ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 143

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 48
7. června 2005


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 855/2005 ze dne 6. června 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 856/2005 ze dne 6. června 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 466/2001, pokud jde o fusariové toxiny ( 1 )

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 857/2005 ze dne 6. června 2005 o změně nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti ( 1 )

9

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 858/2005 ze dne 6. června 2005 o přijetí závazků nabídnutých v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozů chloridu draselného pocházejícího z Běloruské republiky a Ruské federace a o vedení záznamů o dovozech chloridu draselného pocházejícího z Běloruské republiky a Ruské federace

11

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 859/2005 ze dne 6. června 2005, kterým se stanoví ceny producentů ve Společenství a dovozní ceny pro karafiáty a růže s ohledem na provádění režimu pro dovoz některých květin pocházejících z Jordánska

16

 

*

Směrnice Komise 2005/38/ES ze dne 6. června 2005, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů v potravinách ( 1 )

18

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Komise

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 27. listopadu 2002 o uzavření dohod o spolupráci mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Republiky Kazachstán v oblasti řízené jaderné syntézy (oznámeno pod číslem K(2002) 4572)

27

Dohoda o spolupráci mezi vládou Kazašské republiky a Evropským společenstvím pro atomovou energii v oblasti řízené jaderné syntézy

28

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 2. června 2005, kterým se mění dodatek A přílohy VIII aktu o přistoupení z roku 2003, pokud jde o některá zařízení v odvětví mléka, ryb a masa v Lotyšsku (oznámeno pod číslem K(2005) 1609)  ( 1 )

34

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 3. června 2005, kterým se mění dodatek B přílohy IX aktu o přistoupení z roku 2003, pokud jde o některá zařízení v odvětví masa, mléka a ryb v Litvě (oznámeno pod číslem K(2005) 1633)  ( 1 )

38

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 3. června 2005, kterým se Francie opravňuje používat namísto květnového statistického zjišťování skotu systém zavedený na základě hlavy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (oznámeno pod číslem K(2005) 1626)  ( 1 )

45

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

7.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 855/2005

ze dne 6. června 2005

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 7. června 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. června 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)   Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1947/2002 (Úř. věst. L 299, 1.11.2002, s. 17).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 6. června 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

111,0

204

82,9

999

97,0

0707 00 05

052

92,9

999

92,9

0709 90 70

052

92,6

624

107,4

999

100,0

0805 50 10

388

61,2

508

50,9

528

56,8

624

65,6

999

58,6

0808 10 80

204

70,2

388

85,0

400

147,8

404

126,8

508

65,8

512

64,0

524

66,5

528

67,2

624

173,6

720

91,6

804

93,8

999

95,7

0809 10 00

052

232,4

999

232,4

0809 20 95

052

335,3

400

451,9

999

393,6


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „ 999 “ znamená „jiná země původu“.


7.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 856/2005

ze dne 6. června 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 466/2001, pokud jde o fusariové toxiny

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 (2) stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách.

(2)

Některé členské státy přijaly nebo mají v úmyslu přijmout maximální limity pro fusariové toxiny, jako jsou například deoxynivalenol (DON), zearalenon (ZEA) a fumonisiny, v některých potravinách. Vzhledem k rozdílům v limitech přijatých různými členskými státy a následnému riziku narušení hospodářské soutěže jsou opatření Společenství nezbytná k zajištění jednotnosti trhu při zachování zásady proporcionality.

(3)

Různé houby rodu Fusarium, což jsou běžné půdní houby, produkují celou řadu různých mykotoxinů ze skupiny trichothecenů, jako jsou například deoxynivalenol (DON), nivalenol (NIV), T-2 toxin a HT-2 toxin, a některé další toxiny (zearalenon a fumonisiny). Houby rodu Fusarium se běžně vyskytují na obilovinách pěstovaných v oblastech mírného pásma v Americe, Evropě a Asii. Některé toxinogenní houby rodu Fusarium jsou schopny v různé míře produkovat dva nebo i více těchto toxinů.

(4)

Vědecký výbor pro potraviny (VVP) zhodnotil v řadě stanovisek tyto fusariové toxiny: deoxynivalenol (DON) v prosinci 1999, zearalenon v červnu 2000, fumonisiny v říjnu 2000, aktualizováno v dubnu 2003, nivalenol v říjnu 2000 a T-2 a HT-2 toxin v květnu 2001, jakož i skupinové hodnocení trichothecenů v únoru 2002.

(5)

VVP dospěl k závěru, že dostupné údaje neodůvodňují stanovení přípustné denní dávky (TDI) pro hodnocené trichotheceny, a stanovil:

TDI ve výši 1 μg na kg tělesné hmotnosti pro deoxynivalenol (DON),

předběžnou přípustnou denní dávku (t-TDI) ve výši 0,7 μg na kg tělesné hmotnosti pro nivalenol,

kombinovanou t-TDI ve výši 0,06 μg na kg tělesné hmotnosti pro T-2 a HT-2 toxin.

Pro ostatní fusariové toxiny stanovil VVP:

t-TDI ve výši 0,2 μg na kg tělesné hmotnosti pro zearalenon,

TDI ve výši 2 μg na kg tělesné hmotnosti pro fumonisiny B1, B2 a B3, samostatně nebo v kombinaci.

(6)

V rámci směrnice Rady 93/5/EHS ze dne 25. února 1993 o pomoci členských států Komisi a o jejich spolupráci při vědeckém zkoumání otázek týkajících se potravin (3) byl proveden a v září 2003 dokončen úkol vědecké spolupráce 3.2.10 nazvaný „Sběr údajů o výskytu fusariových toxinů v potravinách a posouzení jejich příjmu v potravě obyvatelstvem v členských státech EU“ (4).

Z výsledků uvedeného úkolu vyplývá, že fusariové mykotoxiny jsou v potravním řetězci ve Společenství široce rozšířeny. Hlavními zdroji příjmu fusariových toxinů v potravě jsou výrobky z obilovin, zejména z pšenice a kukuřice. Zatímco příjmy fusariových toxinů v potravě jsou u celé populace a u dospělých jedinců často nižší než TDI pro příslušné toxiny, u rizikových skupin, jako jsou například kojenci a malé děti, se hodnotám TDI blíží, a v některých případech je dokonce překračují.

(7)

Zejména u deoxynivalenolu se příjem v potravě u skupiny malých dětí a mladistvých blíží hodnotě TDI. V případě T-2 a HT-2 toxinu překročil odhadovaný příjem v potravě ve většině případů t-TDI. Je však třeba poznamenat, že u T-2 a HT-2 toxinu byla většina údajů o výskytu získána za použití metod analýzy s vysokou mezí detekce, a vezme-li v úvahu skutečnost, že počet vzorků nacházejících se nad mezí detekce byl nižší než 20 %, byl odhad příjmu v potravě silně ovlivněn mezí detekce použitých metod analýzy. U nivalenolu byly všechny příjmy výrazně nižší než hodnota t-TDI. V případě trichothecenů posuzovaných v rámci uvedeného úkolu vědecké spolupráce, jako jsou například 3-acetyldeoxynivalenol, 15-acetyldeoxynivalenol, fusarenon-X, T-2 triol, diacetoxyscirpenol, neosolaniol, monoacetoxyscirpenol a verrukol, jsou na základě dostupných informací všechny příjmy v potravě nízké.

(8)

U zearalenonu je průměrná denní dávka výrazně nižší než odpovídající hodnota TDI, je však třeba věnovat pozornost skupinám populace, které nebyly v rámci úkolu vymezeny a které mohou pravidelně ve vysokých dávkách přijímat produkty s vysokým výskytem kontaminace zearalenonem, a rovněž potravinám určeným pro děti, neboť rozmanitost stravy malých dětí je omezená.

(9)

U fumonisinů se odhadovaný příjem v potravě u většiny skupin populace nachází výrazně pod hodnotou TDI. Příjem fumonisinů v potravě se výrazně zvýší, pokud se vezmou v úvahu pouze spotřebitelé. Avšak i u této skupiny, tj. spotřebitelů, leží příjem v potravě pod hodnotou TDI. Přesto výsledky kontrol sklizně roku 2003 naznačují, že kukuřice a výrobky z kukuřice mohou být velmi vysoce kontaminovány fumonisiny. Je vhodné, aby byla přijata opatření k zamezení toho, aby se takto nepřijatelně vysoce kontaminovaná kukuřice a výrobky z kukuřice dostávaly do potravního řetězce.

(10)

Druhy hub rodu Fusarium infikují zrna před sklizní. V souvislosti s fusariovou infekcí a tvorbou mykotoxinů bylo identifikováno několik rizikových faktorů. Na obsah mykotoxinů mají značný vliv klimatické podmínky během růstu, a zejména v období květu. Dodržování zásad správné zemědělské praxe, která sníží rizikové faktory na minimum, může kontaminaci houbami rodu Fusarium do určité míry zabránit.

(11)

V zájmu ochrany veřejného zdraví je nutné stanovit maximální limity pro nezpracované obiloviny s cílem zabránit tomu, aby se vysoce kontaminované obiloviny dostávaly do potravního řetězce, a rovněž s cílem poskytnout podnět k tomu, aby byla během fáze růstu na poli, sklizně a uskladnění uskutečněna všechna opatření, a jejich uskutečnění zajistit (uplatňováním zásad správně zemědělské praxe, jakož i správné praxe sklizně a uskladnění). Je vhodné, aby se maximální limit pro nezpracované obiloviny vztahoval na obiloviny uváděné na trh k prvotnímu zpracování, neboť v této fázi je již známo určené užití (pro potraviny, krmiva či průmysl). Čištění, třídění a sušení se nepovažují za prvotní zpracování, pokud není na samotné obilné zrno vyvíjeno fyzikální působení, zatímco loupání je třeba považovat za prvotní zpracování.

(12)

Maximální limity jsou stanoveny na úrovni, která zohledňuje současnou expozici člověka ve vztahu k přípustné dávce daného toxinu a kterých je možné rozumně dosáhnout dodržováním zásad správné praxe na všech stupních produkce a distribuce. Takovýto přístup zaručí, aby hospodářské subjekty v potravinářském odvětví používaly všechna možná opatření k zabránění kontaminaci, či k jejímu snížení v co nejvyšší možné míře v zájmu ochrany veřejného zdraví.

(13)

U kukuřice nejsou dosud přesně známy všechny faktory, které se podílejí na tvorbě fusariových toxinů, zejména zearalenonu a fumonisinů B1 a B2. Proto je stanoveno časové období, které má hospodářským subjektům v potravinářském odvětví zapojeným do řetězce zpracování obilí umožnit, aby provedly šetření zaměřená na zdroje tvorby těchto mykotoxinů a na určení řídicích opatření, která je třeba podniknout k vyloučení jejich přítomnosti v co největší rozumně možné míře. Navrhuje se, aby maximální limity založené na aktuálně dostupných údajích o výskytu platily od 2007, pokud nebudou do té doby stanoveny žádné zvláštní maximální limity založené na nových informacích o výskytu a tvorbě daných toxinů.

(14)

Čištěním a zpracováním může být obsah fusariových toxinů obsažených v nezpracovaných obilovinách různou měrou ve zpracovaných výrobcích z obilovin snížen. Vzhledem k rozdílné míře snížení je vhodné v zájmu ochrany spotřebitele stanovit maximální limit pro výrobky z obilovin určené pro konečného spotřebitele a nutné mít k dispozici vynutitelné právní předpisy. Při stanovování maximálních limitů pro konečného spotřebitele musí být uplatněn pragmatický přístup. Stanovení maximálních limitů pro hlavní potravinové složky, které pocházejí z obilovin, je rovněž vhodné k zajištění účinného vynucování v zájmu zajištění ochrany veřejného zdraví.

(15)

S ohledem na nízké úrovně kontaminace fusariovými toxiny zjištěné v rýži nejsou navrhovány žádné maximální limity pro rýži a výrobky z rýže.

(16)

Pro 3-acetyldeoxynivalenol, 15-acetyldeoxynivalenol a fumonisin B3 není nutné zvažovat zvláštní opatření, neboť případná opatření především ohledně deoxynivalenolu a fumonisinu B1 a B2 by vzhledem k jejich společnému výskytu chránila obyvatelstvo také proti nepřijatelné expozici 3-acetyldeoxynivalenolu, 15-acetyldeoxynivalenolu a fumonisinu B3. Totéž platí pro nivalenol, u něhož lze do určité míry pozorovat společný výskyt s deoxynivalenolem, přičemž se odhaduje, že expozice nivalenolu je u člověka výrazně pod příslušnou hodnotou t-TDI.

(17)

Údaje o přítomnosti T-2 a HT-2 toxinu jsou dosud omezené. Je rovněž naléhavě nutné vyvinout a validovat citlivou metodu jejich analýzy. Z odhadů příjmu však jasně vyplývá, že přítomnost T-2 a HT-2 toxinu může představovat ohrožení pro veřejné zdraví. Proto je prvořadým úkolem vyvinout citlivou metodu, shromáždit větší množství údajů o výskytu a provést další šetření/výzkum zaměřené na faktory podílející se na přítomnosti T-2 a HT-2 toxinu v obilovinách a výrobcích z obilovin, zejména v ovsu a výrobků z ovsa.

(18)

Nařízení (ES) č. 466/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(19)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 466/2001 se mění takto:

1.

V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Aniž jsou dotčeny čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 3, je zakázáno

a)

používat produkty, v nichž nejsou dodrženy maximální limity stanovené v příloze I, jako potravinové složky vícesložkových nebo jiných potravin;

b)

mísit produkty, u nichž jsou maximální limity dodrženy, s produkty, u nichž jsou maximální limity stanovené v příloze I překročeny;

c)

úmyslně detoxikovat produkty chemickým ošetřením, pokud jde o kontaminující látky uvedené v příloze I oddíle 2 (Mykotoxiny).“

2.

V článku 5 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„5.   Komise přezkoumá do 1. července 2008 ustanovení přílohy I oddílu 2 bodů 2.4, 2.5, 2.6 a 2.7 s ohledem na maximální limity deoxynivalenolu, zearalenonu a fumonisinu B1 a B2 a dále s cílem zavést maximální limit T-2 a HT-2 toxinu v obilovinách a výrobcích z obilovin.

Za tímto účelem členské státy a zúčastněné strany každoročně předloží Komisi výsledky provedených výzkumů, včetně údajů o výskytu, a informují o pokroku při používání preventivních opatření pro vyloučení kontaminace deoxynivalenolem, zearalenonem, T-2 a HT-2 toxinem a fumonisiny B1 a B2.“

3.

Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2006. V souladu s příslušnými ustanoveními se toto nařízení nepoužije na výrobky uvedené na trh před 1. červencem 2006. Prokázání toho, kdy byly výrobky uvedeny na trh, je úkolem hospodářského subjektu v potravinářském odvětví.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. června 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(2)   Úř. věst. L 77, 16.3.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 208/2005 (Úř. věst. L 34, 8.2.2005, s. 3).

(3)   Úř. věst. L 52, 4.3.1993, s. 18. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

(4)  Zpráva je k dispozici na internetové stránce Evropské komise, GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele (http://europa.eu.int/comm/food/fs/scoop/task3210.pdf).


PŘÍLOHA

V příloze I nařízení (ES) č. 466/2001 oddílu 2 (Mykotoxiny) se doplňují nové body 2.4, 2.5, 2.6, a 2.7, které znějí:

„Produkt (1)

Maximální limit

(μg/kg)

Metoda odběru vzorků

Referenční metoda analýzy

2.4.   

DEOXYNIVALENOL (DON)

2.4.1.

Nezpracované obiloviny (2), jiné než pšenice tvrdá, oves a kukuřice

1 250

směrnice 2005/38/ES (*1)

směrnice 2005/38/ES

2.4.2.

Nezpracovaná pšenice tvrdá a oves

1 750

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.4.3.

Nezpracovaná kukuřice

 (3)

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.4.4.

Obilná mouka, včetně kukuřičné mouky, kukuřičné krupice a kukuřičné krupičky (4)

750

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.4.5.

Pečivo, cukrářské výrobky, sušenky, svačinky z obilovin a snídaňové cereálie

500

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.4.6.

Těstoviny (v suchém stavu)

750

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.4.7.

Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti (5)

200

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES


Produkt (6)

Maximální limit

(μg/kg)

Metoda odběru vzorků

Referenční metoda analýzy

2.5.   

ZEARALENON

2.5.1.

Nezpracované obiloviny (7) jiné než kukuřice

100

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.5.2.

Nezpracovaná kukuřice

 (8)

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.5.3.

Obilná mouka kromě kukuřičné mouky

75

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.5.4.

Kukuřičná mouka, kukuřičná krupička, kukuřičná krupice a rafinovaný kukuřičný olej (9)

 (8)

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.5.5.

— Pečivo, cukrářské výrobky, sušenky

50

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

— svačinky z kukuřice a kukuřičné snídaňové cereálie

 (8)

— ostatní svačinky z obilovin a snídaňové cereálie

50

2.5.6. —

zpracované kukuřičné potraviny pro kojence a malé děti

 (8)

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

jiné obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti (10)

20


Produkt

Maximální limit FB1 + FB2

(μg/kg)

Metoda odběru vzorků

Referenční metoda analýzy

2.6.   

FUMONISINY (11)

2.6.1.

Nezpracovaná kukuřice (12)

 (13)

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.6.2.

Kukuřičná krupice, kukuřičná krupička a kukuřičná mouka (14)

 (13)

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.6.3.

Kukuřičné potraviny k přímé spotřebě kromě 2.6.2. a 2.6.4.

 (13)

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES

2.6.4.

Kukuřičné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti (15)

 (13)

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES


Produkt (17)

Maximální limit

(μg/kg)

Metoda odběru vzorků

Referenční metoda analýzy

2.7.   

T-2 A HT-2 TOXIN (16)

2.7.1.

Nezpracované obiloviny (18) a výrobky z obilovin

 (19)

směrnice 2005/38/ES

směrnice 2005/38/ES


(*1)  Viz strana 18 tohoto Úředního věstníku.

(1)  Výhradně pro účely uplatňování maximálních limitů deoxynivalenolu, zearalenonu, fumonisinů B1 a B2, jakož i T-2 a HT-2 toxinu stanovených v bodech 2.4, 2.5, 2.6 a 2.7 se rýže nepočítá mezi ‚obiloviny‘ a výrobky z rýže se nepočítají mezi ‚výrobky z obilovin‘.

(2)  Maximální limity pro ‚nezpracované obilovin‘y platí pro obiloviny uváděné na trh k prvotnímu zpracování. Maximální limity však platí pro obiloviny sklizené a přejímané od hospodářského roku 2005/06 podle nařízení Komise (ES) č. 824/2000 ze dne 19. dubna 2000, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 31), naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).

‚Prvotním zpracováním‘ se rozumí jakékoliv fyzikální či tepelné ošetření zrna, jiné než sušení.

Čištění, třídění a sušení se nepovažují za ‚prvotní zpracování‘, pokud není na samotné obilné zrno vyvíjeno fyzikální působení a pokud celé zrno zůstane po čištění a třídění neporušené.

(3)  Pokud není do 1. července 2007 stanoven žádný zvláštní limit, platí od zmíněného data pro kukuřici uvedenou v tomto bodu limit ve výši 1 750 μg/kg.

(4)  Do této kategorie spadají také obdobné, jinak označené produkty, jako například mouka semolina z tvrdé pšenice.

(5)  Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti podle definice v článku 1 směrnice Komise 96/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17), naposledy pozměněné směrnicí 2003/13/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 33).

Maximální limit pro obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti se vztahuje na sušinu.

(6)  Výhradně pro účely uplatňování maximálních limitů deoxynivalenolu, zearalenonu, fumonisinů B1 a B2, jakož i T-2 a HT-2 toxinu stanovených v bodech 2.4, 2.5, 2.6 a 2.7 se rýže nepočítá mezi ‚obiloviny‘ a výrobky z rýže se nepočítají mezi ‚výrobky z obilovin‘.

(7)  Maximální limity pro ‚nezpracované obiloviny‘ platí pro obiloviny uváděné na trh k prvotnímu zpracování. Maximální limity však platí pro obiloviny sklizené a přejímané od hospodářského roku 2005/06 podle nařízení Komise (ES) č. 824/2000, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 31), naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50.)

‚Prvotním zpracováním‘ se rozumí jakékoliv fyzikální či tepelné ošetření zrna, jiné než sušení.

Čištění, třídění a sušení se nepovažují za ‚prvotní zpracování‘, pokud není na samotné obilné zrno vyvíjeno fyzikální působení a pokud celé zrno zůstane po čištění a třídění neporušené.

(8)  Pokud není do 1. července 2007 stanoven žádný zvláštní limit, platí od zmíněného data

pro nezpracovanou kukuřici limit ve výši 200 μg/kg,

pro kukuřičnou mouku, kukuřičnou krupičku, kukuřičnou krupici a rafinovaný kukuřičný olej limit ve výši 200 μg/kg,

pro svačinky z kukuřice a kukuřičné snídaňové cereálie limit ve výši 50 μg/kg,

pro zpracované kukuřičné potraviny pro kojence a malé děti limit ve výši 20 μg/kg.

(9)  Do této kategorie spadají také obdobné, jinak označené produkty, jako například mouka semolina z tvrdé pšenice.

(10)  Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti podle definice v článku 1 směrnice Komise 96/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17), naposledy pozměněné směrnicí 2003/13/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 33).

Maximální limit pro obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti se vztahuje na sušinu.

(11)  Maximální limit se vztahuje na sumu fumonisinu B1 (FB1) a fumonisinu B2 (FB2).

(12)  Maximální limit pro ‚nezpracovanou kukuřici‘ platí pro kukuřici uváděnou na trh k prvotnímu zpracování. Maximální limity však platí pro obiloviny sklizené a přejímané od hospodářského roku 2005/06 podle nařízení Komise (ES) č. 824/2000, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 31), naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).

‚Prvotním zpracováním‘ se rozumí jakékoliv fyzikální či tepelné ošetření zrna, jiné než sušení.

Čištění, třídění a sušení se nepovažují za ‚prvotní zpracování‘, pokud není na samotné obilné zrno vyvíjeno fyzikální působení a pokud celé zrno zůstane po čištění a třídění neporušené.

(13)  Pokud není do 1. října 2007 stanoven žádný zvláštní limit, platí od zmíněného data

pro nezpracovanou kukuřici limit ve výši 2 000 μg/kg

pro kukuřičnou mouku, kukuřičnou krupičku a kukuřičnou krupici limit ve výši 1 000 μg/kg

pro kukuřičné potraviny k přímé spotřebě limit ve výši 400 μg/kg,

pro kukuřičné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti limit ve výši 200 μg/kg.

(14)  Do této kategorie spadají také obdobné, jinak označené produkty, jako například mouka semolina z tvrdé pšenice.

(15)  Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti podle definice v článku 1 směrnice Komise 96/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17), naposledy pozměněné směrnicí 2003/13/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 33).

Maximální limit pro obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti se vztahuje na sušinu.

(16)  Maximální limit se vztahuje na sumu T-2 a HT-2 toxinu.

(17)  Výhradně pro účely uplatňování maximálních limitů deoxynivalenolu, zearalenonu, fumonisinů B1 a B2, jakož i T-2 a HT-2 toxinu stanovených v bodech 2.4, 2.5, 2.6 a 2.7 se rýže nepočítá mezi ‚obiloviny‘ a výrobky z rýže se nepočítají mezi ‚výrobky z obilovin‘.

(18)   ‚Prvotním zpracováním‘ se rozumí jakékoliv fyzikální či tepelné ošetření zrna, jiné než sušení.

Čištění, třídění a sušení se nepovažují za ‚prvotní zpracování‘, pokud není na samotné obilné zrno vyvíjeno fyzikální působení a pokud celé zrno zůstane po čištění a třídění neporušené.

(19)  Maximální limit bude případně stanoven před 1. červencem 2007.

Údaje o přítomnosti T-2 a HT-2 toxinu jsou dosud omezené. Z odhadů příjmu však jasně vyplývá, že přítomnost T-2 a HT-2 toxinu může představovat ohrožení pro veřejné zdraví. Proto je prvořadým úkolem vyvinout citlivou metodu, shromáždit větší množství údajů o výskytu a provést další šetření/výzkum zaměřené na faktory podílející se na přítomnosti T-2 a HT-2 toxinu v obilovinách a výrobcích z obilovin, zejména v ovsu a výrobků z ovsa.“


7.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/9


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 857/2005

ze dne 6. června 2005

o změně nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví (1), a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise je povinna přijmout na základě nařízení (ES) č. 2320/2002 prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti pro celé Evropské společenství. Nařízení Komise (ES) č. 622/2003 ze dne 4. dubna 2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (2) bylo prvním právním aktem obsahujícím taková opatření.

(2)

Jsou třeba opatření upřesňující společné základní normy.

(3)

V souladu s nařízením (ES) č. 2320/2002 a s cílem zabránit protiprávním jednáním by opatření stanovená v příloze nařízení (ES) č. 622/2003 měla být tajná a neměla by být zveřejněna. Táž pravidla se bezpodmínečně použijí na jakékoli pozměňovací akty.

(4)

Nařízení (ES) č. 622/2003 by mělo být odpovídajícím způsobem pozměněno.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro bezpečnost civilního letectví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíl

Příloha nařízení (ES) č. 622/2003 se mění tak, jak je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

Článek 3 uvedeného nařízení se použije, pokud jde o důvěrnou povahu této přílohy.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. června 2005.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda


(1)   Úř. věst. L 355, 30.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 849/2004 (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 1).

(2)   Úř. věst. L 89, 5.4.2003, s. 9. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 68/2004 (Úř. věst. L 10, 16.1.2004, s. 14).


PŘÍLOHA

V souladu s článkem 1 je tato příloha tajná a nesmí být zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.


7.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 858/2005

ze dne 6. června 2005

o přijetí závazků nabídnutých v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozů chloridu draselného pocházejícího z Běloruské republiky a Ruské federace a o vedení záznamů o dovozech chloridu draselného pocházejícího z Běloruské republiky a Ruské federace

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na články 8, 21 a čl. 22 písm. c) uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 992/2004 ze dne 17. května 2004, kterým se mění nařízení (EHS) č. 3068/92 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů chloridu draselného pocházejícího z Běloruska, Ruska a Ukrajiny (2),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1002/2004 (3) o přijetí závazků nabídnutých v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozů chloridu draselného pocházejícího z Běloruské republiky, Ruské federace a Ukrajiny a o vedení záznamů o dovozech chloridu draselného pocházejícího z Běloruské republiky a Ruské federace,

po konzultaci s Poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

(1)

Rada uložila nařízením (EHS) č. 3068/92 (4) konečné antidumpingové clo (dále jen „opatření“) na dovozy chloridu draselného (dále jen „potaš“) pocházejícího z Běloruské republiky (dále jen „Bělorusko“) a z Ruské federace (dále jen „Rusko“) a z Ukrajiny. Nařízením (ES) č. 969/2000 (5) Rada pozměnila nařízení (EHS) č. 3068/92.

(2)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (6) Komise v březnu 2004 z vlastního podnětu zahájila částečný prozatímní přezkum platných opatření na dovozy potaše pocházejícího z Běloruska a z Ruska za účelem přezkoumání, zda je nutné je s ohledem na rozšíření Evropské unie na 25 členských zemí ke dni 1. května 2004 (dále jen „rozšíření“) pozměnit.

(3)

Z výsledků částečného prozatímního přezkumu vyplynulo, že v zájmu Společenství je zajistit přechodné úpravy opatření, aby se ihned po rozšíření předešlo náhlému a výrazně negativnímu hospodářskému dopadu na dovozce a uživatele v deseti nových členských státech (dále jen „EU-10“), které přistoupily k Evropské unii při rozšíření.

(4)

V této souvislosti Rada nařízením (ES) č. 992/2004 pověřila Komisi, aby přijala nabídnuté závazky splňující podmínky uvedené ve 27. až 32. bodu odůvodnění téhož nařízení. Na tomto základě a podle článku 8, čl. 11 odst. 3, článku 21 a čl. 22 písm. c) základního nařízení Komise přijala nařízením (ES) č. 1002/2004 nabídnuté závazky (dále jen „zvláštní závazky po rozšíření“) od i) vyvážejícího výrobce v Bělorusku společně se společnostmi, které se nacházejí v Rakousku, Litvě a Rusku, ii) od vyvážejícího výrobce v Rusku společně se společnostmi, které se nacházejí v Rusku a Rakousku, a iii) od vyvážejícího výrobce v Rusku společně se společností, která se v době přijetí nacházela na Kypru.

(5)

Navíc za účelem osvobození od antidumpingového cla uloženého nařízením (EHS) č. 3068/92 na dovozy do EU-10 při dodržení podmínek zvláštních závazků po rozšíření bylo nařízení (EHS) č. 3068/92 pozměněno nařízením (ES) č. 992/2004.

(6)

Zveřejněním dvou oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (7) v dubnu 2004 podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise zahájila na žádost dvou ruských vyvážejících výrobců se zvláštními závazky po rozšíření částečné prozatímní přezkumy platných antidumpingových opatření pro dotčené společnosti (dále jen „částečné prozatímní přezkumy pro Rusko“).

(7)

Zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (8) v dubnu 2005 podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení zahájila Komise na žádost výrobního odvětví Společenství pro potaš přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření pro Rusko (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti pro Rusko“) a pro Bělorusko (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti pro Bělorusko“).

(8)

Současně zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (9) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise zahájila na žádost vyvážejícího výrobce v Bělorusku přezkum antidumpingových opatření pro Bělorusko (dále jen „částečný prozatímní přezkum pro Bělorusko“).

(9)

Dotčené společnosti nabídly nové zvláštní závazky po rozšíření na další dočasné období.

B.   DOBA TRVÁNÍ OPATŘENÍ

(10)

Je třeba připomenout, že přijetí dotčených závazků bylo výjimečným opatřením přijatým podle čl. 22 písm. c) základního nařízení, jelikož stanovené minimální dovozní ceny (které mají dotčené společnosti dodržovat) přímo neodpovídaly antidumpingovému clu.

(11)

V této souvislosti byly minimální dovozní ceny stanoveny na úrovni, která byla vyšší než předchozí dovozní ceny z dotčených zemí, ale nižší než ceny, které by úplně odstranily poškozující účinky dumpingu, jak by tomu obvykle bylo. Tyto minimální dovozní ceny, používané po přechodné období, měly pomoci zmírnit hospodářský dopad antidumpingových opatření na dovozce a zejména koncové uživatele v EU-10 během období po rozšíření.

(12)

Pokud jde o délku tohoto přechodného období, bylo ve 14. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 1002/2004 stanoveno, že přijetí zvláštních závazků po rozšíření bude omezeno na počáteční období 12 měsíců, aniž je dotčena obvyklá doba trvání stávajících opatření. Z toho vyplývá, že by přijetí nových závazků, ale se stejnými ustanoveními mohlo být přijato, kdyby to okolnosti vyžadovaly (např. kdyby stále existovaly podmínky existující v době přijetí původních závazků), za předpokladu, že bude zachován přechodný charakter těchto výjimečných opatření. Proto je při určování toho, zda jsou nové závazky zapotřebí, nutné posoudit účinnost opatření.

C.   POSOUZENÍ

(13)

Analýza měsíčních zpráv o prodeji předložených Komisi dotčenými společnostmi podložená dostupnými oficiálními statistickými údaji ukázala, že ačkoliv došlo ke konvergenci cen, stále se zdá, že přetrvává rozdíl mezi cenami účtovanými společnostmi se zvláštními závazky po rozšíření za dotčený výrobek odběratelům v EU-10 a cenami převládajícími ve Společenství před rozšířením („EU-15“).

(14)

Některé zúčastněné strany vznesly otázku nedostatečné nabídky na trhu EU-10 a údajné neschopnosti výrobního odvětví Společenství dodávat potaš novým odběratelům v EU-10, kteří před rozšířením obvykle odebírali dotčený výrobek z Běloruska nebo Ruska.

(15)

V této souvislosti je třeba očekávat, že výrobní odvětví Společenství by požadovalo období na úpravu vzhledem ke složitým změnám logistické a prodejní sítě potřebné pro prodej do EU-10, aby mohlo zásobovat to, co je pro ně v podstatě nový trh. Nicméně Komise zjistila, že vývoz potaše v rámci Společenství od největších výrobců v EU-15 odběratelům v EU-10 se v letech 2003 až 2004 více než zdvojnásobil, i když byl výchozí bod poměrně nízký, což by naznačovalo, že začalo docházet k částečným změnám struktury nabídky v EU-25.

(16)

Pokud jde o dodržování zvláštních závazků po rozšíření, ukázaly inspekce na místě u vyvážejících výrobců, že dotčené společnosti dodržovaly minimální dovozní ceny a že objemy vyvážené do EU-10 nepřekročily výši množstevních limitů stanovených v závazcích. Dále bylo zjištěno, že společnosti v podstatě dodržují své obvyklé vzorce obchodování s jednotlivými odběrateli v EU-10.

(17)

Navíc podle dostupných informací nedošlo ke zjevnému „přelévání“ dovozu dotčeného výrobku z EU-10 do EU-15, který těžil z osvobození od antidumpingových cel umožněného závazky.

D.   ZÁVĚR

1.   Obecně

(18)

Dostupné informace svědčí o tom, že některé negativní podmínky, které převládaly před rozšířením a které si vynutily závazky, stále existují.

(19)

Navíc ačkoliv to vypadá, že došlo k určitým změnám zásobovacího řetězce a výrobní odvětví Společenství dodává do EU-10 více potaše, informace získané od různých zúčastněných stran ukázaly, že v EU-10 může dojít ke krátkodobým potížím s nabídkou, pokud jde o dotčený výrobek, i když výrobní odvětví Společenství zde začalo zvyšovat svůj prodej.

(20)

Je třeba také připomenout, že významné potíže odběratelů potaše na trhu EU-10 při plánování byly také nepochybně způsobeny v důsledku i) skutečnosti, že na trhu existovala nejistota týkající se toho, zda současná antidumpingová opatření pozbudou v květnu 2005 platnosti po uplynutí pěti let od jejich uložení, a ii) neznámých výsledků dvou částečných prozatímních přezkumů pro Rusko zahájených Komisí v dubnu 2004.

(21)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by měla být vzata v úvahu zejména otázka zájmu Společenství a obavy mnoha dovozců a koncových uživatelů potaše v EU-10. Má se za to, že ochrana umožněná současnými antidumpingovými cly by dovozcům a koncovým uživatelům ještě způsobila určité finanční potíže, kdyby tato antidumpingová cla měla být v současnosti použita.

(22)

Proto se po zralé úvaze došlo k závěru, že přijetí nových zvláštních závazků po rozšíření nabídnutých dotčenými společnostmi na další období je odůvodněné, jelikož nejen zmenší hospodářský dopad na kupující v EU-10, ale také pomůže zmírnit krátkodobé problémy s nabídkou v EU-10.

(23)

Pokud jde o délku dalšího období používání zvláštních závazků po rozšíření, jak bylo uvedeno výše, byl dne 13. dubna 2005 zahájen přezkum před pozbytím platnosti pro Bělorusko a Rusko a částečný prozatímní přezkum pro Bělorusko. Vzhledem k tomu, že přezkum před pozbytím platnosti běžně bývá ukončen do dvanácti měsíců, považuje se za vhodné přijmout nové zvláštní závazky po rozšíření do 13. dubna 2006.

(24)

Také vzhledem k tomu, že se zkoumá úroveň antidumpingových opatření pro Bělorusko a Rusko, považuje se za vhodné ponechat výši minimálních dovozních cen do výsledku těchto přezkumů beze změny.

(25)

V souvislosti s výší množstevních limitů, které mají být použity, je nutno poznamenat, že odpovídají množstevním limitům pro počáteční období dvanácti měsíců.

(26)

V souladu s nařízením (ES) č. 992/2004 se podle těchto závazků každý jednotlivý vyvážející výrobce zavázal dodržovat minimální dovozní ceny v rámci dovozních limitů a z důvodu sledování závazků souhlasili dotčení vyvážející výrobci rovněž s tím, že budou celkově dodržovat tradiční skladbu svého prodeje jednotlivým zákazníkům z EU-10. Vyvážející výrobci jsou si rovněž vědomi toho, že pokud se zjistí, že se tato tradiční skladba prodeje významným způsobem změnila nebo že je z jakéhokoli důvodu těžké nebo nemožné sledovat tyto závazky, je Komise oprávněna zrušit přijetí závazků společnosti, což povede k jejich nahrazení konečnými antidumpingovými cly, nebo je oprávněna upravit výši limitu nebo přijmout jiná nápravná opatření.

(27)

Jednou z podmínek závazků také je, že budou-li jakýmkoli způsobem porušeny, je Komise oprávněna zrušit jejich přijetí, což povede k jejich nahrazení konečnými antidumpingovými cly.

(28)

Společnosti rovněž poskytnou Komisi pravidelné a podrobné údaje o svých vývozech do Společenství, což Komisi umožní účinně sledovat tyto závazky.

(29)

Aby byla Komise schopna účinně sledovat, zda společnosti plní své závazky, pak při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu, v souladu se závazkem, příslušnému celnímu orgánu je osvobození od cla podmíněno předložením faktury obsahující alespoň údaje uvedené v příloze nařízení (ES) č. 992/2004. Tento rozsah informací je rovněž potřebný k tomu, aby celní orgány mohly s dostatečnou přesností ověřit, zda zásilka odpovídá obchodním dokladům. V případě, že nebude tato faktura předložena nebo nebude odpovídat výrobku vykazovanému k proclení, bude splatné příslušné antidumpingové clo.

2.   Oznámení informací zúčastněným stranám

(30)

Všechny zúčastněné strany, které se předtím přihlásily, byly informovány o záměru přijmout závazky na další období. Nebyly však obdrženy žádné připomínky, které by Komisi přiměly změnit svůj názor na věc.

E.   VEDENÍ ZÁZNAMŮ O DOVOZECH

(31)

Ačkoliv dotčené společnosti během počátečního období používání původních závazků tyto závazky dodržovaly, stále se má za to, že potenciálně hrozí porušování závazků, zejména ke konci období používání těchto zvláštních opatření.

(32)

Proto se považuje za vhodné, aby celní orgány vedly záznamy o dovozech dotčeného výrobku pocházejícího z Běloruska a z Ruska do Společenství vyváženého společnostmi, jež nabídly zvláštní závazky po rozšíření a pro něž je požadováno osvobození od antidumpingových cel uložených nařízením (EHS) č. 3068/92, naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 992/2004, nejdéle po dobu devíti měsíců v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Závazky nabídnuté níže uvedenými vyvážejícími výrobci v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozů chloridu draselného pocházejícího z Běloruské republiky a Ruské federace se tímto přijímají:

Země

Společnost

Doplňkový kód Taric

Běloruská republika

Vyrobeno a prodáno společností Republican Unitary Enterprise Production Amalgamation Belaruskali, Soligorsk, Bělorusko nebo vyrobeno společností Republican Unitary Enterprise Production Amalgamation Belaruskali, Soligorsk, Bělorusko a prodáno společnostmi Belarus Potash Company, Minsk, Bělorusko nebo JSC International Potash Company, Moskva, Rusko nebo Belurs Handelsgesellschaft m.b.H, Vídeň, Rakousko nebo UAB Baltkalis, Vilnius, Litva prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství coby dovozci

A518

Ruská federace

Vyrobeno společností JSC Silvinit, Solikamsk, Rusko a prodáno společnostmi JSC International Potash Company, Moskva, Rusko nebo Belurs Handelsgesellschaft m.b.H, Vídeň, Rakousko prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství coby dovozci

A519

Ruská federace

Vyrobeno a prodáno společností JSC Uralkali, Berezniki, Rusko nebo vyrobeno společností JSC Uralkali, Berezniki, Rusko a prodáno společností Uralkali Trading SA, Ženeva, Švýcarsko prvnímu odběrateli ve Společenství coby dovozci

A520

Článek 2

Celní orgány se proto vyzývají, aby v souladu s čl. 14 odst. 5 nařízení (ES) č. 384/96 přijaly příslušná opatření ve věci vedení záznamů o dovozech do Společenství chloridu draselného pocházejícího z Běloruské republiky a Ruské federace kódů KN 3104 20 10 (kódy TARIC 3104 20 10 10 a 3104 20 10 90), 3104 20 50 (kódy TARIC 3104 20 50 10 a 3104 20 50 90), 3104 20 90 , ex 3105 20 10 (kódy TARIC 3105 20 10 10 a 3105 20 10 20), ex 3105 20 90 (kódy TARIC 3105 20 90 10 a 3105 20 90 20), ex 3105 60 90 (kódy TARIC 3105 60 90 10 a 3105 60 90 20), ex 3105 90 91 (kódy TARIC 3105 90 91 10 a 3105 90 91 20), ex 3105 90 99 (kódy TARIC 3105 90 99 10 a 3105 90 99 20) vyrobeného a prodaného nebo vyrobeného a vyvezeného společnostmi na seznamu v článku 1, pro něž je požadováno osvobození od antidumpingových cel uložených nařízením (EHS) č. 3068/92, naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 992/2004.

Vedení záznamů bude ukončeno devět měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a zůstává v platnosti do 13. dubna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. června 2005.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(2)   Úř. věst. L 182, 19.5.2004, s. 23.

(3)   Úř. věst. L 183, 20.5.2004, s. 16. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 588/2005 (Úř. věst. L 98, 16.4.2005, s. 11).

(4)   Úř. věst. L 308, 24.10.1992, s. 41.

(5)   Úř. věst. L 112, 11.5.2000, s. 4. Opraveno v Úř. věst. L 2, 5.1.2001, s. 42.

(6)   Úř. věst. C 70, 20.3.2004, s. 15.

(7)   Úř. věst. C 93, 17.4.2004, s. 2 a s. 3.

(8)   Úř. věst. C 89, 13.4.2005, s. 3.

(9)   Úř. věst. C 89, 13.4.2005, s. 7.


7.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/16


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 859/2005

ze dne 6. června 2005,

kterým se stanoví ceny producentů ve Společenství a dovozní ceny pro karafiáty a růže s ohledem na provádění režimu pro dovoz některých květin pocházejících z Jordánska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 4088/87 ze dne 21. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro uplatňování preferenčních celních sazeb na dovoz některých květin pocházejících z Izraele, Jordánska, Kypru, Maroka a západního břehu Jordánu a pásma Gazy (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Čl. 2 odst. 2 a článek 3 nařízení (EHS) č. 4088/87 určují, že se ceny producentů ve Společenství a dovozní ceny pro jednokvěté karafiáty (Standard), vícekvěté karafiáty (Spray), velkokvěté růže a malokvěté růže stanoví vždy jednou za dva týdny na dobu dvou týdnů. Podle článku 1 nařízení Komise (EHS) č. 700/88 ze dne 17. března 1988, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla pro režim dovozu některých květin pocházejících z Izraele, Jordánska, Kypru, Maroka a západního břehu Jordánu a pásma Gazy do Společenství (2), se tyto ceny stanoví pro období dvou po sobě následujících týdnů na základě vážených cen poskytnutých členskými státy.

(2)

Tyto ceny je třeba stanovit co nejrychleji, aby mohla být určena výše příslušného cla.

(3)

S ohledem na přistoupení Kypru do Evropské unie 1. května 2004 by neměla být stanovena dovozní cena pro tento stát.

(4)

S ohledem na smlouvy přijaté rozhodnutím Rady 2003/917/ES ze dne 22. prosince 2003 o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Státem Izrael o vzájemných liberalizačních opatřeních a nahrazení protokolů 1 a 2 k dohodě o přidružení mezi ES a Izraelem (3), rozhodnutím Rady 2003/914/ES ze dne 22. prosince 2003 o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních a nahrazení protokolů 1 a 3 k dohodě o přidružení mezi ES a Marokem (4), a rozhodnutím Rady 2005/4/ES ze dne 22. prosince 2004 o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) ve prospěch palestinské samosprávy na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy o vzájemných liberalizačních opatřeních a o nahrazení protokolů 1 a 2 k prozatímní dohodě o přidružení mezi ES a palestinskou samosprávou (5) by neměly být nadále stanovovány dovozní ceny pro Izrael, Maroko a západní břeh Jordánu a pásmo Gazy.

(5)

Komise musí přijmout tato opatření v období mezi dvěma zasedáními Řídícího výboru pro živé rostliny a květinářské produkty,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Ceny producentů ve Společenství a dovozní ceny pro jednokvěté karafiáty (Standard), vícekvěté karafiáty (Spray), velkokvěté růže a malokvěté růže podle článku 1 nařízení Komise (EHS) č. 4088/87 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení pro období od 8. do 21. června 2005.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. června 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)   Úř. věst. L 382, 31.12.1987, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1300/97 (Úř. věst. L 177, 5.7.1997, s. 1).

(2)   Úř. věst. L 72, 18.3.1988, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2062/97 (Úř. věst. L 289, 22.10.1997, s. 1).

(3)   Úř. věst. L 346, 31.12.2003, s. 65.

(4)   Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 117.

(5)   Úř. věst. L 2, 5.1.2005, s. 4.


PŘÍLOHA

(EUR/100 kusů)

Období: od 8. do 21. června 2005

Cena producentů ve Společenství

Jednokvěté karafiáty

(Standard)

Vícekvěté karafiáty

(Spray)

Velkokvěté růže

Malokvěté růže

 

15,16

11,23

29,32

13,14

Dovozní ceny ve Společenství

Jednokvěté karafiáty

(Standard)

Vícekvěté karafiáty

(Spray)

Velkokvěté růže

Malokvěté růže

Jordánsko


7.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/18


SMĚRNICE KOMISE 2005/38/ES

ze dne 6. června 2005,

kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů v potravinách

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 85/591/EHS ze dne 20. prosince 1985 o zavedení metod Společenství pro odběr vzorků a analýzu pro sledování potravin určených k lidské spotřebě (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 ze dne 8. března 2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), stanoví maximální limity pro některé fusariové toxiny v určitých potravinách.

(2)

Směrnice Rady 89/397/EHS ze dne 14. června 1989 o úředním dozoru nad potravinami (3) stanoví obecné zásady výkonu dozoru nad potravinami. Směrnice Rady 93/99/EHS ze dne 29. října 1993 o doplňujících opatřeních týkajících se úředního dozoru nad potravinami (4) zavádí systém norem jakosti pro laboratoře pověřené členskými státy úředním dozorem nad potravinami.

(3)

Odběr vzorků má rozhodující vliv na přesnost stanovení množství fusariových toxinů, které jsou v šarži rozloženy velmi nestejnoměrně.

(4)

Je nezbytné stanovit obecná kritéria, která by měly metody analýzy splňovat, aby bylo zajištěno, že kontrolní laboratoře budou používat metody analýzy se srovnatelnými pracovními charakteristikami.

(5)

Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Členské státy zajistí, aby byly odběry vzorků pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů (deoxynivalenol, zearalenon, fumonisiny B1 a B2, jakož i T-2 a HT-2 toxin) v potravinách prováděny v souladu s metodami popsanými v příloze I.

Článek 2

Členské státy zajistí, aby příprava vzorků a metody analýzy použité pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů (deoxynivalenol, zearalenon, fumonisiny B1 a B2, jakož i T-2 a HT-2 toxin) v potravinách splňovaly kritéria stanovená v příloze II.

Článek 3

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. července 2006. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musejí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 6. června 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 372, 31.12.1985, s. 50. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(2)   Úř. věst. L 77, 16.3.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 856/2005 (Viz s. 3 tohoto Úředního věstníku).

(3)   Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 23.

(4)   Úř. věst. L 290, 24.11.1993, s. 14. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.


PŘÍLOHA I

METODY ODBĚRU VZORKŮ PRO ÚŘEDNÍ KONTROLU MNOŽSTVÍ FUSARIOVÝCH TOXINŮ V URČITÝCH POTRAVINÁCH

1.   Účel a rozsah

Vzorky určené pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů v potravinách musí být odebírány metodami stanovenými v této příloze. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v příloze I k nařízení (ES) č. 466/2001 se posuzuje na základě množství zjištěných v laboratorních vzorcích.

2.   Definice

Pro účely této přílohy platí následující definice:

2.1.   šarže: identifikovatelné množství potraviny dodané ve stejném okamžiku, které má podle příslušného úředníka jednotné vlastnosti, jakými jsou původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení;

2.2.   část šarže: určitá část velké šarže, vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků; každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná;

2.3.   dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže;

2.4.   souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.

3.   Obecná ustanovení

3.1.   Pracovníci

Odběr vzorků provádí pracovník oprávněný členským státem podle jeho předpisů.

3.2.   Materiál, který má být odebrán

Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně. Velké šarže se podle bodu 4.3. musí rozdělit na části šarže, které se vzorkují samostatně.

3.3.   Předběžná opatření

Při odběru a přípravě vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah fusariového toxinu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

3.4.   Dílčí vzorky

Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylka od uvedeného postupu musí být zaznamenána v protokolu.

3.5.   Příprava souhrnného vzorku

Souhrnný vzorek se připraví sdružením dílčích vzorků.

3.6.   Duplikátní vzorky

Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu nebo pro referenční (rozhodčí) zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku, pokud tento postup není v rozporu s předpisy členských států.

3.7.   Balení a přeprava vzorků

Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

3.8.   Uzavření a označení vzorků

Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle předpisů členského státu.

O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol, který umožní jednoznačnou identifikaci šarže, v němž musí být uvedeny datum a místo odběru vzorků a všechny další údaje, které mohou být pro analytika užitečné.

4.   Zvláštní ustanovení

4.1.   Různé typy šarží

Potraviny mohou mít při uvádění na trh formu volně ložených potravin, potravin v kontejnerech nebo v jednotlivých baleních, jako například v sáčcích, pytlích nebo jednotlivých maloobchodních baleních. Odběr vzorků může být proveden u všech forem, v nichž je výrobek uváděn na trh.

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení bodů 4.3., 4.4. a 4.5., může být níže uvedený vzorec použit jako vodítko pro vzorkování šarží, které mají při uvádění na trh formu jednotlivých balení, jako například sáčků, pytlů nebo jednotlivých maloobchodních balení.

Formula

hmotnost: v kg

rozsah výběru: každý n-tý sáček nebo pytel, z nichž musí být odebrán dílčí vzorek (desetinná místa se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo).

4.2.   Hmotnost dílčího vzorku

Hmotnost dílčího vzorku musí být asi 100 gramů, pokud není v této příloze stanoveno jinak. U šarží ve formě maloobchodních balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti maloobchodního balení.

4.3.   Obecný přehled postupu odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin

Tabulka 1

Rozdělení šarží na části šarže v závislosti na produktu a hmotnosti šarže

Komodita

Hmotnost šarže

(tuny)

Hmotnost nebo počet částí šarže

Počet dílčích vzorků

Hmotnost souhrnného vzorku

(kg)

Obiloviny a výrobky z obilovin

≥ 1 500

500 tun

100

10

> 300 a < 1 500

3 části šarže

100

10

≥ 50 a ≤ 300

100 tun

100

10

< 50

3–100 (*1)

1–10

4.4.   Postup odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin: šarže ≤ 50 tun

Pokud lze část šarže fyzicky oddělit, musí být každá šarže fyzicky rozdělena na části šarže podle tabulky 1. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotnosti částí šarží, může hmotnost části šarže překročit uvedenou hmotnost nejvýše o 20 %.

Každá část šarže musí být vzorkována samostatně.

Počet dílčích vzorků: 100. Hmotnost souhrnného vzorku = 10 kg.

Pokud není možné použít metodu odběru vzorků uvedenou v tomto bodu z důvodu hospodářských důsledků vyplývajících z poškození šarže, například kvůli formě obalu či způsobu přepravy, může být použita alternativní metoda odběru vzorků za předpokladu, že je co nejreprezentativnější a je v úplnosti popsána a dokumentována.

4.5.   Postup odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin: šarže < 50 tun

U šarží obilovin a výrobků z obilovin do 50 tun musí být v závislosti na hmotnosti šarže použit plán odběru vzorků sestávající z 10 až 100 dílčích vzorků, vedoucí k souhrnnému vzorku o hmotnosti 1 až 10 kg. U velmi malých šarží (≤ 0,5 tuny) může být odebrán menší počet dílčích vzorků, avšak souhrnný vzorek sdružující všechny dílčí vzorky musí také v tomto případě mít hmotnost nejméně 1 kg.

Čísla uvedená v tabulce 2 mohou být použita pro určení počtu dílčích vzorků, které mají být odebrány.

Tabulka 2

Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže obilovin a výrobků z obilovin

Hmotnost šarže (tuny)

Počet dílčích vzorků

≤ 0,05

3

> 0,05–≤ 0,5

5

> 0,5–≤ 1

10

> 1–≤ 3

20

> 3–≤ 10

40

> 10–≤ 20

60

> 20–≤ 50

100

4.6.   Postup odběru vzorků u potravin určených pro kojence a malé děti

Na potraviny určené pro kojence a malé děti se použije postup odběru vzorků uvedený u obilovin a výrobků z obilovin v bodě 4.5. To znamená, že počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, závisí na hmotnosti šarže, přičemž v souladu s tabulkou 2 v bodě 4.5. se odebere minimálně 10 a maximálně 100 dílčích vzorků. U velmi malých šarží (≤ 0,5 tuny) může být odebrán menší počet dílčích vzorků, avšak souhrnný vzorek sdružující všechny dílčí vzorky musí také v tomto případě mít hmotnost nejméně 1 kg.

Hmotnost dílčího vzorku musí být asi 100 gramů. U šarží ve formě maloobchodního balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti maloobchodního balení a u velmi malých šarží (≤ 0,5 tuny) musejí mít dílčí vzorky takovou hmotnost, aby sdružením dílčích vzorků vznikl souhrnný vzorek o hmotnosti nejméně 1 kg.

Hmotnost souhrnného vzorku = 1–10 kg; vzorek musí být dostatečně promísen.

4.7.   Odběr vzorků v maloobchodním prodeji

Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se musí provádět pokud možno podle ustanovení o odběru vzorků uvedených v bodech 4.4. a 4.5. Pokud to není možné, lze použít jiné účinné postupy odběru vzorků v maloobchodním prodeji, pokud jsou pro vzorkovanou šarži dostatečně reprezentativní.

5.   Přijetí šarže nebo části šarže

přijetí, jestliže souhrnný vzorek vyhovuje maximálnímu limitu se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost,

odmítnutí, jestliže souhrnný vzorek překračuje bez jakýchkoli pochyb maximální limit se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost.


(*1)  V závislosti na hmotnosti šarže – viz tabulka 2.


PŘÍLOHA II

PŘÍPRAVA VZORKŮ A KRITÉRIA PRO METODY ANALÝZY POUŽITÉ PŘI ÚŘEDNÍ KONTROLE DODRŽOVÁNÍ MAXIMÁLNÍCH LIMITŮ FUSARIOVÝCH TOXINŮ V URČITÝCH POTRAVINÁCH

1.   Předběžná opatření

Vzhledem k tomu, že rozložení fusariových toxinů je velmi nestejnoměrné, musí být vzorky připraveny, a zejména homogenizovány, mimořádně pečlivě.

Veškerý materiál obdržený laboratoří musí být použit k přípravě zkušebního materiálu.

2.   Zpracování vzorku obdrženého laboratoří

Každý laboratorní vzorek se musí jemně rozemlít a důkladně promísit postupem, u něhož je prokázáno, že jím lze dosáhnout úplné homogenizace.

Pokud se maximální limit vztahuje na sušinu, stanoví se obsah sušiny výrobku v části homogenizovaného vzorku metodou, která prokazatelně umožňuje přesné stanovení obsahu sušiny.

3.   Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku a obhajoby

Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného materiálu, pokud tento postup není v rozporu s předpisy členských států o odběru vzorků.

4.   Metody analýzy, které má laboratoř použít, a požadavky na řízení laboratoře

4.1.   Definice

Níže je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít:

Nejčastěji uváděnými parametry přesnosti jsou opakovatelnost a reprodukovatelnost.

r

=

opakovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti, tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě, tedy r = 2.8 × sr;

sr

=

směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti;

RSDr

=

relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti

Formula

R

=

reprodukovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti, tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří za použití standardizované zkušební metody; R = 2.8 × sR;

sR

=

směrodatná odchylka vypočtená z výsledků za podmínek reprodukovatelnosti;

RSDR

=

relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti

Formula
.

4.2.   Obecné požadavky

Metody analýzy použité pro účely kontroly potravin musí být v souladu s ustanoveními odstavců 1 a 2 přílohy směrnice 85/591/EHS.

4.3.   Zvláštní požadavky

4.3.1.   Pracovní kritéria

Nevyžadují-li právní předpisy Společenství zvláštní metody pro stanovení množství fusariových toxinů v potravinách, mohou laboratoře zvolit jakoukoliv metodu za předpokladu, že splňuje následující kritéria:

a)

Pracovní charakteristiky pro deoxynivalenol

Množství μg/kg

Deoxynivalenol

RSDr %

RSDR %

Výtěžnost %

> 100–≤ 500

≤ 20

≤ 40

60 až 110

> 500

≤ 20

≤ 40

70 až 120

b)

Pracovní charakteristiky pro zearalenon

Množství μg/kg

Zearalenon

RSDr %

RSDR %

Výtěžnost %

≤ 50

≤ 40

≤ 50

60 až 120

> 50

≤ 25

≤ 40

70 až 120

c)

Pracovní charakteristiky pro fumonisin B1 a B2

Množství μg/kg

Fumonisin B1 nebo B2

RSDr %

RSDR %

Výtěžnost %

≤ 500

≤ 30

≤ 60

60 až 120

> 500

≤ 20

≤ 30

70 až 110

d)

Pracovní charakteristiky pro T-2 a HT-2 toxin

Množství μg/kg

T-2 toxin

RSDr %

RSDR %

Výtěžnost %

50–250

≤ 40

≤ 60

60 až 130

> 250

≤ 30

≤ 50

60 až 130


Množství μg/kg

HT-2 toxin

RSDr %

RSDR %

Výtěžnost %

100–200

≤ 40

≤ 60

60 až 130

> 200

≤ 30

≤ 50

60 až 130

Detekční limity použitých metod nejsou uvedeny, neboť přesnost je uvedena pro uvažované koncentrace.

Přesnost se vyjádří hodnotou vypočtenou z Horwitzovy rovnice:

 

RSDR = 2(1-0,5logC)

kde:

 

RSDR je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti

Formula
;

 

C je poměr koncentrací (tj. 1 = 100 g/100 g, 0,001 = 1 000 mg/kg).

Toto je zobecněná rovnice pro přesnost, u níž se ukazuje, že u většiny rutinních metod analýzy nezávisí na analytu a matrici, nýbrž pouze na koncentraci.

4.3.2.   Přístup založený na vhodnosti pro daný účel

Pokud existuje omezený počet plně validovaných metod analýzy, může být k hodnocení přijatelnosti metod analýzy alternativně použit přístup založený na vhodnosti pro daný účel, v jehož rámci se vymezí jediný parametr, totiž funkce vhodnosti. Funkce vhodnosti je funkce nejistoty, která stanoví nejvyšší hodnotu nejistoty, jež je považována za vhodnou pro daný účel.

Vzhledem k omezenému počtu metod analýzy, které by byly plně validovány mezilaboratorní zkouškou, zejména pro stanovení T-2 a HT-2 toxinu, může být přístup založený na funkci nejistoty, jenž stanoví nejvyšší přijatelnou nejistotu, použit také k posouzení vhodnosti (vhodnosti pro daný účel) metody analýzy, kterou má laboratoř použít. Laboratoř může používat metodu, která poskytuje výsledky s maximální standardní nejistotou. Maximální standardní nejistotu lze vypočítat pomocí následující rovnice:

Formula

kde:

Uf je maximální standardní nejistota (μg/kg);

LOD je mez detekce metody (μg/kg);

α je konstantní číselný faktor používaný v závislosti na hodnotě C. Hodnoty, které mají být použity, jsou uvedeny v tabulce 3;

C je příslušná koncentrace (μg/kg).

Jestliže metoda analýzy poskytuje výsledky s nejistotou měření menší než maximální standardní nejistota, považuje se metoda za vhodnou do stejné míry jako metoda, která splňuje pracovní charakteristiky uvedené v bodě 4.3.1.

Tabulka 3

Číselné hodnoty, které mají být v závislosti na příslušné koncentraci použity pro α jako konstantu v rovnici uvedené v tomto bodě

C (μg/kg)

α

≤ 50

0,2

51–500

0,18

501–1 000

0,15

1 001 –10 000

0,12

> 10 000

0,1

4.4.   Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků

Jako výsledek analýzy se musí uvést výsledek korigovaný nebo nekorigovaný na výtěžnost. Musí být uveden druh údaje a hodnota výtěžnosti. Pro kontrolu dodržení limitů se použije výsledek analýzy korigovaný na výtěžnost (viz příloha I bod 5).

Výsledek analýzy musí být uveden ve tvaru x +/– U, kde x je výsledek analýzy a U je rozšířená nejistota měření.

U je rozšířená nejistota měření při použití faktoru pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti přibližně 95 %.

4.5.   Normy jakosti pro laboratoře

Laboratoře musí splňovat podmínky směrnice Rady 93/99/EHS.


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Komise

7.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/27


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 27. listopadu 2002

o uzavření dohod o spolupráci mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Republiky Kazachstán v oblasti řízené jaderné syntézy

(oznámeno pod číslem K(2002) 4572)

(2005/419/Euratom)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na druhý pododstavec článku 101 této smlouvy,

s ohledem na schválení Rady (1),

vzhledem k tomu, že je třeba uzavřít dohodu mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Republiky Kazachstán v oblasti řízené jaderné syntézy,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohoda mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Republiky Kazachstán v oblasti řízené jaderné syntézy se uzavírá jménem Evropského společenství pro atomovou energii.

Znění uvedené dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Člen Komise odpovědný za výzkum nebo jeho jmenovaný zástupce jsou zmocněni dohodu jménem Evropského společenství pro atomovou energii podepsat, aby Evropské společenství pro atomovou energii zavázali.

V Bruselu dne 27. listopadu 2002.

Za Komisi

Philippe BUSQUIN

člen Komise


(1)  12188/01 (press 333), 27.9.2001.


DOHODA

o spolupráci mezi vládou Kazašské republiky a Evropským společenstvím pro atomovou energii v oblasti řízené jaderné syntézy

VLÁDA KAZAŠSKÉ REPUBLIKY

na straně jedné a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII (dále jen „Společenství“) na straně druhé

(v obou případech dále též jen „smluvní strana“, případně „smluvní strany“),

PŘIPOMÍNAJÍCE, že dne 23. ledna 1995 podepsala Evropská společenství a jejich členské státy na straně jedné a Kazachstán na straně druhé Dohodu o partnerství a spolupráci;

PŘEJÍCE SI napomáhat vývoji v oblasti využití jaderné syntézy jako zdroje energie, který by mohl být šetrný k životnímu prostředí, konkurenceschopný z hospodářského hlediska a prakticky neomezený;

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že program Společenství v oblasti jaderné syntézy je široce zaměřený souborný program založený na udržení plazmatu v toroidálním magnetickém poli;

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že program Kazachstánu v oblasti jaderné syntézy je úzce zaměřený program, který se soustředí na silné stránky kazašské vědy a technologie v oblasti jaderné syntézy;

UZNÁVAJÍCE, že vytvoření těsnějších vazeb mezi vědci smluvních stran pracujícími v oblasti řízené jaderné syntézy bude přínosem pro obě strany;

ODHODLÁNY posílit spolupráci smluvních stran v oblasti řízené jaderné syntézy prostřednictvím pravidelných konzultací,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cílem této dohody je pokračovat ve spolupráci smluvních stran v oblastech, které jsou předmětem jejich programů v oblasti jaderné syntézy, a posílit tuto spolupráci na základě oboustranné výhodnosti za účelem rozvoje vědeckých poznatků a technologických možností potřebných pro systém energetického využití jaderné syntézy.

Článek 2

Spolupráce na základě této dohody se může týkat těchto oblastí:

a)

experimentálního a teoretického studia udržení, transportu a ohřevu plazmatu, vlečení proudu (včetně vývoje souvisejících vysokofrekvenčních systémů) a diagnostiky plazmatu v zařízeních na principu magnetického udržení;

b)

technologie jaderné syntézy;

c)

aplikované fyziky plazmatu;

d)

politik a plánů v rámci programů; a

e)

případně dalších oblastí, na nichž se smluvní strany dohodnou.

Článek 3

Spolupráce v oblastech uvedených v článku 2 může zahrnovat tyto činnosti:

a)

výměnu a poskytování informací;

b)

výměnu a poskytování personálu;

c)

různé druhy schůzek;

d)

výměnu a poskytování vzorků, nástrojů a přístrojů pro účely pokusů a hodnocení;

e)

vyváženou účast na společných studiích a činnostech;

f)

účast na příspěvku druhé smluvní strany k programům či projektům v oblasti jaderné syntézy, na nichž se účastní třetí strany, pod podmínkou souhlasu těchto třetích stran, je-li tento souhlas vyžadován; a

g)

případně další činnosti, na nichž se smluvní strany dohodnou.

Článek 4

1.   Nezbytná prováděcí ujednání ke konkrétním činnostem v rámci spolupráce se uzavírají mezi:

 

Společenstvím nebo jakoukoli organizací, která je se Společenstvím sdružena v rámci programu Společenství v oblasti jaderné syntézy a kterou Společenství k tomuto účelu určí, a

 

vládou Kazašské republiky, jejímž výkonným orgánem je pro tyto účely Ministerstvo energetiky a nerostných zdrojů Kazašské republiky, nebo jakoukoli jinou organizací, kterou k tomuto účelu Kazašská republika určí.

2.   Konkrétní podmínky nutné k provedení činností uvedených v článku 3 musí být odsouhlaseny oběma stranami v prováděcích ujednáních a tyto podmínky musí obsahovat:

a)

podrobné údaje, postupy a finanční ustanovení týkající se jednotlivých činností v rámci spolupráce;

b)

přidělení odpovědnosti za řízení dané činnosti jedné organizaci či jednomu zúčastněnému subjektu;

c)

podrobná ustanovení o šíření informací a ošetření duševního vlastnictví.

3.   Obě smluvní strany koordinují svou činnost na základě této dohody s případnými jinými mezinárodními činnostmi týkajícími se výzkumu a vývoje v oblasti řízené jaderné syntézy, jichž se druhá strana účastní, s cílem omezit na minimum případy duplicity.

Článek 5

1.   Smluvní strany zřizují koordinační výbor, jehož úkolem je koordinovat a dohlížet na provádění této dohody. Každá smluvní strana jmenuje stejný počet členů koordinačního výboru, z nichž jednoho jmenuje vedoucím delegace. Koordinační výbor zasedá jednou ročně střídavě ve Společenství a v Kazachstánu nebo v jakémkoli jiném čase a místě, na nichž se smluvní strany dohodnou. Zasedání předsedá vedoucí delegace hostitelské smluvní strany.

2.   Úkoly koordinačního výboru zahrnují:

a)

hodnocení stavu spolupráce na základě této dohody;

b)

stanovování konkrétních úkolů, které je třeba splnit v oblastech uvedených v článku 2 této dohody, aniž je dotčeno právo smluvních stran přijímat nezávislá rozhodnutí o svých programech.

3.   Koordinační výbor přijímá všechna rozhodnutí jednomyslně.

4.   Pro období mezi zasedáními koordinačního výboru jmenuje každá strana výkonného tajemníka, který ji zastupuje ve všech záležitostech týkajících se spolupráce na základě této dohody. Výkonní tajemníci jsou odpovědní za každodenní řízení této spolupráce.

Článek 6

Všechny náklady vzniklé v rámci spolupráce ponese vždy ta smluvní strana, které tyto náklady vznikly, není-li mezi prováděcími subjekty výslovně a písemně ujednáno jinak.

Článek 7

Užívání a šíření informací a práv duševního vlastnictví, včetně průmyslového vlastnictví, patentů a autorských práv, ve spojitosti s činnostmi v rámci spolupráce podle této dohody musí být v souladu s přílohami, jež jsou nedílnou součástí této dohody.

Článek 8

Žádným ustanovením této dohody nejsou dotčena stávající ani budoucí ujednání o spolupráci smluvních stran.

Článek 9

1.   Plnění této dohody smluvními stranami je podmíněno dostupností příslušných finančních prostředků.

2.   Spolupráce na základě této dohody musí být v souladu s platnými právními a správními předpisy.

3.   Obě smluvní strany vynaloží veškeré úsilí v mezích platných právních a správních předpisů s cílem usnadnit vyřizování formalit spojených s pohybem osob, přepravou materiálu a vybavení a převodem deviz, které jsou třeba k uskutečňování spolupráce.

4.   Náhrady škod vzniklých během provádění této dohody se řídí platnými právními a správními předpisy.

Článek 10

Smluvní strany usilují o vyřešení všech otázek spojených s touto dohodou prostřednictvím vzájemných konzultací, s výhradou platných právních a správních předpisů.

Článek 11

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost dnem (1) určeným smluvními stranami výměnou diplomatických nót a zůstává v platnosti po počáteční období deseti let.

2.   Poté je tato dohoda automaticky obnovena vždy na pětileté období, pokud kterákoli ze smluvních stran nepožádá písemným oznámením o její ukončení nebo nové sjednání nejpozději šest měsíců přede dnem skončení platnosti.

3.   V případě ukončení nebo nového sjednání zůstává tato dohoda v platnosti ve své předchozí formě pro spolupráci fakticky započatou před žádostí o ukončení nebo nové sjednání až do skončení takové spolupráce a pro prováděcí ujednání podle článku 4 až do skončení takových ujednání.

4.   Ukončení této dohody se nedotkne práv a povinností podle článku 7.

Článek 12

Na straně Společenství je tato dohoda použitelná na území, na kterém je použitelná Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a na území států, které se účastní programu Společenství v oblasti jaderné syntézy jako třetí země s plným přidružením.

Článek 13

Tato dohoda je sepsána ve dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském, švédském, kazašském a ruském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

V Bruselu dne 29. listopadu 2002.

Za Evropské společenství pro atomovou energii

Philippe BUSQUIN

Za vládu Kazašské republiky

Akhmetzhan S. YESSIMOV


(1)   13. dubna 2004.

PŘÍLOHA I

Zásady pro přiznávání práv duševního vlastnictví (*1) plynoucích ze společného výzkumu na základě dohody o spolupráci v oblasti řízené jaderné syntézy

I.   VLASTNICTVÍ, PŘIZNÁVÁNÍ A VÝKON PRÁV

1.

Veškerý výzkum prováděný na základě této dohody je „společným výzkumem“. Jeho účastníci společně vypracují společné plány zavádění výsledků technického rozvoje (TMP) (*2) týkající se vlastnictví a používání, včetně zveřejňování, informací a duševního vlastnictví vytvořených během společného výzkumu. Tyto plány musí smluvní strany schválit před uzavřením jakýchkoli konkrétních smluv o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje, které jsou v nich uvedeny. Plány se vypracují s ohledem na cíle společného výzkumu, relativní přispění účastníků, výhody a nevýhody udělování licencí dle území nebo oblastí použití, požadavky kladené platnými právními předpisy a další faktory, které účastnící uznají za vhodné. V plánech zavádění výsledků technického rozvoje jsou rovněž upravena práva a povinnosti ve vztahu k duševnímu vlastnictví týkající se výzkumu vytvořeného hostujícími výzkumnými pracovníky.

2.

Informace nebo duševní vlastnictví vytvořené během společného výzkumu a neupravené v plánu zavádění výsledků technického rozvoje budou se souhlasem smluvních stran přiznány podle zásad uvedených v tomto plánu. V případě neshody budou takové informace nebo duševní vlastnictví ve společném vlastnictví všech účastníků zapojených do společného výzkumu, ze kterého informace nebo duševní vlastnictví pochází. Každý účastník, na kterého se toto ustanovení vztahuje, má právo používat takové informace nebo duševní vlastnictví k vlastnímu obchodnímu využití bez zeměpisného omezení.

3.

Každá smluvní strana zajistí, aby druhé smluvní straně a jejím účastníkům mohla být přiznána práva duševního vlastnictví v souladu s těmito zásadami.

4.

Aniž by porušily podmínky hospodářské soutěže v oblastech dotčených touto dohodou, usilují obě smluvní strany o to, aby práva nabytá na základě této dohody vykonávaly tak, aby tím podpořily zejména:

i)

šíření a používání informací vytvořených, zveřejněných nebo jinak zpřístupněných na základě této dohody;

ii)

přijetí a provádění mezinárodních norem.

II.   DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝMI PRÁVY

Autorská práva smluvních stran nebo jejich účastníků požívají zacházení v souladu s Bernskou úmluvou (ve znění Pařížského aktu z roku 1971).

III.   VĚDECKÁ LITERÁRNÍ DÍLA

Aniž je dotčen oddíl IV a nestanoví-li plány zavádění výsledků technického rozvoje jinak, zveřejňují smluvní strany nebo účastníci dotčeného společného výzkumu jeho výsledky společně. S výhradou předchozího obecného pravidla se uplatní následující postupy:

1.

Zveřejní-li jedna smluvní strana nebo její veřejné subjekty vědeckotechnické časopisy, články, zprávy či knihy, včetně videozáznamů a softwaru, které jsou výsledkem společného výzkumu prováděného na základě dohody, má druhá smluvní strana právo na celosvětovou nevýlučnou neodvolatelnou a bezplatnou licenci na překlad, kopírování, zpracování, předávání a veřejné šíření takových děl.

2.

Smluvní strany zajistí, aby literární díla vědecké povahy pocházející ze společného výzkumu prováděného podle této dohody a vydaná nezávislými vydavateli byla co nejvíce šířena.

3.

Ve všech výtiscích děl chráněných autorskými právy, která mají být veřejně šířena a která byla vypracována na základě tohoto ustanovení, musí být uvedeno jméno autora nebo autorů díla, pokud autor nebo autoři výslovně uvedení svého jména neodmítli. Výtisky musí být rovněž opatřeny jasně viditelným oznámením o společné podpoře smluvních stran.

IV.   NEZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE

A.   Nezveřejňované písemné informace

1.

Smluvní strany nebo případně jejich účastníci určí co nejdříve a nejlépe v plánu zavádění výsledků technického rozvoje informace týkající se této dohody, které nemají být zveřejněny, zejména s ohledem na tato kritéria:

důvěrnost informací v tom smyslu, že informace nejsou jako celek nebo v daném uspořádání či sestavě svých součástí obecně známy odborníkům v příslušném oboru ani snadno dostupné zákonnými prostředky,

skutečnou nebo potenciální obchodní hodnotu informací vzhledem k jejich důvěrné povaze,

dřívější ochranu informací v tom smyslu, že osoba příslušná podle práva přijala přiměřená opatření na ochranu jejich důvěrnosti.

V určitých případech se smluvní strany a účastníci mohou dohodnout, že neurčí-li jinak, nemohou být informace poskytované, vyměňované nebo vytvořené během společného výzkumu na základě této dohody zcela nebo zčásti zveřejněny.

2.

Každá smluvní strana zajistí, aby nezveřejňované informace podle této dohody a jejich výsledná privilegovaná povaha byly pro druhou smluvní stranu okamžitě rozpoznatelné, například prostřednictvím vhodného označení nebo pomocí vysvětlivky upozorňující na omezení. Totéž platí i pro jakékoli kopie uvedených informací, ať úplné či částečné.

Smluvní strana, která obdrží nezveřejňované informace podle této dohody, respektuje jejich privilegovanou povahu. Platnost těchto omezení končí automaticky, jakmile vlastník tyto informace bez omezení poskytne odborníkům v daném oboru.

3.

Nezveřejňované informace sdělované na základě této dohody může přijímající smluvní strana dále šířit osobám, které ji tvoří nebo které tato smluvní strana zaměstnává, jakož i dalším dotčeným oddělením nebo agenturám ve svém rámci, jež jsou k tomu oprávněny pro účely probíhajícího společného výzkumu, pod podmínkou, že šíření uvedených informací je předmětem dohody o důvěrnosti a že jsou tyto informace okamžitě rozpoznatelné jako důvěrné v souladu s výše uvedenými ustanoveními.

4.

S předchozím písemným souhlasem smluvní strany, která poskytuje nezveřejňované informace podle této dohody, může přijímající smluvní strana tyto informace šířit ve větší míře, než to dovoluje odstavec 3. Smluvní strany spolupracují na vypracovávání postupů pro žádosti o tento předchozí písemný souhlas s rozsáhlejším šířením informací a pro jeho udělování a každá smluvní strana uděluje takový souhlas do té míry, do jaké jí to umožňují vnitrostátní politiky a právní a správní předpisy.

B.   Nezveřejňované nepísemné informace

S nepísemnými nezveřejňovanými informacemi či jinými důvěrnými nebo privilegovanými informacemi poskytovanými na seminářích nebo jiných schůzkách pořádaných na základě této dohody nebo s informacemi vzniklými v důsledku přidělení pracovníků či používání zařízení nebo při společných projektech zacházejí smluvní strany nebo jejich účastníci podle zásady uvedené v dohodě pro písemné informace, avšak pouze pod podmínkou, že příjemce těchto nezveřejňovaných nebo jiných důvěrných či privilegovaných informací byl před tím, než mu byly tyto informace sděleny, uvědomen o jejich důvěrné povaze.

C.   Ochrana

Každá smluvní strana učiní vše, aby zaručila, že nezveřejňované informace, které získala na základě této dohody, budou v souladu s touto dohodou chráněny. Zjistí-li jedna ze smluvních stran, že nebude nebo pravděpodobně nebude schopna dodržet ustanovení o nešíření informací uvedená v odstavcích A a B, uvědomí o tom neprodleně druhou smluvní stranu. Smluvní strany se poté poradí o vhodných opatřeních, která mají přijmout.


(*1)  Definice pojmů, na které je odkazováno v těchto zásadách, jsou uvedeny v příloze II.

(*2)  Určující charakteristiky těchto plánů jsou uvedeny v příloze III.

PŘÍLOHA II

DEFINICE

1.   DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ: pojem vymezený v článku 2 Úmluvy o založení Světové organizace duševního vlastnictví podepsané ve Stockholmu dne 14. července 1967.

2.   ÚČASTNÍK: jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně samotných smluvních stran, která se účastní projektu na základě této dohody.

3.   SPOLEČNÝ VÝZKUM: výzkum prováděný a/nebo financovaný společnými silami smluvních stran a případně zahrnující spolupráci účastníků obou smluvních stran.

4.   INFORMACE: vědecké nebo technické údaje, výsledky nebo metody výzkumu a vývoje vyplývající ze SPOLEČNÉHO VÝZKUMU, jakož i veškeré další informace, jejichž poskytnutí nebo výměnu na základě této dohody nebo v rámci výzkumu prováděného na základě této dohody smluvní strany a/nebo účastníci SPOLEČNÉHO VÝZKUMU považují za nezbytné.

PŘÍLOHA III

URČUJÍCÍ CHARAKTERISTIKY PLÁNU ZAVÁDĚNÍ VÝSLEDKŮ TECHNICKÉHO ROZVOJE

Plán zavádění výsledků technického rozvoje je specifická dohoda, která se uzavírá mezi účastníky a která se týká provádění společného výzkumu a práv a povinností účastníků. Pokud jde o duševní vlastnictví, plán zavádění výsledků technického rozvoje obvykle upravuje zejména: vlastnictví, ochranu, práva užívání pro účely výzkumu a vývoje, využívání a šíření, včetně podmínek společného zveřejňování, práv a povinností hostujících vědeckých pracovníků a postupů při řešení sporů. Plán zavádění výsledků technického rozvoje se rovněž může vztahovat na obecné nebo zvláštní informace, udělování licencí a na konečné výsledky.


7.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/34


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 2. června 2005,

kterým se mění dodatek A přílohy VIII aktu o přistoupení z roku 2003, pokud jde o některá zařízení v odvětví mléka, ryb a masa v Lotyšsku

(oznámeno pod číslem K(2005) 1609)

(Text s významem pro EHP)

(2005/420/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Akt o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (1), a zejména na přílohu VIII kapitolu 4 oddíl B pododdíl I čl. 1 odst. d) uvedeného aktu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Lotyšsku bylo umožněno využít přechodná období pro určitá zařízení uvedená v dodatku A (2) přílohy VIII aktu o přistoupení z roku 2003. Uvedený dodatek byl pozměněn rozhodnutími Komise 2004/460/ES (3) a 2004/472/ES (4).

(2)

Lotyšsko předložilo prohlášení, podle něhož některá zařízení v odvětví mléka, ryb a masa dokončila proces modernizace a jsou nyní zcela v souladu s právními předpisy Společenství. Kromě toho ukončila některá zařízení svou činnost.

(3)

Dodatek A přílohy VIII aktu o přistoupení z roku 2003 by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn. V zájmu jasnosti je však třeba uvedený dodatek nahradit.

(4)

Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat byl informován o opatřeních tohoto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dodatek A přílohy VIII aktu o přistoupení z roku 2003 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 2. června 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33.

(2)   Úř. věst. C 227 E, 23.9.2003, s. 104.

(3)   Úř. věst. L 156, 30.4.2004, s. 78.

(4)   Úř. věst. L 160, 30.4.2004, s. 61.


PŘÍLOHA

„Dodatek A

uvedený v kapitole 4 oddíle B pododdíle I bodě 1 přílohy VIII (*1)

Seznam zařízení, včetně nedostatků a lhůt pro nápravu těchto nedostatků

ZAŘÍZENÍ PRO PRODUKCI MASA

Č.

Vet. č.

Název zařízení

Nedostatky

Datum plného souladu

1.

 

Talsu gaļa, Akciju sabiedrība

Směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a), b), c), e) a g)

 

příloha I kapitola I bod 2 písm. a)

 

příloha I kapitola I bod 4 písm. a)

 

příloha I kapitola I bod 11

 

příloha I kapitola II bod 14 písm. e) a f)

 

příloha I kapitola III bod 15

 

příloha I kapitola IV bod 16 písm. b)

 

příloha I kapitola IV bod 17 písm. b)

 

příloha I kapitola XIV bod 68

Směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g)

 

příloha A kapitola I body 6 a 11

 

příloha B kapitola I body 1 a 2

 

příloha B kapitola II bod 3

Směrnice Rady 94/65/ES:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a)

 

příloha I kapitola III bod 1 písm. a)

31.12.2005

2.

 

Tukuma gaļas pārstrādes sabiedrība, Akciju sabiedrība

Směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a), b), c), e), f) a g)

 

příloha I kapitola I bod 2 písm. a)

 

příloha I kapitola I bod 4 písm. a)

 

příloha I kapitola I bod 11

 

příloha I kapitola II bod 14 písm. e) a f)

 

příloha I kapitola III bod 15

 

příloha I kapitola IV bod 16 písm. b)

 

příloha I kapitola IV bod 17 písm. b)

 

příloha I kapitola XIV bod 68

Směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g)

 

příloha A kapitola I body 6 a 11

 

příloha B kapitola I body 1 a 2

 

příloha B kapitola II bod 3

Směrnice Rady 94/65/ES:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a)

 

příloha I kapitola III bod 1 písm. a)

31.12.2005

3.

 

Triāls filiāle „Valmieras gaļas kombināts“, Sabiedrība ar ierobežotu atbildību

Směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a), b), c), e), f) a g)

 

příloha I kapitola I bod 2 písm. a)

 

příloha I kapitola I bod 4 písm. a)

 

příloha I kapitola I bod 11

 

příloha I kapitola II bod 14 písm. e) a f)

 

příloha I kapitola III bod 15

Směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g)

 

příloha A kapitola I body 6 a 11

 

příloha B kapitola I body 1 a 2

 

příloha B kapitola II bod 3

Směrnice Rady 94/65/ES:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a)

 

příloha I kapitola III bod 1 písm. a)

31.12.2005

4.

 

Gravendāle, Sabiedrība ar ierobežotu atbildību

Směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a), b), c), e) a g)

 

příloha I kapitola I bod 2 písm. a)

 

příloha I kapitola I bod 11

 

příloha I kapitola III bod 15

Směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g)

 

příloha A kapitola I bod 11

 

příloha B, kapitola I, body 1 a 2

Směrnice Rady 94/65/ES:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a)

 

příloha I kapitola III bod 1 písm. a)

31.12.2005

5.

 

Putnu fabrika Ķekava, Akciju sabiedrība

Směrnice Rady 71/118/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a), b), c), e) a g)

 

příloha I kapitola I bod 4 písm. c)

 

příloha I kapitola II bod 14 písm. b) a c)

 

příloha I kapitola V bod 18 písm. d)

 

příloha I kapitola VII bod 43

Směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), a e)

 

příloha A kapitola I bod 11

 

příloha B kapitola I body 1 a 2

Směrnice Rady 94/65/ES:

 

příloha I kapitola III bod 1 písm. a)

31.12.2005

6.

 

Erso7, Sabiedrība ar ierobežotu atbildību

Směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha II kapitola I bod 4 písm. a)

 

příloha II kapitola I bod 9

Směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. f)

 

příloha A kapitola I body 6 a 11

 

příloha B kapitola I body 1 a 2

31.12.2005

7.

 

Strautmaļi, Zemnieku saimniecība

Směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha II kapitola I bod 1 písm. a), b), c), a e)

 

příloha II kapitola I bod 4 písm. a)

 

příloha II kapitola I bod 9

Směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e) a f)

 

příloha A kapitola I body 6 a 11

 

příloha B kapitola I body 1 a 2

 

příloha B kapitola II bod 3

31.12.2005

8.

 

Bērzlejas, Zemnieku saimniecība

Směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha II kapitola I bod 1 písm. a), b), c), a e)

 

příloha II kapitola I bod 4 písm. a)

 

příloha II kapitola I bod 9

Směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), e) a f)

 

příloha A kapitola I body 6 a 11

 

příloha B kapitola I body 1 a 2

31.12.2005

9.

 

GPC Smārde, Sabiedrība ar ierobežotu atbildību

Směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha II kapitola I bod 1 písm. a), c), a e)

 

příloha II kapitola I bod 4 písm. a)

 

příloha II kapitola I bod 9

Směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. b) a c)

 

příloha A kapitola I bod 11

 

příloha B kapitola I body 1 a 2

31.12.2005“


(*1)  Znění přílohy VIII viz Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 824.


7.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/38


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 3. června 2005,

kterým se mění dodatek B přílohy IX aktu o přistoupení z roku 2003, pokud jde o některá zařízení v odvětví masa, mléka a ryb v Litvě

(oznámeno pod číslem K(2005) 1633)

(Text s významem pro EHP)

(2005/421/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na akt o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (1), a zejména na přílohu IX kapitoly 5 oddíl B pododdíl I odst. d) uvedeného aktu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Litvě bylo umožněno využít přechodná období pro určitá zařízení uvedená v dodatku B přílohy IX aktu o přistoupení z roku 2003.

(2)

Dodatek B přílohy IX aktu o přistoupení z roku 2003 byl pozměněn rozhodnutími Komise 2004/472/ES (2) a 2004/473/ES (3).

(3)

Podle úředního prohlášení příslušného litevského orgánu některá zařízení v odvětví mas, mléka a ryb dokončila proces modernizace a jsou nyní zcela v souladu s právními předpisy Společenství. Kromě toho ukončila některá zařízení svou činnost.

(4)

Dodatek B přílohy IX aktu o přistoupení z roku 2003 by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn. V zájmu jasnosti je však třeba uvedený dodatek nahradit.

(5)

Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat byl informován o opatřeních tohoto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dodatek B přílohy IX aktu o přistoupení z roku 2003 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 3. června 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33.

(2)   Úř. věst. L 160, 30.4.2004, s. 62.

(3)   Úř. věst. L 160, 30.4.2004, s. 68.


PŘÍLOHA

„Dodatek B

uvedený v kapitole 5 oddíle B pododdíle I přílohy IX (*1)

Seznam zařízení, včetně nedostatků a lhůt pro nápravu těchto nedostatků

Zařízení na zpracování masa

Původní seznam

Č.

Vet. č.

Název zařízení

Nedostatky

Datum plného souladu

1.

77-23

UAB „Jatkančių mėsinė“, Jatkančių k., Tauragės r., Tauragės aps.

směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1

 

příloha I kapitola I bod 2

 

příloha I kapitola I bod 4 písm. c)

 

příloha I kapitola I body 9, 11 a 12

 

příloha I kapitola II.I bod 14 písm. a), b), c), e), f), g), h), k) a l)

 

příloha I kapitola III bod 15 písm. b),

směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 1

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g)

 

příloha A kapitola I body 3, 4, 6, 7, 8, 9, 11, 12 a 15

 

příloha B kapitola I bod 1 písm. a), d), e) a f)

 

příloha B kapitola I bod 2 písm. d), e), h) a i)

1.11.2006

2.

77-02

UAB „Stragutės mėsa“

směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a), b), c), e), f) a g)

 

příloha I kapitola I bod 2

 

příloha I kapitola I body 11 a 12

 

příloha I kapitola II bod 14 písm. a), b), c), e), g), h), k) a l)

 

příloha I kapitola III bod 15 písm. b)

směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 1

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g)

 

příloha A kapitola I body 3, 4, 6, 8, 9, 11 a 15

 

příloha B kapitola I bod 1 písm. a), d), e) a f)

 

příloha B kapitola I bod 2 písm. a), b) a j)

1.11.2006

3.

88-01

AB „Grabupėliai“

směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1

 

příloha I kapitola I bod 2

 

příloha I kapitola I bod 4 písm. c)

 

příloha I kapitola I body 5, 9, 11 a 12

 

příloha I kapitola II bod 14 písm. b), c), d), e), h), k) a l)

 

příloha I kapitola III bod 15 písm. b) a d)

 

příloha I kapitola IV bod 16 písm. a)

směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 1

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g)

 

příloha A kapitola I body 4, 6, 7, 8, 9, 11 a 15

 

příloha B kapitola I bod 1 písm. a) a f)

 

příloha B kapitola I bod 2 písm. c), d), i) a j)

1.11.2006

 

Velkokapacitní zařízení na zpracování masa

4.

41-20

UAB „Rukesa ir ko“

směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a), b), c), e), f) a g)

 

příloha I kapitola III bod 15 písm. b)

směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 1

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g)

 

příloha A kapitola I body 3, 7, 8, 11 12, 14 a 15

 

příloha B kapitola I bod 1

 

příloha B kapitola I bod 2 písm. c), d), e) a h)

1.5.2006

5.

72-01

BĮ „Litmos“

směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1

 

příloha I kapitola I bod 2 písm. a)

 

příloha I kapitola III bod 15 písm. b)

směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 1

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g)

 

příloha A kapitola I body 3, 4, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14 a 15

 

příloha B kapitola I bod 1

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), h), i) a j)

Směrnice Rady 94/65/ES:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. a)

1.11.2006

6.

11

AB „Vilniaus mėsos kombinatas“

směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 1

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b) c) a d)

 

příloha A kapitola I body 4, 12 a 15

 

příloha B kapitola I bod 1 písm. d), e) a f)

 

příloha B kapitola I bod 2 písm. b) a d)

1.12.2004

7.

01-23

UAB „Esla“

směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 1

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), c), e) a g)

 

příloha A kapitola I body 7, 8, 11, 13 a 14

 

příloha B kapitola I bod 1 písm. d) a f)

1.12.2004

8.

01-29

UAB „Naujasodžio mėsa“

směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 1

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g)

 

příloha A kapitola I body 11 a 15

 

příloha B kapitola I bod 1

 

příloha B kapitola I bod 2 písm. c)

1.12.2005

 

Malokapacitní zařízení na zpracování masa

9.

77-32

V. Pietarienės IĮ

směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. c) a e)

 

příloha I kapitola III bod 15 písm. b)

směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 1

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. b), c), d), e) a g)

 

příloha A kapitola I body 3, 4, 6, 11 12, 13 a 14

 

příloha B kapitola I bod 1 písm. a), d), a e)

 

příloha B kapitola I bod 2 písm. a) a j)

1.1.2006

10.

27-13

UAB „Guostė“

směrnice Rady 64/433/EHS:

 

příloha I kapitola I bod 1 písm. c), e) a f)

směrnice Rady 77/99/EHS:

 

příloha A kapitola I bod 1

 

příloha A kapitola I bod 2 písm. d) a e)

 

příloha A kapitola I body 3, 4, 8, 9, 11, 13 a 15

 

příloha B kapitola I bod 2 písm. a), d) a j)

1.11.2006


Doplňkový seznam

Č.

Číslo veterinárního schválení

Název a adresa zařízení

Odvětví: Maso

Datum souladu

Činnost zařízení

Čerstvé maso, porážky, bourání

Masné výrobky

Mleté maso, masné polotovary

Chladírenský sklad

1.

16

UAB „Alytaus mėsinė“, Pramonės g. 16, Alytaus m., Alytaus aps.

X

 

 

 

1.5.2005

2.

84 02

UAB „Samsonas“, Striūpų k., Šakių sen., Šakių r., Marijampolės aps.

X

 

 

 

1.5.2005

3.

57 03

ŽŪB „Antašavos centras“, Astravų k., Kupiškio r., Panevėžio aps.

X

 

 

 

1.5.2005

4.

87 11

ŽŪB „Kontautėliai“, Kantautalių k., Šilalės r., Tauragės aps.

X

 

 

 

1.5.2005

5.

88 19

UAB „Aisytė“, Vilkyčių k., Šilutės r., Klaipėdos aps.

X

X

X

 

1.5.2005

6.

91 01

UAB „Kužių agroįmonė“, Kužių k., Šiaulių r., Šiaulių aps.

X

X

X

1.5.2005

 

7.

54 13

UAB „Molavėna“, Beržėnų k., Kelmės r., Šiaulių aps.

X

X

X

 

1.5.2005

8.

65 23

ŽŪK „Getautų ūkininkas“, Getautų k., Pakruojo r., Šiaulių aps.

X

X

X

1.5.2005

 

9.

32 02

UAB „Norpa“, Šapnagių k., Akmenės r., Šiaulių aps.

X

X

X

1.5.2005

 

10.

71 16

UAB „Ropokalnis“, Žvejų g. 2, Šeduva, Radviliškio r., Šiaulių aps.

X

X

X

 

1.5.2005

11.

68 03

UAB „Burgis“, Babrungėnų k., Babrungo sen., Plungės r., Telšių aps.

X

X

X

 

1.5.2005

12.

41 05

UAB „Cesta“, Žemoji Riešė, Vilniaus r., Vilniaus aps.

X

X

X

1.5.2005

 

13.

85 18

UAB „Olkusjana“, Jašiūnų k., Šalčininkų r., Vilniaus aps.

X

X

X

 

1.5.2005

14.

81 07

UAB „Geras skonis“, Alionių k., Ukmergės r., Vilniaus aps.

X

X

X

1.5.2005

 

15.

49 03

UAB „Gelombickienė ir partneriai“, Slėnio g. 2, Rumšiškės, Kaišiadorių r., Kauno aps.

 

X

 

 

1.5.2005

16.

51 08

I. Medžiuvienės f. „Čečeta“, Čečetų k., K. Rūdos sen., K. Rūdos sav., Marijampolės aps.

 

X

X

 

1.5.2005

17.

39 24

UAB „Damsa“, Basanavičiaus g. 57, Kybartai, Vilkaviškio r., Marijampolės aps.

 

X

X

 

1.5.2005

18.

51 10

UAB „Sasnelė“, Bitikų k. Sasnavos sen., Marijampolės sav., Marijampolės aps.

 

X

X

1.5.2005

 

19.

51 02

UAB „Lavirda“, Patašinės k., Marijampolės sen., Marijampolės sav., Marijampolės aps.

 

X

X

 

1.5.2005

20.

91 08

Šlepkų ŽŪB, Gergždos k., Šiaulių r., Šiaulių aps.

X

X

X

 

1.5.2005

21.

47 26

ŽŪB „Delikatesas“, Kudirkos g. 2, Joniškio r., Šiaulių aps.

X

X

X

1.5.2005

 

22.

34 04

UAB „Agrogrupė“, Katlierių k., Skiemonių sen., Anykščių r., Utenos aps.

X

X

X

 

1.5.2005

23.

67 14

ŽŪK „Mikoliškio paukštynas“, Mykoliškio k., Pasvalio r., Panevėžio aps.

X

 

 

1.5.2005

 

Zařízení na zpracování ryb

Původní seznam

Č.

Veterinární číslo

Název zařízení

Nedostatky

Datum plného souladu

1.

66-25

UAB „Lipresa“

směrnice Rady 91/493/EHS:

 

příloha, kapitola III.I bod 1

 

příloha, kapitola III.I bod 2 písm. a), d), e) a h)

 

příloha, kapitola III.I body 3, 6, 9, 10 a 11

 

příloha, kapitola IV.IV bod 6 písm. a)

1.11.2006

2.

55-27

UAB „Myxum“

směrnice Rady 91/493/EHS:

 

příloha, kapitola III.I bod 1

 

příloha, kapitola III.I bod 2 písm. a), c), d), e) a h)

 

příloha, kapitola III.I body 5, 9 a 10

 

příloha, kapitola IV.V bod 1

 

příloha, kapitola VIII bod 1

1.11.2006


Doplňkový seznam

Č.

Číslo veterinárního schválení

Název a adresa zařízení

Odvětví: Ryby

Datum souladu

Činnost zařízení

Ryby a výrobky z ryb

1.

55 31

L. Šemetulskio IĮ, Girkaliai, Kretingalė, Klaipėdos r.

X

1.5.2005

Zařízení na zpracování mléka

Původní seznam

Č.

Veterinární číslo

Název zařízení

Nedostatky

Datum plného souladu

1.

54-01P

UAB „Kelmės pieninė“

směrnice Rady 92/46/EHS:

 

příloha B kapitola I bod 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g)

 

příloha B kapitola I body 3, 11 a 13

1.11.2006


Doplňkový seznam

Č.

Číslo veterinárního schválení

Název a adresa zařízení

Odvětví: Mléko

Datum souladu

Činnost zařízení

Mléko a mléčné výrobky

1.

47 01 P

ŽŪB „Bariūnai“, Bariūnų k., Joniškio r., Šiaulių aps.

X

1.5.2005“


(*1)  Znění přílohy IX viz Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 836.


7.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/45


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 3. června 2005,

kterým se Francie opravňuje používat namísto květnového statistického zjišťování skotu systém zavedený na základě hlavy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000

(oznámeno pod číslem K(2005) 1626)

(Pouze francouzské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2005/422/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 93/24/EHS ze dne 1. června 1993 o statistických zjišťováních chovu skotu (1), a zejména na čl. 1 odst. 2 a 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Hlava I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (2) zavádí systém identifikace a evidence skotu.

(2)

Rozhodnutí Komise 2001/399/ES uznává, že je francouzská databáze skotu plně funkční (3).

(3)

V souladu se směrnicí 93/24/EHS mohou být členské státy za účelem splnění požadavků dotyčné směrnice na vlastní žádost oprávněny používat namísto statistických zjišťování skotu administrativní zdroje informací.

(4)

Francie dne 5. října 2004 předložila žádost ohledně nahrazení květnového zjišťování skotu provozováním systému identifikace a evidence skotu. Na podporu své žádosti poskytla Francie technickou dokumentaci týkající se struktury a aktualizace databáze uvedené v hlavě I nařízení (ES) č. 1760/2000 a dokumentaci k metodám výpočtu statistických informací.

(5)

Francie zejména navrhla metody výpočtu umožňující získat statistické informace pro kategorie uvedené v čl. 3 odst. 1 směrnice 93/24/EHS, které v databázi uvedené v hlavě I nařízení (ES) č. 1760/2000 nejsou přímo dostupné. Francie by měla učinit veškerá příslušná opatření k ověření toho, zda tyto metody výpočtu zajišťují přesnost statistických údajů.

(6)

Z přezkoumání technické dokumentace, kterou francouzské orgány poskytly, vyplývá, že by žádost měla být přijata.

(7)

Toto rozhodnutí je v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro zemědělskou statistiku zřízeného rozhodnutím Rady 72/279/EHS (4),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Francie je oprávněna nahradit květnové zjišťování skotu podle směrnice 93/24/EHS systémem identifikace a evidence skotu uvedeným v hlavě I nařízení (ES) č. 1760/2000 za účelem získání všech statistických informací, které jsou pro splnění požadavků dané směrnice požadovány.

Článek 2

Pokud přestane být systém uvedený v článku 1 funkční nebo pokud jeho obsah již nebude umožňovat získávání spolehlivých statistických informací pro všechny kategorie nebo pro některé kategorie skotu, vrátí se Francie při hodnocení skotu nebo dotyčných kategorií k systému statistického zjišťování.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.

V Bruselu dne 3. června 2005.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 149, 21.6.1993, s. 5. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(2)   Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

(3)   Úř. věst. L 140, 24.5.2001, s. 69.

(4)   Úř. věst. L 179, 7.8.1972, s. 1.