(1)

Dne 28. května 2004 vydala Komise oznámení („oznámení o zahájení řízení“), zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (2), o zahájení antidumpingového řízení týkající se dovozu plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrooceli, pocházejících ze Spojených států amerických (dále jen „USA“) a z Ruska do Společenství a o zahájení prozatímního přezkumu antidumpingových cel na dovoz určitých elektrických plechů s orientovanou strukturou šířky větší než 500 mm pocházejících z Ruska.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu ze dne 13. dubna 2004, který jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 90 %, veškeré produkce plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrooceli ve Společenství, podala Evropská federace průmyslu železa a oceli (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“). Podnět obsahoval důkazy o dumpingovém dovozu uvedeného výrobku a o výsledné podstatné újmě, což bylo považováno za dostatečný důvod k zahájení řízení.

(3)

Prozatímní přezkum zahájila Komise z vlastní iniciativy, v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení, aby bylo možné případně pozměnit nebo zrušit konečná antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 151/2003 (3) na dovoz určitých elektrických plechů s orientovanou strukturou šířky větší než 500 mm z Ruska. Tyto nezbytné změny nebo zrušení mohou vyplývat ze skutečnosti, že výrobky, ohledně kterých byla opatření nařízením (ES) č. 151/2003 uložena, patří mezi výrobky, jichž se týká řízení o dovozu plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrooceli pocházejících z USA a z Ruska do Společenství.

(4)

Komise oficiálně informovala o zahájení řízení vyvážející výrobce v Rusku a v USA a dovozce/obchodníky a uživatele, o kterých je známo, že se jich záležitost týká, a výrobce ve Společenství, kteří podali podnět. Zúčastněným stranám byla dána možnost, aby své názory sdělily písemně a aby požádaly o slyšení v termínech uvedených v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Vyvážející výrobci v Rusku a v USA i výrobci ve Společenství, dovozci/obchodníci a uživatelé své názory předložili písemně. Všem stranám, které o to v rámci výše uvedených termínů požádaly a uvedly, že mají konkrétní důvody, proč by se jim mělo dostat slyšení, byla tato příležitost poskytnuta.

(6)

Komise rozeslala dotazníky všem známým zúčastněným stranám a všem ostatním společnostem, které se ohlásily v termínech uvedených v oznámení o zahájení řízení.

(7)

Byly jí doručeny odpovědi od jednoho vyvážejícího výrobce v USA a od jeho dceřiných společností ve Společenství, které jsou ve spojení, a od dvou ruských vyvážejících výrobců a od jejich dceřiných společností ve spojení ve Společenství. Další odpovědi zaslali i čtyři výrobci ve Společenství, 16 uživatelů a jeden dovozce, který není ve spojení s vyvážejícími výrobci v daných zemích.

(8)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné, aby mohla rozhodnout o dumpingu, výsledné újmě a zájmu Společenství. Inspekce na místě proběhly v prostorách následujících společností:

Výrobci ve Společenství

Uživatelé ve Společenství

Vyvážející výrobci v Rusku

Vyvážející výrobci v USA

Dovozci ve Společenství ve spojení

Dovozci mimo Společenství ve spojení

(9)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Sledování trendů podstatných pro stanovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2000 do konce OŠ (dále jen „sledované období“).

(10)

Nařízením Rady (ES) č. 151/2003 byla uložena konečná antidumpingová cla z dovozu určitých elektrických plechů s orientovanou strukturou šířky větší než 500 mm (dále jen „velké EPOS“) z Ruska, a to na základě šetření, které bylo zahájeno v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Tímto nařízením byla sazba antidumpingových cel pro dovoz z VIZ-Stal stanovena na 14,7 % a sazba pro dovoz z NLMK na 40,1 %; druhá sazba současně platí jako sazba pro zbytková cla platná pro dovoz těchto výrobků od jiných společností v Rusku.

(11)

Nařízením Komise (ES) č. 1000/2004 (4) byly v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu velkých EPOS pocházejících z Ruska od NLMK a Viz Stal a od jejich obchodníků ve spojení přijaty závazky platné na období šesti měsíců až do 20. listopadu 2004. Účelem těchto závazků bylo zajistit dočasný způsob, jak upravit antidumpingová opatření, jež byla rozšířena na dovoz do 10 nových členských států po rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004. Jejich cílem bylo zabránit náhlému a nepřiměřeně nepříznivému dopadu na dovozce a uživatele vyplývajícímu z bezprostředního úplného použití rozšířených opatření na těchto deset zemí. Závazky byly nařízením Komise (ES) č. 1995/2004 (5) přijaty pro další šestiměsíční období až do 20. května 2005, protože bylo rozhodnuto, že stále existují podmínky pro jejich přijetí.

(12)

Vzhledem k nutnosti podrobnějšího přezkoumání některých aspektů šetření a též vzhledem k vzájemnému vztahu s prozatímním přezkumem, jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění, bylo rozhodnuto pokračovat v šetření bez uložení prozatímních opatření.

(13)

Všechny zúčastněné strany ale byly informovány o předběžných zjištěních šetření a byla jim poskytnuta doba, aby se k nim mohly vyjádřit. Vyjádření stran byla zvážena a podle okolností se případné požadavky řešily a zjištění byla podle potřeby upravena.

(14)

Dotyčným výrobkem jsou ploché válcované výrobky s orientovanou strukturou vyrobené z křemíkové elektrooceli (dále jen „EPOS“) ve všech šířkách, deklarované pod kódy KN 7225 11 00 (o šířce 600 mm nebo více) a 7226 11 00 (o šířce méně než 600 mm). Tyto kódy KN se uvádějí jen pro informaci.

(15)

EPOS se vyrábějí z různě silných svitků za tepla válcované legované oceli s přísadou křemíku, jejíž struktura je orientována jedním směrem, aby byla zajištěna její vysoká magnetická vodivost. Nedostatek magnetické vodivosti se nazývá „ztráta v jádře“, což je primární indikátor kvality výrobku. Trh se obvykle rozděluje na „vysoce propustné“ neboli vysoce vodivé třídy a na obvyklé třídy. Vysoce propustné třídy umožňují při jakékoli tloušťce plechů dosáhnout nižší ztráty v jádře. Ocelové plechy s orientovanou strukturou jsou potom podle potřeby rozřezány na potřebnou šířku podle požadavků odběratelů. Tento postup se nazývá stříhání (slitting). Dotyčný výrobek používají výrobci elektromagnetických zařízení a transformátorů, které využívají výrobci a distributoři elektrické energie.

(16)

Přes rozdíly v propustnosti, tloušťce a šířce mají všechny typy EPOS totožné základní fyzikální a technické vlastnosti a v zásadě i stejné použití.

(17)

Pokud jde o přezkum týkající se velkých EPOS uvedený v 3. bodě odůvodnění, je třeba poznamenat, že v řadě případů bylo zjištěno, že byla obcházena platná antidumpingová opatření uvedená v 10. bodě odůvodnění tak, že byly svitky elektrooceli s orientovanou strukturou ještě před vyvezením do Společenství rozřezány. Uživatelé ve Společenství skutečně často nakupovali velké EPOS a následně je stříhali na požadované rozměry. Po uložení opatření rozřezávali výrobci nebo vývozci EPOS již před vývozem na části šířky nejvýše 500 mm, takže se uvedená opatření na tento výrobek již nevztahovala.

(18)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že úzké EPOS (které tato společnost definuje jako výrobky o šířce méně než 500 mm) by měly být odlišeny od velkých EPOS (o šířce 500 mm nebo více), protože velké EPOS nelze nahradit úzkými EPOS a úzké i velké EPOS podléhají rozdílným podmínkám hospodářské soutěže. Tvrzení týkající se různých podmínek hospodářské soutěže vychází z pozorování, že koneční uživatelé si objednávají a nakupují přímo EPOS o šířce, která přesně odpovídá jejich požadavkům, aby se tak vyhnuli nákladům na stříhání — na rozdíl od nákupů svitků o větší šířce, než se používá při jejich vlastním výrobním procesu, kdy si musí zajistit rozstříhání sami, přičemž se navíc většinou obrátí na specializované subdodavatele.

(19)

Tvrzení o nezaměnitelnosti vychází ze skutečnosti, že i když úzké EPOS lze nahradit velkými EPOS, které se následně rozstříhají, opačný postup pochopitelně možný není. Dotčený vývozce se odkazuje na antidumpingové řízení týkající se Určité obuvi s textilním svrškem pocházející z Číny a z Indonésie (6), kde bylo rozhodnuto, že domácí obuv nelze používat venku, a proto by měla tvořit samostatný výrobek.

(20)

Pokud jde o výše uvedené antidumpingové řízení, bylo rozhodnuto, že domácí a venkovní obuv by měla tvořit samostatné výrobky, protože domácí obuv má rozdílné základní fyzikální vlastnosti, kvůli nimž není vhodná k použití jako obuv venkovní. V našem případě je ale situace odlišná, neboť se během šetření zjistilo, že bez ohledu na šířku jsou EPOS vyráběné ze stejného základního materiálu, mají totožné základní vlastnosti a srovnatelné konečné použití. Mimo to je třeba poznamenat, že i částečná zaměnitelnost mezi výrobky stačí k tomu, aby byly pro účely antidumpingového šetření považovány za jediný výrobek, takže v případě EPOS, jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, dochází k vzájemné zaměnitelnosti.

(21)

Druhé tvrzení uvedeného vyvážejícího výrobce vychází z pozorování, že koneční uživatelé budou dávat přednost používání EPOS o šířce, která odpovídá jejich technickým požadavkům pro účely výroby. Avšak zjistilo se, že někteří koneční uživatelé si tento materiál standardně stříhají sami nebo nakupují nahrubo nařezané úzké EPOS z Ruska bez antidumpingových cel a následně si dovezený materiál nastříhají přesně podle svých potřeb. Mimo to velká rozšířenost společností specializovaných na stříhání a ocelářských servisních středisek ve Společenství svědčí o tom, že EPOS ne vždy opouštějí továrny výrobců v rozměrech, které konkrétně požadují koneční uživatelé. Proto byla tvrzení uvedeného vyvážejícího výrobce zamítnuta.

(22)

Vzhledem k těmto skutečnostem byl pro potřeby tohoto antidumpingového řízení přijat závěr, že všechny typy dotyčného výrobku se považují za jeden výrobek.

(23)

Bylo zjištěno, že výrobek, který je dovážen do Společenství z Ruska a z USA, výrobek, který je vyráběn a prodáván na vlastních trzích v Rusku a v USA, i výrobek, který vyrábějí a prodávají ve Společenství výrobci ve Společenství, má stejné základní fyzikální i technické vlastnosti i stejné použití, a proto se tyto výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(24)

Při určování běžné hodnoty Komise nejprve zjišťovala, zda je celkový domácí odbyt dotyčného výrobku každého vyvážejícího výrobce reprezentativní ve srovnání s celkovým vývozem výrobku do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se domácí odbyt považuje za reprezentativní, pokud celkový domácí odbyt každého vyvážejícího výrobce činí alespoň 5 % jeho celkového vývozu do Společenství.

(25)

Dále bylo pro každý typ, který prodává vyvážející výrobce na domácím trhu a který je přímo srovnatelný s typem dotyčného výrobku, jenž se vyváží do Společenství, zjištěno, zda je domácí odbyt dostatečně reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí odbyt konkrétních typů EPOS byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový domácí odbyt tohoto typu během OŠ představoval nejméně 5 % celkového vývozu srovnatelného typu EPOS do Společenství.

(26)

Následně bylo přezkoumáno, zda domácí odbyt každého typu výrobku každého vyvážejícího výrobce lze považovat za odbyt v rámci běžného obchodního styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to na základě zjištění podílu ziskového prodeje zkoumaného typu nezávislým odběratelům.

(27)

V případě, kdy objem odbytu daného typu EPOS, který se prodává za čistou prodejní cenu, jež odpovídá vypočítaným výrobním nákladům nebo je převyšuje, představoval více než 80 % celkového objemu odbytu tohoto typu, a pokud se vážená průměrná cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo je převyšovala, se běžná hodnota zakládá na skutečné domácí ceně vypočítané jako vážený průměr cen za veškerý domácí odbyt během OŠ, bez ohledu na to, zda tyto prodeje byly ziskové nebo ne. V případě, kdy objem odbytu nějakého typu EPOS se ziskem dosahoval 80 % nebo méně celkového objemu odbytu tohoto typu nebo pokud vážená průměrná cena tohoto typu byla nižší než výrobní náklady, běžná hodnota se rovnala skutečné domácí ceně, vypočítané pouze jako vážený průměr ziskového odbytu tohoto typu, pokud se tento objem rovnal nejméně 10 % celkového objemu odbytu tohoto typu. V případě, kdy objem ziskového odbytu jakéhokoli typu EPOS činil méně než 10 % celkového objemu odbytu tohoto typu, mělo se za to, že tento konkrétní typ nebyl prodáván v dostatečném množství, aby mohla domácí cena poskytnout odpovídající základ pro určení běžné hodnoty.

(28)

Jestliže není možné použít k určení běžné hodnoty domácí cenu nějakého konkrétního výrobku, který prodává vyvážející výrobce, je třeba použít jinou metodu. V tomto případě Komise použila metodu početně zjištěné běžné hodnoty. V souladu s čl 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota početně zjištěna jako součet výrobních nákladů vývozce vztahujících se k vyváženému typu, podle potřeby upravených, přiměřeného podílu prodejních, správních a režijních výdajů a přiměřeného zisku.

(29)

V případě uvedeného spolupracujícího vyvážejícího výrobce bylo zjištěno, že domácí odbyt dotyčného výrobku nebylo možné považovat za prodej v rámci běžného obchodního styku, protože tento odbyt byl uskutečněn ve značném množství pod jednotkové náklady; v tomto případě se jednalo o více než 90 % objemu prodaného na domácím trhu. Kromě toho bylo zjištěno, že vážená průměrná prodejní cena v rámci domácích transakcí byla nižší než vážené průměrné výrobní náklady na jednotku během OŠ.

(30)

Proto nelze domácí ceny dotyčného výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem použít k určení běžné hodnoty. Běžná hodnota musela být početně zjištěna v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(31)

Běžná hodnota byla početně zjištěna na základě výrobních nákladů vyvážejícího výrobce zvýšených o prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Částky uvedené jako prodejní, správní a režijní náklady a zisk odpovídají částkám platným pro výrobu a prodej v rámci běžného obchodního styku stejné obecné kategorie výrobků z oceli příslušného vyvážejícího výrobce na domácím trhu v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení.

(32)

Pro každý příslušný typ výrobku byly určeny úplné výrobní náklady na základě třídy oceli, tloušťky a toho, zda byl dotyčný výrobek prodáván v celém svitku nebo nastříhaný. V druhém případě bylo nutno vzít v úvahu i náklady na nastříhání.

(33)

Vývozní ceny byly určeny na základě cen zaplacených nebo splatných za dotyčné výrobky při jejich prodeji ke spotřebě ve Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(34)

Vyvážející výrobce neprodával žádné množství dotyčného výrobku přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Veškeré prodeje se uskutečnily prostřednictvím dceřiných společností ve spojení ve Společenství. Proto musela být určena početně zjištěná vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny za další prodej nezávislým odběratelům ve Společenství. Byly provedeny úpravy zahrnující veškeré náklady, které vznikly mezi dovozem a dalším prodejem dovozci ve spojení, včetně prodejních, správních a režijních výdajů a přiměřeného zisku.

(35)

Aby se zajistilo spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na úrovni ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni, formou náležitých úprav se podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédlo k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, na které bylo upozorněno a které byly prokázány. V oprávněných případech se provedly úpravy související s dopravou, pojištěním, úvěry a příslušnými bankovními poplatky, dovozními poplatky a náklady na nastříhání.

(36)

Úprava týkající se nákladů na nastříhání byla nezbytná, aby bylo možné uskutečnit řádné srovnání EPOS podle toho, zda byly dovezeny jako svitky v plné šíři a následně v této podobě prodány ve Společenství nebo zda byly dovezeny jako svitky v plné šíři a prodány ve Společenství po rozstříhání nebo zda byly dovezeny jako nastříhaný materiál a prodány v této podobě nebo po dalším rozstříhání ve Společenství, v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení.

(37)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí určeno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženými průměrnými vývozními cenami pro každý typ výrobku, jak je uvedeno výše.

(38)

Na tomto základě bylo určeno dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla takto:

AK Steel Corporation, Middletown: 47,6 %

(39)

Pokud jde o USA, protože existují důkazy o tom, že jistý známý vývozce záměrně odmítl v rámci šetření spolupracovat, zbytkové dumpingové rozpětí by pro tohoto nespolupracujícího vyvážejícího výrobce mělo být stanoveno na úrovni nejvyššího rozpětí, které platí pro prodej reprezentativního typu výrobku spolupracujícími výrobci ve Společenství tj. 60,6 %.

(40)

Běžná hodnota byla určena v souladu s obecnou metodikou, v souladu s 24. až 28. bodem odůvodnění.

(41)

Pro jediný typ EPOS, kde se maximálně 80 % a minimálně 10 % domácího odbytu uskutečněného v dostatečném množství odehrává v rámci běžného obchodního styku, byla běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně, vypočítané jako vážený průměr cen domácího odbytu tohoto typu, uskutečněného v průběhu OŠ v rámci běžného obchodního styku.

(42)

Pokud jde o zbývající typy výrobku, kde domácí odbyt nebyl reprezentativní, byla běžná hodnota početně zjištěna v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Běžná hodnota byla početně zjištěna na základě výrobních nákladů vyvážených typů výrobku upravených o přiměřený podíl prodejních, správních a režijních výdajů a přiměřený zisk, které vyvážející výrobce skutečně zaznamenal při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku v souladu s první větou čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(43)

Vývoz do Společenství se uskutečňoval přímo nezávislým odběratelům i přes společnost ve spojení ve Švýcarsku. Pokud jde o druhý případ, je vývozní cena určena na základě ceny dalšího prodeje prvnímu nezávislému kupujícímu ve Společenství.

(44)

Vyvážející výrobce tvrdil, že výrobky dovezené do Společenství pocházející z Ruska nelze z důvodů rozdílů v kvalitě srovnávat s výrobky vyráběnými ve Společenství: tvrdí se, že EPOS vyvážejících výrobců mají větší počet povrchových vad a vyšší ztráty v jádře a do určité míry náležejí do jiných tříd. Tento vyvážející výrobce proto požadoval úpravu z důvodu kvalitativních rozdílů.

(45)

Při výpočtu dumpingových rozpětí se provádí srovnání na úrovni typů výrobků odpovídající třídám oceli s konkrétním rozpětím ztrát v jádře. Byly srovnány americké a ruské normy s evropskými, též s ohledem na veškeré relevantní vlastnosti výrobku. Mimo to bylo provedeno srovnání na úrovni výroby a prodeje materiálů nejvyšší třídy. Na tomto základě byl požadavek vyvážejícího výrobce ohledně rozdílů v kvalitě zamítnut. Tatáž metodika byla použita v případě výpočtu cenového podbízení uvedeného v 78. až 83. bodu odůvodnění.

(46)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu a na totožné úrovni obchodování. Kvůli zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly vzaty v úvahu v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení i rozdíly ve faktorech, které podle doložených tvrzení ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost. Na tomto základě byly provedeny úpravy ohledně rozdílů nákladů na dopravu, pojištění, balení a nákladů na úvěry a příslušných bankovních poplatků a nepřímých daní. Úpravy byly provedeny i v případech vývozu prostřednictvím spřízněných společností ve spojení v zemi mimo Společenství, v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(47)

Vyvážející výrobce tvrdil, že se ve výpočtu objevily administrativní chyby a po ověření bylo toto tvrzení přijato a výpočty byly náležitě upraveny.

(48)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu dotyčného výrobku, který se vyváží do Společenství, srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou každého odpovídajícího typu dotyčného výrobku.

(49)

Srovnání prokázalo na straně spolupracujícího vyvážejícího výrobce existenci dumpingu. Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla je takové:

NLMK, Lipetsk: 11,5 %

(50)

Bylo zjištěno, že domácí odbyt dotyčného výrobku byl v zásadě reprezentativní, ale nebylo jej dosaženo v rámci běžného obchodního styku, protože tento odbyt byl uskutečněn ve značném množství za cenu nižší, než jednotkové náklady; v tomto případě se jednalo o více než 90 % objemu prodaného v rámci posuzovaných transakcí. Kromě toho bylo zjištěno, že vážená průměrná prodejní cena v rámci domácích transakcí byla nižší než vážené průměrné výrobní náklady na jednotku během OŠ.

(51)

Protože ke zjištění běžné hodnoty nebylo možné použít domácí ceny dotyčného výrobku, který prodává vyvážející výrobce, bylo nutno běžnou hodnotu početně zjistit v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(52)

Běžná hodnota byla početně zjištěna na základě úplných výrobních nákladů vyvážejícího výrobce, tj. výrobních nákladů zvýšených o prodejní, správní a režijní náklady a přiměřenou míru zisku, které vyvážející výrobce skutečně zaznamenal při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku v souladu s první větou čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(53)

Je třeba poznamenat, že v průběhu OŠ nakupovala společnost Viz Stal hlavní surovinu, tj. za tepla válcované svitky nebo za tepla válcované pásy, od dvou dodavatelů: US Steel Košice a od ruské společnosti Magnitogorsk. Při šetření ohledně velkých EPOS v souladu s 10. bodem odůvodnění bylo zjištěno, že vztahy mezi druhou společností a společností Viz Stal byly zvláště těsné a že nebylo možné se na kupní ceny od tohoto dodavatele spolehnout. V tom případě vycházelo určení výrobních nákladů, a zvláště nákladů na hlavní suroviny, výhradně z ceny svitků nakoupených od nezávislého slovenského výrobce/dodavatele, US Steel Košice. K ceně DAF na hranice Slovenska byly přičteny náklady na dopravu do Jekatěrinburgu, náklady na pojištění a náklady na úvěr vyplývající z platebních podmínek. V případě tohoto vyvážejícího výrobce tvořila na základě tohoto výpočtu cena za tepla válcovaných svitků 61,4 % celkových výrobních nákladů EPOS.

(54)

Úplné výrobní náklady byly určeny pro každý relevantní typ výrobku na základě třídy oceli, tloušťky a toho, zda byl dotyčný výrobek prodáván v celém svitku nebo nastříhaný. V druhém případě bylo nutno vzít v úvahu i náklady na nastříhání.

(55)

Společnost Viz Stal neprodávala dotyčný výrobek přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Veškerý odbyt byl určen pro dceřiné společnosti ve spojení ve Společenství. Proto musela být určena početně zjištěná vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení, tj. na základě ceny za další prodej nezávislým odběratelům. Byly provedeny úpravy zahrnující veškeré náklady, které vznikly mezi dovozem a dalším prodejem těmito dovozci, včetně prodejních, správních a režijních výdajů a přiměřené míry zisku, v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(56)

Kvůli zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny ze závodu a na stejné úrovni obchodu byly připočítány úpravy týkající se rozdílů, které byly uváděny a doloženy jako vlivy na cenu a její srovnatelnost v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. V odůvodněných případech byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, bankovních poplatků, nákladů na úvěry a příslušných bankovních poplatků, dovozních poplatků a nákladů na nastříhání.

(57)

Úprava týkající se nákladů na nastříhání byla nezbytná, aby bylo možné uskutečnit řádné srovnání EPOS podle toho, zda byly dovezeny jako svitky v plné šíři a následně v této podobě prodány ve Společenství nebo zda byly dovezeny jako svitky v plné šíři a prodány ve Společenství po rozstříhání nebo zda byly dovezeny jako nastříhaný materiál a prodány v této podobě nebo po dalším rozstříhání ve Společenství, v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení.

(58)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí určeno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženými průměrnými vývozními cenami pro každý typ výrobku, jak je uvedeno výše.

(59)

Pokud jde o vývoz uskutečněný uvedeným vyvážejícím výrobcem do Společenství, šetřením nebyl zjištěn dumping.

(60)

Závěr o nedumpingovém dovozu do Společenství se vztahuje na celé svitky i na nařezané svitky všech různých typů výrobku, a tedy se týká velkých i úzkých EPOS.

(61)

Spolupráce ze strany vyvážejících výrobců byla velmi dobrá, protože pokryli veškerý známý dovoz do Společenství. V případě jednoho ruského vyvážejícího výrobce byl během OŠ zjištěn dumping ve výši 11,5 %, zatímco v případě druhého spolupracujícího vyvážejícího výrobce nebyl šetřením zjištěn žádný dumpingový dovoz do Společenství. Zbytkové dumpingové rozpětí bylo stanoveno ve výši rozpětí platného pro vyvážejícího výrobce, v jehož případě byl zjištěn dumping.

(62)

Ve Společenství vyrábí EPOS šest výrobců. Tři výrobci ve Společenství, kteří podali podnět, mají sídlo v Německu, ve Francii a v Itálii. Je třeba poznamenat, že tito tři výrobci patří do stejné skupiny společností. Ostatní výrobci mají sídlo v Polsku, v České republice a ve Spojeném království.

(63)

Šetření dospělo k závěru, že těchto šest výrobců zajišťuje celkovou výrobu Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(64)

Vedle tří hlavních výrobců ve spojení ve Společenství, kteří podali podnět, v rámci šetření plně spolupracoval ještě jeden výrobce ve Společenství. Bylo zjištěno, že celková výroba těchto čtyř společností činí okolo 90 % celkové výroby dotyčného výrobku ve Společenství.

(65)

Má se tedy za to, že tito čtyři výrobci ve Společenství tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a proto se nadále označují jen jako „výrobní odvětví Společenství“.

(66)

Pokud jde o zbývající dva výrobce ve Společenství, jeden nijak nereagoval a druhý, přestože řízení podpořil, nemohl být považován za součást výrobního odvětví Společenství, protože poskytl jen určité základní informace o své výrobě a objemu odbytu.

(67)

Spotřeba Společenství byla určena na základě odbytu na trhu Společenství dosahovaného a) výrobním odvětvím Společenství, b) ostatními výrobci ve Společenství, kteří též poskytli některé obecné informace, a c) dovozem na trh Společenství ze všech třetích zemí v souladu se zprávou Eurostatu a též v souladu s údaji, které poskytli spolupracující vyvážející výrobci v dotčených zemích.

(68)

Na tomto základě se spotřeba Společenství vyvíjela takto:

(69)

Spotřeba Společenství se nejprve v letech 2000 a 2001 zvýšila o 8 %, ale pak podstatně a průběžně klesla o 15 %. Během celého sledovaného období poklesla spotřeba o 8 %. Průběžně klesající trend spotřeby je vysvětlován poklesem poptávky v navazujících odvětvích, tj. u výrobců transformátorů, zvláště útlumem nových průmyslových projektů, pro které jsou elektrické transformátory zapotřebí.

(70)

Komise zkoumala, zda mají být účinky dumpingového dovozu z dotčených zemí posuzovány souhrnně na základě kritérií v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Podle tohoto článku má být dovoz posuzován souhrnně, je-li dumpingové rozpětí určené v souvislosti s dovozem z každé země vyšší než de minimis, v souladu s definicí v čl. 9 odst. 3 základního nařízení, objem dovozu z každé země není zanedbatelný a podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a podmínky soutěže mezi dováženými výrobky a obdobnými výrobky Společenství takové posouzení odůvodňují.

(71)

Je třeba poznamenat, že bylo zjištěno, že jeden ruský vyvážející výrobce neprovozoval dumping. Proto dovoz od tohoto vyvážejícího výrobce nebyl při zkoumání, zda je souhrnné posouzení dovozů na místě, vzat v úvahu.

(72)

Bylo zjištěno, že dumpingová rozpětí zjištěná pro každou dotčenou zemi byla vyšší než de minimis. Mimo to nebyl objem dumpingového dovozu z jednotlivých zemí zanedbatelný, tj. činil v průběhu OŠ v případě USA asi 10 % a v případě Ruska asi 3 % spotřeby Společenství.

(73)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovými dovozy i mezi dumpingovými dovozy a obdobnými výrobky Společenství, bylo zjištěno, že EPOS prodávané dotčenými zeměmi i EPOS prodávané výrobním odvětvím Společenství byly obdobné ve všech ohledech a distribuovaly se prostřednictvím totožných obchodních cest. Šetření ukázalo, že dovozní ceny v případě obou zemí sledovaly podobný klesající trend, zvláště v průběhu druhé části sledovaného období, a bylo zjištěno, že tyto ceny se podbízejí cenám výrobního odvětví Společenství. To vedlo k celkovému stlačení cen EPOS, které prodává výrobní odvětví Společenství.

(74)

Proto byl učiněn závěr, že dumpingový dovoz pocházející z dotčených zemí by měl být posouzen souhrnně.

(75)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že dovoz EPOS z dotčených zemí do Společenství se během sledovaného období více než ztrojnásobil.

(76)

(77)

(78)

Komise prozkoumala, zda se vyvážející výrobci v dotčených zemích v průběhu OŠ podbízeli cenám výrobního odvětví Společenství. Pro účely této analýzy byly ceny CIF vyvážejících výrobců upraveny na ceny na hranice Společenství po zaplacení cla. Tyto ceny pak byly srovnány s cenami výrobního odvětví Společenství ze závodu na stejné úrovni obchodu a na úrovni srovnatelných typů výrobků.

(79)

Jeden ruský vyvážející výrobce tvrdil, že při hodnocení cenového podbízení (a rozpětí pro odstranění újmy) by měly být provedeny úpravy týkající se rozdílů v kvalitě mezi EPOS, které vyrábí a prodává tento vyvážející výrobce, a EPOS, které vyrábí výrobní odvětví Společenství. Toto tvrzení vychází z toho, že v případě stejného typu by kvalita EPOS, které vyrábí tento vyvážející výrobce, byla podstatně nižší než kvalita EPOS, které vyrábí výrobní odvětví Společenství.

(80)

V tom případě by bylo třeba v prvé řadě poznamenat, že taková úprava byla skutečně během prvotního šetření, tj. v roce 1996, provedena, ale šetření týkající se přezkumu a prodloužení platnosti těchto opatření po přezkumu před pozbytím platnosti v roce 2003 již dospělo k závěru, že úprava z důvodů kvality již nebude nadále poskytována (7) vzhledem k vylepšení ruských zařízení.

(81)

Kromě toho byli uživatelé vyzváni, aby poskytli připomínky ohledně srovnatelnosti EPOS dovezených z Ruska a EPOS nakoupených od výrobního odvětví Společenství. Nikdo ze spolupracujících uživatelů se nezmínil o žádných podstatných kvalitativních rozdílech. Jen jeden uživatel uvedl, že kvalita ruských výrobků je poněkud horší než kvalita výrobků vyráběných ve Společenství, ale tento uživatel své tvrzení nepodložil. Navíc to tento uživatel dále uvedl, že oba výrobky jsou naprosto zaměnitelné a že vzhledem k podstatnému rozdílu v ceně přešel na ruské výrobky. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(82)

Na základě cen spolupracujících vyvážejících výrobců má zjištěné rozpětí cenového podbízení podle zemí, vyjádřené jako procento cen výrobního odvětví Společenství, tyto hodnoty:

(83)

Pokud jde o Rusko, pro vyvážejícího výrobce, v jehož případě nebylo zjištěno dumpingové rozpětí, bylo určeno rozpětí cenového podbízení ve výši 6,1 %. Druhá hodnota platí pro druhého spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(84)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení prozkoumala Komise veškeré hospodářské faktory a indexy, které mají vliv na stav výrobního odvětví Společenství.

(85)

Vzhledem k omezenému počtu výrobců ve Společenství, kteří patří do dvou skupin společností, a dotčených vyvážejících výrobců, mohou být jejich příslušné údaje poskytnuty jen ve formě indexů a rozpětí.

(86)

Během celého období šetření objem výroby výrobního odvětví Společenství poklesl o 2 %. Konkrétně výroba nejprve v letech 2000 a 2001 vzrostla o 4 % a poté průběžně od roku 2001 do OŠ klesala, tj. pokles přibližně o 5 %.

(87)

Uváděné hodnoty kapacity se vztahují k technické kapacitě, na rozdíl od teoretické kapacity, což znamená, že již byly odečteny standardní odvětvové úpravy vztahující se k obvyklým dovoleným, době najíždění výroby, údržbě a ostatním obvyklým přerušením práce. Zvýšení výrobní kapacity v letech 2001/2002 mělo pokrýt zvýšení poptávky, ke kterému došlo v roce 2001. Kapacita opět poklesla v roce 2003 a během OŠ, protože jeden výrobce poněkud změnil výrobní postup, což mělo za následek snížení technické kapacity. Na tomto základě výrobní kapacita vzrostla během sledovaného období o 4 %. Jak je uvedeno dále ve 102. bodě odůvodnění, tento nárůst se vztahuje k investicím do modernizace stávajících výrobních nástrojů a tím ke zvýšení efektivity, takže spočívá hlavně v nákupech výměnného zařízení. Je třeba také poznamenat, že ke zvýšení kapacity došlo v době, kdy bylo výrobní odvětví Společenství stále ještě ziskové. Mimo to je třeba na tyto investice pohlížet jako na reakci na vyšší poptávku v roce 2001 a též ve světle pohybu peněžních prostředků, které mělo Společenství v té době k dispozici.

(88)

Pokles poměru využití kapacity vyplynul z mírného nárůstu výrobní kapacity ve spojení s poklesem objemu výroby. Tento pokles dosáhl během sledovaného období výše 5 procentních bodů.

(89)

Některé typy obdobných výrobků speciálně vyrábí výrobní odvětví Společenství na objednávku, a proto nejsou určeny do zásoby. Ostatní standardnější typy EPOS se ale vyrábějí pravidelně a jejich odbyt závisí na vývoji trhu ve smyslu poptávky a cen. Proto je zřejmé, že celkový nárůst zásob během sledovaného období naznačuje, že výrobní odvětví Společenství čelilo problémům při prodeji standardnějších typů obdobných výrobků, a to zvláště v roce 2002, kdy objem zásob vzrostl ve srovnání s rokem 2001 o 46 %, a v roce 2003, kdy vzrostl ve srovnání s předcházejícím rokem o další 3,5 %.

(90)

Pokles zásob (23,5 %) od roku 2003 do OŠ se vysvětluje celkovým vzrůstem odbytu za toto období. Je ale třeba mít na paměti, že OŠ neodpovídá kalendářnímu roku, což může mít vliv na srovnatelnost úrovně zásob s jinými roky. Na konci sledovaného období byla úroveň zásob o 22 % vyšší než v roce 2000.

(91)

Objem odbytu výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství klesl během sledovaného období o 19 %, přibližně z [...] tun v roce 2000 na asi [...] tun během OŠ. Objem odbytu nejprve v letech 2000 a 2001 vzrostl o [...] tun, tj. o 9 %, ale potom během následujícího období až do konce OŠ poklesl o [...] tun (neboli o 26 %). Nárůst od roku 2003 do OŠ lze vysvětlit tím, že výrobní odvětví Společenství snížilo prodejní ceny (viz dále) s cílem znovu získat podíl na trhu.

(92)

Během celého období šetření čelilo výrobní odvětví Společenství poklesu podílu na trhu o 8,2 procentních bodů. Konkrétně to znamená, že přes 9 % nárůst objemu odbytu v letech 2000 a 2001 si výrobní odvětví Společenství stěží dokázalo udržet svůj podíl na trhu, který během těchto let vzrostl o pouhých 0,5 procentního bodu. Od roku 2001 do OŠ poklesl tržní podíl výrobního odvětví Společenství o 8,7 procentních bodů. Tato ztráta tržního podílu nastala v době, kdy spotřeba poklesla o 15 %, což ukazuje, že odbyt výrobního odvětví Společenství klesl více, než kolik činil pokles spotřeby. Současně podíly na trhu dotčených zemí trvale rostly.

(93)

Průměrná jednotková prodejní cena nejprve v roce 2001 vzrostla o 8,6 % a potom v roce 2002 vzrostla o 2,6 %. Poté čelilo výrobní odvětví Společenství významnému a postupnému poklesu cen, který byl zvláště patrný od roku 2003 do OŠ, kdy ceny spadly o 6,3 %. Tento pokles cen byl nezbytný, aby si výrobní odvětví Společenství udrželo podíl na trhu.

(94)

Trend, který vyplývá z výše uvedené tabulky, jasně vyjadřuje významné stlačení prodejních cen výrobního odvětví Společenství od roku 2002. To odpovídá období, kdy byly podstatným způsobem sníženy ceny dumpingového dovozu, což umožnilo významně zvýšit jeho podíl na trhu.

(95)

Tlak na prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byl takový, že nevytvářely žádný zisk ani v roce 2003, ani v průběhu OŠ, jak je vysvětleno dále.

(96)

Níže uvedená tabulka zobrazuje vývoj jednotkových prodejních cen Společenství ve srovnání s příslušnými výrobními náklady, které hlavně zahrnují náklady na suroviny, tj. za tepla válcované svitky, které v průměru tvoří asi 70 % celkových výrobních nákladů dotyčného výrobku:

(97)

V letech 2001/2002 se prodejní ceny v průměru zvýšily více než příslušné náklady. Během tohoto období ceny odpovídaly nákladům, takže bylo možné vytvářet zisk, jak je uvedeno dále. V roce 2003 ceny podstatným způsobem poklesly a ziskovost se stala negativní, a to i přesto, že během uvedeného roku poklesly průměrné náklady. V průběhu OŠ nebylo možné mírný růst výrobních nákladů, převážně surovin, převést do cen, které dále podstatným způsobem klesaly, takže vznikly významné ztráty. Cenová deprese se tak spojila s cenovou represí, tj. neschopností výrobního odvětví Společenství zvyšovat ceny v souladu s růstem nákladů.

(98)

Finanční výsledky některých výrobců ve Společenství byly v roce 2000 výrazně ovlivněny zaváděcími náklady a současně i technickými problémy vyplývajícími z významných investic do výrobních zařízení, které uskutečnili v roce 1999. Odpovídajícím způsobem byla ovlivněna i ziskovost celkového výrobního odvětví Společenství. Jelikož rok 2000 byl netypický, nelze jej považovat za reprezentativní východisko při zkoumání trendů. Odbyt výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se stal ziskovým v letech 2001 a 2002, též vzhledem k vyšší poptávce ze strany zpracovatelských odvětví a uspokojivé výši cen. Následně poté ale pokles cen ovlivnil ziskovost negativně. Počínaje rokem 2003 začal odbyt na trhu Společenství skutečně vykazovat ztráty, které v průběhu OŠ dosáhly až –5 % obratu.

(99)

Pro účely tohoto šetření je návratnost investic vyjádřena jako zisk ve formě procenta účetní hodnoty investic. Jelikož společnosti, z nichž se skládá výrobní odvětví Společenství, většinou, pokud ne výhradně, působí v oblasti výroby a prodeje obdobných výrobků, návratnost investic se určuje s ohledem na jejich celkové postavení. Podle tohoto vzoru návratnost investic po celé sledované období zhruba sledovala výše popsaný trend ziskovosti. Vzrostla přibližně z 0 % v roce 2000 na asi 20 % v roce 2002 a potom trvale klesala až přibližně na hodnotu –30 % během OŠ.

(100)

Čistý pohyb peněžních prostředků ohledně provozních činností se vyvíjel z hodnoty přibližně XX milionů EUR v roce 2000 přibližně na — XX milionů EUR během OŠ. Vrcholu dosáhl v letech 2001 a 2002, ale potom v roce 2003 prudce poklesl a během OŠ dosáhl nejnižší hodnoty. Proto se výrobní odvětví Společenství v průměru stále více uchyluje k zadlužení, aby dokázalo financovat stávající aktivity a investice.

(101)

Šetřením se ukázalo, že kapitálové požadavky několika výrobců ve Společenství byly negativně ovlivněny jejich obtížnou finanční situací. Přestože je většina z těchto podniků součástí velkých ocelářských společností, jejich kapitálové požadavky nejsou vždy naplňovány podle potřeby, protože se finanční zdroje v rámci skupiny většinou přidělují jednotkám, které mají nejvyšší zisky.

(102)

Celkové investice výrobního odvětví Společenství týkající se obdobných výrobků poklesly od roku 2000 do OŠ asi o 50 %. Šetřením se ukázalo, že pro udržení konkurenceschopnosti tohoto odvětví je nezbytně nutné zachovat určitou úroveň investic. Většina investic směřovala do modernizace a jen malá část byla věnována na zvýšení kapacity. Je ale třeba poznamenat, že investice do modernizace obvykle mírně zlepšují i technickou kapacitu, z toho prostého důvodu, že modernizované zařízení je efektivnější a produktivnější než to předcházející.

(103)

Od roku 2000 do OŠ poklesla spotřeba Společenství o 8 % a objem odbytu výrobního odvětví Společenství poklesl o 20 %. Výrobní odvětví Společenství tak ztratilo podstatný podíl na trhu, zatímco tržní podíl dotčeného dovozu ve stejném období vzrostl o 12,8 procentních bodů.

(104)

Úroveň zaměstnanosti výrobního odvětví Společenství se v letech 2000 a 2001 udržela na stálé úrovni. V následujících letech se snížila, takže došlo k celkovému poklesu o 5 % ve srovnání s počátkem sledovaného období.

(105)

Během sledovaného období se průměrná mzda na jednoho zaměstnance udržela na stálé úrovni a tedy pod úrovní inflace. Vzhledem k tomu, že zaměstnanost se během tohoto období snížila, jak je uvedeno v předcházející tabulce, celkové mzdové náklady též klesly.

(106)

Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Společenství, měřená výkonem na jednoho zaměstnance za rok, nejprve v letech 2000 až 2001 vzrostla o 4 %, potom v období 2001 a 2002 poklesla asi o 2 % a v roce 2003 a OŠ opět rostla. Na konci sledovaného období byla produktivita o 3 % vyšší než na počátku tohoto období. Zvýšení produktivity lze částečně vysvětlit investicemi zaměřenými na zlepšení efektivity stávajícího zařízení, jak je uvedeno ve 102. bodě odůvodnění výše.

(107)

Pokud jde o vliv velikosti skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí nelze tento vliv považovat za zanedbatelný, zvláště na trzích tak transparentních a tedy vysoce citlivých na pohyb ceny, jako jsou trhy dotyčného výrobku.

(108)

Jak již bylo uvedeno dříve, opatření vztahující se k dovozu EPOS šířky větší než 500 mm pocházejících z Ruska platila po celé sledované období. Připomeňme si ale, že toto se týká jen části výrobku dotčeného současným šetřením, protože toto řízení se týká EPOS všech šířek z Ruska, ale i těch pocházejících z USA. Výrobní odvětví Společenství tedy překonalo účinky jen částečně, protože následně čelilo i nárůstu dumpingového dovozu všech šířek EPOS z Ruska a z USA.

(109)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že po období šetření došlo k významnému vývoji událostí, který je třeba vzít v úvahu při analýzách, protože by uvalení opatření vzhledem k tomuto vývoji událostí bylo údajně zjevně nevhodné. Konkrétně se tato tvrzení týkají růstu prodejních cen výrobního odvětví Společenství za obdobný výrobek a uzavření závodu jednoho z žadatelů po skončení období šetření.

(110)

Nejprve je třeba poznamenat, že v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení se k informacím, které se týkají pozdějšího období, zpravidla nepřihlíží. Důvodem je to, že je nezbytné relevantní skutečnosti zjistit a ověřit v průběhu omezeného a konkrétního časového období, aby se zajistilo, že výsledky šetření budou reprezentativní a spolehlivé, a dále proto, že jinak by se šetření mohlo zbytečně protahovat kvůli tvrzení, že skutečnosti získané za konkrétní úsek, tj. období šetření, neodpovídají situaci, která převládla později.

(111)

Ze znění základního nařízení vyplývá, že to, co se děje po období šetření, by se mělo vzít v úvahu jen tehdy, jedná-li se o výjimečnou událost, u které by opravdu bylo uvalení opatření zjevně nevhodné. Tento přístup potvrdil i Evropský soud první instance (8).

(112)

Bylo předloženo tvrzení, že výrobní odvětví Společenství oznámilo po období šetření zvýšení cen a že toto zvýšení cen bylo výjimečné, protože je tisk označuje za neobvykle vysoké.

(113)

Útvary Komise získaly skutečné údaje a vývoj průměrných prodejních cen Společenství na trhu Společenství je uveden v následující tabulce:

(114)

Tato tabulka ukazuje, že pokud se ceny po období šetření skutečně zvýšily, toto zvýšení zdaleka nebylo neobvykle vysoké. Ve skutečnosti se průměrná cena za poslední tři čtvrtletí roku 2004 zvýšila jen o 5 % ve srovnání s úrovní cen během OŠ, ale ceny rozhodně nedosáhly úrovně z předcházejících let.

(115)

I kdyby se navíc uznalo, že zvýšení cen je skutečně výjimečné — a připomínáme, že to není tento případ — je třeba vzít v úvahu i vývoj úrovně cen ostatních subjektů na trhu Společenství po období šetření, a zvláště pak v dotčených zemích, a dále pohyb cen surovin, aby tak bylo možné zjistit, zda v důsledku tohoto zvýšení cen je skutečně uvalení antidumpingových cel zjevně nevhodné. Nelze zaručit podrobnou analýzu v tomto smyslu, protože — jak je ukázáno výše — došlo jen k částečné regeneraci cen. Navíc není známo, zda takové zvýšení cen bude trvalé.

(116)

Připomínáme, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nevyplývá pouze z úrovně cen, ale je charakterizována zhoršením kombinace různých ukazatelů. Proto nemůže žádné případné zvýšení cen, i kdyby bylo výjimečné a trvalé, samo o sobě zdůvodnit nevhodnost uvalení antidumpingových opatření, pokud by současně nedošlo k podobnému vývoji i v případě ostatních ukazatelů újmy, a tedy k celkovému ovlivnění obrazu této újmy.

(117)

Z výše uvedených důvodů se má za to, že zvýšení cen výrobního odvětví Společenství, ke kterému mohlo dojít po období šetření, neznamená, že je uvalení antidumpingových opatření zjevně nevhodné.

(118)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že uzavření závodu jednoho výrobce, který patří do výrobního odvětví Společenství, je argumentem proti zavedení opatření, protože tím dojde k podstatnému poklesu výrobní kapacity ve Společenství a případně i k nedostatku EPOS na trhu Společenství.

(119)

V tomto ohledu se poznamenává, že čl. 6 odst. 1 základního nařízení, který se vztahuje k událostem po období šetření, neplatí pro určení zájmu Společenství, který je předmětem ustanovení článku 21 základního nařízení. Proto poukazujeme na 174. bod odůvodnění, kde se řeší otázky týkající se výrobní kapacity v rámci analýzy zájmu Společenství.

(120)

Je ale třeba přesto potvrdit, že uzavření závodu tohoto výrobce v Itálii bylo oznámeno a výroba tam bude od června 2005 pokračovat v omezené míře s tím, že bude podle očekávání zcela zastavena v září téhož roku.

(121)

Mimo to, i kdyby plánované uzavření závodu bylo výjimečné, trvalé a posuzovalo se proto v rámci analýzy, pouze by se tím potvrdila výše uvedená zjištění, že výrobní odvětví Společenství utrpělo během období šetření újmu a že tato svízelná situace pokračovala i po období šetření.

(122)

Navzdory stávajícím antidumpingovým opatřením týkajícím se dovozu velkých EPOS z Ruska se hospodářská situace výrobního odvětví Společenství od roku 2000 do OŠ podstatně zhoršila. Kladný dopad uvedených opatření zavedených na dovoz velkých EPOS z Ruska je oslaben přílivem dumpingových dovozů všech šířek EPOS z Ruska a z USA. Na počátku sledovaného období byl tento dovoz podstatně méně důležitý. Kromě toho poukazujeme na 17. bod odůvodnění, kde se vysvětluje, že platná antidumpingová opatření zavedená na dovoz velkých EPOS z Ruska byla obcházena rozříznutím svitků elektrooceli s orientovanou strukturou na dvě poloviny šířky nejvýše 500 mm.

(123)

Během sledovaného období se objem odbytu snížil o 19 %, výroba se snížila o 2 %, podstatně se zvýšily zásoby o 18 % a podíl na trhu poklesl o 8 procentních bodů. U cen výrobců ve Společenství na trhu Společenství docházelo k cenovému podbízení dumpingovým dovozem a nebylo možné tyto ceny zvýšit, aby odpovídaly nárůstu výrobních nákladů v průběhu OŠ. Proto bylo výrobní odvětví Společenství v roce 2003 a během OŠ ve ztrátě. Během sledovaného období se zaměstnanost snížila o 5 % a investice o 50 %.

(124)

Konkrétně se hospodářská situace výrobního odvětví Společenství vyvíjela takto. Během roku 2001 byla na trhu Společenství vyšší poptávka a ceny rostly. Během tohoto období také výrobní odvětví Společenství dokázalo zvýšit objem odbytu ve stejné míře, jak se zvyšovala spotřeba a prodejní ceny. To vedlo k ziskovosti, a odvětví mohlo proto investovat a poněkud zvýšit svou výrobní kapacitu. I když objem odbytu a podíl na trhu v roce 2002 poklesl, výrobní odvětví Společenství dokázalo zachovat úroveň cen a udržet si ziskovost, i když na nižší úrovni než v roce 2001, protože v té době došlo i k růstu výrobních nákladů.

(125)

Od roku 2003 nedokázalo výrobní odvětví Společenství udržet ceny, takže došlo k jejich podstatnému poklesu a zároveň došlo k silnému poklesu objemu odbytu a ke snížení podílu na trhu. V průběhu OŠ ceny dále klesaly a náklady zůstávaly na relativně stabilní úrovni. Proto zisky poklesly na výrazně nízkou úroveň. Na této úrovni ztrát je pak v sázce samotná další existence odvětví. A skutečně, po období šetření bude nutno uzavřít jeden výrobní závod jednoho z výrobců ve Společenství.

(126)

Ve světle výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(127)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení prověřila Komise, zda dumpingový dovoz dotyčného výrobku pocházejícího z dotčených zemí způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství v míře, kterou lze považovat za podstatnou. Dále byly prozkoumány jiné známé faktory vedle dumpingového dovozu, které by také mohly zároveň způsobit výrobnímu odvětví Společenství újmu, aby tato případná újma způsobená těmito jinými faktory nebyla připsána dumpingovému dovozu.

(128)

Významný nárůst objemu dumpingového dovozu, který se během sledovaného období více než ztrojnásobil, se časově shodoval se zhoršující se hospodářskou situací výrobního odvětví Společenství, což se v průběhu téhož období mimo jiné projevilo poklesem objemu odbytu asi o 20 %. Protože se stávající opatření vztahují jen na dovoz velkých EPOS z Ruska, nemohla dostatečným způsobem ochránit výrobní odvětví Společenství před účinkem dotčeného dovozu. To platí zejména v souvislosti s výše popsaným podstatným nárůstem dovozu všech šířek EPOS i EPOS pocházejících z USA, a v souvislosti s tím, že opatření proti dovozu velkých EPOS se někdy obcházela rozříznutím EPOS, jak je popsáno v 17. bodě odůvodnění.

(129)

Negativní účinek neustále rostoucího objemu dumpingového dovozu se ještě více projevil po roce 2002, kdy spotřeba Společenství klesala. V období 2002/2003 získal dumpingový dovoz více než 5 procentních bodů podílu na trhu, zatímco podíl výrobního odvětví Společenství klesl asi o 7 procentních bodů. Tento náhlý nárůst dumpingového dovozu se vysvětluje dramatickým poklesem příslušných cen během tohoto období. Za jediný rok totiž ceny poklesly z 1 282 na 1 049 EUR/t, tj. asi o 15 %. To mělo za následek významný pokles objemu odbytu výrobního odvětví Společenství během odpovídajícího období. Výrobní odvětví Společenství se sice nejprve pokusilo udržet průměrnou cenovou úroveň, ceny však stejně klesly z 1 254 EUR/t v roce 2002 na 1 189 EUR/t v roce 2003. Potom již nemělo výrobní odvětví na vybranou a muselo dále snížit ceny, aby si v průběhu OŠ udrželo objem odbytu a podíl na trhu. To však mělo přímý nepříznivý dopad na jeho ziskovost, která se změnila ve ztrátu a v průběhu OŠ dosáhla — 7,4 % obratu.

(130)

Vzhledem k jasně určenému časovému souběhu nárůstu dumpingového dovozu za průběžně klesající ceny na jedné straně a na druhé straně ztráty objemu odbytu, podílu na trhu a cenové deprese, vedoucích ke ztrátovosti na straně výrobního odvětví Společenství, lze dojít k závěru, že právě dumpingový dovoz byl rozhodujícím faktorem při poškození výrobního odvětví Společenství.

(131)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, způsobil vývoj kurzu mezi USD a eurem, který pomáhal snižovat cenu dovozu z USA. To zvýhodňovalo dovoz z USA, čímž mohlo dojít k nárůstu jejich podílu na trhu.

(132)

V následující tabulce se srovnává vývoj kurzu USD/EUR a průměrných dovozních cen dotyčného výrobku pocházejícího z USA.

(133)

Z výše uvedených údajů vyplývá, že neexistuje jednoznačná souvztažnost mezi vývojem směnného kurzu USD a eura a průměrnými dovozními cenami dotyčného výrobku pocházejícího z USA. Ve skutečnosti v letech 2000-2002 dovozní ceny již poklesly o 21 %, ale směnné kurzy zůstaly stejné. Kromě toho výše uvedené údaje jasně dokazují, že během sledovaného období byl pokles příslušných průměrných dovozních cen (–42 %) podstatně výraznější než nepříznivý vývoj směnných kurzů (–21 %). To zvláště platilo v období 2002/2003, kdy došlo největšímu propadu průměrných jednotkových dovozních cen. Proto byl učiněn závěr, že případný účinek devizových kurzů nelze považovat za podstatný pro vznik újmy na straně výrobního odvětví Společenství.

(134)

Předcházející tabulka obsahuje údaje o tom, že odbyt ostatních výrobců ve Společenství na trhu Společenství poklesl během sledovaného období téměř o 20 %. Odpovídající podíl na trhu též poklesl z 9,2 % v roce 2000 na 8,3 % během období šetření. Podle dostupných informací proto byl učiněn závěr, že ostatní výrobci ve Společenství se nacházeli v podobné situaci jako výrobní odvětví Společenství a nezpůsobili výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu.

(135)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že částečně lze újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, přičítat schopnosti vývozní výkonnosti výrobního odvětví Společenství. Bylo předloženo tvrzení, že výrobní odvětví Společenství záměrně omezuje domácí odbyt ve prospěch výhodnějšího vývozu do zemí mimo EU.

(136)

V předcházející tabulce je uvedeno, že výrobní odvětví Společenství skutečně během sledovaného období a zvláště po roce 2002 zvýšilo vývoz. Avšak na tento nárůst je spíše třeba pohlížet ve světle prudkého zvýšení dumpingového dovozu na trh Společenství v době, kdy se tam snížila spotřeba a došlo k podstatnému stlačení cen Společenství. Za těchto okolností výrobní odvětví Společenství v zájmu snížení škod reagovalo pokusem o zvýšení vývozu.

(137)

Dále je nutno připomenout, že trh Společenství je i nadále přirozeným trhem výrobního odvětví Společenství. V roce 2001, kdy byla situace na trhu Společenství příznivá, výrobní odvětví Společenství zvýšilo objem domácího odbytu a současně došlo ke snížení vývozu.

(138)

Navíc je třeba poznamenat, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nespočívala pouze ve ztrátě objemu odbytu a podílu na trhu Společenství. Současně byla doprovázená silným stlačováním cen způsobeným dumpingovým dovozem a významným podbízením se cenám výrobního odvětví Společenství, což mělo za následek výrazné finanční ztráty. Tento nepříznivý vliv na ceny nelze určitě připsat zvýšenému vývozu dotyčného výrobku. Naopak, má se za to, že díky zvýšení objemu vývozu by mohlo výrobní odvětví Společenství využívat výhody úspor z rozsahu, a tím ovlivnit celkové náklady týkající se obdobného výrobku. Pokud by nedošlo ke zvýšení vývozu, ztráty by mohly být ještě vyšší. Proto byl učiněn závěr, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nelze připsat zvýšenému vývozu.

(139)

Nedumpingový dovoz z Ruska vzrostl během sledovaného období o 66 %, což představuje zvýšení tržního podílu téměř o 3 procentní body.

(140)

V tomto ohledu je nejprve třeba poznamenat, že tento nárůst vývozu nebyl tak výrazný, jako tomu bylo v případě dumpingového dovozu, jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění. Za druhé bylo zjištěno, že cenová úroveň nedumpingového dovozu byla vyšší než cenová úroveň dumpingového dovozu. Jestliže tedy u nedumpingového dovozu bylo zjištěno rozpětí cenového podbízení ve výši 6,1 %, u dumpingového dovozu činilo toto rozpětí cenového podbízení 14,4 % až 26,6 %.

(141)

Z těchto důvodů je třeba učinit závěr, že případný vliv nedumpingového dovozu na postavení výrobního odvětví Společenství byl jen omezený a nelze jej považovat za rozhodující důvod pro vznik újmy na straně výrobního odvětví Společenství.

(142)

Předcházející tabulka ukazuje, že dovoz z ostatních třetích zemí se snížil v absolutních i v relativních hodnotách. Současně se zvýšila odpovídající průměrná prodejní cena. Proto byl učiněn závěr, že dovoz z ostatních třetích zemí nepřispěl ke vzniku újmy na straně výrobního odvětví Společenství.

(143)

Na trhu klesající poptávky se má za to, že poklesu odbytu čelí všichni provozovatelé. To platilo pro výrobní odvětví Společenství. Ovšem tento odbyt poklesl během sledovaného období více než spotřeba. Zatímco výrobní odvětví Společenství, ostatní výrobci ve Společenství a ostatní třetí země během sledovaného období ztratili na objemu odbytu a tržním podílu, objem dumpingového dovozu se za totéž období více než ztrojnásobil a získal významný tržní podíl. Jak je uvedeno v analýze újmy, během sledovaného období poklesla poptávka asi o 25 000 tun, odbyt výrobního odvětví Společenství poklesl asi o 40 000 tun, ale dovoz z dotčených zemí vzrostl přibližně o 30 000 tun.

(144)

V této souvislosti je třeba učinit závěr, že i kdyby pokles poptávky přispěl k nižšímu odbytu výrobního odvětví Společenství, lze újmu, která především spočívá ve ztrátě podílu na trhu, ve stlačení ceny a ve ztrátovosti, tomuto faktoru připsat jen v malé míře, pokud vůbec.

(145)

Na závěr se potvrzuje, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství a která se zvláště týká poklesu objemu odbytu, podílu na trhu a jednotkové prodejní ceny, což má vliv na zhoršení ukazatelů zisku, byla způsobena dotčeným dumpingovým dovozem.

(146)

Je zde naprosto zřejmá časová souvislost mezi prudkým nárůstem dumpingového dovozu a poklesem objemu odbytu výrobního odvětví Společenství a jeho podílu na trhu. Stlačování cen způsobené dumpingovým dovozem bylo obzvlášť významné počínaje rokem 2002. Výrobní odvětví Společenství se v roce 2003 pokusilo zachovat cenovou úroveň, ale aby si udrželo určitou úroveň odbytu, nemělo jinou možnost než přizpůsobit se cenové úrovni, kterou nastavil dumpingový dovoz. To vedlo ke ztrátovosti.

(147)

Neukázalo se, že by další zjištěné faktory narušily příčinnou souvislost, jak je uvedeno výše, i když vezmeme v úvahu jejich případný společný účinek. Nižší spotřeba mohla případně přispět k nižšímu objemu odbytu výrobního odvětví Společenství. Lze ale s přiměřenou jistotou tvrdit, že pokud by nedošlo k prudkému nárůstu dumpingového dovozu za nízké ceny, situace výrobního odvětví Společenství by jistě nebyl ovlivněna do takové míry, protože by nedošlo k poklesu jeho podílu na trhu. Má se současně za to, že nedumpingový dovoz z Ruska měl jen omezený nepříznivý dopad. Ani vývoj směnných kurzů mezi USD a eurem nevysvětlil vysokou úroveň dumpingu, která byla zjištěna v případě USA, a újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(148)

Proto byl učiněn závěr, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(149)

Bylo zjišťováno, zda — navzdory závěru o dumpingu, újmě a příčinných souvislostech — neexistují závažné důvody, jež by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Společenství. Pro tento účel a v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení byl zvážen pravděpodobný dopad, který by mělo uložení nebo neuložení opatření, na všechny strany, jichž se šetření týká.

(150)

Analýza újmy prokázala, že za spravedlivých obchodních podmínek je výrobní odvětví Společenství životaschopné a ziskové a že odvětví též investovalo, aby zůstalo konkurenceschopné. Bylo tomu tak v letech 2001 a 2002, kdy výrobní odvětví Společenství mělo prospěch z platných antidumpingových opatření proti dovozu velkých EPOS z Ruska a kdy úroveň dotčeného dumpingového dovozu ještě nebyla tak významná jako v průběhu OŠ.

(151)

Dále je nutno připomenout, že toto odvětví prošlo v roce 1999 významným restrukturalizačním programem ve Společenství. Fúze tří žadatelů měla v té době za úkol vytvořit větší celek, který by byl schopen efektivněji konkurovat a umožnit vyšší investice.

(152)

Od roku 2002 způsobil průběžný růst dumpingového dovozu za nízké ceny obecné stlačování cen na trhu Společenství, kde navíc došlo k poklesu spotřeby. Výrobní odvětví Společenství začalo vytvářet ztrátu a tím se stalo velice zranitelným. Ztráty dosáhly takové výše, že italský výrobce oznámil postupné uzavírání své továrny. Vývoj trhu v Itálii jasně ukazuje, do jaké míry dumpingový dovoz nepříznivě ovlivnil hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

(153)

Proto je důležité, aby se ceny vrátily na úroveň, kdy nedochází k dumpingu, nebo alespoň na úroveň, kdy nedochází k újmě, aby tak mohli různí výrobci působit na trhu Společenství za obvyklých spravedlivých obchodních podmínek. To umožní výrobnímu odvětví Společenství získat zpět uspokojivý objem ziskovosti. Pokud nebudou opatření zavedena, nelze vyloučit, že bude muset výrobní odvětví Společenství uzavřít další závody.

(154)

Závěrem lze říci, že použití jakýchkoli antidumpingových opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnilo překonat účinky zjištěného dumpingu působícího újmu.

(155)

EPOS se hlavně používají při výrobě elektrických a distribučních transfomátorů. Výrobci transformátorů tvoří odvětví s dlouhou tradicí, které tradičně zásobuje významné výrobce elektrické energie. Výrobci transformátorů obecně patří do velkých průmyslových skupin s celosvětovou přítomností. Na trhu ale působí i několik menších nezávislých společností.

(156)

Dotyčný výrobek je považován za významnou nákladovou položku pro uživatele, protože EPOS v průměru tvoří 10 % až 30 % celkových výrobních nákladů transformátorů.

(157)

Opodstatněné odpovědi na dotazník, tj. včetně všech požadovaných finančních údajů, poskytlo 16 uživatelů. Několik dalších uživatelů sice poskytlo písemné připomínky, ale bez podrobných informací. Podle poskytnutých finančních údajů představují spolupracující uživatelé asi 30 % veškeré spotřeby Společenství.

(158)

Uživatelé se obvykle vyjadřovali proti zavedení opatření. Za prvé tvrdili, že zavedení antidumpingových opatření bude mít za následek zastavení dovozu z dotčených zemí a tím budou oni závislí na výrobním odvětví Společenství, které se tak zřejmě dostane do postavení monopolu. Dále tvrdili, že zavedením opatření dojde k výraznému růstu cen, což nepříznivě ovlivní jejich konkurenceschopnost ve vtahu k výrobcům transformátorů mimo Společenství. Také tvrdili, že pokud dojde k zavedení opatření, výrobní odvětví Společenství nebude mít dostatečnou výrobní kapacitu k poskytování dodávek výrobnímu odvětví uživatelů.

(159)

Ještě než se budeme věnovat otázkám, které vyzdvihli uživatelé z výrobního odvětví uživatelů, je třeba v tomto okamžiku uvést některé základní informace, aby bylo možné řádně zhodnotit situaci na trhu Společenství.

(160)

Je třeba poznamenat, že počet výrobců dotyčného výrobku na celém světě je spíše omezený. V oblasti podnikání s EPOS působí na celém světě jen 13 výrobců. V Japonsku, v USA a v Rusku jsou v každé zemi 2 výrobci, v Jižní Koreji, Číně a v Brazílii je v každé zemi jeden výrobce a v Evropském společenství působí výrobců 6 (z nichž tři jsou ve spojení). Evropské společenství je proto trhem s nejvyšším počtem výrobců. Distribuční síť japonských a amerických výrobců je na trhu Společenství zvláště dobře zorganizována, protože mají v EU vlastní servisní střediska nebo dovozce ve spojení. Kromě toho to vypadá, že na světě jsou jen tři výrobci, kteří jsou schopni dodávat některé vysoce propustné (laserem upravované) typy dotyčného výrobku. Tito výrobci mají svá sídla v EU, v USA a v Japonsku.

(161)

Připomínáme, že v roce 1999 se spojili tři výrobci ve Společenství do jediné holdingové společnosti (ThyssenKrupp) s cílem vytvořit větší celek, který by dokázal na světovém trhu účinněji konkurovat ostatním výrobcům EPOS. V té době Evropská komise podrobně analyzovala toto spojení a schválila je.

(162)

V neposlední řadě bylo šetřením zjištěno, že spolupracující uživatelé celkem v průběhu OŠ nakoupili 10 % EPOS od ruských a 15 % EPOS od amerických výrobců, u nichž byl zjištěn dumping. Jinými slovy, spolupracující uživatelé celkově spoléhali na jiné zdroje dodávek: 75 % jejich nákupů bylo z nedumpingových zdrojů a z nich okolo 60 % bylo nakoupeno od výrobního odvětví Společenství. Jen jediný uživatel nakupoval EPOS výhradně z dumpingových zdrojů a i ten nedávno přešel na dodávky z výrobního odvětví Společenství.

(163)

Na tomto základě a vzhledem k prvnímu tvrzení uživatelů v tom smyslu, že se stanou závislými výhradně na dodávkách výrobního odvětví Společenství, je třeba nejprve připomenout, že záměrem antidumpingových cel není uzavřít trh Společenství před jakýmikoli dovozem, ale obnovit stav spravedlivého obchodování tím, že bude odstraněn účinek dumpingu působícího újmu. Nepředpokládá se tedy, že se dovoz z dotčených zemí zastaví. Podle očekávání budou pokračovat, ovšem s úrovní cen, která nebude dumpingová a která nebude způsobovat újmu.

(164)

To platí zejména pro Rusko, protože v případě hlavního ruského vyvážejícího výrobce, který v průběhu OŠ představoval přibližně 75 % ruského vývozu, nebylo zjištěno žádné dumpingové rozpětí, a v případě druhého vyvážejícího výrobce bylo zjištěno jen relativně omezené dumpingové rozpětí, tj. 11,5 %. Také poukazujeme na níže uvedenou kapitolu I, kde se navrhuje, aby opatření vycházející ze zjištění v rámci stávajícího šetření nahradila platná opatření týkající se dovozu velkých EPOS z Ruska, který se pohybuje od 14,7 % do 40,1 %. Jinými slovy, v případě Ruska by celková váha antidumpingových opatření vyplývajících ze stávajícího šetření byla podstatně méně významná, než je tomu v případě platných opatření.

(165)

V případě USA se též očekává, že dovoz bude pokračovat, vzhledem k trvalé poptávce na trhu Společenství po určitých typech dotyčného výrobku, které vyrábějí jen někteří světoví dodavatelé.

(166)

Mimo to se odkazuje na 190. až 193. bod odůvodnění týkající se cenových závazků nabídnutých dvěma dotčenými vyvážejícími výrobci. Na základě těchto závazků se vyvážející výrobci zavazují prodávat svůj výrobek na trhu Společenství nad určitou cenovou úrovní, což odstraní poškozující účinek dumpingu. Proto se předpokládá, že dovoz z dotčených zemí nebude přerušen.

(167)

Protože se očekává, že dovoz z dotčených zemí bude pokračovat, a protože stále existují alternativní zdroje dodávek, tvrzení, že zavedením antidumpingových cel se výrobní odvětví Společenství dostane do postavení monopolu, je nepodložené. Předpokládá se totiž, že bude pokračovat nejen dovoz z dotčených zemí, ale i dovoz z jiných třetích zemí. Výrobní odvětví Společenství navíc zahrnuje více než jednoho výrobce a na tomto trhu též působí ostatní výrobci ve Společenství (kteří nejsou součástí výrobního odvětví Společenství).

(168)

Některé strany tvrdily, že by mohlo vzniknout monopolní postavení výrobního odvětví Společenství ve vztahu k některým konkrétním typům dotyčného výrobku, tj. některým vysoce propustným typům, které dokáže vyrobit jen velmi omezený počet výrobců na světě. V tomto ohledu je nejprve třeba poznamenat, že šetření dospělo k závěru, že pro účely stávajícího antidumpingového řízení je třeba všechny typy dotyčného výrobku považovat za jediný výrobek. Šetření, včetně analýzy zájmu Společenství, by se tedy mělo soustředit celkově na dotyčný výrobek, nikoli jednotlivě na některé konkrétní typy.

(169)

Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti je pravda, že vysoce propustné typy dotyčného výrobku opravdu vyrábí jen omezený počet výrobců na světě, tj. jeden výrobce v USA, dva v Japonsku a jeden ve Společenství (viz výše). V tomto ohledu se připomíná, že tyto zdroje dodávek budou podle očekávání zřejmě k dispozici i po zavedení opatření, včetně dovozu z USA, ovšem za ceny, které nebudou dumpingové a které nebudou způsobovat újmu. Proto lze očekávat, že bude zachována dostatečná úroveň hospodářské soutěže i v souvislosti s těmito konkrétními typy výrobku.

(170)

Kromě toho tvrzení, že by zavedení opatření bylo proti zájmu Společenství, protože tyto konkrétní typy vyrábí jen několik výrobců, nelze považovat za legitimní důvod k tomu, aby se přistoupilo na to, že jeden z nich, v tomto případě výrobce z USA, bude na trhu Společenství prodávat své výrobky za dumpingové a újmu působící ceny. Připomínáme, že v souvislosti s touto společností bylo zjištěno značné dumpingové rozpětí ve výši 47,6 %. Šetřením bylo zjištěno, že uživatelé nakupovali značnou část výrobků, včetně těchto vysoce propustných typů, od výrobního odvětví Společenství, a že trvalý tlak na ceny způsobený dumpingovým dovozem může vést k uzavírání závodů ve Společenství. Pokud by nebyla zavedena antidumpingová opatření, která odstraní nepříznivý vliv dumpingu působícího újmu, nebylo by možné vyloučit, že se uživatelé stanou výlučně závislými na dovozu, což by bylo současně určitě škodlivé pro hospodářskou soutěž a výrobní odvětví uživatelů.

(171)

Pokud jde o tvrzení, že v případě zavedení antidumpingových opatření dojde na trhu Společenství ke zvýšení cen dotyčného výrobku, je třeba uznat, že vzhledem k tomu, že cílem opatření je odstranit dumping působící újmu, lze opravdu očekávat, že zavedení opatření opravdu bude mít vliv na zvýšení cen. Tento vliv by ale měl být jen mírný.

(172)

Zůstanou zachovány různé zdroje dodávek, které nebudou zasaženy opatřeními a které zajistí hospodářskou soutěž. Navíc jak již bylo uvedeno dříve pokud jde o Rusko, vzhledem k úrovni opatření zavedených na základě stávajícího šetření a též vzhledem k tomu, že tato opatření nahradí stávající opatření týkající se velkých EPOS (viz 194. a 195. bod odůvodnění), antidumpingová opatření vycházející ze stávajících zjištění by měla v celku menší dopad než platná opatření v průběhu OŠ. Jestliže se totiž použije úroveň opatření vyplývající ze stávajícího šetření týkajícího se ruského dovozu dotyčného výrobku do Společenství v průběhu OŠ, antidumpingová cla budou celkově čtyřikrát nižší než cla uplatňovaná v současné době.

(173)

Pokud jde o dovoz z USA, při použití pravidla nižšího cla bude odstraněna pouze ta část dumpingového rozpětí, která působí újmu, takže v průměru dojde k návratu cen dovozu z USA na úroveň, která je stále pod úrovní roku 2002.

(174)

Tvrzení, že zavedení antidumpingových opatření způsobí nedostatek zboží, je třeba také zamítnout. Jak je uvedeno výše, předpokládá se, že dovoz bude v každém případě pokračovat i po zavedení antidumpingových opatření. Kromě toho je výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství vyšší, než kolik činí celková spotřeba Společenství v průběhu OŠ. Navíc pokud se ceny Společenství vrátí na spravedlivou úroveň, lze očekávat, že výrobní odvětví Společenství sníží vývoz a opět převede svůj odbyt na domácí trh.

(175)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že po uzavření závodu v Itálii dojde ke snížení celkové výrobní kapacity dotyčného výrobku ve výrobním odvětví Společenství, což by mohlo mít za následek nedostatek zboží na trhu Společenství. Toto tvrzení je ale dvojznačné, protože je spíše argumentem pro ochranu výrobního odvětví Společenství proti dumpingovému dovozu, aby se zabránilo uzavírání dalších závodů a aby se tak zachovala výrobní kapacita.

(176)

Navíc je třeba poznamenat, že i po oznámeném uzavření tohoto závodu bude celková výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství stále vyšší než poptávka Společenství v průběhu OŠ a že zbývající výrobci hodlají investovat do svých výrobních kapacit, aby mohli nadále zaručit dostatečnou nabídku na trhu Společenství. Situace, kdy dojde k obnovení řádné hospodářské soutěže a cenové úrovně na trhu Společenství a tím k zajištění uspokojivé rentability výrobního odvětví Společenství, by určitě měla na investice dobrý vliv a navrátila by odbyt na trh Společenství.

(177)

Na závěr je třeba poznamenat, že většina z výše uvedených tvrzení byla již použita uživateli v rámci předcházejících šetření, která vedla k zavedení antidumpingových opatření ohledně velkých EPOS z Ruska. Přes tato tvrzení, která byla tehdy všechna zamítnuta, protože byla prohlášena za nepodložená nebo nebylo zjištěno, že by to bylo proti zájmu Společenství jako celku, nepředložili uživatelé v rámci stávajícího šetření žádné důkazy, že by tato opatření opravdu měla tak nepříznivé důsledky, jak tehdy tvrdili. To naznačuje, že jakákoli opatření vycházející ze stávajících zjištění též zřejmě nebudou mít podstatný nepříznivý vliv na výrobní odvětví uživatelů.

(178)

Na základě všech výše uvedených důvodů lze dojít k závěru, že v případě zavedení opatření nebudou uživatelé dotyčného výrobku celkově záviset výhradně na výrobním odvětví Společenství, že kupní cena, kterou platí uživatelé, nebude v mnoha případech zavedením jakéhokoli opatření přímo ovlivněna buď vůbec nebo jen v malé míře, a že v budoucnosti na trhu Společenství nebude celková nabídka EPOS nedostatečná.

(179)

Při šetření spolupracoval jen jeden nezávislý dovozce, který byl proti zavedení opatření, protože by údajně zlikvidovala jeho obchodování s dotyčným výrobkem. Protože tato společnost dovážela EPOS výhradně z jedné zúčastněné země, lze předpokládat, že bude zavedením opatření přímo dotčena. Tento dovozce by ale stále ještě měl možnost dovážet od ostatních dodavatelů, na které se opatření nevztahují. Mimo to se zdá, že přibližně 75 % obratu tohoto dovozce se netýká dotyčného výrobku. Po zvážení těchto okolností se má za to, že nepříznivý dopad zavedení opatření by mohl být relativně omezený. Vzhledem k tomu, že žádný jiný dovozce neargumentoval nepříznivým vlivem vyplývajícím z případného zavedení opatření, lze mít za to, že dovozci nebudou obecně podstatným způsobem dotčeni.

(180)

Je třeba poznamenat, že nízká úroveň spolupráce dovozců se vysvětluje tím, že uživatelé si většinou dovážejí EPOS sami, a proto se odkazujeme na výše uvedené závěry.

(181)

Účinky zavedení opatření by měly výrobnímu odvětví Společenství poskytnout možnost opětovně dosáhnout ziskového objemu odbytu na trhu Společenství a vyššího podílu na trhu. Bylo zjištěno, že dumpingový dovoz podstatným způsobem přispěl k postupnému uzavírání závodu jedné ze společností, která patří do výrobního odvětví Společenství, a že vzhledem ke zhoršujícímu se celkovému postavení výrobního odvětví Společenství tu existuje riziko, že v případě nezavedení opatření budou i ostatní výrobci ve Společenství muset uzavřít některé výrobní linky nebo dokonce celá výrobní zařízení a propustit část zaměstnanců. I když určité nepříznivé účinky budou mít pravděpodobně za následek zvýšení cen pro uživatele, má se za to, že se bude jednat jen o omezené účinky. Současně by se mělo vzít v úvahu, že je jistě v zájmu uživatelů, aby životaschopní a konkurenceschopní výrobci ve Společenství zůstali aktivně na trhu, který již nebude zdeformován nekalými obchodními praktikami.

(182)

Vzhledem k omezeným zdrojům nabídky po celém světě je také v zájmu uživatelů ve Společenství, aby zdroje nabídky ve Společenství již nebyly oslabovány dumpingovým dovozem, který může způsobit další úpadek aktivity výrobního odvětví Společenství a tak postupně prohlubovat závislost uživatelů EPOS na dováženém materiálu.

(183)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství je třeba zavést opatření týkající se dovozu dotyčného výrobku z USA a Ruska.

(184)

Úroveň konečných antidumpingových opatření by měla být dostatečná, aby bylo možné odstranit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství z důvodů dumpingového dovozu, aniž by se překračovalo zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění poškozujících účinků se počítalo s tím, že případná opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt své náklady a vytvořit hrubý zisk, kterého by bylo možné dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu.

(185)

Na základě dostupných informací bylo předběžně zjištěno, že míru zisku ve výši 5 % obratu, které výrobní odvětví Společenství dosáhlo v roce 2001, lze považovat za odpovídající úroveň, již by mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat, pokud by nedocházelo k dumpingu působícímu újmu. Je třeba poznamenat, že tato výše zisku byla použita i při určování rozpětí způsobeného újmou v rámci šetření, na jehož základě byla uplatněna opatření aktuálně platná pro EPOS o šířce větší než 500 mm. Nutné zvýšení ceny bylo tehdy určeno na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny na totožné úrovni obchodování, jak bylo určeno pro výpočet cenového podbízení, a ceny výrobku, která nepůsobí újmu, výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. Cena nepůsobící újmu byla určena úpravou prodejní ceny každé společnosti, která je součástí výrobního odvětví Společenství, na cenu, která pokrývá náklady, a přičtením výše uvedené míry zisku. Rozdíly vyplývající z tohoto srovnání pak byly vyjádřeny jako procento celkové dovozní hodnoty CIF.

(186)

Ve světle výše uvedených skutečností a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení se má za to, že by měla být ohledně dovozu pocházejících z Ruska a z USA zavedena konečná antidumpingová opatření na úrovni nejnižší hodnoty dumpingových rozpětí a rozpětí způsobených újmou, v souladu s pravidlem nižšího cla.

(187)

Na základě výše uvedených skutečností je navrhována následující výše konečných cel:

(188)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů stávajícího šetření. Proto odrážejí situaci zjištěnou během šetření týkajícího se těchto společností. Uvedené celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) se tedy vztahují výhradně na dovoz výrobků, které pocházejí z dotčených zemí a které vyrábějí tyto společnosti, tedy konkrétní právnické osoby uvedené v normativní části tohoto nařízení. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými subjekty, se nemohou tyto sazby používat a takové výrobky podléhají celní sazbě uplatňované na „všechny ostatní společnosti“.

(189)

Každá žádost o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. následkem změny názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být neprodleně adresována Komisi společně s veškerými relevantními informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejícími např. se změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno tak, že bude aktualizován seznam společností, které požívají výhod individuálních celních sazeb.

(190)

Jeden vyvážející výrobce v USA a jeden v Rusku nabídl cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(191)

Komise se domnívá, že je možné akceptovat závazky AK Steel Corporation a NMLK, protože se jejich pomocí odstraní poškozující účinek dumpingu. Navíc pravidelné podrobné zprávy, které se společnosti zavázaly poskytovat Komisi, umožní účinné sledování a společnosti mají takovou strukturu, že je podle názoru Komise minimalizováno riziko, že se pokusí závazek obcházet.

(192)

Kvůli zajištění účinného dodržování a sledování plnění závazku je při předložení žádosti o propuštění zboží do volného oběhu v souladu se závazkem povoleno osvobození od cla za podmínky předložení obchodní faktury, která obsahuje alespoň údaje vyjmenované v příloze, které celní orgány potřebují, aby mohly ověřit, že zásilka je v souladu s obchodními dokumenty, včetně nezbytných podrobností. Není-li faktura předložena nebo neodpovídá-li výrobku, který byl předložen celním orgánům, podléhá zásilka úhradě ve výši odpovídající antidumpingové celní sazby.

(193)

V případě podezření z porušení, skutečného porušení nebo odvolání závazku lze uvalit antidumpingové clo v souladu s čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení.

(194)

Připomínáme, že v souladu s 3. bodem odůvodnění tohoto nařízení byl zahájen prozatímní přezkum, aby bylo možné změnit nebo zrušit konečná antidumpingová opatření uvalená na dovoz velkých EPOS z Ruska. Bylo tomu tak proto, že tyto výrobky spadají do kategorie výrobků, jichž se týká řízení ohledně dovozu plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrooceli pocházejících z USA a z Ruska do Společenství.

(195)

Na základě výše uvedených zjištění a závěrů bylo šetřením zjištěno, že opatření by měla být zavedena ohledně EPOS všech šířek, v souladu s 3. bodem odůvodnění, pocházejících mimo jiné z Ruska. Proto se má za to, že jelikož se tato opatření též vztahují na velké EPOS, není nadále vhodné uplatňovat opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 151/2003, a měla by proto být zrušena.

(1)

V září 2000 uložila Rada nařízeními (ES) č. 1994/2000 (2) a č. 1993/2000 (3) konečná vyrovnávací cla v rozmezí od 1 % do 8,2 % a konečná antidumpingová cla na dovoz termoplastického styren-butadien-styrenového kaučuku (dále jen „SBR“) pocházejícího z Tchaj-wanu.

(2)

Úroveň konečných antidumpingových cel pro vyvážející výrobce na Tchaj-wanu vyjádřená jako procento CIF (náklady, pojištění, přepravné) hodnoty zboží na hranici byla stanovena takto:

(3)

Dne 28. května 2004 vydala Komise podle článku 5 základního nařízení oznámení (dále jen „oznámení o zahájení“) uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (4) o zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozu SBR pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „Korea“) a Ruska do Společenství.

(4)

Téhož dne vydala Komise oznámení uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (5) o zahájení prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení o konečných antidumpingových clech uložených nařízením Rady (ES) č. 1993/2000 na dovoz SBR pocházejícího z Tchaj-wanu.

(5)

Antidumpingové šetření bylo zahájeno poté, co byl dne 13. dubna 2004 podán jménem výrobců, kteří mají 100 % podíl na výrobě SBR ve Společenství, podnět u Evropské rady chemického průmyslu (dále jen „CEFIC“ nebo „žadatel“). Podnět obsahoval důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o materiální újmě z toho vyplývající, což bylo shledáno dostačujícím důvodem pro zahájení řízení.

(6)

Prozatímní přezkum byl založen na požadavku, který podal CEFIC a obsahoval důkazy, že se dumping a újma opakovaly a že dosavadní opatření již nedostačovala k tomu, aby působila proti nepříznivým účinkům dumpingu.

(7)

Útvary Komise oficiálně oznámily zahájení řízení proti vyvážejícím výrobcům v Koreji, Rusku a na Tchaj-wanu, vývozcům/obchodníkům a jejich asociacím, dodavatelům a známým dotčeným uživatelům, zástupcům dotčeným vyvážejících zemí a žadateli - výrobcům Společenství. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit se písemně a požadovat slyšení v časové lhůtě stanovené v oznámeních o zahájení.

(8)

S ohledem na velký počet dovozců SBR do Společenství uvedených v podnětu a v žádosti, předpokládala oznámení o zahájení v souladu s článkem 17 základního nařízení použití výběru výrobců za účelem zjištění újmy.

(9)

S cílem umožnit útvarům Komise rozhodnout, zda výběr vzorku bude nutný, a případně jej provést, byli všichni dovozci požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli, jak je stanoveno v oznámení o zahájení, základní informace o svých aktivitách vztahujících se k SBR v době provádění výběru (od 1. dubna 2003 do 31. března 2004). Po posouzení informací dodaných dovozci a vzhledem k malému počtu odpovědí na otázky týkající se výběru bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutno provádět.

(10)

Všem známým dotčeným stranám a všem ostatním společnostem, které se přihlásily v termínech stanovených v oznámeních o zahájení, byly zaslány dotazníky.

(11)

Odpovědi byly obdrženy od jednoho korejského vyvážejícího výrobce, jednoho ruského výrobce spolu s jeho dvěma spřízněnými ruskými společnostmi, od čtyř tchajwanských výrobců, od čtyř výrobců ze Společenství a čtyř nezávislých dovozců. Od uživatelů nebyly obdrženy žádné odpovědi.

(12)

Útvary Komise se snažily získat a ověřit všechny potřebné informace za účelem stanovení dumpingu, z něho vyplývající újmy a zájem Společenství. V souladu s čl. 16 odst. 1 základního nařízení byly provedeny inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(13)

Šetření ukázalo, že pouze jedna ruská společnost, JSC Voronezhsyntezkauchuk, vyrábí dotyčný výrobek, zatímco JSC SIBUR se zabývá především prodejem na domácím trhu a dodávkami surovin. Gazexport se po většinu období šetření zabýval vývozem. Pro účely tohoto šetření budou tedy tři spřízněné ruské společnosti považovány za jednu společnost označovanou jako „skupina SIBUR“.

(14)

Vzhledem k potřebě dále prošetřit určité aspekty újmy, příčinnou souvislost a zájem Společenství, především s ohledem na vztah se souběžným prozatímním přezkumem antidumpingových cel použitelných na dovoz SBR pocházejícího z Tchaj-wanu, nebyla na dovoz SBR pocházejícího z Koreje a Ruska uložena žádná prozatímní antidumpingová opatření. Všechny zúčastněné strany však byly informovány o předběžných výsledcích šetření a byla jim poskytnuta lhůta, během které mohly v reakci na toto oznámení podat námitku; ústní i písemné připomínky podané zúčastněnými stranami byly vzaty v úvahu.

(15)

Útvary Komise nadále vyhledávaly a ověřovaly všechny informace považované za nezbytné pro konečné závěry, především s ohledem na dovoz SBR z Tchaj-wanu.

(16)

Následně byly všechny zúčastněné strany informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit:

(17)

Rovněž jim byla poskytnuta lhůta, ve které mohly v reakci na toto oznámení podat námitku. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly uváženy a v příslušných případech byly závěry odpovídajícím způsobem upraveny.

(18)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů v souvislosti se stanovením újmy pokrývalo období od 1. ledna 2000 do konce OŠ (dále jen „dotyčné období“).

(19)

Dotyčný výrobek je termoplastický styren-butadien-styrenový kaučuk v současné době klasifikovatelný kódy KN (Kombinovaná nomenklatura) ex 4002 19 00 , ex 4002 99 10 a ex 4002 99 90 .

(20)

SBR je triblokový kopolymer vyrobený převážně ze styren-monomeru a butadienu. Může být buď suchý nebo, přidáním oleje ve výrobní fázi, nastavovaný. Dále se může vyrábět v různých typech, které je možno určovat různými specifikacemi, jako je poměr styrenu a butadienu, obsah oleje nebo symetrie v chemii. Ačkoli možné množství typů SBR je značné, mají společné základní fyzické vlastnosti a jednotlivé typy se od sebe výrazně neliší. Kromě toho se všechny typy SBR používají pro stejné účely, např. pro tepelnou úpravu živičných povrchových vrstev silničního asfaltu nebo střech, pro přípravu technických a obuvnických směsí, úpravu plastů a lepidel. Proto jsou pro účely tohoto šetření všechny tyto typy považovány za jeden výrobek.

(21)

Během inspekcí na místě bylo zjištěno, že jedna společnost vyvážela během OŠ do Společenství blokový polymer styren-isopren-styren (dále jen „SIS“). Bylo shledáno, že tento výrobek nelze považovat za dotyčný výrobek. SIS má skutečně jiné fyzické složení než SBR, protože monomer ve středním bloku polymeru je isopren a ne butadien. Proto nemá SIS stejné fyzické vlastnosti a není tudíž zahrnut do stávajícího řízení.

(22)

Bylo zjištěno, že dotyčný výrobek a SBR vyráběný a prodávaný vnitrostátně v Koreji, Rusku a na Tchaj-wanu a SBR vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobním odvětvím Společenství mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a totéž základní použití. Proto jsou tyto výrobky považovány za shodné ve smyslu čl.1 odst. 4 základního nařízení.

(23)

Obecná metodika popsaná níže byla použita pro všechny vyvážející výrobce v Koreji, Rusku a na Tchaj-wanu. Dále uvedené zjištěné poznatky o dumpingu v dotčených zemích proto pouze popisují skutečnosti specifické pro jednotlivé vyvážející země.

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení posuzovaly útvary Komise nejprve u všech spolupracujících vyvážejících výrobců, zda byl celkový domácí prodej SBR reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozního prodeje tohoto výrobce do Společenství. Útvary Komise následně určily typy SBR prodávané na domácím trhu společnostmi, jejichž celkový prodej na domácím trhu byl reprezentativní a které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(25)

U všech typů prodávaných vyvážejícími výrobci na jejich domácích trzích a přímo srovnatelných s typy SBR prodávanými na vývoz do Společenství bylo ověřeno, zda prodej na domácím trhu byl dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého typu SBR na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje tohoto typu výrobku na domácím trhu během OŠ představoval alespoň 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného typu SBR vyváženého do Společenství.

(26)

Útvary Komise následně posuzovaly, zda by se domácí prodej všech typů SBR prováděný v reprezentativním množství mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení tím, že stanovily podíl ziskového prodeje daného typu SBR nezávislým odběratelům. V případech, kdy objem prodeje daného typu SBR prodávaného za čistou prodejní cenu stejnou nebo vyšší než vypočítané výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje toho typu a kdy vážený podíl ceny tohoto typu byl roven nebo vyšší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtena jako vážený průměr všech cen daného typu stanovených pro domácí prodej během OŠ bez ohledu na to, zda tyto prodeje byly ziskové nebo ne. V případech, kdy objem ziskového prodeje typu SBR představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje toho typu, nebo kde vážený průměr ceny toho typu byl nižší nežli výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtena jako vážený průměr ziskového prodeje pouze daného typu za předpokladu, že tento prodej představoval 10 % nebo více z celkového objemu prodeje daného typu.

(27)

V případech, kdy objem ziskového prodeje jakéhokoli typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje daného typu, se mělo za to, že dotyčný typ se neprodával v dostatečném množství, aby cena na domácím trhu byla vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty. Tam, kde nebylo možno použít domácích cen pro stanovení běžné hodnoty určitého typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem, se mělo za to, že pro stanovení běžné hodnoty určitého typu SBR byla vhodným základem početně zjištěná hodnota.

(28)

Z tohoto důvodu v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota zjištěna početně tak, že k výrobním nákladům vyvážených typů, v případě potřeby upraveným, byly připočteny přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí. Za tímto účelem ověřovala Komise spolehlivost dat - vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a realizovaný zisk všech dotčených vyvážejících výrobců na domácím trhu.

(29)

Skutečné prodejní, správní a režijní náklady na domácím trhu byly považovány za spolehlivé, v případě, že objem celkového domácího prodeje dané společnosti mohl být považován za reprezentativní ve srovnání s objemem vývozního prodeje do Společenství. Ziskové rozpětí na domácím trhu bylo určeno na základě prodeje těch typů výrobků, které se prodávaly na domácím trhu v běžném obchodním styku. K tomuto účelu byla použita výše popsaná metodika.

(30)

Ve všech případech, kde byl dotyčný výrobek vyvážen přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(31)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na základě prodeje ze závodu. S cílem zajistit spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly náležitě vzaty v úvahu rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Náležité úpravy byly provedeny ve všech případech, kde byly shledány přiměřenými, přesnými a byly doloženy ověřenými důkazy.

(32)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl u všech vyvážejících výrobců porovnán vážený průměr běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(33)

Vyplněný dotazník byl obdržen od jednoho korejského vyvážejícího výrobce. Šetření ukázalo, že celkový domácí prodej této korejské společnosti je reprezentativní. Kromě toho celkový objem domácího prodeje všech typů SBR prodávaných společností představoval 5 % nebo více celkového objemu prodeje srovnatelných typů SBR vyvážených do Společenství a mohl být proto považován za reprezentativní.

(34)

Ke stanovení běžné hodnoty bylo možno použít ceny na domácím trhu dvou typů výrobků. U třech typů výrobků byla běžná hodnota založena pouze na ziskovém prodeji. U pěti typů výrobků bylo během OŠ méně než 10 % prodeje na domácím trhu ziskových. Proto v těchto případech Komise zjistila běžnou hodnotu početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, na základě výrobních nákladů vyvážejícího výrobce a připočetla přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a zisk. V tomto ohledu byly prodejní, správní a režijní náklady založeny na prodejních, správních a režijních nákladech společnosti, protože její prodej obdobného výrobku na domácím trhu byl reprezentativní, jak se uvádí v čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Pro stanovení ziskového rozpětí byl v souladu s první větou čl. 2 odst. 6 základního nařízení použit zisk z prodeje na domácím trhu v běžném obchodním styku.

(35)

Protože vývoz dotyčného výrobku byl uskutečněn přímo k nezávislým odběratelům ve Společenství, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen zaplacených nebo splatných za dotyčný výrobek prodávaný na vývoz do Společenství.

(36)

V relevantních odůvodněných případech byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a úvěry. V souladu s čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, společnost požadovala úpravu návratného cla na obvyklou hodnotu, která jí byla poskytnuta, protože dovozní poplatky nesl obdobný výrobek, když byl spotřebován ve vyvážející zemi; poplatky ale byly refundovány, když se SBR prodával na vývoz.

(37)

Společnost také požadovala úpravu v rámci množstevních slev. Během inspekce na místě měla společnost možnost prokázat, že množstevní slevy ovlivňují ceny. Nebyla však schopna řádně vyčíslit uvedené slevy a dokázat, že přímo souvisejí s dotčeným prodejem. Proto byla žádost v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení zamítnuta.

(38)

Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené procentem CIF (náklady, pojištění a přepravné) dovozní ceny s dodáním na hranice Společenství bez proclení je toto:

(39)

Protože dumpingové rozpětí pro Korea Kumho Petrochemicals je de minimis, tj. méně než 2 %, mělo by být řízení proti Koreji v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení ukončeno.

(40)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří spřízněných společností a byly posuzovány společně.

(41)

Šetření prokázalo, že ruský prodej na domácím trhu je reprezentativní a že pouze jeden určitý typ výrobku se prodává do EU. Bylo zjištěno, že prodej příslušného typu SBR na domácím trhu je dostatečný a že tento prodej je možno považovat za reprezentativní. Kromě toho bylo zjištěno, že typ výrobku vyvážený do ES se prodává v běžném obchodním styku. Proto mohly být pro stanovení běžné hodnoty použity skutečné ceny na domácím trhu.

(42)

Jedna ze společností skupiny SIBUR sama vyrábí hlavní suroviny, butadien a styren, a kupuje tyto látky pouze tehdy, když jich má nedostatek. Protože během OŠ byly udávány rozporuplné informace ohledně množství určitých surovin kupovaných v souvislosti s množstvím surovin vyrobených, použily útvary Komise v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 5 a článku 18 základního nařízení dostupná fakta, v tomto případě nejvyšší množství kupovaných surovin udávané společnostmi, aby určily náklady na suroviny pro stanovení výrobních nákladů. Celkové revidované výrobní náklady však nezměnily zjištění, že ceny domácím trhu jsou vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty.

(43)

S ohledem na rozdělení úkolů mezi dotčenými společnostmi bylo třeba výrobní náklady určit sečtením příslušných nákladů vyrábějící společnosti, JSC Voronezhsyntezkauchuk, a příslušných nákladů společnosti JSC SIBUR.

(44)

Poté, co byly společnosti informovány o rozhodnutí neukládat prozatímní opatření, požadovaly opravení stanovené běžné hodnoty s tím, že omylem uvedly ceny stanovené pro prodej na domácím trhu včetně ruské DPH. Během inspekce na místě byly ceny stanovené pro prodej na domácím trhu jedné společnosti ověřeny a bylo zjištěno, že byly uváděny čisté, bez daní. Pokud se týče druhé společnosti prodávající na domácím trhu, ceny stanovené pro prodej na domácím trhu nemohly být během inspekce na místě řádně ověřeny, protože společnost nebyla v danou dobu schopna uvést úplný seznam svých prodejních transakcí na domácím trhu. Později uvedené úplné ceny na domácím trhu byly však ověřeny pomocí namátkově vybraných faktur. Na základě těchto faktur došly útvary Komise k závěru, že společnost udala příslušné čisté ceny stanovené pro prodej na domácím trhu bez daní. Pokud jde o zbývající prodej na domácím trhu, nebyly útvary Komise ve stanovené lhůtě schopny provést další ověření týkající se DPH. Vzhledem k uvedeným okolnostem byla žádost zamítnuta.

(45)

Protože vývoz dotyčného výrobku byl prováděn přímo k nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen zaplacených nebo splatných za dotyčný výrobek prodávaný na vývoz do Společenství.

(46)

Protože veškerý prodej byl prováděn ze závodu, byly relevantní a odůvodněné pouze úpravy s ohledem na náklady na manipulaci a úvěr.

(47)

Když bylo společnostem oznámeno rozhodnutí o neuložení prozatímních opatření, požadovaly úpravu kvůli rozdílům ve fyzických vlastnostech podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení a uváděly, že jimi vyráběný SBR je méně kvalitní než výrobek vyráběný výrobním odvětvím Společenství. Během inspekce na místě bylo ověřeno a potvrzeno, že SBR, vyráběný a prodávaný na ruském domácím trhu je stejný jako SBR prodávaný do ES. Proto byla žádost zamítnuta podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení.

(48)

Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené procentem CIF (náklady, pojištění a přepravné) dovozní ceny s dodáním na hranice Společenství bez proclení je toto:

(49)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od čtyř výrobců SBR na Tchaj-wanu. Z obdržených odpovědí vyplynulo, že individuální dumpingová cla se vztahovala pouze na dvě společnosti, které vyvážely v OŠ dotyčný výrobek do ES.

(50)

U jedné společnosti šetření prokázalo, že prodej na domácím trhu je reprezentativní a že pouze jeden určitý typ výrobku se prodává do EU. Bylo zjištěno, že prodej příslušného typu SBR na domácím trhu je dostatečný a že tento prodej je možno považovat za reprezentativní. Kromě toho bylo zjištěno, že typ výrobku vyvážený do ES se prodává v běžném obchodním styku. Proto mohly být pro stanovení běžné hodnoty použity skutečné ceny na domácím trhu.

(51)

U druhé spolupracující společnosti šetření prokázalo, že celkový domácí prodej je reprezentativní. Kromě toho celkový objem tuzemského prodeje osmi typů SBR, prodávaných společností, představoval 5 % nebo více z celkového objemu prodeje srovnatelných typů SBR vyvážených do Společenství a mohl být proto považován za reprezentativní. Jeden typ SBR prodávaný do EU se však neprodával na domácím trhu.

(52)

Ke stanovení běžné hodnoty bylo možno použít tuzemské ceny osmi typů výrobků. U typu výrobku, kde nebyl zjištěn prodej na domácím trhu, stanovily útvary Komise běžnou hodnotu početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů vyvážejícího výrobce a připočetly přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a zisk. V tomto ohledu byly prodejní, správní a režijní náklady založeny na prodejních, správních a režijních nákladech této společnosti na dotčený prodej obdobného výrobku na domácím trhu, který byl reprezentativní, jak se uvádí v čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Pro stanovení ziskového rozpětí byl v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení použit zisk z prodeje na domácím trhu v běžném obchodním styku.

(53)

Protože vývoz dotyčného výrobku byl uskutečněn přímo k nezávislým odběratelům ve Společenství, byly vývozní ceny stanoveny na základě cen zaplacených nebo splatných za dotyčný výrobek prodávaný na vývoz do Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(54)

U jedné společnosti byly v relevantních odůvodněných případech provedeny úpravy s ohledem na dopravu, pojištění, manipulaci, úvěry a provizi.

(55)

Tato společnost potom požadovala úpravu na náklady na službu zákazníkům podle čl. 2 odst. 10 písm. h) základního nařízení a uvedla, že zvláštní služby zákazníkům jsou nabízeny pouze u prodeje na domácím trhu. Této společnosti byla poskytnuta příležitost, aby během inspekce na místě tuto žádost řádně doložila, ale společnost nebyla schopna prokázat, že nějaké služby poskytuje. Žádost byla proto v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení zamítnuta.

(56)

Kromě toho tato společnost požadovala úpravu kvůli měnovým přepočtům v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení. Žádost byla založena na skutečnosti, že společnost ponechávala částku z obratu některých vývozních prodejů ve fakturované měně a směnila ji teprve, až byl příznivý směnný kurz. Protože však směnný kurz používaný v účetním systému se rovnal kurzu v den jednotlivých vývozních prodejů a tudíž odrážel částky prodeje v tuzemské měně, nemohla být poskytnuta úprava kvůli spekulativním měnovým ziskům. Tato společnost neprokázala, že podmínky podle čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení byly splněny a proto byla žádost zamítnuta.

(57)

U druhé společnosti byly v relevantních odůvodněných případech provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládání, balení a úvěr.

(58)

Uvedená společnost také požadovala úpravu kvůli rozdílům ve fyzických vlastnostech podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení, s tím, že některé prodeje typu dotyčného výrobku nižší kvality do EU neměly na domácím trhu ekvivalent. Uvedené společnosti byla poskytnuta příležitost, aby během inspekce na místě prokázala, že uvedené rozdíly ve fyzických vlastnostech ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Nebyla však schopna prokázat, že uvedené fyzické rozdíly mají trvalý vliv na cenu nebo užití dotyčného výrobku ve srovnání s příslušným typem SBR vyšší kvality prodávaným na domácím trhu. Proto byla tato žádost zamítnuta.

(59)

Zjištěná dumpingová rozpětí, vyjádřená procentem CIF (náklady, pojištění a přepravné) dovozní ceny s dodáním na hranice Společenství bez proclení jsou tato:

(60)

Podnět podpořili tito výrobci Společenství:

(61)

Protože tito čtyři žádající spolupracující výrobci Společenství představují 100 % výroby Společenství dotyčného výrobku, má se za to, že žádající výrobci jsou výrobním odvětvím Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(62)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství včetně veškerého dovozu z Koreje, Ruska a Tchaj-wanu a odhadnutého podílu dovozu SBR z jiných třetích zemí pod příslušnými KN kódy, protože SBR představuje pouze část těchto celních kódů. Tento podíl vychází z metodiky, kterou se řídí podnět, nejsou-li k dispozici jiné prameny informací. Dovozy z Koreje, Ruska a Tchaj- wanu byly stanoveny na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci v těchto zemích, protože během šetření bylo zjištěno, že představují 100 % vývozu dotyčného výrobku z dotčených zemí do Společenství.

(63)

V období mezi rokem 2000 a OŠ klesla spotřeba Společenství z 193 756 tun na 180 195 tun, tj. o 7 %. Spotřeba Společenství však dosáhla vrcholu v roce 2002 a potom prudce poklesla o 9 %.

(64)

Komise zvažovala, zda by vliv dovozu SBR, pocházejícího z Koreje, Ruska a Tchaj-wanu, měl být posuzován souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(65)

Tento článek stanoví, že vliv dovozu zároveň ze dvou nebo více zemí, jež jsou součástí protidumpingového šetření, je posuzován souhrnně pouze, pokud je zjištěno, že a) rozpětí dumpingu stanovené ve vztahu k dovozu ze všech zemí je větší než de minimis, jak je popsáno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení, a že objem dovozu všech zemí není zanedbatelný a b) souhrnné posouzení vlivu dovozu je vhodné s ohledem na podmínky soutěže mezi dováženými výrobky a podmínkami soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Společenství.

(66)

Pokud jde o Koreu a jednoho tchajwanského vyvážející výrobce, šetření ukázalo, že nebylo zjištěno de minimis ani dumping. Proto v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení nemohl být dotčený dovoz souhrnně posouzen. Naopak, jak bylo naznačeno dříve, dumpingové rozpětí stanovené pro Rusko a druhého spolupracujícího tchajwanského vývozce je značně nad úrovní de minimis a objem dovozu ze zmíněných zemí není zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení, přičemž kumulovaný tržní podíl činí 5,3 %.

(67)

Aby bylo možno určit vhodnost souhrnného posouzení s ohledem na podmínky soutěže mezi dováženými výrobky dvou společností a mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Společenství, analyzovaly útvary Komise chování na trhu vývozců, pokud jde o trendy v objemu vývozu a ceny.

(68)

Podobné trendy v objemu vývozu byly zjištěny na Tchaj-wanu a v Rusku, se 77 % zvýšením v Rusku a 151 % na Tchaj-wanu mezi rokem 2001, rokem následujícím po uložení opatření na Tchaj-wanu a OŠ. S ohledem na uvedené skutečnosti se došlo k závěru, že nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v tržním chování ruských a tchajwanských vývozců k dumpingu, pokud jde o objem vývozu do Společenství.

(69)

Bylo také zjištěno podobné tržní chování ruských a tchajwanských výrobců, pokud jde o vývozní ceny. Ve skutečnosti tyto země snížily svoje průměrné prodejní jednotkové ceny SBR o 18 % a 6 % od roku 2001 poté, co byla uložena opatření na tchajwanský dovoz a objem dovozu z Ruska začal být významný až do konce OŠ. Navíc byla zjištěna podobná úroveň podbízení u dovozu z obou zemí.

(70)

Šetření také prokázalo, že dovozy z dotčených zemí do Společenství používají stejné prodejní kanály, protože ve velké většině jsou zmíněné dovozy prováděny přes distributory a nejsou prodávány konečným zákazníkům.

(71)

Mimoto jak už bylo vysvětleno, dotyčný výrobek, dovážený z dotčených zemí a výrobek vyráběný výrobním odvětvím Společenství mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a je třeba je považovat za shodné, pokud jde o zaměnitelnost a vzájemnou nahraditelnost. Tudíž bylo zjištěno, že vývozy dotyčného výrobku z dotčených zemí soutěží jak mezi sebou, tak s SBR vyrobeným výrobním odvětvím Společenství.

(72)

Na základě výše zmíněných skutečností se došlo k závěru, že všechny podmínky, které odůvodňují kumulaci dovozu SBR pocházejícího z Ruska a Tchaj-wanu byly splněny.

(73)

Dumpingový dovoz SBR z Ruska a Tchaj-wanu prudce vzrostl z 2 834 tun v roce 2000 na 9 523 tun během OŠ. Odpovídající tržní podíl se zvýšil z 1,5 % v roce 2000 na 5,3 % během OŠ.

(74)

Vážená průměrná cena dumpingového dovozu SBR pocházejícího z Ruska a Tchaj-wanu klesla o 12 % mezi rokem 2000 a OŠ.

(75)

Pro stanovení cenového podbízení analyzovala Komise data vztahující se k OŠ. Příslušné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství pro nezávislé odběratele přizpůsobené, kde to bylo třeba na úroveň ceny ze závodu, tj. bez nákladů na dopravu ve Společenství a po odečtení slev a rabatů. Ceny za různé typy SBR popsané v dotaznících byly srovnávány s prodejními cenami, které počítali vývozci netto bez slev a přizpůsobené dle potřeby CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranice Společenství s náležitou úpravou kvůli nákladům na celní odbavení a nákladům po dovozu.

(76)

Dovozci a ruský výrobce tvrdili, a bylo to také potvrzeno výrobním odvětvím Společenství, že kvalita obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Společenství je obecně vyšší než kvalita dotyčného výrobku dováženého z Ruska. Na základě zjištěných důkazů se mělo za to, že rozdíl v kvalitě odůvodnil odhadovanou 5 % úpravu, která byla připočtena k ceně CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranice Společenství spolupracujících vyvážejících výrobců.

(77)

Během OŠ činilo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení kolem 15 % u Ruska a u tchajwanského výrobce, kde byl zjištěn dumping.

(78)

Při posuzování uvedených čísel by se nemělo zapomínat, že — navzdory provedené úpravě kvůli kvalitě — SBR z různých zdrojů je vesměs zaměnitelný a z tohoto důvodu je cena důležitým kritériem pro výběr zdroje dodávek. Tato skutečnost zvyšuje důležitost každého zjištěného podbízení.

(79)

Objem výroby výrobního odvětví Společenství se za dotyčné období snížil o 4 %. Po zvýšení v roce 2002 se výroba v roce 2003 a za OŠ snížila.

(80)

Výrobní kapacita byla stanovena na základě nominální kapacity výrobních jednotek ve vlastnictví výrobního odvětví Společenství, přičemž byla vzata v úvahu technická přerušení výroby, jakož i skutečnost, že v jistých případech byla část kapacity využívána pro jiné výrobky vyráběné na týchž výrobních linkách.

(81)

Výrobní kapacita SBR byla v dotyčném období stabilní. Po nepatrném zvýšení v letech 2001 a 2002 se v roce 2003 snížila na stejnou úroveň jako v roce 2000 a zůstala na této úrovni v OŠ.

(82)

Míra využití kapacity se zmenšila o 4 procentní body z 79 % na 75 %. Protože výrobní kapacita sama o sobě zůstala stabilní, je pokles ve využití kapacity způsoben pouze snížením objemu výroby výrobního odvětví Společenství.

(83)

V dotyčném období se zvýšil stav zásob o 60 %. Zdá se, že zvýšení stavu zásob má dva důvody, jedním je pokles prodeje a druhým je množství nových vyráběných typů SBR, které potřebují více času, aby se staly prodejnými.

(84)

V dotyčném období výrobní odvětví Společenství investovalo asi 60 miliónů EUR hlavně do budov a strojů (asi 48 %) a do projektů vědy a výzkumu (23 %). Tyto investice byly potřebné především k udržení výrobní kapacity na stávající úrovni. Po prudkém poklesu v letech 2001 a 2002 se investice opět zvýšily v roce 2003 a v OŠ, ale ještě zůstaly pod úrovní roku 2000. Vzrůst v roce 2003 a OŠ byl díky údržbě a modernizaci, která byla požadována pro vývoj a zavedení nových typů SBR, což bylo nutné pro výrobní odvětví Společenství, aby zůstala konkurenceschopná. Kromě toho může být kolísání investic vysvětleno omezenou životností určitých strojů. V průběhu dotyčného období klesly roční investice celkem o 11 %.

(85)

Prodej SBR výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se snížil o 15 % od roku 2000 do OŠ. Protože během dotyčného období klesla spotřeba Společenství pouze o 7 %, měl prudký pokles odbytu výrobního odvětví Společenství za následek významnou ztrátu podílu na trhu, který skutečně klesl z 89 % na 82 %.

(86)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Společenství byla více méně na stejné úrovni během OŠ ve srovnání s rokem 2000 a klesla pouze o 1 %. Ve skutečnosti jednotková prodejní cena výrobního odvětví Společenství nejprve stoupla o 6 % mezi rokem 2000 a 2001 a následně klesla o 7 % v období od roku 2001 do OŠ.

(87)

Během dotyčného období se snížila vážená průměrná ziskovost z čistého obratu výrobního odvětví Společenství za prodej obdobného výrobku na trhu Společenství z 2,2 % na 1,2 %. Nejprve se prudce zvýšil z 2,2 % v roce 2000 na 9,3 % v roce 2001, což se shodovalo s uložením antidumpingových a vyrovnávacích opatření na dovoz SBR z Tchaj-wanu a následně se od roku 2001 neustále snižoval.

(88)

Vytvořený peněžní tok během OŠ byl –0,7 miliónů EUR. Situace byla v roce 2000 obtížná zvláště kvůli vysokým investicím. Výrobní odvětví Společenství však mohla vytvořit pozitivní peněžní tok v letech 2001, 2002 a 2003. Situace peněžního toku se však prudce zhoršila od roku 2002 do OŠ.

(89)

Návratnost čistých aktiv dotyčného výrobku se během dotyčného období zmenšila o 5 %. Po prvním vzrůstu na 0,3 % v roce 2001 a 2,8 % v roce 2002 prudce poklesla na –8,5 % v roce 2003 a –11,2 % v OŠ.

(90)

Tři ze čtyř výrobců Společenství patří k velkým naftařským skupinám a čtvrtého 100 % vlastní investiční fond. Pokud jde o schopnost získávat kapitál, výrobní odvětví Společenství nežádalo, ani nenaznačovalo, že by se výrobní odvětví Společenství setkalo s problémy se získáváním kapitálu pro svoji činnost.

(91)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství se snížila během dotyčného období o 7 %. Během dotyčného období zůstaly mzdy stabilní: celkově mzdy mírně stouply o 1 %, což je značně méně nežli evropské míry inflace za toto období.

(92)

Produktivita výrobního odvětví Společenství vzrostla během dotyčného období o 4 %. Mírné výkyvy během dotyčného období přímo souvisí s vývojem zaměstnanosti. Tento vzestup ukazuje, že výrobci Společenství nejen přizpůsobili počet zaměstnaných lidí ve vztahu k poklesu prodeje, ale také se jim podařilo zlepšit jejich výkonnost.

(93)

Zatímco spotřeba Společenství klesla o 6 % mezi rokem 2000 a OŠ, zmenšily se objemy prodeje výrobního odvětví Společenství nezávislým zákazníkům o 15 %. Během dotyčného období tak poklesl prodej výrobního odvětví Společenství mnohem rychleji nežli poptávka. Z tohoto důvodu klesl tržní podíl výrobního odvětví Společenství o 8 procentních bodů.

(94)

Co se týče vlivu rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Společenství, vezmeme-li v úvahu objem a ceny dumpingového dovozu z Ruska a Tchaj-wanu, nemůže být tento vliv považován za zanedbatelný.

(95)

Mělo by být připomenuto, že během dotyčného období výrobní odvětví Společenství bylo poškozováno dumpingovým a dotovaným dovozem z Tchaj-wanu. Výrobní odvětví Společenství se do jisté míry zotavilo po uložení antidumpingových a vyrovnávacích opatření roku 2000 na dovoz z Tchaj-wanu. Situace výrobního odvětví Společenství se však opět zhoršila po roce 2002, když podstatně vzrostl dovoz z Tchaj-wanu, Ruska a Koreje a došlo k cenovému podbízení ve srovnání s cenami Společenství.

(96)

Kumulované objemy dumpingového dovozu z Ruska a Tchaj-wanu se zvýšily absolutně i pokud jde o podíl na trhu a představovaly během OŠ kumulovaný tržní podíl 5,3 %. Kromě toho během dotyčného období poklesla vážená průměrná cena dumpingového dovozu z Ruska a Tchaj-wanu o 12 %. Tento pokles se projevil ve zjištěném cenovém podbízení.

(97)

Většina indikátorů újmy výrobního odvětví Společenství vykazovala během dotyčného období negativní vývoj, což signalizuje újmu. Zatímco celková spotřeba SBR ve Společenství poklesla o 7 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství se zmenšil o 15 %, s odpovídající ztrátou podílu na trhu: 7 procentních bodů. Objem výroby se zmenšil o 4 %; výrobní kapacita stagnovala a využití kapacity se zmenšilo o 4 procentní body. Průměrná jednotková cena se během dotyčného období zmenšila o 1 % a ziskovost z čistého obratu o 1,1 procentní bod. Jiné indikátory vztahující se k ziskovosti, např. návratnost čistých aktiv se během dotyčného období také zhoršily. Zaměstnanost se snížila o 7 %, zatímco produktivita se zvýšila o 4 %. Konečně, během dotyčného období se zvýšily průměrné platy o 1 %, což je méně než činí evropské míry inflace.

(98)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že výrobní odvětví Společenství je v těžké ekonomické a finanční situaci a utrpělo materiální újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(99)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a odst. 7 základního nařízení bylo posuzováno, zda materiální újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena dumpingovým dovozem dotyčného výrobku pocházejícího z dotčených zemí. Dále v souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení, byly rovněž posuzovány jiné známé faktory nežli dumpingový dovoz, které mohly poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že jakákoli újma způsobená těmito faktory nebyla mylně přičítána dumpingovému dovozu.

(100)

Dumpingový dovoz z dotčených zemí během dotyčného období zvýšil svůj podíl na trhu o 3,8 %, zatímco cena tohoto dovozu se snížila o 12 % a během OŠ podbízela ceny výrobního odvětví Společenství o 15,3 %. Výrobní odvětví Společenství udrželo během dotyčného období ceny většinou stabilní, ale bylo to na úkor objemu prodeje a tržního podílu, což zase mělo vliv na ziskovost.

(101)

Zatímco první analýza dříve uvedených dat by mohla budit dojem, že se jedná o významný vliv dumpingového dovozu na situaci ve výrobním odvětví Společenství, podrobnější posouzení to nepotvrzuje. Za prvé, mezi zhoršením situace výrobního odvětví Společenství a okamžikem, kdy byla nejvíce pociťována přítomnost dumpingového dovozu, je pouze částečná časová shoda. Zatímco objem dumpingového dovozu mírně poklesl mezi rokem 2001 a 2002 a potom se výrazně zvýšil v roce 2003 (+ 80 %), prodej výrobního odvětví Společenství vykazoval po celé dotyčné období postupný pokles. Kromě toho ztráta tržního podílu výrobního odvětví Společenství byla pouze v období 2000-2002, zatímco dumpingový dovoz zvyšoval svůj podíl na trhu po celé dotyčné období. Tento vzrůst byl zejména silný v roce 2003 a během OŠ, protože podíl dumpingového dovozu na trhu se zvětšil z 2,5 % roku 2002 na 4,7 % v roce 2003 a 5,3 % v OŠ. Během téhož období výrobní odvětví Společenství mírně zvýšilo svůj podíl na trhu z 81 % v roce 2002 na 82 % v roce 2003 a v OŠ. Dále se rovněž poznamenává, že výrobní odvětví Společenství dosáhlo své nejvyšší ziskovosti v roce 2001 a 2002, v době, kdy ztratilo svůj podíl na trhu. Ziskovost klesla teprve potom. Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství zůstaly po celou dobu stabilní. Uznává se, že tyto ceny byly poněkud stlačeny od roku 2003, protože výrobní odvětví Společenství nemohlo přenést zvýšené náklady. Nicméně, skutečnost, že tyto zvýšené náklady nemohly být přeneseny, nemůže, nebo jen do velmi malé míry může být přičítána na vrub dumpingovému dovozu především proto, že by mělo být poznamenáno, že nedumpingový dovoz vykazoval vyšší podbízení než dumpingový dovoz. Mimoto zůstal tržní podíl dumpingového dovozu vždy pod 5,3 %, zatímco nedumpingový dovoz měl podíl na trhu kolem 12 %. Všechny tyto skutečnosti naznačují, že jakýkoli cenový nátlak dovozu pramení většinou z nedumpingového dovozu.

(102)

S ohledem na uvedené skutečnosti bylo zjištěno, že dumpingový dovoz mohl vyvíjet určitý nátlak na ceny výrobního odvětví Společenství a měl negativní vliv na situaci ve výrobním odvětví Společenství. Avšak protože chybí jasnější časová shoda mezi vývojem objemů, tržního podílu a cen dumpingového dovozu na jedné straně a výrobního odvětví Společenství na straně druhé, bylo těžké stanovit vliv dumpingového dovozu na nepříznivý stav výrobního odvětví Společenství. Proto nebylo možno dojít k závěru, že dumpingový dovoz hrál v nepříznivém stavu výrobního odvětví Společenství určující roli.

(103)

Spotřeba SBR ve Společenství klesla během dotyčného období o 7 %. Tato skutečnost mohla částečně ovlivnit situaci výrobního odvětví Společenství, protože výroba SBR je kapitálově náročná činnost, u které má objem prodeje přímý vliv na ziskovost.

(104)

Pokles spotřeby však může být považován pouze za jednu z mnoha příčin nepříznivého stavu výrobního odvětví Společenství, protože, jak bylo prokázáno, dovoz z Koreje, Ruska a Tchaj-wanu se za dotyčné období zvýšil a tím převzal část tržního podílu výrobního odvětví Společenství.

(105)

Výkyvy měny mezi eurem (EUR) a americkým dolarem (USD) byly rovněž posuzovány, protože většina dovozových transakcí z dotčených zemí do ES je prováděna v USD. Od poloviny roku 2002 roste hodnota eura vůči dolaru, a to podstatně během OŠ, čímž je vývoz do eurozóny v tomto období zvýhodňován. V této souvislosti jeden vývozce a jedna zúčastněná strana tvrdili, že v obchodování „orientovaném na dolar“, znehodnocení dolaru vůči euru určitě podstatně přispělo k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství a mělo by být tudíž bráno v úvahu.

(106)

Mělo by však být poznamenáno, že zhodnocením eura se zároveň zmenšila újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, protože ceny surovin, které představují asi 40 % výrobních nákladů, se na mezinárodních komoditních trzích uvádějí v USD.

(107)

Kromě toho během dotyčného období vzrostl vývoz výrobců Společenství nezávislým stranám, zatímco dovoz dotyčného výrobku ze Spojených států do Společenství klesl, což ukazuje, že zhodnocování eura vůči USD není samo o sobě určujícím faktorem pro to, aby výrobci Společenství ztratili podíl na trhu ES.

(108)

Závěrem je třeba konstatovat, že ačkoli zřejmě nemůže být vyloučeno, že zhodnocování eura vůči USD mohlo zvýhodnit dovoz SBR z dotčených zemí, výkyvy měny také vyvážily újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Kromě toho toto zhodnocování také nezvýhodnilo dovoz jiných zemí závislých na dolaru nežli dotčených zemí, ani nebránilo výrobcům Společenství zvyšovat svůj vývoz mimo území Společenství. Proto se nemá za to, že by výkyvy měny měly věcný účinek na újmu, kterou utrpěli výrobci Společenství. Stanovení újmy se spíše zabývá cenami a množstvím dumpingového dovozu, ale zcela jistě ne otázkou, proč byl dumpingový dovoz za dané ceny uskutečněn. Tudíž se zdá, že účinek výkyvu směnných kurzů na ceny dumpingového dovozu nemůže být normálně dalším faktorem způsobujícím újmu.

(109)

Byly posouzeny účinky nedumpingového dovozu z Koreje a Tchaj-wanu na situaci výrobního odvětví Společenství. V zájmu zachování důvěrnosti informací poskytnutých jednotlivými společnostmi byla data prezentována souhrnně.

(110)

Nedumpingový dovoz z Koreje a Tchaj-wanu vykazoval stejný trend. Celkově stoupl o 56 %, pokud jde o objem a 5,2 procentních bodů, pokud jde o tržní podíl během dotyčného období a dosáhl podílu na trhu 12,8 % v OŠ. Objem tohoto nedumpingového dovozu tak představoval 2,4 násobek objemu dumpingového dovozu během OŠ. Kromě toho rozpětí podbízení vypočítané u nedumpingového dovozu z Koreje a Tchaj-wanu, bylo vyšší (17,4 %) nežli u dumpingového dovozu (15,3 %). Toto závažné podbízení spolu se značným objemem nedumpingového dovozu významně přispělo k cenovému nátlaku pozorovanému na trhu ES.

(111)

Na tomto základě bylo usouzeno, že účinky objemu a ceny nedumpingového dovozu z Koreje a Tchaj-wanu jsou tak velké, že se lze domnívat, že podstatně přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, a že dumpingový dovoz z Ruska a Tchaj-wanu hrál méně významnou úlohu nežli dovoz nedumpingový.

(112)

Dovoz ze všech jiných třetích zemí měl ve Společenství během OŠ tržní podíl 0,4 % a byl učiněn závěr, že jeho vliv na nepříznivý stav výrobního odvětví Společenství nebyl významný.

(113)

Bylo poukázáno na skutečnost, že náklady na suroviny během dotyčného období stouply. To přispělo ke klesající ziskovosti výrobního odvětví Společenství. Výrobní odvětví Společenství by se však normálně snažilo přenést zvýšené náklady na zákazníky. To však nebylo možné kvůli velkému cenovému nátlaku nedumpingového dovozu a pravděpodobně v daleko menší míře ze strany dumpingového dovozu. Mimoto korejští a tchajwanští vyvážející výrobci také čelili zvýšení nákladů na suroviny v podobné míře jako výrobci Společenství. Nepříznivý vliv na ziskovost výrobního odvětví Společenství neměl tedy vzrůst nákladů na suroviny ve Společenství jako takovém, ale časová shoda cenového nátlaku vyvíjeného dovozem a vzrůstem nákladů.

(114)

S ohledem na uvedené skutečnosti byl učiněn závěr, že změny nákladů na suroviny ve Společenství nebyly samy o sobě faktorem, který způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(115)

Získané informace naznačují, že dumpingový dovoz vykonával určitý cenový nátlak na ceny výrobního odvětví Společenství a přispěl k jeho nepříznivému stavu. Podrobnější analýza založená především na vývoji trendů za dotyčné období však nezjistila příčinnou souvislost, protože neexistuje žádná jasná časová shoda mezi zhoršením situace výrobního odvětví Společenství a účinky dumpingového dovozu.

(116)

Bylo rovněž zjištěno, že pokud existovala časová shoda mezi vzrůstem dumpingového dovozu z Ruska a Tchaj-wanu, pokud jde o objemy a podíl na trhu na straně jedné, a zhoršením situace výrobního odvětví Společenství, která se projevila ztrátou podílu na trhu a ziskovosti na straně druhé, tak taková časová shoda také existovala u nedumpingového dovozu, jehož objem během dotyčného období rostl rychleji nežli dumpingový dovoz.

(117)

Kromě toho nedumpingový dovoz z Koreje a Tchaj-wanu měl v OŠ značně vyšší objem než dumpingový dovoz a vedl k značně vyššímu podílu na trhu (12,8 % oproti 5,3 %). Kromě toho jak dumpingový, tak nedumpingový dovoz podbízel ceny Společenství, přičemž nedumpingový dovoz vykazoval dokonce ještě vyšší cenové podbízení. Výrobní odvětví Společenství proto čelila ještě intenzivnější soutěži za přiměřené ceny dovozu od nedumpingových výrobců/z nedumpingových zemí. Nedumpingový dovoz byl tudíž rozhodujícím faktorem nepříznivého stavu výrobního odvětví Společenství.

(118)

Bylo také zjištěno, že pokles spotřeby v ES přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(119)

Výrobní odvětví Společenství protestovalo proti těmto závěrům a tvrdilo, že dopad jiných faktorů nebyl tak silný, aby zrušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Ruska a Tchaj-wanu a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Nicméně tím, že nepředložilo žádné argumenty, které by mohly zpochybnit hodnocení a závěry učiněné podle 100. až 102., 103., 109. až 111. a 115. až 118. bodu odůvodnění, má se za to, že předložené argumenty nebyly dostatečné k tomu, aby se došlo k jinému závěru.

(120)

Závěrem je třeba konstatovat, že ačkoli dumpingový dovoz mohl přispět k újmě, nebylo možno zjistit, že by sám o sobě způsobil materiální újmu. Ve skutečnosti byly posouzeny jiné faktory podle čl. 3 odst. 7 základního nařízení a újmu lze z velké části přičítat účinkům nedumpingových cen a snížení poptávky.

(121)

V rámci prozatímního přezkumu ohledně Tchaj-wanu bylo také posuzováno, zda by změna okolností s ohledem na původní šetření týkající se dumpingu mohla být rozumně považována za změnu trvalé povahy v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(122)

Byl posuzován pravděpodobný vývoj domácích cen na tchajwanském trhu a vývoj vývozních cen SBR z Tchaj-wanu. V tomto ohledu bylo zjištěno, že Tchaj-wan má významný domácí trh dotyčného výrobku a že tuzemské ceny vzrostly ve srovnání s původním šetřením dokonce ve vyšším poměru nežli náklady na suroviny.

(123)

Co se týká vývozu SBR z Tchaj-wanu na jiné trhy, mělo by se nejprve poznamenat, že trh EU představuje malý podíl celkového vývozu. Šetření skutečně prokázalo, že spolupracující společnosti prodaly 75 % své výroby SBR na zavedené trhy do třetích zemí. Kromě toho bylo poznamenáno, že od roku 2002 do OŠ vývozní ceny soustavně rostly, asi o 10 % a 15 %. Proto se neočekává, že by ukončení opatření proti Tchaj-wanu vedlo k závažnému riziku dumpingu.

(124)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení se proto došlo k závěru, že změna by okolností, s ohledem na původní šetření týkající se dumpingu, mohla být považována za změnu trvalé povahy.

(125)

Vzhledem ke skutečnosti, že nebyl zjištěn dumping dovozu SBR pocházejících z Koreje a u jedné společnosti v Tchaj-wanu, a že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, může být z velké části přičtena na vrub jiným faktorům, např. objemu a cenám dovozu prodávaným za nedumpingové ceny a snížení poptávky, nemohla být příčinná souvislost mezi dumpingem a újmou, pokud se týká dumpingového dovozu pocházejícího z Ruska a Tchaj-wanu, dostatečně prokázána. Antidumpingové řízení týkající se SBR pocházejícího z Koreje, Ruska a Tchaj-wanu by proto v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 9 odst. 3 základního nařízení mělo být ukončeno.

(1)

Dne 28. května 2004 oznámila Komise prostřednictvím oznámení o zahájení (dále jen „oznámení o zahájení“) zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (2) zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrooceli, pocházejících ze Spojených států amerických (dále jen „USA“) a Ruska, do Společenství a zahájení prozatímního přezkumu antidumpingového cla uvaleného na dovozy určitých elektrických plechů s orientovanou strukturou o šířce větší než 500 mm pocházejících z Ruska.

(2)

Jelikož je zapotřebí blíže přezkoumat některé stránky uvedeného šetření a jelikož existuje souvislost s výše uvedeným prozatímním přezkumem, rozhodlo se o pokračování šetření bez uložení prozatímních opatření.

(3)

Komise proto následně pokračovala v šetření dumpingu, újmy a zájmů Společenství a konečná zjištění a závěry tohoto šetření jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 1371/2005 (3) o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrooceli pocházejících ze Spojených států amerických a Ruska (dále jen „konečné nařízení“).

(4)

Šetření potvrdilo prozatímní závěry o dumpingu působícím újmu ve vztahu k dovozům dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska a USA.

(5)

Po zveřejnění konečných závěrů nabídl jeden spolupracující vyvážející výrobce v Rusku (Novolipetsk Iron & Steel Corporation) a jeden spolupracující vyvážející výrobce v USA (AK Steel Corporation) cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. V těchto závazcích se uvedení vyvážející výrobci nabídli, že budou dotčený výrobek prodávat v cenových úrovních, které odstraní poškozující účinek dumpingu, nebo nad těmito cenovými úrovněmi.

(6)

Tyto společnosti budou také Komisi pravidelně poskytovat podrobné informace o svých vývozech do Společenství, což znamená, že Komise může uvedené závazky účinně sledovat. Navíc s ohledem na strukturu prodeje těchto společností Komise usuzuje, že riziko obcházení těchto závazků je omezené.

(7)

Vzhledem k těmto skutečnostem se závazky považují za přijatelné.

(8)

Aby Komise byla schopna účinně sledovat, zda společnosti plní své závazky, bude osvobození od cla při předložení žádosti příslušnému celnímu orgánu o propuštění do volného oběhu v souladu se závazky podmíněno předložením faktury obsahující alespoň údaje uvedené v příloze nařízení (ES) č. 1371/2005. Tento rozsah informací je rovněž potřebný k tomu, aby celní orgány mohly s dostatečnou přesností ověřit, zda zásilka odpovídá obchodním dokladům. V případech, kdy žádná taková faktura nebude předložena, nebo tato faktura nebude odpovídat deklarovanému výrobku, bude místo toho nutné zaplatit příslušnou sazbu antidumpingového cla.

(9)

V případě porušení nebo odvolání závazků nebo v případě podezření na takové porušení může být uloženo antidumpingové clo podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení,