20.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 127/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 758/2005

ze dne 19. května 2005

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 20. května 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. května 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1947/2002 (Úř. věst. L 299, 1.11.2002, s. 17).

PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 19. května 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	052	108,4
	204	65,2
	212	97,2
	999	90,3
0707 00 05	052	92,3
	204	51,2
	999	71,8
0709 90 70	052	84,4
	624	50,3
	999	67,4
0805 10 20	052	41,9
	204	39,9
	212	108,2
	220	45,2
	388	52,1
	400	44,6
	624	61,2
	999	56,2
0805 50 10	052	49,0
	388	63,6
	400	69,6
	528	43,4
	624	80,9
	999	61,3
0808 10 80	388	92,1
	400	112,5
	404	78,7
	508	62,3
	512	72,1
	524	57,3
	528	68,5
	720	64,4
	804	94,0
	999	78,0

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.

20.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 127/4

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 760/2005

ze dne 19. května 2005,

kterým se stanoví množství surového tabáku, jež mohou být převedena do jiné skupiny odrůd v rámci zaručeného prahového množství pro sklizeň 2005 v Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii a Portugalsku

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2075/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu se surovým tabákem (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 9 nařízení (EHS) č. 2075/92 zavedl režim kvót pro jednotlivé skupiny odrůd tabáku. Jednotlivé kvóty byly rozděleny mezi producenty na základě zaručených prahových množství pro sklizeň 2005 stanovených v příloze II nařízení Rady (ES) č. 546/2002 ze dne 25. března 2002, kterým se stanoví prémie a zaručená prahová množství pro tabákové listy podle skupiny odrůd a členského státu pro sklizně 2002, 2003 a 2004 a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2075/92 (2). Čl. 9 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2075/92 umožňuje Komisi oprávnit členské státy k převodu zaručených prahových množství do jiných skupin odrůd, pokud tyto převody do jiných skupin odrůd nevedou k dodatečným nákladům pro Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF) a nemají za následek zvýšení celkového zaručeného prahového množství v každém členském státě.

(2)	Poněvadž byla tato podmínka splněna, je třeba oprávnit členské státy, které o to požádaly, k uvedenému převodu.

(3)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro tabák,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro sklizeň 2005 jsou členské státy oprávněny k převodu určitých množství z jedné skupiny odrůd do jiné do 30. května 2005 v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 70. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2319/2003 (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 17).

(2) Úř. věst. L 84, 28.3.2002, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1), ve znění nařízení (ES) č. 864/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 48).

PŘÍLOHA

Zaručená prahová množství, která může každý členský stát převést z jedné skupiny odrůd do jiné

Členský stát	Skupina odrůd, ze které se množství převádí	Skupina odrůd, do které se množství převádí
Německo	1 036,2 tun: dark air-cured (skupina III)	528,6 tun: flue cured (skupina I)
Německo	1 036,2 tun: dark air-cured (skupina III)	367,2 tun: light air cured (skupina II)
Řecko	1 694 tun: light air cured (skupina II)	10 761 tun: flue cured (skupina I)
	4 415 tun: sun cured (skupina V)
	7 269 tun: Kabak Koulak (skupina VIII)
	122 tun: Katerini (skupina VII)
	5 267 tun: Kabak Koulak (skupina VIII)	3 193 tun: Basmas (skupina VI)
Španělsko	1 999,8 tun: dark air-cured (skupina III)	1 571,1 tun: flue cured (skupina I)
Španělsko	1 999,8 tun: dark air-cured (skupina III)	35,6 tun: light air-cured (skupina II)
Francie	3 828,4 tun: dark air-cured (skupina III)	1 717,2 tun: flue cured (skupina I)
Francie	3 828,4 tun: dark air-cured (skupina III)	1 444,5 tun: light air cured (skupina II)
Itálie	850,0 tun: sun cured (skupina V)	611,9 tun: flue cured (skupina I)
Itálie	120,0 tun: sun cured (skupina V)	98,2 tun: fire cured (skupina IV)
Portugalsko	50,0 tun: light air-cured (skupina II)	39,9 tun: flue cured (skupina I)

20.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 127/6

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 761/2005

ze dne 19. května 2005,

kterým se zavádí nouzová destilace podle článku 30 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro některá vína ve Francii

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1), a zejména na čl. 33 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 umožňuje přijmout opatření pro nouzovou destilaci v případě výjimečného narušení trhu následkem značných přebytků. Toto opatření se může omezovat na určité kategorie vína nebo na určité pěstitelské oblasti a na žádost příslušného členského státu jej lze použít na jakostní vína s. o.

(2)	Francouzská vláda požádala dopisem ze dne 18. února 2005 o zavedení nouzové destilace pro nešumivá jakostní vína vyrobená ve vymezených regionech na svém území (jakostní vína s.o.). Dodatečné informace byly zaslány ve dnech 25. února a 25. března 2005.

(3)

Ve Francii byly zjištěny značné přebytky na trhu s nešumivými jakostními víny s.o., které se odrážejí ve snížení cen a ve znepokojujícím množství zásob na konci probíhajícího hospodářského roku. Aby se zabránilo tomuto negativnímu vývoji a zároveň došlo ke zlepšení složité situace na trhu, je zapotřebí snížit zásoby nešumivých jakostních vín s.o. na úroveň považovanou za obvyklou pro potřeby trhu.

(4)	Vzhledem k tomu, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 30 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999, je vhodné stanovit nouzové zavedení destilace pro maximální objem 1,5 milionu hektolitrů nešumivých jakostních vín vyrobených ve vymezených regionech (jakostní vína s.o.).

(5)

Zavedení nouzové destilace podle tohoto nařízení musí být v souladu s podmínkami stanovenými nařízením Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu (2), pokud jde o opatření týkající se destilace podle článku 30 nařízení (ES) č. 1493/1999. Musí se použít i další ustanovení nařízení (ES) č. 1623/2000, zejména ustanovení o dodávce alkoholu intervenční agentuře a o vyplacení zálohy.

(6)	Je třeba stanovit nákupní cenu, kterou uhradí palírna producentovi v takové výši, aby se napravilo narušení trhu a zároveň umožnilo producentům využít daného opatření.

(7)	Produktem nouzové destilace smí být pouze surový nebo neutrální alkohol, který se musí povinně dodávat intervenční agentuře, aby se zabránilo narušení trhu s konzumním alkoholem, který pochází především z destilace podle článku 29 nařízení (ES) č. 1493/1999.

(8)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1623/2000 pro tento druh destilace se zavádí nouzová destilace podle článku 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 pro maximální množství 1,5 milionů hektolitrů nešumivých jakostních vín vyrobených ve vymezených regionech (jakostní vína s.o.) ve Francii.

Článek 2

Každý producent může uzavřít smlouvu o dodávce podle článku 65 nařízení (ES) č.1623/2000 (dále jen „smlouva“) od 23. května 2005 do 15. července 2005.

Ke smlouvám se přiloží doklad o poskytnutí jistoty ve výši 5 eur na hektolitr.

Tyto smlouvy jsou nepřevoditelné.

Článek 3

1. Pokud celkové množství pokryté smlouvami, které se předloží intervenční agentuře, překročí množství stanovené v článku 1, členský stát určí míru krácení, která se použije pro uvedené smlouvy.

2. Členský stát přijme nezbytná správní opatření, aby došlo ke schválení smluv nejpozději dne 15. srpna. Schválení obsahuje údaje o případně použité míře krácení a objem vína povoleného na každou smlouvu a uvádí možnost vypovězení smlouvy producentem v případě použití míry krácení.

Členský stát sdělí Komisi do 1. září objemy vín uvedené ve schválených smlouvách.

3. Členský stát může omezit počet smluv uzavřených jedním producentem podle tohoto nařízení.

Článek 4

1. Množství vín, která jsou předmětem schválených smluv, musí být dodána do palíren nejpozději dne 15. prosince 2005. V souladu s čl. 6 odst. 1 musí být vyrobený alkohol dodán intervenční agentuře nejpozději dne 15. března 2006.

2. Jistota se uvolní v poměru k dodaným množstvím, jakmile producent předloží doklad o dodání do palírny.

Pokud se ve lhůtách stanovených v odstavci 1 neuskuteční žádná dodávka, jistota propadá.

Článek 5

Minimální kupní cena vína dodaného k destilaci podle tohoto nařízení se rovná 3,35 EUR za procento objemové a hektolitr.

Článek 6

1. Palírna dodá intervenční agentuře produkt získaný destilací. Obsah alkoholu u tohoto produktu je nejméně 92 % objemových.

2. Cena, kterou intervenční agentura zaplatí palírně za dodaný surový alkohol činí 3,717 EUR za procento objemové a hektolitr. Platba se provádí podle čl. 62 odst. 5 nařízení (ES) č. 1623/2000. Platba této ceny se však může uskutečnit až od 16. října 2005.

Palírna může obdržet zálohu na tuto částku ve výši 2,558 EUR za procento objemové a hektolitr. V takovém případě se ze skutečně vyplacené ceny odečte výše zálohy. Články 66 a 67 nařízení (ES) č. 1623/2000 jsou použitelné. Platba této zálohy se však může uskutečnit až od 16. října 2005.

Článek 7

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 23. května 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

(2) Úř. věst. L 194, 31.7.2000, s. 45. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 616/2005 (Úř. věst. L 103, 22.4.2005, s. 15).

20.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 127/8

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 762/2005

ze dne 19. května 2005,

kterým se zavádí nouzová destilace podle článku 30 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro stolní vína ve Španělsku

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1), a zejména na čl. 33 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)	Španělská vláda požádala dopisem ze dne 8. března 2005 o zavedení nouzové destilace pro stolní vína vyrobená na svém území.

(3)

Ve Španělsku byly zjištěny značné přebytky na trhu se stolním vínem, které se odrážejí ve snížení cen a ve znepokojujícím množství zásob na konci probíhajícího hospodářského roku. Aby se zabránilo tomuto negativnímu vývoji a zároveň došlo ke zlepšení složité situace na trhu, je zapotřebí snížit zásoby stolního vína na úroveň považovanou za obvyklou pro potřeby trhu.

(4)	Vzhledem k tomu, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 30 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999, je vhodné stanovit nouzové zavedení destilace pro maximální objem 4 milionů hektolitrů stolního vína.

(5)

(6)	Je třeba stanovit nákupní cenu, kterou uhradí palírna producentovi v takové výši, aby se napravilo narušení trhu a zároveň umožnilo producentům využít daného opatření.

(7)	Produktem nouzové destilace smí být pouze surový nebo neutrální alkohol, který se musí povinně dodávat intervenční agentuře, aby se zabránilo narušení trhu s konzumním alkoholem, který pochází především z destilace podle článku 29 nařízení (ES) č. 1493/1999.

(8)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1623/2000 pro tento druh destilace se zavádí nouzová destilace podle článku 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 pro maximální množství 4 milionů hektolitrů stolního vína ve Španělsku.

Článek 2

Každý producent může uzavřít smlouvu o dodávce podle článku 65 nařízení (ES) č. 1623/2000 (dále jen „smlouva“) od 23. května 2005 do 15. června 2005.

Ke smlouvám se přiloží doklad o poskytnutí jistoty ve výši 5 EUR na hektolitr.

Tyto smlouvy jsou nepřevoditelné.

Článek 3

2. Členský stát přijme nezbytná správní opatření, aby došlo ke schválení smluv nejpozději dne 18. července 2005. Schválení obsahuje údaje o případně použité míře krácení a objem vína povoleného na každou smlouvu a uvádí možnost vypovězení smlouvy producentem v případě použití míry krácení.

Členský stát sdělí Komisi do 1. srpna 2005 objemy vín uvedené ve schválených smlouvách.

3. Členský stát může omezit počet smluv uzavřených jedním producentem podle tohoto nařízení.

Článek 4

1. Množství vín, která jsou předmětem schválených smluv, musí být dodána do palíren nejpozději dne 15. října 2005. V souladu s čl. 6 odst. 1 musí být vyrobený alkohol dodán intervenční agentuře nejpozději dne 15. března 2006.

2. Jistota se uvolní v poměru k dodaným množstvím, jakmile producent předloží doklad o dodání do palírny.

Pokud se ve lhůtách stanovených v odstavci 1 neuskuteční žádná dodávka, jistota propadá.

Článek 5

Minimální kupní cena vína dodaného k destilaci podle tohoto nařízení se rovná 1,914 EUR za % objemové a hektolitr.

Článek 6

1. Palírna dodá intervenční agentuře produkt získaný destilací. Obsah alkoholu u tohoto produktu je nejméně 92 % objemových.

2. Cena, kterou intervenční agentura zaplatí palírně za dodaný surový alkohol, činí 2,281 EUR za % objemové a hektolitr. Platba se provádí podle čl. 62 odst. 5 nařízení (ES) č. 1623/2000. Platba této ceny se však může uskutečnit až od 16. října 2005.

Palírna může obdržet zálohu na tuto částku ve výši 1,122 EUR za % objemové a hektolitr. V takovém případě se ze skutečně vyplacené ceny odečte výše zálohy. Články 66 a 67 nařízení (ES) č. 1623/2000 jsou použitelné. Platba této zálohy se však může uskutečnit až od 16. října 2005.

Článek 7

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 23. května 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

(2) Úř. věst. L 194, 31.7.2000, s. 45. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 616/2005 (Úř. věst. L 103, 22.4.2005, s. 15).

20.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 127/12

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 764/2005

ze dne 19. května 2005,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro obiloviny a pro pšeničnou nebo žitnou mouku, krupici a krupičku

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy nebo cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Při stanovení náhrad je třeba vzít v úvahu faktory uvedené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2).

(3)	Pokud jde o pšeničnou nebo žitnou mouku, krupici a krupičku, náhradu použitelnou pro tyto produkty je nutné vypočítat s ohledem na množství obilovin nutné k výrobě uvažovaných produktů. Toto množství byla stanoveno nařízením (ES) č. 1501/95.

(4)	Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky určitých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhradu u některých produktů podle jejich země určení.

(5)	Náhradu je třeba stanovovat jednou měsíčně, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(6)	Použití těchto pravidel v současné situaci na trzích s obilovinami, a zejména při kurzech, respektive cenách těchto produktů ve Společenství a na světovém trhu, vede ke stanovení náhrad dle přílohy tohoto nařízení.

(7)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vývozní náhrady pro produkty uvedené v čl. 1 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1784/2003 s výjimkou sladu, vyvážené v nezměněném stavu, se stanovují dle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 20. května 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2) Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1431/2003 (Úř. věst. L 203, 12.8.2003, s. 16).

PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 19. května 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro obiloviny a pro pšeničnou nebo žitnou mouku, krupici a krupičku

Kód produktu

Země určení

Měrná jednotka

Výše náhrad

1001 10 00 9200

—

EUR/t

—

1001 10 00 9400

A00

EUR/t

1001 90 91 9000

—

EUR/t

—

1001 90 99 9000

A00

EUR/t

1002 00 00 9000

A00

EUR/t

1003 00 10 9000

—

EUR/t

—

1003 00 90 9000

A00

EUR/t

1004 00 00 9200

—

EUR/t

—

1004 00 00 9400

A00

EUR/t

1005 10 90 9000

—

EUR/t

—

1005 90 00 9000

A00

EUR/t

1007 00 90 9000

—

EUR/t

—

1008 20 00 9000

—

EUR/t

—

1101 00 11 9000

—

EUR/t

—

1101 00 15 9100

C01

EUR/t

8,91

1101 00 15 9130

C01

EUR/t

8,32

1101 00 15 9150

C01

EUR/t

7,67

1101 00 15 9170

C01

EUR/t

7,09

1101 00 15 9180

C01

EUR/t

6,63

1101 00 15 9190

—

EUR/t

—

1101 00 90 9000

—

EUR/t

—

1102 10 00 9500

A00

EUR/t

1102 10 00 9700

A00

EUR/t

1102 10 00 9900

—

EUR/t

—

1103 11 10 9200

A00

EUR/t

1103 11 10 9400

A00

EUR/t

1103 11 10 9900

—

EUR/t

—

1103 11 90 9200

A00

EUR/t

1103 11 90 9800

—

EUR/t

—

Pozn.: Kódy produktů, jakož i kódy určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

C01

Všechny třetí země s výjimkou Albánie, Bulharska, Rumunska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Lichtenštejnska a Švýcarska.

20.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 127/17

ROZHODNUTÍ ΚOMISE

ze dne 11. května 2005

o obnovení mandátu Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích

(Pouze francouzské znění je závazné)

(2005/383/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V listopadu 1991 rozhodla Evropská komise, že zahrne etiku do rozhodovacího procesu politik Společenství v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, a zřídila skupinu poradců pro etické dopady biotechnologií (GAEIB).

(2)	Dne 16. prosince 1997 se Komise rozhodla nahradit GAEIB Evropskou skupinou pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE) a rozšířila mandát této skupiny tak, aby zahrnoval všechny oblasti použití vědy a technologie.

(3)	Mandát EGE byl obnoven rozhodnutím Komise ze dne 26. března 2001 na období čtyř let a jeho působnost byla mírně pozměněna, aby se zlepšily pracovní metody skupiny.

(4)	EGE potřebuje nové pracovní metody, aby aktuálně reagovala na rychlejší rozvoj vědy a technologie, a potřebuje nové pravomoci, aby se zaměřila na větší rozsah použití vědy a technologií.

(5)	Sdělení Komise o shromažďování a využití odborných stanovisek Komisí: zásady a pokyny (KOM(2002) 713) uvádí, že „otevřené výzvy jsou zejména vhodné v případě citlivých záležitostí a v případě, kdy jsou skupiny zavázány k přiměřené době trvání“.

(6)	Působnost stávající EGE končí dne 25. března 2005, toto rozhodnutí tudíž nahradí působnost uvedenou v příloze sdělení Komise ze dne 26. března 2001 (K(2001) 691),

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Komise tímto rozhoduje o obnovení mandátu Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE) na období čtyř let.

Článek 2

Poslání

Úkolem EGE je poskytovat Komisi poradenství v etických otázkách týkajících se vědy a nových technologií, a to buď na žádost Komise, nebo z vlastního podnětu. Parlament a Rada mohou Komisi upozornit na otázky, které považují z etického hlediska za velmi významné. Pokud Komise požaduje, aby EGE vydala stanovisko, stanoví lhůtu, v níž je nutno stanovisko předložit.

Článek 3

Složení – Návrhy – Jmenování

1. Členové EGE jsou jmenováni předsedou Komise.

2. Platí tato pravidla:

—	Členové jsou navrženi ad personam. Členové vykonávají svou činnost osobně a vyžaduje se po nich, aby Komisi poskytovali poradenství nezávisle na jakémkoli vnějším vlivu. EGE je nezávislá, pluralitní a multidisciplinární.

—	EGE má maximálně 15 členů.

—	Každý člen EGE je jmenován na období čtyř let. Opakovaně mohou být členové EGE jmenováni nejvýše na dvě následující období.

—	Členové, kteří již dále nemohou efektivně přispívat k práci skupiny nebo kteří odstoupí, mohou být pro zbývající období mandátu nahrazeni jiným členem ze seznamu náhradníků v souladu s čl. 3 odst. 1.

—	Stanovení a výběr členů EGE se uskuteční na základě otevřené výzvy k vyjádření zájmu. Další žádosti získané prostřednictvím jiných zdrojů budou v rámci výběrového řízení rovněž vzaty v úvahu.

—	–Komise zveřejní seznam členů EGE v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Činnost

1. Členové EGE si ze svého středu zvolí na dobu trvání úřadu předsedu a místopředsedu.

2. Pracovní program EGE odsouhlasí předseda Komise (včetně etických přezkumů navržených EGE na základě jejího práva na podnět – viz článek 2). Skupina politických poradců Komise (BEPA) úzce spolupracující s předsedou EGE odpovídá za organizaci práce EGE a jejího sekretariátu.

3. Pracovní zasedání EGE jsou neveřejná. Mimo tato pracovní zasedání může EGE projednávat svou činnost s příslušnými odděleními Komise a může zvát představitele nevládních organizací nebo zastupitelských organizací k výměně názorů, je-li to vhodné. Program jednání EGE se doručuje příslušným útvarům Komise.

4. EGE se obvykle schází v sídle Komise podle možností a harmonogramu stanoveného Komisí. EGE by se měla sejít minimálně šestkrát v období dvanácti měsíců, což by mělo zahrnout přibližně dvanáct pracovních dní v roce. Předpokládá se účast členů na minimálně čtyřech zasedáních v roce.

5. Pro účely přípravy stanovisek a v rámci dostupných zdrojů pro svou činnost EGE:

—	může přizvat odborníky se zvláštní kvalifikací, aby nasměrovali činnost EGE a informovali ji, je-li to považováno za užitečné a/nebo nezbytné,

—	může zahájit studie za účelem shromáždění všech nezbytných vědeckých a technických informací,

—	může založit pracovní skupiny k řešení zvláštních otázek,

—	uspořádá veřejný kulatý stůl, aby podpořila dialog a zlepšila transparentnost každého stanoviska, které vytvoří,

—	vytvoří úzké vazby s odděleními Komise zabývajícími se tématy, na kterých skupina pracuje,

—	může vytvořit užší vazbu se zástupci různých etických orgánů v Evropské unii a v kandidátských zemích.

6. Každé stanovisko se zveřejní okamžitě poté, co bylo schváleno. Není-li stanovisko schváleno jednomyslně, musí obsahovat odlišný názor. Vyskytne-li se provozní potřeba, aby ohledně určitého předmětu byla rada poskytnuta rychleji, vypracují se krátká vyjádření, na něž bude v případě potřeby navazovat úplnější analýza, a to za plného respektování transparentnosti jako v případě jakéhokoli jiného stanoviska. Stanoviska EGE vždy odkazují na aktuální stav technologie v době, kdy je stanovisko vydáno. Považuje-li to za nezbytné, může EGE rozhodnout o aktualizaci stanovisek.

7. EGE přijme jednací řád.

8. Předseda je odpovědný za to, že před koncem svého úřadu vypracuje zprávu o činnosti EGE. Tato zpráva bude zveřejněna.

Článek 5

Náklady na jednání

Cestovní náklady a denní diety související s jednáním EGE budou hrazeny Komisí v souladu s pravidly Komise.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem navržení nových členů EGE.

V Bruselu dne 11. května 2005.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

20.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 127/20

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 12. května 2005,

kterým se mění rozhodnutí 2000/45/ES, 2001/405/ES, 2001/688/ES, 2002/255/ES a 2002/747/ES, aby se prodloužila platnost ekologických kritérií pro udělení ekoznačky Společenství některým výrobkům

(oznámeno pod číslem K(2005) 1446)

(Text s významem pro EHP)

(2005/384/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem Evropské unie pro ekoznačku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Platnost definice skupiny produktů a ekologických kritérií stanovených v rozhodnutí Komise 2000/45/ES ze dne 17. prosince 1999, kterým se stanovují ekologická kritéria pro udělení ekoznačky Společenství pračkám (2), končí dne 30. listopadu 2006.

(2)	Platnost definice skupiny produktů a ekologických kritérií stanovených v rozhodnutí Komise 2001/405/ES ze dne 4. května 2001, kterým se stanovují ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství výrobkům z hedvábného papíru (3), končí dne 5. května 2006.

(3)	Platnost definice skupiny produktů a ekologických kritérií stanovených v rozhodnutí Komise 2001/688/ES ze dne 28. srpna 2001, kterým se stanovují ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství pomocným půdním látkám a pěstebním substrátům (4), končí dne 29. srpna 2006.

(4)	Platnost rozhodnutí Komise 2002/255/ES ze dne 25. března 2002, kterým se stanovují kritéria pro udělování ekoznačky Společenství televizním přijímačům (5), končí dne 31. března 2006.

(5)	Platnost rozhodnutí Komise 2002/747/ES ze dne 9. září 2002, kterým se stanovují revidovaná ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství žárovkám a kterým se mění rozhodnutí 1999/568/ES (6), končí dne 31. srpna 2006.

(6)	V souladu s nařízením (ES) č. 1980/2000 byl proveden včasný přezkum ekologických kritérií i souvisejících požadavků na posuzování a ověřování, jež tato rozhodnutí stanovila.

(7)	S ohledem na přezkum těchto kritérií a požadavků je vhodné prodloužit dobu platnosti ekologických kritérií a požadavků o jeden rok.

(8)	Jelikož závazek přezkumu podle nařízení (ES) č. 1980/2000 se týká pouze ekologických kritérií a požadavků na posuzování a ověřování, je vhodné, aby rozhodnutí 2002/255/ES a 2002/747/ES nepozbyla účinku.

(9)	Rozhodnutí 2000/45/ES, 2001/405/ES, 2001/688/ES, 2002/255/ES a 2002/747/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)	Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 17 nařízení (ES) č. 1980/2000,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Článek 3 rozhodnutí 2000/45/ES se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Ekologická kritéria pro skupinu výrobků ‚pračky‘ a související požadavky na posuzování a ověřování jsou platné do dne 30. listopadu 2007.“

Článek 2

Článek 3 rozhodnutí 2001/405/ES se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Ekologická kritéria pro skupinu výrobků ‚výrobky z hedvábného papíru‘ a související požadavky na posuzování a ověřování jsou platné do dne 4. května 2007.“

Článek 3

Článek 3 rozhodnutí 2001/688/ES se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Ekologická kritéria pro skupinu výrobků ‚pomocné půdní látky a pěstební substráty‘ a související požadavky na posuzování a ověřování jsou platné do dne 28. srpna 2007.“

Článek 4

Článek 4 rozhodnutí 2002/255/ES se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Ekologická kritéria pro skupinu výrobků ‚televizní přijímače‘ a související požadavky na posuzování a ověřování jsou platné do dne 31. března 2007.“

Článek 5

Článek 5 rozhodnutí 2002/747/ES se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Ekologická kritéria pro skupinu výrobků ‚žárovky‘ a související požadavky na posuzování a ověřování jsou platné do dne 31. srpna 2007.“

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 12. května 2005.

Za Komisi

Stavros DIMAS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 237, 21.9.2000, s. 1.

(2) Úř. věst. L 16, 21.1.2000, s. 74. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2003/240/ES (Úř. věst. L 89, 5.4.2003, s. 16).

(3) Úř. věst. L 142, 29.5.2001, s. 10.

(4) Úř. věst. L 242, 12.9.2001, s. 17.

(5) Úř. věst. L 87, 4.4.2002, s. 53.

(6) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 44.

20.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 127/22

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. května 2005

o schválení účetních závěrek výdajů členských států financovaných záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) pro rozpočtový rok 2004

(oznámeno pod číslem K(2005) 1443)

(2005/385/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení,

po konzultaci s výborem fondu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1258/1999, na základě ročních účetních závěrek předložených členskými státy, k nimž jsou přiloženy informace nezbytné k jejich schválení, osvědčení o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předaných účetních podkladů a zprávy vyhotovené osvědčovateli, schválí Komise účetní závěrky platebních agentur uvedených v čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení.

(2)

S ohledem na čl. 7 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 296/96 ze dne 16. února 1996 o údajích předávaných členskými státy a o měsíčním účtování výdajů financovaných záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (2), se pro rozpočtový rok 2004 zohledňují výdaje uskutečněné členskými státy od 16. října 2003 do 15. října 2004.

(3)

Lhůty poskytnuté členským státům, v nichž mají předložit Komisi doklady uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1258/1999 a v čl. 4 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1663/95 ze dne 7. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 729/70 týkající se postupu schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF (3), uplynuly.

(4)	Komise ověřila předané informace a sdělila do 31. března 2005 členským státům výsledky ověřování informací spolu s nezbytnými změnami.

(5)

Podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1663/95 stanoví rozhodnutí o schválení účetní závěrky uvedené v čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1258/1999, aniž jsou dotčena pozdější rozhodnutí v souladu s čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení, výši výdajů uskutečněných v každém členské státě v průběhu daného účetního období, které mají být financovatelné záruční sekcí EZOZF, na základě účetních závěrek uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1258/1999 a snížení a pozastavení záloh na dané účetní období, včetně snížení uvedených v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 296/96. Podle článku 154 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4), se výsledek rozhodnutí o schválení účetní závěrky, který je tvořen případným rozdílem mezi celkovými výdaji zaúčtovanými do daného rozpočtového roku podle čl. 151 odst. 1 a článku 152 a celkovými výdaji, k nimž přihlíží Komise v tomto rozhodnutí, zapisuje do jediného článku jako nižší nebo vyšší výdaj.

(6)

Pokud jde o některé platební agentury, roční účetní závěrky a doklady k nim přiložené nyní umožňují Komisi rozhodnout o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předaných dokladů na základě provedených ověřování. Částky schválené pro jednotlivé členské státy jsou uvedeny v příloze I. Podrobnosti o uvedených částkách jsou popsány v souhrnné zprávě, která byla předložena výboru fondu současně s tímto rozhodnutím.

(7)	Na základě provedených ověřování vyžadují informace předložené některými platebními agenturami doplňující šetření, a proto nemohou být jejich účetní závěrky schváleny v tomto rozhodnutí. Dotyčné platební agentury jsou uvedeny v příloze II.

(8)

Ustanovení čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 296/96 ve spojení s článkem 14 nařízení Rady (ES) č. 2040/2000 ze dne 26. září 2000 o rozpočtové kázni (5) stanoví, že u výdajů uskutečněných členskými státy po uplynutí stanovených lhůt se snižují zálohy na zúčtování výdajů. Podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 296/96 se však při rozhodnutí o schválení účetních závěrek přihlédne k překročení lhůt v měsících srpnu, září a říjnu, nemohlo-li být zjištěno před posledním rozhodnutím o zálohách v daném rozpočtovém roce. Část výdajů oznámených některými členskými státy během výše uvedeného období na opatření, u nichž Komise nepřijala polehčující okolnosti, byla uskutečněna po uplynutí stanovených lhůt. Je proto třeba, aby toto rozhodnutí stanovilo příslušná snížení. Snížení a veškeré další výdaje, které by mohly být uskutečněny po stanovených lhůtách, budou k pozdějšímu datu předmětem rozhodnutí podle čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 1258/1999, které stanoví s konečnou platností výdaje, jež mají být vyloučeny z financování z prostředků Společenství.

(9)

Na základě článku 14 nařízení (ES) č. 2040/2000 a čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 296/96 Komise již snížila nebo pozastavila některé měsíční zálohy při účtování výdajů pro rozpočtový rok 2004 a v tomto rozhodnutí přistupuje ke snížením stanoveným v čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 296/96. Na základě výše uvedených skutečností, s cílem zabránit předčasné nebo jen dočasné úhradě dotyčných částek, je třeba, aby nebyly uznány tímto rozhodnutím s výhradou jejich pozdějšího zkoumání podle čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 1258/1999.

(10)

Ustanovení čl. 7 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1663/95 stanoví, že částky, které mají být v souladu s rozhodnutím o schválení účetní závěrky uvedeným v prvním pododstavci navráceny od členských států nebo jim vyplaceny, se stanoví odečtením záloh vyplacených v průběhu daného účetního období, tj. v roce 2004, od výdajů uznaných za financovatelné za totéž účetní období ve smyslu prvního pododstavce. Tyto částky se odečtou od záloh splatných ve druhém měsíci následujícím po měsíci, kdy bylo přijato rozhodnutí o schválení účetní závěrky, anebo se k nim přičtou.

(11)

Podle čl. 7 odst. 3 posledního pododstavce nařízení (ES) č. 1258/1999 a čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 1663/95 není tímto rozhodnutím přijatým na základě účetních informací dotčeno přijetí dalších rozhodnutí Komise, kterými mají být vyloučeny z financování z prostředků Společenství výdaje, které by nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Společenství,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Schvalují se účetní závěrky platebních agentur členských států týkající se výdajů financovaných záruční sekcí EZOZF pro rozpočtový rok 2004, s výjimkou platebních agentur uvedených v článku 2. Částky, které mají být na základě tohoto rozhodnutí navráceny od členských států nebo jim vyplaceny, jsou stanoveny v příloze I.

Článek 2

Účetní závěrky platebních agentur členských států týkající se výdajů financovaných záruční sekcí EZOZF pro rozpočtový rok 2004, uvedené v příloze II, jsou odděleny od tohoto rozhodnutí a budou předmětem pozdějšího rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 13. května 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

(2) Úř. věst. L 39, 17.2.1996, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1655/2004 (Úř. věst. L 298, 23.9.2004, s. 3).

(3) Úř. věst. L 158, 8.7.1995, s. 6. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 465/2005 (Úř. věst. L 77, 23.3.2005, s. 6).

(4) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(5) Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 27.

PŘÍLOHA I

Schválení účetních závěrek platebních agentur – rozpočtový rok 2004

Částka která má být členského státu navrácena nebo mu vyplacena

Členské státy

Výdaje platebních agentur za rozpočtový rok 2004, jejichž účetní závěrky jsou

Celkem a + b

Snížení a pozastavení na celý rozpočtový rok

Celková částka včetně snížení a pozastavení

Zálohy vyplacené členským státům za rozpočtový rok

Částka, která má být od členského státu navrácena (–) nebo mu vyplacena (+)

schváleny

odděleny

= výdaje uvedené ve výročním prohlášení

= souhrn výdajů z měsíčních prohlášení

c = a + b

e = c + d

g = e – f

EUR

1 141 832 188,85

0,00

1 141 832 188,85

0,00

1 141 832 188,85

1 141 832 509,04

– 320,19

EUR

1 072 926 545,09

0,00

1 072 926 545,09

0,00

1 072 926 545,09

1 072 805 591,37

120 953,72

CZK

148 270 977,89

0,00

148 270 977,89

0,00

148 270 977,89

0,00

EUR

6 010 175 861,68

23 818 955,08

6 033 994 816,76

– 150 191,69

6 033 844 625,07

6 033 635 575,97

209 049,10

DKK

9 058 346 238,16

0,00

9 058 346 238,16

– 68 177,57

9 058 278 060,59

9 058 602 584,17

– 324 523,58

EEK

8 595 434,55

0,00

8 595 434,55

0,00

8 595 434,55

0,00

EUR

2 781 442 489,74

0,00

2 781 442 489,74

– 5 228 942,57

2 776 213 547,17

2 777 610 434,43

– 1 396 887,26

EUR

6 269 452 812,02

57 020 505,80

6 326 473 317,82

– 7 926 338,98

6 318 546 978,84

6 319 215 724,26

– 668 745,42

EUR

869 358 525,94

0,00

869 358 525,94

– 4 383,80

869 354 142,14

868 904 449,67

449 692,47

EUR

9 395 956 559,98

1 868 053,41

9 397 824 613,39

– 9 219 078,83

9 388 605 534,56

9 389 117 043,59

– 511 509,03

HUF

125 098 884,00

0,00

125 098 884,00

0,00

125 098 884,00

0,00

EUR

1 829 924 935,77

0,00

1 829 924 935,77

– 1 354 653,66

1 828 570 282,11

1 829 730 495,20

– 1 160 213,09

EUR

1 194 172 909,54

3 835 460 014,48

5 029 632 924,02

– 48 452 006,98

4 981 180 917,04

5 022 642 872,80

– 41 461 955,76

LTL

1 826 753,89

0,00

1 826 753,89

0,00

1 826 753,89

0,00

EUR

0,00

37 803 193,51

– 42 350,66

37 760 842,85

0,00

LVL

23 671,15

0,00

23 671,15

0,00

23 671,15

0,00

EUR

1 262 187 678,33

0,00

1 262 187 678,33

– 313 300,35

1 261 874 377,98

1 261 891 680,76

– 17 302,78

PLN

46 695 429,61

0,00

46 695 429,61

0,00

46 695 429,61

0,00

EUR

824 235 249,10

0,00

824 235 249,10

– 884 668,91

823 350 580,19

823 155 282,67

195 297,52

SEK

7 740 689 327,48

0,00

7 740 689 327,48

0,00

7 740 689 327,48

0,00

SIT

16 964 300,84

0,00

16 964 300,84

0,00

16 964 300,84

0,00

SKK

57 252 395,16

0,00

57 252 395,16

0,00

57 252 395,16

0,00

GBP

2 782 254 804,67

0,00

2 782 254 804,67

– 36 835 148,07

2 745 419 656,60

2 747 004 082,12

– 1 584 425,52

1.	Pro výpočet částky, která má být od členského státu navrácena nebo mu vyplacena, je vzata v úvahu buď celková částka z výročního prohlášení, pokud jde o schválené výdaje (sloupec a), nebo souhrn z měsíčních prohlášení, pokud jde o oddělené výdaje (sloupec b).

2.	Snížení a pozastavení jsou snížení a pozastavení účtovaná v systému záloh, k nimž se připojují zejména opravy za nedodržení platebních lhůt v měsících srpnu, září a říjnu 2004.

PŘÍLOHA II

Schválení účetních závěrek platebních agentur – Rozpočtový rok 2004

Seznam platebních agentur, jejichž účetní závěrky jsou odděleny a budou předmětem pozdějšího rozhodnutí

Členský stát	Platební agentura
Německo	Bayern Umwelt
Španělsko	Madrid
Francie	SDE
Itálie	AGEA
Lucembursko	Ministère de l'agriculture

20.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 127/27

ROZHODNUTÍ RADY 2005/386/SZBP

ze dne 14. března 2005

o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o účasti Nového Zélandu na vojenské operaci Evropské unie pro řešení krize v Bosně a Hercegovině (operace Althea)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 24 této smlouvy,

s ohledem na doporučení předsednictví,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 12. července 2004 přijala Rada společnou akci 2004/570/SZBP o vojenské operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině (1).

(2)	Podle čl. 11 odst. 3 uvedené společné akce jsou podrobnosti týkající se účasti třetích států předmětem dohody podle článku 24 Smlouvy o Evropské unii.

(3)	Na základě zmocnění Rady ze dne 13. září 2004 sjednalo předsednictví, kterému byl nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, Dohodu mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o účasti Nového Zélandu na vojenské operaci Evropské unie pro řešení krize v Bosně a Hercegovině (operace Althea).

(4)	Tato dohoda by měla být schválena,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o účasti Nového Zélandu na vojenské operaci Evropské unie pro řešení krize v Bosně a Hercegovině (operace Althea) se schvaluje jménem Evropské unie.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu zmocněnou podepsat dohodu zavazující Evropskou unii.

Článek 3

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 14. března 2005.

Za Radu

F. BODEN

předseda

(1) Úř. věst. L 252, 28.7.2004, s. 10.

PŘEKLAD

DOHODA

mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o účasti Nového Zélandu na vojenské operaci Evropské unie pro řešení krize v Bosně a Hercegovině (operace Althea)

EVROPSKÁ UNIE (EU)

na straně jedné a

VLÁDA NOVÉHO ZÉLANDU (NOVÝ ZÉLAND)

na straně druhé,

dále jen „strany“,

BEROUCE NA VĚDOMÍ:

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Účast na operaci

1. Nový Zéland se přidruží ke společné akci 2004/570/SZBP ze dne 12. července 2004 o vojenské operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině a k jakékoli společné akci nebo rozhodnutí, kterými Rada Evropské unie rozhodne o prodloužení vojenské operace EU pro řešení krize, v souladu s touto dohodou a veškerými nutnými prováděcími opatřeními.

2. Příspěvkem Nového Zélandu k vojenské operaci EU pro řešení krize není dotčena rozhodovací samostatnost Evropské unie.

3. Nový Zéland zajistí, aby jeho síly a personál účastnící se vojenské operace EU pro řešení krize plnily své poslání v souladu:

—	se společnou akcí 2004/570/SZBP a případnými následnými změnami,

—	s operačním plánem,

—	s prováděcími opatřeními.

4. Síly a personál vyslaný do operace Novým Zélandem plní své úkoly a jedná pouze v zájmu vojenské operace EU pro řešení krize.

5. Nový Zéland včas informuje velitele operace EU o jakékoliv změně své účasti na operaci.

Článek 2

Postavení sil

1. Postavení sil a personálu přidělených Novým Zélandem v rámci vojenské operace EU pro řešení krize se řídí odstavcem 12 rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1575 (2004) ze dne 22. listopadu 2004.

2. Postavení sil a personálu přiděleného k velitelství nebo k velitelským složkám umístěným mimo Bosnu a Hercegovinu se řídí ujednáním mezi velitelstvím a dotyčnými velitelskými složkami a Novým Zélandem.

3. Aniž je dotčena dohoda o postavení sil podle odstavce 1, vykonává Nový Zéland soudní pravomoc nad svými silami a personálem, které se účastní vojenské operace EU pro řešení krize.

4. Nový Zéland vyřizuje veškeré nároky vzniklé v souvislosti s účastí na operaci EU pro řešení krize, které některý z členů jeho sil či personálu vznese nebo které se ho týkají. Nový Zéland je příslušný pro zahájení každého řízení, zejména soudního nebo kárného, proti kterémukoli členu svých sil či personálu, v souladu se svými právními a správními předpisy.

5. Nový Zéland se zavazuje učinit prohlášení o vzdání se nároků na náhradu škody vůči kterémukoliv státu, který se účastní vojenské operace EU pro řešení krize, a učinit tak při podpisu této dohody.

6. Evropská unie se zavazuje zajistit, že její členské státy učiní prohlášení o vzdání se nároků na náhradu škody v souvislosti s účastí Nového Zélandu na vojenské operaci EU pro řešení krize, a učinit tak při podpisu této dohody.

Článek 3

Utajované informace

1. Nový Zéland přijme vhodná opatření k zajištění ochrany utajovaných informací EU v souladu s bezpečnostními předpisy Rady Evropské unie, které jsou obsaženy v rozhodnutí Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001 (4), jakož i dalšími pokyny vydanými příslušnými orgány, včetně velitele operace EU.

2. Pokud EU a Nový Zéland uzavřely dohodu o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací, použijí se ustanovení takové dohody v rámci vojenské operace EU pro řešení krize.

Článek 4

Linie velení

1. Všechny síly a personál účastnící se vojenské operace EU pro řešení krize zůstávají zcela pod velením vlastních vnitrostátních orgánů.

2. Vnitrostátní orgány odevzdají operativní a taktické velení nebo řízení svých sil a personálu veliteli operace EU. Velitel operace EU je oprávněn přenášet svou pravomoc.

3. Nový Zéland má ve vztahu k běžnému řízení operace stejná práva a povinnosti jako členské státy Evropské unie, které se operace účastní.

4. Po konzultacích s Novým Zélandem může velitel operace EU kdykoliv požádat o zrušení příspěvku Nového Zélandu.

5. Nový Zéland jmenuje vysokého vojenského zástupce jako zástupce svého národního kontingentu ve vojenské operaci EU pro řešení krize. Vysoký vojenský zástupce konzultuje s velitelem sil EU všechny záležitosti, které mají vliv na operaci, a odpovídá za běžnou kázeň v kontingentu.

Článek 5

Finanční hlediska

1. Nový Zéland nese veškeré náklady spojené se svou účastí na operaci kromě nákladů, které jsou předmětem společného financování, jak je stanoveno v právních nástrojích podle čl. 1 odst. 1 této dohody a v rozhodnutí Rady 2004/197/SZBP ze dne 23. února 2004 o zavedení mechanismu pro správu financování společných nákladů na operace EU v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (5).

2. V případě smrti, zranění, ztráty nebo škody způsobené fyzickým nebo právnickým osobám ze státu nebo států, v nichž se operace uskutečňuje, zaplatí Nový Zéland, pokud je zjištěna jeho odpovědnost, náhradu škody za podmínek stanovených v ustanoveních o postavení sil podle čl. 2 odst. 1 této dohody.

Článek 6

Prováděcí opatření k dohodě

Generální tajemník Rady Evropské unie, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a odpovídající orgány Nového Zélandu uzavřou veškerá nezbytná technická a správní ujednání k provedení této dohody.

Článek 7

Neplnění závazků

Pokud jedna ze stran neplní své závazky stanovené v předchozích článcích, druhá strana má právo ukončit tuto dohodu výpovědí s měsíční výpovědní lhůtou.

Článek 8

Řešení sporů

Spory o výklad nebo použití této smlouvy se řeší mezi stranami diplomatickou cestou.

Článek 9

Vstup v platnost

1. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro tento účel.

2. Tato dohoda se použije prozatímně ode dne podpisu.

3. Tato dohoda zůstává v platnosti po dobu trvání příspěvku Nového Zélandu k operaci.

V Bruselu dne v anglickém jazyce ve čtyřech vyhotoveních.

Za Evropskou unii

Za Nový Zéland

(1) Úř. věst. L 252, 28.7.2004, s. 10.

(2) Úř. věst. L 324, 27.10.2004, s. 20.

(3) Úř. věst. L 325, 28.10.2004, s. 64. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí BiH/5/2004 (Úř. věst. L 357, 2.12.2004, s. 39).

(4) Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/194/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 48).

(5) Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 68.

PROHLÁŠENÍ

podle čl. 2 odst. 5 a 6 dohody

Prohlášení členských států EU:

„V případě zranění nebo smrti svých pracovníků, jakož i škod nebo ztrát týkajících se majetku jimi vlastněného a použitého při operaci EU pro řešení krize budou členské státy EU, které uplatňují společnou akci EU 2004/570/SZBP ze dne 12. července 2004 o vojenské operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině, usilovat o to, aby se v rozsahu, v jakém to dovolují jejich vnitrostátní právní systémy, na základě vzájemnosti vzdaly nároků na náhradu škody vůči Novému Zélandu, pokud takové zranění, smrt, škoda nebo ztráta:

—	byly způsobeny personálem z Nového Zélandu při plnění jeho povinností v souvislosti s operací EU pro řešení krize, kromě případu hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání, nebo

—	nastaly používáním jakéhokoliv majetku, jenž patří Novému Zélandu, pokud byl tento majetek použit v souvislosti s operací, kromě případu hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání pracovníků operace EU pro řešení krize z Nového Zélandu, kteří tento majetek používají.“

Prohlášení Nového Zélandu:

„V případě zranění nebo smrti svých pracovníků, jakož i škod nebo ztrát týkajících se majetku jím vlastněného a použitého při operaci EU pro řešení krize, bude Nový Zéland, který uplatňuje společnou akci EU 2004/570/SZBP ze dne 12. července 2004 o vojenské operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině, usilovat o to, aby se v rozsahu, v jakém to dovoluje jeho vnitrostátní právní systém, na základě vzájemnosti vzdal nároků na náhradu škody vůči kterémukoli jinému státu účastnícímu se operace EU pro řešení krize, pokud takové zranění, smrt, škoda nebo ztráta:

—	byly způsobeny personálem při plnění jeho povinností v souvislosti s operací EU pro řešení krize, kromě případu hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání, nebo

—	nastaly používáním jakéhokoliv majetku, jenž patří státům účastnícím se operace EU pro řešení krize, pokud byl tento majetek použit v souvislosti s operací, kromě případu hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání pracovníků operace EU pro řešení krize, kteří tento majetek používají.“

20.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 127/32

ROZHODNUTÍ RADY 2005/387/JVV

ze dne 10. května 2005

o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29, čl. 31 odst. 1 písm. e) a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Zvláštní rizika spojená s vývojem psychoaktivních látek vyžadují rychlé jednání ze strany členských států.

(2)

Nebudou-li nové psychoaktivní látky zahrnuty do oblasti působnosti trestního práva ve všech členských státech, mohou vzniknout problémy ve spolupráci mezi soudními orgány členských států a jejich orgány činnými v trestním řízení z toho důvodu, že daný trestný čin nebo trestné činy nebudou trestné podle práva jak dožadujícího, tak i dožádaného státu.

(3)

Akční plán Evropské unie pro boj proti drogám 2000–2004 stanovil, aby Komise provedla vhodné hodnocení společné akce ze dne 16. června 1997 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových syntetických drog (2) (dále jen „společná akce“) s přihlédnutím k externímu hodnocení systému včasného varování zadanému Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (dále jen „EDMC“). Hodnocení ukázalo, že společná akce splnila očekávání. Výsledek hodnocení nicméně jasně poukázal na to, že je nutné společnou akci posílit a upravit její směřování. Zejména je třeba znovu vymezit její hlavní cíl, srozumitelnost jejích postupů a definic, průhlednost jejího působení a závažnost její oblasti působnosti. Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení akčního plánu EU pro boj proti drogám (2000–2004) v polovině období naznačilo, že budou zavedeny změny v právních předpisech s cílem posílit opatření proti syntetickým drogám. Mechanismus zavedený společnou akcí by proto měl být upraven.

(4)	Nové psychoaktivní látky mohou být zdraví škodlivé.

(5)

Nové psychoaktivní látky, na které se vztahuje toto rozhodnutí, mohou zahrnovat léčivé přípravky podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (3) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (4).

(6)	Výměna informací v rámci systému včasného varování, zavedená v rámci společné akce, se pro členské státy ukázala jako cenný přínos.

(7)

Nic v tomto rozhodnutí by nemělo členským státům bránit ve výměně informací v rámci Evropské informační sítě o drogách a drogové závislosti (dále jen „síť Reitox“), týkajících se nově se objevujících tendencí v nových způsobech užívání stávajících psychoaktivních látek, které mohou představovat možné riziko pro veřejné zdraví, jakož i informací o možných opatřeních souvisejících s veřejným zdravím, v souladu s úkoly a postupy EDMC.

(8)

Tímto rozhodnutím by nemělo dojít k žádnému zhoršení péče o lidské zdraví nebo veterinární péče. Látky s prokázanou a uznávanou lékařskou hodnotou jsou proto z kontrolních opatření založených na tomto rozhodnutí vyloučeny. Pro látky s prokázanou a uznávanou lékařskou hodnotou, které jsou zneužívány, by měla být přijata vhodná regulační opatření související s veřejným zdravím.

(9)

Vedle pravidel stanovených v rámci farmakovigilančních systémů definovaných ve směrnici 2001/82/ES a ve směrnici 2001/83/ES je nutné posílit výměnu informací o zneužívaných nebo nesprávně užívaných psychoaktivních látkách a zajistit odpovídající spolupráci s Evropskou agenturou pro hodnocení léčivých přípravků (dále jen „EMEA“). Rezoluce Komise OSN pro omamné látky (dále jen „CND“) 46/7 „Opatření na podporu výměny informací o nových způsobech užívání drog a o užívaných psychoaktivních látkách“ stanoví užitečný rámec pro opatření ze strany členských států.

(10)	Zavedení lhůt v každé fázi postupu stanoveného tímto rozhodnutím by mělo zaručit, že daný nástroj může reagovat rychle, a zvyšuje schopnost poskytovat mechanismus rychlé reakce.

(11)	Vědecký výbor EDMC, který v hodnocení rizik spojených s novou psychoaktivní látkou plní ústřední úlohu, bude pro účely tohoto rozhodnutí rozšířen o odborníky z Komise, Europolu a EMEA a o odborníky z vědeckých oborů, které ve Vědeckém výboru EDMC nejsou zastoupeny nebo jsou zastoupeny nedostatečně.

(12)

Rozšířený Vědecký výbor, který hodnotí rizika spojená s novými psychoaktivními látkami, zůstane zachován jako pevný technický útvar odborníků, který je schopen účinně zhodnotit všechna rizika spojená s novou psychoaktivní látkou. Velikost rozšířeného Vědeckého výboru by proto měla zůstat úrovni, kterou lze snadno řídit.

(13)

Jelikož cílů navrhované činnosti, totiž výměny informací, hodnocení rizika Vědeckým výborem a postupu na úrovni EU pro zavedení kontroly nad oznamovanými látkami, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto z důvodu účinků zamýšlené činnosti jich může být lépe dosaženo na úrovni Evropské unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(14)	V souladu s čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy mohou být opatření založená na tomto rozhodnutí přijata kvalifikovanou většinou, neboť tato opatření jsou nezbytná pro provedení tohoto rozhodnutí.

(15)	Toto rozhodnutí ctí základní práva a dodržuje zásady uznané článkem 6 Smlouvy a vyjádřené v Listině základních práv Evropské unie,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se zavádí mechanismus pro rychlou výměnu informací o nových psychoaktivních látkách. Rozhodnutí bere na vědomí informace o podezřeních na nežádoucí účinky, které se mají oznamovat v rámci farmakovigilančního systému zavedeného hlavou IX směrnice 2001/83/ES.

Toto rozhodnutí rovněž stanoví hodnocení rizik spojených s těmito novými psychoaktivními látkami, aby bylo možno použít opatření pro kontrolu omamných a psychotropních látek uplatňovaná v členských státech i na nové psychoaktivní látky.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto rozhodnutí se použije na látky, které v současnosti nejsou uvedeny na žádném ze seznamů:

a)	Jednotné úmluvy Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961, které mohou představovat srovnatelnou hrozbu pro veřejné zdraví jako látky uvedené na seznamu I, II nebo IV této úmluvy, a

b)	Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971, které mohou představovat srovnatelnou hrozbu pro veřejné zdraví jako látky uvedené na seznamu I, II, III nebo IV této úmluvy.

Toto rozhodnutí se týká konečných produktů, které se odlišují od prekurzorů, ve vztahu k nimž je režim Společenství stanoven nařízením Rady (EHS) č. 3677/90 ze dne 13. prosince 1990 o opatřeních, která mají být přijata za účelem zamezení zneužívání určitých látek k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek (5), a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog (6).

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)	„novou psychoaktivní látkou“ nová omamná látka nebo nová psychotropní látka v čisté formě nebo v přípravku;

b)	„novou omamnou látkou“ látka v čisté formě nebo v přípravku, která nebyla zahrnuta na seznam v rámci Jednotné úmluvy Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 a která může představovat srovnatelnou hrozbu pro veřejné zdraví jako látky uvedené na seznamu I, II nebo IV;

c)	„novou psychotropní látkou“ látka v čisté formě nebo v přípravku, která nebyla zahrnuta na seznam v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971 a která může představovat srovnatelnou hrozbu pro veřejné zdraví jako látky uvedené na seznamu I, II, III nebo IV;

„registrací“ povolení k uvedení léčivého přípravku na trh, které uděluje příslušný orgán členského státu podle požadavků hlavy III směrnice 2001/83/ES (v případě humánních léčivých přípravků) nebo hlavy III směrnice 2001/82/ES (v případě veterinárních léčivých přípravků), nebo rozhodnutí o registraci udělené Evropskou komisí podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (7);

„systémem Organizace spojených národů“ Světová zdravotnická organizace (WHO), Komise pro omamné látky (CND) nebo Hospodářský a sociální výbor (ECOSOC), jednající v rámci svých příslušných odpovědností uvedených v článku 3 Jednotné úmluvy Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 nebo v článku 2 Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971;

f)	„přípravkem“ směs obsahující „novou psychoaktivní látku“;

g)	„ohlašovacím formulářem“ strukturovaný formulář pro oznámení nové psychoaktivní látky nebo přípravku obsahujícího novou psychoaktivní látku, schválený EDMC/Europolem a jejich příslušnými sítěmi Reitox v členských státech a národními jednotkami Europolu.

Článek 4

Výměna informací

1. Každý členský stát zajistí, že jeho národní jednotka Europolu a její zástupce v síti Reitox poskytnou Europolu a EDMC, s ohledem na působnost obou těchto subjektů, informace o výrobě nových psychoaktivních látek a přípravků obsahujících nové psychoaktivní látky, jakož i o obchodu s nimi a o jejich užívání, včetně doplňkových informací o jejich možném lékařském využití.

Europol a EDMC shromáždí informace obdržené od členských států prostřednictvím ohlašovacího formuláře a tyto informace si neprodleně sdělí mezi sebou navzájem a předají je národním jednotkám Europolu a zástupcům sítě Reitox v členských státech, jakož i Komisi a EMEA.

2. Pokud se Europol a EDMC domnívají, že k předání informací o nové psychoaktivní látce poskytnutých členským státem, jak je popsáno v odstavci 1, není důvod, informují neprodleně oznamující členský stát o této skutečnosti. Do šesti týdnů zdůvodní Europol a EDMC své rozhodnutí Radě.

Článek 5

Společná zpráva

1. Budou-li se Europol a EDMC, nebo Rada většinou hlasů svých členů, domnívat, že informace o nové psychoaktivní látce poskytnuté členským státem jsou dostatečným důvodem pro shromažďování dalších informací, Europol a EDMC tyto informace shromáždí a předloží ve formě společné zprávy (dále jen „společná zpráva“).

Tato společná zpráva se předkládá Radě, EMEA a Komisi.

2. Společná zpráva zahrnuje:

a)	chemický a fyzický popis, včetně názvu, pod kterým je nová psychoaktivní látka známa, včetně vědeckého názvu (kód mezinárodního nechráněného názvu), je-li k dispozici;

b)	informace o četnosti, okolnostech nebo množstvích, ve kterých se nová psychoaktivní látka vyskytla, a informace o prostředcích a metodách její výroby;

c)	informace o účasti organizovaného zločinu na výrobě nové psychoaktivní látky nebo nedovoleném obchodu s ní;

d)	první označení rizik spojených s novou psychoaktivní látkou, včetně zdravotních a společenských rizik, a charakteristiky uživatelů;

e)	informace o tom, zda nová psychoaktivní látka je v současnosti předmětem hodnocení nebo zda bylo hodnocení provedeno v rámci systému OSN;

f)	datum oznámení nové psychoaktivní látky EDMC nebo Europolu, které je uvedeno na ohlašovacím formuláři;

g)	informace o tom, zda nová psychoaktivní látka již podléhá kontrolním opatřením na národní úrovni v některém členském státě;

je-li to možné, budou poskytnuty informace o:

i)	chemických prekurzorech, o nichž je známo, že se používají k výrobě dané látky,

ii)	způsobu a rozsahu zjištěného nebo očekávaného užívání nové látky,

iii)	jakémkoli jiném užívání nové psychoaktivní látky a o rozsahu takového užívání, rizicích spojených s tímto užíváním nové psychoaktivní látky, včetně zdravotních a společenských rizik.

3. EMEA předá Europolu a EDMC tyto informace o tom, zda v Evropské unii nebo v kterémkoliv členském státě

a)	této nové psychoaktivní látce byla udělena registrace;

b)	tato nová psychoaktivní látka je předmětem žádosti o registraci;

c)	rozhodnutí o registraci udělené pro novou psychoaktivní látku bylo pozastaveno.

Týkají-li se tyto informace rozhodnutí o registraci udělených členskými státy, poskytnou dotyčné členské státy EMEA tyto informace na její žádost.

4. Členské státy poskytnou informace uvedené v odstavci 2 do šesti týdnů od data oznámení v ohlašovacím formuláři, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1.

5. Společnou zprávu se předkládá do čtyř týdnů po dni obdržení informací od členských států a EMEA. Zprávu předkládá Europol, případně EDMC, v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2.

Článek 6

Hodnocení rizik

1. Rada s přihlédnutím k doporučení Europolu a EDMC může většinou hlasů svých členů požádat o to, aby bylo provedeno hodnocení rizik, včetně zdravotních a společenských rizik, plynoucích z užívání a výroby nové psychoaktivní látky a z obchodování s touto látkou, jakož i hodnocení účasti organizovaného zločinu a možných důsledků kontrolních opatření postupem podle odstavců 2 až 4, za předpokladu, že minimálně čtvrtina jejích členů nebo Komise Radu písemně informovaly o tom, že provedení tohoto hodnocení podporují. Členské státy nebo Komise o tom informují Radu co nejdříve, avšak v každém případě do čtyř týdnů od obdržení společné zprávy. Generální sekretariát Rady oznámí tyto informace neprodleně EDMC.

2. Za účelem provedení hodnocení uspořádá EDMC pod záštitou svého Vědeckého výboru zvláštní jednání. Za účelem tohoto jednání může být Vědecký výbor dále rozšířen o nejvýše pět odborníků, které určí ředitel EDMC na doporučení předsedy Vědeckého výboru ze seznamu odborníků navrhovaného členskými státy a schvalovaného každé tři roky správní radou EDMC. Tito odborníci budou pocházet z vědeckých oborů, které ve Vědeckém výboru nejsou zastoupeny nebo jsou zastoupeny nedostatečně, avšak jejichž příspěvek je nezbytný pro vyvážené a přiměřené zhodnocení možných rizik, včetně zdravotních a společenských rizik. Komise, Europol a EMEA se dále vyzvou, aby vyslaly každý nejvýše dva odborníky.

3. Hodnocení rizik se provede na základě informací, které Vědeckému výboru poskytnou členské státy, EDMC, Europol a EMEA, s přihlédnutím ke všem faktorům, které by podle Jednotné úmluvy Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 nebo Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971 odůvodňovaly umístění látky pod mezinárodní kontrolu.

4. Po dokončení hodnocení rizik vypracuje Vědecký výbor zprávu (dále jen „zpráva o hodnocení rizik“). Zpráva o hodnocení rizik musí obsahovat analýzu dostupných vědeckých informací a informací o vymáhání práva a odrážet všechna stanoviska členů výboru. Zprávu o hodnocení rizik předkládá předseda výboru jeho jménem Komisi a Radě ve lhůtě dvanácti týdnů ode dne, kdy Generální sekretariát Rady oznámil EDMC informace podle odstavce 1.

Zpráva o hodnocení rizik zahrnuje:

a)	fyzický a chemický popis nové psychoaktivní látky a mechanismy jejího působení, včetně její lékařské hodnoty;

b)	zdravotní rizika spojená s novou psychoaktivní látkou;

c)	společenská rizika spojená s novou psychoaktivní látkou;

d)	informace o úrovni účasti organizovaného zločinu a informace o zabavení nebo zjištění nové psychoaktivní látky ze strany orgánů a o její výrobě;

e)	informace o hodnocení nové psychoaktivní látky v rámci systému Organizace spojených národů;

f)	případně popis kontrolních opatření, která se pro novou psychoaktivní látku v členských státech používají;

g)	možnosti kontroly a možné důsledky kontrolních opatření a

h)	chemické prekurzory používané k výrobě látky.

Článek 7

Případy, kdy se hodnocení rizik neprovádí

1. Hodnocení rizik se neprovádí v případech, kdy Europol a EDMC nevypracovaly společnou zprávu. Hodnocení rizik se neprovádí ani v případech, kdy se dotyčná nová psychoaktivní látka nachází v pokročilém stádiu hodnocení v rámci systému Organizace spojených národů, totiž jakmile výbor odborníků WHO pro drogové závislosti zveřejnil svůj hodnotící posudek společně s písemným doporučením s výjimkou případů, kdy se objeví nové podstatné informace významné v rámci tohoto rozhodnutí.

2. Pokud byla nová psychoaktivní látka předmětem hodnocení v rámci systému Organizace spojených národů, aniž bylo přijato rozhodnutí o zařazení nové psychoaktivní látky do seznamu Jednotné úmluvy Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 nebo Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971, provede se hodnocení rizik pouze tehdy, pokud se objeví nové podstatné informace významné v rámci tohoto rozhodnutí.

3. Hodnocení rizik nové psychoaktivní látky se neprovádí, pokud se:

a)	nová psychoaktivní látka používá k výrobě léčivého přípravku, kterému byla udělena registrace, nebo

b)	nová psychoaktivní látka používá k výrobě léčivého přípravku, u něhož byla podána žádosti o registraci, nebo

nová psychoaktivní látka používá k výrobě léčivého přípravku, u něhož byla registrace pozastavena příslušným orgánem.

Spadá-li nová psychoaktivní látka do jedné z kategorií uvedených v prvním pododstavci, vyhodnotí Komise společně s EMEA na základě údajů shromážděných EDMC a Europolem potřebu dalších kroků, a to v úzké spolupráci EDMC a v souladu s úkoly a postupy EMEA.

Komise podá Radě zprávu o výsledku.

Článek 8

Postup zavádění kontroly nad konkrétními novými psychoaktivními látkami

1. Do šesti týdnů ode dne obdržení zprávy o hodnocení rizik předloží Komise Radě podnět k tomu, aby byla nová psychoaktivní látka podrobena kontrolním opatřením. Pokud Komise nepovažuje za nezbytné předložit podnět k tomu, aby byla nová psychoaktivní látka podrobena kontrolním opatřením, předloží Komise Radě do šesti týdnů ode dne obdržení zprávy o hodnocení rizik zprávu, v níž objasní svá stanoviska.

2. V případě, že Komise nepovažuje za nezbytné předložit podnět k tomu, aby byla nová psychoaktivní látka podrobena kontrolním opatřením, může tento podnět Radě předložit jeden nebo více členských států, pokud možno nejpozději do šesti týdnů ode dne, kdy Komise předložila svou zprávu Radě.

3. Na základě čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy Rada kvalifikovanou většinou rozhodne o podnětu předloženém podle odstavce 1 nebo 2, zda novou psychoaktivní látku podrobit kontrolním opatřením.

Článek 9

Kontrolní opatření přijatá členskými státy

1. Pokud Rada rozhodne o tom, že nová psychoaktivní látka bude podrobena kontrolním opatřením, vynasnaží se členské státy, aby co nejdříve, nejpozději však do jednoho roku od uvedeného rozhodnutí, přijaly nezbytná opatření v souladu se svým vnitrostátním právem, kterými podrobí:

a)	novou psychotropní látku kontrolním opatřením a trestům stanoveným jejich právními předpisy, které jsou v souladu s jejich závazky vyplývající z Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971;

b)	novou omamnou látku kontrolním opatřením a trestům stanoveným jejich právními předpisy, které jsou v souladu s jejich závazky vyplývající z Jednotné úmluvy Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961.

2. Členské státy podají zprávu o přijatých opatření Radě i Komisi co nejdříve po přijetí příslušného rozhodnutí. Tato informace bude následně sdělena EDMC, Europolu, EMEA a Evropskému parlamentu.

3. Nic v tomto rozhodnutí nebrání členskému státu v tom, aby na svém území zachoval nebo zavedl jakékoliv vnitrostátní kontrolní opatření, které považuje za vhodné, jakmile je nová psychoaktivní látka některým členským státem identifikována.

Článek 10

Výroční zprávy

EDMC a Europol předkládají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi výroční zprávy o provádění tohoto rozhodnutí. Tato zpráva vezme v úvahu všechna hlediska nezbytná pro zhodnocení účinnosti a výsledků systému vytvořeného tímto rozhodnutím. Zpráva zahrnuje zejména zkušenosti týkající se koordinace mezi systémem stanoveným v tomto rozhodnutí a farmakovigilančním systémem.

Článek 11

Farmakovigilanční systém

Členské státy a EMEA zajistí vhodnou výměnu informací mezi mechanismem zavedeným prostřednictvím tohoto rozhodnutí a farmakovigilančními systémy definovanými a zřízenými na základě hlavy VII směrnice 2001/82/ES a hlavy IX směrnice 2001/83/ES.

Článek 12

Zrušení

Společná akce o nových syntetických drogách ze dne 16. června 1997 se zrušuje. Rozhodnutí přijatá Radou na základě článku 5 této společné akce jsou nadále platná.

Článek 13

Vyhlášení a nabytí účinku

Toto rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 10. května 2005.

Za Radu

J. KRECKÉ

předseda

(1) Stanovisko ze dne 13. ledna 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. L 167, 25.6.1997, s. 1.

(3) Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/28/ES (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 58).

(4) Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/27/ES (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 34).

(5) Úř. věst. L 357, 20.12.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1232/2002 (Úř. věst. L 180, 10.7.2002, s. 5).

(6) Úř. věst. L 47, 18.2.2004, s. 1.

(7) Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 127

České vydání	Právní předpisy	Svazek 48 20. května 2005

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
		Nařízení Komise (ES) č. 758/2005 ze dne 19. května 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	1
		Nařízení Komise (ES) č. 759/2005 ze dne 19. května 2005 o používání koeficientu snížení podle čl. 8 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 při vydávání osvědčení o náhradě pro zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 760/2005 ze dne 19. května 2005, kterým se stanoví množství surového tabáku, jež mohou být převedena do jiné skupiny odrůd v rámci zaručeného prahového množství pro sklizeň 2005 v Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii a Portugalsku	4
	*	Nařízení Komise (ES) č. 761/2005 ze dne 19. května 2005, kterým se zavádí nouzová destilace podle článku 30 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro některá vína ve Francii	6
	*	Nařízení Komise (ES) č. 762/2005 ze dne 19. května 2005, kterým se zavádí nouzová destilace podle článku 30 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro stolní vína ve Španělsku	8
		Nařízení Komise (ES) č. 763/2005 ze dne 19. května 2005 o vydání dovozních licencí pro rýži původem ze států AKT a zámořských zemí a území na základě žádostí podaných během prvních pěti pracovních dnů měsíce května 2005 podle nařízení (ES) č. 638/2003	10
		Nařízení Komise (ES) č. 764/2005 ze dne 19. května 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro obiloviny a pro pšeničnou nebo žitnou mouku, krupici a krupičku	12
		Nařízení Komise (ES) č. 765/2005 ze dne 19. května 2005 o nabídkách podaných v rámci nabídkového řízení pro vývoz ječmene dle nařízení (ES) č. 1757/2004	14
		Nařízení Komise (ES) č. 766/2005 ze dne 19. května 2005 týkající se nabídek podaných v rámci nabídkového řízení pro vývoz ovsa dle nařízení (ES) č. 1565/2004	15
		Nařízení Komise (ES) č. 767/2005 ze dne 19. května 2005, kterým se stanoví maximální vývozní náhrada pro pšenici obecnou v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 115/2005	16

	II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
	Komise
*	Rozhodnutí Κomise ze dne 11. května 2005 o obnovení mandátu Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích	17
*	Rozhodnutí Komise ze dne 12. května 2005, kterým se mění rozhodnutí 2000/45/ES, 2001/405/ES, 2001/688/ES, 2002/255/ES a 2002/747/ES, aby se prodloužila platnost ekologických kritérií pro udělení ekoznačky Společenství některým výrobkům (oznámeno pod číslem K(2005) 1446) ( 1 )	20
*	Rozhodnutí Komise ze dne 13. května 2005 o schválení účetních závěrek výdajů členských států financovaných záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) pro rozpočtový rok 2004 (oznámeno pod číslem K(2005) 1443)	22

	Akty přijaté podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii
*	Rozhodnutí Rady 2005/386/SZBP ze dne 14. března 2005 o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o účasti Nového Zélandu na vojenské operaci Evropské unie pro řešení krize v Bosně a Hercegovině (operace Althea)	27
	Dohoda mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o účasti Nového Zélandu na vojenské operaci Evropské unie pro řešení krize v Bosně a Hercegovině (operace Althea)	28

		Akty přijaté podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii
	*	Rozhodnutí Rady 2005/387/JVV ze dne 10. května 2005 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek	32