7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/1

(1)

Dne 7. dubna 2005 Komise nařízením (ES) č. 538/2005 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovozy kyseliny trichlorisokyanurové (dále jen „TCCA“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Spojených států amerických (dále jen „USA“) (dále jen „dotčené země“) do Společenství.

(2)

Je třeba připomenout, že šetření dumpingu se v případě ČLR vztahovalo na období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „OŠ-ČLR“) a šetření dumpingu v případě USA na období od 1. července 2003 do 30. června 2004 (dále jen „OŠ-USA“).

(3)

Zkoumání trendů podstatných pro stanovení újmy se u obou šetření vztahovalo na období od 1. ledna 2000 do konce příslušného období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovozy TCCA z dotčených zemí ČLR byly všem stranám poskytnuty informace o skutečnostech a úvahách, na kterých bylo založeno prozatímní nařízení. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, ve které mohly k těmto poskytnutým informacím zaujmout stanovisko.

(5)

Některé zúčastněné strany podaly písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly také příležitost k ústnímu slyšení. Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro stanovení konečných výsledků.

(6)

Útvary Komise dále poskytly veškeré podstatné informace o skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlely doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečné vybrání částek cla zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohly k těmto poskytnutým informacím zaujmout stanovisko. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a podle potřeby byly závěry odpovídajícím způsobem upraveny.

(7)

Je třeba připomenout, že 19. bod odůvodnění prozatímního nařízení vymezil dotyčný výrobek jako TCCA a její preparáty pocházející z dotčených zemí. TCCA se také uvádí pod mezinárodním nechráněným názvem (INN) „symclosene“ (symklosen). TCCA se obvykle zařazuje do kódů KN ex 2933 69 80 a ex 3808 40 20.

(8)

Navíc je třeba připomenout, že v souladu s 22. a 23. bodem odůvodnění prozatímního nařízení byl učiněn závěr, že dotyčný výrobek a TCCA vyráběná výrobním odvětvím Společenství a prodávaná na trhu Společenství, jakož i TCCA vyráběná a prodávaná na domácím trhu dotčených zemí a ve srovnatelné zemi jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení, poněvadž neexistují žádné rozdíly v základních fyzikálních a chemických vlastnostech ani v použití jednotlivých existujících typů TCCA.

(9)

Jeden zpracovatel znovu zopakoval svou žádost, kterou již vznesl v prozatímní fázi, o to, aby byly z rozsahu šetření vyloučeny směsi TCCA. Zpracovatel tvrdil, že podnět vymezil dotyčný výrobek pouze jako čistou TCCA a že působnost definice výrobku byla o směsi TCCA nenáležitě rozšířena. Je však třeba připomenout, že podnět neobsahuje žádnou zmínku o směsi výrobku či čistém výrobku. Rovněž je nutné připomenout, že vymezení dotyčného výrobku se zakládá na jeho základních fyzikálních, chemických a technických vlastnostech a konečném použití a může zahrnovat několik nebo celou řadu typů, jež všechny mají stejné základní vlastnosti. V tomto případě byl učiněn závěr, že jak tablety ze směsí TCCA, tak z čisté TCCA tato kritéria splňují. Dotyčným výrobkem je v tomto řízení, jak bylo uvedeno v oznámeních o zahájení šetření pro oba případy, kyselina trichlorisokyanurová a její preparáty, což znamená, že se toto řízení vztahuje na všechny typy dotyčného výrobku, které mají stejné základní vlastnosti. Nelze tedy tvrdit, že tablety ze směsí mají být vyloučeny z působnosti definice výrobku ani že se rozšířilo vymezení výrobku. Na základě toho byla zmíněná žádost zamítnuta a závěr uvedený v 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl potvrzen.

(10)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k metodice užívané pro výpočet běžné hodnoty, je potvrzena metodika používaná podle 26. až 33. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(11)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky k obecné metodice užívané pro výpočet vývozní ceny, je potvrzena metodika používaná podle 34. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k obecné metodice užívané při srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, je potvrzena metodika používaná podle 35. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

V rámci prozatímního nařízení nebyl dvěma spolupracujícím výrobcům v ČLR udělen ani status tržního hospodářství (dále jen „STH“), ani individuální zacházení (dále jen „IZ“) (viz 44. a 66. bod odůvodnění). Pro tyto dva vyvážející výrobce byla vypočtena prozatímní antidumpingová rozpětí jako vážený průměr obou individuálních dumpingových rozpětí.

(14)

Těmto dvěma společnostem byla mylně, v rozporu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení a zavedeným postupem orgánů EU, poskytnuta samostatná dumpingová rozpětí a individuální clo. To bude proto v konečné fázi napraveno a obě společnosti budou podléhat celostátnímu clu.

(15)

Pro účely konečných opatření a vzhledem ke zjevně výrazným zásahům státu bylo proto nutné při výpočtu celostátního dumpingového rozpětí vzít v úvahu údaje o zmíněných dvou společnostech. S ohledem na nízkou úroveň spolupráce bylo tudíž celostátní dumpingové rozpětí stanoveno jako vážený průměr:

(16)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, jsou potvrzeny prozatímní závěry týkající se stanovení STH podle 40. až 63. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, jsou potvrzeny prozatímní závěry týkající se stanovení IZ podle 64. až 67. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně výběru srovnatelné země, je potvrzen výběr podle 68. až 74. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně běžné hodnoty v případě vyvážejících výrobců, jimž nebyl přiznán STH, jsou potvrzeny závěry podle 75. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Několik vývozců se vyslovilo v tom smyslu, že některé žádané úpravy nebyly při výpočtu běžné hodnoty dostatečně zohledněny. Tito vývozci namítali, že některé náklady (tj. náklady na dopravu a balení) již byly zahrnuty do početně zjištěné běžné hodnoty, zatímco se spíše měly odečíst v rámci úprav, jako tomu bylo v případech, kdy se za základ pro běžnou hodnotu brala cena na domácím trhu.

(21)

Tito vývozci rovněž požadovali, aby se náklady na domácím trhu v případě těch typů dotyčného výrobku, u nichž bylo nutné použít početně zjištěnou běžnou hodnotu, považovaly za prodejní, správní a režijní náklady (dále jen „PSR“).

(22)

Požadovali také, aby za vhodné ziskové rozpětí bylo zvoleno ziskové rozpětí na základě prodejů na domácím trhu v běžném obchodním styku.

(23)

Rozbor těchto připomínek ukázal, že je vhodné přizpůsobit běžnou hodnotu pomocí požadovaných úprav do takové míry, při níž se žádosti o úpravy skutečně týkají nákladů na dopravu a balení, které byly zahrnuty do početně zjištěné běžné hodnoty, jak byla předběžné stanovena. Navíc byly při výpočtu běžné hodnoty vzaty v úvahu PSR na domácím trhu a použité ziskové rozpětí bylo přizpůsobeno tak, aby odráželo ziskové rozpětí v běžném obchodním styku na domácím trhu. Běžná hodnota byla tedy upravena směrem dolů tak, aby odrazila tyto změny.

(24)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, byly potvrzeny prozatímní závěry týkající se vývozních cen podle 79. a 80. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, jsou potvrzeny prozatímní závěry týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny podle 81. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Jelikož nebyly s výjimkou úprav běžné hodnoty podle 20. až 23. bodu odůvodnění předloženy žádné připomínky, je potvrzena metodika podle 82. a 83. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Nová dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství, jsou nyní stanovena takto:

(27)

Nové celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procenta z dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství a pozměněné podle 13. až 15. bodu odůvodnění, je nyní stanoveno takto:

(28)

Jelikož nebyly s výjimkou otázky srovnání, která u jednoho vyvážejícího výrobce ovlivňuje úroveň běžné hodnoty a ke které je podán výklad níže, vzneseny žádné připomínky ohledně stanovení běžné hodnoty, jsou potvrzeny prozatímní závěry týkající se metody stanovení běžné hodnoty podle 92. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(29)

Jeden vyvážející výrobce protestoval proti tomu, že byly od cen při dalším prodeji odečteny veškeré náklady PSR vynaložené dovozcem ve Společenství, který je s ním ve spojení, a veškerý zisk utržený tímto dovozcem, aby se tak dospělo ke spolehlivé vývozní ceně. Žádal, aby se místo toho tyto odečty provedly ve vztahu k činnosti společnosti jak v USA, tak ve Společenství.

(30)

V této souvislosti je třeba připomenout, že podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení se odečítají všechny náklady, včetně PSR, jež vznikly dovozci ve spojení mezi dovozem a další prodejem, plus přiměřený zisk. Odečty byly provedeny na základě ověřených skutečných údajů dovozce. Jelikož náklady, které chtěl vývozce vztáhnout ke své činnosti v USA, ve skutečnosti vznikly ve Společenství, bylo nutné jeho žádost zamítnout.

(31)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že Komise nesprávně srovnávala volně ložený tovární výrobek určený na vývoz a hotový výrobek pro domácí maloobchod.

(32)

V této souvislosti je třeba upozornit, že již od začátku řízení bylo prováděno srovnání mezi volně loženým výrobkem prodávaným na domácím americkém trhu a volně loženým výrobkem dováženým do Společenství, i v případě, kdy byl při prodeji prvnímu nezávislému zákazníkovi ve Společenství tento volně ložený výrobek jako hotový výrobek, např. tablety. Tento přístup se zakládá na zjištění, že TCCA se do Společenství dováží především ve volně ložené formě a ve Společenství se poté zpracovává.

(33)

Komise však uznává, že v prozatímní fázi nebyly při srovnání provedeny některé nezbytné úpravy vzhledem k dokončovacím pracím na výrobku. Běžná hodnota byla tudíž upravena tak, že od nákladů na výrobu v USA byla odečtena ta část, jež odpovídá dokončovacím pracím na výrobku prodávaném na domácím americkém trhu. Výrobní náklady oddělení, v němž zmíněný americký vyvážející výrobce provádí tuto činnost, byly odečteny od běžné hodnoty v souladu s odečtem nákladů spojených se stejnou činností, kterou obvykle provádějí subdodavatelé nebo jiná třetí strana, od ceny při dalším prodeji ve Společenství.

(34)

Dalším tvrzením bylo, že v rámci výše zmíněného „zohledňování otázky volně loženého výrobku“ by bylo také třeba při stanovení běžné hodnoty na domácím trhu vyloučit režijní náklady (náklady PSR), poněvadž tyto režijní náklady údajně vznikají především v souvislosti s uvedením hotového výrobku na trh.

(35)

V této souvislosti je třeba upozornit, že činnost skupiny, jež se v USA skládá z vyvážejícího výrobce a jeho mateřské společnosti, a náklady skupině vzniklé ve spojitosti s TCCA, napomáhají uvést na trh k prvnímu nezávislému zákazníkovi jak TCCA jako volně ložený výrobek, tak její různé preparáty. Hotový výrobek není ničím jiným, než určitým způsobem předložený volně ložený výrobek. Prohlásit, že režijní náklady nehrají žádnou roli při uvádění volně loženého výrobku na trh by znamenalo, že zisková výroba volně loženého výrobku může probíhat bez účasti dalších složek společnosti či skupiny, přesněji řečeno bez zásahu jejího oddělení prodejů. Ve skutečnosti se však to, zda je uváděn na trh volně ložený výrobek nebo výrobek hotový, nerozlišuje a na trh se uvádí TCCA v jakékoliv úpravě. Z těchto důvodů bylo toto tvrzení odmítnuto.

(36)

Ve všech ostatních ohledech a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, jsou potvrzeny prozatímní závěry ohledně srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny podle 94. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(37)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení se srovnáním vážené průměrné běžné hodnoty všech typů dotyčného výrobku, které byly vyvezeny do Společenství, a vážené průměrné vývozní ceny všech odpovídajících typů dotyčného výrobku s přihlédnutím k obchodní úrovni prokázala existence dumpingu v případě spolupracujících vyvážejících výrobců.

(38)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před proclením jsou stanovena takto:

(39)

Zbytkové dumpingové rozpětí bylo stanoveno jako nejvyšší dumpingové rozpětí zjištěné na základě výrobku, u něhož byl dumping nejvyšší a jenž je reprezentativním typem výrobku jednoho ze spolupracujících vyvážejících výrobců.

Zbytkové dumpingové rozpětí: 120 %.

(40)

Jelikož nebyly obdrženy žádné nové informace, jsou potvrzeny závěry podle 97. a 98. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Jeden zpracovatel se sídlem ve Společenství namítal, že má být považován za výrobce ve Společenství, poněvadž vyrábí tablety směsi TCCA, jež odpovídají definici dotyčného výrobku. Šetřením se nicméně prokázalo, že tento výrobce ani sám nevyrábí TCCA ve formě granulí nebo prášku, ani nevyrábí TCCA ve formě tablet nebo jiných preparátů, nýbrž že spíše zadává výrobu těchto tablet třetí straně. Navíc se v případě výroby těchto tablet nejedná o výrobu TCCA, ale přeměnu jedné formy TCCA (TCCA granulovaná nebo prášková) v jinou (tablety TCCA). Na základě toho nemohl být na zpracovatelovu námitku brán zřetel.

(42)

Protichůdné žádosti byly obdrženy, pokud jde o zpracování údajů poskytnutých jedním z evropských výrobců, který neodpovídá definici výrobního odvětví Společenství. Výše zmíněný zpracovatel požadoval, aby údaje tohoto výrobce byly zahrnuty do výrobního odvětví Společenství, kdežto vyvážející výrobce požadoval opak.

(43)

V této souvislosti je třeba upozornit, že údaje, jež jsou k dispozici k tomuto výrobci, nebyly při posouzení situace ve výrobním odvětví Společenství použity vzhledem k tomu, že zmíněný výrobce, jak uvádí 97. bod odůvodnění prozatímního nařízení, v rámci šetření plně nespolupracoval, a v důsledku toho nemohl být podle definice výrobního odvětví Společenství do něj zahrnut. Nebyl tudíž důvod, aby na jeho údaje byl brán zřetel při rozboru situace výrobního odvětví Společenství.

(44)

Čtyři čínští spolupracující vyvážející výrobci tvrdili, že pokud v tomto případě existují více než dva výrobci ve Společenství, nelze, aby měl podnět podporu pouze jednoho z nich. Je nicméně nutné upozornit, že míra podpory podnětu není odvislá od počtu společností podnět podporujících, nýbrž že ji podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení vyjadřuje objem výroby. Navíc je třeba připomenout, že podnět měl, jak zmiňuje 97. bod odůvodnění prozatímního nařízení, podporu dvou ze tří výrobců ve Společenství. Tito dva výrobci představovali více než 50 % celkové výroby ve Společenství, čímž byly splněny podmínky pro zahájení řízení. Kromě toho v tomto případě stojí za upozornění, že výrobce ve Společenství, který podal podnět, během období šetření, v jejichž průběhu plně spolupracoval, představoval více než 50 % celkové výroby TCCA ve Společenství. Z těchto důvodů bylo tvrzení odmítnuto.

(45)

Je potřeba zmínit, že po zavedení prozatímních opatření došlo k tomu, že společnost Aragonesas Delta, výrobce ve Společenství, který představuje výrobní odvětví Společenství, získala skupina Ercros. Jeden americký spolupracující vývozce tvrdil, že podmínky pro to, aby společnost byla považována za výrobní odvětví Společenství, již zřejmě nejsou splněny vzhledem k tomu, že skupina Ercros, podle tvrzení tohoto vývozce, také vlastní Inquide, údajně důležitého dovozce čínské TCCA.

(46)

V této souvislosti je nutné nejdříve upozornit na to, že Inquide je součástí skupiny Neokem. Ta je jedním z dalších evropských výrobců a v rámci šetření plně nespolupracovala. V rozporu s tvrzením zmíněného amerického vývozce Ercros není plným vlastníkem společnosti Inquide, nýbrž vlastní ve společnosti Inquide pouze menšinový podíl. Na rozdíl od toho, co tento výrobce tvrdil, tedy k fúzi Inquide a Aragonesas Delsa nedošlo a mezi těmito společnostmi neexistují žádné přímé finanční vazby. Šetření rovněž potvrdilo, že výrobce ve Společenství se ani neúčastní na dumpingových praktikách, ani není chráněn před poškozujícím účinkem dumpingu. Neexistují tudíž žádné důvody zpochybňovat, že je společnost považována za výrobní odvětví Společenství. V důsledku toho je potvrzen závěr uvedený v 99. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, je potvrzena definice výrobního odvětví Společenství podle 99. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(48)

Jelikož nebyly obdrženy žádné nové informace, je potvrzen výpočet spotřeby Společenství podle 100. až 105. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Jeden vyvážející výrobce namítal, že souhrnné posouzení dovozů z ČLR a dovozů z USA není oprávněné, jelikož podmínky hospodářské soutěže mezi čínskými a americkými dovozy se co do jejich objemu, podílu na trhu a vývoje jejich cen od základu liší.

(50)

Nejprve je třeba připomenout, že zmíněné tři podmínky stanovené čl. 3 odst. 4 základního nařízení již byly posouzeny v rámci 107. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(51)

Předtím, než se přikročilo k rozhodnutí ohledně souhrnného posouzení dovozů z USA a z ČLR, byl navíc skutečný stav objemu dovozů, jejich podílu na trhu a cen dotčených dovozů vyhodnocen ve 109. až 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení pro obě země zvlášť.

(52)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže je třeba připomenout, že podle 24. bodu odůvodnění prozatímního nařízení mají TCCA vyráběná v ČLR a USA a TCCA vyráběná výrobci ve Společenství a prodávaná na trhu Společenství straně stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a jsou pro zákazníky ve Společenství vzájemně zaměnitelné. Nadto bylo zjištěno, že jak vyvážející výrobci v dotčených zemích, tak výrobci ve Společenství používají podobné prodejní kanály. U dovozů z ČLR i USA se navíc projevují stejné cenové trendy. To, že zboží dovážené ze dvou různých zemí nesleduje zcela stejný směr vývoje co do svého objemu a podílu na trhu, může mít různé příčiny a nemusí to nutně znamenat, že se zboží neprodává za podobných podmínek hospodářské soutěže.

(53)

Na základě výše zmíněných skutečností a v důsledku toho, že se neobjevily žádné další připomínky ohledně souhrnného posouzení účinků dotčených dumpingových dovozů, jsou potvrzeny závěry podle 106. až 108. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

V návaznosti na opravy ve výpočtech dumpingu bylo rovněž přezkoumáno cenové podbízení.

(55)

Vážená průměrná rozpětí cenového podbízení, vyjádřená jako procentní podíly z prodejních cen výrobního odvětví Společenství, měla během OŠ v případě čínských dovozců rozsah od 33,8 % do 44,2 %. Vážené průměrné rozpětí cenového podbízení činilo 39,7 %.

(56)

Během OŠ se zjistilo, že k podbízení dochází také v případě USA. Zatímco jeden vyvážející výrobce podbízel pouze některé typy TCCA, ostatní spolupracující vyvážející výrobci prodávali, jak bylo zjištěno, hluboko pod cenami výrobního odvětví Společenství. Vážené průměrné rozpětí cenového podbízení činilo 0,69 %. Rovněž je vhodné zaznamenat, že ceny výrobního odvětví byly stlačeny.

(57)

Je třeba připomenout, že v 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(58)

Čtyři čínští vývozci se vyslovili v tom smyslu, že v rámci většiny antidumpingových šetření se podstatná újma stanovuje tehdy, když výrobnímu odvětví Společenství vznikají ztráty, kdežto v tomto konkrétním případě je výrobní odvětví Společenství stále ziskové.

(59)

Je však třeba připomenout, že ztrátovost není nezbytným předpokladem pro stanovení podstatné újmy. V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení, který uvádí, že přezkum účinků dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství má mimo jiné obsahovat posouzení „skutečného a možného poklesu […] zisku“, musí být vyhodnocení ziskovosti provedeno pomocí srovnání se ziskem utrženým, když k dumpingu nedocházelo. Zde je na místě připomenout, že výrobnímu odvětví Společenství ušlo 50 % zisku, jehož dosáhlo v roce 2000, tedy předtím, než se dumpingové dovozy dostaly na trh Společenství, a dále, že výrobní odvětví Společenství utrpělo s tím, jak se záporně vyvíjely ceny a podíl na trhu.

(60)

Na základě výše zmíněných skutečností a v důsledku toho, že se kromě výše uvedených neobjevily žádné připomínky, jsou potvrzeny závěry ohledně situace výrobního odvětví podle 117. až 135. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(62)

Jelikož nebyly obdrženy žádné nové informace, jsou potvrzeny závěry podle 97. a 141. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(63)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že výrobní odvětví Společenství nemůže mít na růstu trhu svůj podíl nikoliv proto, že mu v tom brání dumpingové dovozy, jak uvádí 118. bod odůvodnění prozatímního nařízení, nýbrž proto, že toho není schopné technicky, v důsledku technických potíží spojených se zahájením provozu nové továrny.

(64)

Jak je zmíněno v 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Společenství se v letech 2001–2002 rozhodlo zřídit novou továrnu, která zahájila výrobu v polovině roku 2003, kdy byla uzavřena továrna stará. Ačkoliv je pravdou, že výrobní odvětví Společenství narazilo na určité technické potíže s využíváním plné kapacity nové továrny, je třeba upozornit, že předpokládaná kapacita nové továrny, kterou uvádí vyvážející výrobce ve svém stanovisku, nesouhlasí s údaji, jež bralo v úvahu prozatímní nařízení. Číselné údaje o kapacitě, které zmiňovalo prozatímní nařízení, se vztahovaly ke skutečné kapacitě, tzn. ke kapacitě, jejíž hodnota byla upravena se zřetelem na výše uvedené potíže, a nikoliv ke kapacitě nominální. Vliv technických potíží na sestupný trend využití kapacity už tedy byl částečně zohledněn. Dále opravit číselné údaje o kapacitě, jež byly použity v prozatímním nařízení, se přesto na základě závěrů šetření jeví jako vhodné, jelikož důsledky výše zmíněných technických potíží se v číselných údajích neodrazily plně. Tak by se skutečné využití kapacity během obou OŠ blížilo 100 %. Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství vskutku na plnou kapacitu vyrábělo, a proto, aby uspokojilo poptávku, bylo přechodně nuceno dotčený výrobek kupovat. Nelze tedy vyloučit, že přechodné technické potíže výrobního odvětví Společenství s výrobou do určité míry přispěly k újmě, jež utrpělo.

(65)

Jeden vyvážející výrobce namítal, že Komise nezohlednila nepříznivý dopad významných investic výrobního odvětví Společenství na jeho ziskovost a dodatečné náklady vzniklé v souvislosti s technickými potížemi při spouštění továrny.

(66)

Je třeba připomenout, že otázkou nových investic výrobního odvětví Společenství se již zabýval 150. až 152. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(67)

Jak se navíc uvádí v 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nová továrna umožnila výrobnímu odvětví Společenství snížit jak fixní, tak variabilní náklady, vyrábět efektivněji a dosáhnout vyšší produktivity. Díky tomu, jak je zmíněno v 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byly všechny dodatečné náklady na nové investice vynahrazeny souběžným snižováním nákladů a vyšší efektivitou. Ve skutečnosti se výrobní náklady, které nejdříve vzrostly v letech 2000 a 2001, poté snižovaly až do obou OŠ, kdy už bylo možné dosáhnout růstu produktivity. Rovněž je zaznamenání hodné, že nová továrna začala ovlivňovat odpisové náklady teprve v červenci 2003, tzn. v době, kdy nová továrna zahájila výrobu a stará byla definitivně uzavřena. Zde proto nelze hledat příčinu klesající ziskovosti, jejíž počátek nastal již v roce 2001 – v letech 2000 až 2002 se ziskovost snížila o více než 20 % a v letech 2001 až 2002 dokonce o více než 40 %. Z těchto důvodů nebyla námitka přijata.

(68)

Jeden zpracovatel zpochybnil závěr 149. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a znovu zopakoval svou připomínku ohledně poklesu cen, který byl podle něj normální a bylo namístě jej očekávat vzhledem ke vzrůstající vyspělosti trhu s TCCA.

(69)

Ačkoliv lze poté, co výrobek dosáhne určité zavedenosti, očekávat, že dojde k poklesu, je nutné zdůraznit, že růst zavedenosti výrobku je obvykle chápán jako proces, který hladce, neustále a stejnoměrně probíhá po několik let. Nicméně pokles cen u dotyčných dovozů byl naopak náhlý a hluboký, jelikož v letech 2000 a 2003 ceny poklesly průměrně o 15 % za rok i přesto, že v příslušných letních obdobích byla poptávka obzvláště vysoká.

(70)

Navíc podle výše zmíněné připomínky újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo v případě cen, by byl způsobil normální vývoj trhu Společenství, který dosáhl vyspělosti během posuzovaného období, to by znamenalo, že 8 % pokles cen výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR nebo 12 % pokles mezi rokem 2000 a OŠ-USA by odpovídal „normálnímu“ vývoji cen na trhu vzhledem k životnímu cyklu výrobku. Je však nutné připomenout, že ceny dotčených dovozů mezi rokem 2000 a obdobími šetření klesly o 40 %, což je samozřejmě mnohem více než očekávaný „normální“ pokles cen, který by byl pouze důsledkem vyspělejšího trhu. I přesto, že vyspělejší trh mohl v omezené míře přispět k vývoji cen, určitě nemůže být příčinou hlubokého poklesu cen dotčených dovozů mezi rokem 2000 a oběma OŠ, ani újmy utrpěné výrobním odvětím Společenství.

(71)

Čtyři spolupracující čínští vývozci prohlásili, že ve stanovení újmy chybí některé číselné údaje týkající se vývozů výrobního odvětví Společenství, takže není možné získat úplnou představu o situaci výrobního odvětví Společenství.

(72)

Pokud jde o ziskovost, jeden vyvážející výrobce namítl, že Komise nevzala v úvahu nepříznivý dopad vývozu TCCA do USA ze strany výrobního odvětví Společenství. Zde je namístě připomenout, že šetření ve věci újmy se zaměřuje na situaci výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. V důsledku toho se číselné údaje o ziskovosti zmíněné v 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkají pouze prodejů uskutečněných na trhu Společenství a nejsou tedy ovlivněny žádnou údajnou ztrátou, k níž došlo v USA nebo na jakémkoliv jiném vývozním trhu.

(73)

Některé strany tvrdily, že jakýkoliv nepříznivý vývoj ziskovosti výrobního odvětví Společenství nebo jeho podílu na trhu je převážně způsoben jeho vývozy mimo trh Společenství. Pokud by se podle nich bylo vyvážené zboží prodalo na trhu ES namísto toho, aby se vyváželo na trh USA, bylo by výrobní odvětví Společenství bývalo schopno uspokojit poptávku na trhu ES, udržet si podíl na trhu a prodávat za lepší cenu.

(74)

Šetřením se prokázalo, že vývozy výrobního odvětví Společenství od roku 2000 neustále vzrůstaly a představovaly více než 50 % jeho celkových prodejů dotyčného výrobku během obou OŠ oproti méně než 45 % v roce 2000.

(75)

V tomto ohledu je potřeba především upozornit na to, že tržní strategií výrobního odvětví Společenství není uspokojit poptávku na trhu Společenství za jakoukoliv cenu, nýbrž prodat na tomto trhu co nejvíce za cenu přijatelnou.

(76)

Za druhé ceny vývozů do USA jako takové nejsou pro újmu směrodatné, jelikož je nelze srovnávat s cenami na trhu Společenství. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že vazba mezi prodejem na vývoz a situací výrobního odvětví Společenství nerozhoduje, jelikož prodej na vývoz a prodej na trhu nelze srovnávat co do sortimentu, a tudíž ani cen.

(77)

V případě prodejů na vývozním trhu jde zejména o granule prodávané ve velkých pytlích, jejichž cena je mnohem nižší než cena výrobku prodávaného na trhu Společenství, tj. zejména tablet. Z prostého srovnání cen na základě neupravených číselných údajů tedy nelze nic vyvozovat.

(78)

Za třetí je třeba upozornit, že více než 80 % prodejů na trhu Společenství se uskutečňuje v únoru až srpnu, kdežto prodejní období na americkém trhu je delší, zvláště v teplejších oblastech. Z tohoto důvodu prodeje do USA překonávající objem, který mohl za přijatelnou cenu pojmout trh Společenství, umožnily výrobnímu odvětví Společenství dosáhnout větších úspor z rozsahu a zachovat úroveň cen pro trh Společenství.

(79)

Za čtvrté je třeba upozornit, že trh USA s bazénovými chemikáliemi a vybavením zaujímá první místo na světě. Pro výrobní odvětví Společenství tudíž bylo nesmírně důležité mít přístup na tento významný trh a udržet si na něm své postavení, aby diverzifikovalo spektrum svých zákazníků a aby se účastnilo vývoje na nejživějším trhu.

(80)

A konečně neobjevily se žádné důkazy o tom, že by tyto prodeje na americkém trhu mohly být ve stejném období a za lepší cenu nahrazeny prodeji na trhu Společenství a že by si tudíž újmu způsobilo výrobní odvětví Společenství samo.

(81)

Na základě výše zmíněných skutečností byly připomínky odmítnuty a vzhledem k tomu, že se neobjevily další, jsou potvrzeny závěry učiněné v souvislosti s vlivem ostatních činitelů v 142. až 154. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(82)

Na základě výše uvedených důvodů a dalších skutečností uvedených v 136. až 154. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl učiněn závěr, že dovozy z ČLR a USA způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(83)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně zájmu výrobního odvětví Společenství, jsou potvrzeny závěry podle 160. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(84)

Je třeba připomenout, že spolupráce dovozců, kteří nejsou ve spojení byla velmi slabá, jak už bylo zmíněno v 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Navíc po poskytnutí prozatímních závěrů dovozci nevznesli žádné připomínky.

(85)

Za těchto okolností a v důsledku toho, že nebyly obdrženy, ani nebyly k dispozici žádné další informace týkající se zájmu dovozců, kteří nejsou ve spojení, jsou potvrzeny závěry podle 161. až 162. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(86)

Dalším šetřením se prokázalo, že situace zpracovatelů se může značně lišit, pokud jde o ziskovost a o vliv TCCA na jejich výrobní náklady. Předpoklad, že TCCA představuje více než 40 % výrobních nákladů zpracovatele a že se jedná o výrobek s malým ziskovým rozpětím, jež je uveden v 168. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, je nutné zpřesnit. Dodatečná inspekce na místě, provedená v prostorách jednoho z nejdůležitějších zpracovatelů na trhu ES, skutečně prokázala, že dotyčný výrobek představoval méně než 25 % jeho celkových výrobních nákladů a že jeho ziskovost měla hodnotu nad 8 %.

(87)

Jeden zpracovatel zpochybnil stanovisko prozatímního nařízení, že zpracovatelé mohli upravit ceny směrem vzhůru, a tudíž přenést část zvýšených nákladů na zákazníky a rozmělnit tak dopad opatření v distribučním řetězci.

(88)

Tuto skutečnost však potvrdil alespoň jeden další zpracovatel, jenž ve svém vyjádření jasně uvedl, že od okamžiku zavedení prozatímních cel zpracovatelé pro sezónu 2005 zvýšili ceny o 15 % až 25 % (nebo v průměru o 0,32 EUR za kg). To potvrdil i další zpracovatel. Šetřením se rovněž prokázalo, že zpracovatelé nejsou smluvně vázáni k tomu, aby nezvyšovali ceny, a že do smluv pro sezonu 2006 byla vložena zvláštní ustanovení s ohledem na možnost zavedení antidumpingových cel. Tyto skutečnosti jasně ukazují, že zpracovatelé už alespoň částečně přijali opatření k tomu, aby byly zvýšené náklady přeneseny do distribučního řetězce.

(89)

A konečně, šetřením se prokázalo, že obchodní přirážka, o kterou velkoobchodníci navyšují kupní ceny zpracovatelů, může být značná, tzn. nad 40 %, což potvrzuje, že prostor pro to, aby bylo zvýšení nákladů způsobené cly přeneseno do distribučního řetězce, existuje.

(90)

Jeden zpracovatel prohlásil, že zavedení jednotného cla na dovozy TCCA jak ve formě granulí, tak ve formě tablet podnítí vyvážející výrobce a zprostředkovatele k tomu, aby dováželi přímo tablety a že to bude mít nepříznivý vliv na zpracovatelskou činnost. Objevil se tudíž návrh uložit vyšší clo na dovozy tablet než na dovozy TCCA v granulích. Podle tohoto zpracovatele by takové rozlišení umožnilo chránit výrobní odvětví Společenství i zpracovatele.

(91)

Zde je však nutné připomenout, že dotyčný výrobek byl vymezen jako TCCA a její preparáty. Může být ve formě granulí, prášku či tablet, přičemž obsah chloru není omezen. I když tedy byla provedena srovnání výrobků, které mají totožné vlastnosti, např. formu balení, výsledné clo, vztahující se na dotyčný výrobek, má být uloženo na dovozy TCCA v jakékoliv formě, tj. granulí, prášku či tablet. Jakýkoliv jiný přístup by spočíval v používání antidumpingových cel jako nástroje k vyrovnávání rozdílu mezi náklady na zpracování v případě evropských zpracovatelů a v případě čínských vývozců, což samozřejmě není účelem antidumpingových opatření. Nakonec je třeba upozornit, že ačkoliv se stejné valorické clo vztahuje na TCCA v granulích i v tabletách, v případě dražších výrobků, jako jsou tablety, se toto clo promítne ve vyšších hodnotách částek za něj hrazených. To by mohlo částečně uspokojit požadavek ze strany tohoto zpracovatele. Z těchto důvodů bylo toto prohlášení odmítnuto.

(92)

Na základě výše zmíněných skutečností a vzhledem k tomu, že se kromě výše uvedených neobjevily další připomínky ohledně zájmu zpracovatelů ve Společenství, jsou potvrzeny závěry podle 163. až 172. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(93)

Jeden zpracovatel se znovu vyslovil v tom smyslu, že jakékoliv zvýšení cen nebude v zájmu spotřebitele. Podle prozatímního nařízení však pravděpodobně bude zvýšení cen nevýznamné, a tudíž neovlivní spotřebitelův výběr. To potvrdil jiný zpracovatel, který dokonce konstatoval, že dopad na konečného spotřebitele bude mít hodnotu asi 10 EUR za rok, což je dokonce méně než 2,5 EUR za měsíc, jak zněl opatrný odhad v prozatímním nařízení. Takový nárůst nákladů nelze považovat za významný nebo takové povahy, který by vedla konečného spotřebitele k přechodu na jiné výrobky.

(94)

Odhadnutá částka 10 EUR za rok navíc odráží pouze hypotetický nejvyšší dopad opatření v případě, že by celá výše cla byla přenesena na konečného spotřebitele. Také nebere v úvahu skutečnost, že částky konečných opatření jsou alespoň v případě dovozů pocházejících z USA nižší než ty, jež byly uloženy prozatímními opatřeními.

(95)

Na základě výše zmíněných skutečností a vzhledem k tomu, že se kromě výše uvedených neobjevily další připomínky ohledně zájmu spotřebitele ve Společenství, jsou potvrzeny závěry podle 173. až 177. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(96)

Vzhledem k závěrům učiněným v prozatímním nařízení a s přihlédnutím ke stanoviskům předloženým různými stranami bylo shledáno, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč nezavést konečné antidumpingové clo vůči dumpingovým dovozům TCCA pocházející z dotčených zemí.

(97)

Na základě metodiky vyložené v 179. až 183. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla pro účely stanovení úrovně opatření vypočtena úroveň pro odstranění újmy.

(98)

Při výpočtu rozpětí újmy v prozatímním nařízení byl cílový zisk pro výrobní odvětví Společenství stanoven na 10 %, což je hodnota, jež se považuje za umírněnou a jež lze oprávněně očekávat, pokud bude dumping působící újmu odstraněn.

(99)

Několik zúčastněných stran namítlo, že 10 % zisk je pro odvětví TCCA nepřiměřený a že by se spíše měl pohybovat pod 5 %. Jak je nicméně zmíněno v 181. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, výše zisku výrobního odvětví Společenství začala před dotčenými dovozy do Společenství významně růst. Výše zisku dosažené v roce 2000 a v roce 2001 skutečně ukazují, že pokud k dumpingu nedochází, lze 10 % zisk oprávněně očekávat. Z těchto důvodů nebyly tyto námitky přijaty.

(100)

Protože nebyly vzneseny žádné nové připomínky k této otázce, je potvrzena metodika podle 179. až 183. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(101)

S ohledem na dříve zmíněné skutečnosti a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by konečné antidumpingové clo mělo být uloženo v úrovni rozpětí vypočteného vzhledem k dovozům pocházejícím z ČLR a v úrovni rozpětí vypočteného vzhledem k dovozům pocházejícím z USA.

(102)

Jelikož byla rozpětí újmy ve všech případech větší než dumpingová rozpětí pro ČLR a menší než dumpingová rozpětí pro USA jsou konečná cla na základě výše zmíněných skutečností stanovena takto:

(103)

Individuální antidumpingové celní sazby uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů tohoto šetření. Proto odrážejí situaci těchto společností zjištěnou v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla, použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných výslovně uvedenými společnostmi. Dovezené výrobky vyráběné kteroukoliv jinou společností, která není výslovně zmíněna ve výkonné části tohoto nařízení s udáním názvu a adresy, včetně právnických osob ve spojení s osobami výslovně uvedenými, nemohou využívat uvedené sazby a podléhají celním sazbám použitelným pro „všechny ostatní společnosti“.

(104)

Jakoukoliv žádost o použití těchto individuálních antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti a (například poté, co se změnil název hospodářského subjektu nebo byly vytvořeny nové výrobní nebo obchodní subjekty) je třeba podat Komisi (3) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména o všech změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně pozměněno formou aktualizace seznamu společností, které požívají výhod individuálních celních sazeb.

(105)

Za účelem minimalizace rizika obcházení se má vzhledem k velkému rozdílu ve výši cel za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření zahrnují:

(106)

Celním orgánům členských států je předložena platná obchodní faktura splňující požadavky uvedené v příloze tohoto nařízení. Pod příslušnými doplňkovými kódy TARIC dotčeného výrobce se deklarují pouze dovozy, takovouto faktury doložené. Dovozy, k nimž takováto faktura doložena není, podléhají zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní společnosti.

(107)

Dotčené společnosti jsou vyzvány k tomu, aby Komisi předkládaly pravidelné zprávy, aby byla zajištěno další sledování jejich prodejů dotyčného výrobku do Společenství. Nebudou-li zprávy předkládány nebo ukáže-li rozbor zpráv, že opatření neodstranila poškozující účinek dumpingu přiměřeně, Komise může zahájit prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Tento přezkum se může mimo jiné zabývat tím, zda není potřeba odstranit individuální celní sazby, a následným uložením celostátního cla.

(108)

Vzhledem k velikosti zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství je považováno za nezbytné, aby částky zajištěné v rámci prozatímního antidumpingového cla, které ukládá nařízení (ES) č. 538/2005, byly vybrány podle sazby konečného cla. V případech, kdy jsou konečná cla vyšší než prozatímní cla, se s konečnou platností vyberou pouze částky zajištěné ve výši prozatímních cel. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolní,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/13

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/15

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1591/2005 (2) stanovilo vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu.

(2)

Vzhledem k tomu, že údaje, které má Komise v současné době k dispozici jsou odlišné od údajů v době přijetí nařízení (ES) č. 1591/2005, měly by se tyto náhrady pozměnit,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/17

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1138/2005 ze dne 15. července 2005, kterým bylo vyhlášeno stálé nabídkové řízení ke stanovení vývozních dávek a/nebo vývozních náhrad pro bílý cukr (2), pro hospodářský rok 2005/06, vyžaduje, aby pro vývoz tohoto cukru do některých třetích zemí byla vyhlášena dílčí nabídková řízení.

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1138/2005 je případně třeba stanovit maximální výši náhrady pro příslušné dílčí nabídkové řízení, a to zejména s ohledem na současný stav a předpokládaný vývoj trhu s cukrem ve Společenství a světového trhu s cukrem.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/18

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 27/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2005.

(2)

Podle informací, jež byly sděleny Komisi, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2005.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/20

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 1763/2004 obsahuje seznam osob, kterých se týká zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Komise je oprávněna změnit uvedenou přílohu s přihlédnutím k rozhodnutím Rady, kterými se provádí společný postoj Rady 2004/694/SZBP ze dne 11. října 2004 o dalších opatřeních na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) (2). Společný postoj Rady 2005/689/SZBP (3) rozšiřuje a provádí uvedený společný postoj. Příloha I nařízení (ES) č. 1763/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/22

(1)

Čl. 63 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (2) omezuje poskytování vývozních náhrad pro produkty v odvětví vína na objemy a výdaje, které jsou obsaženy v dohodě o zemědělství uzavřené během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

(2)

Článek 9 nařízení (ES) č. 883/2001 stanoví podmínky, za nichž může Komise přijmout zvláštní opatření, která zamezí překročení množství stanovených v uvedené dohodě nebo rozpočtu, který je podle ní k dispozici.

(3)

Na základě informací o žádostech o vývozní licence, které měla Komise k dispozici dne 5. října 2005, by množství, jež jsou ještě dostupná pro období do dne 15. listopadu 2005 pro místo určení oblasti 1: Afriku podle čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 883/2001, mohla být překročena, pokud nebude omezeno vydávání vývozních licencí se stanovením náhrady předem. Proto by měla být pro množství oznámená od 28. září do 4. října 2005 stanovena jednotná procentní sazba přijetí a pro tuto oblast pozastaveno do 16. listopadu 2005 podávání žádostí a vydávání licencí,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/23

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy nebo cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Při stanovení náhrad je třeba vzít v úvahu faktory uvedené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2).

(3)

Pokud jde o pšeničnou nebo žitnou mouku, krupici a krupičku, náhradu použitelnou pro tyto produkty je nutné vypočítat s ohledem na množství obilovin nutné k výrobě uvažovaných produktů. Toto množství byla stanoveno nařízením (ES) č. 1501/95.

(4)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky určitých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhradu u některých produktů podle jejich země určení.

(5)

Náhradu je třeba stanovovat jednou měsíčně, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(6)

Použití těchto pravidel v současné situaci na trzích s obilovinami, a zejména při kurzech, respektive cenách těchto produktů ve Společenství a na světovém trhu, vede ke stanovení náhrad dle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/25

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1058/2005 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz ječmene do některých třetích zemí.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví určitá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (3), se Komisi umožňuje rozhodnout se na základě podaných nabídek nevyhovět žádné nabídce.

(3)

Na základě kritérií stanovených v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95 se nedoporučuje stanovovat maximální náhradu.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/26

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1438/2005 bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz ovsa produkovaného ve Finsku a Švédsku na export z Finska či Švédska do všech třetích zemí s výjimkou Bulharska, Norska, Rumunska a Švýcarska.

(2)

Na základě kritérií stanovených v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95 by měla být stanovena maximální náhrada.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/27

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1059/2005 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz pšenici obecné do některých třetích zemí.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (3), se stanoví, že Komise může na základě podaných nabídek rozhodovat o stanovení maximální vývozní náhrady, přičemž vezme v úvahu kritéria uvedená v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95. V takovém případě je zakázka přidělena těm účastníkům řízení, jejichž nabídka odpovídá maximální náhradě nebo je nižší.

(3)

Použití výše uvedených kritérií v současné situaci na trhu s dotyčnou obilovinou vede ke stanovení maximální vývozní náhrady.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/28

(1)

Dne 22. ledna 2002 přijala Rada rozhodnutí 2002/60/ES o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2002 do 25. ledna 2006 (1).

(2)

Po odstoupení pana G.B.M. LEERSE se uvolnilo místo náhradníka Výboru regionů,

7.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 261/29

(1)

Dne 11. října 2004 Rada přijala společný postoj 2004/694/SZBP (1) s cílem zmrazit veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří Radovanu KARADŽIĆOVI, Ratko MLADIĆOVI a Ante GOTOVINOVI. Rozhodnutím Rady 2004/767/SZBP (2) byla tato opatření rozšířena na všechny osoby, které ICTY veřejně obvinil z válečných zločinů a které nejsou ve vyšetřovací vazbě tribunálu.

(2)

Společný postoj 2004/694/SZBP se použije do dne 11. října 2005.

(3)

Rada považuje za nezbytné prodloužit společný postoj 2004/694/SZBP o dalších 12 měsíců. Seznam obsažený v příloze uvedeného společného postoje by měl být aktualizován.

(4)

Jméno Sredoje LUKIĆE by mělo být vypuštěno ze seznamu obsaženého v příloze uvedeného společného postoje v důsledku jeho vzetí do vazby ICTY.

(5)

K provedení těchto opatření třeba činnosti Společenství,