ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 137

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 48
31. května 2005


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 819/2005 ze dne 30. května 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 820/2005 ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví opravná částka použitelná při poskytování náhrady pro obiloviny

3

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 821/2005 ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro slad

5

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 822/2005 ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví opravná částka pro poskytnutí náhrady u sladu

7

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 823/2005 ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví náhrady použitelné pro produkty z odvětví obilovin a rýže určené pro potravinovou pomoc Společenství a vnitrostátní potravinovou pomoc

9

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 824/2005 ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví některá směrná množství a individuální maximální limity pro vydání licencí na dodatečná množství týkající se dovozu banánů do nových členských států ve třetím čtvrtletí 2005

11

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 825/2005 ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví některá směrná množství a individuální stropy pro žádosti o licence pro dovoz banánů do Společenství pro třetí čtvrtletí roku 2005 v rámci celních kvót A/B a C

13

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 826/2005 ze dne 30. května 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 2659/94 o prováděcích pravidlech pro poskytování podpory soukromého skladování sýrů grana padano, parmigiano-reggiano a provolone

15

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 827/2005 ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o poskytování podpory Společenství soukromého skladování některých sýrů v období skladování 2005/06

16

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 828/2005 ze dne 30. května 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1555/96, pokud jde o spouštěcí objemy pro dodatečná cla pro rajčata, meruňky, citrony, švestky, broskve včetně nektarinek, hrušky a stolní hrozny

21

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 829/2005 ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví podpora pro broskve určené ke zpracování v rámci nařízení Rady (ES) č. 2201/96 na hospodářský rok 2005/06

23

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 830/2005 ze dne 30. května 2005, kterým se popáté mění nařízení Rady (ES) č. 1763/2004, kterým se ukládají některá omezující opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)

24

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Rada

 

*

Rozhodnutí Rady stabilizace a přidružení EU a Chorvatska č. 1/2005 ze dne 26. dubna 2005, kterým se přijímá jednací řád, včetně jednacího řádu Výboru stabilizace a přidružení

26

 

 

Komise

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 4. května 2005, kterým se jménem Evropského společenství schvalují změny v přílohách Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o hygienických opatřeních na ochranu zdraví lidí a zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (oznámeno pod číslem K(2005) 1369)  ( 1 )

31

Dohoda ve formě výměny dopisů týkající se změn příloh dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o hygienických opatřeních na ochranu zdraví lidí a zvířat při obchodu se živými zvířaty a živočišnými produkty

33

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 819/2005

ze dne 30. května 2005

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 31. května 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1947/2002 (Úř. věst. L 299, 1.11.2002, s. 17).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 30. května 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

73,7

204

91,4

999

82,6

0707 00 05

052

96,5

999

96,5

0709 90 70

052

84,5

999

84,5

0805 10 20

052

50,7

204

46,9

220

34,5

388

53,9

400

66,7

624

65,6

999

53,1

0805 50 10

052

88,7

388

57,1

524

56,8

528

62,6

624

63,2

999

65,7

0808 10 80

388

81,5

400

100,1

404

68,3

508

61,0

512

65,7

524

62,0

528

70,5

720

61,6

804

98,6

999

74,4

0809 20 95

220

108,0

400

545,6

999

326,8


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 820/2005

ze dne 30. května 2005,

kterým se stanoví opravná částka použitelná při poskytování náhrady pro obiloviny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 musí být vývozní náhrada pro obiloviny, použitelná v den podání žádosti o licenci, uplatněna na základě žádosti pro vývozy, které se mají uskutečnit během doby trvání platnosti vývozní licence. V tomto případě může být výše náhrady opravena.

(2)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2), je možné pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 1766/92 (3) stanovit opravnou částku. Tato opravná částka musí být vypočítána s ohledem na faktory uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95.

(3)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky některých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhrady u některých produktů podle jejich místa určení.

(4)

Opravnou částku je třeba stanovit zároveň s náhradou a dle stejného postupu, přičemž je možné ji v období mezi dvěma stanoveními změnit.

(5)

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že opravná částka musí být stanovena podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Opravná částka použitelná pro předem stanovené vývozní náhrady pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1784/2003 s výjimkou sladu se stanovuje dle přílohy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. června 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1431/2003 (Úř. věst. L 203, 12.8.2003, s. 16).

(3)  Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1104/2003 (Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 1).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví opravná částka použitelná při poskytování náhrady pro obiloviny

(EUR/t)

Kód produktu

Země určení

Běžný měsíc

6

1. období

7

2. období

8

3. období

9

4. období

10

5. období

11

6. období

12

1001 10 00 9200

1001 10 00 9400

A00

0

0

0

0

0

1001 90 91 9000

1001 90 99 9000

C01

0

– 20,00

– 20,00

– 20,00

1002 00 00 9000

A00

0

0

0

0

0

1003 00 10 9000

1003 00 90 9000

C02

0

– 30,00

– 30,00

– 30,00

1004 00 00 9200

1004 00 00 9400

C03

0

– 45,00

– 45,00

– 45,00

1005 10 90 9000

1005 90 00 9000

A00

0

0

0

0

0

1007 00 90 9000

1008 20 00 9000

1101 00 11 9000

1101 00 15 9100

C01

0

– 25,00

– 25,00

– 25,00

1101 00 15 9130

C01

0

– 25,00

– 25,00

– 25,00

1101 00 15 9150

C01

0

– 25,00

– 25,00

– 25,00

1101 00 15 9170

C01

0

– 25,00

– 25,00

– 25,00

1101 00 15 9180

C01

0

– 25,00

– 25,00

– 25,00

1101 00 15 9190

1101 00 90 9000

1102 10 00 9500

A00

0

0

0

0

0

1102 10 00 9700

A00

0

0

0

0

0

1102 10 00 9900

1103 11 10 9200

A00

0

0

0

0

0

1103 11 10 9400

A00

0

0

0

0

0

1103 11 10 9900

1103 11 90 9200

A00

0

0

0

0

0

1103 11 90 9800

Pozn.: Kódy produktů, jakož i kódy zemí určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy zemí určení jsou definovány v nařízení (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

C01

:

Všechny třetí země s výjimkou Albánie, Bulharska, Rumunska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Lichtenštejnska a Švýcarska.

C02

:

Alžírsko, Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt, Spojené arabské emiráty, Írán, Irák, Izrael, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Libye, Maroko, Mauritánie, Omán, Katar, Sýrie, Tunisko a Jemen.

C03

:

Všechny třetí země s výjimkou Bulharska, Norska, Rumunska, Švýcarska a Lichtenštejnska.


31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 821/2005

ze dne 30. května 2005,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro slad

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. záři 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 13 odst. 3,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Při stanovení náhrad je třeba vzít v úvahu faktory stanovené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995 o určitých prováděcích pravidlech k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, co se týče poskytování vývozních náhrad, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2).

(3)

Náhradu použitelnou pro slad je třeba vypočítat s ohledem na množství obilovin nezbytné k výrobě uvažovaných produktů. Tato množství byla stanovena nařízením (ES) č. 1501/95.

(4)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky určitých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhrady u některých produktů podle země jejich určení.

(5)

Náhradu je třeba stanovovat jednou za měsíc, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(6)

Použití těchto předpisů v současné situaci na trzích s obilovinami, zejména při kurzech, respektive cenách těchto produktů ve Společenství a na světovém trhu, vede ke stanovení náhrad ve výši uvedené v příloze tohoto nařízení.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vývozní náhrady pro slad uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1784/2003 se stanovují ve výši uvedené v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. června 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1431/2003 (Úř. věst. L 203, 12.8.2003, s. 16).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro slad

Kód produktu

Země určení

Měrná jednotka

Výše náhrady

1107 10 19 9000

A00

EUR/t

0,00

1107 10 99 9000

A00

EUR/t

0,00

1107 20 00 9000

A00

EUR/t

0,00

Pozn.: Kódy produktů, jakož i kódy zemí určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy zemí určení jsou definovány v nařízení (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).


31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 822/2005

ze dne 30. května 2005,

kterým se stanoví opravná částka pro poskytnutí náhrady u sladu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 musí být vývozní náhrada pro obiloviny, použitelná v den podání žádosti o licenci uplatněna na základě žádosti pro vývozy, které se mají uskutečnit během doby trvání platnosti vývozní licence. V tomto případě může být výše náhrady opravena.

(2)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví určitá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, co se týče poskytování vývozních náhrad, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2), je možné pro slad uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 1766/92 (3) stanovit opravnou částku. Tato opravná částka musí být vypočítána s ohledem na faktory uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95.

(3)

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že opravná částka musí být stanovena podle přílohy tohoto nařízení.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Opravnou částku uvedenou v čl. 15 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003, použitelnou pro předem stanovené vývozní náhrady pro slad, je třeba stanovit dle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. června 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Νařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1431/2003 (Úř. věst. L 203, 12.8.2003, s. 16).

(3)  Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 21. Νařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1104/2003 (Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 1).


PŘÍLOHA

Nařízení Komise ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví opravná částka pro náhradu poskytovanou pro slad

Pozn.: Kódy produktů, jakož i kódy zemí určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy zemí určení jsou definovány v nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

(EUR/t)

Kód produktu

Země určení

Běžný měsíc

6

1. období

7

2. období

8

3. období

9

4. období

10

5. období

11

1107 10 11 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 19 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 91 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 99 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 20 00 9000

A00

0

0

0

0

0

0


(EUR/t)

Kód produktu

Země určení

6. období

12

7. období

1

8. období

2

9. období

3

10. období

4

11. období

5

1107 10 11 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 19 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 91 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 99 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 20 00 9000

A00

0

0

0

0

0

0


31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/9


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 823/2005

ze dne 30. května 2005,

kterým se stanoví náhrady použitelné pro produkty z odvětví obilovin a rýže určené pro potravinovou pomoc Společenství a vnitrostátní potravinovou pomoc

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1) a zejména na čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3072/95 ze dne 22. prosince 1995 o společné organizaci trhu s rýží (2), a zejména na čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 2 nařízení Rady (EHS) č. 2681/74 ze dne 21. října 1974, týkající se financování výdajů vzniklých v souvislosti s dodávkou zemědělských produktů jako potravinové pomoci (3) ze strany Společenství, stanoví, že část výdajů odpovídající dle pravidel Společenství vývozním náhradám pro dané produkty je třeba naúčtovat Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu, oddělení záruk.

(2)

Za účelem jednoduššího stanovení a řízení rozpočtu pro opatření Společenství v oblasti potravinové pomoci a ve snaze informovat členské státy o míře účasti Společenství na financování vnitrostátních opatření potravinové pomoci je třeba určit výši náhrad poskytovaných pro tato opatření.

(3)

Obecná a prováděcí pravidla stanovená článkem 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 a článkem 13 nařízení (ES) č. 3072/95 pro vývozní náhrady jsou přiměřeně použitelná pro výše uvedená opatření.

(4)

Specifická kritéria, která je třeba vzít v úvahu při výpočtu vývozní náhrady pro rýži, jsou definována v článku 13 nařízení (ES) č. 3072/95.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

U vnitrostátních opatření a opatření Společenství v oblasti potravinové pomoci prováděných v rámci mezinárodních dohod nebo jiných doplňkových programů, jakož i v rámci ostatních opatření Společenství ve formě bezplatných dodávek, se náhrady použitelné pro produkty z odvětví obilovin a rýže stanovují podle přílohy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. června 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 329, 30.12.1995, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 411/2002 (Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 27).

(3)  Úř. věst. L 288, 25.10.1974, s. 1.


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 30. května 2005, kterým se stanoví náhrady použitelné pro produkty z odvětví obilovin a rýže určené pro potravinovou pomoc Společenství a vnitrostátní potravinovou pomoc

(v EUR/t)

Kód produktu

Výše náhrad

1001 10 00 9400

0,00

1001 90 99 9000

0,00

1002 00 00 9000

0,00

1003 00 90 9000

0,00

1005 90 00 9000

0,00

1006 30 92 9100

0,00

1006 30 92 9900

0,00

1006 30 94 9100

0,00

1006 30 94 9900

0,00

1006 30 96 9100

0,00

1006 30 96 9900

0,00

1006 30 98 9100

0,00

1006 30 98 9900

0,00

1006 30 65 9900

0,00

1007 00 90 9000

0,00

1101 00 15 9100

10,96

1101 00 15 9130

10,24

1102 10 00 9500

0,00

1102 20 10 9200

59,11

1102 20 10 9400

50,66

1103 11 10 9200

0,00

1103 13 10 9100

76,00

1104 12 90 9100

0,00

Pozn.: Kódy produktů jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87, ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).


31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 824/2005

ze dne 30. května 2005,

kterým se stanoví některá směrná množství a individuální maximální limity pro vydání licencí na dodatečná množství týkající se dovozu banánů do nových členských států ve třetím čtvrtletí 2005

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na smlouvu o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska,

s ohledem na akt o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, a zejména na čl. 41 odst. 1 tohoto aktu,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 o společné organizaci trhu s banány (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1892/2004 (2) byla přijata přechodná opatření, jež měla usnadnit přechod ze stávajících režimů v nových členských státech, jež byly platné před jejich přistoupením k Evropské unii, k dovoznímu režimu platnému v rámci společné organizace trhu v odvětví banánů na rok 2005. Pro zabezpečení zásobení trhu zejména v nových členských státech uvedené nařízení na přechodnou dobu stanovilo dodatečné množství pro udělení dovozních licencí. Toto dodatečné množství musí být spravováno za použití mechanismů a nástrojů, které byly zavedeny nařízením Komise (ES) č. 896/2001 (3) ze dne 7. května 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 404/93, pokud jde o dovoz banánů do Společenství.

(2)

Podle čl. 14 odst. 1 a 2 nařízení Komise (ES) č. 896/2001 mohou být stanovena směrná množství a individuální maximální limity pro účely vydání dovozních licencí pro každé z prvních tří čtvrtletí roku.

(3)

Pro účel vydání licencí na třetí čtvrtletí roku 2005 je třeba stanovit uvedená směrná množství a individuální maximální limity ve stejných procentních sazbách, jaké byly stanoveny pro správu celních kvót A/B a C v nařízení Komise (ES) č. 825/2005 (4), aby bylo zajištěno odpovídající zásobování a nedošlo k narušení souvislosti obchodních toků mezi odvětvím produkce a odvětvím odbytu.

(4)

Jelikož toto nařízení musí být použitelné před začátkem období pro předložení žádostí o licence na třetí čtvrtletí roku 2005, je třeba ustanovit, že vstoupí v platnost neprodleně.

(5)

Toto nařízení se musí vztahovat na hospodářské subjekty, které jsou usazeny ve Společenství a zapsány do rejstříku podle článků 5 a 6 nařízení (ES) č. 1892/2004.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro banány,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Směrné množství podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 896/2001 pro vydání dovozních licencí pro banány v rámci dodatečného množství podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1892/2004 se pro třetí čtvrtletí roku 2005 stanoví na 23 % množství dostupného pro tradiční hospodářské subjekty a netradiční hospodářské subjekty podle čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 2

Maximální povolené množství podle čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 896/2001 pro žádosti o licence na dovoz banánů v rámci dodatečného množství podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1892/2004 se na třetí čtvrtletí roku 2005 stanoví na:

a)

23 % zvláštního referenčního množství oznámeného podle čl. 5 odst. 5 nařízení (ES) č. 1892/2004 u tradičních hospodářských subjektů;

b)

23 % zvláštního přidělení oznámeného podle čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) č. 1892/2004 u netradičních hospodářských subjektů.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 47, 25.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

(2)  Úř. věst. L 328, 30.10.2004, s. 50.

(3)  Úř. věst. L 126, 8.5.2001, s. 6. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 838/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 52).

(4)  Viz strana 13 tomto čísle Úředního věstníku.


31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/13


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 825/2005

ze dne 30. května 2005,

kterým se stanoví některá směrná množství a individuální stropy pro žádosti o licence pro dovoz banánů do Společenství pro třetí čtvrtletí roku 2005 v rámci celních kvót A/B a C

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 o společné organizaci trhu s banány (1), a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Čl. 14 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 896/2001 ze dne 7. května 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 404/93, co se týče režimu dovozu banánů do Společenství (2), uvádí možnost stanovit směrné množství vyjádřené jako procentní podíl množství dostupných v rámci každé celní kvóty A/B a C podle čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 404/93 za účelem vydávání dovozních licencí pro první tři čtvrtletí roku.

(2)

Údaje týkající se jednak množství banánů uváděných na trh Společenství v roce 2004 a zejména skutečných dovozů realizovaných především během třetího čtvrtletí a také vyhlídek ohledně dodávky a spotřeby na trhu Společenství ve stejném třetím čtvrtletí roku 2005 vyžadují, aby se stanovila směrná množství pro kvóty A/B a C, čímž se zajistí uspokojující dodávka do Společenství a kontinuita obchodních toků mezi odvětvím výroby a odbytu.

(3)

Na základě stejných údajů je třeba maximální množství, pro která mohou jednotlivé hospodářské subjekty podávat žádosti o licence vztahující se na třetí čtvrtletí roku 2005, stanovit v souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 896/2001.

(4)

Toto nařízení musí být použitelné před začátkem období pro podávání žádostí o licence vztahující se na třetí čtvrtletí roku 2005, proto je třeba, aby vstoupilo v platnost okamžitě.

(5)

Toto nařízení se musí vztahovat na hospodářské subjekty stanovené v Evropském společenství ve složení ze dne 30. dubna 2004; nařízení Komise (ES) č. 1892/2004 (3) stanovilo přechodná opatření pro rok 2005 pro dovoz banánů do Společenství z důvodu vstupu České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro banány,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro třetí čtvrtletí roku 2005 se směrné množství uvedené v čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 896/2001 pro vydávání dovozních licencí pro banány v rámci celních kvót uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení (EHS) č. 404/93 stanoví na:

a)

23 % množství dostupných pro tradiční i netradiční hospodářské subjekty stanovené ve Společenství ve složení ze dne 30. dubna 2004 v rámci celních kvót A/B;

b)

23 % množství dostupných pro tradiční i netradiční hospodářské subjekty stanovené ve Společenství ve složení ze dne 30. dubna 2004 v rámci celní kvóty C.

Článek 2

V třetím čtvrtletí roku 2005 se maximální množství uvedené v čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 896/2001, které může být povoleno v souvislosti s vydáváním dovozních licencí pro banány v rámci celních kvót uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení (EHS) č. 404/93 stanoví na:

a)

23 % referenčního množství stanoveného a oznámeného podle článků 4 a 5 nařízení (ES) č. 896/2001 pro tradiční hospodářské subjekty stanovené ve Společenství ve složení ze dne 30. dubna 2004 v rámci celních kvót A/B;

b)

23 % referenčního množství stanoveného a oznámeného podle čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 896/2001 pro netradiční hospodářské subjekty stanovené ve Společenství ve složení ze dne 30. dubna 2004 v rámci celních kvót A/B;

c)

23 % referenčního množství stanoveného a oznámeného podle článků 4 a 5 nařízení (ES) č. 896/2001 pro tradiční hospodářské subjekty stanovené ve Společenství ve složení ze dne 30. dubna 2004 v rámci celních kvóty C;

d)

23 % referenčního množství stanoveného a oznámeného podle čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 896/2001 pro netradiční hospodářské subjekty stanovené ve Společenství ve složení ze dne 30. dubna 2004 v rámci celní kvóty C.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 47, 25.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

(2)  Úř. věst. L 126, 8.5.2001, s. 6. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 838/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 52).

(3)  Úř. věst. L 328, 30.10.2004, s. 50.


31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/15


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 826/2005

ze dne 30. května 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 2659/94 o prováděcích pravidlech pro poskytování podpory soukromého skladování sýrů grana padano, parmigiano-reggiano a provolone

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na čl. 10 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 6 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 2659/94 (2) stanoví částky podpory soukromého skladování sýrů grana padano, parmigiano-reggiano a provolone. Vzhledem k dostupným finančním prostředkům a s ohledem na vývoj skladovacích nákladů a na předběžný odhad tržních cen musí být tyto částky změněny.

(2)

Nařízení (ES) č. 2659/94 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 6 nařízení (ES) č. 2659/94 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Částka podpory soukromého skladování sýra je stanovena takto:

a)

7,50 EUR na tunu pro fixní náklady;

b)

0,20 EUR na tunu a den smluvního skladování pro náklady na skladování;

c)

pro finanční náklady na den smluvního skladování:

0,30 EUR na tunu pro sýr grana padano,

0,40 EUR na tunu pro sýr parmigiano-reggiano,

0,25 EUR na tunu pro sýr provolone.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 186/2004 (Úř. věst. L 29, 3.2.2004, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 284, 1.11.1994, s. 26. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1231/2004 (Úř. věst. L 234, 3.7.2004, s. 4).


31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/16


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 827/2005

ze dne 30. května 2005,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o poskytování podpory Společenství soukromého skladování některých sýrů v období skladování 2005/06

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na článek 10 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 9 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že podpora soukromého skladování může být poskytnuta na dlouhozrající sýry a sýry, které jsou vyrobeny z ovčího a/nebo kozího mléka a které ke zrání potřebují alespoň dobu šesti měsíců, pokud vývoj cen a stav zásob těchto sýrů ukazuje na závažnou nerovnováhu trhu, která může být odstraněna nebo snížena prostřednictvím sezónního skladování.

(2)

Potíže vyplývající ze sezónního charakteru výroby některých dlouhozrajících sýrů a sýrů pecorino romano, kefalotyri a kasseri jsou ještě větší s ohledem na časově odlišnou sezónnost spotřeby. Roztříštěnost výroby těchto sýrů kromě toho ještě zhoršuje důsledky uvedené sezónnosti. Proto je třeba umožnit sezónní skladování takového množství, které odpovídá rozdílu mezi výrobou v letních měsících a výrobou v zimních měsících.

(3)

Je třeba určit druhy sýrů s nárokem na podporu a stanovit nejvyšší množství, na která může být podpora poskytnuta, jakož i dobu trvání smluv, a to na základě skutečných potřeb trhu a možností dotyčné sýry uchovávat.

(4)

Je nutné stanovit obsah smlouvy o skladování, jakož i základní opatření umožňující identifikaci a kontrolu sýrů, které jsou předmětem smlouvy. Částky podpory musí být stanoveny s přihlédnutím k nákladům na skladování a k rovnováze, kterou je třeba zachovat mezi sýry, na něž se poskytuje podpora, a ostatními sýry prodávanými na trhu. S ohledem na tyto skutečnosti a na dostupné zdroje je nezbytné snížit částky stálých nákladů a částky nákladů na skladování za den. Částka finančních nákladů se musí vypočítat na základě úrokové sazby ve výši 2 %.

(5)

Je nezbytné stanovit pravidla týkající se dokumentace, účetnictví, jakož i četnosti a povahy kontrol. Za tímto účelem je třeba stanovit, že členské státy mohou celkové náklady na kontrolu nebo jejich část předložit k úhradě smluvní straně.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla pro poskytování podpory Společenství soukromého skladování některých sýrů (dále jen „podpora“) podle článku 9 nařízení (ES) č. 1255/1999 v období skladování 2005/06.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„skladovanou šarží“ množství sýru o hmotnosti nejméně 2 tun, stejného druhu, uskladněné ve stejný den ve stejném skladu;

b)

„dnem zahájení smluvního skladování“ den následující po dni uskladnění;

c)

„posledním dnem smluvního skladování“ den předcházející dni vyskladnění;

d)

„obdobím skladování“ období, během kterého se může na sýr vztahovat režim soukromého skladování, jak je definováno v příloze pro každý druh sýra.

Článek 3

Sýry s nárokem na podporu

1.   Podpora se poskytuje na některé dlouhozrající sýry, na sýry pecorino romano, kefalotyri a kasseri za podmínek stanovených v příloze.

2.   Sýry musí být vyrobeny ve Společenství a musí splňovat tyto požadavky:

a)

musí na nich být nesmazatelným písmem uveden výrobní podnik a den a měsíc výroby; tyto údaje mohou být vyjádřeny formou kódu;

b)

musí projít kontrolou jakosti, která prokáže, že poskytují dostatečné záruky pro to, aby po uzrání mohly být zařazeny do kategorií definovaných v příloze.

Článek 4

Smlouva o skladování

1.   Smlouvy týkající se soukromého skladování sýrů se uzavírají mezi intervenční agenturou členského státu, na jehož území jsou sýry skladovány, a fyzickými nebo právnickými osobami (dále jen „smluvní strany“).

2.   Smlouvy o skladování se vyhotovují písemně na základě žádosti o vyhotovení smlouvy.

Žádost musí být doručena intervenční agentuře nejdéle do 30 dnů od data uskladnění a může se týkat pouze šarží sýra, jejichž uskladnění je ukončeno. Intervenční agentura si den doručení žádosti zapíše.

Pokud je žádost doručena intervenční agentuře do 10 pracovních dnů po uplynutí maximální lhůty, smlouvu o skladování lze ještě uzavřít, avšak částka podpory se sníží o 30 %.

3.   Smlouva o skladování se uzavírá na jednu nebo více skladovaných šarží a musí zejména obsahovat ustanovení týkající se:

a)

množství sýra, na něž se smlouva vztahuje;

b)

termínů plnění smlouvy;

c)

částky podpory;

d)

určení skladů.

4.   Smlouva o skladování se uzavírá nejdéle do 30 dnů od data zápisu žádosti o vyhotovení smlouvy.

5.   Kontrolní opatření a zejména opatření uvedená v článku 7 se provádějí podle specifikace vypracované intervenční agenturou. Smlouva o skladování odkazuje na tuto specifikaci.

Článek 5

Uskladnění a vyskladnění

1.   Doba, v níž probíhá uskladnění a vyskladnění, je uvedena v příloze.

2.   Vyskladnit se musí vždy celá skladovaná šarže.

3.   Pokud na konci prvních 60 dní smluvního skladování vykazuje sýr větší zhoršení jakosti, než je běžné při jeho uchování, může být smluvním stranám umožněno, aby jednou u každé skladované šarže a na vlastní náklady nahradily vadná množství.

Pokud kontrola prováděná během skladování nebo při vyskladnění zjistí vadná množství, podpora nemůže být na tato množství vyplacena. Kromě toho musí zbývající množství skladované šarže, u nějž lze uplatnit nárok na podporu, vážit nejméně dvě tuny.

Druhý pododstavec se použije v případě vyskladnění části šarže ještě před začátkem doby vyskladnění uvedené v odstavci 1 nebo před uplynutím minimální období skladování podle čl. 8 odst. 2.

4.   V případě uvedeném v odst. 3 prvním pododstavci je pro účely výpočtu podpory na nahrazená množství za první den smluvního skladování považován den zahájení smluvního skladování.

Článek 6

Podmínky skladování

1.   Členský stát dbá na to, aby byly splněny všechny podmínky pro vznik nároku na výplatu podpory.

2.   Smluvní strana, nebo na základě žádosti nebo povolení členského státu osoba odpovědná za sklad zpřístupní příslušnému subjektu pověřenému prováděním kontroly veškerou dokumentaci, která zejména umožní ověřit u výrobků umístěných v soukromém skladu tyto údaje:

a)

vlastnictví v okamžiku uskladnění;

b)

původ a datum výroby sýrů;

c)

datum uskladnění;

d)

fyzickou přítomnost ve skladu a adresu skladu;

e)

data vyskladnění.

3.   Smluvní strana, případně osoba odpovědná za sklad vede pro každou smlouvu skladovou evidenci, která je k dispozici ve skladu a v které jsou uvedeny tyto údaje:

a)

číslo skladované šarže umožňující určit výrobky umístěné v soukromém skladu;

b)

data uskladnění a vyskladnění;

c)

počet sýrů a jejich hmotnost udané pro každou skladovanou šarži;

d)

umístění výrobků ve skladu.

4.   Uskladněné výrobky musí být snadno identifikovatelné, snadno přístupné a rozlišitelné podle jednotlivých smluv. Skladované sýry se označí zvláštní značkou.

Článek 7

Kontroly

1.   Při uskladnění provádí příslušný subjekt kontrolu, zejména s cílem zajistit, že uskladněné výrobky mají na podporu nárok, a zabránit tomu, aby během smluvního skladování docházelo k jakékoli záměně výrobků.

2.   Příslušný subjekt provádí neohlášenou kontrolu na základě vzorků za účelem zjištění fyzické přítomnosti výrobků ve skladu. Odebraný vzorek musí být reprezentativní a musí odpovídat nejméně 10 % z celkového smluvního množství, na které se žádá o podporu soukromého skladování.

Součástí kontroly je kromě účetní dokumentace uvedené v čl. 6 odst. 3 také fyzická kontrola hmotnosti a povahy výrobků a jejich identifikace. Tato fyzická kontrola musí být provedena nejméně u 5 % z množství, u nějž je neohlášená kontrola prováděna.

3.   Po ukončení období smluvního skladování provede příslušný subjekt kontrolu fyzické přítomnosti výrobků. Pokud však výrobky zůstávají ve skladu po uplynutí maximálního období smluvního skladování, může být tato kontrola provedena v okamžiku vyskladnění.

O kontrole uvedené v prvním pododstavci informuje smluvní strana příslušný subjekt nejméně pět pracovních dní před uplynutím období smluvního skladování, popřípadě před zahájením vyskladnění, pokud k němu dochází během období smluvního skladování nebo po této době, a uvede dotyčné skladované šarže.

Členský stát může souhlasit s kratší lhůtou než je pět pracovních dnů uvedených v druhém pododstavci.

4.   O kontrolách provedených podle odstavců 1, 2 a 3 musí být vypracována zpráva, v které se uvádí:

a)

datum vyskladnění;

b)

délka kontroly;

c)

popis kontrolní činnosti.

Kontrolní zprávu musí podepsat odpovědný inspektor a spolupodepsat smluvní strana, popřípadě osoba odpovědná za sklad, a zpráva musí být součástí platební dokumentace.

5.   V případě nesrovnalostí, které se týkají alespoň 5 % množství kontrolovaných výrobků, se kontrola rozšíří na větší vzorek, který určí příslušný subjekt.

Členské státy oznámí takové případy Komisi ve lhůtě čtyř týdnů.

6.   Členské státy mohou stanovit, že náklady na kontrolu plně nebo částečně uhradí smluvní strana.

Článek 8

Podpora skladování

1.   Částky podpory jsou stanoveny takto:

a)

7,50 EUR za tunu na stálé náklady;

b)

0,20 EUR za tunu a den smluvního skladování na náklady na skladování;

c)

částka za tunu a den smluvního skladování na finanční náklady ve výši:

i)

0,23 EUR za tunu dlouhozrajících sýrů,

ii)

0,28 EUR za tunu sýru pecorino romano,

iii)

0,39 EUR za tunu sýrů kefalotyri a kasseri.

2.   Podpora se neposkytuje, jestliže je smluvní skladování kratší než 60 dnů. Nejvyšší částka podpory nemůže být vyšší než částka odpovídající 180 dnům smluvního skladování.

Pokud smluvní strana nedodrží lhůtu uvedenou v čl. 7 odst. 3 druhém nebo případně třetím pododstavci, podpora se sníží o 15 % a vyplatí se pouze za dobu, u níž smluvní strana uspokojivě doloží příslušnému subjektu, že sýr zůstal ve smluvním skladování.

3.   Podpora se vyplácí na žádost smluvní strany na konci období smluvního skladování, ve lhůtě 120 dní od obdržení žádosti, za předpokladu, že byly provedeny kontroly uvedené v čl. 7 odst. 3 a že byly splněny podmínky pro získání nároku na vyplacení podpory.

Pokud však probíhá správní šetření týkající se nároku na podporu, bude platba provedena až po uznání nároku na podporu.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 186/2004 (Úř. věst. L 29, 3.2.2004, s. 6).


PŘÍLOHA

Kategorie sýra

Množství s nárokem na podporu

Minimální stáří sýra

Doba uskladnění

Doba vyskladnění

Francouzské dlouhozrající sýry:

chráněné označení původu u druhů beaufort a comté

„label rouge“ u emmental grand cru

třída A nebo B u druhů ementál a gruyère

16 000 t

10 dnů

1. června až 30. září 2005

1. října 2005 až 31. března 2006

Německé dlouhozrající sýry:

 

„Markenkäse“ nebo „Klasse fein“ Emmentaler/Bergkäse

1 000 t

10 dnů

1. června až 30. září 2005

1. října 2005 až 31. března 2006

Irské dlouhozrající sýry:

 

„Irish long keeping cheese. Emmental, special grade“

900 t

10 dnů

1. června až 30. září 2005

1. října 2005 až 31. března 2006

Rakouské dlouhozrající sýry:

„1.

Güteklasse Emmentaler/Bergkäse/Alpkäse“

1 700 t

10 dnů

1. června až 30. září 2005

1. října 2005 až 31. března 2006

Finské dlouhozrající sýry:

 

„I luokka“

1 700 t

10 dnů

1. června až 30. září 2005

1. října 2005 až 31. března 2006

Švédské dlouhozrající sýry:

 

„Västerbotten/Prästost/Svecia/Grevé“

1 700 t

10 dnů

1. června až 30. září 2005

1. října 2005 až 31. března 2006

Polské dlouhozrající sýry:

 

„Podlaski/Piwny/Ementalski/Ser Corregio/Bursztyn/Wielkopolski“

3 000 t

10 dnů

1. června až 30. září 2005

1. října 2005 až 31. března 2006

Slovinské dlouhozrající sýry:

 

„Ementalec/Zbrinc“

200 t

10 dnů

1. června až 30. září 2005

1. října 2005 až 31. března 2006

Litevské dlouhozrající sýry:

 

„Goja/Džiugas“

700 t

10 dnů

1. června až 30. září 2005

1. října 2005 až 31. března 2006

Lotyšské dlouhozrající sýry:

 

„Rigamond, Ementāles tipa un Ekstra klases siers“

500 t

10 dnů

1. června až 30. září 2005

1. října 2005 až 31. března 2006

Maďarské dlouhozrající sýry:

 

„Pannónia“

300 t

10 dnů

1. června až 30. září 2005

1. října 2005 až 31. března 2006

Pecorino Romano

19 000 t

90 dní a vyroben po 1. říjnu 2004

1. června až 31. prosince 2005

před 31. březnem 2006

Sýry Kefalotyri a Kasseri vyrobené z ovčího nebo kozího mléka nebo ze směsi obou

2 500 t

90 dní a vyroben po 30. listopadu 2004

1. června až 30. listopadu 2005

před 31. březnem 2006


31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/21


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 828/2005

ze dne 30. května 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1555/96, pokud jde o spouštěcí objemy pro dodatečná cla pro rajčata, meruňky, citrony, švestky, broskve včetně nektarinek, hrušky a stolní hrozny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou (1), a zejména na čl. 33 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1555/96 ze dne 30. července 1996 o prováděcích pravidlech k dodatečným dovozním clům na ovoce a zeleninu (2) upravuje dohled nad dovozem produktů stanovených v příloze uvedeného nařízení. Tento dohled je třeba vykonávat v souladu s pravidly stanovenými v článku 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3).

(2)

Pro účely čl. 5 odst. 4 dohody o zemědělství (4) uzavřené během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání a vzhledem k nejnovějším údajům z let 2002, 2003 a 2004 je třeba pozměnit spouštěcí objem pro dodatečná cla pro rajčata, meruňky, citrony, švestky, broskve včetně nektarinek, hrušky a stolní hrozny.

(3)

Nařízení (ES) č. 1555/96 by proto mělo být změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro čerstvé ovoce a zeleninu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1555/96 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. června 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 47/2003 (Úř. věst. L 7, 11.1.2003, s. 64).

(2)  Úř. věst. L 193, 3.8.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 694/2005 (Úř. věst. L 112, 3.5.2005, s. 10).

(3)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2286/2003 (Úř. věst. L 343, 31.12.2003, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 22.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, je popis produktů považován pouze za orientační. Oblast použití dodatečných cel se pro účely této přílohy stanoví na základě kódů KN, jak byly vymezeny v době přijetí tohoto nařízení. V případě, kdy se před kódem KN vyskytuje předpona ‚ex‘, se oblast použití dodatečných cel vymezuje na základě rozsahu kódů KN a příslušného období použití.

Pořadové číslo

Kód KN

Popis zboží

Období použití

Spouštěcí objemy

(v tunách)

78.0015

ex 0702 00 00

Rajčata

— od 1. října do 31. května

603 687

78.0020

— od 1. června do 30. září

531 117

78.0065

ex 0707 00 05

Okurky

— od 1. května do 31. října

10 626

78.0075

— od 1. listopadu do 30. dubna

10 326

78.0085

ex 0709 10 00

Artyčoky

— od 1. listopadu do 30. června

2 071

78.0100

0709 90 70

Cukety

— od 1. ledna do 31. prosince

65 658

78.0110

ex 0805 10 20

Pomeranče

— od 1. prosince do 31. května

620 166

78.0120

ex 0805 20 10

Klementinky

— od 1. listopadu do konce února

88 174

78.0130

ex 0805 20 30

ex 0805 20 50

ex 0805 20 70

ex 0805 20 90

Mandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma); klementinky, wilkingy a jiné podobné citrusové hybridy

— od 1. listopadu do konce února

94 302

78.0155

ex 0805 50 10

Citrony

— od 1. června do 31. prosince

291 598

78.0160

— od 1. ledna do 31. května

50 374

78.0170

ex 0806 10 10

Stolní hrozny

— od 21. července do 20. listopadu

222 307

78.0175

ex 0808 10 80

Jablka

— od 1. ledna do 31. srpna

730 999

78.0180

— od 1. září do 31. prosince

32 266

78.0220

ex 0808 20 50

Hrušky

— od 1. ledna do 30. dubna

239 335

78.0235

— od 1. července do 31. prosince

29 158

78.0250

ex 0809 10 00

Meruňky

— od 1. června do 31. července

127 403

78.0265

ex 0809 20 95

Třešně, s výjimkou višní

— od 21. května do 10. srpna

54 213

78.0270

ex 0809 30

Broskve, včetně nektarinek

— od 11. června do 30. září

982 366

78.0280

ex 0809 40 05

Švestky

— od 11. června do 30. září

54 605“


31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/23


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 829/2005

ze dne 30. května 2005,

kterým se stanoví podpora pro broskve určené ke zpracování v rámci nařízení Rady (ES) č. 2201/96 na hospodářský rok 2005/06

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1535/2003 ze dne 29. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o režim podpory v odvětví výrobků zpracovaných z ovoce a zeleniny (2), stanoví, že Komise zveřejní výši podpor, které mají být, po ověření dodržování prahů stanovených v příloze III nařízení (ES) č. 2201/96, použity zejména pro broskve.

(2)

Průměrné množství broskví zpracovaných v rámci režimu podpory po dobu tří posledních hospodářských let je nižší než práh Společenství. Podpora použitelná pro hospodářský rok 2005/06 v každém příslušném členském státě musí tedy odpovídat částce stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro výrobky zpracované z ovoce a zeleniny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V hospodářském roce 2005/2006 činí podpora pro broskve podle článku 2 nařízení (ES) č. 2201/96 47,70 EUR za tunu.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se pro hospodářský rok 2005/06.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 386/2004 (Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 25).

(2)  Úř. věst. L 218, 30.8.2003, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 180/2005 (Úř. věst. L 30, 3.2.2005, s. 7).


31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/24


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 830/2005

ze dne 30. května 2005,

kterým se popáté mění nařízení Rady (ES) č. 1763/2004, kterým se ukládají některá omezující opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1763/2004 ze dne 11. října 2004, kterým se ukládají některá omezující opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) (1), a zejména na čl. 10 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 1763/2004 obsahuje seznam osob, kterých se týká zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Komise je oprávněna změnit uvedenou přílohu s přihlédnutím k rozhodnutím Rady, kterými se provádí společný postoj Rady 2004/694/SZBP ze dne 11. října 2004 o dalších opatřeních na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) (2). Uvedený společný postoj se provádí rozhodnutím Rady 2005/…/SZB (3) ze dne 6. června 2005. Příloha I nařízení (ES) č. 1763/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 1763/2004 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2005.

Za Komisi

Benita FERRERO-WALDNER

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 315, 14.10.2004, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 607/2005 (Úř. věst. L 100, 20.4.2005, s. 17. Oprava Úř. věst. L 104, 23.4.2005, s. 46).

(2)  Úř. věst. L 315, 14.10.2004, s. 52. Společný postoj naposledy pozměněný rozhodnutím 2005/316/SZBP (Úř. věst. L 100, 20.4.2005, s. 54).

(3)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


PŘÍLOHA

Z přílohy I nařízení (ES) č. 1763/2004 se odstraňují následující osoby:

1.

Borovnica, Goran. Datum narození: 15.8.1965. Místo narození: Kozarac, obec Prijedor, Bosna a Hercegovina. Státní příslušnost: Bosna a Hercegovina.

2.

Pavkovic, Nebojsa. Datum narození: 10.4.1946. Místo narození: Senjski Rudnik, Srbsko a Černá Hora. Státní příslušnost: Srbsko a Černá Hora.

3.

Popovic, Vujadin. Datum narození: 14.3.1957. Místo narození: Sekovici, Bosna a Hercegovina. Státní příslušnost: Srbsko a Černá Hora.


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Rada

31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/26


ROZHODNUTÍ RADY STABILIZACE A PŘIDRUŽENÍ EU A CHORVATSKA č. 1/2005

ze dne 26. dubna 2005,

kterým se přijímá jednací řád, včetně jednacího řádu Výboru stabilizace a přidružení

(2005/404/ES)

RADA STABILIZACE A PŘIDRUŽENÍ,

s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Chorvatskou republikou (dále jen „Chorvatsko“) na straně druhé, a zejména na články 110 a 111 uvedené dohody,

vzhledem k tomu, že tato dohoda vstoupila v platnost dne 1. února 2005,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Předsednictví

Radě stabilizace a přidružení předsedá střídavě po dobu dvanácti měsíců zástupce Rady Evropské unie, v zastoupení Společenství a jeho členských států, a zástupce vlády Chorvatska. První období předsednictví začíná dnem, kdy se koná první zasedání Rady stabilizace a přidružení, a končí dne 31. prosince 2005.

Článek 2

Zasedání

Rada stabilizace a přidružení zasedá na úrovni ministrů pravidelně jednou ročně. Na přání kterékoli strany, pokud se strany takto dohodnou, lze svolat zvláštní zasedání Rady stabilizace a přidružení.

Není-li stranami ujednáno jinak, konají se všechna zasedání Rady stabilizace a přidružení na místě obvyklém pro zasedání Rady Evropské unie a v době dohodnuté oběma stranami.

Zasedání Rady stabilizace a přidružení svolávají společně tajemníci Rady stabilizace a přidružení po dohodě s předsedou.

Článek 3

Zastupování

Členové Rady stabilizace a přidružení mohou být zastoupeni, pokud se nemohou sami zúčastnit. Přeje-li si člen, aby byl takto zastoupen, musí předsedovi písemně oznámit jméno svého zástupce před konáním zasedání, na kterém má být takto zastoupen.

Zástupce člena Rady stabilizace a přidružení vykonává veškerá práva tohoto člena.

Článek 4

Delegace

Členy Rady stabilizace a přidružení mohou doprovázet úředníci.

Před každým zasedáním je třeba informovat předsedu o plánovaném složení delegace každé strany.

Zasedání Rady stabilizace a přidružení, během kterých se na programu zasedání objeví záležitosti týkající se Evropské investiční banky, se zúčastní zástupce této banky jako pozorovatel.

Rada stabilizace a přidružení může na svá zasedání přizvat i nečleny, aby poskytli informace o specifických otázkách.

Článek 5

Sekretariát

Funkce tajemníků Rady stabilizace a přidružení vykonává společně úředník Generálního sekretariátu Rady Evropské unie a úředník Mise Chorvatska v Bruselu.

Článek 6

Korespondence

Korespondence určená Radě stabilizace a přidružení se zasílá předsedovi Rady stabilizace a přidružení na adresu Generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

Oba tajemníci zajistí, aby byla korespondence předána předsedovi Rady stabilizace a přidružení a případně rozeslána i ostatním členům Rady stabilizace a přidružení. Rozesílaná korespondence se zasílá Generálnímu sekretariátu Komise, stálým zastoupením členských států a Misi Chorvatska v Bruselu.

Sdělení předsedy Rady stabilizace a přidružení zasílají oba tajemníci jejich adresátům a případně rovněž ostatním členům Rady stabilizace a přidružení na adresu uvedenou v předchozím odstavci.

Článek 7

Zveřejňování

Není-li rozhodnuto jinak, jsou zasedání Rady stabilizace a přidružení neveřejná.

Článek 8

Programy zasedání

1.   Předseda pro každé zasedání sestaví předběžný program zasedání. Tajemníci Rady stabilizace a přidružení jej zašlou na adresy uvedené v článku 6 nejpozději do 15 pracovních dnů před začátkem zasedání.

Na předběžném programu zasedání jsou body, o jejichž zařazení byl předseda požádán nejpozději 21 dní před začátkem zasedání, avšak nebudou na něm uvedeny body, ke kterým nebyla tajemníkům dodána podkladová dokumentace nejpozději do dne rozeslání programu zasedání.

Rada stabilizace a přidružení přijme program zasedání na začátku každého zasedání.

Pokud obě strany souhlasí, lze do programu zasedání kromě bodů uvedených na předběžném programu zasedání zahrnout i jiné body.

2.   Předseda může po dohodě s oběma stranami zkrátit časové lhůty uvedené v odstavci 1, aby mohlo být přihlédnuto k potřebám konkrétního případu.

Článek 9

Zápis ze zasedání

Návrh zápisu z každého zasedání připraví oba tajemníci.

Zápis ze zasedání zpravidla u každého bodu programu zasedání uvede:

podklady předložené Radě stabilizace a přidružení,

prohlášení, jejichž zařazení do zápisu požadoval člen Rady stabilizace a přidružení,

přijatá rozhodnutí a vydaná doporučení, ujednaná prohlášení a přijaté závěry.

Návrh zápisu ze zasedání se předloží Radě stabilizace a přidružení ke schválení. Po schválení ji podepíše předseda a oba tajemníci. Zápis ze zasedání se uloží do archivu Generálního sekretariátu Rady Evropské unie, který slouží jako depozitář dokumentů přidružení. Každý z adresátů uvedených v článku 6 obdrží ověřenou kopii.

Článek 10

Rozhodnutí a doporučení

1.   Rada stabilizace a přidružení přijímá svá rozhodnutí a vydává doporučení na základě společné dohody stran. V období mezi zasedáními přijímá Rada stabilizace a přidružení svá rozhodnutí nebo vydává doporučení písemným postupem, pokud se tak obě strany dohodnou.

2.   Rozhodnutí a doporučení Rady stabilizace a přidružení ve smyslu článku 112 Dohody o stabilizaci a přidružení se označují jako „rozhodnutí“ a „doporučení“, dále následuje pořadové číslo, den jejich přijetí a popis jejich předmětu.

Rozhodnutí a doporučení Rady stabilizace a přidružení podepisuje předseda a ověřují je oba tajemníci.

Rozhodnutí a doporučení Rady stabilizace a přidružení se zasílají každému z adresátů uvedených v článku 6.

Každá strana může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení Rady stabilizace a přidružení ve svém příslušném úředním tisku.

Článek 11

Jazyky

Úředními jazyky Rady stabilizace a přidružení jsou úřední jazyky obou stran.

Není-li rozhodnuto jinak, opírají se jednání Rady stabilizace a přidružení o podklady vyhotovené v těchto jazycích.

Článek 12

Výdaje

Společenství i Chorvatsko ponesou výdaje vzniklé na základě jejich účasti na zasedáních Rady stabilizace a přidružení, jak co se týče výdajů na zaměstnance, cestovné a diety, tak i co se týče poštovních a telekomunikačních výdajů.

Výdaje spojené s tlumočením na zasedáních, překladem a rozmnožováním dokumentů ponese Společenství, s výjimkou výdajů souvisejících s tlumočením nebo překladem do nebo z chorvatštiny, které ponese Chorvatsko.

Ostatní výdaje spojené s organizací zasedání ponese strana, která zasedání hostí.

Článek 13

Výbor stabilizace a přidružení

1.   Zřizuje se Výbor stabilizace a přidružení, který Radě stabilizace a přidružení napomáhá ve vykonávání jejích povinností. Skládá se ze zástupců Rady Evropské unie a zástupců Komise Evropských společenství na jedné straně a ze zástupců Chorvatska na straně druhé, obvykle na úrovni vyšších státních úředníků.

2.   Výbor stabilizace a přidružení připravuje zasedání a jednání Rady stabilizace a přidružení, případně provádí rozhodnutí Rady stabilizace a přidružení a zpravidla zajišťuje kontinuitu vztahu přidružení a řádné fungování Dohody o stabilizaci a přidružení. Posuzuje jakoukoli záležitost, kterou mu Rada stabilizace a přistoupení postoupí, a rovněž jakoukoli jinou záležitost, která může v každodenním provádění Dohody o stabilizaci a přidružení vyvstat. Radě stabilizace a přidružení předkládá ke schválení návrhy rozhodnutí/doporučení.

3.   V případech, kdy Dohoda o stabilizaci a přidružení uvádí povinnost nebo možnost konzultovat, může se tato konzultace konat v rámci Výboru stabilizace a přidružení. Tato konzultace může pokračovat v Radě stabilizace a přidružení, pokud se tak obě strany dohodnou.

4.   Jednací řád Výboru stabilizace a přidružení je přílohou tohoto rozhodnutí.

V Lucemburku dne 26. dubna 2005.

Za Radu stabilizace a přidružení

J. ASSELBORN

předseda


PŘÍLOHA

Jednací řád Výboru stabilizace a přidružení

Článek 1

Předsednictví

Výboru stabilizace a přidružení předsedá střídavě po dobu dvanácti měsíců zástupce Evropské komise, v zastoupení Společenství a jeho členských států, a zástupce vlády Chorvatska. První období předsednictví začíná dnem, kde se koná první zasedání Výboru stabilizace a přidružení, a končí dne 31. prosince 2005.

Článek 2

Zasedání

Výbor stabilizace a přidružení se schází, vyžadují-li to okolnosti, se souhlasem obou stran.

Každé zasedání Výboru stabilizace a přidružení se koná v době a na místě, na kterých se dohodly obě strany.

Zasedání Výboru stabilizace a přidružení svolává jeho předseda.

Článek 3

Delegace

Před každým zasedáním je třeba informovat předsedu o plánovaném složení delegace každé strany.

Článek 4

Sekretariát

Funkce tajemníků Výboru stabilizace a přidružení společně vykonává úředník Evropské komise a úředník vlády Chorvatska.

Sdělení pro předsedu Výboru stabilizace a přidružení i sdělení jím vypracovaná, jež jsou stanovena tímto rozhodnutím, se dále zasílají tajemníkům Výboru stabilizace a přidružení a tajemníkům a předsedovi Rady stabilizace a přidružení.

Článek 5

Zveřejňování

Není-li rozhodnuto jinak, jsou zasedání Výboru stabilizace a přidružení neveřejná.

Článek 6

Programy zasedání

1.   Předseda pro každé zasedání sestaví předběžný program zasedání. Tajemníci Výboru stabilizace a přidružení jej zašlou na adresy uvedené v článku 4 nejpozději do 15 pracovních dnů před začátkem zasedání.

Na předběžném programu zasedání jsou body, o jejichž zařazení byl předseda požádán nejpozději 21 dní před začátkem zasedání, avšak nebudou na něm uvedeny body, ke kterým nebyla tajemníkům dodána podkladová dokumentace nejpozději do dne rozeslání programu zasedání.

Výbor stabilizace a přidružení může na svá zasedání přizvat odborníky, aby se zasedání zúčastnili a poskytli informace o specifických otázkách.

Výbor stabilizace a přidružení přijme program zasedání na začátku každého zasedání. Pokud obě strany souhlasí, lze do programu zasedání kromě bodů uvedených na předběžném programu zasedání zahrnout i jiné body.

2.   Předseda může po dohodě s oběma stranami zkrátit časové lhůty uvedené v odstavci 1, aby mohlo být přihlédnuto k potřebám konkrétního případu.

Článek 7

Zápis ze zasedání

Zápis ze zasedání se pořizuje na každém zasedání a vychází z předsedova shrnutí závěrů, k nimž Výbor stabilizace a přidružení dospěl.

Po schválení Výborem stabilizace a přidružení ji podepíše předseda a oba tajemníci a obě strany ji uloží do svého archivu. Každý z adresátů uvedených v článku 4 obdrží kopii zápisu ze zasedání.

Článek 8

Rozhodnutí a doporučení

V konkrétních případech, kdy je Výbor stabilizace a přidružení podle článku 114 Dohody o stabilizaci a přidružení oprávněn k přijímání rozhodnutí/vydávání doporučení, se tyto akty označují jako „rozhodnutí“ a „doporučení“, dále následuje pořadové číslo, den jejich přijetí a popis jejich předmětu. Rozhodnutí a doporučení se přijímají na základě společné dohody obou stran.

Rozhodnutí a doporučení Výboru stabilizace a přidružení podepisuje předseda a ověřují je oba tajemníci. Zasílají se každému z adresátů uvedených v článku 4 této přílohy.

Každá strana může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení Výboru stabilizace a přidružení ve svém příslušném úředním tisku.

Článek 9

Výdaje

Společenství i Chorvatsko ponesou výdaje vzniklé na základě jejich účasti na zasedáních Výboru stabilizace a přidružení, jak co se týče výdajů na zaměstnance, cestovné i diety, tak i co se týče poštovních a telekomunikačních výdajů.

Výdaje spojené s tlumočením na zasedáních, překladem a rozmnožováním dokumentů ponese Společenství, s výjimkou výdajů souvisejících s tlumočením nebo překladem do nebo z chorvatštiny, které ponese Chorvatsko. Ostatní výdaje spojené s organizací zasedání ponese strana, která zasedání hostí.

Článek 10

Podvýbory a zvláštní skupiny

Výbor stabilizace a přidružení může zakládat podvýbory nebo zvláštní skupiny, pracující na základě pravomoci Výboru stabilizace a přidružení, kterému po každém svém zasedání podávají zprávy. Výbor stabilizace a přidružení může rozhodnout o zrušení jakýchkoli stávajících podvýborů nebo skupin, stanovit nebo změnit jejich podmínky činnosti nebo založit další podvýbory nebo skupiny, jež by mu napomáhaly ve výkonu jeho povinností. Tyto podvýbory a skupiny nemají žádné rozhodovací pravomoci.


Komise

31.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/31


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 4. května 2005,

kterým se jménem Evropského společenství schvalují změny v přílohách Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o hygienických opatřeních na ochranu zdraví lidí a zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty

(oznámeno pod číslem K(2005) 1369)

(Text s významem pro EHP)

(2005/405/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 98/258/ES ze dne 16. března 1998 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o hygienických opatřeních na ochranu zdraví lidí a zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (1), a zejména čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Standardní způsob Společenství pro testování bakterie Enterobakteriaceae a celkového počtu živých buněk v mase byla uznána jako rovnocenný způsobu testování bakterie Escherichia coli v USA.

(2)

Společenství a USA vedly jednání o dodatečném souboru pokynů pro provádění auditu, včetně pokynů pro vyšetřování zdraví zvířat. Tato jednání vyústila ve vytvoření znění těchto pokynů, na kterém se obě strany shodly.

(3)

Smíšený řídící výbor pro otázky dohody (dále jen „výbor“) vydal doporučení týkající se určení rovnocennosti obou způsobů testování a přijetí dodatečných pokynů pro provádění auditů. V důsledku těchto doporučení je vhodné změnit přílohy V a VI a poznámku pod čarou 1 dohody.

(4)

Tyto změny je třeba schválit jménem Společenství.

(5)

Opatření uvedená v tomto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V souladu s doporučením Smíšeného řídícího výboru zřízeného článkem 14 Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o hygienických opatřeních na ochranu zdraví lidí a zvířat při obchodu se živými zvířaty a živočišnými produkty se jménem Evropského společenství schvalují změny bodu 6 přílohy V, změny přílohy VI a poznámky pod čarou 1 uvedené dohody.

Znění dohody ve formě výměny dopisů, včetně změn bodu 6 přílohy V, poznámky pod čarou 1 a přílohy VI dohody je připojeno k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

K podpisu dohody ve formě výměny dopisů za účelem zavázání Společenství se opravňuje generální ředitel pro zdraví a ochranu spotřebitelů.

Článek 3

Toto rozhodnutí se použije prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém Spojené státy americké písemně oznámí Komisi, že jeho vnitřní schvalovací postupy změn uvedených v článku 1 byly dokončeny.

V Bruselu dne 4. května 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 118, 21.4.1998, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím Komise 2003/833/ES (Úř. věst. L 316, 29.11.2003, s. 20).


DOHODA VE FORMĚ VÝMĚNY DOPISŮ

týkající se změn příloh dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o hygienických opatřeních na ochranu zdraví lidí a zvířat při obchodu se živými zvířaty a živočišnými produkty

V Bruselu dne 7. října 2004

Vážený pane,

s odkazem na dohodu mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o hygienických opatřeních na ochranu zdraví lidí a zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty si dovoluji navrhnout následující změny příloh dohody.

V souladu s doporučením Smíšeného řídícího výboru zřízeného čl. 14 odst. 1 dohody nahradit znění bodu 6 přílohy V a poznámku pod čarou 1 dohody zněním v dodatku A tohoto dopisu a znění přílohy VI dohody nahradit zněním v dodatku B tohoto dopisu.

Potvrďte prosím laskavě souhlas Spojených států amerických s těmito změnami bodu 6 přílohy V, poznámky pod čarou 1 a přílohy VI dohody.

S úctou,

 (1)

za Evropské společenství

Jaana HUSU-KALLIO

V Bruselu dne 6. dubna 2005

Vážený pane,

dovolte mi odvolat se na Váš dopis ze dne 7. října 2004 obsahující podrobné informace o navrhovaných změnách v dodatku A, který nahrazuje bod 6 přílohy V a poznámku pod čarou 1, a dodatku B, který nahrazuje přílohu VI dohody ze dne 20. července 1999 mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o hygienických opatřeních na ochranu zdraví lidí a zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty.

V tomto ohledu potvrzuji, že navrhované změny, jejichž kopie je k tomuto dopisu připojena, jak jsou doporučeny Smíšeným řídícím výborem zřízeným čl. 14 odst. 1 této dohody, jsou pro Spojené státy americké přijatelné. Beru na vědomí, že tyto změny vstoupí v účinnost dnem, ve kterém ES oznámí USA, že dokončilo nezbytné postupy pro zavedení těchto změn.

S úctou,

 (2)

za příslušný orgán Spojených států amerických

Norval E. FRANCIS


(1)  

 

Příloha: Dodatek A, který nahrazuje bod 6 přílohy V a poznámku pod čarou 1 dohody, a dodatek B, který nahrazuje přílohu VI dohody.

(2)  

 

Příloha: Dodatek A, který nahrazuje bod 6 přílohy V a poznámku pod čarou 1 dohody, a dodatek B, který nahrazuje přílohu VI dohody.

DODATEK A

„PŘÍLOHA V

Komodita

Druh

Zdraví zvířat/lidí

Vývozy ES do Spojených států

Vývozy Spojených států do ES

Podmínky obchodu

Rovnocennost

Zvláštní podmínky

Akce

Podmínky obchodu

Rovnocennost

Zvláštní podmínky

Akce

Standardy ES

Standardy USA

Standardy USA

Standardy ES

6.   

Čerstvé maso

Zdraví zvířat

Přežvýkavci

64/432

72/461

72/462

9 CFR 94

Ano 2

Další osvědčení pro skot ze zemí postižených BSE

USA přezkoumá pravidla týkající se BSE s ohledem na regiony s vysokým/nízkým výskytem

9 CFR 53

(v případě propuknutí exotické nákazy)

72/462

82/426

Ano 2

Tříměsíční pobyt.

U ovcí a koz: hospodářství prostá brucelózy

 

Koňovití

64/432

72/461

72/462

9 CFR 94

Ano 1

 

 

9 CFR 53

72/462

82/426

Ano 2

Tříměsíční pobyt

 

Prasata

64/432

72/461

72/462

9 CFR 94

Ano 1

 

 

9 CFR 53

72/462

82/426

Ano 2

Tříměsíční pobyt

Hospodářství prostá brucelózy

 

Zdraví lidí

Přežvýkavci (8)

Koňovití

Prasata

Ovce

Kozy

Přežvýkavci (8)

Koňovití

Prasata

Ovce

Kozy

(pokrač.)

64/433

96/22

96/23

9 CFR

301–381, 416, 417

Ano 3

Zařízení uvedená v souladu s poznámkou pod čarou 7 a splňující příslušná ustanovení poznámky pod čarou 1

Testování na bakterii Enterobakteriaceae a celkový počet mikroorganismů prováděné podle rozhodnutí 2001/471/ES ze dne 8. června 2001 s tou výjimkou, že:

odběr náhodných vzorků musí být prováděn během jatečního období

čtyři místa odběru vzorků pro skot, prasata, ovce, kozy a koně nemohou být změněna na jiná než určená v rozhodnutí 2001/471/ES ze dne 8. června 2001

Rovnocennost (Ano 2) se uzná poté, co USA dokončí prověřování veterinárních systémů dodávky

Tento proces bude dokončen do 12 měsíců od vstupu této dohody v platnost

9 CFR

301–381, 416, 417

72/462

93/158

96/22

96/23

Ano 3

Zařízení uvedená v souladu s poznámkou pod čarou 7 a splňující příslušná ustanovení poznámek pod čarou 2, 3, 4 a 5

ES zhodnotí program USA týkající se reziduí a další informace, které má předložit USA za účelem určení, zda tento program splňuje úroveň ochrany ES. Toto hodnocení musí být dokončeno do 6 měsíců od vstupu této dohody v platnost

ES zhodnotí standardy USA týkající se vody za účelem určení, zda splňují úroveň ochrany ES. Toto hodnocení musí být dokončeno do 6 měsíců od vstupu této dohody v platnost

ES zhodnotí žádost USA, bude-li předložena, týkající se potřeby pokračovat ve vyšetřování koňského masa na svalovce

Pokud jde o poznámku pod čarou 5 e), výsledky vyšetření po naříznutí srdcí prasat se společně vyhodnotí po 12 měsících za účelem určení, zda je třeba měnit ustanovení poznámky pod čarou 5 e)

Rovnocennost (Ano 2) se uzná poté, co ES dokončí ověřování platnosti uvedených podmínek. Tento proces bude dokončen do 12 měsíců od vstupu této dohody v platnost“

POZNÁMKA POD ČAROU 1

„(1)

Redukce patogenů: analýza rizika a systémy kritického kontrolního bodu (HACCP); konečný předpis byl zveřejněn v 61. federálním registru 38806–38989 a mění různá ustanovení sbírky federálních předpisů CFR části 304, 310, 320, 327, 381, 416 a 417.

Použijí se na ustanovení týkající se SSOP.

USA a ES projednají s dostatečným předstihem před datem provádění postupné prvky výše uvedeného pravidla za účelem určení, zda jsou třeba další zvláštní podmínky.“

DODATEK B

„PŘÍLOHA VI

POKYNY PRO PROVÁDĚNÍ AUDITU

Pokud jedna z uznaných mezinárodních normotvorných organizací přijme normy, pokyny nebo doporučení vztahující se k provádění auditů, strany přezkoumají obsah této přílohy a učiní případně vhodné změny.

Obecná ustanovení

1.   Definice

Pro účely této přílohy se rozumí:

1.1

‚auditem‘ zhodnocení efektivnosti;

1.2

‚subjektem, u něhož je prováděn audit‘ vývozní strana, jejíž program dohledu a kontroly podléhá auditu;

1.3

‚auditorem‘ dovážející strana, která provádí audit;

1.4

‚zařízením‘ provozovna zpracovávající zvířata nebo živočišné produkty;

1.5

‚prostorem‘ místo nebo jiná zpracovatelská zařízení, kde se může nakládat se zvířaty nebo živočišnými produkty, s výjimkou maloobchodních prostor;

1.6

‚vyšetřováním zdraví zvířat‘ návštěva místa uskutečněná za účelem shromáždění a ověření informací souvisejících se stavem či podmínkami konkrétního regionu vzhledem k jedné či více nákazám zvířat uvedených v příloze III.

2.   Obecné zásady

2.1   Auditor a subjekt, u něhož je prováděn audit, by měli při provádění auditu spolupracovat v souladu s ustanoveními této přílohy. Tým provádějící audit by měl zahrnovat jak zástupce auditora, tak subjektu, u něhož je prováděn audit, a subjekt, u něhož je prováděn audit, by měl určit personál odpovědný za umožnění auditu. K provedení auditů specializovaných systémů a programů mohou být nezbytné zvláštní odborné znalosti.

Informace se shromažďují prostřednictvím rozhovorů, přezkoumáním dokumentů a záznamů a návštěv na místě. Spadají sem i změny kontrol od přijetí dohody nebo od předchozího auditu. Informace mohou být ověřovány pomocí dotazů a kontrol jiných zdrojů; to může zahrnovat fyzické pozorování, měření, odběry vzorků a záznamy. Informace získané v průběhu auditu musí být zdokumentovány.

2.2   Audity by měly být zaměřeny spíše na kontroly efektivnosti programu dohledu a kontroly subjektu, u něhož je prováděn audit, než na odmítání jednotlivých zvířat, zásilek potravin nebo zařízení.

2.2.1   Základem pro vyhodnocení všech auditů vedených v souladu s touto dohodou jsou buď normy vyvážející strany, nebo kombinace norem vyvážející či dovážející strany, a jakékoli zvláštní podmínky vhodné pro konkrétní audit. Tyto normy a příslušné zvláštní podmínky jsou uvedeny v příloze V a stanoveny v článku 6.

2.2.2   Uznává se, že audity na místě prováděné v procesu určování počáteční rovnocennosti budou obvykle prováděny pouze za použití norem vyvážející strany, zatímco následné audity na místě prováděné za účelem ověření dodržování dříve stanovených podmínek rovnocennosti se uskuteční pomocí norem vyvážející strany, těch příslušných norem dovážející strany, u kterých nebylo rozhodnuto o rovnocennosti a u nichž je vyžadována shoda, a všech odsouhlasených zvláštních podmínek uvedených v příloze V.

2.3   Subjekt, u něhož je prováděn audit, musí vykonávat svou činnost podle zdokumentovaného programu, aby prokázal, že normy jsou soustavně plněny.

2.4   Četnost auditů by měla být založena na provádění programu dohledu a kontroly vyvážející strany. Nízká úroveň provádění by měla vyústit ve vyšší četnost auditů, například za účelem zajištění nápravy nevyhovujícího provádění.

2.4.1   Informace, které je třeba použít k určení četnosti auditů, mohou mimo jiné zahrnovat:

epidemiologickou analýzu,

výsledky předchozích auditů,

výsledky hraničních veterinárních kontrol (včetně výsledků odběru a analyzování vzorků z dovozních zásilek),

dobu od posledního auditu,

objem obchodu,

výsledky dohledu nad veřejným zdravím,

seznam nákaz, kterých jsou zvířata prostá,

a zeměpisné a environmentální faktory.

2.5   Audity a rozhodnutí na nich založená by měly být prováděny transparentním a důsledným způsobem.

Auditor by měl:

2.5.1

zajistit, že závěry auditu budou založeny na objektivních důkazech či údajích a pozorováních, jejichž přesnost a spolehlivost lze ověřit;

2.5.2

vyvarovat se jakýchkoli střetů zájmů a nevhodného ovlivňování;

2.5.3

zajistit, aby proces auditu byl veden s cílem

ověřit, že dříve uznané podmínky rovnocennosti jsou vyvážející stranou plněny, a

vyznačit subjektu, u něhož je prováděn audit, oblasti, ve kterých může zavést opatření na zvýšení účinnosti zdokumentovaných kontrolních programů tak, aby tento subjekt mohl od začátku nebo nadále dodržovat podmínky rovnocennosti nezbytné pro dosažení příslušné úrovně ochrany dovážející strany;

2.5.4

zajistit, aby se všechny dokumenty a záznamy získané v průběhu auditu uchovávaly a zabezpečily způsobem dohodnutým oběma stranami a v souladu s příslušnými právními a správními předpisů obou stran;

2.5.5

zajistit, aby se respektovalo obchodní tajemství v souladu s příslušnými právními a správními předpisy obou stran.

Subjekt, u něhož je prováděn audit, by měl:

2.5.6

poskytovat informace v rozsahu auditu, které auditor vyžaduje, v náležitých lhůtách během auditu či během 20 pracovních dní po něm, aby se zajistilo splnění cílů auditu;

2.5.7

spolupracovat a být nápomocen auditorovi při výkonu jeho povinností tak, aby byly dosaženy cíle auditu. To zahrnuje:

informování personálu zapojeného do auditu o jeho cílech,

určení příslušně kvalifikovaného personálu pro doprovázení auditorského týmu,

poskytnutí nezbytného vybavení auditorskému týmu za účelem zajištění efektivního průběhu auditu,

poskytnutí přístupu na místa a k dokumentům nezbytným pro provedení auditu v souladu s požadavky auditora.

2.6   Vyšetřování zdraví zvířat

Vyšetřování zdraví zvířat se provádí za účelem shromáždění vhodných epidemiologických a dalších informací o stavu nákazy v konkrétním regionu (členském státu/jiném státu, části členského státu/jiného státu, nebo částí více členských státu/jiných států). Vyšetřování zdraví zvířat může provádět jedna strana (zde označovaná jako ‚dovážející strana‘), aby se podpořilo počáteční určení stavu nákazy zvířat vykonané druhou stranou (zde označenou jako ‚vyvážející strana‘) v regionu (tj. prvotní rozpoznání toho, že jsou zvířata prostá specifikované nákazy), nebo následné propuknutí choroby.

PRACOVNÍ POSTUPY

Příprava auditu

3.   Předběžná příprava

3.1   Vypracování programu auditů

Aby byly audity řádně připraveny a co možná nejefektivněji provedeny, měly by strany:

je-li to vhodné, připravit předběžný program auditu na období dvanácti měsíců, přičemž řádně zohlední mimo jiné analýzy popsané v bodě 2.4 přílohy VI této dohody a akce uvedené v příloze V této dohody; tento předběžný program by měl být každých 6 měsíců přezkoumán, aby se mohl vypracovat stálý programu auditu,

co nejdříve, nejlépe 60 dní před předpokládaným provedením auditů, potvrdit úmysl provést audity plánované v předběžném programu,

co možná nejdříve oznámit subjektu, u něhož je prováděn audit, veškeré předpokládané změny předběžného programu,

vyměňovat si informace o programech auditů, o kterých se předpokládá, že budou provedeny mimo rozsah dohody, protože to může být nezbytné a vhodné pro usnadnění provádění odstavce 6.3.

3.2   Zahájení auditu

Obvykle jsou audity prováděny na základě:

auditů určených v předběžném programu,

auditů na pozvání subjektu, u něhož je prováděn audit,

auditů na odůvodněnou žádost kterékoli smluvní strany dohody, jako jsou audity prováděné v případě vážné obavy kterékoli smluvní strany týkající se vzniklých či nově určených rizik pro zdraví lidí či zvířat.

Ve všech případech musí auditor poskytnout subjektu, u něhož je prováděn audit, řádné oznámení o zamýšleném auditu, aby subjekt, u něhož je prováděn audit, mohl provést opatření nezbytná k úspěšnému provedení auditu. Doba mezi oznámením a provedením auditu by měla odrážet naléhavost týkající se zdraví lidí a zvířat.

Informace podávané auditorem auditovanému

3.3   Činnosti před provedením auditu

3.3.1   Příprava plánu auditu

Po konzultaci se subjektem, u něhož je prováděn audit, by měl auditor připravit plán auditu. Plán auditu by měl auditor předložit subjektu, u něhož je prováděn audit, v dostatečném předstihu, nejlépe 60 dní před předpokládaným datem zahájení auditu, aby mu poskytl čas zajistit potřebné informace. Audit by měl být navržen tak, aby byl dostatečně pružný, a umožnil tak změny zaměření auditu na základě informací shromážděných před auditem nebo v jeho v průběhu.

Plán by měl zahrnovat:

předmět, hloubku a rozsah auditu,

cíle auditu,

určení příslušných norem uvedených v příloze V, na jejichž základě bude audit proveden. Konkrétně jde o normy vyvážející strany, je-li audit prováděn na místě subjektu, u něhož je prováděn audit, s cílem počátečního zhodnocení efektivity jeho kontrolního programu, které je součástí určení, zda existují podmínky rovnocennosti nebo kombinace norem vyvážející a dovážející strany, ve znění příslušných zvláštních podmínek uvedených v příloze V, je-li proveden následný audit za účelem ověření dříve stanovených podmínek rovnocennosti,

datum a místo auditu a druhy jakýchkoli zařízení a prostor, které mají být navštíveny, aby bylo možno vybrat vhodné členy auditního týmu,

časový rozvrh až do prezentace závěrečné zprávy, včetně této prezentace,

jazyk či jazyky, ve kterých bude veden audit a napsána zpráva,

totožnost členů auditního týmu, včetně vedoucího,

časový plán jednání s činiteli a návštěvy zařízení nebo prostor, včetně neoznámených návštěv, podle potřeby,

ustanovení týkající se respektování obchodního tajemství a vyloučení střetu zájmů.

3.3.2   Dohoda se subjektem, u něhož je prováděn audit, o plánu a datech

Má-li subjekt, u něhož je prováděn audit, námitky vůči ustanovením rozepsaným v plánu auditu, musí tyto námitky neprodleně sdělit auditorovi, obvykle do 10 dnů od obdržení plánu auditu. Námitky by měly být vyřešeny mezi auditorem a subjektem, u něhož je prováděn audit. Navrhované změny plánu auditu v důsledku informací získaných buď před auditem, nebo během něho musí být sděleny navrhující stranou straně druhé, jakmile je to prakticky možné.

3.3.3   Získání nutné dokumentace od subjektu, u něhož je prováděn audit

Před auditem může auditor požadovat od subjektu, u něhož je prováděn audit, dokumentaci potřebnou pro přípravu a provedení auditu. Tato dokumentace může například obsahovat:

právní předpisy a příslušné technické normy a specifikace,

řídící strukturu subjektu, u něhož je prováděn audit,

regulativní funkce a pravomoci subjektu, u něhož je prováděn audit, a výsledky všech prosazovacích opatření,

schvalovací postupy používané subjektem, u něhož je prováděn audit,

podrobnosti týkající se kontrolních programů, včetně kopií pracovních dokumentů, manuálů a podobných provozních příruček.

Auditor může vyžadovat od subjektu, u něhož je prováděn audit, vysvětlení týkající se veškeré předložené dokumentace.

Vedení auditu

4.   Úvodní setkání

Subjekt, u něhož je prováděn audit, a auditor by měli uskutečnit úvodní setkání na místě předem dohodnutém oběma stranami. Je-li to nezbytné a vhodné pro vyjasnění problémů souvisejících s auditem, uspořádá se úvodní setkání ve Washingtonu, D.C., jedná-li se o audity vedené týmy Evropské komise, nebo v Bruselu v Belgii nebo v Grange v Irsku, jde-li o audity vedené týmy USA. V jiných případech mohou být úvodní setkání pořádána na vhodných místech, jako jsou hlavní města členských států EU nebo města USA, jak bude praktické a vyhovující pro konkrétní audit. Ať se úvodní setkání uskuteční kdykoli, měl by mu předsedat vhodný zástupce příslušného orgánu subjektu, u něhož je prováděn audit. Účelem úvodního setkání je:

představit subjektu, u něhož je prováděn audit, auditní tým,

potvrzení předmětu, hloubky, rozsahu a norem provádění auditu a cílů auditu,

načrtnout pracovní metody a postupy, které budou během auditu používány,

potvrzení oficiálních způsobů kontaktu a komunikace mezi auditním týmem a subjektem, u něhož je prováděn audit, v průběhu auditu, včetně určení zástupců oficiálních služeb, kteří budou auditní tým při každé návštěvě doprovázet,

potvrzení vládních a nevládních míst, která se mají navštívit,

potvrzení přiměřeného počtu a funkcí členů auditního týmu, kteří se zúčastní návštěv výrobních zařízení a prostor či budou přítomni jako pozorovatelé,

potvrzení času, data a místa závěrečného setkání a všech průběžných setkání se subjektem, u něhož je prováděn audit,

potvrzení cestovních a ubytovacích náležitostí,

potvrzení, že budou k dispozici zdroje a vybavení potřebné pro auditní tým,

potvrzení metod podávání zpráv, které se mají použít,

vyžádání jakékoli dodatečné dokumentace, která se během fáze před provedením auditu ukáže jako nezbytná pro vedení auditu,

odpověď na otázky subjektu, u něhož je prováděn audit, týkající se průběhu auditu.

5.   Přezkoumání dokladů

5.1   Přezkoumávání dokladů může zahrnovat například:

záznamy týkající se programů k dosažení shody,

zprávy o kontrolách a vnitřních auditech,

dokumentace týkající se nápravné činnosti a sankcí,

záznamy o uskutečněných opatřeních k dosažení shody,

plány odběru vzorků a jejich výsledky,

doklady spojené s ověřováním,

regulativní postupy uplatňované subjektem, u něhož je prováděn audit.

5.2   V případě auditu, který následuje po určení rovnocennosti, může audit dokladů rovněž sestávat z auditu odpovídajících změn v systémech kontrol a osvědčování od doby určení rovnocennosti nebo od minulého auditu.

5.3   Subjekt, u něhož je prováděn audit, plně spolupracuje s auditorem v procesu auditu dokladů a pomáhá zajišťovat auditorovi přístup k vyžádaným dokladům a záznamům.

6.   Ověřování na místě

6.1   Rozhodnutí auditora ohledně povahy a rozsahu ověřování na místě mělo brát v úvahu činitele, jako jsou příslušná oblast, záznamy o shodě s požadavky odvětví průmyslu nebo země vývozu, jak bylo stanoveno předchozími audity a/nebo hraničními veterinárními kontrolami (včetně výsledků odběru vzorků a rozboru dovážených zásilek), objem vyprodukovaných produktů a dovezených nebo vyvezených, změny infrastruktury a povahu a fungování vnitrostátního kontrolního systému a sytému osvědčování.

6.2   Ověřování na místě může zahrnovat návštěvy výrobních a zpracovatelských zařízení, prostor, oblastí, kde se pracuje s potravinami, nebo skladovacích oblastí a kontrolních laboratoří, za účelem kontroly správnosti informací obsažených v dokumentaci uvedené v bodě 5.1.

6.3   Pokud jsou prováděny kontroly zařízení nebo prostor, subjekt, u něhož je audit prováděn, provede kontrolu zařízení nebo prostoru, následovanou jeho běžnými postupy a auditor se obecně účastní jako pozorovatel, i když má právo kontrolovat jiné stránky efektivnosti, považuje-li to za nezbytné. V důsledku časových omezení se auditor může rozhodnout nezúčastnit se jako pozorovatel celé komplexní kontroly provedené subjektem, u něhož se provádí audit, ale místo toho může ověřit konkrétní inspekční postupy prostřednictvím pohovorů se členy inspekční skupiny subjektu, u něhož je prováděn audit, uskutečněných mimo místo.

6.4   Subjekt, u něhož je prováděn audit, plně spolupracuje s auditorem při procesu ověřování na místě a umožní auditorovi vstup do zařízení a prostor, které podléhají ověření na místě.

6.5   Jestliže kontroly na místě odhalí vážná potenciální či skutečná rizika pro zdraví lidí či zvířat, měl by auditor neprodleně uvědomit subjekt, u něhož se provádí audit, o tomto zjištění a ten by měl okamžitě přijmout vhodná opatření k nápravě odhaleného a potvrzeného rizika.

7.   Následný audit

Následný audit může být proveden za účelem ověření nápravy nedostatků zjištěných při předešlém auditu.

8.   Pracovní doklady

Pracovní doklady mohou zahrnovat kontrolní seznamy prvků k hodnocení, jako jsou:

právní předpisy,

struktura a funkce útvarů provádějících kontroly a osvědčování,

struktura zařízení a prostor, rozložení, funkce a pracovní postupy,

zdravotní statistiky, plány odběru vzorků a výsledky,

činnost a postupy pro sladění,

postup podávání zpráv a stížností,

školicí programy.

8.1   Podpůrné doklady

Doklady potvrzující nálezy, závěry a doporučení auditu by měly být maximálně standardizované, aby provádění auditu a prezentace zjištění byly jednotné, průhledné a spolehlivé. Potvrzující dokumenty mohou obsahovat jakékoli pomocné záznamy či ostatní základní informace o hodnocených prvcích.

9.   Závěrečné setkání

Stejně jako u úvodního setkání se může závěrečné setkání uskutečnit na předem dohodnutém místě, které vyhovuje subjektu, u něhož je prováděn audit, i auditorovi. Závěrečnému setkání by měl také předsedat vhodný zástupce příslušného orgánu subjektu, u něhož je prováděn audit.

Účelem závěrečného setkání je:

opětovné potvrzení předmětu, hloubky, rozsahu a auditních norem a cílů auditu,

připomenout subjektu, u něhož je prováděn audit, že audit je založen na hodnocení vybraných vzorků kontrolního systému a nemá za cíl odrážet všechny nedostatky systému,

poskytnout subjektu, u něhož je prováděn audit, předběžná zjištění auditora a/nebo obecný přehled o zjištěních auditora,

předložit podrobné údaje o vážných zjištěných nedostatcích spolu s objektivním důkazem těchto nedostatků,

nabídnout dodatečné vysvětlení nezbytné k zajištění toho, aby subjekt, u něhož je prováděn audit, pochopil podstatu zásadních nedostatků,

potvrzení, že úplné podrobné údaje o auditu budou poskytnuty ve formě auditní zprávy a že subjekt, u něhož je prováděn audit, se bude moci ke zprávě vyjádřit,

umožnit subjektu, u něhož je prováděn audit, vyjádřit se ke zjištěním auditu nebo přispět k vyjasnění jakýchkoli bodů.

Činnosti po ukončení auditu

10.   Auditorská zpráva

Auditorská zpráva by měla poskytovat vyvážený obraz zjištění auditu a obsahovat závěry a doporučení, které přesně tyto nálezy odrážejí. Obvykle zahrnuje toto:

předmětu hloubku, rozsah a normy provádění auditu a cíle auditu,

podrobnosti o plánu auditu,

určení referenčních dokumentů, na základě kterých byl audit veden,

auditorské zhodnocení nálezů vůči normám, které podléhaly auditu,

oblast nebo oblasti neshod mezi auditorem a subjektem, u něhož je prováděn audit,

doporučení auditora, které zásadní nedostatky by měly být napraveny,

odezvu na předložená zjištění, včetně všech opatření pro řešení zjištěných nedostatků.

10.1   Při přípravě a následné distribuci zprávy o auditu se musí dodržovat obchodní tajemství. Před auditem musí každá strana informovat druhou stranu o svých právních předpisech a postupech na ochranu důvěrných obchodních informací a jiných informací, které mohou být považovány jednou či oběma stranami za citlivé. Každá strana bude plně respektovat vlastní požadavky na ochranu důvěrných informací. Existují-li vážné rozdíly mezi stranami ohledně povahy informací, které musí být chráněny, strany určí tyto rozdíly před auditem a dohodnou se na vhodném postupu, který budou dodržovat.

10.2   Návrh zpráv bude zaslán subjektu, u něhož je prováděn audit, během časové lhůty uvedené v dohodě. Subjekt, u něhož je prováděn audit, se může ke zprávě vyjádřit do 60 dnů a měl by popsat všechna konkrétní nápravná opatření, která budou nebo byla učiněna za účelem dosažení počáteční rovnocennosti nebo jejího dalšího dodržování, včetně cílových termínů ukončení.

10.3   Změny znění závěrečné zprávy reagující na připomínky příslušného orgánu by se měly omezit na nápravu faktických nepřesností. Ve zprávě však mohou být zvlášť uvedeny i jiné připomínky vznesené subjektem, u něhož je prováděn audit, slouží-li k vyjasnění obsahu zprávy. V každém případě by se připomínky subjektu, u něhož je prováděn audit, měly připojit ke zprávě.

11.   Následná kontrola nápravných opatření

Ověření nápravných opatření nezbytných k zajištění rovnocennosti se bude měnit podle povahy původní nesrovnalosti. Ověření nápravného opatření učiněného subjektem, u něhož je prováděn audit, může obsahovat:

přezkoumání záruk poskytnutých subjektem, u něhož je prováděn audit,

přezkoumání dokumentace poskytnuté subjektem, u něhož je prováděn audit,

následné audity,

přezkoumání uvedeného nápravného opatření během následného auditu.

Proces následného auditu je podobný normálnímu auditu, ale zaměří se na potvrzení toho, že opatření přijaté subjektem, u něhož je prováděn audit, uspokojivě ošetřuje zjištěné nedostatky. Následná zpráva související s nápravným opatřením by měla být připravena a distribuována způsobem podobným způsobu použitému v původní zprávě o auditu.

Vyšetřování zdraví zvířat

12.   Vyšetřování zdraví zvířat

12.1   Obecné zásady

Všechny strany zapojené do vyšetřování zdraví zvířat by měly při vyšetřování spolupracovat otevřeným a průhledným způsobem s cílem dokončení všech nezbytných postupů co možná nejdříve.

12.2   Postupy

12.2.1   Příprava programů vyšetřování zdraví zvířat a zahájení vyšetřování zdraví zvířat

Ve většině případů je toto vyšetřování prováděno na žádost vyvážející strany. Výsledky vyšetřování zdraví zvířat by měly poskytovat základní informace ohledně rizika chorob souvisejících s vývozy specifických komodit z uvedeného regionu. Dovážející strana v přiměřené lhůtě potvrdí přijetí požadavku a určí kontaktní osobu, která bude těsně spolupracovat se zástupci vyvážející strany. Časový plán nezbytných návštěv na místě bude navržen urychleně ve spolupráci všech stran.

V případě vypuknutí jedné z nákaz uvedených v příloze III a v případě, že byla přijata ochranná a regionalizační opatření, může dovážející strana požadovat vyšetření zdraví zvířat před obnovením obchodu s postiženým produktem. Za účelem minimalizace přerušení obchodu a usnadnění rozpoznání toho, že zvířata jsou prostá choroby či určení vhodných opatření ke zmírnění rizik, navrhnou zástupci dovážející i vyvážející strany vyšetřování co nejdříve. Zatímco načasování návštěvy bude záviset na pokroku toho, jak se propuknutí nákazy dostane pod kontrolu, zahájí obě strany jednání v nejranější prakticky dosažitelné fázi.

12.2.2   Činnosti před návštěvou

V přímé komunikaci s vyvážející stranou určí dovážející strana regiony, které se mají navštívit jako součást návštěvy na místě, jakož i druhy položek, které se mají zahrnout do návštěvy. Obě strany by měly pracovat v úzké spolupráci při přípravě plánu vyšetřování, který osahuje tyto body:

navržená data návštěvy místa,

navštívenou oblast nebo oblasti a druhy informací, které bude třeba shromáždit,

jména členů vyšetřovacího týmu, včetně jeho vedoucího,

časový plán schůzek s úředníky a návštěv hospodářství či jiných lokalit,

konkrétní dokumentace, která bude vyžadována jako součást vyšetřování, jako jsou platné právní předpisy týkající se eradikace a kontroly nákazy, údaje o monitorování a dohledu, zprávy o příčinách a průběhu nákazy, záznamy o případných očkováních, epidemiologické údaje související s příslušným nebo s dřívějším propuknutím, laboratorní zprávy atd.,

jména vhodných kontaktních osob vyvážející strany (to by mělo zahrnovat příslušné služby všech zúčastněných členských států), jakož i odpovědných regulativních orgánů obou stran.

Plán vyšetřování by měl být dokončen před odjezdem vyšetřovacího týmu a předán všem stranám zúčastněným na vyšetřování zdraví zvířat.

12.2.3   Vedení vyšetřování

12.2.3.1   Úvodní setkání

Úvodního setkání by se měli zúčastnit zástupci všech stran. Vyšetřovaná strana na tomto setkání přezkoumá plán vyšetřování a potvrdí, že byla učiněna nezbytná opatření pro provedení šetření.

Určení místa úvodního setkání bude stanoveno ve vyšetřovacím plánu a může se ho případně zúčastnit zástupci příslušných regulativních orgánů.

Účelem tohoto úvodního setkání je:

představit vyšetřovací tým zástupcům vyvážející strany,

nastínění hlavních oblastí šetření a postupů, které se mají dodržovat,

potvrzení oficiálních forem kontaktu mezi vyšetřovacím týmem a zástupci vyvážející strany,

potvrzení časového plánu a míst, která mají být navštívena,

potvrzení data, času a místa závěrečného setkání,

potvrzení cestovních a ubytovacích náležitostí,

potvrzení toho, že budou k dispozici zdroje a dokumentace potřebné pro vyšetřovací tým,

zodpovězení všech otázek týkajících se šetření ze strany zástupců vyvážející strany.

12.2.3.2   Vypracování dokumentace o vyšetřování

Úředníci provádějící šetření vedou písemné záznamy svých zjištění a dokumentaci poskytnutou zástupci hostitelské strany. Záznamy budou obsahovat navštívená místa, včetně hospodářství, a jména a tituly (funkce) všech úředníků, se kterými byly v rámci šetření vedeny rozhovory.

12.2.3.3   Závěrečné setkání

Závěrečné setkání se uskuteční mezi zástupci obou stran. Určení místa závěrečné schůzky bude částí plánu vyšetřování a mohou se ho případně zúčastnit zástupci příslušných regulativních orgánů.

Účelem závěrečného setkání je:

přezkoumání hlavních oblastí šetření a použitých postupů,

poskytnutí možnosti zástupcům vyvážející strany pro vysvětlení jakýchkoli záležitostí souvisejících s vyšetřováním či s poskytnutou dokumentací,

uvedení všech dodatečných informací vyžadovaných pro dokončení vyhodnocení,

zodpovězení všech otázek ohledně vyhodnocení a následných opatření,

určení směrodatného časového plánu pro poskytnutí vyhodnocení vyšetřování zdraví zvířat a/nebo zprávy vyvážející straně.

12.2.4   Hodnocení

Hodnocení by mělo být založené na vědeckých poznatcích, mělo by být průhledné a v souladu s příslušnými mezinárodními normami a s podobnými šetřeními vedenými dovážející stranou.

V závislosti na postupech dovážející strany mohou být hodnocení a/nebo zpráva zveřejněny. Připomínky k hodnocení a/nebo zprávě ze strany vyvážející strany se budou řídit regulativními požadavky dovážející strany.“