4.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 117/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 647/2005

ze dne 13. dubna 2005,

kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 42 a 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V nařízeních (EHS) č. 1408/71 (3) a (EHS) č. 574/72 (4) je za účelem zohlednění nedávného vývoje v judikatuře Soudního dvora Evropských společenství třeba provést některé změny, aby se usnadnilo používání těchto nařízení a aby se promítly změny v právních předpisech členských států týkajících se sociálního zabezpečení.

(2)	Má-li být zohledněn nedávný vývoj judikatury, je třeba učinit závěry z rozsudků, zejména ve věcech Johann Franz Duchon v. Pensionsversicherungsanstalt der Angestellten (5) a Office national de l'emploi v. Calogero Spataro (6).

(3)

Rozsudky ve věcech Friedrich Jauch v. Pensionsversicherungsanstalt der Arbeiter a Ghislain Leclere, Alina Deaconescu v. Caisse nationale des prestations familiale (7), týkajících se zařazení zvláštních nepříspěvkových peněžitých dávek, vyžadují, aby z důvodu právní jistoty byla upřesněna obě kumulativní kritéria, která mají být brána v úvahu, aby tyto dávky mohly být uvedeny v příloze IIa nařízení (EHS) č. 1408/71. Na tomto základě je třeba přílohu opravit, a to s přihlédnutím ke změnám právních předpisů v členských státech, které se vztahují na tento typ dávek, jež vzhledem ke smíšené povaze podléhají zvláštní koordinaci. Kromě toho je nezbytné stanovit přechodná ustanovení týkající se dávky, jež byla předmětem rozsudku ve věci Jauch, aby se ochránila práva příjemců.

(4)

Na základě judikatury týkající se vztahů mezi nařízením (EHS) č. 1408/71 a ustanoveními dvoustranných dohod v oblasti sociálního zabezpečení je nutné přezkoumat přílohu III uvedeného nařízení. Položky v části A přílohy III jsou odůvodněné pouze ve dvou případech: pokud jsou příznivější migrujícím pracovníkům (8) nebo pokud se týkají zvláštních a mimořádných situací, obvykle souvisejících s historickými okolnostmi. Kromě toho není vhodné přijímat položky v části B s výjimkou případů, kdy mimořádné a objektivní situace odůvodňují odchylku od čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení a od článků 12, 39 a 42 Smlouvy (9).

(5)

S cílem usnadnit používání nařízení (EHS) č. 1408/71 je třeba doplnit některá ustanovení týkající se na jedné straně úředníků a osob za ně považovaných a na druhé straně členů personálu, kteří cestují pro podniky provozující mezinárodní přepravu cestujících nebo zboží po železnici, silnici, letecky nebo po vnitrozemských vodních cestách, a rovněž upřesnit postupy pro stanovení průměrné částky, která má být brána v úvahu v souvislosti s článkem 23 uvedeného nařízení.

(6)

Oprava přílohy IIa nařízení (EHS) č. 1408/71 povede k odstranění některých stávajících položek a, s ohledem na změny vnitrostátních právních předpisů některých členských států, k doplnění některých nových položek. V tomto případě je na těchto členských státech, aby zvážily potřebu přechodných opatření nebo dvoustranných řešení, která by se zabývala situací osob, jejichž nabytá práva mohou být v důsledku toho dotčena,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 1408/71 se mění takto:

Článek 3 se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušují slova „s bydlištěm na území jednoho z členských států“;

b)	v odstavci 3 se zrušují slova „a úmluvy uzavřené na základě čl. 8 odst. 1“.

V článku 4 se odstavec 2a nahrazuje tímto:

„2a. Tento článek se vztahuje na zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky poskytované podle právních předpisů, které vykazují, s přihlédnutím k jejich osobní působnosti, cílům nebo podmínkám pro vznik nároku na dávku, vlastnosti jak právních předpisů týkajících se sociálního zabezpečení uvedených v odstavci 1, tak sociální pomoci.

‚Zvláštními nepříspěvkovými peněžitými dávkami‘ se rozumějí dávky,

jejichž účelem je:

i)	poskytovat doplňkové, náhradní nebo pomocné krytí proti rizikům krytým odvětvími sociálního zabezpečení uvedenými v odstavci 1 a zaručit dotyčným osobám příjem na úrovni životního minima s ohledem na hospodářskou a sociální situaci v dotyčném členském státě, nebo

ii)	poskytnout výhradně zvláštní ochranu zdravotně postiženým, úzce spjatou se společenským prostředím této osoby v dotyčném členském státě; a

které jsou financovány výlučně z povinného odvodu daní určených ke krytí obecných veřejných výdajů a podmínky jejich poskytování a výpočtu jejich výše nezávisí na žádném příspěvku příjemce. Dávky poskytované k doplnění příspěvkových dávek se však nepokládají za příspěvkové dávky pouze z tohoto důvodu;

c)	které jsou uvedeny v příloze IIa.“

V čl. 7 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

určitá ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení uzavřených členskými státy před dnem použitelnosti tohoto nařízení, pokud jsou pro příjemce výhodnější nebo pokud vznikla na základě zvláštních historických okolností a jejich účinek je časově omezen a pokud jsou tato ustanovení uvedena v příloze III.“

Článek 9a se nahrazuje tímto:

„Článek 9a

Prodloužení referenční doby

Pokud právní předpisy členského státu podmiňují uznání nároku na dávku získáním minimální doby pojištění během určité doby předcházející pojistné události (referenční doba) a pokud tyto právní předpisy stanoví, že se tato referenční doba prodlužuje o dobu, během níž byly dávky poskytovány na základě právních předpisů uvedeného členského státu, nebo o dobu věnovanou výchově dětí na území uvedeného členského státu, prodlužuje se tato referenční doba rovněž o doby, po které byly poskytovány invalidní nebo starobní důchody, dávky v nemoci, v nezaměstnanosti nebo dávky při pracovních úrazech nebo nemocí z povolání na základě právních předpisů jiného členského státu, a o doby věnované výchově dětí na území jiného členského státu.“

V článku 10a se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Článek 10 a hlava III se nevztahují na zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky uvedené v čl. 4 odst. 2a. Osoby, na které se vztahuje toto nařízení, obdrží tyto dávky výhradně na území členského státu, v kterém mají bydliště, v souladu s právními předpisy tohoto státu za předpokladu, že jsou tyto dávky uvedeny v příloze IIa. Dávky poskytuje instituce místa bydliště na vlastní náklady.“

V článku 23 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„2a. Odstavce 1 a 2 se použijí i v případě, kdy právní předpisy uplatňované příslušnou institucí stanoví určitou referenční dobu a tato doba se popřípadě shoduje zcela nebo zčásti s dobami, které dotyčná osoba získala na základě právních předpisů jednoho nebo více jiných členských států.“

7.	V článku 35 se zrušuje odstavec 2.

8.	V článku 69 se zrušuje odstavec 4.

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 95f

Přechodná ustanovení k příloze II části I oddílům ‚D. NĚMECKO‘ a ‚R. RAKOUSKO‘

1. Příloha II část I oddíly ‚D. NĚMECKO‘ a ‚R. RAKOUSKO‘, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005 ze dne 13. dubna 2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 (10), nezakládá žádné nároky za dobu před 1. lednem 2005.

2. Všechny doby pojištění a případně všechny doby zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získané podle právních předpisů členského státu před 1. lednem 2005 se berou v úvahu při stanovení nároků získaných v souladu s tímto nařízením.

3. S výhradou odstavce 1 vzniká nárok podle tohoto nařízení, i když se týká pojistné události, ke které došlo před 1. lednem 2005.

4. Každá dávka, která nebyla přiznána nebo jejíž výplata byla pozastavena z důvodu státní příslušnosti nebo bydliště dotyčné osoby, je na její žádost přiznána nebo obnovena od 1. ledna 2005 za předpokladu, že nároky, na jejich základě byla dávka dříve přiznána, nevedly k poskytnutí jednorázového peněžitého vyrovnání.

5. Nároky osob, kterým byl důchod nebo anuita přiznán před 1. lednem 2005, mohou být na žádost dotyčných osob přezkoumány s přihlédnutím k tomuto nařízení. Toto ustanovení se vztahuje také na jiné dávky uvedené v článku 78.

6. Je-li žádost uvedená v odstavcích 4 nebo 5 podána do dvou let od 1. ledna 2005, získávají se nároky na základě tohoto nařízení uvedeným dnem a proti dotyčné osobě nelze uplatnit ustanovení právních předpisů žádného z členských států týkající se propadnutí nebo promlčení nároků.

7. Je-li žádost uvedená v odstavcích 4 nebo 5 podána po uplynutí dvou let po 1. lednu 2005, získávají se nároky, které nepropadly nebo ani nebyly promlčeny, dnem podání žádosti, s výjimkou případů, kdy se použijí příznivější ustanovení právních předpisů kteréhokoli členského státu.

Článek 95g

Přechodná ustanovení týkající se zrušení položky týkající se rakouského opatrovného (Pflegegeld) v příloze IIa

V případě žádostí o opatrovné podle rakouského spolkového zákona o opatrovném (Bundespflegegeldgesetz), které byly podány před 8. březnem 2001 na základě čl. 10a odst. 3 tohoto nařízení, se uvedené ustanovení použije i nadále za předpokladu, že příjemce opatrovného v Rakousku bydlí i po 8. březnu 2001.

10.	Přílohy II, IIa, III, IV a VI se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Nařízení (EHS) č. 574/72 se mění takto:

1.	V článku 4 se zrušuje odstavec 11.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 10c

Náležitosti stanovené v případě použití čl. 13 odst. 2 písm. d) nařízení na úředníky a osoby za ně považované

Při použití čl. 13 odst. 2 písm. d) vydá instituce určená příslušným orgánem členského státu, jehož právní předpisy jsou použitelné, osvědčení uvádějící, že se tyto právní předpisy vztahují na úředníka nebo osobu za něj považovanou.“

Článek 12a se mění takto:

a)	název se nahrazuje tímto: „Pravidla použitelná pro osoby uvedené v čl. 14 odst. 2 a 3, čl. 14a odst. 2 až 4 a článku 14c nařízení, které jsou obvykle zaměstnány nebo vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území dvou nebo více členských států“;

b)	návětí se nahrazuje tímto: „Pro účely čl. 14 odst. 2 a 3, čl. 14a odst. 2 až 4 a článku 14c nařízení se použijí tato pravidla:“;

vkládá se nový bod, který zní:

„1a. Pokud se podle čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení na osobu, jež je členem personálu, který cestuje pro podnik provozující mezinárodní dopravu, vztahují právní předpisy členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku anebo pobočka nebo stálá provozovna, jež jej zaměstnává, nebo kde tato osoba bydlí nebo je převážně zaměstnána, vydá instituce určená příslušným orgánem dotyčného členského státu této osobě osvědčení o tom, že se na ni vztahují jeho právní předpisy.“

4.	Článek 32a se zrušuje.

5.	Přílohy se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 9 týkající se článku 95f nařízení (EHS) č. 1408/71, příloha I bod 1 písm. a) a b) a příloha II body 2 a 4 se použijí ode dne 1. ledna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. dubna 2005.

Za Evropský parlament

předseda

J. P. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

N. SCHMIT

(1) Úř. věst. C 80, 30.3.2004, s. 118.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. března 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 15. listopadu 2004 (Úř. věst. C 38 E, 15.2.2005, s. 21) a postoj Evropského parlamentu ze dne 8. března 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 2. Nařízení aktualizované nařízením (ES) č. 118/97 (Úř. věst. L 28, 30.1.1997, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004 (Úř. věst. L 100, 6.4.2004, s. 1) a zrušené s účinkem od vstupu prováděcího nařízení k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 v platnost (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

(4) Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 631/2004.

(5) Rozsudek ze dne 18. dubna 2002 ve věci C-290/00 (Sb. rozh. 2002 I-3567).

(6) Rozsudek ze dne 13. června 1996 ve věci C-170/95 (Sb. rozh. 1996 I-2921).

(7) Rozsudky ze dne 8. března 2001 ve věci C-215/99 (Sb. rozh. 2001 I-1901) a ze dne 31. května 2001 ve věci C-43/99 (Sb. rozh. 2001 I-4265).

(8) Na zásadu nejpříznivějšího zacházení se odvolával ESD ve svých rozsudcích ze dne 7. února 1991, věc C-227/89, Sb. rozh. 1991 I-323; ze dne 9. listopadu 1995, věc C-475/93, Sb. rozh. 1995 I-3813; ze dne 9. listopadu 2000, věc C-75/99, Sb. rozh. 2000 I-9399; a ze dne 5. února 2002, věc C-277/99, Sb. rozh. 2002 I-1261.

(9) Rozsudek ze dne 30. dubna 1996, věc C-214/94, Sb. rozh. 1996 I-2253; rozsudek ze dne 30. dubna 1996, věc C-308/93, Sb. rozh. 1996 I-2097; rozsudek ze dne 15. ledna 2002, věc C-55/00, Sb. rozh. 2002 I-413.

(10) Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 1.“

PŘÍLOHA I

Přílohy nařízení (EHS) č. 1408/71 se mění takto:

Příloha II se mění takto:

a)	V části I oddíle „D. NĚMECKO“ se dosavadní znění nahrazuje slovy „Neuplatňuje se“.

b)	V části I oddíle „R. RAKOUSKO“ se dosavadní znění nahrazuje slovy „Neuplatňuje se“.

Část II se mění takto:

i)	v oddíle „G. ŠPANĚLSKO“ se slovo „Žádné“ nahrazuje tímto: „Porodné (jednorázové peněžité dávky při narození třetího dítěte a dalších dětí a jednorázové peněžité dávky v případě vícečetného porodu)“;

ii)	v oddíle „H. FRANCIE“ se dosavadní znění nahrazuje tímto: „Porodné nebo příspěvek při osvojení dítěte (dávka poskytovaná v raném dětství)“;

iii)	V oddíle „W. FINSKO“ se dosavadní znění nahrazuje tímto: „Souhrnná dávka v mateřství, jednorázová peněžitá dávka v mateřství a pomoc ve formě jednorázové částky určená k vyrovnání nákladů na mezinárodní osvojení podle zákona o dávkách v mateřství.“

d)	V části III se v oddíle „D. NĚMECKO“ zrušuje písmeno b).

Příloha IIa se nahrazuje tímto zněním, které zahrnuje nezměněné položky obsažené v aktu o přistoupení z roku 2003:

„PŘÍLOHA IIa

Zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky

(článek 10a)

A. BELGIE

a)	Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. února 1987).

b)	Zaručený příjem pro starší osoby (zákon ze dne 22. března 2001).

B. ČESKÁ REPUBLIKA

Sociální příplatek (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře).

C. DÁNSKO

Výdaje na bydlení pro důchodce (zákon o pomoci pro individuální bydlení, v úplném znění zákona č. 204 ze dne 29. března 1995).

D. NĚMECKO

Základní příjem na úrovni životního minima pro starší osoby a pro osoby se sníženou schopností výdělku podle knihy XII kapitoly 4 sociálního zákoníku.

E. ESTONSKO

a)	Příspěvky pro zdravotně postižené dospělé osoby (zákon o sociálních dávkách pro tělesně postižené ze dne 27. ledna 1999).

b)	Státní podpora v nezaměstnanosti (zákon o sociální ochraně nezaměstnaných ze dne 1. října 2000).

F. ŘECKO

Zvláštní dávky pro starší osoby (zákon č. 1296/82).

G. ŠPANĚLSKO

a)	Záruka minimálního příjmu (zákon č. 13/82 ze dne 7. dubna 1982).

b)	Peněžité dávky na pomoc starším osobám a invalidům nezpůsobilým k práci (královský dekret č. 2620/81 ze dne 24. července 1981).

c)	Nepříspěvkové invalidní a starobní důchody uvedené v čl. 38 odst. 1 úplného znění obecného zákona o sociálním zabezpečení, schváleného královským zákonodárným dekretem č. 1/1994 ze dne 20. června 1994.

d)	Příspěvky na podporu mobility a náhradu nákladů na dopravu (zákon č. 13/1982 ze dne 7. dubna 1982).

H. FRANCIE

a)	Doplňkové příspěvky ze zvláštního fondu invalidity a z fondu solidarity se staršími osobami (zákon ze dne 30. června 1956, kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení).

b)	Příspěvek dospělým zdravotně postiženým (zákon ze dne 30. června 1975, kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení).

c)	Zvláštní příspěvek (zákon ze dne 10. července 1952, kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení).

I. IRSKO

a)	Pomoc v nezaměstnanosti (zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění) z roku 1993 část III kapitola 2).

b)	Starobní (nepříspěvkový) důchod (zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění) z roku 1993 část III kapitola 4).

c)	Vdovský (nepříspěvkový) a vdovecký (nepříspěvkový) důchod (zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění) z roku 1993 část III kapitola 6 ve znění části V zákona o sociálním zabezpečení z roku 1997).

d)	Příspěvek v invaliditě (zákon o sociálním zabezpečení 1996 část IV).

e)	Příspěvek na mobilitu (zákon o zdravotnictví z roku 1970 článek 61).

f)	Důchod pro nevidomé (zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění) z roku 1993 část III kapitola 5).

J. ITÁLIE

a)	Sociální důchody pro osoby bez prostředků (zákon č. 153 ze dne 30. dubna 1969).

b)	Důchody a dávky pro civilní zdravotně postižené a invalidy (zákon č. 118 ze dne 30. března 1974, č. 18 ze dne 11. února 1980 a č. 508 ze dne 23. listopadu 1988).

c)	Důchody a příspěvky pro hluchoněmé (zákony č. 381 ze dne 26. května 1970 a č. 508 ze dne 23. listopadu 1988).

d)	Důchody a příspěvky pro civilní nevidomé (zákony č. 382 ze dne 27. května 1970 a č. 508 ze dne 23. listopadu 1988).

e)	Příplatky k minimálním důchodům (zákony č. 218 ze dne 4. dubna 1952, č. 638 ze dne 11. listopadu 1983 a č. 407 ze dne 29. prosince 1990).

f)	Příplatky k dávkám v invaliditě (zákon č. 222 ze dne 12. června 1984).

g)	Sociální příspěvek (zákon č. 335 ze dne 8. srpna 1995).

h)	Zvýšení sociálních dávek (čl. 1 odst. 1 a 12 zákona č. 544 ze dne 29. prosince 1988 ve znění pozdějších předpisů).

K. KYPR

a)	Sociální důchod (zákon o sociálních důchodech z roku 1995 (zákon č. 25(I)/95 ve znění pozdějších předpisů)).

b)	Příspěvek pro osoby s těžkým motorickým postižením (rozhodnutí Rady ministrů č. 38 210 ze dne 16. října 1992, č. 41 370 ze dne 1. srpna 1994, č. 46 183 ze dne 11. června 1997 a č. 53 675 ze dne 16. května 2001).

c)	Zvláštní příspěvek pro nevidomé (zákon o zvláštních příspěvcích z roku 1996 (zákon č. 77(I)/96), ve znění pozdějších předpisů).

L. LOTYŠSKO

a)	Dávka státního sociálního zabezpečení (zákon o sociální pomoci ze dne 26. října 1995).

b)	Příspěvek na úhradu cestovních nákladů pro postižené osoby s omezenou pohyblivostí (zákon o sociální pomoci ze dne 26. října 1995).

M. LITVA

a)	Sociální důchod (zákon o sociálním důchodu z roku 1994).

b)	Zvláštní náhrada cestovních nákladů pro postižené osoby s obtížemi s pohyblivostí (článek 7 zákona o náhradách cestovních nákladů z roku 2000).

N. LUCEMBURSKO

Příjem pro těžce zdravotně postižené (čl. 1 odst. 2 zákona ze dne 12. září 2003), s výjimkou osob uznávaných za zdravotně postižené pracovníky a zaměstnané na normálním trhu práce nebo v chráněném prostředí.

O. MAĎARSKO

a)	Invalidní důchod (vyhláška Rady ministrů č. 83/1987 (XII 27) o invalidním důchodu).

b)	Nepříspěvkový starobní důchod (zákon č. III z roku 1993 o správě sociálních věcí a sociálních dávkách).

c)	Příspěvek na přepravu (vládní vyhláška č. 164/1995 (XII 27) o příspěvcích na přepravu pro osoby s těžkým zdravotním postižením).

P. MALTA

a)	Doplňkový příspěvek (oddíl 73 zákona o sociálním zabezpečení (kap. 318) z roku 1987).

b)	Starobní důchod (zákon o sociálním zabezpečení (kap. 318) z roku 1987).

Q. NIZOZEMSKO

a)	Zákon o pomoci v invaliditě pro mladé zdravotně postižené (Wajong, 24. dubna 1997).

b)	Zákon o doplňkových dávkách ze dne 6. listopadu 1986 (TW).

R. RAKOUSKO

Vyrovnávací přídavek (spolkový zákon ze dne 9. září 1955 o všeobecném sociálním pojištění — ASVG, spolkový zákon ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění osob činných v obchodě — GSVG a spolkový zákon ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění zemědělců — BSVG).

S. POLSKO

Sociální důchod (zákon o sociální pomoci ze dne 29. listopadu 1990).

T. PORTUGALSKO

a)	Nepříspěvkové státní starobní a invalidní důchod (zákonný dekret č. 464/80 ze dne 13. října 1980).

b)	Nepříspěvkový vdovský a vdovecký důchod (nařízení č. 52/81 ze dne 11. listopadu 1981).

U. SLOVINSKO

a)	Státní důchod (zákon o penzijním a invalidním pojištění ze dne 23. prosince 1999).

b)	Podpora příjmů důchodců (zákon o penzijním a invalidním pojištění ze dne 23. prosince 1999).

c)	Příspěvek na výživu (zákon o penzijním a invalidním pojištění ze dne 23. prosince 1999).

V. SLOVENSKO

Úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmů (zákon č. 100/1988 Zb.).

W. FINSKO

a)	Příspěvek v invaliditě (zákon o příspěvku v invaliditě, 124/88).

b)	Příspěvek na péči o dítě (zákon o příspěvku na péči o dítě, 444/69).

c)	Příspěvek na bydlení pro důchodce (zákon o příspěvku na bydlení pro důchodce, 591/78).

d)	Podpora trhu práce (zákon o dávkách v nezaměstnanosti, 1290/2002).

e)	Zvláštní pomoc přistěhovalcům (zákon o zvláštní pomoci přistěhovalcům, 1192/2002).

X. ŠVÉDSKO

a)	Příspěvek na bydlení pro důchodce (zákon 2001: 761).

b)	Finanční podpora pro starší osoby (zákon 2001: 853).

c)	Příspěvek v invaliditě a příspěvek na péči o zdravotně postižené děti (zákon 1998: 703).

Y. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

a)	Státní důchodový kredit (zákon o státním důchodovém kreditu 2002).

b)	Příspěvky pro uchazeče o zaměstnání vyměřené na základě příjmu (zákon z roku 1995 o uchazečích o zaměstnání ze dne 28. června 1995, článek I (2) (d) (ii) a (3), a nařízení z roku 195 o uchazečích o zaměstnání (Severní Irsko) ze dne 18. října 1995 článek 3 (2) (d) (ii) a (5).

c)	Podpora příjmu (zákon z roku 1986 o sociálním zabezpečení ze dne 25. července 1986, články 20 až 22 a článek 23, nařízení z roku 1986 o sociálním zabezpečení (Severní Irsko) ze dne 5. listopadu 1986, články 21 až 24).

Příspěvek na živobytí pro zdravotně postižené (zákon z roku 1991 o příspěvku na živobytí pro zdravotně postižené a pracovním příspěvku pro zdravotně postižené ze dne 27. června 1991, článek 1, a nařízení z roku 1991 o příspěvku na živobytí pro zdravotně postižené a pracovním příspěvku pro zdravotně postižené (Severní Irsko) ze dne 24. července 1991, článek 3).

e)	Příspěvek na pečovatelskou službu (zákon z roku 1975 o sociálním zabezpečení ze dne 20. března 1975, článek 35, a zákon z roku 1975 o sociálním zabezpečení (Severní Irsko) ze dne 20. března 1975, článek 35).

f)	Příspěvek při péči o zdravotně postiženého (zákon z roku 1975 o sociálním zabezpečení ze dne 20. března 1975, článek 37, a zákon z roku 1975 o sociálním zabezpečení (Severní Irsko) ze dne 20. března 1975, článek 37).“

Příloha III se mění takto:

Na začátek přílohy se za slova „Obecné poznámky“ vkládá nový odstavec, který zní:

„3.

S ohledem na článek 6 tohoto nařízení je třeba poznamenat, že ustanovení dvoustranných úmluv, která nespadají do působnosti tohoto nařízení a která zůstávají v platnosti mezi členskými státy, se v této příloze neuvádějí; to se kromě jiného týká ustanovení o zápočtu dob pojištění získaných ve třetí zemi.“

V části A se zrušují tyto body:

Body 2, 3 písm. b), 5, 6, 7, 8, 9, 13, 16, 17, 19, 22, 23, 24, 48, 50, 51, 52, 53, 54, 58, 61, 62, 64, 69, 71 písm. a) a c), 73 písm. a) a b), 74, 75, 83 písm. a), b), c), d), e), f), g), 85, 88, 89, 111, 112, 113, 114, 118, 121, 122, 124, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 136, 139, 140, 145, 146, 147, 148, 149, 153, 156, 157, 159, 162, 163, 164, 165, 169, 172, 173, 175, 178, 179, 184, 187, 188, 190, 193, 194, 195, 237, 238, 240, 243, 244, 245, 265, 270, 271, 272, 274, 277, 278, 279, 288, 289, 299, 300.

V části A bodě 3 (BELGIE — NĚMECKO) se znění písmene a) nahrazuje tímto:

„Články 3 a 4 závěrečného protokolu ze dne 7. prosince 1957 k obecné úmluvě ze stejného dne, ve znění dodatkového protokolu ze dne 10. listopadu 1960 (zápočet dob pojištění získaných v některých pohraničních regionech před druhou světovou válkou, během ní a po ní).“

V části A se znění bodu 67 (DÁNSKO — FINSKO) nahrazuje tímto:

„Článek 10 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992, který se týká krytí zvláštních cestovních nákladů v případě onemocnění během pobytu v jiné severské zemi, jež vyžaduje nákladnější zpáteční cestu do země bydliště.“

V části A se znění bodu 68 (DÁNSKO — ŠVÉDSKO) nahrazuje tímto:

V části A bodě 71 (NĚMECKO — ŘECKO) se znění písmene b) nahrazuje tímto:

„Ustanovení čl. 8 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 3, článků 9 až 11 a kapitol I a IV, pokud se týkají těchto článků, úmluvy o pojištění pro případ nezaměstnanosti ze dne 31. května 1961, spolu se záznamem do zápisu ze dne 14. června 1980 (zápočet dob pojištění pro dávky v nezaměstnanosti v případě přesunu bydliště z jednoho státu do druhého).“

g)	V části A se znění bodu 72 (NĚMECKO — ŠPANĚLSKO) nahrazuje tímto: „Ustanovení čl. 45 odst. 2 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 4. prosince 1973 (zastoupení diplomatickými a konzulárními orgány).“

V části A bodě 73 (NĚMECKO — FRANCIE) se písmena c), d), e) a f) nahrazují tímto:

„a)	Dodatková dohoda č. 4 ze dne 10. července 1950 k obecné úmluvě ze stejného dne, ve znění dodatku č. 2 ze dne 18. června 1955 (zápočet dob pojištění získaných v období od 1. července 1940 do 30. června 1950).

b)	Hlava I uvedeného dodatku č. 2 (zápočet dob pojištění získaných do 8. května 1945).

c)	Body 6, 7 a 8 obecného protokolu ze dne 10. července 1950 k obecné úmluvě ze stejného dne (správní ujednání).

d)	Hlavy II, III a IV dohody ze dne 20. prosince 1963 (sociální zabezpečení v Sársku).“

i)	V části A se znění bodu 79 (NĚMECKO — LUCEMBURSKO) nahrazuje tímto: „Články 4, 5, 6 a 7 smlouvy ze dne 11. července 1959 (zápočet dob pojištění získaných v období od září 1940 do června 1946).“

V části A bodu 83 (NĚMECKO — RAKOUSKO) se zrušuje písmeno i) a znění písmene h) se nahrazuje tímto:

„Ustanovení čl. 1 odst. 5 a článek 8 úmluvy o pojištění pro případ nezaměstnanosti ze dne 19. července 1978 a bod 10 závěrečného protokolu k této úmluvě (poskytování příspěvků v nezaměstnanosti přeshraničním pracovníkům předchozím státem zaměstnání) se nadále použijí pro osoby, které vykonávaly přeshraniční práci do 1. ledna 2005 včetně a které se stanou nezaměstnanými do 1. ledna 2011.“

V části A bodu 90 (NĚMECKO — SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ) se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:

„a)	Ustanovení čl. 7 odst. 5 a 6 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 20. dubna 1960 (právní předpisy platné pro civilní zaměstnance ozbrojených sil).

b)	Ustanovení čl. 5 odst. 5 a 6 úmluvy o pojištění pro případ nezaměstnanosti ze dne 20. dubna 1960 (právní předpisy platné pro civilní zaměstnance ozbrojených sil).“

l)	V části A se znění bodu 142 (ŠPANĚLSKO — PORTUGALSKO) nahrazuje tímto: „Článek 22 obecné úmluvy ze dne 11. června 1969 (vývoz dávek v nezaměstnanosti).“

m)	V části A se znění bodu 180 (IRSKO — SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ) nahrazuje tímto: „Článek 8 dohody ze dne 14. září 1971 o sociálním zabezpečení (týkající se převodu a zápočtu některých nároků na dávky v invaliditě).“

n)	V části A se znění bodu 267 (NIZOZEMSKO — PORTUGALSKO) nahrazuje tímto: „Článek 31 úmluvy ze dne 19. července 1979 (vývoz dávek v nezaměstnanosti).“

V části A se znění bodu 298 (FINSKO — ŠVÉDSKO) nahrazuje tímto:

V části B se zrušují tyto body:

2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 13, 16, 17, 19, 22, 23, 24, 48, 50, 51, 52, 53, 54, 58, 61, 62, 64, 67, 68, 69, 71, 72, 73, 74, 75, 79, 82, 83, 85, 88, 89, 90, 111, 112, 113, 114, 118, 121, 122, 124, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 136, 139, 140, 142, 145, 146, 147, 148, 149, 153, 156, 157, 159, 162, 163, 164, 165, 169, 172, 173, 175, 178, 179, 180, 184, 187, 188, 190, 193, 194, 195, 237, 238, 240, 243, 244, 245, 265, 267, 270, 271, 272, 274, 277, 278, 279, 288, 289, 290, 298, 299, 300.

V příloze IV se část B mění takto:

a)	V oddíle „D. NĚMECKO“ se dosavadní znění nahrazuje tímto: „Starobní pojištění zemědělců (Alterssicherung der Landwirte)“

V oddíle „J. ITÁLIE“ se dosavadní znění nahrazuje tímto:

„Systému důchodového pojištění pro (Assicurazione pensioni per):

—	lékaře (medici)

—	lékárníky (farmacisti)

—	veterinární lékaře (veterinari)

—	zdravotní sestry a ošetřovatele, pomocné síly ve zdravotnictví, dětské sestry (infermieri, assistenti sanitari, vigilatrici infanzia)

—	psychology (psicologi)

—	inženýry a architekty (ingegneri ed architetti)

—	zeměměřiče (geometri)

—	advokáty (avvocati)

—	ekonomy (dottori commercialisti)

—	účetní a obchodní znalce (ragionieri e periti commerciali)

—	poradce v pracovních otázkách (consulenti del lavoro)

—	notáře (notai)

—	celní speditéry (spedizionieri doganali)

—	biology (biologi)

—	agronomy a zemědělské odborníky (agrotecnici e periti agrari)

—	obchodní zástupce (agenti e rappresentanti di commercio)

—	novináře (giornalisti)

—	průmyslové odborníky (periti industriali)

—	pojistné techniky, chemiky, doktory agronomie, doktory lesnictví, geology (attuari, chimici, dottori agronomi, dottori forestali, geologi)“.

c)	V oddíle „R. RAKOUSKO“ se vkládá nový text, který zní: „Důchodové systémy důchodových institucí komor svobodných povolání (Kammern der Freien Berufe).“

Příloha VI se mění takto:

a)	V oddíle „C. DÁNSKO“ bodě 6 se zrušuje písmeno b).

V oddíle „C. DÁNSKO“ se doplňuje nový odstavec, který zní:

„11.

Dočasná dávka pro nezaměstnané osoby, které byly přijaty do systému ‚pružného zaměstnání‘ (ledighedsydelse) (zákon č. 455 ze dne 10. června 1997) je upravena v hlavě III kapitole 6 (dávky v nezaměstnanosti). Pokud jde o nezaměstnané osoby odcházející do jiného členského státu, použijí se články 69 a 71 tohoto nařízení, má-li tento členský stát podobné systémy zaměstnanosti pro stejnou kategorii osob.“

V oddíle „D. NĚMECKO“ se zrušují body 3, 11 a 17 a doplňují se nové body, které zní:

„24.

V důchodových systémech svobodných povolání bere příslušná instituce při výpočtu teoretické výše dávky uvedené v čl. 46 odst. 2 písm. a) nařízení pro každý rok pojištění získaný podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu za základ průměrný roční nárok na důchod získaný během doby účasti v příslušné instituci prostřednictvím placení příspěvků.

25.	Článek 79a nařízení se použije obdobně pro výpočet sirotčích důchodů a zvýšení nebo příplatků pro děti z důchodových systémů pro svobodná povolání.“

V oddíle „H. FRANCIE“ se znění bodu 7 nahrazuje tímto:

„Bez ohledu na články 73 a 74 tohoto nařízení se příspěvky na bydlení a přídavek na péči o dítě podle výběru rodičů (dávky poskytované v raném dětství) poskytují pouze dotyčným osobám a jejich rodinným příslušníkům bydlícím na francouzském území.“

e)	V oddíle „I. IRSKO“ se zrušuje bod 11.

V oddíle „R. RAKOUSKO“ se doplňují nové body, které znějí:

„8.

Pro výpočet teoretické výše dávky v souladu s čl. 46 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, týkajícího se dávek nebo částí dávek důchodového systému komor svobodných povolání (Kammern der Freien Berufe), financovaného výlučně fondovým způsobem nebo založeného na systému důchodových účtů, bere příslušná instituce pro každý měsíc pojištění získaný podle právních předpisů kteréhokoli členského státu v úvahu kapitál v poměru ke kapitálu skutečně shromážděnému v daném důchodovém systému, nebo o němž se předpokládá, že byl shromážděn v systému důchodových účtů, a počet měsíců doby pojištění v daném důchodovém systému.

9.	Článek 79a nařízení se použije obdobně pro výpočet sirotčích důchodů a zvýšení nebo příplatků k důchodům pro děti z důchodového systému komor svobodných povolání (Kammern der Freien Berufe).“

V oddíle „Y. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ“ se dosavadní znění mění takto:

v bodě 2 písm. b) se podbody i) a ii) nahrazují tímto:

„i)

manželem či manželkou nebo bývalým manželem či manželkou, pokud nárok uplatňuje:

—	vdaná žena nebo

—	osoba, jejíž manželství skončilo jinak než smrtí manžela či manželky,

nebo

ii)

bývalým manželem či manželkou, pokud nárok uplatňuje:

—	vdovec, který bezprostředně před důchodovým věkem nemá nárok na příspěvek pro ovdovělého rodiče, nebo

—

vdova, která bezprostředně před důchodovým věkem nemá nárok na dávky pro ovdovělou matku, příspěvek pro ovdovělého rodiče ani na vdovský důchod, nebo která má pouze nárok na vdovský důchod podmíněný dosažením věkové hranice vypočtený v souladu s čl. 46 odst. 2 nařízení, a pro tento účel se ‚vdovským důchodem podmíněným dosažením věkové hranice‘ rozumí vdovský důchod, který má být vyplácen ve snížené výši v souladu s článkem 39(4) zákona z roku 1992 o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení.“;

ii)	bod 22 se zrušuje.

PŘÍLOHA II

Přílohy nařízení (EHS) č. 574/72 se mění takto:

V příloze 2 v oddíle „X. ŠVÉDSKO“ se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.	Pro dávky v nezaměstnanosti: Inspektionen för arbetslöshetsförsäkringen (Inspektorát pojištění v nezaměstnanosti)“.

V příloze 4 oddíle „D. NĚMECKO“ se doplňuje nový bod, který zní:

„9.	Důchodové systémy svobodných povolání: Arbeitsgemeinschaft Berufsständischer Versorgungseinrichtungen, Köln“.

V příloze 10 v oddíle „C. DÁNSKO“ bodě 1 se první položka nahrazuje tímto:

„1.	Pro účely článku 10c, čl. 11 odst. 1, čl. 11a odst. 1, článku 12a, čl. 13 odst. 2 a 3 a čl. 14 odst. 1, 2 a 3 prováděcího nařízení: Den Sociale Sikringsstyrelse (Ředitelství sociálního zabezpečení), København“.

V příloze 10 v oddíle „R. RAKOUSKO“ se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.

Pro účely čl. 14 odst. 1 písm. b), čl. 14a odst. 1 písm. b) a článku 17 nařízení:

Bundesminister für soziale Sicherheit, Generationen und Konsumentenschutz (spolkový ministr sociálního zabezpečení, pro generační otázky a ochranu spotřebitele), po dohodě s příslušným orgánem veřejné správy, pokud jde o zvláštní systémy pro státní zaměstnance, a po dohodě s příslušnou důchodovou institucí, pokud jde o důchodové zabezpečení komor svobodných povolání (Kammern der Freien Berufe)“.

5.	Příloha 11 se zrušuje.

4.5.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 117/13

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 648/2005

ze dne 13. dubna 2005,

kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 26, 95, 133 a 135 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EHS) č. 2913/92 (3) stanoví pravidla pro celní zacházení se zbožím, které se dováží nebo má být vyvezeno.

(2)

V rámci celních kontrol je třeba zavést rovnocennou úroveň ochrany pro zboží vstupující na celní území Společenství nebo opouštějící celní území Společenství. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné zavést rovnocennou úroveň celních kontrol ve Společenství a zajistit harmonizované uplatňování celních kontrol členskými státy, jež nesou hlavní odpovědnost za jejich uplatňování. Tyto kontroly by měly vycházet ze společně dohodnutých norem a kritérií rizik pro výběr zboží a hospodářských subjektů s cílem minimalizovat rizika pro Společenství a jeho občany a pro obchodní partnery Společenství. Na podporu společného přístupu by proto členské státy a Komise měly zavést rámec pro řízení rizik na úrovni celého Společenství, aby bylo možné účinně stanovovat priority a účelně přidělovat zdroje s cílem zachovat náležitou rovnováhu mezi celními kontrolami a usnadněním dovoleného obchodu. Tento rámec by měl rovněž stanovit společná kritéria a harmonizované požadavky kladené na oprávněné hospodářské subjekty a zajistit harmonizované uplatňování těchto kritérií a požadavků. Zavedení rámce pro řízení rizik, který bude společný pro všechny členské státy, by členským státům nemělo bránit v provádění namátkových kontrol zboží.

(3)

Členské státy by měly postavení oprávněného hospodářského subjektu přiznat každému hospodářskému subjektu, který plní společná kritéria, pokud jde o kontrolní systémy subjektu, jeho platební schopnost a dodržování celních požadavků. Postavení oprávněného hospodářského subjektu přiznané jedním členským státem by mělo být uznáno ostatními členskými státy, avšak nepropůjčuje bez dalšího právo využívat v ostatních členských státech výhod plynoucích ze zjednodušených postupů stanovených v celních předpisech. Ostatní členské státy by však měly oprávněným hospodářským subjektům umožnit využívání zjednodušených postupů za předpokladu, že splňují zvláštní požadavky pro použití konkrétních zjednodušených postupů. Při posuzování žádosti o využití zjednodušených postupů nemusí ostatní členské státy znovu provádět hodnocení kontrolních systémů subjektu, jeho platební schopnosti nebo dodržování celních požadavků, které již provedl členský stát, jenž tomuto subjektu přiznal postavení oprávněného hospodářského subjektu, ale měly by zajistit splnění veškerých dalších zvláštních požadavků pro použití konkrétních zjednodušených postupů. Využívání zjednodušených postupů v jiných členských státech může být rovněž koordinováno dohodou dotčených celních orgánů.

(4)

Zjednodušené postupy podle celních předpisů by se i nadále neměly dotýkat celních kontrol, jak jsou vymezeny v celním kodexu Společenství, zejména pokud jde o bezpečnost a zabezpečení. Pro tyto kontroly jsou příslušné celní orgány, a přestože by tyto orgány měly při analýze rizik a poskytování jakýchkoli úlev hospodářskému subjektu ve vztahu ke kontrolám bezpečnosti a zabezpečení uznávat postavení oprávněného hospodářského subjektu jako jeden z faktorů, měly by si podržet právo na kontrolu.

(5)

Informace o rizicích spojených s dovozem a vývozem zboží by si měly příslušné orgány členských států a Komise předávat. K tomuto účelu by měl být zřízen společný bezpečný systém, který by příslušným orgánům umožňoval včasný a účinný přístup k těmto informacím, jejich předávání a výměnu. Stanoví-li tak mezinárodní dohoda, mohou být tyto informace rovněž sdíleny se třetími zeměmi.

(6)

Měly by být upřesněny podmínky, za kterých mohou být informace, které hospodářské subjekty poskytly celním orgánům, zpřístupněny jiným orgánům téhož členského státu nebo ostatních členských států, Komisi nebo orgánům ve třetích zemích. Za tímto účelem by mělo být jasně uvedeno, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5) se vztahují na zpracování osobních údajů příslušnými orgány i všemi jinými orgány, které údaje v souladu s celním kodexem Společenství obdrží.

(7)

Aby bylo možné provádět odpovídající kontroly z hlediska rizik, je nezbytné stanovit požadavek na poskytnutí předběžných informací o veškerém zboží vstupujícím na celní území Společenství nebo je opouštějícím před dopravením nebo odesláním, s výjimkou zboží procházejícího přes toto území letecky nebo lodí bez zastávky. Tyto informace by měly být k dispozici dříve, než zboží vstoupí na celní území Společenství nebo je opustí. Je možné stanovit různé časové rámce a pravidla podle typu zboží, přepravy nebo hospodářských subjektů nebo v případech, kdy mezinárodní dohody stanoví zvláštní bezpečnostní opatření. Tento požadavek by měl být rovněž zaveden ve vztahu ke zboží, které vstupuje do svobodného pásma nebo je opouští, aby se zabránilo jakýmkoli mezerám v oblasti bezpečnosti.

(8)	Nařízení (EHS) č. 2913/92 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 2913/92 se mění takto:

Článek 4 se mění takto:

—

Vkládají se nové body, které znějí:

„4a	‚vstupním celním úřadem‘ rozumí celní úřad určený celními orgány v souladu s celními předpisy, kam musí být zboží vstupující na celní území Společenství neprodleně dopraveno a kde je podrobeno náležitým vstupním kontrolám z hlediska rizik;

4b	‚dovozním celním úřadem‘ rozumí celní úřad určený celními orgány v souladu s celními předpisy, kde mají být provedeny formality pro přidělení celně schváleného určení pro zboží vstupující na celní území Společenství, včetně náležitých kontrol z hlediska rizik;

4c.	‚vývozním celním úřadem‘ rozumí celní úřad určený celními orgány v souladu s celními předpisy, kde mají být provedeny formality pro přidělení celně schváleného určení pro zboží opouštějící celní území Společenství, včetně náležitých kontrol z hlediska rizik;

4d.	‚výstupním celním úřadem‘ rozumí celní úřad určený celními orgány v souladu s celními předpisy, kde musí být zboží před opuštěním celního území Společenství předloženo a kde je podrobeno celním kontrolám z hlediska uplatnění výstupních formalit a náležitým kontrolám z hlediska rizik;“.

—

Bod 14 se nahrazuje tímto:

„14.

‚celními kontrolami‘ rozumí provádění zvláštních úkonů celními orgány s cílem zajistit řádné používání celních předpisů a dalších právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, přepravu a zvláštní použití zboží přemísťovaného mezi celním územím Společenství a třetími zeměmi a přítomnost zboží, které není zbožím Společenství; tyto úkony mohou zahrnovat prohlídku zboží, ověřování údajů v celním prohlášení a existence a pravosti elektronických nebo písemných dokladů, kontrolu účetních dokladů a jiných záznamů, kontrolu dopravních prostředků, kontrolu zavazadel a jiného zboží převáženého osobami nebo na osobách a provádění úředních šetření a jiných podobných úkonů;“.

—

Doplňují se nové body, které znějí:

„25.

‚rizikem‘ rozumí pravděpodobnost, že nastane určitá událost, pokud jde o vstup, výstup, tranzit, přepravu a zvláštní použití zboží přemísťovaného mezi celním územím Společenství a třetími zeměmi a o přítomnost zboží, které není zbožím Společenství, přičemž tato událost

—	brání řádnému používání předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů, nebo

—	ohrožuje finanční zájmy Společenství a jeho členských států, nebo

—	představuje hrozbu pro zabezpečení a bezpečnost Společenství, veřejné zdraví, životní prostředí nebo spotřebitele;

26.

‚řízením rizik‘ rozumí systematické určování rizik a provádění všech opatření nezbytných pro omezení vystavení rizikům. Zahrnuje takové činnosti jako shromažďování údajů a informací, analýzu a hodnocení rizik, stanovování a provádění opatření a pravidelné sledování a přezkoumávání postupu a jeho výsledků na základě mezinárodních a vnitrostátních zdrojů a strategií a zdrojů a strategií Společenství.“

Vkládá se nový oddíl a nový článek, které znějí:

„Oddíl 1a

Oprávněné hospodářské subjekty

Článek 5a

1. Po případné konzultaci s jinými příslušnými orgány udělí celní orgány za podmínky splnění kritérií stanovených v odstavci 2 kterémukoli hospodářskému subjektu usazenému na celním území Společenství postavení oprávněného hospodářského subjektu.

Oprávněný hospodářský subjekt smí využívat úlevy ve vztahu k celním kontrolám týkajícím se bezpečnosti a zabezpečení nebo zjednodušené postupy stanovené v celních předpisech.

Aniž jsou dotčeny celní kontroly, uznávají celní orgány ve všech členských státech postavení oprávněného hospodářského subjektu, jsou-li splněna pravidla a podmínky stanovené v odstavci 2. Na základě uznání postavení oprávněného hospodářského subjektu a za předpokladu splnění požadavků stanovených pro konkrétní typ zjednodušeného postupu upravený v celních předpisech Společenství povolí celní orgány danému hospodářskému subjektu využívat výhod plynoucích z tohoto zjednodušeného postupu.

2. Kritéria pro přiznání postavení oprávněného hospodářského subjektu zahrnují:

—	odpovídající dodržování celních požadavků,

—	uspokojivý systém vedení obchodních a případně přepravních záznamů, který umožňuje náležité celní kontroly,

—	v případě potřeby prokázanou platební schopnost a

—	odpovídající normy v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, jsou-li použitelné.

Postup projednávání ve výboru se použije k určení pravidel:

—	pro přiznávání postavení oprávněného hospodářského subjektu,

—	pro udělování oprávnění k využívání zjednodušených postupů,

—	pro určení, který celní orgán je příslušný pro přiznání tohoto postavení a udělování těchto oprávnění,

—	pro typ a rozsah úlev, které mohou být ve vztahu k celním kontrolám týkajícím se bezpečnosti a zabezpečení přiznány, s přihlédnutím k pravidlům běžného řízení rizik,

—	pro konzultace s jinými celními orgány a poskytování informací těmto orgánům,

a podmínek, za kterých:

—	se oprávnění může omezovat na jeden nebo více členských států,

—	postavení oprávněného hospodářského subjektu může být pozastaveno nebo odňato a

—	lze upustit od požadavku na usazení ve Společenství v případě zvláštních kategorií oprávněných hospodářských subjektů, zejména s přihlédnutím k mezinárodním dohodám.“

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

1. Celní orgány mohou v souladu s podmínkami stanovenými v platných předpisech provádět veškeré kontroly, které považují za nezbytné pro zajištění řádného používání celních předpisů a jiných právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, přepravu a zvláštní použití zboží přemísťovaného mezi celním územím Společenství a třetími zeměmi a přítomnost zboží, které není zbožím Společenství. Stanoví-li tak mezinárodní dohoda, mohou být celní kontroly pro účely řádného používání právních předpisů Společenství prováděny ve třetích zemích.

2. Jiné než namátkové celní kontroly vycházejí z analýzy rizik za použití počítačového zpracování dat za účelem zjištění a kvantifikace rizik a vypracování nezbytných opatření pro vyhodnocení rizik na základě kritérií vytvořených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, a existují-li, na mezinárodní úrovni.

Postup projednávání ve výboru se použije k určení společného rámce pro řízení rizik a pro stanovení společných kritérií a prioritních oblastí kontroly.

Členské státy zavedou ve spolupráci s Komisí elektronický systém pro provádění řízení rizik.

3. Provádějí-li kontroly jiné orgány než celní, provádějí je v úzké spolupráci s celními orgány, pokud možno ve stejnou dobu a na stejném místě.

4. Je-li to nezbytné pro účely minimalizace rizik, mohou si v rámci kontrol stanovených v tomto článku celní a jiné příslušné orgány, jako jsou veterinární a policejní orgány, předávat údaje získané v souvislosti se vstupem, výstupem, tranzitem, přepravou a zvláštní použitím zboží přemísťovaného mezi celním územím Společenství a třetími zeměmi a v souvislosti s přítomností zboží, které není zbožím Společenství, vzájemně mezi sebou a s celními orgány členských států a s Komisí.

Předávání důvěrných údajů celním správám a jiným subjektům (například bezpečnostním agenturám) třetích zemí je povoleno pouze v rámci mezinárodní dohody a za předpokladu dodržení platných předpisů o ochraně údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7).

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Na veškeré informace, které jsou důvěrné povahy nebo jsou poskytovány jako důvěrné, se vztahuje povinnost mlčenlivosti a příslušné orgány je nesmějí dále zpřístupnit bez výslovného zmocnění osobou nebo orgánem, který je poskytl; sdělení těchto informací se však povoluje tehdy, kdy jsou tak příslušné orgány povinny učinit na základě platných předpisů, zejména v souvislosti se soudním řízením. Při zpřístupnění nebo sdělení informací musí být plně dodrženy platné předpisy o ochraně údajů, zejména směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.“

5.	V článku 16 se slova „kontroly ze strany celních orgánů“ nahrazují slovy „celních kontrol“.

V kapitole 1 hlavy III se vkládají nové články, které znějí:

„Článek 36a

1. Ke zboží vstupujícímu na celní území Společenství musí být podáno souhrnné celní prohlášení, s výjimkou zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají pobřežními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území bez zastávky na tomto území.

2. Souhrnné celní prohlášení se podává u vstupního celního úřadu.

Celní orgány mohou dovolit podání souhrnného celního prohlášení u jiného celního úřadu, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou vstupnímu celnímu úřadu.

Celní orgány mohou dovolit, aby bylo místo souhrnného celního prohlášení podáno oznámení a zajištěn přístup k údajům souhrnného celního prohlášení v elektronickém systému hospodářského subjektu.

3. Souhrnné celní prohlášení se podává před vstupem zboží na celní území Společenství.

4. Postup projednávání ve výboru se použije ke stanovení:

—	lhůty, ve které musí být souhrnné celní prohlášení před vstupem zboží na celní území Společenství podáno,

—	pravidel pro výjimky ze lhůty uvedené v první odrážce a odchylky od ní a

—	podmínek, za kterých lze upustit od požadavku na souhrnné celní prohlášení nebo jej upravit,

podle zvláštních okolností a ve vztahu k určitým typům obchodu se zbožím, druhů dopravy nebo hospodářským subjektům, anebo stanoví-li mezinárodní dohody zvláštní bezpečnostní opatření.

Článek 36b

1. Postup projednávání ve výboru se použije ke stanovení společného souboru údajů a společné struktury údajů v souhrnném celním prohlášení, které obsahuje údaje nezbytné pro analýzu rizik a řádné uplatnění celních kontrol, zejména pro účely zabezpečení a bezpečnosti, případně s využitím mezinárodních norem a obchodních zvyklostí.

2. Souhrnné celní prohlášení musí být podáno za použití počítačového zpracování dat. Lze využít obchodní, přístavní nebo přepravní informace, pokud obsahují nezbytné údaje.

Za výjimečných okolností mohou celní orgány přijmout souhrnná celní prohlášení v listinné podobě za předpokladu, že použijí stejnou úroveň řízení rizik, jaká se používá na souhrnná celní prohlášení podaná za použití počítačového zpracování dat.

3. Souhrnné celní prohlášení podává osoba, která zboží přiváží na celní území Společenství nebo která přebírá odpovědnost za přepravu zboží na toto území.

4. Bez ohledu na povinnosti osoby uvedené v odstavci 3 může souhrnné celní prohlášení namísto této osoby podat:

a)	osoba, jejímž jménem osoba uvedená v odstavci 3 jedná, nebo

b)	kdokoli, kdo je schopen dotčené zboží předložit nebo zajistit jejich předložení příslušnému celnímu orgánu, nebo

c)	zástupce některé z osob uvedených v odstavci 3 nebo v písmenech a) či b).

5. Osoba uvedená v odstavcích 3 a 4 je oprávněna změnit na svou žádost jeden nebo více údajů v souhrnném celním prohlášení po jeho podání. Žádnou změnu však nelze provést poté, co celní orgány:

a)	informovaly osobu, která souhrnné celní prohlášení podala, o svém úmyslu provést kontrolu zboží nebo

b)	zjistily nesprávnost uvedených údajů nebo

c)	povolily odebrání zboží.

Článek 36c

1. Vstupní celní úřad může upustit od podání souhrnného celního prohlášení ve vztahu ke zboží, pro které bylo podáno celní prohlášení před uplynutím lhůty uvedené v čl. 36a odst. 3 nebo 4. V tom případě obsahuje celní prohlášení alespoň údaje nezbytné pro souhrnné celní prohlášení a až do okamžiku přijetí celního prohlášení v souladu s článkem 63 má postavení souhrnného celního prohlášení.

Celní orgány mohou dovolit podání celního prohlášení u dovozního celního úřadu, který není vstupním celním úřadem, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou vstupnímu celnímu úřadu.

2. Je-li celní prohlášení podáno jiným způsobem než za použití počítačového zpracování dat, použijí celní orgány pro údaje stejnou úroveň řízení rizik, jaká se používá na celní prohlášení podaná za použití počítačového zpracování dat.“

7.	V čl. 37 odst. 1 a v čl. 38 odst. 3 se slova „kontrole ze strany celních orgánů“ nahrazují slovy „celním kontrolám“.

V článku 38 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Odstavce 1 až 4 a články 36a až 36c a 39 až 53 se nevztahují na zboží, které dočasně opustilo celní území Společenství a pohybuje se mezi dvěma body na tomto území vodní nebo vzdušnou cestou, pokud je přepravováno po přímé trase pravidelnou leteckou nebo námořní linkou bez zastávky mimo celní území Společenství.“

Článek 40 se nahrazuje tímto:

„Článek 40

Zboží vstupující na celní území Společenství předkládá k celnímu řízení osoba, která je dopravila na toto území, nebo případně osoba, která přebírá odpovědnost za přepravu tohoto zboží po jeho vstupu, s výjimkou zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají pobřežními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území Společenství bez zastávky na tomto území. Osoba předkládající zboží se odvolá na souhrnné celní prohlášení nebo celní prohlášení již podané ve vztahu k tomuto zboží.“

10.	V hlavě III se název kapitoly 3 nahrazuje tímto „Vykládka zboží předloženého k celnímu řízení“.

11.	Články 43 až 45 se zrušují.

12.

V článku 170 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Zboží musí být předloženo celním orgánům a podrobeno předepsaným celním formalitám, jestliže:

a)	bylo propuštěno do režimu, který byl ukončen umístěním zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu; umožňuje-li však daný režim zproštění povinnosti předložit zboží, jeho předložení se nevyžaduje,

b)	je umístěno do svobodného pásma nebo svobodného skladu na základě rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního cla,

c)	se na ně vztahují opatření uvedená v čl. 166 písm. b),

d)	vstupuje do svobodného pásma nebo svobodného skladu přímo z území ležícího mimo celní území Společenství.“

13.

V článku 176 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. V případě přemístění zboží uvnitř svobodného pásma musí být doklady vztahující se k tomuto přemístění uschovány pro potřebu celních orgánů. Krátkodobé skladování zboží prováděné v souvislosti s přemístěním se považuje za součást přemístění.

V případě zboží vstupujícího do svobodného pásma přímo z území ležícího mimo celní území Společenství nebo opouštějícího svobodné pásmo a přímo též celní území Společenství musí být podáno souhrnné celní prohlášení v souladu s články 36a až 36c nebo 182a až 182d, podle okolností.“

14.

Článek 181 se nahrazuje tímto:

„Článek 181

Celní orgány se přesvědčí, že jsou ve vztahu ke zboží opouštějícímu celní území Společenství ze svobodného pásma nebo svobodného skladu dodržovány předpisy upravující režim vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, zpětného vývozu, režimy s podmíněným osvobozením od cla nebo režim vnitřního tranzitu, jakož i hlava V.“

15.	V čl. 182 odst. 3 první větě se zrušují slova „Zpětný vývoz nebo“.

16.

V hlavě V (Zboží opouštějící celní území Společenství) se vkládají nové články, které znějí:

„Článek 182a

1. Ke zboží opouštějícímu celní území Společenství, s výjimkou zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají pobřežními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území bez zastávky na tomto území, musí být podáno buď celní prohlášení, nebo pokud se celní prohlášení nevyžaduje, souhrnné celní prohlášení.

2. Postup projednávání ve výboru se použije ke stanovení:

—	lhůty, ve které musí být celní prohlášení nebo souhrnné celní prohlášení podáno u vývozního celního úřadu, než zboží opustí celní území Společenství,

—	pravidel pro výjimky ze lhůty uvedené v první odrážce a odchylky od ní,

—	podmínek, za kterých lze upustit od požadavku na souhrnné celní prohlášení nebo jej upravit, a

—	případů, kdy ke zboží opouštějícímu celní území Společenství není třeba podávat ani celní prohlášení, ani souhrnné celní prohlášení, a podmínek, za kterých tyto případy nastanou,

podle zvláštních okolností a ve vztahu k určitým typům obchodu se zbožím, druhům dopravy nebo hospodářským subjektům, anebo stanoví-li mezinárodní dohody zvláštní bezpečnostní opatření.

Článek 182b

1. Je-li zboží opouštějícímu celní území Společenství přiděleno celně schválené určení, pro něž se podle celních předpisů požaduje celní prohlášení, musí být toto celní prohlášení podáno u vývozního celního úřadu, než toto zboží opustí celní území Společenství.

2. Není-li vývozní celní úřad výstupním celním úřadem, vývozní celní úřad neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou nezbytné údaje výstupnímu celnímu úřadu.

3. Celní prohlášení obsahuje alespoň údaje nezbytné pro souhrnné celní prohlášení uvedené v čl. 182d odst. 1.

4. Je-li celní prohlášení podáno jiným způsobem než za použití počítačového zpracování dat, podrobí celní orgány údaje stejné úrovni řízení rizik, jaká se používá na celní prohlášení podaná za použití počítačového zpracování dat.

Článek 182c

1. Není-li zboží opouštějícímu celní území Společenství přiděleno celně schválené určení, pro něž se požaduje celní prohlášení, musí být výstupnímu celnímu úřadu podáno souhrnné celní prohlášení, než zboží opustí celní území Společenství.

2. Celní orgány mohou dovolit podání souhrnného celního prohlášení u jiného celního úřadu, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou výstupnímu celnímu úřadu.

3. Celní orgány mohou dovolit, aby bylo podání souhrnného celního prohlášení nahrazeno podáním oznámení a přístupem k údajům souhrnného celního prohlášení v elektronickém systému hospodářského subjektu.

Článek 182d

2. Souhrnné celní prohlášení musí být podáno za použití počítačového zpracování dat. Lze využít obchodní, přístavní nebo přepravní informace, pokud obsahují nezbytné údaje.

3. Souhrnné celní prohlášení podává:

a)	osoba, která zboží odváží z celního území Společenství nebo která přebírá odpovědnost za přepravu zboží mimo toto území, nebo

b)	kdokoli, kdo je schopen dotčené zboží předložit nebo zajistit jeho předložení příslušnému celnímu orgánu, nebo

c)	zástupce některé z osob uvedených v písmenech a) nebo b).

4. Osoba uvedená v odstavci 3 je oprávněna změnit na svou žádost jeden nebo více údajů v souhrnném celním prohlášení po jeho podání. Žádnou změnu však nelze provést poté, co celní orgány:

a)	informovaly osobu, která souhrnné celní prohlášení podala, o svém úmyslu provést kontrolu zboží nebo

b)	zjistily nesprávnost uvedených údajů nebo

c)	povolily odebrání zboží.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Čl. 5a odst. 2, čl. 13 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 36a odst. 4, čl. 36b odst. 1, čl. 182a odst. 2 a čl. 182d odst. 1 se použijí ode dne 11. května 2005.

Všechna ostatní ustanovení se použijí až poté, co na základě článků uvedených ve druhém pododstavci vstoupí v platnost prováděcí předpisy. Elektronické celní prohlášení a automatizované systémy pro provádění řízení rizik a pro elektronickou výměnu údajů mezi vstupními, dovozními, vývozními a výstupními celními úřady, jak je uvedeno v článcích 13, 36a, 36b, 36c, 182b, 182c a 182d, však musí být zavedeny do tří let ode dne použitelnosti uvedených článků.

Nejpozději do dvou let ode dne použitelnosti uvedených článků vyhodnotí Komise veškeré žádosti členských států o prodloužení lhůty tří let uvedené ve třetím pododstavci pro elektronické celní prohlášení a automatizované systémy pro provádění řízení rizik a pro elektronickou výměnu údajů mezi celními úřady. Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě a případně navrhne prodloužení lhůty tří let uvedené ve třetím pododstavci.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. dubna 2005.

Za Evropský parlament

předseda

J. P. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

N. SCHMIT

(1) Úř. věst. C 110, 30.4.2004, s. 72.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 29. listopadu 2004 (Úř. věst. C 38 E, 15.2.2005, s. 36) a postoj Evropského parlamentu ze dne 23. února 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

(4) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(5) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(6) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(7) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.“

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 117

České vydání	Právní předpisy	Svazek 48 4. května 2005

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005 ze dne 13. dubna 2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71	1
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 ze dne 13. dubna 2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství	13
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 649/2005/ES ze dne 13. dubna 2005, kterým se mění rozhodnutí č. 1419/1999/ES o zavedení akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro roky 2005 až 2019	20

2005	Irsko
2006	Řecko (1)
2007	Lucembursko
2008	Spojené království
2009	Rakousko	Litva
2010	Německo	Maďarsko
2011	Finsko	Estonsko
2012	Portugalsko	Slovinsko
2013	Francie	Slovensko
2014	Švédsko	Lotyšsko
2015	Belgie	Česká republika
2016	Španělsko	Polsko
2017	Dánsko	Kypr
2018	Nizozemsko (1)	Malta
2019	Itálie

		Opravy
	*	Oprava nařízení Rady (ES) č. 1590/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se zřizuje program Společenství pro zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1467/94 (Úř. věst. L 304, 30.9.2004)	22