12.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 93/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

12.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 93/3

(1)

Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 416/2004 (1), kterým se stanoví přechodná opatření z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii (dále jen „nové členské státy“), se vyplatí dodatečná částka, pokud kontrola dodržování prahu pro stanovení podpory pro hospodářský rok 2005/06 ukáže, že nebyl překročen práh Společenství.

(2)

Podle nařízení Komise (ES) č. 170/2005 ze dne 31. ledna 2005, kterým se pro hospodářský rok 2005/06 stanoví výše podpory pro rajčata určená ke zpracování (2), dodržela množství rajčat, která byla v nových členských státech předmětem žádosti o podporu pro hospodářský rok 2004/05, své vnitrostátní prahy a práh Společenství pro zpracování množství rajčat, na která se vztahují žádosti o podporu pro hospodářský rok 2004/05.

(3)

Po zjištění, že nové členské státy dodržely své vnitrostátní prahy, není v případě rajčat důvod odkládat platbu dodatečné částky podle článku 3 nařízení (ES) č. 416/2004, neboť preventivní opatření nejsou nadále nutná. Je tedy třeba umožnit uvedenou platbu.

(4)

Je proto třeba změnit nařízení (ES) č. 416/2004.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro zpracované ovoce a zeleninu,

12.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 93/5

(1)

Množství rajčat, pro která byly v hospodářském roce 2004/05 na základě oznámení členských států podle čl. 39 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1535/2003 ze dne 29. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o režim podpory pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny (2), podány žádosti o podporu, překračují práh Společenství o 1,5 %. V členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 a nepřekročily svůj vnitrostátní práh nebo ve kterých byl práh překročen o méně než 25 %, by během hospodářského roku 2004/05 měla být vyplacena dodatečná částka.

(2)

Česká republika, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko v hospodářském roce 2004/05 svůj vnitrostátní práh nepřekročily. Proto bude těmto státům plně vyplacena dodatečná částka ve výši 8,62 EUR na tunu.

(3)

Producenti na Kypru nepodali v hospodářském roce 2004/05 žádnou žádost o podporu pro rajčata určená ke zpracování. V hospodářském roce 2004/05 proto v tomto členském státě nebude vyplacena žádná dodatečná podpora,

12.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 93/6

(1)

Dne 13. července 2004 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámila zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozů některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 7. června 2004 Evropskou federací výrobců žáruvzdorných materiálů (PRE) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců, kteří mají většinový podíl, v tomto případě více než 50 %, na celkové výrobě určitých magnezitových cihel ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu dotčeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Komise oficiálně oznámila žadateli, dalším výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům, dovozcům, dodavatelům a uživatelům, jakož i sdružením uživatelů, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a zástupcům ČLR zahájení řízení. Účastníci řízení dostali možnost, aby písemně předložili svá stanoviska a požádali o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(4)

Výrobci žadatelé, další spolupracující výrobci ze Společenství, vyvážející výrobci, dovozci, dodavatelé, uživatelé a sdružení uživatelů předložili svá stanoviska. Všichni účastníci, kteří požádali o slyšení a uvedli, že existují zvláštní důvody ke slyšení, byli vyslyšeni.

(5)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům z ČLR umožněno předložit žádost o zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím nebo o individuální zacházení, pokud si tak přejí, Komise odeslala formulář žádosti o zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím a formulář žádosti o individuální zacházení čínským společnostem, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká. V souladu s čl. 2 odst. 7 žádalo osm společností o zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření stanovilo, že nesplňují podmínky zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, a jedna společnost žádala pouze o individuální zacházení.

(6)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že se v tomto šetření může uplatnit výběr vzorku. S ohledem na nižší než očekávaný počet vyvážejících výrobců z ČLR, kteří uvedli, že jsou ochotni spolupracovat, bylo však rozhodnuto, že výběr vzorku není potřeba uplatnit.

(7)

Komise odeslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Komise obdržela odpovědi od dvou výrobců ze Společenství uvedených v podnětu, tří dalších výrobců ze Společenství, devíti vyvážejících výrobců z ČLR, jednoho obchodníka spřízněného s jedním čínským vývozcem se sídlem v Jižní Koreji, jednoho obchodníka spřízněného s jedním čínským vývozcem se sídlem na Isle of Man, dvou dovozců spřízněných s jedním čínským vývozcem se sídlem ve Společenství, pěti dodavatelů surovin, tří nespřízněných dovozců a 16 nespřízněných uživatelů (výrobci oceli) ze Společenství.

(8)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

(9)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým by nemuselo být uděleno zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, proběhla v zájmu stanovení běžné hodnoty na základě údajů analogických zemí inspekce v prostorách následujících společností:

(10)

Šetření dumpingu a újmy pokrývalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „období šetření“). Šetření trendů podstatných pro stanovení újmy pokrývalo období od 1. ledna 2001 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

Magnezitové cihly jsou obvykle používány při výrobě oceli jako vyzdívky zařízení, ve kterých se taví ocel. Výrobek se obvykle vyrábí podle standardních chemických specifikací, které se posléze mění tak, aby vyhovovaly požadavkům konečného spotřebitele. Proto je počet jednotlivých druhů výrobků velmi vysoký. Proto bylo rozhodnuto, že výrobek bude pro účely srovnání klasifikován podle určitých skupin.

(12)

Dotčeným výrobkem jsou chemicky vázané, nepálené magnezitové cihly, jejichž magnesiová složka obsahuje alespoň 80 % MgO, ať obsahují magnezit či nikoli, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle dovážené pod kódy KN ex 6815 91 00 a ex 6815 99 10. Šetření však prokázalo, že dotčený výrobek se dovážel rovněž pod kódy KN ex 6815 10 10, ex 6815 99 90, ex 6902 10 00, ex 6903 90 20 a ex 6903 90 90 (ex 6903 90 20 do 1. ledna 2004).

(13)

Šetření prokázalo, že všechny druhy dotčeného výrobku, jak je definován v předcházejícím bodu odůvodnění, i přes rozdíly v různých faktorech, jako jsou mimo jiné poměr mezi různými surovinami, příměsi a dodatečná úprava, tvary a velikost, jsou používány ke stejným účelům.

(14)

Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a magnezitovými cihlami vyráběnými a prodávanými na domácím trhu v ČLR a v USA, které sloužily jako analogická země za účelem stanovení běžné hodnoty s ohledem na dovozy z ČLR. Uvedené magnezitové cihly mají opravdu stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a použití jako magnezitové cihly vyvážené z ČLR do Společenství.

(15)

Obdobně pak nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a magnezitovými cihlami vyráběnými žadatelem a prodávanými na trhu Společenství. Oba výrobky mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti a použití.

(16)

Proto byl učiněn závěr, že všechny druhy magnezitových cihel představují jeden výrobek a jsou považovány za stejné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozů pocházejících z ČLR běžná hodnota určuje podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku v případě výrobců, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Ve stručnosti a pouze pro usnadnění odkazování jsou tato kritéria shrnuta níže:

(18)

Osm vyvážejících výrobců z ČLR požádalo o zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a odpovědělo na formulář žádosti o zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím pro vyvážející výrobce.

(19)

Od těchto osmi vyvážejících výrobců a společností spřízněných s těmito výrobci při výrobě a/nebo obchodním využití dotčeného výrobku a situovaných v ČLR si Komise vyžádala a ověřila v prostorách těchto společností veškeré informace předložené v žádostech o zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím a považované za nezbytné.

(20)

Šetřením se zjistilo, že dva z osmi čínských vyvážejících výrobců splnili všechny podmínky pro zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím. Těmito dvěma vyvážejícími výrobci v ČLR, kteří získali zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, jsou:

(21)

Zbývajících šest žádostí muselo být odmítnuto. Následující tabulka shrnuje rozhodnutí týkající se šesti společností, které nezískaly zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, a to s ohledem na každé z pěti kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(22)

Dotčené společnosti a žadatel dostali příležitost vyjádřit se k uvedeným závěrům.

(23)

Všech šest vyvážejících výrobců tvrdilo, že stanovení závěrů bylo špatné a že by jim mělo být uděleno zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím na základě následujících důvodů:

(24)

S ohledem na kritérium 1 jedna společnost tvrdila, že ačkoli státní zásahy existují, v praxi k nim nedochází. Další dvě společnosti odkazovaly na článek VI GATT z roku 1994 a zpochybnily to, zda rozhodnutí Komise bylo v souladu s právními předpisy Světové obchodní organizace (WTO). Uváděly, že jelikož šetření prokázalo, že neexistuje žádný státní monopol na výrobu a prodej výrobku a že neexistují důkazy pro to, že by čínská vláda stanovila veškeré ceny prodeje magnezitových cihel na domácím trhu, společnosti byly zproštěny důkazního břemena o tom, že s ohledem na výrobu a prodej výrobku existuje volná soutěž a tedy i podmínky tržního hospodářství.

(25)

Jak potvrdil Soud prvního stupně, důkazní břemeno o tom, že jsou splněna kritéria pro zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, nese vyvážející výrobce. Důležitější je, že během šetření bylo zjištěno, že společnost je založena podle zvláštního městského práva, které umožňuje státní zásahy, přičemž nebyla zjištěna existence výjimek z uplatňování tohoto práva. Jakékoli opakované projednání stanov společnosti by se stejně nedotklo statutu společnosti. Bylo zjištěno, že se místní správní orgán podílí na důležitých rozhodnutích. Kromě toho nebylo provedeno nezávislé hodnocení s ohledem na to, zda investice do společnosti odrážejí objektivní tržní ceny, ani kdy byla společnost založena, ani kdy byl do společnosti vložen další kapitál. Společnost navíc má, podle oprávnění na podnikání, možnost provádět kompenzační obchod a směnný obchod a nedokázala prokázat, že k těmto obchodům nedošlo. Na základě výše uvedeného Komise došla k závěru, že společnost nesplnila kritérium 1. Na tomto základě a v souladu se základním nařízením, které odráží také mezinárodní závazky Společenství plynoucí z WTO, byla tato tvrzení odmítnuta.

(26)

Pokud jde o kritérium 2, některé společnosti tvrdily, že údajné nedostatky v účetní praxi jsou s ohledem na otázku, zda existují podmínky tržního hospodářství s ohledem na výrobu a prodej výrobku, nepodstatné. Kromě toho tyto společnosti tvrdily, že uložení dodatečných požadavků, jako je povinnost používat mezinárodních norem, nemá souvislost s tím, zda existuje tržní hospodářství. Tvrdily, že se jedná o porušení závazků Společenství podle GATT/WTO, zejména o porušení vysvětlivky článku VI GATT a odst. 15 písm. a) bodu ii) rozhodnutí ze dne 10. listopadu 2001, tj. protokolu o přistoupení Čínské lidové republiky.

(27)

Některé společnosti navíc tvrdily, že uložením povinnosti používat mezinárodní účetní standardy zahraničním vývozcům, aniž by se tato povinnost vztahovala i na domácí výrobní odvětví, Společenství neuplatňuje své právní předpisy „nezaujatě“. Tvrdí se proto, že výrobní odvětví Společenství je ve výhodnější pozici než vývozci. Je však třeba poznamenat, že posouzení, zda společnosti plní kritéria pro získání zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, bylo provedeno na základě čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že se toto hodnocení pro výrobní odvětví Společenství neprovádělo, nelze tvrdit, že by Komise nebyla ve své analýze nestranná. Toto tvrzení je tudíž v tomto případě nevýznamné. Pokud jde o první tvrzení, podle druhé odrážky čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení musí Komise prošetřit, zda společnosti disponují jednoznačným a jasným účetnictvím prověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používaným ve všech oblastech. Dotyčné společnosti nesplnily tyto nezbytné podmínky uvedeného kritéria a neřídily se základními účetními pravidly. Toto tvrzení muselo být proto odmítnuto.

(28)

Pokud jde o kritérium 3, jedna společnost tvrdila, že její jmění bylo skutečně hodnoceno nezávisle. Nebyl však poskytnut žádný nezvratný důkaz o tom, že je jmění registrováno na základě skutečné tržní hodnoty, a nebylo prokázáno, že tržní hodnota zohledňuje veškeré náklady.

(29)

Dále podle čl. 7 odst. 2 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod čl. 2 odst. 7, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, že i) v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou vývozci svobodně repatriovat základní kapitál a zisky; ii) vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny; iii) většinu akcií vlastní soukromé osoby a že státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávající klíčové řídící funkce jsou buď v menšině nebo společnost je dostatečně nezávislá na státní intervenci; iv) převod směnných kursů se provádí podle tržních kursů; a v) státní intervence není takového rozsahu, aby umožňovala obcházení individuálních antidumpingových opatření.

(30)

Šest vyvážejících výrobců, kterým nemohlo být uděleno zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, rovněž požadovalo individuální zacházení, pokud jim nebude uděleno zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím. Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že čtyři z nich splnili všechny požadavky pro individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(31)

Bylo zjištěno, že jedna ze dvou zbývajících společností byla v částečném vlastnictví státu. Kromě toho byla tato společnost založena podle zvláštních čínských právních předpisů, které umožňují značné zásahy státu. Společnost nedokázala prokázat, že rozhoduje svobodně bez zásahů státu. Z těchto důvodů bylo riziko zásahu státu považováno za značné. Kromě toho je obvykle velmi obtížné, zejména pro celní úřady, určit výrobce jakékoli obchodované magnezitové cihly. Proto bylo riziko obcházení opatření vývozem prostřednictvím společnosti s nižším clem, které zhoršuje skutečnost, že existuje významné riziko státního zásahu, považováno za značné. Následkem toho nebyly splněny podmínky stanovené v čl. 9 odst. 5 písm. c) základního nařízení. Proto bylo rozhodnuto, že této společnosti nebude uděleno individuální zacházení.

(32)

Pokud jde o poslední společnost, úroveň spolupráce a poskytnuté údaje nepostačovaly k tomu, aby bylo možno stanovit, zda společnost splnila kritéria pro udělení individuálního zacházení. Prozatím společnost nebyla schopná ve stanovených lhůtách poskytnout spolehlivý výpis prodejních transakcí ve Společenství, což znemožnilo jakýkoli výpočet dumpingového rozpětí.

(33)

Jeden vyvážející výrobce žádal pouze individuální zacházení. Tato společnost prodávala své výrobky spřízněným společnostem ve Společenství a také nezávislým stranám ve Společenství. Protože společnost neposkytla požadované informace ve stanovených lhůtách, nebylo možno stanovit, zda společnost splňuje všechna kritéria pro udělení individuálního zacházení, a musela se považovat za nespolupracující stranu.

(34)

Proto byl učiněn závěr, že by individuální zacházení mělo být uděleno těmto čtyřem vyvážejícím výrobcům v ČLR:

(35)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení v případě dovozů ze zemí bez tržního hospodářství a v rozsahu, v jakém nebylo možné udělit zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, se pro země uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v analogické zemi.

(36)

V oznámení o zahájení Komise uvedla svůj záměr použít Turecko jako vhodnou analogickou zemi za účelem stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala účastníky řízení, aby se k tomu vyjádřili.

(37)

Někteří z účastníků řízení se proti tomuto návrhu ohradili. Hlavní argumenty, které proti Turecku uvedli, byly:

(38)

Účastníci řízení navrhli jako vhodné analogické země Indii nebo Rusko.

(39)

Komise požádala o spolupráci jiné potenciální analogické země, jako: Rusko, Indii, Japonsko, Jižní Koreu, Spojené státy americké, Turecko, Srbsko a Černou horu a Jižní Afriku. Ze 38 kontaktovaných společností na celém světě souhlasily se spoluprací pouze dvě společnosti z USA.

(40)

Analýza dostupných informací ukázala, že USA mají s ohledem na dotčený výrobek konkurenční trh s alespoň třemi výrobci, asi 30 dodavateli, více než 15 dovozci a přibližně 300 uživateli. Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a magnezitovými cihlami vyráběnými a prodávanými na domácím trhu v ČLR a v USA, jak uvádí 14. bod odůvodnění. Kromě toho bylo zjištěno, že přes 50 % surovin používaných jedním z výrobců v USA bylo dováženo z ČLR a že neexistují významné rozdíly ve výrobním procesu pro výrobu magnezitových cihel používaném v obou zemích.

(41)

S ohledem na výše uvedené byl vyvozen předběžný závěr, že Spojené státy americké představují nejvhodnější a nejrozumnější volbu analogické země podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(42)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebylo uděleno zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobců v analogické zemi. Protože bylo zjištěno, že transakce výrobců v USA byly prováděny v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota stanovena na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu USA za druhy výrobků srovnatelné s výrobky vyváženými do Společenství čínskými vývozci.

(43)

Běžná hodnota byla stanovena jako vážený průměr prodejní ceny na domácím trhu účtované spolupracujícími výrobci v USA nespřízněným odběratelům za druhy výrobků s obdobným obsahem MgO. V případě potřeby byly provedeny úpravy pro rozdílná zpracování různých druhů výrobku.

(44)

Připomíná se, že výpočet dumpingového rozpětí pro společnosti, kterým bylo uděleno zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, byl založen na údajích, které společnosti poskytly o domácím objemu vývozu a o výrobních nákladech na dotčený výrobek. Tyto údaje byly ověřeny v prostorách dotčených společností.

(45)

Pokud jde o stanovení běžné hodnoty, Komise nejdříve pro každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce stanovila, zda je jeho celkový prodej dotčeného výrobku na domácím trhu reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým objemem vývozu do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení se prodej na domácím trhu považoval za reprezentativní tehdy, když celkový objem tohoto prodeje každého vyvážejícího výrobce představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu výrobce do Společenství.

(46)

Na tomto základě bylo zjištěno, že jeden vyvážející výrobce dosáhnul celkového prodeje dotčeného výrobku na domácím trhu v reprezentativním množství během období šetření. U dalšího vyvážejícího výrobce nedosáhnul prodej dotčeného výrobku na domácím trhu během období šetření reprezentativního množství.

(47)

V případě vyvážejícího výrobce s reprezentativním domácím prodejem Komise následně určila ty druhy magnezitových cihel prodávaných na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství.

(48)

U každého druhu prodávaného na domácím trhu a shledaného přímo srovnatelným s druhem magnezitových cihel prodávaných na vývoz do Společenství bylo stanoveno, zda byl prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého druhu magnezitových cihel na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje tohoto druhu na domácím trhu během období šetření představoval 5 % a více z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu magnezitových cihel vyvážených do Společenství.

(49)

Na základě této analýzy bylo zjištěno, že vyvážející výrobce s celkovým reprezentativním prodejem měl reprezentativní prodej na domácím trhu jen u několika druhů výrobku.

(50)

Komise následně přezkoumala, zda by se prodej každého druhu magnezitových cihel na domácím trhu v reprezentativních množstvích mohl považovat za prodej jako v běžném obchodním styku, a to stanovením podílu ziskových prodejů příslušného druhu magnezitových cihel nezávislým odběratelům.

(51)

Transakce na domácím trhu se považovaly za ziskové tehdy, když jednotková cena určitého druhu výrobku byla rovna výrobním nákladům nebo vyšší. Byly proto stanoveny výrobní náklady na každý druh prodaný na domácím trhu během období šetření.

(52)

Jak je uvedeno v 50. a 51. bodu odůvodnění, byl stanoven podíl ziskových prodejů příslušného druhu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům. V případech, kdy objem prodeje určitého druhu magnezitových cihel prodávaných za čistou prodejní cenu rovnou vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší než vypočtené výrobní náklady představoval 80 % nebo více z celkového objemu prodeje tohoto druhu a kdy vážená průměrná cena tohoto druhu byla rovna výrobním nákladům nebo vyšší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně a vypočítaná jako vážený průměr cen všech prodejů tohoto druhu výrobku na domácím trhu během období šetření, a to bez ohledu na to, zda byly tyto prodeje ziskové. V případech, kdy objem ziskových prodejů určitého druhu magnezitových cihel představoval méně než 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu, nebo kdy vážená průměrná cena tohoto druhu byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně a vypočítaná jako vážený průměr pouze ziskových prodejů tohoto druhu výrobku za předpokladu, že tyto prodeje představovaly 10 % nebo více z celkového objemu prodeje tohoto druhu výrobku.

(53)

V případech, kdy objem ziskových prodejů jakéhokoli druhu magnezitových cihel představoval méně než 10 % z celkového objemu prodeje tohoto druhu výrobku, mělo se za to, že tento druh byl prodán v nedostatečném množství za domácí cenu, aby byl zajištěn příslušný základ pro stanovení běžné hodnoty.

(54)

Na základě uvedené analýzy bylo zjištěno, že určité druhy výrobku byly prodány v běžném obchodním styku.

(55)

U všech druhů výrobků, které nebyly prodány v reprezentativním množství, nebo které nebyly prodány v běžném obchodním styku z cenových důvodů, jak je uvedeno v 52. a 53. bodu odůvodnění, nemohly být pro stanovení běžné hodnoty použity domácí ceny vyvážejícího výrobce a musela být použita jiná metoda.

(56)

Kdykoli nemohly být použity domácí ceny prodaných druhů vyvážejícího výrobce, bylo nutné početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovit na základě nákladů dotyčného výrobce. Podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota následně stanovena připočtením přiměřené částky prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí k případně upraveným výrobním nákladům na vyvážené druhy. Za tímto účelem Komise přezkoumala, zda vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a zisk z prodeje na domácím trhu představovaly spolehlivé údaje.

(57)

Skutečné domácí prodejní, správní a režijní náklady se považovaly za spolehlivé, když mohl být celkový prodej dotyčné společnosti na domácím trhu považován za reprezentativní ve srovnání s objemem vývozních prodejů do Společenství. Domácí ziskové rozpětí bylo stanoveno na základě domácího prodeje těch druhů, které byly prodány v běžném obchodním styku. Za tímto účelem byla použita metodika stanovená ve 45., 48., 52. a 53. bodu odůvodnění. V případě jedné společnosti mohly být použity její vlastní prodejní, správní a režijní náklady a zisk, protože splnila výše uvedená kritéria.

(58)

V případě druhé společnosti, jejíž prodej na domácím trhu nebyl dostačující, byla běžná hodnota stanovena na základě čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Bylo zjištěno, že struktura nákladů druhé společnosti, které bylo uděleno zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím a která dosáhla reprezentativního prodeje na domácím trhu u některých druhů, byla tak odlišná, že v tomto případě nepředstavovala přiměřený základ pro stanovení běžné hodnoty. Náklady této společnosti, která neměla reprezentativní prodeje na domácím trhu, byly nicméně shledány spolehlivými a běžná hodnota byla vypočtena na základě údajů společnosti, protože byly v souladu s údaji ostatních vývozců nebo výrobců téhož výrobku v zemi původu.

(59)

Veškeré vývozní prodeje do Společenství realizované vývozci, kterým bylo uděleno zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím nebo individuální zacházení, proběhly buď prostřednictvím spřízněných dovozců ve Společenství, prostřednictvím spřízněných společností mimo Společenství nebo prostřednictvím společností, které, ačkoli nebyly spřízněny s vyvážejícími výrobci, přesto s nimi úzce spolupracovaly, anebo s nimi měly dokonce uzavřenu výhradní obchodní smlouvu. V případech, kdy byly vývozy realizovány prostřednictvím spřízněných společností, byly vývozní ceny stanoveny podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Ve všech případech, kdy byl dotčený výrobek vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, jmenovitě na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(60)

Byly provedeny úpravy zohledněním všech nákladů vzniklých mezi dovozem a opětovným prodejem daným dovozcem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. V tomto případě se skutečné ziskové rozpětí realizované spolupracujícími nespřízněnými dovozci považovalo za přiměřený základ.

(61)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě cen ze závodu a na stejné obchodní úrovni. Pro zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům u činitelů, o kterých bylo prohlášeno a prokázáno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(62)

Na tomto základě byly provedeny úpravy pro rozdíly u nákladů na přepravu, pojištění, manipulaci, nakládku, balení, úvěr, provize, dovozní poplatky a poprodejní náklady (záruka).

(63)

Pro dvě společnosti, kterým bylo uděleno zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, byl vážený průměr běžné hodnoty pro každý druh dotčeného výrobku vyváženého do Společenství porovnán s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího druhu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(64)

Pro čtyři společnosti, kterým bylo uděleno individuální zacházení, byl vážený průměr běžné hodnoty pro každý druh výrobku vyváženého do Společenství stanovený pro analogickou zemi porovnán s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího druhu výrobku vyváženého do Společenství, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(65)

Prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou:

(66)

Pro výpočet dumpingového rozpětí uplatňovaného na všechny ostatní vývozce v ČLR stanovila Komise nejdříve úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání mezi celkovými dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR vypočítanými na základě údajů Eurostatu, podle metodologie stanovené v 80. bodu odůvodnění a vlastních odpovědí uvedených v dotaznících vývozců v ČLR. Na tomto základě bylo stanoveno, že úroveň spolupráce byla nízká.

(67)

Protože spolupráce byla nízká, dumpingové rozpětí uplatňované na všechny ostatní vývozce v ČLR bylo stanoveno na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí vypočítaného pro spolupracující vyvážející výrobce, tj. 99,9 % ceny CIF na hranici Společenství před proclením. Bylo zjištěno, že celostátní dumpingové rozpětí je vyšší než zbytkové rozpětí újmy.

(68)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že magnezitové cihly vyrábějí:

(69)

Bylo zjištěno, že dva ze spolupracujících výrobců ve Společenství také dotčený výrobek z ČLR dováželi: RHI a Refratechnik. Bylo proto přezkoumáno, zda by tyto společnosti neměly být vyloučeny z definice výrobního odvětví Společenství podle čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení.

(70)

RHI ve Společenství vyrábí, ale také do něho dováží dotčený výrobek ze spřízněného společného podniku v ČLR: RHI Liaoning. Bylo zjištěno, že převážná část prodeje RHI na trhu Společenství byla vyrobena ve Společenství během období šetření, zatímco v ČLR byla vyrobena jen malá část. Tento podíl je nízký, protože výroba RHI v ČLR se zaměřuje převážně na rychle rostoucí asijský trh. RHI je také největší výrobce ve Společenství a její ředitelství, centrum pro výzkum a vývoj a největší výrobní zařízení se nacházejí ve Společenství. Bylo proto shledáno, že hlavní obchodní činnost RHI s ohledem na dotčený výrobek je situována ve Společenství.

(71)

Dále bylo přezkoumáno, jaký dopad měl prodej dovážených výrobků na celkový prodej společnosti ve Společenství. Bylo zjištěno, že RHI z hlediska ziskovosti nepožívala značných výhod z opětovného prodeje dovážených výrobků. Tohoto závěru bylo dosaženo po srovnání ziskovosti spolupracujících výrobců ve Společenství.

(72)

Vzhledem k nízkému podílu dovozu a neexistenci žádných výrazných výhod z těchto dovozů s ohledem na ziskovost veškerého prodeje ve Společenství bylo konstatováno, že tato společnost nebyla chráněna proti nepříznivým následkům dumpingu způsobujícímu újmu. Má se proto za to, že vyjmutí RHI z definice výrobního odvětví Společenství by nebylo opodstatněné.

(73)

Také Refratechnik vyrábí dotčený výrobek ve Společenství a dováží ho od výrobců v ČLR. Bylo zjištěno, že téměř polovina prodeje společnosti Refratechnik na trhu Společenství byla vyrobena v ČLR během období šetření. Bylo také zjištěno, že největšího rozšíření její obchodní činnosti je dosaženo prostřednictvím zvýšení dovozu z ČLR. Proto se mělo za to, že hlavní obchodní činnost společnosti Refratechnik není situována jen ve Společenství, ale také v ČLR.

(74)

Dále bylo přezkoumáno, jaký dopad měl prodej dovážených výrobků na celkový prodej společnosti ve Společenství. Bylo zjištěno, že Refratechnik, na rozdíl od RHI, požíval značných výhod z opětovného prodeje dovážených výrobků.

(75)

S ohledem na vysoký podíl dovozu ve srovnání s celkovým objemem prodeje ve Společenství, na skutečnost, že se hlavní obchodní činnost postupně přesouvá do ČLR, a na skutečnost, že Refratechnik jasně těžil z dumpingových dovozů, se má za to, že by Refratechnik měl být vyloučen z výrobního odvětví Společenství podle čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení, a bude se považovat za „další subjekt na trhu“.

(76)

Výroba čtyř výrobců ve Společenství, kteří plně spolupracovali při šetření, včetně RHI a s výjimkou společnosti Refratechnik, činila v průběhu období šetření 233 732 tun. To představuje 53 % celkové výroby Společenství a tyto společnosti tedy představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(77)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví magnezitových cihel nepoužívalo dotčený výrobek ke vlastní spotřebě. Některé ocelářské společnosti však vyráběly magnezitové cihly pro vlastní použití. Tento objem byl ve srovnání s objemem výroby výrobců žáruvzdorných materiálů ve Společenství malý. Protože tato výroba byla určena pro použití v rámci ocelářského výrobního odvětví a žádná z ocelářských společností nespolupracovala jako výrobce magnezitových cihel (ačkoli mnoho z nich obdrželo dotazníky), zdá se, že tato část výroby nemá podstatný dopad na výrobní odvětví Společenství.

(78)

Jelikož výrobní odvětví Společenství tvořily čtyři společnosti, z nichž dvě představovaly asi 2 % objemu výroby, byly údaje o výrobním odvětví Společenství uvedené níže z důvodů zachování v důvěrnosti vyjádřeny indexy.

(79)

Spotřeba byla stanovena ze standardních odhadů výrobního odvětví poskytnutých výrobním odvětvím Společenství v souladu s běžnou praxí výrobního odvětví. Údaje byly vypočteny na základě zpráv o výrobě oceli (zdroj - International Iron & Steel Institute („IISI“)) vydělených známým průměrným užitím dotčeného výrobku na tunu vyrobené oceli.

(80)

Pro údaje o dovozu byly použity informace Eurostatu týkající se objemů dovozu podle příslušných KN kódů (6815 91 00, 6815 99 10, 6815 10 10, 6815 99 90, 6902 10 00 a 6903 90 20) Od těchto údajů byly odečteny položky tak, aby byly vyloučeny výrobky, které, podle své ceny, jasně nepředstavovaly dotčený výrobek. Čistý objem bez odečtených množství (který pro všechny země činil 73 291 tun a pro ČLR 59 831 tun) byl porovnán s objemem dovozu, který oznámili čínští spolupracující vyvážející výrobci (asi 42 000 tun). S ohledem na to, že i) 13 500 tun bylo dovezeno ze zemí jiných než ČLR, ii) že údaje, které poskytli dovozci a uživatelé ve Společenství, prokázaly, že dovoz pocházel od nespolupracujících vývozců v ČLR, a iii) s ohledem na to, že mnoho dalších vyvážejících výrobců v ČLR obdrželo dotazník, ale nespolupracovalo, považoval se údaj Eurostatu za přiměřené hodnocení objemu dovozu. Kromě toho zdroj z čínského obchodního tisku (China Metallurgical News, 4. leden 2004) uvedl, že v roce 2003 bylo do Evropy vyvezeno 80 000 tun výrobku, což také naznačuje, že výše uvedený údaj Eurostatu pro období šetření (59 831) není v žádném případě nadměrný.

(81)

Údaje o prodeji výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství byly získány z ověřených odpovědí z dotazníků pěti spolupracujících výrobců ve Společenství (včetně společnosti Refratechnik). Výsledná hodnota (tj. spotřeba minus dovoz minus objem prodeje výrobního odvětví Společenství) byla považována za objem prodeje nespolupracujících výrobců ve Společenství.

(82)

Tato spotřeba, jak je uvedena v následující tabulce, dokládá, že poptávka po dotčeném výrobku ve Společenství byla v posuzovaném období stabilní.

(83)

Vývoj dovozu z dotčené země, jeho objem a tržní podíl, byl následující: Objemy dovozu

(84)

Zatímco spotřeba magnezitových cihel zůstala v posuzovaném období stabilní, dovozy z dotčené země v tomtéž období vzrostly asi o 150 %. Následkem toho se tržní podíl ČLR v posuzovaném obdobím více než zdvojnásobil, tj. vzrostl z 6,0 % na 14,9 %.

(85)

Výše uvedená tabulka ukazuje vývoj průměrných cen dovozů z ČLR. Během posuzovaného období ceny klesly o 22 %.

(86)

Prodejní ceny na trhu Společenství v období šetření, tj. ceny výrobního odvětví Společenství a ceny vyvážejících výrobců z dotčené země, byly porovnány. Srovnání bylo provedeno po odečtení rabatů a slev. Ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny podle cen ze závodu a ceny dovozů představovaly ceny CIF na hranici Společenství.

(87)

Srovnání ukázalo, že v období šetření byly dovozy dotčeného výrobku prodány ve Společenství za ceny, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, a to o 16,6 % v poměru k cenám výrobního odvětví Společenství. Z této úrovně cenového podbízení a z vývoje cen ve výrobním odvětví Společenství, jak je uvedeno níže, je jasné, že již došlo k podstatnému poklesu cen.

(88)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví od roku 2001 (výchozí rok) do období šetření.

(89)

Údaje výrobního odvětví Společenství uvedené níže představují souhrnné informace čtyř spolupracujících výrobců ve Společenství.

(90)

Vývoj výroby, výrobní kapacita a využití kapacity jsou následující:

(91)

Jak ukazuje uvedená tabulka, výroba výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období snížila o 9 %. Výrobní kapacita se snížila o 16 %, aby byly sníženy náklady, což vedlo k 8 % nárůstu využití kapacity.

(92)

Údaje uvedené níže představují objem zásob na konci každého období.

(93)

Během posuzovaného období zásoby vzrostly o 8 %. Je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Společenství obvykle vyrábí dotčený výrobek na objednávku. V důsledku toho nebyla úroveň zásob ve výrobním odvětví Společenství shledána významným ukazatelem při hodnocení situace výrobního odvětví Společenství.

(94)

Údaje uvedené níže představují prodej výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům ve Společenství.

(95)

Objemy prodeje a podíl na trhu výrobního odvětví Společenství byly během posuzovaného období stabilní. Této stability bylo však dosaženo na úkor snížení průměrných prodejních cen o 11 % z důvodu pronikání dumpingových dovozů na trh Společenství.

(96)

Rovněž je třeba poznamenat, že snížení průměrné ceny o 11 % je ve srovnání s poklesem cen v hlavních výrobkových segmentech podhodnoceno. Dotčený výrobek se používá v ocelářském výrobním odvětví jako vyzdívka tří hlavních druhů zařízení: licích pánví, konvertorů a elektrických obloukových pecí. Původně se čínské dovozy týkaly segmentu cihel pro licí pánve s nízkou hodnotou. Během dotčeného období však existovala tendence proniknout do segmentu konvertorů a elektrických obloukových pecí. Využití konvertorů a elektrických obloukových pecí musí být maximální a vyžaduje více vysoce kvalitních a nákladnějších cihel, aby bylo možno zvýšit počet ohřevů, než je vyzdívka vyměněna. Analýza způsobů prodeje v posuzovaném období ukázala, že se výrobní odvětví Společenství přesunulo více k segmentům s nižším objemem, ale vyšší hodnotou, aby se bránilo tlaku čínských vývozů. S ohledem na uvedené je jasné, že průměrné ceny některých jednotlivých druhů výrobků klesly o více než 11 %. Například průměrná cena největší skupiny cihel (obsahujících 9 % zbytkového uhlíku a taveného oxidu hořečnatého) klesla v posuzovaném období o 19 %.

(97)

Tváří v tvář rostoucím dovozům nemohlo výrobní odvětví Společenství růst ani přes snižování průměrných cen. Právě naopak bylo nuceno snižovat výrobní kapacitu a pracovní síly.

(98)

Ziskovost uvedená níže znamená zisk z obratu s ohledem na prodej na trhu Společenství.

(99)

Ziskovost v letech 2001 až 2003 značně klesla z důvodu snížení cen a souvisela s nárůstem dumpingových dovozů z ČLR. V období šetření se ziskovost mírně zlepšila, čehož bylo dosaženo především snížením nákladů. Kromě toho, ačkoli byla úroveň zisků v období šetření nad bodem zvratu, byla značně pod úrovní, které by toto výrobní odvětví mohlo dosáhnout v případě neexistence dumpingových dovozů. Jak je možno pozorovat v roce 2001, kdy dumpingové dovozy stále představovaly relativně nízký podíl na trhu, úroveň zisků, která se mohla očekávat, by byla mnohem vyšší.

(100)

Trendy návratnosti investic, peněžního toku a investic jsou uvedeny v následující tabulce.

(101)

Poznamenává se, že výše uvedené údaje pro návratnost investic odrážejí ve velké míře údaje o ziskovosti (zisk z obratu) uvedené výše. Peněžní tok ukazuje přibližně tentýž trend, jmenovitě pokles v letech 2001 až 2003 a mírné zlepšení v období šetření. Klesající návratnost investic a peněžního toku vyplývá ze skutečnosti, že průměrné prodejní ceny klesaly rychleji než průměrné náklady na prodané výrobky.

(102)

Výrobní odvětví Společenství zvýšilo investice. Jednalo se o investice na obnovu strojů a strojního vybavení spíše než o investice do nových výrobních zařízení.

(103)

Schopnost výrobního odvětví Společenství získat kapitál, buď od vnějších poskytovatelů finančních prostředků nebo od mateřských společností, nebyla nicméně v posuzovaném období vážně postižena, protože společnosti patří do větších skupin. Schopnost získat kapitál se proto hodnotí zejména na základě síly skupiny a ne nezbytně na základě výsledků samotného dotčeného odvětví. Proto se tento činitel nepovažuje pro šetření za důležitý.

(104)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výrobní odvětví Společenství snižovalo od roku 2001 do období šetření počet svých zaměstnanců. Nárůst v roce 2003 do období šetření se dá vysvětlit zvýšením výroby. Produktivita byla v tomto období velice stabilní.

(105)

Mzdy se v roce 2002 výrazně snížily, ale do období šetření zůstávaly stabilní. To bylo důsledkem programu restrukturalizace, která proběhla v uvedeném roce, jak je patrné z trendů výroby a zaměstnanosti uvedených výše.

(106)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. Je jasné, že tato stanovená rozpětí nejsou zanedbatelná. Kromě toho s ohledem na objem a ceny dumpingových dovozů nemůže být dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí považován za nepatrný.

(107)

Výrobní odvětví Společenství se nezotavuje z účinků dřívějšího dumpingu nebo subvencování, protože podobná šetření nebyla dříve provedena.

(108)

Připomíná se, že zatímco objem prodeje a podíl na trhu ve Společenství byly relativně stabilní, utrpělo výrobní odvětví Společenství pokles průměrných cen v posuzovaném období o 11 %, a to i přes rozvoj skladby sortimentu k druhům výrobků s vyšší hodnotou. Nehledě na snižování nákladů úroveň zisků podstatně klesla, což způsobilo, že v období šetření je zisk o 55 % pod úrovní roku 2001, a nachází se značně pod úrovní zisků, která by se dala předpokládat za neexistence dumpingových dovozů.

(109)

Zhoršující se situaci výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období potvrzuje také snížení výroby a výrobní kapacity, snížení mezd a zaměstnanosti, návratnosti investic, peněžního toku a nedostatečný růst i přes snížení průměrných cen o 11 %.

(110)

Výše uvedený nepříznivý vývoj nastal v době poměrně stabilní produktivity, zvýšených investic a lepšího využití kapacity. Vývoj s ohledem na zásoby a schopnost získat kapitál nebyl považován za významný z důvodů vysvětlených výše.

(111)

S ohledem na tyto ukazatele byl vyvozen prozatímní závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo v období šetření podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(112)

Bylo také prošetřeno, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Přezkoumány byly i známé činitele, jiné než dumpingové dovozy, které mohly zároveň poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se tak zajistilo, aby případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebyla připisována dumpingovým dovozům.

(113)

Připomíná se, že objem dovozů z ČLR vzrostl asi o 150 % a že jejich podíl na trhu vzrostl během posuzovaného období o 118 %. Kromě toho, jak bylo vysvětleno v 85. bodu odůvodnění, klesly ceny dovozů z ČLR o 22 % a, jak uvádí 87. bod odůvodnění, docházelo i k významnému cenovému podbízení. Výrobní odvětví Společenství na tyto dovozy reagovalo zachováním objemu prodeje (aby neohrozilo úspory z rozsahu výroby), muselo však výrazně snížit ceny. Tento pokles cen vedl, mimo jiné, k 55 % poklesu ziskovosti. Tato ziskovost je značně pod úrovní, která se předpokládá pro tento druh výrobního odvětví, a není dále udržitelná.

(114)

Je velice nepravděpodobné, že by dovozy pocházející z ostatních třetích zemí, jako je Korejská republika a Brazílie, přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Tržní podíl dovozů nepocházejících z ČLR činil v období šetření pouze asi 3 %. Kromě toho průměrné ceny dovozů z Korejské republiky a Brazílie (tj. ze zemí, z nichž pocházely největší objemy dovozů z jiných zemí než ČLR), byly o 25 % a 47 % vyšší než ceny dovozů pocházejících z ČLR. S ohledem na jejich podíl na trhu a relativně vysokou úroveň cen může být proto vyvozen závěr, že případné přispění k utrpěné újmě mohlo být pouze nepatrné.

(115)

Někteří účastníci řízení prohlásili, že nevyužitá kapacita výrobního odvětví žáruvzdorných materiálů ve Společenství donutila výrobní odvětví Společenství konkurovat snížením cen na úroveň způsobující újmu. Ovšem využití kapacity v posuzovaném období stanovené v šetření a uvedené v podobě indexu v 90. bodu odůvodnění toto tvrzení o nadbytečné kapacitě nepotvrdilo. Spíše ukázalo, že úroveň kapacity připomínala úrovně z ocelářství a podobných odvětví. Je jasné, že snížení kapacit a pokles cen byl z podstatné části reakcí na zvýšení dumpingových dovozů z ČLR. Komise také poznamenává, že hlavní restrukturalizace výrobního odvětví žáruvzdorných materiálů Společenství proběhla již na konci devadesátých let.

(116)

Bylo uvedeno, že technický pokrok, který vedl k vývoji cihel s vyšší životností a efektivního procesu výroby oceli, způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu. V průběhu šetření různí výrobci oceli podotkli, že v důsledku technického pokroku klesla spotřeba magnezitových cihel na tunu vyrobené oceli.

Výše uvedená tabulka ukazuje, že využití magnezitových cihel v ocelářském výrobním odvětví činilo pouze asi 2 %. Pokles tohoto malého rozsahu by nevysvětlil snížení prodejních cen a ziskovosti, jak je vysvětleno výše v oddíle o újmě. Má se proto za to, že dopad lepší technické kvality cihel nemohl být významnou příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(117)

Během šetření se zjistilo, že někteří výrobci oceli pokračují ve vlastní výrobě magnezitových cihel. Nebylo však zjištěno, že by se tato praxe v daném období rozšiřovala. Žádná ocelářská společnost navíc nespolupracovala jako výrobce magnezitových cihel, a proto bylo zřejmé, že toto výrobní odvětví nemělo žádný vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

(118)

Dalším činitelem, o kterém se tvrdí, že způsobil újmu, je směnný kurz dolaru vůči euru. Tento činitel je potenciálně důležitý, protože čínské renminbi je po mnoho let vázáno na dolar a tvrdí se, že výkyvy mezi kurzem dolaru vůči euru způsobily, že se pro čínské výrobce stal vývoz do Společenství zajímavějším.

(119)

Pokles dolaru ve srovnání s eurem však nesouvisel vždy s nárůstem dovozů. Směnný kurz začal klesat v červnu 2002, zatímco dovozy začaly výrazně růst v roce 2001. Kromě toho je potřeba uvést, že sazby za dopravu z ČLR do Společenství v posuzovaném období výrazně stouply. Kdyby dovozy z ČLR rostly pouze z důvodu, že výkyvy směnného kurzu vytvořily lepší tržní podmínky, mohlo by se také očekávat, že dovozy klesnou, anebo se alespoň ustálí, kdyby tyto výkyvy směnného kurzu byly kompenzovány zvýšením dopravních sazeb. Ačkoli k této kompenzaci skutečně došlo (během posledních 15 měsíců posuzovaného období dopravní sazby vzrostly o 25 % (zdroj P&O Nedlloyd)), dovozy i nadále rostly.

(120)

Je proto vyvozen předběžný závěr, že dopad změn směnného kurzu mohl jen stěží přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(121)

Někteří účastníci řízení rovněž tvrdili, že újmu si výrobní odvětví Společenství způsobilo samo, protože také dováželo dotčený výrobek z ČLR. Připomíná se, že společnost RHI, která je zařazena do výrobního odvětví Společenství, dovážela v období šetření z ČLR 5 % celkového prodeje Společenství. Avšak podíl dovozu a cenový rozdíl těchto dovozů ve srovnání s prodejem Společenství jsou relativně malé a nemohly mít podstatný dopad na trh.

(122)

Během období šetření bylo ze Společenství vyvezeno okolo 27 % objemu výroby výrobního odvětví Společenství. V tomto období objem vývozu klesl jen mírně. Ziskovost z těchto vývozů byla však vyšší než prodej na trhu Společenství a nemůže se o ní tvrdit, že měla jakýkoli nepříznivý dopad na újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(123)

Je třeba připomenout, že újmou v tomto případě je především pokles ceny, který způsobil snížení ziskovosti. S ohledem na to, že rychlost růstu dovozů z ČLR výrazně snížila ceny výrobního odvětví Společenství, neexistuje nic, co by poukazovalo na to, že by výše uvedené ostatní činitele byly významnou příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Během šetření nebyly zjištěny žádné další činitele, které mohly způsobit podstatnou újmu.

(124)

Na základě uvedené analýzy účinků všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství byl vyvozen předběžný závěr, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(125)

Bylo posuzováno, zda existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že by nebylo v zájmu Společenství uložit antidumpingová cla na dovozy z dotčené země. Komise odeslala dotazníky dovozcům, průmyslovým uživatelům a dodavatelům. Komise obdržela dotazníky s odpověďmi od 14 uživatelů, pěti dodavatelů a tří nespřízněných dovozců.

(126)

Na základě informací získaných od spolupracujících stran byly vyvozeny následující závěry.

(127)

Připomíná se, že výrobní odvětví Společenství představovali čtyři výrobci, kteří zaměstnávají asi 800 zaměstnanců pro výrobu a prodej dotčeného výrobku. Připomíná se také, že hospodářské ukazatele výrobního odvětví Společenství uvedené výše prokázaly zhoršující se finanční výsledky v posuzovaném období. Navzdory mírnému zlepšení v období šetření nemohlo výrobní odvětví Společenství dosáhnout uspokojivé finanční situace z důvodu dumpingových dovozů z ČLR.

(128)

Je zřejmé, že když nebudou uložena opatření, stále více výroby ve Společenství bude uzavíráno a ocelářské společnosti budou nuceny čím dál více spoléhat na čínskou výrobu. Na celém světě je v současnosti jen málo výrobních zařízení a naprostá většina surovin (především oxidu hořečnatého) se nachází v ČLR. Proto neexistují žádné rozsáhlé dodavatelské zdroje v ostatních třetích zemích. Na druhé straně, na základě výše uvedených informací, by výrobní odvětví Společenství samozřejmě mělo prospěch z přijetí antidumpingových opatření.

(129)

Proto se došlo k prozatímnímu závěru, že antidumpingová opatření by byla v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(130)

Čtyři společnosti vyplnily dotazníky určené nespřízněným dovozcům, ačkoli pouze dvě z nich dovážely dotčený výrobek v období šetření. Tito spolupracující dovozci namítli vůči uložení opatření a prohlásili, že ve Společenství je pouze několik velkých výrobců žáruvzdorných materiálů a že dovoz čínských cihel rozšířil hospodářskou soutěž na trhu Společenství. Budou-li opatření uložena a ceny zvýšeny, čínské společnosti sníží prodej ve Společenství a dovozci utrpí ztráty kvůli snížení obchodování a ziskovosti.

(131)

Jeden dovozce tvrdil, že možná bude muset ukončit svou obchodní činnost, která zaměstnává 8 pracovníků, protože dotčený výrobek představuje podstatnou část jeho obchodní činnosti. Účelem antidumpingových opatření však není ani zakázat dovoz, ani omezit činnost dovozců ve Společenství. Vzhledem k tomu, že navrhovaná opatření se dotknou pouze poměrně malé části celkových nákladů ocelářského výrobního odvětví ve Společenství a že již existují obchodní vztahy mezi čínskými vyvážejícími výrobci a uživateli ve Společenství, které jsou založeny na konkrétních technických požadavcích, je pravděpodobné, že tradiční obchod dovozců bude pokračovat, i pokud se na dumpingové dovozy uloží antidumpingová opatření.

(132)

Dále bylo zjištěno, že druhý dovozce by neutrpěl žádné značné následky, kdyby byla opatření uložena, protože dotčený výrobek představuje mnohem méně než 1 % celkového obratu společnosti.

(133)

Dodavatelé, kteří při šetření spolupracovali, řízení podpořili. Dvě společnosti, které výrobnímu odvětví Společenství dodávaly hlavní surovinu pro výrobu magnezitových cihel, vypálený magnezit, prohlásily, že před několika lety musely zastavit dodávky pro výrobní odvětví žáruvzdorných materiálů, protože na trh vstoupila čínská surovina a, později, čínské magnezitové cihly.

(134)

Dotazníky s odpověďmi předložilo čtrnáct uživatelských společností, tj. výrobců oceli, a další výrobce a Wirtschaftsvereinigung Stahl (německá asociace oceli). Jeden další uživatel vyjádřil podporu podnětu výrobního odvětví Společenství, ale všechny ostatní ocelářské společnosti byly proti uložení antidumpingových opatření. Uživatelské společnosti představovaly celkem asi 38 % spotřeby magnezitových cihel ve Společenství.

(135)

Žáruvzdorné materiály jsou strategicky velmi důležité materiály pro ocelářské výrobní odvětví. Veškerá ocel, kterou vyrábí, prochází konvertory, pecemi a licími pánvemi, které jsou vyzděny magnezitovými cihlami. Závada žáruvzdorného materiálu by tedy mohla mít podstatné následky ve smyslu přerušení výroby, opravy a bezpečnosti. Proto je vysoká kvalita, tj. cihly s dlouhou životností, a dobrá technická podpora velmi důležitým činitelem pro tento druh výrobku. Z důvodu těchto vysokých technických požadavků je vybudování dodavatelského vztahu náročné na čas, výši investic a průzkum. Také výměna jednoho čínského výrobce za jiného by byla velmi obtížná. Výrobci oceli tvrdí, že s čínskými výrobci a jejich dovozci ve Společenství dosáhli během posledních dvou let dobrého pokroku, zejména s ohledem na zlepšení efektivnosti a provedené inovace.

(136)

Oponující společnosti se obávají, že by následně mohlo vzniknout vážné nebezpečí nedostatku vysoce kvalitních cihel s odpovídající technickou podporou. Obávají se, že by čínští výrobci zmizeli z trhu Společenství, pokud by byla opatření uložena. Kromě toho se hlavní zásoby magnezitu, který je hlavní surovinou pro výrobu magnezitových cihel, nacházejí v ČLR. Ocelářské výrobní odvětví se proto obává, že by jeho vztahy s čínskými dodavateli surovin mohly být poškozeny.

(137)

Jak již bylo uvedeno, účelem antidumpingových opatření není ani zakázat dovozy, ani omezit činnost výrobců oceli. Po jejich uplatnění by na trh Společenství mohly stále vstupovat dovozy nezpůsobující újmu. Proto by navázané vztahy s čínskými vývozci mohly pokračovat, i kdyby byla na dumpingové dovozy uložena antidumpingová opatření. To potvrzuje skutečnost, že dotčený výrobek představuje pouze nevýznamnou část celkových výrobních nákladů výrobců oceli, takže dopad opatření na náklady uživatelů je zanedbatelný (viz 143. bod odůvodnění níže).

(138)

Je rovněž třeba upozornit na skutečnost, že dotčený výrobek má strategický význam pro ocelářské výrobní odvětví. Pokud by opatření nebyla uložena, vzniklo by z dlouhodobého hlediska nebezpečí přenosu výroby dotčeného výrobku do ČLR. S ohledem na nedostatek důležitých výrobců v ostatních třetích zemích je jasné, že taková závislost na čínských dovozech není pro ocelářské výrobní odvětví životaschopným scénářem.

(139)

Kromě toho neexistuje podložený důkaz týkající se možného dopadu na přístup k surovinám u těch výrobců oceli, kteří mají vlastní výrobu magnezitových cihel.

(140)

Uživatelské výrobní odvětví tvrdilo, že by opatření posílila tržní strukturu skládající se z mála důležitých výrobců. Uživatelé tvrdili, že tato situace nedostatečné hospodářské soutěže vznikla v důsledku fúzí a koupí ve výrobním odvětví žáruvzdorných materiálů v devadesátých letech.

(141)

Největší výrobce na trhu Společenství měl asi 30 % podíl na trhu v období šetření a je nepravděpodobné, že by byl dostatečně velký na to, aby ovládal trh. To podporuje i skutečnost, že dovozy z ČLR mohly narušit jeho podíl na trhu. Jak je uvedeno výše, tyto dovozy budou s největší pravděpodobností pokračovat i po uložení opatření. Kromě toho ve Společenství vyrábí magnezitové cihly mnoho menších společností, včetně některých samotných ocelářských společností, a během šetření nebyly poskytnuty žádné důkazy o tom, jakým způsobem velké společnosti na trhu Společenství ovládaly trh v uváděném rozsahu. Protože neexistovaly žádné důkazy o jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, zůstává toto tvrzení nepodloženým a neopodstatněným.

(142)

Ocelářské výrobní odvětví také tvrdilo, že antidumpingová cla na magnezitové cihly by způsobila další náklady na vysoce cenově citlivém trhu s ocelí, zejména s ohledem na hospodářskou soutěž s výrobci oceli mimo Společenství. Proto by antidumpingová cla měla vliv na konkurenceschopnost ocelářského výrobního odvětví. Zejména i proto, že tlak na trzích s jinými surovinami pro výrobu ocelových výrobků je rovněž vysoký.

(143)

Odpovědi v dotaznících uživatelského výrobního odvětví však ukazují, že náklady na magnezitové cihly zodpovídají za značně méně než 1 % celkových nákladů. Proto by navrhovaná antidumpingová cla měla jen okrajový vliv na celkové náklady procesu výroby oceli. Kromě toho poslední vývoj v ocelářském výrobním odvětví jasně ukazuje, jak dalece se zlepšily prodejní ceny a ziskovost, což znamená, že důležitost magnezitových cihel v celkovém obratu z prodeje dále klesla.

(144)

S ohledem na výše uvedené je nepravděpodobné, že by antidumpingová opatření vedla k nedostatku dodávek nebo k nekonkurenční situaci na trhu Společenství, zejména proto, že je pravděpodobné, že si čínské magnezitové cihly udrží současný podíl na trhu. Pokud jde o nárůst nákladů, bylo zjištěno, že by byl pouze okrajový a neměl by podstatný vliv na konkurenceschopnost ocelářského výrobního odvětví. Proto se má prozatím za to, že zájem uživatelů nebrání uložení opatření.

(145)

Uložení opatření na dovozy magnezitových cihel pocházejících z dotčených zemí by byl nepochybně v zájmu výrobního odvětví Společenství. Pokud jde o dovozce/obchodníky a o uživatelská výrobní odvětví, očekává se, že jakýkoli dopad na ceny magnezitových cihel bude pouze okrajový. Naopak ztráty podílu na trhu, snížení cen a ztráty zisků, které výrobní odvětví Společenství utrpělo, jsou nepochybně většího rozsahu.

(146)

S ohledem na výše uvedené byl vyvozen předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro to, aby antidumpingová cla na dovozy magnezitových cihel pocházejících z ČLR nebyla uložena.

(147)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, újmy a zájmu Společenství by opatření měla být uložena, aby bylo zabráněno další újmě, která by byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(148)

Opatření by měla být uložena na úrovni dostatečné pro odstranění újmy způsobené těmito dovozy bez překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu nezbytné výše cla pro odstranění následků dumpingu způsobujícího újmu se přihlíželo k tomu, že jakákoli opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout celkového zisku před zdaněním, kterého by mohlo v rozumné míře dosáhnout výrobní odvětví tohoto druhu z prodeje obdobného výrobku ve Společenství za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. za neexistence dumpingových dovozů. Ziskové rozpětí před zdaněním použité pro tento výpočet činilo 8 % obratu a vycházelo z úrovní zisků získaných před existencí dumpingových dovozů. Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Společenství vypočtena cena obdobného výrobku, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána připočtením uvedeného ziskového rozpětí ve výši 8 % k výrobním nákladům.

(149)

Nezbytný nárůst cen byl po té stanoven na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny a průměrné ceny, která nezpůsobuje újmu. K dovozní ceně byla připočtena 10 % rezerva, a to ze tří důvodů. Zaprvé, výrobní zařízení výrobního odvětví Společenství se nacházela v blízkosti oceláren, zatímco náklady na dopravu a pojištění z hraničního přechodu Společenství za dovozy byly obvykle vyšší. Za druhé, výrobní odvětví Společenství uvedlo jako součást nákupní ceny pro příslušné ocelárny technickou podporu, zatímco vývozci obvykle nikoli. Za třetí, veškeré prodeje výrobního odvětví Společenství probíhaly na úrovni konečného uživatele, zatímco dovozové transakce probíhaly na úrovni obchodníků, kteří měli dodatečné náklady.

(150)

Rozdíl vzniklý z tohoto srovnání byl pak vyjádřen jako procentní podíl průměrné dovozní hodnoty CIF (náklady, pojištění a přepravné). Toto srovnání bylo provedeno s využitím kódových čísel výrobků KČV, jak je vysvětleno v 11. bodu odůvodnění.

(151)

Prozatímní vážená průměrná rozpětí, která způsobovala újmu, byla u společností, kterým bylo uděleno individuální zacházení nebo zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, následující:

(152)

Pro výpočet celostátní úrovně pro odstranění újmy uplatňované na všechny ostatní vývozce v ČLR je třeba připomenout, že úroveň spolupráce byla nízká. Proto se stanovilo rozpětí na základě údajů od spolupracujících vývozců, kterým nebylo přiznáno ani zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, ani individuální zacházení. Vzhledem k tomu, že tato úroveň pro odstranění újmy byla nižší než nejvyšší rozpětí působící újmu stanovené pro společnosti uvedené výše, a aby se odstranily pobídky k odepírání spolupráce, se celostátní rozpětí újmy stanovilo ve výši nejvyššího rozpětí uvedeného výše, tj. 66,1 %.

(153)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení by měla být uložena prozatímní antidumpingová cla na dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR. Antidumpingová cla by měla být stanovena podle dumpingového rozpětí či rozpětí pro odstranění újmy, podle toho, které je nižší, v souladu s pravidlem o menším clu. Protože byla úroveň spolupráce nízká, zbytkové rozpětí bude stanoveno jako nejvyšší rozpětí vypočítané pro spolupracující vývozce, tj. 66,1 % z ceny CIF na hranici Společenství před proclením. Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výhradně použitelné pro dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobené těmito společnostmi, konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž jméno a adresa nebyly konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů spřízněných s konkrétně uvedenými společnostmi, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celní sazbě uplatňované na „všechny ostatní společnosti“.

(154)

Jakoukoli žádost o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po ustanovení nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba zaslat Komisi (3) se všemi důležitými informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojené s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejícími např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude případně odpovídajícím způsobem pozměněno prostřednictvím aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(155)

Navrhovaná antidumpingová cla jsou následující:

(156)

V zájmu řádného úředního postupu je třeba stanovit období, během kterého mohou účastníci řízení, kteří se přihlásili ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že závěry týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přezkoumány pro účel konečného cla,

European Commission

Directorate-General for Trade

Direction B

Office J-79 5/16

B-1049 Brussels.

12.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 93/31

—

3 711 kusů zvířat pořadového čísla 09.0001,

—

3 712 kusů zvířat pořadového čísla 09.0003.

12.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 93/32

(1)

Čl. 2 odst. 2 a článek 3 nařízení (EHS) č. 4088/87 určují, že se ceny producentů ve Společenství a dovozní ceny pro jednokvěté karafiáty (Standard), vícekvěté karafiáty (Spray), velkokvěté růže a malokvěté růže stanoví vždy jednou za dva týdny na dobu dvou týdnů. Podle článku 1 nařízení Komise (EHS) č. 700/88 ze dne 17. března 1988, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla pro režim dovozu některých květin pocházejících z Izraele, Jordánska, Kypru, Maroka a západního břehu Jordánu a pásma Gazy do Společenství (2), se tyto ceny stanoví pro období dvou po sobě následujících týdnů na základě vážených cen poskytnutých členskými státy.

(2)

Tyto ceny je třeba stanovit co nejrychleji, aby mohla být určena výše příslušného cla.

(3)

S ohledem na přistoupení Kypru do Evropské unie 1. května 2004 by neměla být stanovena dovozní cena pro tento stát.

(4)

S ohledem na smlouvy přijaté rozhodnutím Rady 2003/917/ES ze dne 22. prosince 2003 o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Státem Izrael o vzájemných liberalizačních opatřeních a nahrazení protokolů 1 a 2 k dohodě o přidružení mezi ES a Izraelem (3), rozhodnutím Rady 2003/914/ES ze dne 22. prosince 2003 o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních a nahrazení protokolů 1 a 3 k dohodě o přidružení mezi ES a Marokem (4), a rozhodnutím Rady 2005/4/ES ze dne 22. prosince 2004 o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) ve prospěch palestinské samosprávy na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy o vzájemných liberalizačních opatřeních a o nahrazení protokolů 1 a 2 k prozatímní dohodě o přidružení mezi ES a palestinskou samosprávou (5) by neměly být nadále stanovovány dovozní ceny pro Izrael, Maroko a západní břeh Jordánu a pásmo Gazy.

(5)

Komise musí přijmout tato opatření v období mezi dvěma zasedáními Řídícího výboru pro živé rostliny a květinářské produkty,

12.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 93/34

(1)

Příloha V Dohody ze dne 17. prosince 1998 mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o hygienických opatřeních na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (dále jen „dohoda“) stanoví hygienická opatření na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat pro dovozy některých zvířat a živočišných produktů do Společenství, jež by měla být uznána za rovnocenná.

(2)

Příloha VII dohody stanoví zjednodušená úřední potvrzení o zdravotní nezávadnosti pro zdraví zvířat a/nebo veřejné zdraví, která mají být zahrnuta ve vzorovém veterinárním osvědčení pro dovoz živých zvířat a živočišných produktů, pro něž byla uznána rovnocennost záruk (Yes-1), do Společenství.

(3)

Byla uznána rovnocennost veterinárních požadavků pro sperma skotu na základě směrnice 88/407/EHS, ve znění směrnice 2003/43/ES (5), a z tohoto důvodu je třeba stanovit zjednodušené vzorové osvědčení pro sperma skotu.

(4)

Je třeba vyjasnit, že používání zjednodušených veterinárních osvědčení stanovených v rozhodnutí Komise 2004/639/ES ze dne 6. září 2004, kterým se stanoví podmínky pro dovoz spermatu skotu (6), je požadováno, aniž jsou dotčeny požadavky na osvědčení na základě dohod o rovnocennosti mezi Společenstvím a třetími zeměmi. Rozhodnutí 2004/639/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Rovnocennost byla uznána s ohledem na požadavky na ochranu lidského zdraví pro vepřové maso, avšak nikoli s ohledem na požadavky veterinární. Z tohoto důvodu by se zjednodušení na základě rovnocennosti vzorového osvědčení pro vepřové maso mělo týkat pouze opatření týkajících se lidského zdraví.

(6)

Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování (7) stanoví, že zdravotní osvědčení, které doprovází toto maso určené k dovozu ze třetí země, by mělo být doplněno osvědčením potvrzujícím, že zvířata uvedená v této směrnici byla poražena za podmínek zaručujících humánní zacházení, které jsou přinejmenším rovnocenné podmínkám zaručeným uvedenou směrnicí. Toto osvědčení by mělo být zahrnuto ve vzorovém osvědčení pro čerstvé vepřové maso stanoveném v tomto rozhodnutí.

(7)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

12.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 93/40

12.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 93/42

(1)

Cílem tohoto doporučení je zajistit transparentní, přiměřené a nediskriminační podmínky pro rozmístění systémů komunikace přes rozvody elektrické energie a odstranění nepřiměřených regulačních překážek. Systémy komunikace přes rozvody elektrické energie zahrnují zařízení i sítě.

(2)

Předpisový rámec EU pro elektronické komunikace je zaměřen na vytvoření podmínek pro zajištění hospodářské soutěže při poskytování sítí a služeb elektronických komunikací a maximálních výhod z hlediska možnosti volby, ceny a kvality pro uživatele. Úkolem vnitrostátních orgánů je podporovat hospodářskou soutěž při zajišťování sítí elektronických komunikací, včetně sítí komunikace přes rozvody elektrické energie. Měly by proto odstraňovat všechny neodůvodněné regulační překážky, zejména překážky týkající se rozvodných společností, při rozmísťování a provozování sítí elektronických komunikací přes jejich rozvody elektrické energie.

(3)

Rozmístění systémů komunikace přes rozvody elektrické energie podléhá pouze obecnému oprávnění v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (2). Zde mohou být případně zahrnuty i závazky stanovené ve směrnici Rady 89/336/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (3) (směrnice o EMK), směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (4) (směrnice o koncových zařízeních), rámcové směrnici, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (5) (směrnice o univerzální službě), například v případě nouzové komunikace a integrity sítě. S ohledem na zabránění diskriminaci, křížovému subvencování a narušování hospodářské soutěže mohou existovat též závazky týkající se určitých podniků v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (6), pokud jde o vedení odděleného konsolidovaného účetnictví pro činnosti netýkající se rozvodu elektrické energie, například komunikace přes rozvody elektrické energie.

(4)

Sítě komunikace přes rozvody elektrické energie jsou kabelové sítě a jako takové jsou řízenými médii. Nevyužívají rádiové frekvence pro přenos ve smyslu přílohy B autorizační směrnice nebo rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (7).

(5)

Systémy komunikace přes rozvody elektrické energie spadají do oblasti působnosti směrnice o EMK. Termínem „přístroj“, jak je definován ve směrnici o EMK, se rozumějí veškeré elektrické a elektronické přístroje včetně vybavení a zařízení, která obsahují elektrické a/nebo elektronické součástky. Systémy komunikace přes rozvody elektrické energie jsou považovány za pevná zařízení a mohou být uvedeny do provozu pouze tehdy, jsou-li v souladu se směrnicí.

(6)

V případě systémů komunikace přes rozvody elektrické energie mohou být příslušné kabely již používány pro jiné účely a sítě mohou být vystaveny neustálým změnám. Z hlediska těchto charakteristik a specifické povahy nežádoucího vyzařování u systémů drátového vedení je nepraktické provádět měření celého systému a v souladu se směrnicí o EMK je vhodný ex-post model pro řízení vzájemného rušení systémů drátového vedení a rádiových systémů. Proto by měla být za vyhovující z hlediska požadavků směrnice o EMK považována síť tvořená zařízením, které je ve shodě se směrnicí o EMK a používá se pro svůj zamýšlený účel, a instalovaná a provozovaná v souladu s dobrou technickou praxí vyhovující základním požadavkům směrnice o EMK. Zdokumentovaná dobrá technická praxe by měla zahrnovat cílená měření na místě prokazující shodu s cíli směrnice o EMK z hlediska nežádoucího vyzařování zejména v situacích, kdy je zvýšená pravděpodobnost výskytu rušení.

(7)

Tento přístup nesmí bránit členským státům uplatňovat zvláštní bezpečnostní opatření týkající se uvádění do provozu nebo používání zařízení určených k ochraně veřejných telekomunikačních sítí nebo přijímacích nebo vysílacích stanic užívaných pro bezpečnostní účely v přesně definovaných podmínkách využití spektra v souladu s článkem 6 směrnice o EMK.

(8)

Pokud dotyčné strany nemohou vyřešit rušení způsobené systémy komunikace přes rozvody elektrické energie, měly by příslušné orgány požádat o prokázání shody příslušného systému a případně zahájit další posouzení. Toto posouzení by mělo zahrnovat ověření shody daného systému se směrnicí o EMK. Pokud nebylo této shody dosaženo, měly by příslušné orgány přijmout přiměřená, nediskriminační a transparentní opatření na prosazení shody daného systému.

(9)

Pokud je určitý systém považován za vyhovující, avšak přesto způsobuje škodlivé rušení, měly by příslušné orgány členských států přijmout zvláštní opatření v souladu s článkem 6 směrnice o EMK s cílem vyřešit toto rušení. Přijatá opatření by měla být přiměřená, nediskriminační a transparentní. Při zkoumání přiměřenosti opatření by měly členské státy vzít v úvahu hospodářské a sociální aspekty příslušných služeb. Členské státy mohou též vzít v úvahu technické možnosti moderního zařízení pro komunikaci přes rozvody elektrické energie, aby umožnily včasné řešení problémů rušení snížením vyzařování signálů na konkrétních rádiových kmitočtech a místech rušení pomocí tzv. „zúžení užitného pásma“ („notching“).

(10)

V zájmu konzistentního uplatňování opatření na prosazení shody nebo zvláštních opatření podle článku 6 směrnice o EMK by měla probíhat vzájemná výměna informací mezi příslušnými orgány a mezi těmito orgány a Komisí.

(11)

Tento přístup v kombinaci s předkládáním pravidelných a podrobných zpráv o rušení umožní shromažďovat ostatní výsledky testů a zkušenosti ohledně zavádění sítí komunikace přes rozvody elektrické energie, zejména s ohledem na ochranu využívání rádiového spektra. Tyto zprávy by měly být zpočátku předkládány dvakrát ročně, ale jejich frekvence se může lišit v závislosti na získaných výsledcích.

(12)

V roce 2001 požádala Komise evropské organizace pro normalizaci (ESO), aby vypracovaly návrh harmonizovaných evropských norem pro sítě drátového vedení, včetně účastnických přípojek DSL, koaxiálního kabelu, Ethernetu a sítí komunikace přes rozvody elektrické energie (8). Evropské organizace pro normalizaci však ještě tuto práci nedokončily. V zájmu snadnějšího vypracování harmonizované evropské normy pro sítě a přístroje drátového vedení by měly vnitrostátní orgány sledovat vývojové trendy v úzké spolupráci s účastníky trhu.

(13)

Výbor pro komunikace byl konzultován v souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 2 rámcové směrnice,

1.

Členské státy by měly uplatňovat následující podmínky a zásady při poskytování veřejně dostupných širokopásmových systémů komunikace přes rozvody elektrické energie.

2.

Aniž jsou dotčeny body 3 až 5, měly by členské státy odstranit všechny neodůvodněné regulační překážky, zejména překážky týkající se rozvodných společností, při rozmísťování širokopásmových systémů komunikace přes rozvody elektrické energie a při poskytování služeb elektronických komunikací přes tyto systémy.

3.

Dokud nebudou normy pro získání domněnky shody pro systémy komunikace přes rozvody elektrické energie harmonizovány v rámci směrnice 89/336/EHS, měly by členské státy považovat za vyhovující z hlediska uvedené směrnice takový systém komunikace přes rozvody elektrické energie, který je:

Dokumentace o dobré technické praxi by měla být uchovávána k dispozici pro potřeby kontroly ze strany příslušných vnitrostátních orgánů po celou dobu provozu daného systému.

4.

Pokud se zjistí, že určitý systém komunikace přes rozvody elektrické energie působí škodlivé rušení, které nemohou vyřešit dotyčné strany, měly by příslušné orgány členských států požadovat prokázání shody příslušného systému a případně zahájit posouzení.

5.

Pokud se na základě posouzení zjistí, že daný systém komunikace přes rozvody elektrické energie není ve shodě, měly by příslušné orgány přijmout přiměřená, nediskriminační a transparentní opatření na prosazení shody.

6.

Pokud je daný systém komunikace přes rozvody elektrické energie ve shodě, avšak přesto přetrvává rušení, měly by příslušné orgány členského státu zvážit přijetí zvláštních opatření v souladu s článkem 6 směrnice 89/336/EHS přiměřeným, nediskriminačním a transparentním způsobem.

7.

Členské státy by měly Výboru pro komunikace pravidelně předkládat zprávy o rozmístění a provozu systémů komunikace přes rozvody elektrické energie na svém území. Tyto zprávy by měly obsahovat všechny relevantní údaje o hladinách rušení (včetně údajů měření, hladin souvisejících přiváděných signálů a ostatních údajů užitečných pro vypracování návrhu harmonizované evropské normy), problémech rušení a všech opatřeních vztahujících se na systémy komunikace přes rozvody elektrické energie. Termín pro předložení první takové zprávy je 31. prosinec 2005.

8.

Toto doporučení je určeno členským státům.

12.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 93/45