28.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

28.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/3

(1)

Čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že pro hospodářské roky 2001/02 až 2005/06 se s cílem zajistit dostatečné zásobování rafinerií Společenství vybírá clo se sníženou sazbou za dovoz surového třtinového cukru pocházejícího ze států, se kterými Společenství uzavřelo dohody o preferenčním režimu. Doposud byly takové dohody rozhodnutím Rady 2001/870/ES (2) uzavřeny s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (země AKT), na něž odkazuje protokol 3 o cukru ze států AKT k příloze V Dohody o partnerství ES-AKT (3) a s Indickou republikou.

(2)

Podle dohod uzavřených rozhodnutím 2001/870/ES dotčené rafinérie zaplatí minimální nákupní cenu rovnající se zaručené ceně za surový cukr snížené o podporu na přizpůsobení stanovenou pro příslušný hospodářský rok. Tuto minimální cenu je proto třeba stanovit s ohledem na faktory platné pro hospodářský rok 2005/06.

(3)

Množství cukru, který má být v rámci preferenční kvóty dovezen, se vypočítají v souladu se uvedeným článkem 39 nařízení (ES) č. 1260/2001 na základě předpokládané bilance Společenství týkající se zásobování. Tato bilance v současném období ukazuje, že je třeba dovézt surový cukr a pro hospodářský rok 2005/06 otevřít celní kvóty se zvláštní sníženou sazbou stanovenou ve výše uvedených dohodách, aby byly rafinerie Společenství dostatečně zásobeny pro část daného hospodářského roku.

(4)

Vzhledem k tomu, že jsou nyní k dispozici předběžné odhady pro produkci surového třtinového cukru pro hospodářský rok 2005/06, a vzhledem k nedostatku očekávaném na základě předpokládané bilance zásobování, je třeba učinit opatření k povolení dovozů pro období od 1. července 2005 do 28. února 2006.

(5)

Na novou kvótu je nutné použít nařízení Komise (ES) č. 1159/2003 ze dne 30. června 2003, které stanovilo pro hospodářské roky 2003/04, 2004/05 a 2005/06 prováděcí pravidla pro dovoz surového třtinového cukru určeného k rafinaci v rámci určitých celních kvót a preferenčních dohod a pozměňuje nařízení (ES) č. 1464/95 a (ES) č. 779/96 (4).

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

a)

90 000 tun vyjádřených jako bílý cukr původem ze zemí AKT, které podepsaly dohodu formou výměnných dopisů schválenou rozhodnutím 2001/870/ES;

b)

10 000 tun vyjádřených jako bílý cukr původem z Indie.

28.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/5

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1961/2001 (2) stanovilo podrobná pravidla pro vývozní náhrady pro ovoce a zeleninu.

(2)

Čl. 35 odst. 1 nařízení (ES) č. 2200/96 stanovil, že v míře nezbytné pro vývoz hospodářsky významného množství produktů mohou být pro produkty vyvážené Společenstvím stanoveny vývozní náhrady, a to v mezích vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy.

(3)

V souladu s čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 je třeba zajistit, aby nebyly narušeny obchodní toky vzniklé již dříve na základě režimu náhrad. Z těchto důvodů a kvůli sezónnímu charakteru vývozů ovoce a zeleniny je třeba pro každý produkt stanovit kvóty v souladu s nomenklaturou zemědělských produktů pro vývozní náhrady zavedenou nařízením Komise (EHS) č. 3846/87 (3). Množství pro jednotlivé produkty je nutné přidělit s přihlédnutím k jejich skladovatelnosti.

(4)

Čl. 35 odst. 4 nařízení (ES) č. 2200/96 stanovil, že při stanovení náhrad se bere v úvahu stávající stav a předpokládaný vývoj cen a dostupnosti ovoce a zeleniny na trhu Společenství na straně jedné a cen obvyklých v mezinárodním obchodě na straně druhé. Je nutné zohlednit i náklady na uvedení produktů na trh a na jejich dopravu a také hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

(5)

V souladu s čl. 35 odst. 5 nařízení (ES) č. 2200/96 se ceny na trhu Společenství stanoví s přihlédnutím k cenám, které se z hlediska vývozu jeví jako nejpříznivější.

(6)

Situace v mezinárodním obchodě nebo specifické požadavky konkrétních trhů mohou vyžadovat, aby se výše náhrady pro daný produkt lišila podle místa jeho určení.

(7)

Rajčata, pomeranče, stolní hrozny, jablka a broskve tříd jakosti Extra, I a II stanovených na základě společných norem jakosti mohou být v současné době vyváženy v hospodářsky významném množství.

(8)

Za účelem nejúčinnějšího využití dostupných zdrojů a na základě dané struktury vývozů Společenství je třeba přistoupit k otevřenému nabídkovému řízení a stanovit pro dané období směrné výše náhrad a předpokládaná množství.

(9)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro ovoce a zeleninu,

28.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/8

(1)

Toto rozhodnutí o porušení článku 81 Smlouvy je určeno následujícím podnikům:

(2)

BPB, Knauf (3), Lafarge a Gyproc uzavřely a bez přerušení prováděly komplexní a trvající dohodu, která byla v rozporu s čl. 81 odst. 1 Smlouvy a která se projevila následujícím jednáním představujícím dohodu nebo jednání ve vzájemné shodě:

(3)

Účast dotyčných společností na porušování předpisů trvala:

(4)

Na základě informací, které Komise obdržela, provedla v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení č. 17 v období od listopadu 1998 do července 1999 kontroly v objektech různých společností. Po těchto kontrolách zaslala v lednu, červenci a září roku 1999 a v březnu 2000 některým společnostem žádost o informace.

(5)

Dne 18. dubna 2001 Komise zahájila v této věci řízení ohledně pěti společností, jmenovitě BPB, Knauf, Lafarge, Gyproc a Etex SA, a přijala oznámení o námitce. Všechny strany řízení předložily Komisi písemné připomínky. Slyšení v této věci se uskutečnilo 17. července 2001 a zúčastnily se ho všechny společnosti, jimž bylo určeno oznámení o námitce.

(6)

Vzhledem k tomu, že se Komise domnívá, že dostupné důkazy nedostačují k prokázání účasti společnosti ETEX SA na jednotném, komplexním a trvajícím porušování předpisů, není toto rozhodnutí určeno společnosti ETEX SA.

(7)

Produktem, který je předmětem řízení, jsou sádrokartonové desky. Jedná se o výrobek, který se skládá z vrstvy sádry mezi dvěma vrstvami papíru nebo jakéhokoli jiného materiálu a který se používá jako prefabrikovaný stavební materiál. Sádrokartonové desky mají různé velikosti a tloušťky a obvykle se používají pro obkládání vnitřních stěn, vytváření nenosných příček a jako střešní a podlahová krytina v obytných, obchodních a administrativních budovách. Sádrokartonové desky jsou zajímavým produktem pro stavební průmysl, protože jsou stabilní, trvanlivé, lehce se instalují, jsou odolné vůči ohni a levné. Sádrokartonové desky zajímají také přímo spotřebitele. Často se totiž používají při stavbě moderních budov a jsou oblíbené mezi kutily. Sádrokartonové desky jsou identifikovatelným produktem; název vyrábějící firmy má v několika státech hodnotu obecného názvu („gyproc“ v Belgii, „placoplâtre“ ve Francii atd.).

(8)

Celková roční hodnota německého, britského a francouzského trhu a trhu Beneluxu činila v období 1997 a 1998 přibližně 1 210 milionů ECU pro objem přibližně 692 milionů m2 v roce 1997 a 710 milionů m2 v roce 1998. Podniky, které se účastnily dohody, společně vyrobily téměř veškerý objem sádrokartonových desek prodaných na uvedených trzích.

(9)

Komise přihlíží při stanovení výše pokuty ke všem příslušným okolnostem, zejména k závažnosti a době trvání porušování předpisů, což jsou kritéria výslovně uvedená v čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17.

(10)

S ohledem na povahu dotyčného chování, na jeho konkrétní dopad na trh se sádrokartonovými deskami a na skutečnost, že bylo zaměřeno na čtyři hlavní trhy v Evropském společenství, se Komise domnívá, že se podniky, jimž je určeno toto rozhodnutí, dopustily velice závažného porušení čl. 81 odst. 1 Smlouvy.

(11)

V kategorii velice závažných porušení může Komise zacházet s jednotlivými podniky rozdílně, aby přihlédla ke skutečné hospodářské schopnosti daných podniků významně poškodit hospodářskou soutěž a aby stanovila výši pokuty na dostatečně odrazující úrovni. V tomto případě je vhodné takto postupovat, neboť existuje výrazný rozdíl ve velikosti podniků, které se podílely na porušování předpisů. Podniky, kterým je určeno toto rozhodnutí, jsou proto rozděleny do třech kategorií podle jejich podílu na trhu vypočteném na základě tržeb z prodeje daného produktu na čtyřech dotčených trzích v posledním úplném roce porušování předpisů, tedy v roce 1997. Do první skupiny patří společnost BPB, jejíž podíl na trhu činil přibližně 40–45 %, do druhé skupiny patří společnosti Knauf s podílem 25–30 % a Lafarge s podílem 20–25 % a třetí skupinu tvoří společnost Gyproc, která měla na trhu přibližně podíl 7–10 %.

(12)

Kromě toho je v případě společnosti Lafarge s ohledem na její velikost a celkové zdroje nutné zajistit, aby pokuta byla dostatečně odrazující, a je ji proto nutno zvýšit o 100 %.

(13)

Společnosti Knauf a BPB porušovaly čl. 81 odst. 1 Smlouvy v období minimálně od 31. března 1992 do 25. listopadu 1998. Společnost Lafarge se dopouštěla stejného porušování v období minimálně od 31. srpna 1992 do 25. listopadu 1998. Společnost Gyproc se aktivně zúčastnila porušování minimálně od 6. června 1996 do 25. listopadu 1998.

(14)

Komise dospěla k závěru, že porušování předpisů bylo dlouhodobé (více než pět let) v případě společností Knauf, BPB a Lafarge a střednědobé (jeden rok až pět let) v případě společnosti Gyproc, a proto zvyšuje o 65 % výši základní pokuty uložené společnostem BPB a Knauf Westdeutsche Gipswerke, o 60 % výši základní pokuty uložené společnosti Lafarge a o 20 % výši základní pokuty uložené společnosti Gyproc.

(15)

Komise již v minulosti přijala opatření vůči společnostem BPB a Lafarge kvůli jednání ve shodě: společnosti BPB De Eendracht NV (4) (která je součástí skupiny řízené BPB, jíž je určeno toto rozhodnutí) byly uloženy pokuty za to, že se podílela na nedovolené dohodě v odvětví kartonu, a společnosti Lafarge SA (5) (tehdy Lafarge Coppée SA) za to, že se podílela na nedovolené dohodě v odvětví cementu.

(16)

Ze skutečností uvedených v tomto rozhodnutí vyplývá, že společnosti BPB a Lafarge se i po oznámení výše uvedených rozhodnutí aktivně účastnily jednání ve shodě v odvětví sádrokartonových desek. Skutečnost, že tyto společnosti zopakovaly stejný typ jednání v jiném odvětví než v tom, v němž jim byly uloženy pokuty, ukazuje, že první uložená pokuta tyto podniky nevedla ke změně chování, což Komise považuje za přitěžující okolnost.

(17)

V případě BPB neznemožňuje skutečnost, že rozhodnutí 94/601/ES bylo určeno BPB De Eendracht NV, dceřiné společnosti BPB, použití takové přitěžující okolnosti v tomto řízení. BPB De Eendracht NV byla v době uvedeného rozhodnutí dceřinou společností BPB PLC, Komise proto má za to, že se jedná o jednu a tutéž společnost ve smyslu článku 81 Smlouvy a že společnost, kterou Komise odsoudila k pokutě, je nejen povinna ukončit své protisoutěžní jednání, ale také přizpůsobit svou obchodní politiku v celém Společenství rozhodnutí, které jí bylo určeno v jednotlivém případě, což BPB neučinila, ale jednala zcela opačně, jak o tom svědčí toto rozhodnutí (6). Skutečnost, že stejná společnost již byla odsouzena za porušování předpisů, a že navzdory vydanému rozhodnutí a uložené pokutě pokračovala ve své účasti na obdobném porušení stejného ustanovení smlouvy, představuje recidivu.

(18)

Vzhledem k přitěžujícím okolnostem se zdá odůvodněné zvýšit pokutu uloženou společnostem BPB a Lafarge o 50 %.

(19)

Přestože společnost Gyproc nese odpovědnost za porušování předpisů během období, kdy se na něm podílela, tedy od června 1996 do listopadu 1998, byla podle dostupných důkazů v objektivně jiné situaci než ostatní společnosti, jimž je určeno toto rozhodnutí. Komise proto uznává, že společnost Gyproc nehrála v jednání ve shodě stejnou úlohu jako ostatní společnosti. Mezi různé okolnosti, které Komise zjistila, patří skutečnost, že během podstatné části období, v němž se podílela na jednání ve shodě, společnost Gyproc nemohla zabránit tomu, aby o ní společnost BPB nezískávala a nepředávala informace, neboť společnost BPB byla zastoupena v její správní radě; kromě toho společnost Gyproc stále představovala destabilizační prvek, takže přispěla k omezení dopadů jednání ve shodě na německý trh a nebyla přítomna na britském trhu, kde byly projevy jednání ve shodě nejčastější.

(20)

Pokuta společnosti Gyproc se proto snižuje o 25 % z důvodu polehčujících okolností.

(21)

Předtím, než Komise přijala oznámení o námitce, jí společnosti BPB a Gyproc poskytly informace a/nebo dokumenty. Rozsah a kvalita spolupráce těchto společností s Komisí se však lišily.

(22)

BPB byla prvním účastníkem jednání ve shodě, který po žádosti Komise o informace poskytl materiály, které doplnily informace zjištěné během ověřování a potvrdily existenci jednání ve shodě, jak je uvedeno níže. Mezi těmito materiály byly podrobné informace o schůzkách, zejména o schůzce v Londýně, a o výměně informací o hlavních evropských trzích, zejména britském trhu. Společnost BPB kromě toho přiznala část skutečností, které byly popsány v oznámení o námitce. Přesto popírá, že by některé skutečnosti, které byly popsány v oznámení o námitce a využity v tomto rozhodnutí, představovaly porušování předpisů.

(23)

Společnost Gyproc rovněž poskytla důkazní materiály, které přispěly k získání důkazu o porušování předpisů. Tato společnost rovněž poskytla na žádost Komise informace o schůzkách kartelu a upřesnila, v jakém období se tyto schůzky konaly v různých členských státech a které společnosti se jich účastnily. Kromě toho během setkání, které se uskutečnilo na její žádost s útvary Komise, poskytl zástupce společnosti vysvětlivky k rukopisným poznámkám. Společnost Gyproc rovněž Komisi dobrovolně poskytla rukopisné poznámky, o nichž Komise při ověřování nevěděla a které obsahovaly zejména údaje o výměně informací o objemech prodeje během schůzky ve Versailles. Společnost Gyproc nepopírá existenci skutečností uvedených v oznámení o námitce ani to, že představují porušení předpisů Společenství v oblasti hospodářské soutěže.

(24)

Komise se za těchto podmínek domnívá, že existují důvody pro snížení pokuty uložené společnosti BPB o 30 % a společnosti Gyproc o 40 %.

(25)

V důsledku toho je nutné stanovit výši pokut uložených podle čl. 15 odst. 2 písm. a) nařízení č. 17 takto:

(26)

Společnosti BPB PLC, skupina Knauf, Société Lafarge S.A a Gyproc Benelux N.V. porušily čl. 81 odst. 1 Smlouvy tím, že se účastnily dohod a jednání ve shodě v odvětví sádrokartonových desek.

(27)

Porušování trvalo:

(28)

Výše uvedené společnosti ukončí porušování předpisů, jestliže tak již neučinily. V rámci svých činností souvisejících se sádrokartonovými deskami se zdrží veškerých dohod a jakéhokoli jednání ve shodě, které by mohlo mít stejný nebo podobný cíl či účinek jako výše uvedené porušování předpisů.

(29)

Uvedeným společnostem se ukládají následující pokuty:

28.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/12

(1)

Podle rozhodnutí 90/424/EHS provádí Společenství technická a vědecká opatření nutná pro další rozvoj veterinárního práva Společenství, jakož i pro další rozvoj veterinárního vzdělávání nebo odborné přípravy nebo podporuje členské státy při provádění těchto opatření.

(2)

Studie, posouzení dopadů, jakož i systematická a včasná hodnocení výdajových programů tvoří pro Komisi pevně danou prioritu a slouží jako prostředek pro hodnocení správy přidělených prostředků, a zároveň jsou prostředkem podpory využívání získaných zkušeností po celé organizaci, zejména za situace, kdy se dostává stále většího významu správě zaměřené na výsledky.

(3)

Ke splnění těchto úkolů bylo v posledním čtvrtletí 2004 vyhlášeno nabídkové řízení na rámcovou smlouvu týkající se hodnocení v oblastech bezpečnosti potravin, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zootechniky.

(4)

Očekává se, že tato rámcová smlouva by měla poskytnout vyšší jakost, včasné a relevantní informace, které budou sloužit jako základ pro budoucí rozhodování Společenství.

(5)

Všechny jednotlivé úkoly budou předmětem zvláštních dohod. Tyto dohody budou uzavřeny mezi Komisí a vybraným dodavatelem podle podmínek rámcové smlouvy.

(6)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,