19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/1

(1)

Nařízením (ES) č. 771/2005 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) Komise uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70 pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Indonésie, Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu.

(2)

Připomíná se, že šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2003 do 30. června 2004 (dále jen „období šetření“). Šetření trendů důležitých pro analýzu újmy se týkalo období od 1. ledna 2001 do 30. června 2004 (dále jen „posuzované období“).

(3)

Po uložení prozatímních antidumpingových opatření některé zúčastněné strany předložily písemné připomínky.

(4)

Strany, které o to požádaly, dostaly příležitost k ústnímu slyšení před Komisí.

(5)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení konečných závěrů.

(6)

Strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečné vybrání částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Bylo jim také uděleno období, ve kterém mohly po poskytnutí těchto informací předložit svá stanoviska.

(7)

Ústní a písemné připomínky byly zváženy a případně zohledněny v konečných závěrech.

(8)

Po uložení prozatímních opatření jeden dovozce a jeho sdružení zpochybnili reprezentativnost výrobního odvětví Společenství, jak je stanovena v 113. bodu odůvodnění prozatímního nařízení ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Toto tvrzení však nebylo doloženo žádnými důkazy. Šetřením se potvrdilo, že výrobní odvětví Společenství během období šetření představovalo přibližně 54 % výroby Společenství a splňovalo požadavky ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(9)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci po oznámení podstatných skutečností a úvah tvrdili, že odpovědi výrobců ve Společenství v dotazníku, které nebyly důvěrné povahy, nebyly dostatečně podrobné a nebyly podány v souladu s článkem 19 základního nařízení. Tvrdili, že nedostatek informací v odpovědích na dotazníky, které nebyly důvěrné povahy, upíral spolupracujícím vývozcům skutečnou příležitost bránit své zájmy a údajně je v tomto postupu znevýhodňoval před ostatními stranami, jmenovitě před výrobním odvětvím Společenství. Informace o újmě uvedené v oddíle E prozatímního nařízení však poskytují všem zúčastněným stranám úhrnná ověřená data. Všechny zúčastněné strany tedy mají dostatečně přesný obraz skutečností týkajících se újmy a příčinných souvislostí k tomu, aby mohly bránit své zájmy. Se všemi stranami se jedná stejně a mezi různými zúčastněnými stranami neexistuje s ohledem na oznámení informací žádná nerovnováha. Kromě toho odpovědi na dotazníky, které nemají důvěrnou povahu, a informace obsažené v prozatímním nařízení zajišťovaly práva na obranu všem stranám. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(10)

Připomíná se, že v průběhu předběžného šetření vznikly pochybnosti o tom, zda by se matice a spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli mohly považovat za jeden výrobek. V tomto ohledu se muselo dále prozkoumat mnoho aspektů, např. zda a v jakém rozsahu se svorníky a matice prodávají na trhu společně jako jeden systém, v jakém rozsahu se tyto typy společně vyvíjejí atd. Bylo také zapotřebí provést další šetření s ohledem na to, v jakém rozsahu jsou výrobci ve Společenství schopni tyto systémy nabízet. Za účelem prozatímních závěrů bylo proto předběžně rozhodnuto, že matice, běžně dovážené pod kódem KN 7318 16 30, nebudou zahrnuty do definice dotyčného výrobku.

(11)

Po uložení prozatímních opatření výrobci i dovozci ve Společenství poskytli důkaz, že matice ani svorníky se společně nevyvíjejí, nevyrábějí ani neprodávají. Zatímco matice se obvykle používají společně se svorníky, neprodávají se obvykle jako sada. Svorníky se také mohou používat jako upevňovací prostředky bez matic, což dokazuje, že konečná použití svorníků a matic mohou být odlišná. Tuto skutečnost potvrzuje dovoz některých výrobců v dotčených zemích, kteří vyrábějí a prodávají buď matice, nebo svorníky, jakož i skutečnost, že výrobci ve Společenství, kteří byli zařazeni do vzorku, vyrábějí šrouby a svorníky, ne však matice. To je zvlášť zřejmé v případě Filipín, kdy prakticky veškerý dovoz představovaly matice bez odpovídajícího dovozu svorníků. Kromě toho, jak je uvedeno výše, svorníky se nemusí nutně kombinovat s maticemi a podložkami. Tento fakt je zřejmý také z popisu kódu HS 7318 15: „Ostatní šrouby a svorníky (maticové šrouby), též s jejich maticemi nebo podložkami.“ Kromě toho je vhodné poznamenat, že výrobní odvětví Společenství nedisponuje nezbytným strojním zařízením na výrobu matic a neprojevilo žádný úmysl vyrábět matice v budoucnu.

(12)

Proto se potvrzují závěry stanovené ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se vyloučení matic, které nejsou dováženy jako součást sady se šrouby a svorníky, z definice výrobku. V důsledku toho a v souladu se závěry učiněnými ve 14. a 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bude zastaveno řízení s ohledem na Filipíny.

(13)

Po uložení prozatímních opatření spolupracující thajští vyvážející výrobci tvrdili, že se matice a svorníky běžně vyrábějí a prodávají společně, a proto, mají-li být z definice výrobku vyloučeny matice, měly by být z předmětu řízení vyloučeny také svorníky. Toto tvrzení však nedoložili. V důsledku toho a s ohledem na závěry uvedené v 11. a 12. bodě odůvodnění, že matice nejsou prodávány a vyvíjeny společně se svorníky, byla tato námitka zamítnuta a z předmětu řízení byly vyloučeny pouze matice.

(14)

Kromě toho několik dovozců a jejich sdružení znovu zopakovalo svou žádost dále omezit šetření na dva kódy KN, jmenovitě 7318 15 61 (šrouby z korozivzdorné oceli se šestihrannou hlavou) a 7318 15 70 (šestihranné maticové šrouby z korozivzdorné oceli). Za tímto účelem odkazovali na údajnou nedostatečnou výrobu všech ostatních spojovacích prostředků, které jsou předmětem tohoto šetření, tj. spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli běžně dovážených pod kódy KN 7318 12 10 (ostatní vruty z korozivzdorné oceli), 7318 14 10 (závitořezné šrouby z korozivzdorné oceli), 7318 15 30 (šrouby a svorníky bez hlav z korozivzdorné oceli) a 7318 15 51 (šrouby se zářezem a příčným vybráním z korozivzdorné oceli), výrobním odvětvím Společenství. V této souvislosti poskytli jako důkaz několik objednávek, které výrobci ve Společenství nemohli dodat. Kromě toho tvrdili, že se svorníky a šrouby vyrábějí na odlišných strojích.

(15)

Je třeba připomenout, že podle 15. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se šetřením potvrdilo, že druhy spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, které spadají pod kódy KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30 a 7318 15 51, se ve Společenství vyrábějí. Z toho plyne, že výrobci ve Společenství zařazení do vzorku i) vlastní strojní zařízení na výrobu těchto ostatních typů spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli a ii) s ohledem na tyto druhy čelí konkurenci dotyčných dumpingových výrobků. Informace týkající se některých objednávek, které nemohly být výrobním odvětvím Společenství dodány, se vztahují k období nespadajícímu do období šetření a neměly by se obvykle podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení brát v úvahu. Tato skutečnost každopádně nedokládá, že výrobní odvětví Společenství tyto výrobky nevyrábí. Kromě toho se šetřením zjistilo, že v případě neexistence nekalé dumpingové soutěže z dotčených zemí by výrobní odvětví Společenství mohlo zvýšit výrobu a naplnit poptávku po těchto předmětech. V této souvislosti by se mělo vzít v úvahu, že výrobní odvětví Společenství má významnou volnou kapacitu (viz tabulka před 127. bodem odůvodnění v prozatímním nařízení). V důsledku toho nemohla být žádost dovozců přijata.

(16)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci žádali o omezení definice výrobku na kódy KN 7318 12 10 (ostatní vruty z korozivzdorné oceli), 7318 15 30 (šrouby a svorníky bez hlav z korozivzdorné oceli) a 7318 15 61 (šrouby z korozivzdorné oceli se šestihrannou hlavou). Za tímto účelem tvrdili, že matice (kód KN 7318 15 70) ani závitořezné šrouby, šrouby se zářezem a příčným vybráním z korozivzdorné oceli (kódy KN 7318 14 10 a 7318 15 51) by se neměly považovat za jedinou kategorii výrobků společně s ostatními spojovacími prostředky, které jsou předmětem šetření, z důvodu údajných i) rozdílných fyzikálních vlastností, povahy a kvality těchto spojovacích prostředků, ii) rozdílného konečného použití, iii) rozdílného vkusu a zvyklostí spotřebitelů a iv) různých kódů KN, které mají, podle jejich názoru, dokazovat, že svorníky a šrouby nepředstavují jedinou kategorii výrobků.

(17)

V tomto případě šetření prokázalo, že všechny druhy posuzovaných spojovacích prostředků mají z pohledu uživatele podobné základní fyzikální a technické vlastnosti a použití, tj. jedná se o bodce z korozivzdorné oceli se závitem, které se používají na spojování předmětů pomocí otáčení upevňovacího zařízení. Všechny tyto spojovací prostředky spadají proto pod stejné čtyřčíselné označení kombinované nomenklatury. V důsledku toho musela být žádost o další vymezení definice výrobku zamítnuta.

(18)

Vzhledem k tomu, že žádné další připomínky nebyly předloženy, potvrzují se závěry týkající se dotyčného výrobku a obdobného výrobku uvedené v 10. až 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Po uložení prozatímních opatření vyvážející výrobci v Tchaj-wanu, výrobci a dovozci ve Společenství nepředložili žádné připomínky k výběru vzorku. Potvrzují se závěry uvedené v 19. až 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Po uložení prozatímních opatření nebyly předloženy žádné nové připomínky týkající se zacházení jako v tržní ekonomice. Potvrzují se závěry uvedené v 33. až 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce ve Vietnamu vyjádřil své zklamání ze zamítnutí své žádosti o udělení individuálního zacházení, ačkoli při šetření spolupracoval. Uvedl také, že zamítnutí jeho žádosti o udělení individuálního zacházení, jakož i žádostí dvou dalších vietnamských vývozců, vedlo k uložení stejného prozatímního antidumpingového cla z dovozu všech vyvážejících výrobců ve Vietnamu.

Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dotčená společnost nebyla schopna doložit, že splnila podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro udělení individuálního zacházení. Kromě toho nebyl předložen žádný argument nebo důkaz, který by tento závěr změnil, a proto se na Vietnam jako celek použil čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. To znamená, že totéž opatření se vztahuje na veškeré vyvážející výrobce ve Vietnamu.

(22)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se závěry týkající se individuálního zacházení uvedené v 55. až 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(23)

Za účelem stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, kterým nebylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice, byl za srovnatelnou třetí zemi s tržní ekonomikou zvolen Tchaj-wan. Po uložení prozatímních opatření nevznesla žádná strana žádné připomínky ke stanovení běžné hodnoty ve srovnatelné zemi. Proto se potvrzují závěry uvedené v 62. až 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

Čtyři thajští vyvážející výrobci namítli, že prodejní, správní a režijní náklady a zisky realizované domácím prodejem v jiné zemi, v tomto případě v Tchaj-wanu, se nemohou použít pro výpočet běžné hodnoty. Jak je však uvedeno v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tito vyvážející výrobci nezaznamenali v běžném obchodním styku reprezentativní prodeje obdobného výrobku nebo jiných výrobků ve stejné obecné kategorii. Proto bylo potřeba spolehnout se na jinou přiměřenou metodu výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů a zisků, jak stanovuje čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. V tomto ohledu se považovalo za nejpřiměřenější metodu použití tchajwanských prodejních, správních a režijních nákladů a zisků, a to z důvodu i) reprezentativního domácího trhu obdobného výrobku v Tchaj-wanu z hlediska objemu, z důvodu soutěže z hlediska cen a ii) vzhledem ke skutečnosti, že tchajwanské výrobní odvětví spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli ovládá většinu výrobců spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli ve všech prošetřovaných zemích, včetně některých výrobců v Thajsku (viz 71. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Nebyly poskytnuty žádné informace, které by prokazovaly, že by takto použitý zisk přesahoval zisky běžně dosahované ostatními vývozci nebo výrobci z prodeje výrobků stejné obecné kategorie v Thajsku.

(25)

Proti použité metodologii pro stanovení běžné hodnoty nebyly vzneseny žádné další připomínky, a proto se metodologie uvedená v 65. až 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

(26)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(29)

Jeden tchajwanský vyvážející výrobce vznesl námitky vůči metodologii použité pro stanovení běžné hodnoty, jak je uvedena v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato společnost namítla, že uvedený bod prozatímního nařízení neklasifikoval různé typy dotyčného výrobku v souladu se specifikacemi poskytnutými Komisí, jelikož některé z těchto spojovacích prostředků byly speciální spojovací prostředky. Tato společnost také tvrdila, že během inspekce na místě prostřednictvím výkresů, vzorků a dokumentace o prodeji prokázala specifické vlastnosti svých speciálních spojovacích prostředků vyvážených do Společenství.

(30)

Z důkazů shromážděných během inspekce na místě ve skutečnosti vyplynulo, že tyto výrobky nespadají do kódů KN, jež byly předmětem šetření. Za těchto okolností se považovalo za vhodné nebrat vývoz těchto výrobků v úvahu pro účely tohoto šetření. Závěry týkající se této společnosti, včetně závěrů o běžné hodnotě, jak jsou uvedeny v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vycházejí z ostatního vývozu společnosti, který spadal do popisu dotyčného výrobku.

(31)

S ohledem na běžnou hodnotu svého zbývajícího vývozu společnost navrhla určité úpravy ve výrobních nákladech použitých pro stanovení běžné hodnoty (viz 79. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(32)

Tyto úpravy však vycházely z údajů, které nebyly odevzdány ani jako součást odpovědi na dotazník, ani během inspekce na místě, a nemohly být tudíž ověřeny. Kromě toho tyto úpravy nebyly podloženy žádnými informacemi, které by byly k dispozici v záznamech. V důsledku toho by žádost týkající se výrobních nákladů měla být zamítnuta.

(33)

Další tchajwanský vyvážející výrobce tvrdil, že ve výrobních nákladech a prodejních, správních a režijních nákladech použitých ke stanovení běžné hodnoty došlo ke dvojímu počítání. Tvrdil, že poměr prodejních, správních a režijních nákladů uvedených v tabulce zisků a ztrát a odevzdaných jako součást odpovědi na dotazník nebyl správný a že by se měl použít poměr prodejních, správních a režijních nákladů poskytnutých během inspekce na místě.

(34)

V této souvislosti by se mělo poznamenat, že společnost před inspekcí na místě neprovedla žádnou opravu ve své tabulce zisků a ztrát. Společnost poskytla značně upravenou tabulku prodejních, správních a režijních nákladů v úplně poslední fázi inspekce, kdy již bylo příliš pozdě ji ověřit. V důsledku toho a s ohledem na to, že upravené prodejní, správní a režijní náklady neodpovídaly ostatním ověřeným informacím v záznamech, byla žádost zamítnuta a pro výpočet dumpingu podle ustanovení čl. 6 odst. 8 základního nařízení byla použita data odvozená z tabulky zisků a ztrát odevzdané jako součást odpovědi na dotazník.

(35)

Tentýž tchajwanský vyvážející výrobce tvrdil, že odpadový materiál musí být odečten z nákladů na suroviny. Společnost tvrdila, že jelikož odpad vzniká ve výrobním procesu, mělo by být umožněno, aby příjem z prodeje společnosti vyrovnal výrobní náklady. Neoznámil však výši tohoto příjmu. Příjem z jiných výrobků nebo vedlejších výrobků není v žádném případě relevantní pro výpočet výrobních nákladů na obdobný výrobek, jelikož se nejedná o praxi používanou společností v minulosti při rozvrhování nákladů. Proto by měla být žádost společnosti zamítnuta a prozatímní závěry potvrzeny.

(36)

Jiné připomínky nebyly vzneseny, a proto se závěry uvedené v 77. až 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(37)

Jeden thajský vyvážející výrobce s určitým domácím prodejem podal několik námitek týkajících se výpočtu výrobních nákladů a prodejních, správních a režijních nákladů použitých pro stanovení běžné hodnoty. Dále uvedl, že kdyby byly jeho námitky přijaty, byl by jeho domácí prodej v běžném obchodním styku reprezentativní a mohl by být použit pro stanovení běžné hodnoty v Thajsku.

(38)

Mělo by se poznamenat, že tato společnost poskytla během inspekce na místě několik upravených verzí svých odpovědí na dotazník v rozsahu, který významným způsobem bránil šetření, protože nebylo možno sladit žádnou z odlišných verzí s účty společnosti. Veškeré informace byly nicméně v co nejširším rozsahu přezkoumány v souladu s ustanovením čl. 6 odst. 8 základního nařízení. Poznamenává se, že výrobní náklady, jak je společnost uvedla pro velký počet typů výrobku, a zvláště náklady na suroviny, byly značně podceněny a byly tedy za účelem výpočtu prozatímního dumpingu opraveny. Jelikož společnost neposkytla žádné podložené informace o svých výrobních nákladech, které by vyžadovaly změnu při výpočtu dumpingu, musela být její žádost týkající se výpočtu výrobních nákladů zamítnuta.

(39)

Tento vyvážející výrobce tvrdil, že příjem z prodeje odpadu by měl být odečten z nákladů na suroviny v rámci výrobních nákladů na obdobný výrobek. Žádné příjmy z prodeje odpadu však nebyly v tabulce zisků a ztrát společnosti uvedeny. Příjem z jiných výrobků nebo vedlejších výrobků není v žádném případě relevantní pro výpočet výrobních nákladů na obdobný výrobek, jelikož se nejedná o praxi běžně v minulosti společností používanou při rozvrhování nákladů.

(40)

Co se týče námitky vyvážejícího výrobce týkající se použití odlišné úrovně prodejních, správních a režijních nákladů, bylo stanoveno, že i kdyby byla námitka přijata, nevedlo by to k situaci, kdy by domácí prodej společnosti mohl být použit jako základ pro stanovení běžné hodnoty, protože tento domácí prodej nebyl uskutečněn v běžném obchodním styku.

(41)

V důsledku toho by námitky týkající se odpadu a prodejních, správních a režijních nákladů měly být zamítnuty a závěry uvedené v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(42)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(43)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 82. až 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se stanovení vývozní ceny podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení pro všechny dotčené země.

(44)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se metodologie a závěry uvedené v 92. a 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny.

(45)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ke stanovení dumpingového rozpětí, potvrzuje se metodologie uvedená v 94. až 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(46)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před proclením jsou:

(47)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou:

(48)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky k výpočtu prozatímního dumpingového rozpětí pro dva spolupracující vyvážející výrobce v Malajsii, potvrzují se závěry uvedené v 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V důsledku toho a vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn žádný dumping s ohledem na malajsijské vyvážející výrobce, řízení týkající se dovozu dotyčného výrobku z Malajsie by mělo být zastaveno.

(49)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky k situaci týkající se Filipín, nebylo stanoveno žádné dumpingové rozpětí. V důsledku toho, jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, řízení týkající se dovozu dotyčného výrobku z Filipín by mělo být zastaveno.

(50)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky vůči výpočtu prozatímních dumpingových rozpětí pro Tchaj-wan, jak je uvedeno v 106. až 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou:

(51)

Jeden thajský vyvážející výrobce vznesl námitky týkající se výpočtu svého individuálního dumpingového rozpětí s ohledem na klasifikaci typu výrobku, množství výroby a použití různých tříd korozivzdorné oceli.

(52)

Tyto námitky byly přezkoumány na základě ověřených informací, přičemž byly provedeny určité opravy, které vedly ke stanovení upraveného individuálního dumpingového rozpětí pro tohoto vyvážejícího výrobce. Jelikož základem pro stanovení dumpingového rozpětí pro všechny nespolupracující thajské vývozce byla úroveň nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného pro spolupracujícího thajského vývozce, zbytkové dumpingové rozpětí bylo odpovídajícím způsobem upraveno.

(53)

V důsledku toho konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou:

(54)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky k výpočtu prozatímního dumpingového rozpětí pro Vietnam, jak je uveden v 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, konečné dumpingové rozpětí pro společnosti ve Vietnamu vyjádřené jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením se potvrzuje na hodnotě 7,7 %.

(55)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci vznesli námitku proti metodologii použité pro analýzu stanovené ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. proti tomu, že některé údaje byly stanoveny pouze pro výrobce ve Společenství zařazené do vzorku (ceny transakcí, investice a návratnost investic, platy, ziskovost, peněžní tok a schopnost získat kapitál), zatímco další ukazatele (tržní podíl, výroba, kapacita a využití kapacity, objem prodeje a prodejní hodnota, růst, zásoby, zaměstnanost a produktivita) dodatečně zahrnovaly údaje jiného výrobce ve Společenství, který společně s výrobci zařazenými do vzorku představuje výrobní odvětví Společenství. Tvrdili, že tento přístup i) není objektivní ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení a že ii) čl. 17 odst. 4 základního nařízení údajně takový přístup nepovoluje.

(56)

V antidumpingových řízeních je běžnou praxí analyzovat činitele újmy pro celé výrobní odvětví Společenství. Avšak v případech, kdy výrobní odvětví tvoří vysoký počet výrobců, uchyluje se k výběru vzorku. Účelem výběru vzorku je zajistit, aby údaje omezeného počtu výrobců byly shromážděny a ověřeny v dané lhůtě. Tyto údaje se týkají činitelů jako ceny, platy, investice, zisk, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získat kapitál, kdy by bylo ověření údajů pro celé výrobní odvětví v dané lhůtě reálně neproveditelné. Údaje pro jiné činitele, jako jsou podíl na trhu, objem prodeje a výroba, jsou obvykle okamžitě dostupné pro celé výrobní odvětví. Kdyby analýza újmy byla založena pouze na údajích výrobců zařazených do vzorku, použitelné údaje ostatních výrobců by byly ignorovány, což by vedlo k neúplnému posouzení. Proto v zájmu co nejúplnějšího posouzení v dané lhůtě byly údaje získané od výrobců zařazených do vzorku a ověřené pro účely stanovení trendů všech činitelů újmy doplněny o informace týkající se celého výrobního odvětví.

(57)

Jiné připomínky týkající se výroby Společenství a definice výrobního odvětví nebyly vzneseny, a proto se potvrzují závěry uvedené v 111. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci tvrdili, že thajský dovoz neměl být posuzován společně s dumpingovým dovozem spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z ČLR, Indonésie, Tchaj-wanu a Vietnamu kvůli údajné neexistenci soutěže s dovozem z uvedených zemí ve smyslu objemu, průměrné ceny a podílu na trhu. Zdůraznili, že v roce 2002 objem thajského dovozu na trhu klesl o 29 % a jeho tržní podíl o 35 %, zatímco již v roce 2002 lze sledovat nárůst s ohledem na ostatní dotčené země. Kromě toho podotkli, že od roku 2003 průměrné thajské dovozní ceny stouply o 2 %.

(59)

Je třeba připomenout, že dumpingová rozpětí stanovená v souvislosti s dovozem z každé dotčené země nejsou zanedbatelná, jak je definováno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení, tj. představují 2 %, a objem dovozu z každé dotčené země je nad hranicí 1 % tržního podílu stanovenou v čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Kromě toho je vhodné poznamenat, že analýza by se neměla zaměřit pouze na rok 2002, ale na celkový stav během posuzovaného období, tj. od roku 2001 do období šetření. Objem thajského dovozu a podíl na trhu ve skutečnosti celkově výrazně stoupl, zatímco jejich ceny značně klesly. V důsledku toho je celkový charakter thajského dovozu v souladu s trendy stanovenými pro všechny dotčené země. Kromě toho se připomíná, že spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli dovezené z dotčených zemí byly ve všech ohledech obdobné, jsou vzájemně zaměnitelné a prodávané na trhu Společenství prostřednictvím srovnatelných prodejních kanálů a za podobných obchodních podmínek a představují konkurenci spojovacím prostředkům a jejich částem z korozivzdorné oceli vyrobeným ve Společenství. Proto se v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení potvrzuje, že souhrnné posouzení účinků dumpingového dovozu dotyčného výrobku je vhodné.

(60)

Žádné další připomínky týkající se analýzy situace na trhu Společenství nebyly vzneseny, a proto se potvrzují závěry uvedené v 115. až 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Po uložení prozatímních opatření nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se výroby, kapacity, využití kapacity, objemu prodeje, prodejních cen, podílu na trhu, růstu, zásob, zaměstnanosti, produktivity, velikosti dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu výrobním odvětvím Společenství. Proto se potvrzují závěry uvedené ve 127. až 133., 137., 142., 143., 145. a 146. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci namítli, že ziskovost výrobců ve Společenství zařazených do vzorku se zlepšila a neodrážela žádnou újmu. Dále tvrdili, že výrobní odvětví Společenství nedosáhlo minimálního ziskového rozpětí 5 %, které se považovalo za odpovídající a dosažitelné v případě absence dumpingu z důvodu investic výrobců ve Společenství zařazených do vzorku v letech 2002 a 2003. Tvrdili také, že by se neměla zohledňovat skutečnost, že výrobní odvětví Společenství těžilo z nízkých cen korozivzdorné oceli, protože toto by se mělo považovat za normální tržní situaci, ze které těžily všechny subjekty.

(63)

Je třeba připomenout, že, jak je stanoveno ve 149. a 150. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ziskovost nebyla jediným činitelem ani centrálním činitelem prokazujícím v tomto případě újmu. Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení nepředstavoval žádný jednotlivý činitel ani skupina činitelů stanovených v uvedeném článku nezbytně rozhodující vodítko k stanovení stavu výrobního odvětví Společenství. Investice byly nutné k zajištění konkurenceschopnosti, jak je uvedeno ve 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, takže těmto investicím nelze přisoudit žádný negativní dopad na ziskovost. Kromě toho, jak je uvedeno ve 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pozitivní účinek stoupajících cen korozivzdorné oceli během období šetření na ziskovost výrobců ve Společenství byl přísně dočasný a byl činitelem, který mohl zvýhodnit ostatní hospodářské subjekty jen na krátkou dobu.

(64)

Tvrzení, že situace týkající se ziskovosti neodráží újmu, musí být tedy zamítnuto a závěry uvedené v 134. až 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzeny.

(65)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci podotkli, že stoupající investice, návratnost investic, peněžní tok, jakož i schopnost získat kapitál neukazovaly na újmu.

(66)

Jak je uvedeno ve 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, mělo by se připomenout, že činitelé „investice“ a „schopnost získat kapitál“ se nepovažovaly za činitele prokazující v posuzovaném období újmu.

(67)

Avšak co se týče návratnosti investic, je potřeba vnímat celkové zlepšení v posuzovaném období v kontextu i) dočasné a výjimečné povahy situace týkající se ziskovosti výrobců ve Společenství zařazených do vzorku během období šetření, jak byla uvedena ve 136. a 139. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a ii) zvýšeného využití pronajatého strojního zařízení, což nebylo považováno za investici. Pronajaté výrobní prostředky nebyly do investic zahrnuty, avšak jejich zvýšené využití přispělo k dosaženým ziskům. Tyto dva důvody vysvětlují uměle vyvolaný vysoký nárůst návratnosti investic v období šetření.

(68)

Co se týče peněžního toku, skutečností zůstává, že v průběhu posuzovaného období se jeho vývoj zhoršil o 36 %, což jasně prokazuje újmu v posuzovaném období. V důsledku toho se potvrzují závěry uvedené ve 138. až 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci dále namítli, že 10 % nárůst nákladů práce na zaměstnance v posuzovaném období neprokazuje v tomto případě újmu.

(70)

Připomíná se, že předběžné závěry o újmě s ohledem na platy připustily, že nárůst platů odrážel odměny za zvýšení produktivity a kompenzaci inflace. Skutečností však zůstává, že zaměstnanost se snížila v posuzovaném období o 5 %, což bylo posouzeno jako příznak újmy. V důsledku toho by měly být potvrzeny závěry uvedené ve 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(71)

Závěry uvedené ve 147. až 150. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se souhrnně potvrzují. Negativní ukazatelé trendů (výrazné ztráty podílu na trhu, růst, pokles zaměstnanosti, neuspokojivé zvýšení ziskovosti/návratnosti investic a peněžní tok) celkově výrazně převažují nad pozitivními trendy (malý nárůst výroby a objemu prodeje, snížení zásob, pokračující investice, snížení nákladů práce z absolutního hlediska a schopnost získat kapitál).

(72)

Thajští vyvážející výrobci a jedno sdružení dovozců předložili připomínky k předběžné analýze příčinných souvislostí s ohledem na určité činitele, které jsou uvedeny níže. Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, závěry uvedené v prozatímním nařízení, které se týkají dumpingového dovozu (152. bod odůvodnění prozatímního nařízení), dopadu dovozu z jiných třetích zemí (153. až 159. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a vývoje spotřeby na trhu Společenství (160. bod odůvodnění prozatímního nařízení), se potvrzují.

(73)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci a jeden dovozce a jeho sdružení se zaměřili na dopad devalvace amerického dolaru vůči euru, zejména během roku 2003, ze které, jak tvrdili, těžil čínský a thajský vývoz do Společenství. Tvrdili, že snížení cen a následný účinek působící újmu výrobnímu odvětví Společenství by se alespoň částečně neměly připisovat dumpingovým praktikám vývozců v ČLR a Thajsku, ale vývoji směnného kurzu (zejména v případě ČLR z důvodu závislosti renminbi/americký dolar).

(74)

Nejdříve se poznamenává, že nejsou známy fakturované měny všech vývozních operací z dotčených zemí. Proto nelze odhadnout účinek fluktuace směnných kurzů. Kromě toho, co se týče újmy, bez ohledu na to, zda nízké dovozní ceny souvisí nějakým způsobem s pohyby měny, se pro stanovení míry cenového podbízení a následného dopadu na výrobní odvětví Společenství používají skutečné dovozní ceny v období šetření. Rozpětí cenového podbízení byla shledána významnými (viz 125. a 126. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(75)

S ohledem na výše uvedené musí být tvrzení týkající se možného účinku pohybů směnného kurzu zamítnuto.

(76)

Thajští vyvážející výrobci dále konstatovali, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, je třeba připsat nedostatečné konkurenceschopnosti plynoucí z údajně zastaralých výrobních zařízení.

(77)

Je přesto třeba poznamenat, že výrobní odvětví Společenství neustále v posuzovaném období investovalo na výměnu zastaralého strojního zařízení a na udržení dobrého technického stavu svých výrobních zařízení. Neexistuje proto žádný zastaralý nekonkurenceschopný výrobní postup, který by mohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a jeho účinkem působícím újmu výrobnímu odvětví Společenství. Toto tvrzení by tedy mělo být zamítnuto a závěry uvedené ve 161. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se konkurenceschopnosti výrobního odvětví Společenství se potvrzují.

(78)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci také namítli, že újma mohla být způsobena nestabilními tržními podmínkami. V této souvislosti se odvolávají na dočasná zvýšení cen oceli a vyjednávací sílu velkých zákazníků.

(79)

Poznamenává se však, že dočasná zvýšení cen oceli nezpůsobila výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku žádnou újmu. Byla pro ně naopak přínosem, jelikož došlo k dočasnému zvýšení ziskovosti. S ohledem na dopad velkých zákazníků se poznamenává, že nekalá soutěž ve formě dumpingového dovozu významným způsobem přispívá ke zvýšení jejich vyjednávací síly. Lze tedy sledovat přímou souvislost mezi dovozem z dotčených zemí a chováním dovozců/distributorů. Celkově tedy podmínky na trhu Společenství nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(80)

Souhrnně lze říci, že na základě zhodnocení výše uvedených připomínek k příčinným souvislostem a z důvodů uvedených ve 151. až 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje, že žádný jiný činitel nenarušil příčinnou souvislost mezi souhrnným dovozem z pěti dotčených zemí a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(81)

Několik dovozců/distributorů a thajských vyvážejících výrobců tvrdilo, že opatření nemusí být v zájmu Společenství.

(82)

Dovozci/distributoři poznamenali, že opatření budou mít přímý dopad na jejich zisková rozpětí, protože nebudou moci přenést náklady plynoucí z opatření na své zákazníky prostřednictvím vyšších cen.

(83)

V prvé řadě tyto strany svá tvrzení nepodložily. Kromě toho, jak již bylo uvedeno v prozatímním nařízení, neexistují žádné údaje o tom, že by antidumpingová opatření mohla vystavit hospodářskou životaschopnost dovozců/distributorů riziku. Jejich zisková rozpětí byla navíc v posuzovaném období nad ziskovostí výrobního odvětví Společenství. Potvrzuje se tudíž, že nad veškerými výhodami, které mohou dovozci/distributoři získat z neuložení antidumpingových opatření, převažuje zájem výrobního odvětví Společenství, aby nekalé a újmu působící obchodní praktiky dotčených zemí byly napraveny. Závěry uvedené ve 164. až 170. bodě odůvodnění prozatímního nařízení by tedy měly být potvrzeny.

(84)

Thajští vyvážející výrobci vznesli připomínku, že uložením opatření se zvýší náklady evropského automobilového průmyslu, což není v zájmu Společenství. Tento údajný dopad na uživatele však nedoložili. Na základě dostupných informací, tj. na základě odpovědi jednoho uživatele, výrobce železničních vozů, by dopad opatření na uživatele byl zanedbatelný. Závěry uvedené ve 173. a 174. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se zájmů uživatelů a spotřebitelů by tedy měly být potvrzeny.

(85)

Po přezkoumání různých zájmů se z důvodů uvedených ve 163. až 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje, že z hlediska celkového zájmu Společenství žádný zájem nepřevažuje nad zájmem výrobního odvětví Společenství uložit opatření s cílem vyloučit účinky narušující obchod způsobené dumpingovým dovozem.

(86)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství se má za to, že je vhodné uložit konečná antidumpingová opatření, aby bylo zabráněno další újmě, která by byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem. V zájmu stanovení míry těchto opatření byla zohledněna dumpingová rozpětí zjištěná během období šetření a částka cla, která je nezbytná k odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(87)

Nezbytný nárůst cen pro odstranění újmy byl stanoven na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny dotyčného výrobku každé společnosti a ceny obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nezpůsobuje újmu. Rozdíl cen byl vyjádřen jako procentní podíl dovozní hodnoty CIF.

(88)

Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána sečtením vážených výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství a ziskového rozpětí 5 %. Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se toto rozpětí jako ziskové rozpětí, kterého by mohlo výrobní odvětví Společenství dosáhnout v případě absence dumpingového dovozu. Odráží dosažitelné ziskové rozpětí podobných skupin výrobků výrobního odvětví Společenství, které nejsou postiženy nekalou soutěží, tj. spojovacích prostředků, které nespadají pod kódy KN definice výrobku, které jsou předmětem tohoto šetření.

(89)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo z dovozu spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli z Čínské lidové republiky, Indonésie, Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu.

(90)

S ohledem na úroveň cla v případě dvou spolupracujících vyvážejících výrobců (jeden v Tchaj-wanu a jeden v ČLR) byla úroveň odstraňující újmu shledána nižší než dumpingové rozpětí. V těchto případech by měla být úroveň cla omezena na úroveň odstraňující újmu. Ve všech ostatních případech by měla být úroveň cla stanovena na úrovni dumpingového rozpětí zjištěného podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení.

(91)

S ohledem na výše uvedené by měly být konečné celní sazby následující:

(92)

Thajští vyvážející výrobci upozornili na článek 15 antidumpingové dohody WTO, která stanovuje, že při zvažování uložení antidumpingových opatření je třeba věnovat zvláštní pozornost zvláštní situaci rozvojových zemí. Nebylo však doloženo, že by daný případ ovlivňoval základní zájmy Thajska, jak stanovuje toto ustanovení. Za těchto okolností se považuje za vhodné uložit antidumpingové clo z dovozu z Thajska podle výše uvedených sazeb.

(93)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výhradně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyrobených uvedenými společnostmi a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název není konkrétně uveden v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými subjekty, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celní sazbě uplatňované na „všechny ostatní společnosti“.

(94)

Každá žádost o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po ustavení nových výrobních nebo prodejních subjektů) se zasílá Komisi (3) se všemi důležitými informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejícími např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude potom případně pozměněno prostřednictvím aktualizace seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb.

(95)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a s ohledem na úroveň újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nutné, aby výše cla zajištěná prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, tj. nařízením (ES) č. 771/2005, byla s konečnou platností vybírána do výše cla uložené s konečnou platností tímto nařízením. V případě vyvážejících výrobců, jejichž konečné clo je nižší než prozatímní clo, by měly být prozatímně zajištěné částky přesahující konečné clo uvolněny,

19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/14

(1)

V návaznosti na šetření (dále jen „předchozí šetření“) změnila Rada nařízením (ES) č. 969/2000 (2) opatření, která byla nařízením (EHS) č. 3068/92 (3) původně uložena na dovoz chloridu draselného pocházejícího mimo jiné z Ruska (dále jen „stávající opatření“).

(2)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (4) zahájila Komise z vlastního podnětu v březnu 2004 částečný prozatímní přezkum stávajících opatření za účelem přezkoumání, zda je nutné je s ohledem na rozšíření Evropské unie na 25 členských států ze dne 1. května (dále jen „rozšíření“) změnit.

(3)

Z výsledků částečného prozatímního přezkumu vyplynulo, že v zájmu Společenství je zajistit přechodné úpravy stávajících opatření, aby se ihned po rozšíření předešlo náhlému a výrazně nepřiznivému dopadu na dovozce a uživatele v deseti nových členských státech.

(4)

V květnu 2004 přijala Komise za tímto účelem nařízením Komise (ES) č. 1002/2004 (5) závazky od dvou vyvážejících výrobců z Ruska, jmenovitě od společností JSC Silvinit a JSC Uralkali, na dobu jednoho roku. V červnu 2005 byly nařízením (ES) č. 858/2005 (6), jež pozbývá platnosti dne 13. dubna 2006, přijaty od těchto dvou vyvážejících výrobců z Ruska nové závazky. Kromě toho, aby mohlo být poskytnuto osvobození od antidumpingového cla, které ukládá nařízení (EHS) č. 3068/92 o dovozech uskutečněných na základě podmínek stanovených závazky, bylo nařízení (EHS) č. 3068/92 změněno nařízením (ES) č. 992/2004 (7).

(5)

Je třeba upozornit na to, že veškeré odkazy na „Společenství“ nebo „Společenství 15 členských států“ v tomto nařízení se vztahují, není-li určeno jinak, na Společenství bezprostředně před rozšířením.

(6)

V lednu 2004 byly doručeny samostatné žádosti od společností JSC Silvinit a JSC Uralkali (dále jen „žadatelé“) o individuální částečný prozatímní přezkum stávajících opatření podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(7)

Žadatelé uvedli a předložili dostatečný přímý důkaz, že srovnání běžné hodnoty založené na jejich vlastních nákladech/domácích cenách a jejich vývozních cenách do Společenství povede k odstranění dumpingu. Proto pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni, založené na dříve stanovené úrovni dumpingu, již není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(8)

Komise po konzultaci s poradním výborem uznala, že pro zahájení částečných prozatímních přezkumů existují postačující důkazy, a zveřejnila proto oznámení o zahájení a zahájila šetření (8).

(9)

Šetření s omezením na dumping se týkalo období od 1. dubna 2003 do 30. března 2004 (dále jen „období šetření“).

(10)

Komise oficiálně informovala zástupce vyvážející země, žadatele a výrobní odvětví Společenství o zahájení prozatímních přezkumů a dala všem přímo dotčeným stranám příležitost písemně předložit své připomínky a požádat o slyšení. Komise rovněž zaslala žadatelům dotazníky. Odpovědi na dotazníky přišly od žadatelů a od jednoho vyvážejícího hospodářského subjektu z Ruska ve spojení s jedním žadatelů.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné k určení dumpingu, a přešetřila odpovědi na dotazník v prostorách těchto společností:

(12)

Jedná se o stejný výrobek jako v předchozím šetření, tj. chlorid draselný (dále jen „potaš“ nebo KCl), obecně používaný jako zemědělské hnojivo přímo, ve směsi s jinými hnojivy nebo po zpracování v komplexním hnojivu nazývaném hnojivo NPK (dusík, fosfor, draslík). Obsah draslíku je proměnlivý a vyjadřuje se jako procento hmotnosti oxidu draselného (K2O) v sušině. Rovněž se používá jako surovina pro výrobu některých průmyslových a farmaceutických výrobků.

(13)

Potaš se obecně uvádí na trh ve standardní formě/prášku („standardní potaš“) nebo v jiné než standardní formě, která obsahuje též granulovanou formu („granulovaná potaš“). Výrobek je obecně řazen do tří základních kategorií podle obsahu K2O, konkrétně:

(14)

Je třeba připomenout, že při předcházejícím šetření bylo zjištěno, že některé dovážené speciální směsi s neobvykle vysokým obsahem potaše, které nepatří do výše uvedených kódů KN pro potaš, by se též měly považovat za dotyčný výrobek. Dospělo se totiž k závěru, že tyto směsi vykazují stejné fyzikální i chemické vlastnosti a mají stejné využití jako základní kategorie uvedené výše. Proto byly takové směsi kódů KN ex 3105 20 10, ex 3105 20 90, ex 3105 60 90, ex 3105 90 91 a ex 3105 90 99 rovněž zahrnuty do současného šetření a tvoří součást dotyčného výrobku.

(15)

Protože mezi výrobkem vyváženým z Ruska do Společenství a výrobkem vyráběným v Rusku a prodávaným na ruském domácím trhu neexistují rozdíly ve fyzikálních a chemických vlastnostech, bylo stanoveno, že se považují pro účely tohoto šetření za obdobné výrobky.

(16)

Pokud jde o určení běžné hodnoty, bylo nejprve zjišťováno, zda je celkový objem celkového domácího prodeje obdobného výrobku každého z žadatelů reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým objemem vývozu do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se prodej na domácím trhu považoval za reprezentativní, pokud objem prodeje obdobného výrobku každého z žadatelů na domácím trhu představoval nejméně 5 % z jeho celkového objemu vývozu do Společenství během období šetření. Na základě toho bylo zjištěno, že se celkový prodej dotčeného výrobku na domácím trhu u obou žadatelů uskutečnil během období šetření v reprezentativních množstvích.

(17)

Následně byla prostřednictvím definice typů výrobku v souladu s kódy TARIC, podle kterých je výrobek klasifikován (tj. jako standardní kvalita nebo jiná než standardní kvalita, včetně granulované), a prostřednictvím balení nebo formy, ve které je přepravován (tj. jako volně ložený, v pytlích nebo v kontejnerech), provedena analýza s cílem určit, zda je domácí prodej jednotlivých typů výrobku reprezentativní. Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodeje na domácím trhu u daného typu výrobku během období šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku vyváženého do Společenství.

(18)

Výsledkem této analýzy bylo zjištění, že jeden vyvážející výrobce, společnost JSC Silvinit, prodal na domácím trhu v reprezentativním množství pouze jeden typ vyváženého výrobku. O druhém vyvážejícím vývozci, společnosti JSC Uralkali, se zjistilo, že na domácím trhu prodal všechny typy vyvážených výrobků v reprezentativní množství.

(19)

Rovněž proběhlo posouzení, zda prodej jednotlivých typů výrobku na domácím trhu lze považovat za prodej v běžném obchodním styku, a to tak, že se určil podíl ziskového prodeje daného typu nezávislým odběratelům.

(20)

V tomto směru bylo zjištěno, že domácí prodejní ceny nejlépe prodávaného typu výrobku vyváženého do Společenství (dále jen „nejlépe prodávaný vyvážený typ“) společností JSC Uralkali, který tvoří více než 99 % tohoto vývozu, vykazovaly během období šetření neobvyklé tendence. Bylo zjištěno, že během období šetření bylo 77 % domácího prodeje nejlépe prodávaného vyváženého typu uskutečněno jednomu odběrateli v Rusku a že se prodejní cena pro tohoto konkrétního odběratele v průběhu jednoho měsíce uprostřed období šetření více než zdvojnásobila. Cena za stejný typ výrobku rostla zároveň i pro ostatní domácí odběratele, ale pouze o rozpětí okolo 40 %. Přezkoumání růstu cen dalších typů potaše prodávaných na domácím trhu prokázalo podobné zvýšení cen o přibližně 40 % během období šetření.

(21)

S ohledem na tuto zvláštní situaci na trhu, pokud jde o tvorbu cen pro klíčový typ výrobku s cílem vypočítat dumpingové rozpětí, se má za to, že takový prodej podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení nepřipouští přiměřené srovnání. Vzhledem k významu takového prodeje v rámci objemu domácího prodeje daného typu a významu tohoto typu pro celkový objem vývozu potaše, kterou dotčená společnost vyváží do Společenství, se považuje za přiměřené tento určitý prodej danému odběrateli nezohledňovat. Zbývající domácí prodej tohoto typu výrobku jiným odběratelům nedosáhl 5 % hranice, která je považována za nezbytnou, aby mohl být označen za reprezentativní. Z tohoto důvodu byla běžná hodnota pro tento typ výrobku vypočtena na základě výrobních nákladů dotčeného vyvážejícího výrobce, ke kterým byla připočtena přiměřená částka na prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku byla v souladu s první větou čl. 2 odst. 6 základního nařízení založena na aktuálních údajích týkajících se výroby a prodeje obdobného výrobku vyvážejícího výrobce, kterého se šetření týká, v běžném obchodním styku.

(22)

Společnost JSC Uralkali vyjádřila názor, že zmíněná „zvláštní situace na trhu“ podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení se nevztahuje na prodej dotčeného výrobku danému odběrateli, a proto měla být pro určení běžné hodnoty použita cena dotčeného typu výrobku na domácím trhu. V tomto směru byl vznesen argument i), že čl. 2 odst. 3 základního nařízení by se nepoužil v případě „uměle vysokých cen“ a ii), že zvláštní podmínky, které platily pouze pro jednoho určitého zákazníka, nemohou vytvořit „zvláštní situaci na trhu“ pro ruský domácí trh jako celek. Kromě toho bylo uvedeno, že dané ceny byly výsledkem „tržních sil“ a odrážely „aktuální situaci na trhu“.

(23)

S ohledem na výše uvedené je třeba zmínit, že zvláštní situace na trhu, na které se odkazuje v čl. 2 odst. 3 základního nařízení, netvoří vyčerpávající výčet a že zvláštnost trhu je třeba posuzovat, mimo jiné, ve světle cenových změn a tendencí a nejen na základě absolutní úrovně cen. V tomto případě nebyl jak prodej za nízké ceny, tak ani prodej za ceny vysoké při výpočtu zohledňován, jelikož neodrážel trvalou úroveň cen a zároveň se nezdálo, že by tyto ceny odrážely působení tržních sil, neboť u žádných dalších typů výrobku nebo jiných zákazníků společnosti JSC Uralkali nebyly podobné tendence zjištěny. Ustanovení čl. 2 odst. 3 základního nařízení rovněž stanoví, že běžná hodnota může být početně zjištěna v situacích kdy „ … tyto prodeje nepřipouštějí z důvodu zvláštní situace na trhu přiměřené srovnání…“. To jasně povoluje, aby ve stávající situaci nebyl jako základ pro určení běžné hodnoty zohledněn takový prodej odběrateli, o němž se má za to, že nepřipouští přiměřené srovnání. Tento závěr se nevztahuje na ruský trh jako celek, ale především na zmíněný prodej uskutečněný společností JSC Uralkali.

(24)

Pokud jde o společnost JSC Silvinit, jejíž objem prodeje jednoho typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující jednotkové náklady představuje více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu a zároveň vážený průměr cen daného typu je roven nebo přesahuje upravené jednotkové náklady, je běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen všech prodejů daného typu výrobku na domácím trhu uskutečněných během období šetření, bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový či nikoli.

(25)

Druhý typ výrobku společnosti JSC Silvinit se prodával za domácí cenu v množství nepostačujícím pro to, aby bylo možno stanovit odpovídající základ pro určení běžné hodnoty, a musela být tedy použita jiná metoda. V tomto případě byla použita početně zjištěná běžná hodnota podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Běžná hodnota byla stanovena jako součet upravených jednotkových nákladů vyváženého typu, upravený o přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a o přiměřený zisk, a to na základě skutečných údajů ohledně výroby a prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku šetřeným vyvážejícím výrobcem podle první věty čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(26)

Společnost JSC Uralkali tvrdila, že ziskové rozpětí použité pro stanovení běžné hodnoty řádně nezohlednilo úpravy cen plynu, jelikož zisky použité pro početně zjištěné běžné hodnoty byly odvozeny z účetnictví společnosti před úpravami. Toto zdůvodnění však nemohlo být přijato, protože v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení by se početně zjištěná běžná hodnota měla stanovit na základě skutečných částek zisku, které společnost zaznamenala na domácím trhu.

(27)

Pokud jde o náklady na energie, jako jsou elektřina a plyn, které se používají při těžbě a výrobních procesech dotčeného výrobku, šetření dospělo k závěru, že zmíněné náklady tvoří významnou část celkových nákladů na výrobu potaše nejen v Rusku, ale i v ostatních výrobních zemích. V tomto ohledu se vyjádřilo výrobní odvětví Společenství ve smyslu, že náklady na energie na jednotku elektřiny a plynu, které ruské společnosti platí dodavatelům služeb, neodráží přiměřeně skutečné výrobní náklady na zakoupenou elektřinu a plyn.

(28)

S přihlédnutím k těmto tvrzením bylo v tomto případě rovněž považováno za vhodné porovnat jednotkové náklady žadatelů na nákup energií s náklady jiných předních výrobců potaše, kteří využívají srovnatelné výrobní metody, mají podobnou úroveň výstupu a srovnatelné přírodní výhody. Jelikož v Rusku nejsou žádní další výrobci potaše, byly tyto informace vyžádány a získány od předního výrobce potaše v Kanadě.

(29)

Poskytnuté údaje ukázaly, že energetické požadavky kanadského výrobce byly podobné požadavkům žádajících ruských výrobců a že elektřina a plyn zakoupené touto společností pochází z domácích hydroelektrických zdrojů a hlavních plynových nalezišť stejně jako elektřina a plyn používané ruskými společnostmi. Ze srovnání vyplynulo, že jednotkové náklady na elektřinu, které vydává kanadský výrobce, nejsou příliš odlišné od nákladů ruských výrobců.

(30)

Pokud jde o dodávky plynu, bylo na základě údajů ze zveřejněné výroční zprávy za rok 2003 společnosti OAO Gazprom, ruského dodavatele plynu (jehož regionální distributor byl rovněž dodavatelem pro dané vyvážející výrobce), zjištěno, že domácí cena plynu účtovaná těmto dvěma ruským výrobcům byla ve srovnání s vývozní cenou z Ruska přibližně pětinová. Stejná zpráva jasně uvádí, že „společnost OAO Gazprom nevykázala na domácím trhu žádný zisk“. Přestože nejsou oficiálně k dispozici informace o ziskovosti ruských cen plynu na domácím trhu, poukazují tisková vyjádření zdrojů blízkých ruské vládě, jakož i údaje získané ze zdrojů specializovaných na informace o trhu a z vládních internetových stránek jasně na to, že ceny plynu účtované domácím odběratelům byly hluboko pod úrovní úhrady nákladů. Mimo to platili ruští výrobci za plyn cenu značně nižší než výrobci kanadští.

(31)

S ohledem na výše uvedené bylo poukázáno na to, že ceny účtované ruským dodavatelem plynu ruským výrobcům potaše během období šetření nemohly odpovídajícím způsobem odrážet náklady spojené s výrobou plynu, pokud se porovnají s vývozní cenou plynu z Ruska a s cenou, kterou účtuje kanadský dodavatel plynu přednímu průmyslovému uživateli v Kanadě. Z tohoto důvodu byla v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení provedena úprava výrobních nákladů obou žadatelů. S ohledem na neexistenci jiného přiměřeného základu byla úprava provedena za pomoci informací o vývozní ceně plynu, čistých nákladech na dopravu, vývozním clu, dani z přidané hodnoty a spotřební dani.

(32)

V této souvislosti se jeden z žadatelů vyjádřil ve smyslu, že poplatky za plyn byly v jeho účetních záznamech řádně uvedeny, a podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení tedy není důvod k úpravě. V reakci na tento argument je třeba poznamenat, že není sporu o tom, že by společnost nesprávně účtovala uhrazené fakturované ceny, ale úprava je odůvodněná tím, že cena zakoupeného plynu neodráží odpovídajícím způsobem náklady spojené s výrobou a distribucí plynu.

(33)

Pokud jde o úpravu nákladů na plyn, vyjádřily se ruské úřady v tom smyslu, že Komise nevzala v potaz rozdílné náklady na dopravu plynu, který se prodává na domácím trhu pro průmyslové užití, a plynu prodávaného na vývoz. Je třeba připomenout (viz 31. bod odůvodnění), že srovnání, které vedlo k úpravě, bylo provedeno mezi cenami plynu, jež byly skutečně hrazeny společnostmi, a vývozními cenami, které ruský dodavatel plynu OAO Gazprom účtuje při vývozu z Ruska, čistými náklady na dopravu, vývozním clem, daní z přidané hodnoty a spotřební daní. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(34)

Jeden z žadatelů tvrdil, že měl značně nižší jednotkové výrobní náklady během prvního čtvrtletí 2004 (tj. v posledním čtvrtletí období šetření) v důsledku vyšší efektivity a nižších nákladů na údržbu a že by tyto nižší jednotkové náklady měly tvořit základ výrobních nákladů pro celé období šetření. Této žádosti nebylo vyhověno, jelikož odpovídajícím základem pro určení zmíněných nákladů je celé období šetření a nikoliv jen náklady zaznamenané ve výjimečném, kratším období.

(35)

S ohledem na výrobní náklady vyjádřilo výrobní odvětví Společenství stanovisko, že by odpisy dlouhodobých aktiv měly být pro účely stanovení výrobních nákladů žadatelů založeny na reprodukčních nákladech takových aktiv (např. na nové důlní šachty a strojní zařízení apod.). V tomto ohledu se hovořilo o tom, že odpisy, za jejichž základ se běžně pokládá původní nabývací hodnota dlouhodobých aktiv, by podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení neodrážely odpovídajícím způsobem náklady spojené s výrobou dotčeného výrobku. Z uvedených důvodů se objevil požadavek, aby byla provedena úprava nákladů ruských výrobců směrem vzhůru.

(36)

Pokud jde o tento požadavek, bylo uvedeno, že odpisy založené na nabývací hodnotě a zbytkové životnosti dlouhodobých aktiv se zdají být v souladu a účetními postupy těžebního průmyslu. Aby se tedy dalo určit, zda odpisy zahrnuté v údajích o výrobních nákladech odrážejí odpovídajícím způsobem náklady spojené s výrobou dotčeného výrobku, zaměřilo se šetření na způsob, jakým byly původní hodnoty aktiv stanoveny.

(37)

Inspekce na místě v prostorách ruských výrobců prokázala, že původní hodnota jejich aktiv byla stanovena na základě ocenění provedených během privatizačního procesu, který proběhl v roce 1993. Následně byly tyto hodnoty aktiv v letech 1993 až 1997 zrevidovány v rámci uplatňování „koeficientů pro přecenění“ vydaných ruskou vládou za účelem boje s hyperinflací. Na konci roku 1997 v návaznosti na dekret ruské vlády provedli nezávislí hodnotitelé nezávislá ocenění. Byla přijata tři základní kritéria pro určení hodnot aktiv, jedním z nichž byla reprodukční hodnota aktiv. Výsledek těchto nezávislých hodnocení je uveden v počáteční rozvaze žadatelů z roku 1998.

(38)

Nicméně i přes ocenění původních hodnot směrem vzhůru bylo zjištěno, že se hodnoty aktiv žadatelů vyjádřené jako míra výroby k hodnotě aktiv zdají být stále o mnoho nižší než hodnoty aktiv společností, které jsou součástí výrobního odvětví Společenství, a předního kanadského výrobce s obdobným způsobem těžby a s obdobnou výrobní kapacitou. Takové hodnocení ale nebere v úvahu zastaralost a nižší technologickou úroveň aktiv ruských výrobců, která získali ještě předtím, než v roce 1993 proběhla privatizace.

(39)

Jelikož neexistují žádné hmotněprávní důkazy o tom, že by v účetnictví vyvážejících výrobců nebyly odpisy správně zaznamenány, není v současnosti možné upravit odpisové náklady v údajích o výrobních nákladech, které se používají pro stanovení běžné hodnoty žadatelů.

(40)

Výrobní odvětví Společenství rovněž uvedlo, že by se ve výpočtu výrobních nákladů měly objevit i prostředky spojené s náklady na ochranu životního prostředí srovnatelné s těmi, které vynakládají výrobci ve Společenství. Zjistilo se však, že žadatelé zmíněné náklady vynaložili a zahrnuli je do výpočtu výrobních nákladů. Co se týče otázky, zda by takové náklady měly tvořit srovnatelný podíl a mít podobný rozsah jako náklady výrobců ve Společenství, se dospělo k závěru, že pokud žadatelé plní požadavky ruských úřadů na ochranu životního prostředí a náklady s tím spojené jsou řádně uvedeny v jejich záznamech, není žádné úpravy třeba. A jelikož bylo zjištěno, že to platí pro oba žadatele, nebyl důvod provést úpravu za náklady na ochranu životního prostředí.

(41)

Pokud jde o Silvinit, bylo zjištěno, že většina prodeje potaše této společnosti do Společenství během období šetření byla provedena švýcarské obchodní společnosti, která není ve spojení. Pro účely tohoto šetření a podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly pro výpočet vývozní ceny použity skutečně zaplacené ceny nebo ceny, které má tato obchodní společnost Silvinitu zaplatit.

(42)

Bylo však zjištěno, že byly prostřednictvím ruské obchodní společnosti International Potash Company (dále jen „IPC“), která je se Silvinitem ve spojení, provedeny dvě transakce směřující ke společnosti ve spojení z Belgie, jejíž jméno je Ferchimex AS (dále jen „Ferchimex“) a která dovezenou potaš zpracovala na výrobek, jenž není předmětem šetření. Podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení nemusí být ceny, které IPC účtuje Ferchimexu, zohledněny, pokud nejsou považovány za spolehlivé. V rámci obou transakcí byly ceny účtované Ferchimexu zhruba podobné cenám za stejné typy prodávané nezávislým odběratelům ve Společenství. Navíc se obě transakce týkaly pouze malých množství. Obě byly proto zahrnuty do celkového určení vývozní ceny.

(43)

Pokud jde o Uralkali, bylo zjištěno, že během období šetření byl veškerý prodej potaše této společnosti do Společenství uskutečněn přímo hospodářskému subjektu se sídlem na Kypru, společnosti Fertexim Ltd, který je výhradním distributorem Uralkali. Proto byla vývozní cena pro tento prodej stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které má společnost Fertexim Ltd zaplatit.

(44)

Běžná hodnota a vývozní ceny obou žadatelů byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen.

(45)

Proto tam, kde to přicházelo v úvahu a kde byly poskytnuty ověřené důkazy, byly přiznány příplatky za rozdíly v nákladech na poskytnutí slev, v nákladech na dopravu a pojištění, manipulaci a nakládku a ve vedlejších nákladech, v nákladech na balení a nákladech na poskytnutí úvěru.

(46)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl pro každého vyvážejícího výrobce srovnán vážený průměr běžné hodnoty podle typu výrobku s váženým průměrem vývozních cen všech srovnatelných typů dotčeného výrobku, které se prodávají do Společenství.

(47)

Toto srovnání sice ukázalo existenci dumpingu u obou dotčených společností, avšak na mnohem nižších úrovních, než jaké byly stanoveny dříve. Dumpingová rozpětí, vypočtena jako vážený průměr všech typů vyvážených do Společenství, vyjádřena v procentech z celkové ceny CIF na hranice Společenství před proclením, jsou následující:

(48)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení byla provedena analýza s cílem určit, zda se okolnosti s ohledem na dumping významným způsobem změnily a zda lze některé změny považovat za trvalé. V této souvislosti bylo zjištěno, že změna dumpingových rozpětí vznikla snížením běžných hodnot žadatelů.

(49)

Je třeba poznamenat, že v tomto šetření byla běžná hodnota stanovena na základě nákladů a cen žadatelů. Kromě toho, v rozporu s předchozím šetřením, se v posledních několika letech domácí spotřeba potaše postupně zvyšovala a celkově byly prodejní ceny na domácím trhu pro oba ruské výrobce ziskové.

(50)

Pokud jde o trvalou povahu vývozních cen na trzích jiných než Společenství, ani jeden z žadatelů nebyl schopen dodat podrobné údaje o jednotlivých transakcích na výrobní úrovni. Souhrnné údaje byly nicméně získány od země určení a podle typu výrobku. To bylo uznáno za dostačující pro účely tohoto částečného prozatímního přezkumu, jelikož přesné určení prodejní ceny na takových trzích není povinné. Při nedostatku podrobných informací a s ohledem na i) nejrůznější dodací podmínky v rámci takového prodeje (např. CIF, FOB, FCA apod.), ii) rozdílné logistické režimy a kombinace (např. železniční + námořní, pouze železniční apod.), iii) rozdíly ve vzdálenostech a nákladech na dopravu a manipulaci do různých míst určení v Asii a Jižní Americe nebyla Komise schopna přesně určit prodejní ceny do každé země. I přesto se objevily náznaky, že úroveň prodejních cen na trzích mimo Společenství je s přihlédnutím k nákladům na dopravu srovnatelná s úrovní ve Společenství.

(51)

Při zohlednění všech zmíněných faktorů se považuje za vhodné změnit stávající opatření, která se týkají žadatelů, prostřednictvím snížení dumpingových rozpětí na hodnoty zjištěné tímto šetřením.

(52)

Podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení nesmí být antidumpingové clo vyšší než dumpingové rozpětí, které bylo zjištěno, a musí být nižší než toto rozpětí, pokud takové menší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Vzhledem k tomu, že stávající clo pro žadatele bylo stanoveno na základě dumpingového rozpětí a že nová dumpingová rozpětí jsou nižší než dříve stanovená dumpingová rozpětí, je třeba toto clo upravit vzhledem k novému nižšímu dumpingovému rozpětí, které bylo zjištěno v tomto šetření, konkrétně na 23,0 % pro společnost JSC Silvinit a 12,3 % pro společnost JSC Uralkali.

(53)

Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se dospělo k záměru doporučit, aby antidumpingové clo původně uložené nařízením (EHS) č. 3068/92 bylo změněno. Dostaly rovněž příležitost předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Všechna stanoviska byla v případě potřeby zohledněna.

(54)

V návaznosti na zveřejnění závažných skutečností a úvah, na jejichž základě se dospělo k záměru doporučit, aby bylo antidumpingové clo původně uložené nařízením (EHS) č. 3068/92 změněno, nabídli oba žadatelé cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(55)

Rozhodnutím 2005/802/ES (9) Komise přijala cenové závazky, které jí žadatelé nabídli. Důvody k přijetí tohoto závazku uvádí zmíněné rozhodnutí.

(56)

Stávající opatření jsou použitelná pro osm kódů KN a zahrnují pevné částky v rozmezí od 19,61 EUR/t do 40,63 EUR/t v závislosti na typu výrobku. Během současného období šetření bylo však zjištěno, že se téměř veškerý vývoz ze strany žadatelů do Společenství omezil na typ výrobku podle jednoho kódu KN.

(57)

Proto s ohledem na nedostatek informací o jiných typech výrobku a s ohledem na to, že se tento určitý typ potaše zdá být nejčastěji prodáván, se za nejpřiměřenější způsob pro zavedení pozměněných cel pokládá nahrazení všech pevných částek jediným valorickým clem pro všechny typy potaše, které žadatelé vyrábějí,

1.

Článek 1 se mění takto:

2.

V článku 1a se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Dovoz výrobků deklarovaných k propuštění do volného oběhu je osvobozen od antidumpingového cla uloženého článkem 1 pod podmínkou, že tyto výrobky vyrábějí společnosti, jejichž závazek byl Komisí přijat a jejichž jména jsou uvedena v nařízení Komise (ES) č. 858/2005 a v rozhodnutí Komise 2005/802/ES ve znění pozdějších předpisů, a že tyto výrobky byly dovezeny v souladu s uvedenými právními akty Komise.“

19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/22

(1)

Dne 9. září 1993 uložila Rada nařízením (EHS) č. 2474/93 (2) konečné antidumpingové clo ve výši 30,6 % z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), (dále jen „původní opatření“). Dne 18. ledna 1997, po provedení šetření zaměřeného na obcházení předpisů, bylo toto clo rozšířeno nařízením Rady (ES) č. 71/97 na dovoz některých dílů jízdních kol pocházejících z ČLR.

(2)

Dne 14. července 2000, po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, rozhodla Rada nařízením (ES) č. 1524/2000 (3), že výše uvedená opatření by měla být zachována.

(3)

Dne 14. července 2005, po prozatímním přezkumu podle čl. 11. odst. 3 základního nařízení (dále jen „předchozí šetření“), změnila Rada nařízením (ES) č. 1095/2005 konečné antidumpingové clo z dovozu jízdních kol pocházejících z ČLR. Upravená celní sazba vztahující se na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením je pro dovoz jízdních kol pocházejících z ČLR stanovena na 48,5 %.

(4)

Komise obdržela žádost společnosti Giant China Co., Ltd. (dále jen „žadatel“) o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(5)

Žádost obsahovala přímé důkazy předložené žadatelem, že se změnily okolnosti, na jejichž základě byla zavedena předmětná opatření, a že jsou tyto změny trvalé povahy. Žadatel mimo jiné tvrdil, že se podstatně změnily okolnosti dotýkající se statusu tržního hospodářství. Žadatel zejména tvrdil, že v současné době splňuje požadavky pro přiznání statusu tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Kromě toho žadatel poskytl důkazy o tom, že by srovnání běžné hodnoty založené na jeho vlastních nákladech/cenách na domácím trhu a na jeho vývozních cenách do rozšířené Evropské unie vedlo k dumpingovému rozpětí výrazně pod úrovní současného opatření. Žadatel tudíž uváděl, že k vyrovnání dumpingu není nadále nutno zachovat současnou výši opatření.

(6)

Po konzultaci s poradním výborem zahájila Komise oznámením (4) dne 19. února 2005 částečný prozatímní přezkum omezený co do rozsahu na zkoumání, zda žadatel podnikal v podmínkách tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, nebo případně zda žadatel splnil požadavky pro stanovení individuálního cla v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(7)

Komise zaslala žadateli dotazník a formulář žádosti o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(8)

Šetření se týkalo období od 1. ledna do 31. prosince 2004 (dále jen „období šetření“).

(9)

Komise oficiálně informovala vyvážejícího výrobce, zástupce vyvážející země a výrobce ve Společenství o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně sdělit svá stanoviska, předložit informace a důkazy a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všem zúčastněným stranám, které o to požádaly a které prokázaly, že mají ke slyšení důvod, bylo slyšení poskytnuto.

(10)

Dotčený výrobek je totožný s výrobkem, kterým se zabývalo původní šetření i předchozí šetření, jde tedy o jízdní a jiná kola (včetně dodávkových tříkolek), bez motoru, v současnosti zařaditelné do kódů KN 8712 00 10, 8712 00 30 a 8712 00 80 (dále jen „dotčený výrobek“). Nebyl nalezen důkaz, že se okolnosti ohledně dotčeného výrobku od zavedení opatření podstatně změnily.

(11)

V rámci šetření, které bylo uzavřeno nařízením (ES) č. 1095/2005, bylo zjištěno, že žádný z čínských vyvážejících výrobců žádajících o status tržního hospodářství nesplnil kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení z důvodů uvedených ve 31. až 33. bodě odůvodnění uvedeného nařízení. Žadatel patřil ke společnostem, jimž byl v rámci tohoto šetření status tržního hospodářství odmítnut.

(12)

Vzhledem ke skutečnosti, že závěry týkající se žádosti o status tržního hospodářství z předchozího šetření zůstávají v platnosti také pro rok 2004, tj. období šetření současného šetření, bylo po konzultaci s poradním výborem rozhodnuto, že žadateli nebude status tržního hospodářství přiznán, jelikož nesplnil kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(13)

V rámci předchozího šetření byl také učiněn závěr, že čínští vyvážející výrobci, kteří žádali o individuální zacházení, nesplnili nezbytné požadavky pro individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení z důvodů uvedených ve 45. až 47. bodě odůvodnění nařízení 1095/2005.

(14)

Žadatel patřil ke společnostem, které nesplnily nezbytné požadavky pro individuální zacházení v rámci předchozího šetření a závěry tohoto šetření zůstávají v platnosti také pro období šetření současného šetření. V této souvislosti bylo zjištěno, že všichni vyvážející výrobci v ČLR podléhají podstatné státní kontrole, pokud jde o stanovení vývozních cen a množství dotčeného výrobku, jak je vysvětleno ve 13. bodě odůvodnění. Proto byl učiněn závěr, že žadatel nesplňuje požadavky pro přiznání individuálního zacházení v rámci současného šetření.

(15)

Z výše uvedených důvodů nemohl být žadateli přiznán ani status tržního hospodářství, ani individuální zacházení. Na tomto základě bylo shledáno, že v případě žadatele se okolnosti dumpingu v porovnání se situací převažující v období šetření použitém při šetření, které vedlo k úpravě opatření, podstatně nezměnily. Dospělo se tudíž k závěru, že by měl být částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky do Společenství zastaven bez změny platných opatření,

19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/24

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/26

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 27/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2005.

(2)

Podle informací, jež byly sděleny Komisi, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2005.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/28

(1)

S cílem vyhnout se rizikům pro lidské zdraví a překážkám volného pohybu zboží stanoví směrnice Komise 2002/16/ES ze dne 20. února 2002 o použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami (2), specifické migrační limity pro bis(2,3-epoxypropyl)ether 2,2-bis[4-(2,3-epoxypropoxy)fenyl]propan („BADGE“, tj. bisfenol-A-diglycidylether), bis(2,3-epoxypropyl)ethery bis(hydroxyfenyl)methanu („BFDGE“, tj. bisfenol-F-diglycidylether) a novolac-glycidylethery („NOGE“) a některé jejich deriváty.

(2)

Směrnice 2002/16/ES stanoví, že použití a/nebo přítomnost BFDGE a NOGE může pokračovat jen do 31. prosince 2004. Přechodné období pro BADGE bylo prodlouženo do 31. prosince 2005 do očekávaného předložení nových toxikologických údajů a jejich hodnocení Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(3)

Toxikologické údaje o BADGE byly dodány. Úřad došel k závěru, že BADGE, BADGE.H2O a BADGE.2H2O nevyvolávají obavy ohledně karcinogenity a genotoxicity in vivo a že pro BADGE, BADGE.H2O a BADGE.2H2O lze stanovit přijatelný denní příjem ve výši 0,15 mg/kg tělesné váhy. Proto pro BADGE BADGE.H2O a BADGE.2H2O lze stanovit vyšší specifický migrační limit SML(T). Pokud jde o chlorhydriny BADGE, vzhledem k nedostatku údajů o genotoxicitě in vivo má úřad za to, že současný specifický migrační limit ve výši 1 mg/kg potravin nebo simulantů potravin je nadále přijatelný.

(4)

Obchodování s materiály a předměty obsahujícími BADGE a jejich použití v souladu s tímto nařízením se proto v rámci Společenství povoluje od 1. ledna 2006.

(5)

Toxikologické údaje požadované pro NOGE a BFDGE nebyly dodány včas, aby bylo možné povolit jejich hodnocení úřadem a jejich další používání. Proto se použití ani přítomnost BFDGE a NOGE od 1. ledna 2005 v souladu se směrnicí 2002/16/ES již nepovoluje. Vyčerpání stávajících zásob by však mělo být povoleno.

(6)

Pro velké kontejnery je použití a/nebo přítomnost BADGE, NOGE a BFDGE povolena. Vzhledem k vysokému poměru mezi objemem a plochou povrchu, vzhledem k opakovanému používání po dobu jejich životnosti, které snižuje migraci, a vzhledem ke skutečnosti, že styk s potravinami se obvykle uskutečňuje při teplotách vnějšího prostředí, bylo navrženo, že pro BADGE, NOGE a BFDGE používané v takových kontejnerech není nutné stanovovat migrační limit.

(7)

Podle článku 16 nařízení (ES) č. 1935/2004 by materiály a předměty v působnosti zvláštních opatření mělo doprovázet písemné prohlášení, že tyto materiály a předměty jsou v souladu s pravidly, která se na ně vztahují. Tento požadavek nebyl dosud do směrnice 2002/16/ES zařazen. Je proto nezbytné tuto povinnost zavést a stanovit přechodné období.

(8)

S ohledem na požadované změny a v zájmu jasnosti by směrnice 2002/16/ES měla být nahrazena novým nařízením.

(9)

Směrnice 2002/16/ES stanoví, že požadavky ohledně BADGE, BFDGE a NOGE se nepoužijí pro materiály a předměty, jež již byly uvedeny do styku s potravinami před 1. březnem 2003. Tyto materiály a předměty mohou být nadále uváděny na trh za předpokladu, že na nich bude uvedeno datum plnění. Toto datum může být nahrazeno datem minimální trvanlivosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (3) nebo jiným označením, jako např. číslem šarže požadované směrnicí Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (4), u potravin balených v takových materiálech nebo předmětech za předpokladu, že mezi tímto označením a datem plnění existuje souvislost, takže datum plnění lze vždy určit.

(10)

Směrnice 2002/16/ES by proto měla být zrušena.

(11)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

2,2-bis[4-(2,3-epoxypropoxy)fenyl]propan, dále jen „BADGE“ (číslo CAS 001675-54-3), a některé jeho deriváty;

b)

bis(2,3-epoxypropyl)ethery bis(hydroxyfenyl)methanu, dále jen „BFDGE“ (číslo CAS 039817-09-9);

c)

jiné novolac-glycidylethery, dále jen „NOGE“.

a)

materiály a předměty vyrobené z jakéhokoli typu plastu;

b)

materiály a předměty opatřené povrchovou úpravou a

c)

lepidla.

19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/33

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 887/2005 (2) se zavedla pro některá vína vyrobená v Řecku nouzová destilace podle článku 30 nařízení (ES) č. 1493/1999.

(2)

Vzhledem k tomu, že se jedná o první případ zavedení nouzové destilace v Řecku, byly zjištěny určité materiální problémy při zavádění systému. Některým producentům, kteří si přejí se do této destilace zapojit, hrozí, že nebudou moci dodat svá vína k destilaci ve stanovené lhůtě. K zajištění účinnosti daného opatření je proto nezbytné prodloužit lhůtu pro dodávky vína k destilaci stanovenou v nařízení (ES) č. 887/2005 až do 31. ledna 2006.

(3)

Nařízení (ES) č. 887/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

V zájmu kontinuity daného opatření by mělo být toto nařízení použitelné ode dne 15. listopadu 2005.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/34

(1)

Podle článku 4 nařízení (ES) č. 1051/2001 se pravidelně určuje světová tržní cena nevyzrněné bavlny na základě cen vyzrněné bavlny na světovém trhu a s ohledem na historický poměr mezi zjištěnou cenou vyzrněné bavlny a cenou vypočítanou pro nevyzrněnou bavlnu. Tento historický poměr byl stanoven v čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1591/2001 ze dne 2. srpna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim podpor pro bavlnu (3). Není-li možné stanovit světovou tržní cenu tímto způsobem, stanoví se na základě nejnovější stanovené ceny.

(2)

V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1051/2001 se světová tržní cena nevyzrněné bavlny určí s ohledem na zvláštní charakteristiky produktu a na základě nejvýhodnějších nabídek a kótací, jež jsou považovány za reprezentativní z hlediska skutečných tržních trendů. Za tímto účelem je třeba vypočítat průměr nabídek a kótací zjištěných na jedné nebo několika evropských burzách pro produkt, který je dodáván za podmínek CIF do přístavu Společenství a pochází z různých dodávajících zemí, jež jsou z hlediska mezinárodního obchodu považovány za nejvíce reprezentativní. Existuje však ustanovení o úpravě kritérií pro určování světových tržních cen vyzrněné bavlny umožňující přihlédnout k rozdílům odůvodněným jakostí dodávaného produktu nebo povahou dotyčných nabídek a kótací. Tyto úpravy jsou uvedeny v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1591/2001.

(3)

Za použití daných kritérií jsou stanoveny níže uvedené světové tržní ceny nevyzrněné bavlny,

19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/35

(1)

Směrnice Komise 2002/72/ES (2) stanoví seznam monomerů a jiných výchozích látek, které mohou být použity k výrobě materiálů a předmětů z plastů. Na základě nových informací ohledně posuzování rizik takových látek by některé monomery dočasně přijaté na vnitrostátní úrovni stejně jako nové monomery měly být zařazeny do seznamu Společenstvím povolených látek v uvedené směrnici.

(2)

Směrnice 2002/72/ES rovněž obsahuje neúplný seznam přísad, které mohou být použity k výrobě materiálů a předmětů z plastů. Seznam by měl být změněn, aby zahrnoval další přísady zhodnocené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(3)

Pro některé látky by na základě nových dostupných informací měla být změněna omezení již stanovená na úrovni Společenství. Zejména u epoxidovaného oleje ze sójových bobů (ESBO) úřad doporučuje snížit specifický migrační limit (SML) pro těsnění z PVC s obsahem této látky, která se používají k uzavírání sklenic s počáteční a pokračovací kojeneckou výživou, nebo s obilnými a ostatními příkrmy pro kojence a malé děti. Úřad v podstatě uvedl, že expozice kojenců, kteří takové potraviny pravidelně konzumují, může přesáhnout přijatelný denní příjem. Proto se specifický migrační limit pro ESBO snižuje pro tato konkrétní použití ze 60 na 30 mg/kg potravin nebo simulantů, zatímco pro ostatní uplatnění zůstává nezměněn.

(4)

Mělo by být stanoveno přechodné období pro těsnění z PVC s obsahem epoxidovaného oleje ze sójových bobů, které se používá k uzavírání sklenic, jež přijdou do styku s potravinami před 19. listopadem 2006.

(5)

Směrnici 2002/72/ES je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit.

(6)

Opatření stanovená v této směrnici jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

umožnily obchod s materiály a předměty z plastů, které jsou určené pro styk s potravinami a jsou v souladu s touto směrnicí, od 19. listopadu 2006;

b)

zakázaly výrobu a dovoz do Společenství materiálů a předmětů z plastů, které jsou určené pro styk s potravinami a nejsou v souladu s touto směrnicí, od 19. listopadu 2007.

19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/46

(1)

Rada zmocnila dne 25. listopadu 2003 Komisi, aby jménem Společenství sjednala revizi mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 1986, která byla změněna a prodloužena v roce 1993 a naposledy prodloužena v roce 2004.

(2)

Dne 29. dubna 2005 byla konferencí Organizace spojených národů pro sjednání nástupnické dohody k mezinárodní dohodě o olivovém oleji a stolních olivách z roku 1986 přijata nová mezinárodní dohoda o olivovém oleji a stolních olivách.

(3)

Mezinárodní dohoda o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2005 podporuje mezinárodní spolupráci, přispívá k rozvoji a stabilitě trhů s dotčenými produkty a k uskutečňování cílů Společenství v oblasti obchodní a zemědělské politiky.

(4)

Z tohoto důvodu je v zájmu Společenství schválit dohodu z roku 2005,

19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/68

19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/69

(1)

Energias de Portugal, SA („EDP“) je nástupnickou společností bývalého elektrárenského monopolu v Portugalsku. Hlavním předmětem její činnosti je výroba, rozvod a dodávky elektřiny v Portugalsku. Společnost EDP rovněž ovládá španělskou společnost Hidrocantábrico, která ve Španělsku podniká v elektrárenství a plynárenství. EDP je kótována na lisabonské burze Euronext a portugalský stát v ní má přímo nebo nepřímo 30 % podíl.

(2)

Společnost ENI SpA („ENI“) celosvětově podniká v oblasti průzkumu a těžby ropy a zemního plynu. Zabývá se rovněž dodávkami, přenosem, skladováním, distribucí a obchodováním se zemním plynem. Navíc má podíly ve společnostech, jež mají přepravní kapacity a provozují mezinárodní plynovody.

(3)

Gás de Portugal, SGPS, SA („GDP“) je nástupnickou společností bývalého plynárenského monopolu v Portugalsku. Jedná o pobočku ve stoprocentním vlastnictví portugalské společnosti Galp Energia, SGPS, SA („GALP“), kterou v současnosti společně ovládá portugalský stát a společnost ENI. GDP má podíly jak v ropném tak plynárenském sektoru. Společnost GDP a její pobočky pokrývají celý dodavatelský řetězec plynu v Portugalsku. Prostřednictvím své pobočky Transgás dováží zemní plyn do Portugalska, a to v rámci plynovodu Maghreb-Španělsko-Portugalsko a terminálu LNG Sinès. Dále zajišťuje dopravu, skladování a dodávky prostřednictvím soustavy vysokotlakých plynovodů (dále jen „plynárenská soustava“). Společnost GDP dodává zemní plyn i velkoodběratelům a je aktivní ve výstavbě a budoucím provozování prvního podzemního skladovacího zařízení zemního plynu v Portugalsku. Prostřednictvím společnosti GDP Distribuição („GDPD“) rovněž v současnosti ovládá pět ze šesti místních plynárenských distribučních společností („MDS“) v Portugalsku.

(4)

Společnost Rede Eléctrica Nacional SA („REN“) není v případě tohoto spojení oznamující stranou, ale účastní se celkové transakce, jejíž součástí toto spojení je. REN je portugalskou společností, která vznikla v roce 1994 oddělením portugalské elektrorozvodné sítě od společnosti EDP. Společnost REN v současnosti spravuje portugalskou elektrorozvodnou síť a jedná jako jediný kupující tím, že nakupuje elektřinu od výrobců a dále ji prodává distributorům/dodavatelům pro zásobování klientů, kteří nejsou oprávněni k přímým odběrům. Portugalský stát ovládá přímo nebo nepřímo 70 % společnosti REN a zbytek je ve vlastnictví společnosti EDP.

(5)

Tento případ se týká spojení, kdy podniky EDP a ENI („strany“) plánují společně ovládnout GDP. Předpokládá se, že rozvodná soustava plynu (tj. bez terminálu LNG Sinès, dovozního plynovodu a podzemního skladovacího zařízení Carriço) bude ve stanoveném termínu převedena na portugalského provozovatele portugalské elektrorozvodné sítě, společnost REN. V přechodném období bude plynárenskou soustavu ovládat společnost EDP, a to společně s podniky ENI a REN.

(6)

Podle druhé směrnice o plynu (2) a výjimky povolené Portugalsku musí být 33 % portugalského trhu s plynem liberalizováno nejpozději do roku 2007, pro všechny zákazníky mimo domácností nejpozději do roku 2009 a pro všechny zákazníky (včetně zákazníků v domácnostech) nejpozději do roku 2010. Portugalská vláda se může rozhodnout, že liberalizaci zahájí dříve.

(7)

Po zohlednění zvláštností trhů v Portugalsku, stavu hospodářské soutěže a právního rámce došla Komise k závěru, že je vskutku třeba rozlišovat následující trhy:

(8)

Vnitrostátní elektrorozvodná soustava je rozdělena do dvou souběžně existujících systémů, a to veřejného „regulovaného“ (Sistema Eléctrico de Serviço Público, „SEP“) a nezávislého (Sistema Eléctrico Independete, „SEI“). Vnitrostátní přenosová soustava se používá pro oba systémy a na základě koncese ji provozuje Rede Eléctrica National („REN“).

(9)

Systém SEP je regulovaný a pokrývá oblast výroby a distribuce. Skládá se z „vázaných“ výrobců a „vázaných“ distribučních sítí. V rámci tohoto systému je společnost REN jediným velkoobchodním kupujícím elektřiny. Na základě smluv o nákupu elektřiny („PPA“) získává elektrickou energii především od skupiny elektráren („vázaných výrobců“).

(10)

Vázaní výrobci se v rámci smluv PPA zavazují dodávat elektřinu po dobu delší 20 let a podle vzorce pro výpočet pevné ceny (4) výhradně do systému SEP. Výstavba vázaných elektráren není liberalizována, ale je regulována státem. Podle platného práva jsou součástí SEP následující společnosti: EDP (prostřednictvím EDP Produção a Companhia Portuguesa de Produção de Electridade), Tejo Energia (5) a Turbogás (6). Většina dodávek elektřiny (83 % v roce 2003) (7) v Portugalsku je realizována na základě výhradních smluv PPA uzavřených mezi společností REN a výrobci elektřiny.

(11)

Elektřina získaná společností REN je poté v rámci systému regulovaných sazeb prodávána regulovanému distributorovi, kterého ovládá společnost EDP. Regulované sazby stanoví portugalský energetický regulační orgán ERSE.

(12)

Nezávislý systém (SEI) tvoří liberalizovaná soustava (Sistema Eléctrico Não Vinculado, „SENV“), jež je provozována v podmínkách volného trhu (tzn. že většina její energie je nakonec prodána zákazníků, kteří se odpojili od regulovaného systému), a systém se zvláštním režimem (Productores em regime especial, PRE), v němž je produkce kombinovaných elektráren, malých vodních elektráren a výrobců z dalších obnovitelných zdrojů (např. větrných elektráren) dodávána společnosti REN za regulované ceny.

(13)

Oprávnění zákazníci mají možnost svobodného výběru dodavatele elektřiny a mohou tak elektřinu nakupovat buď za regulované ceny ze systému SEP nebo ze systému SENV (a to od volného maloobchodního dodavatele za tržních podmínek). V zákonném předpisu ze dne 17. srpna 2004 (8) se stanoví, že všichni zákazníci jsou oprávnění.

(14)

Stávající právní rámec je v současné době novelizován.

(15)

Tato oblast se týká výroby elektřiny v elektrárnách i elektřiny reálně dovezené přes propojené soustavy za účelem prodeje maloobchodníkům. Jen několik největších spotřebitelů má možnost, tak jako v ostatních členských státech, nakupovat elektřinu přímo na velkoobchodním trhu (ve Španělsku je to necelých 5 % nákupů na velkoobchodním trhu).

(16)

Komise má za to, že po ukončení smluv PPA bude v Portugalsku existovat velkoobchodní trh s elektřinou, který zahrne nabídku dřívější vázané výroby, volné výroby a dovoz. Šetření je zaměřeno na velkoobchodní trh bez ohledu na to, zda jde o liberalizovanou nebo regulovanou soustavu.

(17)

Takové služby jsou technicky nezbytné, protože provozovatel přenosové soustavy odpovídá za udržení napětí s velmi přísnou tolerancí. V případě nadměrné spotřeby by došlo k poklesu napětí v soustavě, což by mohlo způsobit okamžikové problémy se stabilitou soustavy. Problematická je i nedostatečná spotřeba, protože napětí v soustavě v takovém případě roste nad přijatelnou hranici a provozovatel přenosové soustavy musí zajistit odpojení nebo přidání určité výrobní kapacity.

(18)

Za tyto služby je třeba zaplatit a obvykle je stanovena sankce za odchylku pro případy, kdy zákazník překročí nebo nedodrží předpokládanou úroveň, jež odpovídá množství nakupovanému jednotlivými dodavateli na velkoobchodní úrovni nebo jež plánuje sám vyrobit. Tyto údaje musí zákazníci předem hlásit provozovateli přenosové soustavy.

(19)

V Portugalsku je v současnosti tato služba poskytována společností REN všem účastníkům soustavy. To platí i o dalších obdobných doplňkových službách (řízení kolizí). V Portugalsku však prozatím pro tyto služby neexistuje trh. Lze však předpokládat, že po skončení smluv PPA takový trh, resp. trhy vzniknou. Pro účely tohoto rozhodnutí není nutno tento trh, resp. trhy, jež teprve vzniknou, přesně specifikovat.

(20)

Navrhovaná transakce tyto trhy neovlivňuje. Přenosová soustava již byla v Portugalsku liberalizována a je řízena portugalským provozovatelem přenosové soustavy, společností REN. Distribuční soustavy jsou ve vlastnictví společnosti EDP a místních samospráv a jsou řízeny dceřinou společností EDP, EDP Distribuição Energia SA („EDPD“). Přístup k přenosovým a distribučním soustavám reguluje portugalský regulátor ERSE.

(21)

Pro účely tohoto stanoviska se berou v úvahu následující maloobchodní trhy s elektřinou: i) dodávky elektřiny velkoodběratelům napojeným na soustavu vysokého („VN“) a středního napětí („SN“) a ii) dodávky elektřiny maloodběratelům z řad podniků, obchodníků a domácností napojeným na nízkonapěťovou soustavu („NN“).

(22)

Zákazníci VN/SN se od zákazníků NN výrazně liší z hlediska spotřeby a podmínek, za nichž elektřinu nakupují. Výrazně odlišné jsou i obchodní vztahy. Zákazníci SN a VN pocházejí většinou z řad průmyslu, kde je elektřina významnou nákladovou složkou. Zákazníci NN jsou naproti tomu malé průmyslové podniky, obchodníci a domácnosti s omezeným objemem spotřeby elektřiny.

(23)

V minulých rozhodnutích Komise se za relevantní zeměpisný trh pro velkoobchodní dodávky elektřiny považovalo území maximálně omezené státními hranicemi (9). Šetření v tomto případě prokázalo, že rozsah velkoobchodního i maloobchodního trhu s elektřinou je jednoznačně omezen na území Portugalska a bude tomu tak i nejbližší budoucnosti.

(24)

Strany tvrdily, že brzy zřejmě dojde ke zřízení iberijské burzy s názvem MIBEL, což by mělo vést ke vzniku trhu na celém Iberijském poloostrově. Hloubkovým šetřením Komise však tento názor nebyl potvrzen. Je zřejmé, že 1. současná úroveň propojení mezi Španělskem a Portugalskem není dostatečná, aby bylo možno uvažovat o existenci jednotného trhu na Iberijském poloostrově a 2. z níže uvedených důvodů je velmi nepravděpodobné, že by velkoobchodní trh s elektřinou nabyl v blízké budoucnosti celoiberijských rozměrů:

(25)

Komise zjistila, že existují čtyři oddělené trhy se zemním plynem, jež budou touto transakcí ovlivněny:

(26)

Většinu koncových zákazníků zásobuje středně a nízkotlakou soustavou (11) šest místních distributorů („MDS“) v rámci výhradních oblastí, jež mají zajištěny koncesí.

(27)

Jako první bude liberalizován trh, jenž zajišťuje dodávky plynu výrobcům elektřiny. Strany tvrdí, že odběratelé CCGT a LIC by se měli považovat za součást jednoho rozsáhlejšího velkoobchodního trhu. Komise se stranami nesouhlasí. Výrobci elektřiny mají totiž specifické požadavky na dodávky, jak z hlediska množství, tak i přizpůsobivosti zásobování. Odběratelé CCGT proto potřebují kombinovat dlouhodobé smlouvy, jež jsou nezbytné pro zajištění základní ekonomické a technické provozuschopnosti a pro jistotu zásobování projektů CCGT, s krátkodobými smlouvami na omezenější období. Rovněž mají jiné marže a vztahy se zákazníky; odlišné jsou i podnikatelské potřeby prodejců a dynamika růstu.

(28)

Komise a strany se shodly, že u všech relevantních trhů s plynem se nejedná o území, přesahující státní hranice Portugalska.

(29)

Z podrobného šetření Komise vyplývá, že společnost EDP má na trhu velkoodběratelů dominantní postavení, a to jak z pohledu současné situace tak i po ukončení smluv PPA.

(30)

V roce 2003 měla na trhu velkoodběratelů 70 % výrobní kapacity, zajišťovala 70 % produkce a byla největším dovozcem elektřiny. Po zrušení smluv PPA bude portugalská výrobní základna elektřiny společnosti EDP i nadále bezkonkurenční. Po skončení smluv PPA se má začít s realizací mechanismu uvízlých nákladů (CMEC) s cílem kompenzovat stávajícím výrobcům energie možné budoucí ztráty trhu. Tento mechanismus zvýhodňuje nástupnické společnosti bývalých monopolů. EDP z toho bude zjevně nejvíce profitovat, což jí pomůže v boji s budoucí konkurencí.

(31)

Na straně poptávky je v rukou EDP téměř 100 % distribuce elektřiny v Portugalsku. Budoucí úloha společnosti EDP Distribução jako maloobchodníka na regulovaném trhu skýtá společnosti rozhodující výhodu.

(32)

Na straně nabídky je významné začlenění plynové elektrárny („TER“) do výrobní základny EDP. Komise zjistila, že v oblasti nových elektráren budovaných třetími stranami jsou projekty elektráren CCGT nejisté a společnost EDP je ovlivňuje (Tejo Energia).

(33)

Pokud jde o horizontální dopady, Komise zjistila, že bez spojení by se společnost GDP s největší pravděpodobností stala hlavním konkurentem na portugalském trhu s elektřinou, a to při zohlednění následujících skutečností: i) přístup ke konkurenčním zdrojům plynu je významnou výhodou v oblasti elektráren a plynových elektráren (CCGT), jež jsou v současnosti nejobvyklejším druhem nových elektráren a ii) společnost GDP, jakožto portugalský podnik může spoléhat na svou značku a odběratele plynu, jimž může nabídnout společné dodávky plynu i elektřiny.

(34)

Tato významná potenciální konkurence by se spojením vytratila, což by posílilo dominantní postavení společnosti EDP.

(35)

Po navrhované transakci bude mít společnost EDP možnost i snahu o zachování výsadního a přednostního přístupu k zemnímu plynu, a to na úkor společností, jež jsou v současné době aktivní v oblasti výroby elektřiny nebo by v této oblasti mohly být aktivní v budoucnosti.

(36)

Vysokotlaká plynárenská soustava: společnost EDP bude po spojení moci ovlivňovat provoz vysokotlaké plynárenské soustavy: i) z krátkodobého pohledu bude EDP společně ovládat společnost Transgás (včetně plynárenské soustavy), a to po přechodnou dobu (12) která může trvat až 19,5 měsíců. V uvedeném období může společnost EDP výrazně ovlivňovat strategii a provozování soustavy. EDP může rovněž získat podrobný přehled o provozu soustavy, což pro ni může být výhodné i v budoucnosti: ii) z dlouhodobého hlediska bude totiž jako výsledek spojení provozovat vysokotlakou plynárenskou soustavu společnost REN.