předpoklady použité k rozvahovému dni včetně, je-li aplikovatelné:

o)

důsledky zvýšení o jeden procentní bod a důsledky snížení o jeden procentní bod v očekávaném trendu vývoje nákladů na zdravotní péči:

p)

částky za běžné účetní období a předchozí čtyři roční období položek:

q)

nejlepší odhad zaměstnavatele v okamžiku, kdy může být rozumně stanoven, příspěvků, které se očekávají platit do plánu během ročního období začínajícím po rozvahovém datu.

V odst. 29 písm. b) se odvolávka na „ odst. 120 “ mění na odvolávku na „ odst. 120A “.

V odst. 60 se odvolávka na „odst. 120 písm. c) bod vi)“ mění na odvolávku na „odst. 120A písm. f) bod iii)“.

V příkladu ilustrujícím postup dle odst. 60 se odvolávka na „odst. 120 písm. c) bod vi)“ mění na odvolávku na „odst. 120A písm. f) bod iii)“.

V odst. 104C se odvolávka na „odst. 120 písm. c) bod vii)“ mění na odvolávku na „odst. 120A písm. f) bod iv)“.

V odst. 159 písm. b) se odvolávka na

„ odst. 120 písm. c) bod vii), 120 písm. f) bod iv), 120 písm. g) a 120 písm. h) bod iii) “

mění na odvolávku na

„ odst. 120A písm. f) bod iv), 120A písm. g) bod iv), 120A písm. m) a 120A písm. n) bod iii) “.

1.

Smlouva, kterou uzavře účetní jednotka, může obsahovat transakci nebo řadu vzájemně propojených transakcí, které nejsou z právního pohledu považovány za leasing, nicméně však převádí právo užívat určité aktivum (např. pozemek, budovu nebo zařízení) za jedinou nebo řadu plateb. Smlouvy, kterými jedna účetní jednotka (dodavatel) převádí právo užívat aktivum na jinou účetní jednotku (odběratele), a to často se souvisejícími službami, mohou vypadat například následovně:

2.

Tato interpretace dává návod, jak rozhodnout, zda takové smlouvy jsou leasingem, nebo obsahují leasing, který by měl být vykázán podle IAS 17. Interpretace však neposkytuje návod, jak by takový leasing měl být podle IAS 17 klasifikován.

3.

V některých smlouvách se lze setkat s tím, že aktivum, které je předmětem leasingu, je částí většího aktiva. Tato interpretace se nezabývá tím, jak stanovit, zda část většího aktiva je sama o sobě předmětem leasingu pro účely aplikace IAS 17. Tato interpretace nicméně řeší situace, kdy předmětným aktivem je položka aktiv upravených IAS 16 nebo IAS 38.

4.

Tato interpretace se nevztahuje na smlouvy, které jsou leasingem nebo obsahují leasing, který je vyňat z předmětu IAS 17.

5.

Interpretace řeší následující otázky:

6.

Rozhodnutí o tom, zda smlouva je leasingem nebo leasing obsahuje, je založeno na ekonomické podstatě transakce a vyžaduje posouzení toho, zda:

7.

I v případě, kdy je konkrétní aktivum ve smlouvě explicitně specifikováno, nebude předmětem leasingu, pokud splnění závazku ze smlouvy není závislé na použití konkrétního aktiva. Například pokud je dodavatel povinen dodat konkrétní množství zboží nebo služeb a má právo a schopnost využít k dodání tohoto zboží nebo služeb jiných, ve smlouvě nekonkretizovaných aktiv, potom splnění závazku ze smlouvy není závislé na použití konkrétního aktiva a smlouva neobsahuje leasing. Smluvní ustanovení, které připouští nebo vyžaduje nahrazení konkrétního aktiva jiným stejným nebo podobným aktivem v případech, kdy provoz konkrétního aktiva není uspokojivý, nevylučuje možnost řešit smlouvu jako leasing. Kromě toho smluvní ustanovení (jak podmíněné, tak nepodmíněné), které připouští nebo po dodavateli vyžaduje nahrazení jiných aktiv z jakéhokoli důvodu ke konkrétnímu datu nebo po něm, nevylučuje možnost řešit smlouvu jako leasing již před datem uskutečnění náhrady.

8.

Aktivum se považuje za implicitně specifikované, pokud například dodavatel vlastní nebo si ke splnění závazku ze smlouvy najímá pouze jediné aktivum a není ekonomicky racionální nebo možné, aby dodavatel plnil svůj závazek ze smlouvy za použití alternativních aktiv.

9.

Smlouva převádí právo užívat aktivum na odběratele (nájemce), pokud převádí právo kontroly nad používáním předmětného aktiva. Právo kontroly nad užíváním předmětného aktiva se považuje za převedené, pokud dojde ke splnění jakékoliv z následujících podmínek:

10.

Prvotní posouzení toho, zda smlouva obsahuje leasing, by mělo být provedeno na počátku leasingu, což je dřívější datum z data uzavření smlouvy a data zavázání se smluvních stran k základním ustanovením smlouvy, na základě všech známých faktů a okolností. Opětovné posouzení toho, zda smlouva obsahuje leasing, se provede, pouze pokud dojde ke splnění některé z následujících podmínek:

11.

Opětovné posouzení smlouvy je založeno na faktech a okolnostech známých k datu opětovného posouzení a s ohledem na zbývající dobu trvání smlouvy. Změny v odhadu (například odhadované množství výkonů, které mají být dodány odběrateli nebo jiným potencionálním odběratelům) nejsou důvodem pro opětovné posouzení. Pokud dojde k opětovnému posouzení smlouvy a dojde se k závěru, že nově obsahuje leasing (nebo již neobsahuje leasing), pak se smlouva začne vykazovat jako leasing (nebo se přestane vykazovat jako leasing):

12.

Pokud smlouva obsahuje leasing, smluvní strany použijí IAS 17 na tu část smlouvy, která se týká leasingu, pokud nejde o případy vyňaté z předmětu tohoto standardu podle odst. 2 IAS 17. Obdobně, pokud dohoda obsahuje leasing, je tento leasing klasifikován jako finanční nebo operativní podle odst. 7 – 19 IAS 17. Ostatní části smlouvy, které nepodléhají IAS 17, se vykazují v souladu s ostatními standardy.

13.

Smluvně vyžadované platby a jiné protihodnoty musí být k datu uzavření smlouvy nebo k okamžiku opětovného posouzení smlouvy rozděleny pro účely uplatnění IAS 17 na díl připadající na leasingovou část smlouvy a na díl připadající na jiná plnění na základě poměru jejich reálných hodnot. Minimální leasingové platby definované v odst. 4 IAS 17 zahrnují pouze platby za leasing (tj. právo užívat aktivum), nikoli platby za jiná smluvní plnění (např. za služby nebo za spotřebovávané vstupy).

14.

V některých případech odlišení plateb za leasing od plateb za ostatní plnění vyžaduje, aby odběratel použil odhadu. Je například možné, aby odběratel odhadl výši leasingových plateb s odkazem na smlouvu o leasingu srovnatelného aktiva, která neobsahuje žádná další plnění, nebo aby odhadl platby za ostatní plnění s odkazem na srovnatelné smlouvy a pak tyto platby odečetl od celkových smluvních plateb.

15.

Pokud odběratel dospěje k názoru, že není možné platby od sebe spolehlivě oddělit, musí:

16.

Účetní jednotka použije tuto interpretaci pro roční účetní období počínající 1. lednem 2006 nebo později. Dřívější aplikace se doporučuje. Pokud účetní jednotka aplikuje tuto interpretaci pro účetní období počínající dříve než 1. lednem 2006, musí tuto skutečnost zveřejnit.

17.

IAS 8 upravuje, jak účetní jednotka přistupuje ke změnám v účetních pravidlech, které jsou důsledkem prvotní aplikace interpretace. Účetní jednotka nemusí postupovat podle těchto ustanovení, když poprvé aplikuje tuto interpretaci. Pokud účetní jednotka využije této výjimky, musí aplikovat odst. 6 – 9 této interpretace na smlouvy, které existovaly na počátku nejstaršího účetního období, za které se vykazují srovnávací informace podle IFRS, a to na základě faktů a okolností, které existovaly na počátku toho období.

IAS 8

Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby

IAS 27

Konsolidovaná a individuální účetní závěrka

IAS 28

Investice do přidružených podniků

IAS 31

Účasti ve společných podnicích

IAS 37

Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva

IAS 39

Finanční nástroje: účtování a oceňování (ve znění po revizi z roku 2003)

SIC-12

Konsolidace – jednotky zvláštního určení (ve znění po revizi z roku 2004)

1.

Účelem vymezení prostředků na ukončení provozu, demontáž, likvidaci, uvedení do původního stavu a ekologickou rekultivaci, dále zde nazývané jako „demontážní fondy“ nebo jen „fondy“, je oddělit aktiva určená k financování některých nebo všech nákladů na demontáž či likvidaci provozu (jako například atomové elektrárny) nebo určitého zařízení (jako jsou automobily) nebo realizaci ekologických opatření (jako je čištění odpadních vod nebo rekultivace pozemků po těžbě), které jsou společně nazývány „demontáží“.

2.

Příspěvky do takových fondů mohou být dobrovolné nebo mohou být vyžadovány regulačními pravidly či zákonem. Tyto fondy mohou mít jednu z následujících podob:

3.

Takové fondy mají obecně následující rysy:

4.

Tato interpretace se používá v účetní závěrce přispěvatele na účetní zachycení takových podílů vyplývajících z demontážních fondů, které mají oba následující rysy:

5.

Zbytková účast na fondu, která převyšuje práva na refundaci, jako například smluvně stanovená práva na rozdělení fondu v případě, že by byly dokončeny veškeré demontáže nebo by byl fond zrušen, může být majetkovým nástrojem vymezeným IAS 39 a není v předmětu působnosti této interpretace.

6.

Sporné otázky řešené touto interpretací jsou:

7.

Přispěvatel vykáže svoji povinnost uhradit demontážní náklady jako závazek a svůj podíl na fondu odděleně, pokud není povinen uhradit demontážní náklady i v případě, že by v jejich úhradě selhal fond.

8.

Přispěvatel určí, zda fond ovládá, spoluovládá nebo je jeho vliv jen významný použitím IAS 27, IAS 28, IAS 31 a SIC-12. Pokud platí některá z uvedených variant, pak vykáže přispěvatel svoji účast na fondu v souladu s těmito standardy.

9.

Pokud přispěvatel fond neovládá, nespoluovládá ani nemá významný vliv, pak vykáže přispěvatel své právo získat refundaci z fondu jako náhradu v souladu s IAS 37. Tato náhrada musí být oceněna nižší ze dvou následujících částek:

Změny v účetní hodnotě práva obdržet náhradu, které mají jinou příčinu než příspěvek do fondu nebo platbu z fondu, se vykazují v hospodářském výsledku za období, ve kterém k takové změně došlo.

10.

Pokud má přispěvatel povinnost provést dodatečný příspěvek, například v případě bankrotu jiného přispěvatele nebo v případě, že hodnota investovaných aktiv držených fondem poklesne v takové míře, že nebude postačovat ke krytí závazků fondu na refundace, je taková povinnost podmíněným závazkem, který je upraven IAS 37. Přispěvatel vykáže takovou povinnost jako závazek pouze tehdy, když je pravděpodobné, že takový dodatečný příspěvek bude muset být proveden.

11.

Přispěvatel zveřejní podstatu svého podílu na fondu a veškerá omezení v přístupu k aktivům fondu.

12.

Pokud má přispěvatel potenciální povinnost provést dodatečné příspěvky, které nejsou vykázány jako závazek (viz odst. 10), je povinen zveřejnit informace požadované odst. 86 IAS 37.

13.

Pokud přispěvatel vykazuje podíl na fondu v souladu s odst. 9, vykáže informace požadované odst. 85 písm. c) IAS 37.

14.

Účetní jednotka použije tuto interpretaci pro roční účetní období počínající 1. lednem 2006 nebo později. Dřívější aplikace se doporučuje. Pokud účetní jednotka aplikuje tuto interpretaci pro účetní období počínající dříve než 1. lednem 2006, musí tuto skutečnost zveřejnit.

15.

Změny v účetních pravidlech se vykazují v souladu s požadavky na přechodná ustanovení obsažená v IAS 8.