26.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 132/1

(1)

V březnu 2004 po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 398/2004 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz křemíkového kovu (dále jen „křemík“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Sazba konečného cla použitelná na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením byla 49 %.

(2)

Zveřejněním oznámení (3) v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. března 2004 informovala Komise o zahájení částečného prozatímního přezkumu opatření použitelných mimo jiné na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR podle čl. 11 odst. 3 a čl. 22 písm. c) základního nařízení.

(3)

Přezkum byl zahájen z podnětu Komise s cílem zjistit, zda v důsledku rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004 (dále jen „rozšíření“) a při zohlednění zájmů Společenství je třeba opatření upravit tak, aby se předešlo náhlému a výrazně nepříznivému dopadu na zúčastněné osoby, včetně uživatelů, distributorů a spotřebitelů.

(4)

Posuzovaný výrobek je stejný jako výrobek, jenž byl předmětem šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření, tj. křemíkový kov pocházející z ČLR, který lze zařadit do kódu KN 2804 69 00 (obsah křemíku menší než 99,99 % hmotnostních). Pouze z důvodu současného zařazení v celní nomenklatuře je označován jako „křemík“. Křemík s vyšší ryzostí, tj. obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku, používaný především v odvětví elektronických polovodičů, spadá pod jiný kód KN a není předmětem tohoto řízení.

(5)

Komise oficiálně informovala dovozce, uživatele a vývozce, o nichž je známo, že se jich záležitost dotýká, a jejich sdružení, zástupce dotčené vyvážející země a výrobce ve Společenství o zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(6)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií, Sdružení výrobního odvětví Společenství (Euroalliages), dovozci/obchodníci, orgány některých nových členských států, které dne 1. května 2004 přistoupily k Evropské unii (dále jen „EU 10“), a uživatelé křemíku v EU 10 písemně předložili svá stanoviska. Všechny strany, které o slyšení ve stanovené lhůtě požádaly a uvedly, že existují konkrétní důvody, proč by měly být vyslyšeny, dostaly příležitost ke slyšení.

(7)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k určení přiměřenosti platných opatření.

(8)

Šetření ukázalo, že průměrné roční zvýšení objemu dovozu křemíku z ČLR do EU 10 činilo podle Eurostatu v letech 2001 a 2002 přibližně 13 %. V roce 2003 se objem dovozu zvýšil přibližně o 54 % vzhledem ke značnému nárůstu v období října až prosince.

(9)

Dále se zjistilo, že v období před rozšířením, tj. v lednu až dubnu 2004, bylo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zaznamenáno mimořádné zvýšení objemu dovozu ve výši přibližně 120 %.

(10)

Z šetření dále vyplynulo, že po rozšíření došlo k poklesu dovozu křemíku z ČLR do EU 10. Pokles by mohl být vysvětlen mimořádnými zvýšeními objemu dovozu před rozšířením.

(11)

Kromě toho ukazují statistické údaje o dovozu do EU 10 v období po rozšíření, že pokles objemu dovozu z ČLR souhlasí s postupným zvyšováním dovozu z Norska a Brazílie a rovněž s prodejem z patnácti členských států, které tvořily Evropskou unii před rozšířením (dále jen „EU 15“).

(12)

Poptávka po křemíku v EU 10 byla určena na základě odečtení celkového vývozu od celkového dovozu. Je třeba poznamenat, že v EU 10 není ohlášena žádná výroba křemíku.

(13)

Při zohlednění mimořádných zvýšení objemu dovozu z ČLR před rozšířením bylo považováno za nezbytné učinit některé úpravy objemu dovozu během let 2003 a 2004, aby se zjistilo, jaké by normálně byly úrovně dovozu během těchto období, kdyby nedošlo k rozšíření.

(14)

V tomto ohledu se zjistilo, že průměrné roční zvýšení objemu dovozu z ČLR v letech 2001 a 2002 činilo 13 %. Na tomto základě se použitím ročního zvýšení ve výši 13 % na objem dovozu v předchozích letech určila úroveň normálního dovozu z ČLR v letech 2003 a 2004, která by byla normálně očekávána jako úroveň dovozu během těchto období, kdyby nedošlo k rozšíření.

(15)

Podle stejné metodiky byl odhadnut vývoz z EU 10 v roce 2004 tím, že k celkovému vývozu v roce 2003 bylo připočteno normální zvýšení ve výši 80 %, o kterém se zjistilo, že bylo průměrným ročním zvýšením objemu vývozu v letech 2002 a 2003.

Tabulka 1

Poptávka po křemíku v EU 10

(16)

S ohledem na výše uvedené se zjistilo, že poptávka v EU 10 činí přibližně 6 % úrovně poptávky v EU 15, jak bylo odhadnuto v posledním šetření týkajícím se přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR stanoveného v nařízení (ES) č. 398/2004.

(17)

Šetření ukázalo, že existuje dostatek potenciálních zdrojů nabídky alternativních k nabídce z ČLR, které by pokryly poptávku v EU 10 i tehdy, kdyby rozšíření antidumpingového cla z EU 15 na deset nových členských států zcela odstranilo nebo snížilo dovoz z ČLR.

(18)

Existuje přibližně 18 000 tun potenciálních zásob křemíku z EU 15. Tento výpočet byl učiněn na základě posledního šetření týkajícího se přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR. Zjistilo se, že výroba křemíku v EU 15 v roce 2001 činila přibližně 148 000 tun. Stejné šetření týkající se přezkumu před pozbytím platnosti ukázalo, že výrobní kapacita v EU 15 obnášela přibližně 166 000 tun, a naznačilo, že existují nevyužité kapacity přibližně 18 000 tun.

(19)

Kromě toho existují další potenciální zdroje nabídky křemíku (na které se nevztahují antidumpingová cla) mimo jiné v Norsku (s nevyužitou kapacitou 18 000 tun), Brazílii, Kanadě a USA.

(20)

Jak je uvedeno v 11. bodu odůvodnění, bylo rovněž zjištěno, že v období po rozšíření, tj. květnu až listopadu 2004, pro které Eurostat ohlásil spolehlivé údaje, se postupně zvyšoval dovoz z jiných zdrojů, zejména z Norska a Brazílie, a rovněž prodej z EU 15. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 se prodej z EU 15 zvýšil čtyřnásobně, objem dovozu z Norska se zvýšil pětinásobně a z Brazílie šestinásobně.

Tabulka 2

Objem dovozu do EU 10 z Norska a Brazílie a prodej z EU 15

(21)

S ohledem na výše uvedené neexistuje žádný přesvědčivý důvod domnívat se, že by na trhu EU 10 nastal nedostatek křemíku.

(22)

Jak uvedly různé zúčastněné strany, je křemík meziproduktem využívaným pouze několika zpracovatelskými odvětvími v nových členských státech, zejména k výrobě sekundárních slitin hliníku.

(23)

Výrobci hliníku v EU 10 potvrzují, že průměrný podíl křemíku spotřebovaného ve výrobním procesu sekundárních slitin hliníku se pohybuje mezi 3 % a 13,5 %.

(24)

Šetření ukázalo, že zvýšení ceny křemíku v EU 10 nebo přechod na jiné alternativní zdroje nabídky by pravděpodobně neměl významný dopad na výrobní náklady pro uživatele v EU 10.

(25)

S ohledem na výše uvedené procentní podíly spotřeby křemíku při výrobě sekundárních slitin hliníku a za předpokladu, že antidumpingové clo na dovoz křemíku z ČLR je 49 %, pohyboval by se dopad na výrobce sekundárních slitin hliníku, pokud jde o náklady, pouze mezi 1,47 % a 6,6 % celkových výrobních nákladů sekundárních slitin hliníku.

(26)

Některé zúčastněné strany naznačily, že v průběhu rozšíření antidumpingových opatření na dovoz do EU 10 se hledaly alternativní zdroje nabídky křemíku, ale tyto alternativní zdroje vyústily ve zvýšení cen křemíku o přibližně 34 %. V tomto ohledu se zjistilo, že dopad na výrobce sekundárních slitin hliníku, pokud jde o náklady, by byl dokonce menší a pohyboval by se mezi 1 % a 4,6 % celkových výrobních nákladů sekundárních slitin hliníku.

(27)

Několik dovozců a uživatelů tvrdilo, že na trhu EU 10 nastane nedostatek nabídky křemíku. Jak je však uvedeno v 11., 19. a 20. bodě odůvodnění, je objem dovozu z ČLR do EU 10 po rozšíření postupně nahrazován křemíkem pocházejícím z EU 15, Norska a Brazílie. Proto neexistuje důvod domnívat se, že na trhu EU 10 nastane nedostatek křemíku.

(28)

Jeden z uživatelů v EU 10, jakož i slovenské a slovinské orgány tvrdily, že kvalitou se křemík z jiných zdrojů liší od křemíku z ČLR. V tomto ohledu se poznamenává, že v nařízení (ES) č. 398/2004, kterým se uzavírá přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření uložených na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR, se uvádí, že křemík vyráběný v ČLR a vyvážený do Společenství, jakož i křemík vyráběný v Norsku a křemík vyráběný ve Společenství výrobci ve Společenství mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní použití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Bylo poznamenáno, že nemusejí být učiněny žádné úpravy, pokud jde o kvalitu výrobku. Proto neexistuje důvod domnívat se, že by se dovoz z Číny do EU 10 kvalitou lišil od dovozu ze zemí uvedených výše. Kromě toho naznačuje zvýšení dovozu z jiných zemí, jak je uvedeno v 11., 19. a 20. bodě odůvodnění tohoto nařízení, že výrobky jsou zastupitelné.

(29)

Stejný uživatel rovněž tvrdil, že dopad na výrobce sekundárních slitin hliníku, pokud jde o náklady, není zanedbatelný vzhledem k nízkým ziskovým rozpětím stejného výrobního odvětví. V tomto ohledu se připomíná, že v 25. a 26. bodě odůvodnění jsou stanoveny závěry, že dopad rozšíření antidumpingových opatření na uživatele křemíkového kovu v EU 10 bude omezený, s maximálním zvýšením 6,6 % celkových výrobních nákladů sekundárních slitin hliníku. To však nebyl přesvědčivý důvod pro úpravu stávajících opatření zavedením přechodných ustanovení. Tento dopad se podstatně neliší od dopadu pro EU 15 odhadnutého během šetření, které mělo v roce 2004 za následek uložení konečných opatření a kterým se došlo k závěru, že platná opatření by na uživatele neměla výrazný dopad.

(30)

Vzhledem k omezenému dopadu cla na výrobní náklady slitin hliníku v EU 10 a existenci alternativních zdrojů nabídky pro EU 10 se dochází k závěru, že rozšíření stávajících opatření z EU 15 na EU 10 by pravděpodobně nezpůsobilo náhlý a výrazně nepříznivý dopad na zúčastněné osoby, včetně uživatelů, distributorů a spotřebitelů. Z toho důvodu nejsou odůvodněna žádná přechodná opatření,

26.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 132/6

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

26.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 132/8

(1)

Článek 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování povinností při dodávkách s nulovým clem u produktů kódu KN 1701, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(2)

Článek 16 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování celních kvót s nulovým clem u produktů kódu KN 1701 11 10, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(3)

Článek 22 nařízení (ES) č. 1159/2003 otevírá pro dovozy produktů kódu KN 1701 11 10, z Brazílie, Kuby a ostatních třetích zemí celní kvóty s clem 98 EUR/t.

(4)

V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1159/2003 byly v týdnu od 16. do 20. května 2005 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství přesahující množství dodávkové povinnosti dotčené země stanovené podle článku 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 pro preferenční cukr AKT-Indie.

(5)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient snížení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a uvést, že bylo dosaženo příslušného limitu,

26.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 132/11

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 291/2005 (3) stanovilo směrná množství pro vydávání vývozních licencí v režimu B.

(2)

Pro žádosti o vydání licencí v režimu B pro rajčata, pomeranče, citrony a jablka podané do 16. března 2005 do 13. května 2005 je třeba stanovit konečnou sazbu ve výši směrné sazby a je třeba stanovit i procentní podíl pro požadovaná množství,

26.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 132/13

(1)

Článek 7 nařízení Komise (EHS) č. 1858/93 (2) stanovil prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 404/93 pro podávání žádostí o zálohy, jakož i výplatu zůstatku podpory na vyrovnání ztrát příjmů z uvedení banánů na trh, stanovené v článku 12 nařízení (EHS) č. 404/93. Pro účely řádné správy a s cílem získat co nejdříve na konci roku všechny údaje a informace nezbytné zejména k určení podpory by měly být stanoveny sankce pro případ žádostí o výplatu zůstatku podpory, které byly podány opožděně.

(2)

Rovněž by měly být upřesněny doklady, které je nutno k žádostem přiložit, a stanoveno, že tyto doklady musí prokazovat prodej zboží, zejména jeho přijetí kupujícím.

(3)

Nařízení (EHS) č. 1858/93 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro banány,

1.

V odst. 2 písm. b) se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Je-li žádost o výplatu zůstatku podpory podána po dni uvedeném v písm. b) prvním pododstavci, snižuje se částka zůstatku, na kterou by měl producent právo při podání žádosti ve stanovené lhůtě, o 1 % za každý pracovní den. Přesáhne-li zpoždění patnáct dní, žádost se nepřijímá.

Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může příslušný orgán přijmout žádosti o výplatu zůstatku podané po dni uvedeném v písm. b) prvním pododstavci, pokud toto zpoždění není na překážku ověřením stanoveným v čl. 10 odst. 1. V podobném případě se ustanovení předchozího pododstavce nepoužijí.“

2.

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   K žádostem musí být přiloženy tyto doklady:

Předkládané doklady musí prokazovat přijetí zboží kupujícím.

3.

Vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.   Žádosti, které neobsahují informace uvedené v odstavci 3 a k nimž nejsou přiloženy doklady uvedené v odstavci 4, se nepřijímají.“

26.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 132/15

(1)

Ustanovení čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 104/2000 stanoví, že společné obchodní normy mohou být vymezeny pro produkty nebo skupiny těchto produktů uvedené v článku 1 uvedeného nařízení.

(2)

Příloha IV nařízení (ES) č. 104/2000 uvádí určité druhy, na které se vztahují intervenční mechanismy. Akt o přistoupení z roku 2003 stanoví, že šprot obecný má být doplněn do uvedené přílohy.

(3)

Stanovení společných obchodních norem harmonizovaných v rámci Společenství má mimořádný význam pro řádné fungování intervenčních mechanismů stanovených v nařízení (ES) č. 104/2000.

(4)

Nařízení Rady (ES) č. 2406/96 ze dne 26. listopadu 1996 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu (2) nestanoví normy pro šprota obecného. Uvedené nařízení má být pozměněno tak, aby se vztahovalo i na šprota obecného.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro produkty rybolovu,

1.

V čl. 3 odst. 1 písm. a) se doplňuje nová odrážka, která zní:

2.

Přílohy I a II se mění takto:

26.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 132/17

(1)

Stávající organizace a struktura Vojenského štábu EU nezohledňují některé jeho nové úkoly.

(2)

S ohledem na provádění samostatných vojenských operací může dále za určitých okolností Rada na doporučení Vojenského výboru EU rozhodnout o využití společných kapacit Vojenského štábu EU, zejména v případě, kdy se vyžaduje společná civilně-vojenská reakce a kdy není určeno žádné národní velitelství.

(3)

V důsledku toho je nutné změnit mandát a organizaci Vojenského štábu EU.

(4)

Dne 12. dubna 2005 Politický a bezpečnostní výbor doporučil, aby se změnil mandát a organizace Vojenského štábu EU.

(5)

Rozhodnutí 2001/80/SZBP (1) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1.

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Mandát a organizace Vojenského štábu Evropské unie jsou definovány v příloze tohoto rozhodnutí.“

2.

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Členové Vojenského štábu Evropské unie podléhají pravidlům stanoveným v rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady (2).

3.

Příloha se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí.