ISSN 1725-5074 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 209 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 48 |
Obsah |
|
I Akty, jejichž zveřejnění je povinné |
Strana |
|
* |
Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky |
|
|
II Akty, jejichž zveřejnění není povinné |
|
|
|
Rada |
|
|
* |
||
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty, jejichž zveřejnění je povinné
11.8.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 209/1 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1290/2005
ze dne 21. června 2005
o financování společné zemědělské politiky
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Společná zemědělská politika obsahuje řadu opatření, včetně opatření pro rozvoj venkova. Je nutné zajistit jejich financování s cílem přispět k uskutečnění cílů společné zemědělské politiky. Vzhledem k tomu, že tato opatření mají sice některé prvky společné, avšak v několika ohledech jsou přesto rozdílné, je vhodné dát jejich financování jeden právní rámec umožňující případně různé postupy. Aby byly tyto rozdíly zohledněny, měly by být zřízeny dva evropské zemědělské fondy, a to Evropský zemědělský záruční fond (dále jen „EZZF“) pro financování tržních a dalších opatření a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“) pro financování programů rozvoje venkova. |
(2) |
Z rozpočtu Společenství by měly být výdaje na společnou zemědělskou politiku včetně výdajů na rozvoj venkova financovány prostřednictvím dvou výše uvedených fondů, a to buď na ústřední úrovni, nebo v rámci řízení sdíleného mezi členskými státy a Společenstvím, v souladu s článkem 53 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (2). Je vhodné vyčerpávajícím způsobem vyjmenovat opatření, která je možno z těchto fondů financovat. |
(3) |
Nemá-li Komise při schvalování účetní závěrky dostatečnou jistotu, že vnitrostátní kontroly jsou přiměřené a průhledné a že platební agentury kontrolují zákonnost a přípustnost výkazů výdajů, nemůže určit v přiměřené lhůtě celkovou výši výdajů, které je třeba připsat k tíži evropských zemědělských fondů. Je tedy vhodné upravit akreditaci platebních agentur členskými státy, zavádění postupů členskými státy umožňujících získání nezbytných prohlášení o věrohodnosti a ověřování řídicích a kontrolních systémů, jakož i ověřování ročních účetních závěrek nezávislými subjekty. |
(4) |
Aby byl zajištěn soulad mezi normami pro akreditaci v členských státech, poskytne Komise informace o kritériích, jež mají být uplatňována. Aby byla zajištěna průhlednost vnitrostátních kontrol, pokud jde o postupy schvalování, potvrzování a plateb, je rovněž třeba podle potřeby omezit počet úřadů a subjektů, které jsou výkonem těchto funkcí pověřeny, s přihlédnutím k ústavním předpisům každého členského státu. |
(5) |
Pokud některý z členských států akredituje více platebních agentur, měl by určit jediný koordinační subjekt pověřený zajištěním soudržnosti řízení fondů, navázáním styků mezi Komisí a jednotlivými akreditovanými platebními agenturami a obstaráváním neprodleného poskytování informací o činnosti jednotlivých platebních agentur požadovaných Komisí. |
(6) |
Aby byla zajištěna harmonická spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti financování výdajů společné zemědělské politiky, a zejména aby bylo Komisi umožněno zblízka sledovat finanční řízení členských států a schvalovat účetní závěrky akreditovaných platebních agentur, je nezbytné, aby členské státy některé informace sdělovaly Komisi nebo aby je pro její potřebu uchovávaly. K tomu účelu je třeba využívat v co největším rozsahu informačních technologií. |
(7) |
Pro vypracování informací, které mají být předány Komisi, a k zajištění úplného a okamžitého přístupu Komise k údajům o výdajích jak v papírové, tak v elektronické podobě, by měly být stanoveny podmínky pro sdělování a předávání údajů a způsob jejich sdělování, jakož i odpovídající lhůty. |
(8) |
Financování opatření a akcí nezbytných v rámci společné zemědělské politiky probíhá částečně v rámci sdíleného řízení. Aby bylo zajištěno dodržování řádného finančního řízení finančních prostředků Společenství, měla by Komise provádět opatření zaměřená na kontrolu řádného řízení fondů orgány členských států, které jsou pověřeny prováděním plateb. Je třeba vymezit povahu kontrol, které má provádět Komise, a upřesnit podmínky umožňující Komisi nést odpovědnost za plnění rozpočtu, jakož i objasnit povinnost spolupracovat, kterou mají členské státy. |
(9) |
Pouze platební agentury akreditované členskými státy poskytují dostatečnou záruku, že jsou před poskytnutím podpory Společenství příjemcům provedeny nezbytné kontroly. Proto je třeba upřesnit, že jedině výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami mohou být následně uhrazeny z rozpočtu Společenství. |
(10) |
Rozpočtové prostředky na úhradu výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami jménem EZZF by měla Komise členským státům poskytovat formou následné úhrady na základě vyúčtování výdajů uskutečněných těmito agenturami. Než dojde k následné úhradě formou měsíčních plateb, měly by členské státy mobilizovat nezbytné prostředky na základě potřeb svých akreditovaných platebních agentur. Náklady na zaměstnance a správní náklady, které vzniknou členským státům a příjemcům zapojeným do provádění společné zemědělské politiky, by měly nést tyto státy a příjemci sami. |
(11) |
Podpora Společenství by měla být příjemcům vyplácena včas, aby ji mohli účinně využít. Nedodržování platebních lhůt stanovených v právních předpisech Společenství členskými státy by mohlo způsobit příjemcům vážné problémy a ohrozit roční rámec rozpočtu Společenství. Proto by měly být z financování Společenstvím vyloučeny výdaje, při jejichž uskutečnění nebyly dodrženy platební lhůty. Aby byla dodržena zásada přiměřenosti, měla by mít Komise možnost upravit výjimky z tohoto obecného pravidla. |
(12) |
Je nezbytné stanovit správní řízení umožňující Komisi rozhodnout o snížení nebo dočasném pozastavení měsíčních plateb, jestliže jí informace sdělené členskými státy neumožní potvrdit, že byly dodrženy platné předpisy Společenství, a jestliže odhalují zjevné zneužití prostředků Společenství. V přesně určených případech by mělo být takové snížení nebo pozastavení měsíčních plateb rovněž možné i bez použití tohoto řízení. V obou případech by o tom Komise měla vyrozumět příslušný členský stát s poukazem na to, že přijetím jakéhokoli rozhodnutí o snížení nebo pozastavení měsíčních plateb nejsou dotčena rozhodnutí, která budou učiněna při schvalování účetní závěrky. |
(13) |
V rámci rozpočtové kázně je třeba stanovit roční strop výdajů financovaných z EZZF, přičemž je třeba vzít v úvahu maximální částky stanovené pro tento fond ve finančním výhledu, částky stanovené Komisí podle čl. 10 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (3), a částky stanovené v článcích 143d a 143e uvedeného nařízení. |
(14) |
Rozpočtová kázeň rovněž vyžaduje, aby byl roční strop výdajů financovaných z EZZF dodržován za všech okolností a ve všech etapách rozpočtového procesu a plnění rozpočtu. Proto je vhodné, aby byl vnitrostátní strop přímých plateb pro jednotlivý členský stát upravený podle článku 10 nařízení (ES) č. 1782/2003 pokládán za finanční strop těchto přímých plateb pro dotyčný členský stát a aby následná úhrada těchto plateb tento strop nepřekročila. Rozpočtová kázeň rovněž vyžaduje, aby veškerá legislativní opatření navrhovaná Komisí nebo přijatá Radou nebo Komisí v rámci společné zemědělské politiky a v rámci rozpočtu EZZF nepřekročila roční strop výdajů financovaných z tohoto fondu. Obdobně by měla být Komise zmocněna stanovit úpravy uvedené v čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, jestliže je Rada nestanoví do 30. června kalendářního roku, pro který se tyto úpravy použijí. Nejpozději 1. prosince může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou na základě nových informací, které má k dispozici, přizpůsobit sazbu úpravy plateb. |
(15) |
Opatření přijatá ke stanovení finančního příspěvku z EZZF a EZFRV, která se týkají výpočtu finančních stropů, se nedotýkají pravomocí rozpočtového orgánu určeného Smlouvou. Tato opatření by se proto měla zakládat na referenčních částkách stanovených v souladu s interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu (4)(dále jen „interinstitucionální dohoda“) a s finančním výhledem obsaženým v příloze I uvedené dohody. |
(16) |
Rozpočtová kázeň vyžaduje rovněž průběžné posuzování rozpočtové situace ve střednědobém výhledu. Proto je při předkládání předběžného návrhu rozpočtu na daný rok důležité, aby Komise předložila svou rozpočtovou prognózu a analýzu Evropskému parlamentu a Radě a aby případně navrhla Radě vhodná opatření. Dále by Komise měla v plném rozsahu a neustále využívat svých řídicích pravomocí s cílem zajistit dodržování ročního stropu a měla by případně navrhnout Radě vhodná opatření pro vyrovnání rozpočtové situace. Neumožní-li na konci některého z rozpočtových roků žádosti o následnou úhradu předkládané členskými státy dodržet roční strop, měla by mít Komise možnost přijmout opatření zajišťující na jedné straně prozatímní rozdělení dostupných rozpočtových prostředků mezi členské státy úměrně k jejich dosud neuhrazeným žádostem o následnou úhradu a na straně druhé dodržení stropu stanoveného pro daný rok. Platby pro daný rok by měly být zaúčtovány v následujícím rozpočtovém roce a s konečnou platností by měla být stanovena celková výše financování Společenstvím pro jednotlivé členské státy, jakož i vyrovnání mezi členskými státy, aby byla dodržena stanovená částka. |
(17) |
Komise by měla v průběhu plnění rozpočtu zavést měsíční systém včasného varování a sledování zemědělských výdajů, aby mohla v případě nebezpečí, že dojde k překročení ročního stropu, co nejrychleji přijmout vhodná opatření v rámci řídicích pravomocí, které jí jsou svěřeny, a aby mohla, pokud by se ukázalo, že jsou tato opatření nedostatečná, navrhnout Radě jiná opatření, která by měla být co nejrychleji provedena. Aby byl takový systém účinný, musí umožňovat srovnání skutečných výdajů a odhadovaných výdajů stanovených na základě výdajů v předchozích letech. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat měsíční zprávu srovnávající vývoj výdajů uskutečněných ke dni předložení zprávy s odhadovanými výdaji, jakož i hodnocení předpokládaného plnění ve zbytku rozpočtového roku. |
(18) |
Je třeba, aby směnný kurs, který Komise používá při vypracování rozpočtových dokumentů předkládaných Radě, vycházel z nejnovějších dostupných informací s ohledem na dobu, která uplyne mezi vypracováním dokumentů a jejich předložením Komisí. |
(19) |
Programy rozvoje venkova jsou financovány z rozpočtu Společenství na základě závazků uskutečňovaných v ročních splátkách. Aby mohly členské státy disponovat vyčleněnými prostředky Společenství již od počátku provádění programů rozvoje venkova, musí být tyto prostředky v členských státech k dispozici. Je tedy nezbytné zavést předběžné financování s cílem zajistit pravidelný tok umožňující provádět vhodným způsobem platby příjemcům a stanovit omezení takového opatření. |
(20) |
Vedle předběžného financování by se u plateb Komise akreditovaným platebním agenturám mělo rozlišovat mezi průběžnými platbami a platbami zůstatku a je třeba stanovit způsoby provádění těchto plateb. |
(21) |
Aby byly chráněny finanční zájmy Společenství, musí být Komise schopna pozastavit nebo snížit průběžné platby v případech neoprávněných výdajů. Měl by být zaveden postup umožňující členským státům odůvodnit své platby. |
(22) |
Pravidlo automatického zrušení závazků by mělo přispívat ke zrychlení provádění programů a k řádnému finančnímu řízení. |
(23) |
Pro navázání finančního vztahu mezi akreditovanými platebními agenturami a rozpočtem Společenství by měla Komise každoročně schválit účetní závěrky těchto agentur. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky by se mělo týkat úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předkládaných účtů, nikoliv však soulad výdajů s právními předpisy Společenství. |
(24) |
Komise, jež má v souladu s článkem 211 Smlouvy dbát na řádné provádění právních předpisů Společenství, by měla rozhodovat, zda jsou výdaje uskutečněné členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství. Členské státy by měly mít právo odůvodnit svá rozhodnutí o platbách a v případě neshody mezi nimi a Komisí využít dohodovací řízení. Aby byly členským státům poskytnuty právní a finanční záruky, pokud jde o výdaje uskutečněné v minulosti, měla by být stanovena maximální lhůta, ve které může Komise usoudit, z nedodržení předpisů plynou finanční důsledky. |
(25) |
Aby byly chráněny finanční zájmy rozpočtu Společenství, měly by členské státy přijmout opatření s cílem ověřit, že operace financované z fondů opravdu probíhají a že jsou řádně prováděny. Rovněž je nutné, aby členské státy předcházely veškerým nesrovnalostem způsobeným příjemci a účinně je odstraňovaly. |
(26) |
V případě zpětného získávání částek vyplacených z EZZF by částky získané zpět měly být vráceny do fondu, jedná-li se o výdaje, jež nejsou v souladu s právními předpisy Společenství a na něž neexistuje žádné právo. Měl by být stanoven systém finanční odpovědnosti v případě, že dojde k nesrovnalostem a celá částka není získána zpět. K tomuto účelu je vhodné upravit postup umožňující Komisi chránit zájmy rozpočtu Společenství přijetím rozhodnutí o tom, že dotyčnému členskému státu bude připsána k tíži část částek, k jejichž ztrátě došlo z důvodu nesrovnalostí a jež nebyly získány zpět v přiměřené lhůtě. V některých případech nedbalosti ze strany členského státu by mělo být odůvodněné přičíst dotyčnému členskému státu k tíži celou částku. Aniž jsou dotčeny povinnosti, které mají členské státy na základě svých vnitrostátních postupů, je nicméně vhodné, aby byla finanční zátěž rozdělena spravedlivě mezi Společenství a členské státy. |
(27) |
Řízení o zpětnému získání částek zahájená členskými státy mohou mít za následek zpoždění zpětného získání částek o několik let, a to bez jakékoli jistoty jejich úspěšného dokončení. Náklady na tato řízení mohou být také neúměrné vzhledem k částkám, které již byly nebo ještě mohou být inkasovány. Členským státům by proto mělo být v určitých případech umožněno řízení o zpětném získání částek zastavit. |
(28) |
Pokud jde o EZFRV, měly by částky inkasované při zpětném získávání nebo zrušené v důsledku nesrovnalostí zůstat k dispozici pro schválené programy rozvoje venkova v daném členském státě, vzhledem k tomu, že byly tomuto státu přiděleny. Aby byly chráněny finanční zájmy rozpočtu Společenství, je třeba přijmout vhodná ustanovení pro případy, kdy by členský stát, který by zjistil nesrovnalosti, nepřijal nezbytná opatření. |
(29) |
Aby bylo umožněno opětovné použití prostředků v rámci EZZF a EZFRV, mělo by být stanoveno, jak budou přidělovány částky získané zpět členskými státy v rámci schvalování souladu a v rámci řízení zahájených v návaznosti na zjištění nesrovnalostí a nedbalosti, jakož i doplňkové dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků. |
(30) |
Aby mohla Komise plnit svou povinnost ověřovat řádné fungování systémů pro řízení a kontrolu výdajů Společenství v členských státech a aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy, by měly být zavedeny kontroly osobami pověřenými Komisí a mělo by být stanoveno, že Komise může požádat členské státy o pomoc. |
(31) |
Při vypracování informací, které mají být předány Komisi, je třeba používat v co nejširším rozsahu výpočetní techniku. Komise by při provádění kontrol měla mít neomezený a bezprostřední přístup k údajům týkajícím se výdajů, a to jak v papírové, tak v elektronické podobě. |
(32) |
Je vhodné, aby bylo stanoveno datum pro poslední platby na programy rozvoje venkova schválené pro období 2000 — 2006 a financované ze záruční sekce Evropského záručního a orientačního zemědělského fondu (dále jen „EZOZF“). Aby mohly být členským státům následně uhrazeny platby uskutečněné po tomto datu, je třeba stanovit zvláštní přechodná opatření. Tato opatření by měla rovněž obsahovat ustanovení o zpětném získávání záloh vyplacených Komisí na základě čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (5), a ustanovení o částkách, které byly předmětem dobrovolného odlišení uvedeného v článcích 4 a 5 nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (6). |
(33) |
Je třeba stanovit datum, počínaje kterým může Komise automaticky zrušit závazky pro přidělené, avšak nevyplacené částky v rámci programů rozvoje venkova financovaných ze záruční sekce EZOZF, jestliže nejsou k tomuto datu Komisi doručeny nezbytné dokumenty o uzavření operací. Je třeba určit dokumenty nezbytné k tomu, aby Komise zjistila, zda byla opatření ukončena. |
(34) |
Řízením fondů je pověřena Komise a úzká spolupráce mezi členskými státy a Komisí je stanovena v rámci Výboru zemědělských fondů. |
(35) |
Rozsah financování Společenstvím vyžaduje, aby Evropský parlament a Rada byly pravidelně informovány formou finančních zpráv. |
(36) |
Vzhledem k tomu, že v rámci uplatňování vnitrostátních kontrolních systémů a systémů schvalování souladu může dojít ke sdělení osobních údajů nebo obchodních tajemství, měly by členské státy a Komise zajistit důvěrnost informací obdržených v této souvislosti. |
(37) |
Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Společenství a spravedlivé zacházení jak na úrovni členských států, tak zemědělců, je nezbytné upřesnit pravidla týkající se používání eura. |
(38) |
Je třeba zrušit nařízení Rady č. 25 o financování společné zemědělské politiky (7), nařízení Rady (ES) č. 723/97 ze dne 22. dubna 1997 o provádění programů činnosti členských států v oblasti kontroly výdajů záruční sekce EZOZF (8) a nařízení (ES) č. 1258/1999. Je rovněž třeba zrušit některé články nařízení Rady (EHS) č. 595/91 ze dne 4. března 1991 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování společné zemědělské politiky, o organizaci informačního systému v této oblasti (9) vzhledem k tomu, že toto nařízení stanoví odpovídající ustanovení. |
(39) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10) a u těchto opatření by se mělo rozlišovat mezi opatřeními, u kterých se použije postup projednávání v řídících výborech, a těmi, u kterých se použije postup projednávání v poradních výborech, přičemž v některých případech je v zájmu zvýšené účinnosti nejvhodnější postup projednávání v poradních výborech. |
(40) |
Nahrazení ustanovení obsažených v nařízeních zrušených ustanoveními toho nařízení by mohlo způsobit některé praktické a konkrétní obtíže, zejména obtíže související s přechodem na nová ustanovení, která nejsou upravena tímto nařízením. Aby bylo možné tyto obtíže řešit, mělo by být Komisi umožněno přijímat nezbytná a řádně odůvodněná opatření. Tato opatření by se měla moci odchýlit od ustanovení tohoto nařízení, avšak pouze v nezbytném rozsahu a po omezenou dobu. |
(41) |
Vzhledem k tomu, že programové období pro programy rozvoje venkova financované na základě tohoto nařízení začíná dne 1. ledna 2007, je třeba, aby toto nařízení bylo použitelné od uvedeného dne. Nicméně je vhodné, aby některá ustanovení byla použitelná již od dřívějšího data. |
(42) |
Účetní dvůr vydal stanovisko (11). |
(43) |
Evropský hospodářský a sociální výbor vydal stanovisko (12), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Účel a oblast působnosti
Toto nařízení stanoví zvláštní podmínky a pravidla použitelné na financování výdajů v rámci společné zemědělské politiky, včetně výdajů na rozvoj venkova.
Článek 2
Fondy pro financování zemědělských výdajů
1. Pro dosažení cílů společné zemědělské politiky definovaných Smlouvou a pro zajištění financování jednotlivých opatření této politiky, včetně opatření pro rozvoj venkova, se zřizují:
a) |
Evropský zemědělský záruční fond (dále jen „EZZF“), |
b) |
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“). |
2. EZZF a EZFRV jsou součástmi souhrnného rozpočtu Evropských společenství.
Článek 3
Výdaje EZZF
1. Z EZZF jsou v rámci řízení sdíleného mezi členskými státy a Společenstvím financovány následující výdaje uskutečněné v souladu s právem Společenství:
a) |
náhrady při vývozu zemědělských produktů do třetích zemí; |
b) |
intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů; |
c) |
přímé platby zemědělcům stanovené v rámci společné zemědělské politiky; |
d) |
finanční příspěvek Společenství na informační a propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů na vnitřním trhu Společenství a ve třetích zemích, uskutečňovaná prostřednictvím členských států na základě programů vybraných Komisí jiných než těch, které jsou uvedeny v článku 4. |
2. Z EZZF se financují na ústřední úrovni následující výdaje uskutečněné v souladu s právem Společenství:
a) |
finanční příspěvek Společenství na konkrétní veterinární opatření, kontrolní opatření ve veterinární oblasti a v oblasti potravin a krmiv, na programy pro eradikaci a tlumení nákaz zvířat (veterinární opatření), jakož i na rostlinolékařská opatření; |
b) |
propagace zemědělských produktů prováděná přímo Komisí nebo prostřednictvím mezinárodních organizací; |
c) |
opatření přijatá v souladu s právními předpisy Společenství, jejichž cílem je zajištění zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství; |
d) |
zavedení a údržba účetních informačních systémů v zemědělství; |
e) |
systémy zjišťování v zemědělství, včetně zjišťování o struktuře zemědělských podniků; |
f) |
výdaje na trhy s produkty rybolovu. |
Článek 4
Výdaje EZFRV
Z EZFRV jsou v rámci řízení sdíleného mezi členskými státy a Společenstvím financovány příspěvky Společenství na programy rozvoje venkova prováděné v souladu s právními předpisy společenství týkajícími se podpory rozvoje venkova.
Článek 5
Jiné druhy financování včetně technické pomoci
Z EZZF a EZFRV mohou být financovány na ústřední úrovni z podnětu Komise nebo jejím jménem opatření zaměřená na přípravu, sledování, správní a technickou pomoc, hodnocení, audit a kontrolu, která jsou nezbytná pro provádění společné zemědělské politiky, včetně rozvoje venkova. Tato opatření zahrnují zejména:
a) |
opatření nezbytná pro analýzu, řízení, sledování, výměnu informací a provádění společné zemědělské politiky a opatření zaměřená na zavádění kontrolních systémů a technickou a správní pomoc; |
b) |
opatření nezbytná pro zachovávání a rozvoj metod a technických prostředků pro informace, vzájemné propojení, sledování a kontrolu finančního řízení prostředků použitých na financování společné zemědělské politiky; |
c) |
informování o společné zemědělské politice, prováděné z podnětu Komise; |
d) |
studie o společné zemědělské politice a hodnocení opatření financovaných z EZZF a EZFRV, včetně zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o praktických postupech v oblasti hodnocení; |
e) |
případně výkonné agentury zřízené v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (13), působící v rámci společné zemědělské politiky; |
f) |
opatření pro šíření informací, zvyšování povědomí, podporu spolupráce a výměnu zkušeností na úrovni Společenství, uskutečňovaná v rámci rozvoje venkova, včetně vytváření sítí zúčastněných stran. |
Článek 6
Akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů a odnímání akreditace
1. Platební agentury jsou úřady nebo subjekty členských států, které, pokud jde o platby, které provádějí, a o sdělování a uchovávání informací, poskytují dostatečné záruky, že:
a) |
oprávněnost žádostí a v rámci rozvoje venkova postup přidělování podpory, jakož i soulad žádostí s pravidly Společenství jsou kontrolovány před schválením platby; |
b) |
provedené platby jsou správně a plně zaúčtovány; |
c) |
kontroly stanovené právními předpisy Společenství jsou prováděny; |
d) |
požadované doklady jsou předloženy ve lhůtách a ve formě stanovené pravidly Společenství; |
e) |
doklady jsou přístupné a uchovávané tak, že je zaručena jejich úplnost, platnost a dohledatelnost v čase, včetně dokladů uchovávaných v elektronické podobě ve smyslu pravidel Společenství. |
S výjimkou plateb podpor Společenství může být výkon těchto úkolů přenesen na jiné subjekty.
2. Členské státy akreditují jako platební agentury úřady nebo subjekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 1.
Každý členský stát omezí s ohledem na své ústavní předpisy a institucionální uspořádání počet svých akreditovaných platebních agentur na nejnižší možnou úroveň, která zabezpečí, že výdaje uvedené v čl. 3 odst. 1 a v článku 4 jsou uskutečňovány za uspokojivých správních a účetních podmínek.
3. Je-li akreditováno více platebních agentur, sdělí členský stát Komisi bližší údaje o úřadu nebo subjektu, který pověří těmito úkoly:
a) |
shromažďovat informace, které je třeba poskytnout Komisi, a předávat jí je; |
b) |
podporovat harmonizované uplatňování pravidel Společenství. |
Tento úřad nebo subjekt (dále jen „koordinační subjekt“) podléhá zvláštní akreditaci členskými státy s ohledem na zacházení s finančními informacemi, na které se vztahuje písmeno a).
4. Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, členský stát jí akreditaci odejme, nezjedná-li platební agentura nápravu ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost nedostatku.
Článek 7
Certifikační subjekty
Certifikační subjekt je veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt určený členským státem, aby ověřoval účty akreditovaných platebních agentur, co se týče jejich pravdivosti, úplnosti a přesnosti, s přihlédnutím k zavedenému systému řízení a kontroly.
Článek 8
Poskytování informací a přístup k dokumentům
1. Vedle ustanovení odvětvových nařízení předávají členské státy Komisi tyto údaje, výkazy a doklady:
a) |
pro akreditované platební agentury a akreditované koordinační subjekty:
|
b) |
pro certifikační subjekty:
|
c) |
pro opatření související s operacemi financovanými z EZZF a EZFRV:
|
Roční účetní závěrka akreditovaných platebních agentur týkající se výdajů EZFRV se sděluje za každý jednotlivý program.
2. Akreditované platební agentury shromažďují podklady k provedeným platbám a doklady týkající se provádění správních a fyzických kontrol předepsaných právními předpisy Společenství a poskytují tyto doklady a údaje Komisi.
Uchovává-li tyto doklady orgán, který jedná v přenesené pravomoci akreditované platební agentury a který pověřen schvalováním výdajů, předává tento orgán akreditované platební agentuře zprávy o počtu provedených kontrol, jejich obsahu a opatřeních přijatých na základě jejich výsledků.
Článek 9
Ochrana finančních zájmů Společenství a záruky pro správu finančních prostředků Společenství
1. Členské státy:
a) |
přijmou v rámci společné zemědělské politiky veškeré právní a správní předpisy a veškerá další opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Společenství, a zejména ke:
|
b) |
zavedou účinný řídicí a kontrolní systém obsahující ověřování účtů a prohlášení o věrohodnosti účtů založené na podpisu odpovědného pracovníka akreditované platební agentury. |
2. Komise dbá na to, aby členské státy prověřovaly zákonnost a řádnost výdajů uvedených v čl. 3 odst. 1 a v článku 4 a dodržování zásad řádného finančního řízení, a za tím účelem provádí tato opatření a kontroly:
a) |
ověřuje, zda v členských státech existují a správně fungují řídicí a kontrolní systémy; |
b) |
snižuje nebo pozastavuje všechny průběžné platby nebo jejich části a provádí požadované finanční opravy, zejména v případě selhání řídicích a kontrolních systémů; |
c) |
kontroluje následnou úhradu předběžného financování a případně provádí automatické zrušení rozpočtových závazků. |
3. Členské státy uvědomí Komisi o předpisech a opatřeních přijatých na základě odstavce 1, a pokud jde o programy rozvoje venkova, o opatřeních pro řízení a kontrolu, přijatých v souladu s právními předpisy společenství týkajícími se podpory rozvoje venkova z EZFRV k zajištění ochrany finančních zájmů Společenství.
Článek 10
Přípustnost plateb uskutečněných platebními agenturami
Výdaje uvedené v čl. 3 odst. 1 a v článku 4 mohou být financovány Společenstvím, pouze pokud je uskutečnily akreditované platební agentury určené členskými státy.
Článek 11
Úplná platba příjemcům podpory
Nestanoví-li právní předpisy Společenství jinak, provádějí se platby v rámci financování podle tohoto nařízení nebo v rámci částek souvisejících s veřejnou finanční účastí na programech rozvoje venkova v plné výši příjemcům podpory.
HLAVA II
EZZF
KAPITOLA 1
Financování Společenstvím
Článek 12
Rozpočtový strop
1. Roční strop výdajů EZZF tvoří maximální částky stanovené ve víceletém finančním rámci podle interinstitucionální dohody a snížené o částky uvedené v odstavci 2.
2. Komise stanoví částky, které jsou podle čl. 10 odst. 2 a článků 143d a 143e nařízení (ES) č. 1782/2003 vyčleněny pro EZFRV.
3. Na základě údajů uvedených v odstavcích 1 a 2 stanoví Komise čistý zůstatek pro výdaje EZZF.
Článek 13
Správní a osobní náklady
EZFRV nepřebírá výdaje související se správními a osobními náklady členských států a příjemců podpory z EZFRV.
Článek 14
Měsíční platby
1. Komise poskytuje členským státům rozpočtové prostředky na financování výdajů podle čl. 3 odst. 1 v podobě měsíčních plateb (dále jen „měsíční platby“) na základě výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami v referenčním období.
2. Do provedení měsíčních plateb Komisí poskytují prostředky nezbytné pro úhradu výdajů podle potřeb svých akreditovaných platebních agentur členské státy.
Článek 15
Způsob provádění měsíčních plateb
1. Komise provádí měsíční platby za výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami členských států v referenčním měsíci, aniž jsou dotčena rozhodnutí uvedená v článcích 30 a 31.
2. Komise rozhoduje o měsíčních platbách postupem podle čl. 41 odst. 3 na základě výkazu výdajů členských států a informací poskytnutých v souladu s čl. 8 odst. 1, přičemž zohledňuje snížení nebo pozastavení měsíčních plateb uplatněná v souladu s článkem 17.
3. Měsíční platby ve prospěch členských států se provedou nejpozději třetí pracovní den druhého měsíce následujícího po měsíci, kdy byly výdaje uskutečněny.
4. Výdaje členských států uskutečněné ve dnech 1. až 15. října se přičítají k měsíci říjnu. Výdaje uskutečněné ve dnech 16. až 31. října se přičítají k měsíci listopadu.
5. Komise může rozhodnout o doplňkových platbách nebo srážkách. V takových případech je Výbor zemědělských fondů informován na své příští schůzi.
Článek 16
Dodržování platebních lhůt
Pokud právní předpisy Společenství stanoví platební lhůty, má jejich překročení platebními agenturami za následek nepřípustnost plateb pro financování Společenstvím, s výjimkou případů, podmínek a omezení stanovených v souladu se zásadou přiměřenosti.
Článek 17
Snížení a pozastavení měsíčních plateb
1. Pokud výkaz výdajů nebo informace uvedené v čl. 15 odst. 2 neumožní Komisi zjistit, že výdaje byly uskutečněny v souladu s platnými pravidly Společenství, požádá dotyčný členský stát o poskytnutí doplňujících informací ve lhůtě, kterou stanoví s ohledem na závažnost otázky a která nemůže být zpravidla kratší než 30 dnů.
Neodpoví-li členský stát na žádost Komise uvedenou v prvním pododstavci nebo není-li odpověď považována za dostačující nebo umožňuje-li dospět k závěru, že nebyla dodržena platná pravidla Společenství nebo že došlo ke zneužití finančních prostředků Společenství, může Komise členskému státu dočasně snížit nebo pozastavit měsíční platby. Komise o tom uvědomí členský stát a upozorní jej, že měsíční platby byly sníženy nebo pozastaveny.
2. Dojde-li Komise na základě výkazů výdajů nebo informací uvedených v čl. 15 odst. 2 k závěru, že byl překročen finanční strop stanovený právními předpisy Společenství nebo že zjevně nebyla dodržena platná pravidla Společenství, může použít snížení nebo pozastavení podle odst. 1 druhého pododstavce tohoto článku poté, co členskému státu umožní předložit jeho připomínky.
3. Snížení a pozastavení se uplatňují s ohledem na zásadu přiměřenosti v rámci rozhodnutí o měsíčních platbách uvedeného v čl. 15 odst. 2, aniž jsou dotčena rozhodnutí uvedená v článcích 30 a 31.
KAPITOLA 2
Rozpočtová kázeň
Článek 18
Dodržování stropu
1. Rozpočtové položky na výdaje EZZF nesmějí během celého rozpočtového procesu a plnění rozpočtu překročit čistý zůstatek uvedený v čl. 12 odst. 3.
U všech právních aktů, které navrhne Komise nebo o kterých rozhodne Rada nebo Komise a které mají vliv na rozpočet EZZF, je dodržován čistý zůstatek podle čl. 12 odst. 3.
2. Stanoví-li právní předpisy Společenství pro některý členský stát finanční strop zemědělských výdajů v eurech, jsou mu související výdaje následně uhrazeny do výše tohoto stropu stanoveného v eurech s případnými úpravami v důsledku případného použití článku 11 nařízení (ES) č. 1782/2003.
3. Vnitrostátní stropy pro přímé platby stanovené právními předpisy Společenství, včetně stropů stanovených v čl. 41 odst. 1 a článku 71c nařízení (ES) č. 1782/2003, upravené s ohledem na procenta a úpravy podle čl. 10 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení, se pokládají za finanční stropy v eurech.
4. Jestliže do 30. června některého roku Rada nestanoví úpravy uvedené v čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, stanoví tyto úpravy Komise postupem podle čl. 41 odst. 3 tohoto článku a uvědomí o tom neprodleně Radu.
5. Nejpozději 1. prosince může Rada na návrh Komise na základě nových informací, které má k dispozici, přizpůsobit sazbu úpravy přímých plateb stanovenou podle článku 11 nařízení (ES) č. 1782/2003.
Článek 19
Postup pro rozpočtovou kázeň
1. Spolu s předběžným návrhem rozpočtu na rozpočtový rok N předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě svou předpověď na rozpočtové roky N — 1, N a N + 1. Současně předloží rozbor rozdílů mezi původními předpověďmi a skutečnými výdaji za rozpočtové roky N — 2 a N — 3.
2. Ukáže-li se při sestavování předběžného návrhu rozpočtu na rozpočtový rok N, že čistý zůstatek uvedený v čl. 12 odst. 3 pro rozpočtový rok N, s ohledem na rozpětí stanovené v článku 11 nařízení (ES) č. 1782/2003, může být překročen, navrhne Komise Radě nezbytná opatření, zejména opatření vyžadovaná podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003.
3. Kdykoli se Komise domnívá, že existuje nebezpečí překročení čistého zůstatku uvedeného v čl. 12 odst. 3 a že nemůže v rámci svých řídicích pravomocí přijmout dostatečná nápravná opatření, navrhne Radě jiná opatření, aby se zajistilo, že tento zůstatek bude dodržen.
Rada rozhodne o těchto opatřeních postupem stanoveným v článku 37 Smlouvy do dvou měsíců od obdržení návrhu Komise. Evropský parlament sdělí Radě své stanovisko včas, aby je Rada mohla vzít v úvahu a dodržet uvedenou lhůtu.
4. Jestliže žádosti o následnou úhradu ze strany členských států na konci rozpočtového roku N překračují nebo by mohly překročit čistý zůstatek stanovený v souladu s čl. 12 odst. 3, Komise:
a) |
přihlíží k těmto žádostem v poměru k žádostem podaným členskými státy a v rámci dostupných rozpočtových prostředků a stanoví prozatímně výši plateb na daný měsíc; |
b) |
nejpozději dne 28. února následujícího roku určí situaci všech členských států s ohledem na financování Společenstvím za předchozí období; |
c) |
postupem podle čl. 41 odst. 3 stanoví celkovou výši financování Společenstvím rozděleného podle členských států na základě jednotné sazby financování Společenstvím a v rámci rozpočtových prostředků dostupných pro měsíční platby; |
d) |
nejpozději při měsíčních platbách na měsíc březen roku N + 1 provede případná nezbytná vyrovnání mezi členskými státy. |
Článek 20
Systém včasného varování
Aby se zajistilo, že rozpočtový strop nebude překročen, zavede Komise systém měsíčního včasného varování a sledování výdajů EZZF.
Před začátkem každého rozpočtového roku vymezí Komise k tomuto účelu profily měsíčních výdajů případně založené na průměrných měsíčních výdajích za předchozí tři roky.
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě měsíční zprávu o vývoji uskutečněných výdajů podle profilů, jež obsahuje také hodnocení očekávaného plnění v daném rozpočtovém roce.
Článek 21
Referenční směnný kurs
1. Při přijímání předběžného návrhu rozpočtu nebo změny předběžného návrhu rozpočtu, která se týká zemědělských výdajů, použije Komise k vytvoření odhadů rozpočtových prostředků EZZF průměrný tržní kurs eura vůči dolaru Spojených států amerických za poslední tříměsíční období končící nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí.
2. Při přijímání předběžného návrhu dodatkového nebo opravného rozpočtu nebo návrhu na změnu tohoto předběžného návrhu, pokud se tyto dokumenty týkají rozpočtových položek na opatření uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b), použije Komise:
a) |
průměrný tržní kurs eura vůči dolaru Spojených států amerických skutečně zaznamenaný na trhu od 1. srpna předchozího rozpočtového roku do konce posledního tříměsíčního období končícího nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí, nejpozději však 31. července běžného rozpočtového roku; |
b) |
jako předpověď pro zbytek rozpočtového roku průměrný směnný kurs zaznamenaný za poslední tříměsíční období končící nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí. |
HLAVA III
EZFRV
KAPITOLA 1
Způsob financování
Článek 22
Finanční příspěvek EZFRV
Finanční příspěvek EZFRV na výdaje programů rozvoje venkova je určen pro každý program v mezích stropů stanovených právními předpisy společenství týkajícími se podpory rozvoje venkova z EZFRV a zvýšen o částku stanovenou Komisí podle čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení.
Výdaje financované podle tohoto nařízení nemohou být předmětem žádného jiného financování z rozpočtu Společenství.
Článek 23
Rozpočtové závazky
Rozpočtové závazky Společenství týkající se programů rozvoje venkova (dále jen „rozpočtové závazky“) se uskutečňují v ročních splátkách na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.
Rozhodnutí Komise o přijetí jednotlivého programu rozvoje venkova předloženého členským státem představuje rozhodnutí o financování ve smyslu čl. 75 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a po svém oznámení dotyčnému členskému státu představuje právní závazek ve smyslu uvedeného nařízení.
Po přijetí každého programu Komisí následuje rozpočtový závazek na první splátku pro tento program. Rozpočtové závazky na další splátky provádí Komise na základě rozhodnutí uvedeného ve druhém pododstavci do 1. května každého roku.
KAPITOLA 2
Finanční řízení
Článek 24
Společná ustanovení pro platby
1. Komise provádí platbu příspěvku z EZFRV v souladu s odpovídajícími rozpočtovými závazky.
2. Rozpočtové prostředky nezbytné k úhradě výdajů uvedených v článku 4 poskytuje Komise členským státům v podobě předběžného financování, průběžných plateb a platby zůstatku. Tyto rozpočtové prostředky se poskytují za podmínek stanovených v článcích 25, 26, 27 a 28.
3. Platby jsou zasílány na nejdříve přijatý otevřený rozpočtový závazek.
4. Souhrnná částka platby předběžného financování a průběžných plateb nesmí překročit 95 % příspěvku z EZFRV na každý program rozvoje venkova.
Článek 25
Předběžné financování
1. Po přijetí programu rozvoje venkova provede Komise členskému státu jedinou platbu předběžného financování na daný program. Toto předběžné financování představuje 7 % příspěvku z EZFRV na daný program. Může být rozloženo do dvou rozpočtových roků v závislosti na dostupných rozpočtových prostředcích.
2. Celková částka převedená v rámci předběžného financování je vrácena Komisi, jestliže jí není do dvaceti čtyř měsíců od vyplacení první části předběžného financování zaslán výkaz výdajů pro program rozvoje venkova.
3. Úroky z předběžného financování se přidělují na daný program rozvoje venkova a odečítají se z částky veřejných výdajů uváděné v závěrečném výkazu výdajů.
4. Částka vyplacená v rámci předběžného financování se vyúčtuje při uzavření programu rozvoje venkova.
Článek 26
Průběžné platby
1. Průběžné platby se provádějí pro jednotlivé programy rozvoje venkova. Vypočítávají se tak, že se sazba spolufinancování jednotlivých priorit použije na potvrzené veřejné výdaje na danou prioritu.
2. Komise provádí průběžné platby podle dostupnosti rozpočtových prostředků za účelem následného uhrazení výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami na provádění opatření.
3. Jednotlivé průběžné platby provádí Komise s výhradou dodržení těchto povinností:
a) |
předání výkazu výdajů podepsaného akreditovanou platební agenturou v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) Komisi; |
b) |
nepřekročení celkové částky příspěvku z EZFRV poskytnuté na jednotlivé priority na celou dobu trvání dotyčného programu; |
c) |
předání poslední výroční zprávy o provádění týkající se provádění programu rozvoje venkova Komisi. |
4. Komise co nejrychleji informuje akreditovanou platební agenturu a koordinační subjekt, byl-li určen, jestliže některá z podmínek stanovených v odstavci 3 nebyla splněna a jestliže proto výkaz výdajů není přijatelný.
5. Komise provede průběžnou platbu do 45 dnů od registrace výkazu výdajů, který splňuje podmínky uvedené v odstavci 3, aniž jsou dotčena rozhodnutí uvedená v článcích 30 a 31.
6. Akreditované platební agentury vyhotoví a předávají Komisi prostřednictvím koordinačního subjektu nebo přímo, pokud tento subjekt nebyl určen, výkazy průběžných výdajů na programy rozvoje venkova v pravidelných odstupech stanovených Komisí. Tyto výkazy výdajů zahrnují výdaje uskutečněné akreditovanou platební agenturou během každého dotyčného období.
Výkazy průběžných výdajů týkající se výdajů uskutečněných od 16. října jsou financovány z rozpočtu na následující rok.
Článek 27
Pozastavení a snížení průběžných plateb
1. Průběžné platby jsou prováděny za podmínek stanovených v článku 81 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 na základě výkazů výdajů a finančních informací poskytnutých členskými státy.
2. Pokud výkazy výdajů nebo informace poskytnuté členským státem neumožňují zjistit, zda je výkaz výdajů v souladu s platnými pravidly Společenství, je příslušný členský stát požádán o poskytnutí doplňujících informací ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost otázky, avšak která nemůže být zpravidla kratší než 30 dnů.
3. Neodpoví-li členský stát na žádost Komise uvedenou v odstavci 2 nebo není-li odpověď považována za dostačující nebo umožňuje-li dospět k závěru, že nebyla dodržena platná pravidla Společenství nebo že došlo ke zneužití finančních prostředků Společenství, může Komise členskému státu dočasně snížit nebo pozastavit průběžné platby. Komise o tom uvědomí členský stát.
4. Pozastavení nebo snížení průběžných plateb uvedených v článku 26 se uplatňují s ohledem na zásadu přiměřenosti, aniž jsou dotčena rozhodnutí uvedená v článcích 30 a 31.
Článek 28
Platba konečného zůstatku a uzavření programu
1. Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po doručení poslední výroční zprávy o provádění týkající se provádění programu rozvoje venkova na základě sazby spolufinancování jednotlivých priorit, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného programu rozvoje venkova a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka týkající se výdajů uskutečněných akreditovanou platební agenturou do 31. prosince 2015 bude Komisi předložena nejpozději dne 30. června 2016.
2. Konečný zůstatek je převeden nejpozději šest měsíců po obdržení informací a dokladů uvedených v odstavci 1. Částky, které zůstanou přiděleny po platbě konečného zůstatku, Komise zruší nejpozději ve lhůtě šesti měsíců, aniž je dotčen čl. 29 odst. 6.
3. Není-li Komisi předána nejpozději 30. června 2016 poslední výroční zpráva o provádění a doklady nezbytné ke schválení účetní závěrky za poslední rok provádění programu, dojde k automatickému zrušení zůstatku v souladu s článkem 29.
Článek 29
Automatické zrušení závazku
1. Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na program rozvoje venkova, která nebyla použita na předběžné financování nebo na průběžné platby nebo u níž nebyl Komisi nejpozději do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn rozpočtový závazek, předložen výkaz výdajů splňující podmínky stanovené v čl. 26 odst. 3.
2. Každá část rozpočtových závazků ještě otevřených ke dni 31. prosince 2015, která nebyla uvedena ve výkazu výdajů nejpozději do 30. června 2016, je automaticky zrušena.
3. Je-li pro schválení podpory nebo režimu podpor nezbytné přijetí rozhodnutí Komisí následující po rozhodnutí o schválení programu rozvoje venkova, počíná lhůta pro automatické zrušení závazku dnem přijetí uvedeného následného rozhodnutí. Částky, kterých se týká tato odchylka, jsou stanoveny na základě platebního kalendáře poskytnutého členským státem.
4. V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem neběží lhůta uvedená v odstavci 1 nebo 2, po jejímž uplynutí dochází k automatickému zrušení závazku, po dobu uvedeného řízení pro částku odpovídající dotyčným operacím za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu nejpozději dne 31. prosince roku N + 2 odůvodněné informace.
5. Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje:
a) |
ta část rozpočtových závazků, která byla uvedena ve výkazu výdajů, ale jejíž úhrada byla ke dni 31. prosince roku N + 2 Komisí snížena nebo pozastavena; |
b) |
ta část rozpočtových závazků, která nemohla být vyplacena platební agenturou z důvodu nepředvídatelných okolností, což vážně ovlivnilo provádění programu rozvoje venkova. Vnitrostátní orgány, které se odvolávají na nepředvídatelné okolnosti, musí prokázat jejich přímé následky na provádění celého programu nebo jeho části. |
6. Komise včas uvědomí členský stát a dotyčné orgány, jestliže hrozí automatické zrušení závazku. Komise uvědomí členský stát a dotyčné orgány o částce automaticky zrušeného závazku na základě informací, jež má k dispozici. Členský stát má ode dne obdržení této informace dva měsíce na vyjádření souhlasu s dotyčnou částkou nebo na předložení připomínek. Komise provede automatické zrušení závazku nejpozději devět měsíců po uplynutí lhůt stanovených v odstavcích 1 až 4.
7. V případě automatického zrušení závazku se příspěvek EZFRV na dotyčný program rozvoje venkova snižuje pro daný rok o částku automaticky zrušeného závazku. Členský stát vypracuje revidovaný finanční plán za účelem rozložení částky snížení podpory mezi priority programu. Pokud tak neučiní, sníží Komise poměrně částky přidělené na každou prioritu.
8. Vstoupí-li toto nařízení v platnost po 1. lednu 2007, prodlužuje se lhůta, po jejímž uplynutí může být provedeno první automatické zrušení závazku podle odstavce 1, pro první závazek o počet měsíců mezi 1. lednem 2007 a dnem přijetí daného programu rozvoje venkova Komisí.
HLAVA IV
SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A DOHLED KOMISE
KAPITOLA 1
Schvalování
Článek 30
Schvalování účetní závěrky
1. Do 30. dubna roku následujícího po daném rozpočtovém roce rozhodne Komise o schválení účetních závěrek akreditovaných platebních agentur postupem podle čl. 41 odst. 3 na základě informací sdělených v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) bodem iii).
2. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky se týká úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek. Přijetím tohoto rozhodnutí není dotčeno přijetí dalších rozhodnutí podle článku 31.
Článek 31
Schválení souladu
1. Pokud Komise zjistí, že výdaje uvedené v čl. 3 odst. 1 a v článku 4 nebyly uskutečněny v souladu s pravidly Společenství, rozhodne postupem podle čl. 41 odst. 3, které částky mají být vyloučeny z financování Společenstvím.
2. Komise posuzuje částky, které mají být vyloučeny z financování, zejména s ohledem na význam zjištěného nesouladu. Komise bere v úvahu povahu a závažnost porušení pravidel a finanční újmu, kterou Společenství utrpělo.
3. Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí financování oznámí Komise písemně výsledky kontrol a dotyčný členský stát písemně oznámí svou odpověď; poté se obě strany pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být přijata.
Není-li dosaženo dohody, může členský stát ve lhůtě čtyř měsíců požádat o zahájení řízení směřujícího ke smíření jejich postojů, jehož výsledky budou předmětem zprávy zaslané Komisi, která ji před vydáním rozhodnutí o zamítnutí financování posoudí.
4. Financování nelze zamítnout ve vztahu:
a) |
k výdajům uvedeným v čl. 3 odst. 1 uskutečněným více než dvacet čtyři měsíců před písemným oznámením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích kontrol; |
b) |
k výdajům na víceletá opatření, jež jsou součástí výdajů uvedených v čl. 3 odst. 1 nebo programů uvedených v článku 4, u kterých poslední povinnost pro příjemce vznikla více než dvacet čtyři měsíců před písemným oznámením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích kontrol; |
c) |
k výdajům na opatření obsažená v programech uvedených v článku 4 jiných než uvedených v písmenu b), pro které platební agentura provedla platbu nebo platbu zůstatku více než dvacet čtyři měsíců před písemným oznámením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích kontrol. |
5. Odstavec 4 se nevztahuje na finanční důsledky:
a) |
nesrovnalostí uvedených v článcích 32 a 33; |
b) |
týkající se vnitrostátních podpor nebo porušení pravidel, v jejichž důsledku bylo zahájeno řízení podle článku 88 nebo 226 Smlouvy. |
KAPITOLA 2
Nesrovnalosti
Článek 32
Zvláštní ustanovení pro EZZF
1. Částky získané zpět v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalostí a související úroky se převádějí na akreditované platební agentury, jež je zaúčtují jako účelově vázaný příjem EZZF v měsíci, kdy byly skutečně inkasovány.
2. Při převádění do rozpočtu Společenství si může členský stát ponechat 20 % odpovídajících částek jako paušální úhradu nákladů na zpětné získávání, s výjimkou částek vztahujících se k nesrovnalostem nebo nedbalostem, které lze přičíst správním orgánům nebo jiným subjektům dotyčného členského státu.
3. Při předložení roční účetní závěrky podle čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu iii) sdělí členské státy Komisi souhrnný seznam řízení o zpětném získání částek zahájených v důsledku nesrovnalostí a zároveň poskytnou rozpis částek, které ještě nebyly získány zpět, sestavený podle správního nebo soudního řízení a podle roku prvotního zjištění nesrovnalosti správním orgánem nebo soudem.
Členské státy vedou pro potřeby Komise podrobný seznam jednotlivých řízení o zpětném získání částek a podrobný seznam jednotlivých částek, které nebyly ještě získány zpět.
4. Po provedení řízení uvedeného v čl. 31 odst. 3 může Komise rozhodnout o tom, že částky, které mají být získány zpět, uhradí členský stát:
a) |
pokud členský stát nezahájil veškerá správní nebo soudní řízení podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství s cílem zpětného získání částek v roce následujícím po prvotním zjištění správním orgánem nebo soudem; |
b) |
pokud nedošlo k prvotnímu zjištění správním orgánem nebo soudem nebo pokud k němu došlo se zpožděním, které může ohrozit zpětné získání částek, nebo pokud nebyla nesrovnalost zahrnuta do souhrnného seznamu podle odst. 3 prvního pododstavce tohoto článku v roce prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem. |
5. Pokud nebyly částky získány zpět během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, z 50 % dotyčný členský stát a z 50 % rozpočet Společenství.
Dotyčný členský stát uvede v souhrnném seznamu uvedeném v odst. 3 prvním pododstavci odděleně částky, které nebyly získány zpět ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Rozdělením finanční zátěže v souladu s prvním pododstavcem v důsledku toho, že částky nebyly získány zpět, není dotčena povinnost dotyčného členského státu pokračovat v řízeních o zpětném získání částek na základě čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení. 50 % částek takto získaných zpět je připsáno ve prospěch EZZF, po uplatnění odpočtu podle odstavce 2 tohoto článku.
Je-li v rámci řízení o zpětném získání částek pravomocným správním nebo soudním aktem stanoveno, že nedošlo k nesrovnalosti, vykáže dotyčný členský stát vůči EZZF jako výdaj finanční zátěž, kterou nesl podle prvního pododstavce.
Pokud však z důvodů, jež nebyly způsobeny dotyčným členským státem, nemohla být částka získána zpět ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci a částka, která má být získána zpět, přesahuje 1 milion EUR, může Komise na žádost členského státu lhůty prodloužit nejvýše o 50 % původně stanovených lhůt.
6. V náležitě odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout, že nebudou ve zpětném získávání pokračovat. Toto rozhodnutí může být přijato pouze v těchto případech:
a) |
pokud je souhrn vynaložených a odhadovaných nákladů na zpětné získávání vyšší než částka, která má být získána zpět; |
b) |
pokud se ukáže, že zpětné získání není možné z důvodu platební neschopnosti dlužníka nebo osob právně odpovědných za nesrovnalost zjištěné a uznané v souladu s vnitrostátním právem dotyčného členského státu. |
Dotyčný členský stát uvede v souhrnném seznamu uvedeném v odst. 3 prvním pododstavci odděleně částky, u nichž se rozhodl, že nebude pokračovat v řízeních o zpětném získání částek, a odůvodnění svého rozhodnutí.
7. Členský stát zanese do roční účetní závěrky, která má být předána Komisi v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) bodem iii), finanční důsledky, jež vyplývají z použití odstavce 5. Komise ověří řádné použití uvedeného ustanovení a popřípadě provede nezbytné úpravy při přijetí rozhodnutí podle čl. 30 odst. 1.
8. Po provedení řízení podle čl. 31 odst. 3 může Komise rozhodnout, že vyloučí z financování Společenstvím částky připsané k tíži rozpočtu Společenství v těchto případech:
a) |
podle odstavců 5 a 6 tohoto článku, pokud zjistí, že nesrovnalosti nebo neexistence zpětně získaných částek jsou důsledkem nesrovnalostí nebo nedbalostí, které lze přičíst správním orgánům nebo některému subjektu nebo úřadu členského státu; |
b) |
podle odstavce 6 tohoto článku, pokud považuje odůvodnění rozhodnutí členského státu zastavit řízení o zpětném získání částek uvedené členským státem za nedostatečné. |
Článek 33
Zvláštní ustanovení pro EZFRV
1. Členské státy provádějí finanční opravy nesrovnalostí a nedbalostí zjištěných v operacích nebo programech rozvoje venkova tak, že úplně nebo částečně zruší dotyčné financování Společenstvím. Členské státy vezmou v úvahu povahu a závažnost zjištěných nesrovnalostí, jakož i úroveň finanční ztráty pro EZFRV.
2. Jestliže finanční prostředky Společenství byly již příjemci podpory vyplaceny, získá je akreditovaná platební agentura zpět vlastními postupy zpětného získávání a opětovně je použije v souladu s odst. 3 písm. c).
3. Členské státy provádějí finanční opravy a opětovně používají finanční prostředky za těchto podmínek:
a) |
pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, rozšíří členské státy svá šetření tak, aby zahrnovala všechny operace, kterých by se tyto nesrovnalosti mohly týkat; |
b) |
členské státy oznámí odpovídající opravy Komisi; |
c) |
zrušené částky financování Společenstvím a částky získané zpět, jakož i související úroky se opětovně přidělí na dotyčný program. Zrušené nebo zpětně získané finanční prostředky Společenství však může členský stát opětovně použít pouze na operaci stanovenou v témž programu rozvoje venkova a za předpokladu, že tyto prostředky nejsou opětovně přiděleny na operace, jež byly předmětem finanční opravy. |
4. Při předložení roční účetní závěrky v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) bodem iii) sdělí členské státy Komisi souhrnný seznam řízení o zpětném získání částek zahájených v důsledku nesrovnalostí a zároveň poskytnou rozpis částek, které ještě nebyly získány zpět, sestavený podle správního nebo soudního řízení a podle roku prvotního zjištění nesrovnalosti správním orgánem nebo soudem.
Členské státy informují Komisi, jak se rozhodly nebo jak mají v úmyslu opětovně použít zrušené finanční prostředky a případně změnit plán financování daného programu rozvoje venkova.
5. Po provedení řízení uvedeného v čl. 31 odst. 3 může Komise rozhodnout o připsání částek, které mají být získány zpět, k tíži členského státu,
a) |
pokud členský stát nezahájil všechna správní nebo soudní řízení stanovená vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství s cílem zpětného získání finančních prostředků vyplacených příjemcům v kalendářním roce následujícím po prvotním zjištění nesrovnalosti správním orgánem nebo soudem; |
b) |
pokud členský stát nedodržel své povinnosti stanovené v odst. 3 písm. a) a c) tohoto článku. |
6. Pokud mohlo být zpětné získání prostředků podle odstavce 2 uskutečněno po uzavření programu rozvoje venkova, vrátí členský stát částky získané zpět do rozpočtu Společenství.
7. Členský stát může rozhodnout o zastavení řízení o zpětném získání částek po uzavření programu rozvoje venkova za podmínek stanovených v čl. 32 odst. 6.
8. Pokud nebyly částky získány zpět před uzavřením programu rozvoje venkova, nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání, z 50 % dotyčný členský stát a z 50 % rozpočet Společenství a zaúčtují se buď při uplynutí lhůty čtyř let po prvotním zjištění nesrovnalosti správním orgánem nebo soudem, nebo při uplynutí lhůty osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nebo při uzavření programu, pokud tyto lhůty uplynou před jeho uzavřením.
Pokud však z důvodů, jež nebyly způsobeny dotyčným členským státem, nemohla být částka získána zpět ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci a částka, která má být získána zpět, přesahuje 1 milion EUR, může Komise na žádost členského státu lhůty prodloužit nejvýše o 50 % původně stanovených lhůt.
9. V případech uvedených v odstavci 8 převede členský stát částky odpovídající 50 %, které nese, do rozpočtu Společenství.
10. Pokud Komise provede finanční opravu, není tím dotčena povinnost členského státu získat zpět částky vyplacené v rámci jeho vlastní finanční účasti na základě článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (14).
Článek 34
Přidělování účelově vázaných příjmů z členských států
1. Ve smyslu článku 18 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se považují za účelově vázané příjmy:
a) |
částky, které musí být podle článků 31, 32 a 33 tohoto nařízení převedeny do rozpočtu Společenství, včetně souvisejících úroků; |
b) |
částky vybrané nebo získané zpět podle nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. října 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (15). |
2. Částky uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se převádějí do rozpočtu Společenství a v případě opětovného použití se použijí výhradně na financování výdajů z EZZF nebo EZFRV.
Článek 35
Definice zjištění správním orgánem nebo soudem
Pro účely této kapitoly se prvotním zjištěním správním orgánem nebo soudem rozumí první písemné hodnocení příslušného správního orgánu nebo soudu, v němž tento orgán dojde na základě konkrétních skutečností k závěru o existenci nesrovnalosti, aniž tím je dotčena možnost tento závěr následně změnit nebo odvolat v závislosti na vývoji správního nebo soudního řízení.
KAPITOLA 3
Dohled Komise
Článek 36
Přístup k informacím
1. Členské státy poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k řádnému fungování EZZF a EZFRV a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které bude Komise považovat za užitečné v rámci řízení financování Společenstvím, včetně kontrol na místě.
2. Členské státy sdělí Komisi na její žádost právní a správní předpisy, které přijaly k provedení aktů Společenství týkajících se společné zemědělské politiky, pokud tyto akty mají finanční důsledky pro EZZF nebo EZFRV.
3. Členské státy poskytují Komisi veškeré informace o zjištěných nesrovnalostech v souladu s články 32 a 33 a veškeré informace o krocích podniknutých za účelem zpětného získání částek neoprávněně vyplacených v důsledku těchto nesrovnalostí.
Článek 37
Kontroly na místě
1. Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy na základě vnitrostátních právních a správních předpisů, článku 248 Smlouvy anebo jakákoli kontrola pořádaná na základě článku 279 Smlouvy, může Komise organizovat kontroly na místě s cílem ověřovat zejména,
a) |
zda je správní praxe v souladu s pravidly Společenství; |
b) |
zda jsou k dispozici požadované podklady a zda jsou v souladu s operacemi financovanými z EZZF nebo EZFRV; |
c) |
podmínky, za kterých jsou operace financované z EZZF nebo EZFRV uskutečňovány a kontrolovány. |
Osoby pověřené Komisí prováděním kontrol na místě nebo zástupci Komise působící v rámci pravomocí, které jim jsou svěřeny, mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z EZZF nebo EZFRV, včetně dokladů a jejich popisných informací vytvořených nebo obdržených a uchovávaných v elektronické podobě.
Výše uvedenými kontrolními pravomocemi není dotčeno uplatňování vnitrostátních právních předpisů, jež vyhrazují některé úkony činitelům vnitrostátními předpisy zvlášť určeným. Osoby pověřené Komisí se zejména neúčastní domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle vnitrostátního práva členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.
2. Komise ohlásí kontrolu s dostatečným předstihem členskému státu, u něhož nebo na jehož území má být provedena. Zástupci dotyčného členského státu se mohou kontroly zúčastnit.
Na žádost Komise a se souhlasem členského státu provádějí příslušné orgány tohoto členského státu dodatečné kontroly nebo šetření týkající se operací uvedených v tomto nařízení. Zástupci Komise nebo osoby pověřené Komisí se jich mohou zúčastnit.
K účinnějšímu provádění kontrol může Komise se souhlasem dotyčných členských států zajistit účast správních orgánů těchto členských států na určitých kontrolách nebo šetřeních.
HLAVA V
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 38
Výdaje záruční sekce EZOZF, s výjimkou výdajů na rozvoj venkova
1. Záruční sekce EZOZF financuje výdaje uskutečněné členskými státy v souladu s článkem 2 a s čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1258/1999 do 15. října 2006.
2. Výdaje uskutečněné členskými státy od 16. října 2006 se řídí pravidly stanovenými v tomto nařízení.
Článek 39
Výdaje na rozvoj venkova ze záruční sekce EZOZF
1. Pro členské státy, které byly součástí Evropské unie před 1. květnem 2004, se na programy rozvoje venkova v období 2000 — 2006 financované ze záruční sekce EZOZF použijí v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1258/1999 tato pravidla:
a) |
platby příjemcům budou ukončeny nejpozději 15. října 2006 a související výdaje členských států jim Komise následně uhradí nejpozději v rámci výkazu výdajů za měsíc říjen 2006. Komise však smí v odůvodněných případech postupem podle čl. 41 odst. 2 schválit platby do 31. prosince 2006 s výhradou vracení totožných částek záloh poskytnutých členským státům na období provádění těchto programů v souladu s čl. 5 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1258/1999 do EZZF; |
b) |
zálohy poskytnuté členským státům na období provádění programů v souladu s čl. 5 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1258/1999 odečtou členské státy od výdajů financovaných z EZZF nejpozději ve výkazu výdajů za prosinec 2006; |
c) |
na žádost členských států jsou výdaje akreditovaných platebních agentur vzniklé od 16. října do 31. prosince 2006, s výjimkou výdajů schválených v souladu s druhou větou písmene a) tohoto článku, financovány z rozpočtu EZFRV v rámci programování rozvoje venkova na období 2007 — 2013; |
d) |
finanční zdroje dostupné v členském státě k 1. lednu 2007 po zkrácení nebo zrušení částek plateb, které provedl tento členský stát dobrovolně nebo v rámci sankcí v souladu s články 3, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1259/1999, použije tento členský stát k financování opatření pro rozvoj venkova uvedených v článku 4 tohoto nařízení; |
e) |
nepoužijí-li členské státy finanční zdroje uvedené v písmenu d) ve lhůtě, která bude určena postupem podle čl. 41 odst. 2, jsou odpovídající částky převedeny zpět do rozpočtu EZZF. |
2. U členských států, které přistoupily k Evropské unii k 1. květnu 2004, Komise automaticky zruší nejpozději 31. prosince 2010 částky přidělené k financování opatření pro rozvoj venkova v souladu s čl. 3 odst. 1, o nichž rozhodla mezi 1. lednem 2004 a 31. prosincem 2006 a pro které jí nebyly před uplynutím lhůty pro předání závěrečné zprávy předány doklady nezbytné pro uzavření pomoci, a členské státy musí neoprávněně obdržené částky vrátit.
3. Z výpočtu automaticky rušené částky podle odstavců 1 a 2 jsou vyloučeny částky související s operacemi nebo programy, které jsou předmětem soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku majících podle vnitrostátního práva odkladný účinek.
Článek 40
Výdaje orientační sekce EZOZF
1. Komise automaticky zruší nejpozději 31. prosince 2010 částky přidělené k financování opatření pro rozvoj venkova z orientační sekce EZOZF na základě rozhodnutí Komise přijatého mezi 1. lednem 2000 a 31. prosincem 2006, pro které jí nebyly před uplynutím lhůty pro předání závěrečné zprávy předány doklady nezbytné pro uzavření pomoci, a členské státy musí neoprávněně obdržené částky vrátit. Doklady nezbytné k uzavření pomoci jsou výkaz výdajů pro platby zůstatku, závěrečná zpráva o provádění a prohlášení stanovené v čl. 38 odst. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (16).
2. Z výpočtu automaticky rušené částky podle odstavce 1 jsou vyloučeny částky související s operacemi nebo programy, které jsou předmětem soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku majících podle vnitrostátního práva odkladný účinek.
Článek 41
Výbor fondů
1. Komisi je nápomocen Výbor zemědělských fondů (dále jen „výbor“).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
4. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 42
Prováděcí pravidla
Komise stanoví postupem podle čl. 41 odst. 2 prováděcí pravidla k tomuto nařízení. Na základě tohoto nařízení, a zejména článků 6, 7, 8, 9, 16, 26, 28, 31, 32, 33, 34, 37 a 48, Komise stanoví:
1. |
podmínky pro akreditaci platebních agentur a certifikačních subjektů, pro zvláštní akreditaci koordinačních subjektů, pro jejich funkce, pro požadované informace a pro způsoby jejich poskytování a předávání Komisi; |
2. |
podmínky, za kterých mohou být úkoly platebních agentur přeneseny na jiné subjekty; |
3. |
standardy potvrzování, povahu, rozsah platnosti a pravidelnost, se kterou musí být potvrzování prováděno; |
4. |
prováděcí pravidla k postupům automatického rušení závazků, schvalování souladu a schvalování účetní závěrky; |
5. |
pravidla zaúčtování a přidělování příjmů z členských států; |
6. |
obecná pravidla pro kontroly na místě; |
7. |
formu, obsah, pravidelnost, lhůty a pravidla předávání a poskytování Komisi:
|
8. |
pravidla pro uchovávání dokladů a informací; |
9. |
přechodná opatření pro provedení tohoto nařízení. |
Článek 43
Výroční finanční zpráva
Před 1. zářím každého roku následujícího po rozpočtovém roce vypracuje Komise finanční zprávu o řízení EZZF a EZFRV za předchozí rozpočtový rok a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 44
Utajení
Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily důvěrnost informací sdělených nebo získaných v rámci kontrol a schvalování účetní závěrky prováděných podle tohoto nařízení.
Na tyto informace se vztahují zásady uvedené v článku 8 nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (17).
Článek 45
Používání eura
1. Částky uváděné v rozhodnutích Komise, jimiž se schvalují programy rozvoje venkova, částky závazků a plateb Komise a ověřené nebo potvrzené částky výdajů a výkazů výdajů členských států jsou vyjadřovány a vypláceny v eurech.
2. Je-li přímá platba stanovená nařízením (ES) č. 1782/2003 provedena příjemci v jiné měně než v euru, přepočtou členské státy na národní měnu částku podpory vyjádřenou v eurech na základě posledního směnného kursu stanoveného Evropskou centrální bankou před 1. říjnem kalendářního roku, pro který je podpora udělena.
3. V případě použití odstavce 2 nahrazuje Komise členským státům částky vyplacené příjemcům na základě výkazů výdajů učiněných členskými státy. Pro vyhotovení výkazu výdajů použijí členské státy stejný přepočítací koeficient, jaký použily při platbě příjemci.
Článek 46
Změna nařízení (EHS) č. 595/91
Nařízení (EHS) č. 595/91 se mění takto:
1. |
v článku 5 se zrušuje odstavec 2; |
2. |
v článku 7 se zrušuje odstavec 1. |
Článek 47
Zrušení
1. Nařízení č. 25, nařízení (ES) č. 723/97 a nařízení (ES) č. 1258/1999 se zrušují.
Nařízení (ES) č. 1258/1999 však zůstává použitelné do 15. října 2006 pro výdaje uskutečněné členskými státy a do 31. prosince 2006 pro výdaje uskutečněné Komisí.
2. Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze.
Článek 48
Přechodná opatření
Pro provedení tohoto nařízení přijímá Komise nezbytná a řádně odůvodněná opatření, aby se v naléhavém případě vyřešily praktické a konkrétní obtíže, zejména obtíže spojené s přechodem z úpravy stanovené nařízeními č. 25, (ES) č. 723/97 a (ES) č. 1258/1999 na úpravu podle tohoto nařízení. Tato opatření se mohou odchýlit od určitých částí tohoto nařízení, avšak pouze v nezbytném rozsahu a po omezenou dobu.
Článek 49
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2007, s výjimkou čl. 18 odst. 4 a 5, které se použijí od vstupu v platnost tohoto nařízení, aniž je dotčen článek 47.
Ode dne 16. října 2006 se však použijí tato ustanovení:
— |
články 30 a 31 na výdaje vzniklé od 16. října 2006, |
— |
článek 32 na případy sdělené v rámci článku 3 nařízení (EHS) č. 595/91, u nichž nebylo k 16. říjnu 2006 dosaženo úplného zpětného získání částek, |
— |
články 38, 39, 41, 44 a 45 na výdaje vykázané v roce 2006 pro rozpočtový rok 2007. |
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 21. června 2005.
Za Radu
předseda
F. BODEN
(1) Stanovisko ze dne 26. května 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 118/2005 (Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 15).
(4) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Interinstitucionální dohoda naposledy pozměněná rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2003/429/ES (Úř. věst. L 147, 14.6.2003, s. 25).
(5) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.
(6) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 113.
(7) Úř. věst. L 30, 20.4.1962, s. 991. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 728/70 (Úř. věst. L 94, 28.4.1970, s. 9).
(8) Úř. věst. L 108, 25.4.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízením (ES) č. 2136/2001 (Úř. věst. L 288, 1.11.2001, s. 1).
(9) Úř. věst. L 67, 14.3.1991, s. 11.
(10) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(11) Úř. věst. C 121, 20.5.2005, s. 1.
(12) Stanovisko ze dne 9. února 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(13) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(14) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.
(15) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2217/2004 (Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 1).
(16) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 173/2005 (Úř. věst. L 29, 2.2.2005, s. 3).
(17) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.
PŘÍLOHA
Srovnávací tabulka
Nařízení (EHS) č. 25 |
Toto nařízení |
Článek 1 |
Čl. 2 odst. 2 |
Články 2 až 8 |
— |
Nařízení (EHS) č. 595/91 |
Toto nařízení |
Čl. 5 odst. 2 |
Čl. 32 odst. 3 Článek 8 |
Čl. 7 odst. 1 |
Čl. 32 odst. 2 |
Nařízení (ES) č. 723/97 |
Toto nařízení |
Články 1 až 3 |
— |
Čl. 4 odst. 1 a 2 |
— |
Čl. 4 odst. 3 |
Čl. 5 odst. 1 písm. b) |
Články 5 až 9 |
— |
Nařízení (ES) č. 1258/1999 |
Toto nařízení |
Čl. 1 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 2 odst. 2 |
Čl. 1 odst. 2 písm. a) |
Čl. 3 odst. 1 písm. a) |
Čl. 1 odst. 2 písm. b) |
Čl. 3 odst. 1 písm. b) |
Čl. 1 odst. 2 písm. c) |
Článek 4 |
Čl. 1 odst. 2 písm. d) |
Čl. 3 odst. 2 písm. a) |
Čl. 1 odst. 2 písm. e) |
Čl. 3 odst. 1 písm. d) Čl. 5 odst. 1 písm. c) Čl. 5 odst. 1 písm. d) |
Článek 1 odst. 3 |
Článek 4 |
Článek 1 odst. 4 |
Článek 13 |
Čl. 2 odst. 1 a 2 |
Článek 3 |
Čl. 2 odst. 3 |
Článek 42 |
Čl. 3 odst. 1 |
Článek 4 |
Čl. 3 odst. 2 |
Čl. 3 odst. 2 písm. a) |
Čl. 3 odst. 3 |
Článek 5 |
Čl. 3 odst. 4 |
Článek 42 |
Čl. 4 odst. 1 písm. a) |
Čl. 8 odst. 1 písm. a) Čl. 8 odst. 1 písm. b) |
Čl. 4 odst. 2 |
Čl. 6 odst. 1 |
Čl. 4 odst. 3 |
Čl. 8 odst. 2 |
Čl. 4 odst. 4 |
Článek 10 |
Čl. 4 odst. 5 |
Čl. 6 odst. 2 |
Čl. 4 odst. 6 |
Čl. 8 odst. 1 písm. a) |
Čl. 4 odst. 7 |
Čl. 6 odst. 3 |
Čl. 4 odst. 8 |
Článek 42 |
Čl. 5 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 14 odst. 1 |
Čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 25 odst. 1 |
Čl. 5 odst. 2 |
Čl. 14 odst. 2 |
Čl. 5 odst. 3 |
Článek 42 |
Čl. 6 odst. 1 |
Čl. 8 odst. 1 písm. c) |
Čl. 6 odst. 2 |
Článek 42 |
Čl. 7 odst. 1 |
Čl. 15 odst. 2 |
Čl. 7 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 15 odst. 2 |
Čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 15 odst. 3 a 4 |
Čl. 7 odst. 2 třetí pododstavec |
Čl. 15 odst. 5 |
Čl. 7 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 30 odst. 1 |
Čl. 7 odst. 3 druhý pododstavec |
Čl. 30 odst. 2 |
Čl. 7 odst. 4 první pododstavec |
Čl. 31 odst. 1 |
Čl. 7 odst. 4 druhý pododstavec |
Čl. 31 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 7 odst. 4 třetí pododstavec |
Čl. 31 odst. 3 druhý pododstavec |
Čl. 7 odst. 4 čtvrtý pododstavec |
Čl. 31 odst. 2 |
Čl. 7 odst. 4 pátý pododstavec |
Čl. 31 odst. 4 |
Čl. 7 odst. 4 šestý pododstavec |
Čl. 31 odst. 5 |
Čl. 7 odst. 5 |
Článek 42 |
Čl. 8 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 9 odst. 1 |
Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 9 odst. 3 |
Čl. 8 odst. 2 |
Čl. 32 odst. 1 a 8 |
Čl. 8 odst. 3 |
Článek 42 |
Čl. 9 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 36 odst. 1 |
Čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 36 odst. 2 |
Čl. 9 odst. 2 |
Čl. 37 odst. 1 |
Čl. 9 odst. 3 |
Článek 42 |
Článek 10 |
Článek 43 |
Články 11 až 15 |
Článek 41 |
Článek 16 |
Článek 41 |
Článek 17 |
— |
Článek 18 |
Článek 48 |
Článek 19 |
— |
Článek 20 |
Článek 49 |
II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
Rada
11.8.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 209/26 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 21. června 2005
o podpisu Dohody, kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000
(2005/599/ES)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 310 této smlouvy ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem druhou větou této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rada svým rozhodnutím ze dne 27. dubna 2004 pověřila Komisi zahájením jednání se státy AKT za účelem změny Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (1)(dále jen „dohoda z Cotonou“). Jednání byla uzavřena v únoru 2005. |
(2) |
Dohoda, kterou se mění dohoda z Cotonou, by tedy měla být podepsána jménem Evropského společenství, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Podpis Dohody, kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000, společně s prohlášeními Společenství učiněnými jednostranně nebo společně s ostatními stranami, která jsou připojena k závěrečnému aktu, se schvaluje jménem Společenství s výhradou rozhodnutí Rady o uzavření uvedené dohody.
Znění dohody a závěrečného aktu jsou připojena k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu zmocněnou podepsat dohodu jménem Společenství s výhradou jejího uzavření.
V Lucemburku dne 21. června 2005.
Za Radu
předseda
F. BODEN
(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. Dohoda ve znění opravy v Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 88.
DOHODA,
kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000
JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ,
PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA,
PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,
PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA,
PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKA IRSKA,
PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT LITEVSKÉ REPUBLIKY,
JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA,
PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT MALTY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA,
SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO,
PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Společenství“ a státy Společenství dále jen „členské státy“),
a
EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ
na jedné straně a
PREZIDENT ANGOLSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA ANTIGUY A BARBUDY,
HLAVA STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,
HLAVA STÁTU BARBADOS,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA BELIZE,
PREZIDENT BENINSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT BOTSWANSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT BURKINY FASO,
PREZIDENT BURUNDSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KAMERUNSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KAPVERDSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KOMORSKÉ FEDERATIVNÍ A ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KONŽSKÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KONŽSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA COOKOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENT REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINYG,
PREZIDENT DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ,
PREZIDENT DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT STÁTU ERITREA,
PREZIDENT ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT FIDŽIJSKÉ SVRCHOVANÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT GABONSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT A HLAVA STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT GHANSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA GRENADY,
PREZIDENT GUINEJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT REPUBLIKY GUINEY-BISSAU,
PREZIDENT REPUBLIKY ROVNÍKOVÁ GUINEA,
PREZIDENT GUYANSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT HAITSKÉ REPUBLIKY,
HLAVA STÁTU JAMAJKA,
PREZIDENT KEŇSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVO KRÁL LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
PREZIDENT LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT MALAWSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT MALIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA MARSHALLOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENT MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE,
PREZIDENT MOZAMBICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA NAURSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT NIGERSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY,
VLÁDA NIUE,
VLÁDA PALAUSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA,
PREZIDENT RWANDSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. KRYŠTOFA A NEVISE,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. LUCIE,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. VINCENTA A GRENADIN,
HLAVA NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,
PREZIDENT DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV,
PREZIDENT SENEGALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT SEYCHELSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT REPUBLIKY SIERRA LEONE,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENT JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT SÚDÁNSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT SURINAMSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVO KRÁL SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
PREZIDENT SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE,
PREZIDENT ČADSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT TOŽSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVO KRÁL TONGY TAUFA‘AHAU TUPOU IV,
PREZIDENT REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA TUVALU,
PREZIDENT UGANDSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA VANUATSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY
(jejichž státy jsou dále uváděny jako „státy AKT“)
na straně druhé,
S OHLEDEM NA Smlouvu o založení Evropského společenství na jedné straně a na dohodu z Georgetownu o založení skupiny afrických, karibských a tichomořských (AKT) států na straně druhé,
S OHLEDEM NA Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dále jen „dohoda z Cotonou“),
MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že čl. 95 odst. 1 dohody z Cotonou stanoví dobu platnosti dohody na dvacet let, počínající dnem 1. března 2000.
MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že podle čl. 95 odst. 3 druhý pododstavec dohody z Cotonou zahájí strany deset měsíců před uplynutím každého pětiletého období jednání s cílem přezkoumat možné změny ustanovení dohody z Cotonou.
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ,
ZA PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA,
ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,
ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA,
ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTKU IRSKA,
ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTKU LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA,
ZA PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA MALTY,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA,
ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,
ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
ZA EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ
ZA PREZIDENTA ANGOLSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU ANTIGUY A BARBUDY,
ZA HLAVU STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,
ZA HLAVU STÁTU BARBADOS,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU BELIZE,
ZA PREZIDENTA BENINSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA BOTSWANSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA BURKINY FASO,
ZA PREZIDENTA BURUNDSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KAMERUNSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KAPVERDSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KOMORSKÉ FEDERATIVNÍ A ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KONŽSKÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KONŽSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU COOKOVÝCH OSTROVŮ,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINY,
ZA PREZIDENTA DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ,
ZA PREZIDENTA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA STÁTU ERITREA,
ZA PREZIDENTA ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA FIDŽIJSKÉ SVRCHOVANÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA GABONSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA A HLAVU STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA GHANSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU GRENADY,
ZA PREZIDENTA GUINEJSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY GUINEY-BISSAU,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY ROVNÍKOVÁ GUINEA,
ZA PREZIDENTA GUYANSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA HAITSKÉ REPUBLIKY,
ZA HLAVU STÁTU JAMAJKA,
ZA PREZIDENTA KEŇSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
ZA PREZIDENTA LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA MALAWSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA MALIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU MARSHALLOVÝCH OSTROVŮ,
ZA PREZIDENTA MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE,
ZA PREZIDENTA MOZAMBICKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU NAURSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA NIGERSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU NIUE,
ZA VLÁDU PALAUSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA,
ZA PREZIDENTA RWANDSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. KRYŠTOFA A NEVISE,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. LUCIE,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. VINCENTA A GRENADIN,
ZA HLAVU NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,
ZA PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV,
ZA PREZIDENTA SENEGALSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA SEYCHELSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SIERRA LEONE,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVŮ,
ZA PREZIDENTA JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA SÚDÁNSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA SURINAMSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
ZA PREZIDENTA SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE,
ZA PREZIDENTA ČADSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA TOŽSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE TONGY TAUFA‘AHAU TUPOU IV,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU TUVALU,
ZA PREZIDENTA UGANDSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU VANUATSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY,
DOHODLI NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:
Jediný článek
Dohoda z Cotonou se v souladu s postupem podle svého článku 95 mění takto:
A. PREAMBULE
1. |
Za osmý bod preambule, který začíná „PŘIHLÍŽEJÍCE k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv…“, se vkládají nové body odůvodnění, které znějí: „ZNOVU POTVRZUJÍCE, že nejzávažnější zločiny, které znepokojují mezinárodní společenství, nesmějí být ponechávány bez trestu a že jejich účinné stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a zlepšením celosvětové spolupráce; MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že zřízení a účinné fungování Mezinárodního trestního soudu představuje významný prvek vývoje směrem k míru a mezinárodní spravedlnosti;“. |
2. |
Desátý bod preambule, který začíná „PŘIHLÍŽEJÍCE k tomu, že rozvojové cíle a zásady…“, se nahrazuje tímto: „MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že rozvojové cíle tisíciletí vycházející z prohlášení přijatého Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2000 u příležitosti Summitu tisíciletí, zejména vymýcení extrémní chudoby a hladu, a rovněž rozvojové cíle a zásady dohodnuté na konferencích Organizace spojených národů poskytují jasnou vizi a musí být oporou spolupráce AKT-EU v rámci této dohody;“. |
B. ZNĚNÍ ČLÁNKŮ DOHODY Z COTONOU
1. |
V článku 4 se úvodní část nahrazuje tímto: „Státy AKT určují své rozvojové zásady, strategie a modely svých ekonomik a společností s veškerou svrchovaností. Se Společenstvím zakládají programy spolupráce podle této dohody. Strany však uznávají doplňkovou úlohu nestátních účastníků a místních decentralizovaných orgánů a jejich potenciál přispět k procesu rozvoje. Za tímto účelem a za podmínek stanovených v této dohodě případně nestátní účastníci a místní decentralizované orgány:“. |
2. |
Článek 8 se mění takto:
|
3. |
V článku 9 se nadpis nahrazuje tímto: „ “. |
4. |
Článek 11 se mění takto:
|
5. |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 11a Boj proti terorismu Strany opakují své pevné odsouzení všech teroristických činů a zavazují se bojovat proti terorismu prostřednictvím mezinárodní spolupráce v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem, příslušnými úmluvami a nástroji a zejména úplným provedením rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001) a 1456 (2003) a ostatních příslušných rezolucí OSN. Za tímto účelem strany souhlasí s výměnou:
Článek 11b Spolupráce v boji proti šíření zbraní hromadného ničení 1. Strany mají za to, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních subjektů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb mezinárodní stabilitě a bezpečnosti. Strany proto souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provádění svých stávajících závazků podle mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení a ostatních příslušných mezinárodních závazků. Strany souhlasí s tím, že toto ustanovení představuje podstatný prvek této dohody. 2. Strany dále souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k cíli nešíření zbraní hromadného ničení:
Finanční a technická pomoc v oblasti spolupráce v boji proti šíření zbraní hromadného ničení bude financována zvláštními nástroji, odlišnými od nástrojů určených na financování spolupráce AKT — ES. 3. Strany souhlasí se zavedením pravidelného politického dialogu, který bude doprovázet a upevňovat jejich spolupráci v této oblasti. 4. Pokud se strana po vedení posíleného politického dialogu domnívá, a to zejména na základě zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a dalších příslušných mnohostranných institucí, že druhá strana nesplnila povinnost, která vyplývá z odstavce 1, předá s výjimkou zvláště naléhavých případů druhé straně, Radě ministrů AKT a Radě ministrů ES příslušné informace, které jsou nezbytné pro důkladné prošetření situace, aby bylo nalezeno pro strany přijatelné řešení. Za tímto účelem vyzve druhou stranu ke konzultacím, které se zaměří na opatření, která dotyčná strana přijala nebo hodlá přijmout pro nápravu situace. 5. Konzultace jsou vedeny na takové úrovni a takovou formou, které se pro nalezení řešení považují za nejvhodnější. Konzultace začnou nejpozději do 30 dnů po výzvě a budou pokračovat po dobu stanovenou vzájemnou dohodou podle povahy a závažnosti porušení povinnosti. V žádném případě netrvá dialog v rámci konzultačního postupu déle než 120 dnů. 6. Nevedou-li konzultace k řešení přijatelnému pro obě strany, jsou-li konzultace odmítnuty nebo ve zvláště naléhavých případech mohou být přijata vhodná opatření. Tato opatření se zruší, jakmile pominou důvody, které vedly k jejich přijetí.“ |
6. |
V článku 23 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
7. |
V čl. 25 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:
|
8. |
Článek 26 se mění takto:
|
9. |
V článku 28 se úvodní část nahrazuje tímto: „Spolupráce poskytuje účinnou pomoc pro dosahování cílů a priorit, které si státy AKT samy stanovily v rámci regionální a subregionální spolupráce a integrace, včetně meziregionální spolupráce a spolupráce v rámci AKT. Regionální spolupráce může rovněž zahrnovat rozvojové země, které nepatří ke státům AKT, a zámořské země a území a nejvzdálenější regiony. V této souvislosti je cílem podpory spolupráce:“. |
10. |
V čl. 29 písm. a) se bod i) nahrazuje tímto:
|
11. |
V článku 30 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
|
12. |
V čl. 43 odst. 4 se doplňuje nová odrážka, která zní:
|
13. |
Článek 58 se nahrazuje tímto: „Článek 58 Způsobilost pro financování 1. Pro finanční podporu poskytovanou podle této dohody jsou způsobilé tyto subjekty nebo orgány:
2. S výhradou souhlasu dotyčného státu nebo států AKT jsou pro finanční podporu způsobilé rovněž:
3. Nestátní subjekty ze států AKT a ze Společenství, kteří mají místní charakter, jsou způsobilé pro finanční podporu poskytovanou podle této dohody v souladu s pravidly dohodnutými v celostátních a regionálních indikativních programech.“ |
14. |
V článku 68 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:
|
15. |
V článku 89 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
|
16. |
Článek 96 se mění takto:
|
17. |
V článku 97 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
|
18. |
Článek 100 se nahrazuje tímto: „Článek 100 Status textů Protokoly a přílohy připojené k této dohodě tvoří její nedílnou součást. Rada ministrů může revidovat, přezkoumat nebo změnit přílohy Ia, II, III, IV a VI na základě doporučení Výboru AKT — ES pro spolupráci při financování rozvoje. Tato dohoda, sepsaná ve dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivech generálního sekretariátu Rady Evropské unie a sekretariátu států AKT, které předají její ověřený opis vládě každého ze signatářských států.“ |
C. PŘÍLOHY
1. |
V příloze I se doplňuje nový odstavec, který zní:
|
2. |
Vkládá se nová příloha, která zní: „PŘÍLOHA Ia Víceletý finanční rámec spolupráce podle této dohody
|
3. |
Příloha II se mění takto:
|
4. |
Příloha IV se mění takto:
|
5. |
Doplňuje se nová příloha, které zní: „PŘÍLOHA VII Politický dialog o otázkách lidských práv, demokratických zásad a právního státu Článek 1 Cíle 1. Konzultace podle čl. 96 odst. 3 písm. a) se s výjimkou zvláště naléhavých případů uskuteční po vyčerpání možností politického dialogu podle článku 8 a čl. 9 odst. 4 dohody. 2. Obě strany by měly politický dialog vést v duchu dohody a s ohledem na pokyny pro politický dialog AKT-EU stanovené Radou ministrů. 3. Politický dialog je proces, který by měl podporovat posilování vztahů AKT-EU a přispívat k dosahování cílů partnerství. Článek 2 Posílený politický dialog před konzultacemi podle článku 96 dohody 1. Politický dialog týkající se dodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu se vede podle článku 8 a čl. 9 odst. 4 dohody a v rámci mezinárodně uznávaných norem. V rámci tohoto dialogu se strany mohou dohodnout na společných bodech a prioritách. 2. Strany mohou společně vypracovat a přijmout zvláštní ukazatele nebo cíle v oblasti lidských práv, demokratických zásad a právního státu, v rámci mezinárodně schválených norem a s ohledem na zvláštní okolnosti dotyčného státu AKT. Ukazateli se rozumí mechanismy sloužící k dosahování cílů pomocí stanovení dílčích cílů a časových rámců pro zajištění souladu. 3. Politický dialog podle odstavců 1 a 2 je systematický a formální a před zahájením konzultací podle článku 96 dohody vyčerpá všechny možnosti. 4. Kromě zvláště naléhavých případů vymezených v čl. 96 odst. 2 písm. b) dohody mohou být konzultace podle článku 96 dohody rovněž zahájeny bez předchozího posíleného politického dialogu v případě trvalého nedodržování závazků přijatých některou ze stran během předchozího dialogu nebo v případě, že dialog není veden v dobré víře. 5. Politický dialog podle článku 8 dohody se mezi stranami rovněž použije s cílem pomoci zemím, na které byla uplatněna vhodná opatření podle článku 96 dohody, normalizovat vztahy. Článek 3 Další pravidla pro konzultace podle článku 96 dohody 1. Strany usilují o to, aby byly při konzultacích podle článku 96 dohody zastupovány na stejné úrovni. 2. Strany se zavazují k transparentní spolupráci před formálními konzultacemi, během nich a po nich, přičemž berou ohled na zvláštní ukazatele a cíle podle čl. 2 odst. 2 této přílohy. 3. Strany využijí třicetidenní oznamovací lhůtu podle čl. 96 odst. 2 dohody k účinné přípravě a k podrobnějším konzultacím v rámci skupiny AKT a v rámci Společenství a jeho členských států. Během procesu konzultace by strany měly přijmou pružné časové rámce, přičemž by však současně měly uznat, že zvláště naléhavé případy vymezené v čl. 96 odst. 2 písm. b) dohody a v čl. 2 odst. 4 této přílohy mohou vyžadovat okamžitou reakci. 4. Strany uznávají úlohu skupiny AKT v politickém dialogu na základě podmínek, které skupina AKT stanoví a sdělí je Evropskému společenství a jeho členským státům. 5. Strany uznávají potřebu strukturovaných a trvalých konzultací podle článku 96 dohody. Rada ministrů může za tímto účelem vypracovat další podmínky.“ |
NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.
ZÁVĚREČNÝ AKT
JEHO VELIČENSTVA KRÁLE BELGIČANŮ,
PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY DÁNSKA,
PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,
PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVA KRÁLE ŠPANĚLSKA,
PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKY IRSKA,
PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKY LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY,
JEHO KRÁLOVSKÉ VÝSOSTI VELKOVÉVODY LUCEMBURSKA,
PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA MALTY,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NIZOZEMSKA,
SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,
PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKY FINSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
a EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ
na jedné straně a
PREZIDENTA ANGOLSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY ANTIGUY A BARBUDY,
HLAVY STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,
HLAVY STÁTU BARBADOS,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY BELIZE,
PREZIDENTA BENINSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA BOTSWANSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA BURKINY FASO,
PREZIDENTA BURUNDSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KAMERUNSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KAPVERDSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KOMORSKÉ FEDERATIVNÍ A ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KONŽSKÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KONŽSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY COOKOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENTA REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINY,
PREZIDENTA DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ,
PREZIDENTA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA STÁTU ERITREA,
PREZIDENTA ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA FIDŽIJSKÉ SVRCHOVANÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA GABONSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA A HLAVY STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA GHANSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY GRENADY,
PREZIDENTA GUINEJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA REPUBLIKY GUINEY-BISSAU,
PREZIDENTA REPUBLIKY ROVNÍKOVÁ GUINEA,
PREZIDENTA GUYANSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA HAITSKÉ REPUBLIKY,
HLAVY STÁTU JAMAJKA,
PREZIDENTA KEŇSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVA KRÁLE LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
PREZIDENTA LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA MALAWSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA MALIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY MARSHALLOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENTA MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE,
PREZIDENTA MOZAMBICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY NAURSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA NIGERSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY,
VLÁDY NIUE,
VLÁDY PALAUSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA,
PREZIDENTA RWANDSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. KRYŠTOFA A NEVISE,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. LUCIE,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. VINCENTA A GRENADIN,
HLAVY NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,
PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV,
PREZIDENTA SENEGALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA SEYCHELSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA REPUBLIKY SIERRA LEONE,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENTA JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA SÚDÁNSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA SURINAMSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVA KRÁLE SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
PREZIDENTA SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE,
PREZIDENTA ČADSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA TOŽSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVA KRÁLE TONGY TAUFA`AHAU TUPOU IV,
PREZIDENTA REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY TUVALU,
PREZIDENTA UGANDSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY VANUATSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY,
na straně druhé,
kteří se sešli v Lucemburku dne dvacátého pátého června roku dva tisíce pět k podpisu Dohody, kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000,
při podpisu této dohody přijali tato prohlášení připojená k tomuto závěrečnému aktu:
Prohlášení I Společné prohlášení k článku 8 dohody z Cotonou
Prohlášení II Společné prohlášení k článku 68 dohody z Cotonou
Prohlášení III Společné prohlášení k příloze Ia
Prohlášení VI Společné prohlášení k čl. 3 odst. 5 přílohy IV
Prohlášení V Společné prohlášení k čl. 9 odst. 2 přílohy IV
Prohlášení VI Společné prohlášení k čl. 12 odst. 2 přílohy IV
Prohlášení VII Společné prohlášení k článku 13 přílohy IV
Prohlášení VIII Společné prohlášení k článku 19a přílohy IV
Prohlášení IX Společné prohlášení k čl. 24 odst. 3 přílohy IV
Prohlášení X Společné prohlášení k článku 2 přílohy VII
Prohlášení XI Prohlášení Společenství k článku 4 a čl. 58 odst. 2 dohody z Cotonou
Prohlášení XII Prohlášení Společenství k článku 11a dohody z Cotonou
Prohlášení XIII Prohlášení Společenství k čl. 11b odst. 2 dohody z Cotonou
Prohlášení XIV Prohlášení Společenství k článkům 28, 29, 30 a 58 dohody z Cotonou a k článku 6 přílohy IV
Prohlášení XV Prohlášení Evropské unie k příloze Ia
Prohlášení XVI Prohlášení Společenství k čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 7, čl. 16 odst. 5 a 6 a čl. 17 odst. 2 přílohy IV
Prohlášení XVII Prohlášení Společenství k čl. 4 odst. 5 přílohy IV
Prohlášení XVIII Prohlášení Společenství k článku 20 přílohy IV
Prohlášení XIX Prohlášení Společenství k článkům 34, 35 a 36 přílohy IV
Prohlášení XX Prohlášení Společenství k článku 3 přílohy VII.
PROHLÁŠENÍ I
Společné prohlášení k článku 8 dohody z Cotonou
V souvislosti s dialogem na celostátní a regionální úrovni se pro účely článku 8 dohody z Cotonou „skupinou AKT“ rozumí „trojka“ Výboru velvyslanců AKT a předseda Podvýboru AKT pro politické, sociální, humanitární a kulturní záležitosti; Společným parlamentním shromážděním se rozumí spolupředsedové Společného parlamentního shromáždění nebo jejich určení zástupci.
PROHLÁŠENÍ II
Společné prohlášení k článku 68 dohody z Cotonou
Rada ministrů AKT — ES podle ustanovení článku 100 dohody z Cotonou přezkoumá návrh AKT týkající se přílohy II uvedené dohody o krátkodobých výkyvech příjmů z vývozu.
PROHLÁŠENÍ III
Společné prohlášení k příloze Ia
Pokud dohoda, kterou se mění dohoda z Cotonou, nevstoupí v platnost do 1. ledna 2008, bude spolupráce financována ze zůstatků 9. ERF a z předchozích ERF.
PROHLÁŠENÍ IV
Společné prohlášení k čl. 3 odst. 5 přílohy IV
Pro účely čl. 3 odst. 5 přílohy IV se „zvláštními potřebami“ rozumí potřeby, které vyplývají z mimořádných nebo nepředvídaných okolností, jako jsou například situace po krizích; „mimořádnými výsledky“ se rozumí situace, kdy mimo rámec přezkumu v polovině a na konci období byly všechny prostředky, které byly zemi přiděleny, již přislíbeny a na základě účinných politik snižování chudoby a zdravého finančního řízení je možné uplatnit dodatečné financování vnitrostátního orientačního programu.
PROHLÁŠENÍ V
Společné prohlášení k čl. 9 odst. 2 přílohy IV
Pro účely čl. 9 odst. 2 přílohy IV se „novými potřebami“ rozumí potřeby, které mohou vzniknout v důsledku mimořádných nebo nepředvídaných okolností, jako jsou například situace po krizích; „mimořádnými výsledky“ se rozumí situace, kdy mimo rámec přezkumu v polovině a na konci období byly všechny prostředky, které byly regionu přiděleny, již zavázány a na základě účinných politik regionální integrace a zdravého finančního řízení je možné uplatnit dodatečné financování z regionálního indikativního programu.
PROHLÁŠENÍ VI
Společné prohlášení k čl. 12 odst. 2 přílohy IV
Pro účely čl. 12 odst. 2 přílohy IV se „novými potřebami“ rozumí potřeby, které vyplývají z mimořádných nebo nepředvídaných okolností, jako jsou potřeby vyplývají z nových závazků v rámci mezinárodních iniciativ nebo nutnost čelit problémům, které jsou společné pro země AKT.
PROHLÁŠENÍ VII
Společné prohlášení k článku 13 přílohy IV
Vzhledem ke zvláštní zeměpisné situaci karibského a tichomořského regionu může Rada ministrů AKT nebo Výbor velvyslanců AKT, odchylně od čl. 13 odst. 2 písm. a) přílohy IV, předložit zvláštní žádost o financování pro jeden z těchto regionů.
PROHLÁŠENÍ VIII
Společné prohlášení k článku 19a přílohy IV
Rada ministrů přezkoumá podle článku 100 dohody z Cotonou ustanovení přílohy IV týkající se zadávání a provádění zakázek za účelem jejich přijetí před vstupem dohody, kterou se mění dohoda z Cotonou, v platnost.
PROHLÁŠENÍ IX
Společné prohlášení k čl. 24 odst. 3 přílohy IV
Státy AKT budou předem konzultovány, pokud jde o jakékoli změny pravidel Společenství uvedených v čl. 24 odst. 3 přílohy IV.
PROHLÁŠENÍ X
Společné prohlášení k článku 2 přílohy VII
Mezinárodně uznávanými normami jsou normy nástrojů uvedených v preambuli dohody z Cotonou.
PROHLÁŠENÍ XI
Prohlášení Společenství k článku 4 a čl. 58 odst. 2 dohody z Cotonou
Pro účely článku 4 a čl. 58 odst. 2 se má za to, že výraz „místní decentralizované orgány“ zahrnuje všechny úrovně decentralizace včetně místních samospráv („collectivités locales“).
PROHLÁŠENÍ XII
Prohlášení Společenství k článku 11a dohody z Cotonou
Finanční a technická pomoc v oblasti spolupráce v boji proti terorismu bude financována z jiných zdrojů než ze zdrojů určených na financování rozvojové spolupráce AKT — ES.
PROHLÁŠENÍ XIII
Prohlášení Společenství k čl. 11b odst. 2 dohody z Cotonou
Má se za to, že opatření uvedená v článku 11b odst. 2 dohody z Cotonou budou přijata během upraveného časového rámce, který zohlední zvláštní omezení každé země.
PROHLÁŠENÍ XIV
Prohlášení Společenství k článkům 28, 29, 30 a 58 dohody z Cotonou a k článku 6 přílohy IV
Provedení ustanovení týkajících se regionální spolupráce, do níž jsou zapojeny země, které nepatří ke státům AKT, podléhá provedení rovnocenných ustanovení v rámci finančních nástrojů Společenství pro spolupráci s ostatními zeměmi a regiony světa. Společenství bude skupinu AKT o vstupu uvedených rovnocenných ustanovení v platnost informovat.
PROHLÁŠENÍ XV
Prohlášení Evropské unie k příloze IA
1. |
Evropská unie se zavazuje, že při nejbližší příležitosti, pokud možno do září 2005, navrhne přesnou částku pro víceletý finanční rámec pro spolupráci podle dohody, kterou se mění dohoda z Cotonou, a dobu její použitelnosti. |
2. |
Minimální výše pomoci podle odstavce 2 přílohy Ia je zaručena, aniž je dotčena způsobilost zemí AKT získat dodatečné zdroje v rámci jiných finančních nástrojů, které již existují nebo by mohly být vytvořeny na podporu činností v oblastech, jakými jsou humanitární pomoc při mimořádných událostech, zajišťování potravin, nemoci související s chudobou, podpora provádění dohod o hospodářském partnerství, podpora předpokládaných opatření po reformě trhu s cukrem, a opatření v oblasti míru a stability. |
3. |
Lhůta pro závazky prostředků 9. ERF stanovená na 31. prosince 2007 může být v případě potřeby přezkoumána. |
PROHLÁŠENÍ XVI
Prohlášení Společenství k čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 7, čl. 16 odst. 5 a 6 a čl. 17 odst. 2 přílohy IV
Těmito ustanoveními není dotčena úloha členských států v rozhodovacím procesu.
PROHLÁŠENÍ XVII
Prohlášení Společenství k čl. 4 odst. 5 přílohy IV
Ustanovení čl. 4 odst. 5 a návrat .k běžným řídícím postupům se provede prostřednictvím rozhodnutí Rady založeného na návrhu Komise. Toto rozhodnutí se řádným způsobem oznámí skupině AKT.
PROHLÁŠENÍ XVIII
Prohlášení Společenství k článku 20 přílohy IV
Ustanovení článku 20 přílohy IV bude prováděno v souladu se zásadou reciprocity s ostatními dárci.
PROHLÁŠENÍ XIX
Prohlášení Společenství k článkům 34, 35 a 36 přílohy IV
Příslušné povinnosti výkonných zástupců pověřených správou zdrojů fondu jsou podrobně uvedeny v příručce o postupech, jež bude předmětem konzultace se státy AKT podle článku 12 dohody z Cotonou. Příručka bude státům AKT k dispozici od vstupu dohody, kterou se mění dohoda z Cotonou, v platnost. Veškeré změny příručky budou podléhat témuž postupu.
PROHLÁŠENÍ XX
Prohlášení Společenství k článku 3 přílohy VII
Pokud jde o podmínky uvedené v článku 3 přílohy VII, bude postoj Rady Evropské unie v rámci společné Rady ministrů založen na návrhu Komise.