(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

(1)

Články 173 až 177 nařízení (EHS) č. 2454/93 stanoví, že Komise pravidelně stanoví jednotkové hodnoty zboží uvedeného v klasifikaci obsažené v příloze 26 uvedeného nařízení.

(2)

Použití těchto pravidel a kritérií stanovených ve výše uvedených článcích na skutečnosti, které byly sděleny Komisi v souladu s čl. 173 odst. 2 uvedeného nařízení, vedou ke stanovení jednotkových hodnot pro dotyčné zboží, jak je uvedeno v příloze tohoto nařízení,

(1)

V souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 1254/1999 může být rozdíl mezi cenami výrobků uvedených v článku 1 daného nařízení na světovém trhu a v Evropském společenství dorovnán vývozní náhradou.

(2)

Podmínky pro přiznání zvláštních vývozních náhrad pro některé druhy hovězího a telecího masa, pro některé konzervy a pro některá místa určení byly stanoveny nařízeními Komise (EHS) č. 32/82 (2), (EHS) č. 1964/82 (3), (EHS) č. 2388/84 (4), (EHS) č. 2973/79 (5) a (ES) č. 2051/96 (6).

(3)

Použití těchto pravidel a kritérií na očekávanou situaci na trhu s hovězím a telecím masem vede ke stanovení náhrad následujícím způsobem.

(4)

V případě živých zvířat by se z důvodů zjednodušení neměly udělovat vývozní náhrady na kategorie zvířat, které se do třetích zemí vyvážejí v zanedbatelném množství. Navíc by se s ohledem na dobré zacházení se zvířaty měly co nejvíce omezit vývozní náhrady na zvířata určená k porážce. V důsledku toho je vhodné udělovat vývozní náhrady na taková zvířata jen při vývozu do třetích zemí, které z kulturních a/nebo náboženských důvodů tradičně dovážejí velké množství zvířat určených k porážce. Aby se zabránilo zneužívání ustanovení týkajících se živých zvířat určených k reprodukci, je nutné omezit vývozní náhrady tak, aby se vztahovaly pouze na jalovice a krávy, které nejsou starší než 30 měsíců.

(5)

Měly by být udělovány náhrady při vývozu určitého čerstvého nebo chlazeného masa uvedeného v příloze pod kódem KN 0201 , určitého mraženého masa uvedeného v příloze pod kódem KN 0202 , určitého masa nebo drobů uvedených v příloze pod kódem KN 0206 a některých dalších přípravků a konzerv z masa nebo drobů uvedených v příloze pod kódem KN 1602 50 10 do určitých destinací.

(6)

V případě vykostěného, soleného a sušeného hovězího a telecího masa existují tradiční obchodní toky do Švýcarska. Aby byl tento obchod v nezbytném rozsahu zachován, doporučuje se stanovit náhrady v takové výši, která pokryje rozdíl mezi cenami na švýcarském trhu a vývozními cenami členských států.

(7)

Pro některé další partie a konzervy masa nebo drobů uvedené v příloze pod kódem KN 1602 50 31 až 1602 50 80 může být podíl Společenství na mezinárodním obchodu zachován poskytnutím náhrady, jejíž výše odpovídá částce doposud přiznávané vývozcům.

(8)

Pro ostatní produkty z hovězího a telecího masa není vzhledem k malému podílu Společenství na světovém trhu nutné stanovovat náhradu.

(9)

Nařízením Komise (EHS) č. 3846/87 (7) byla zavedena nomenklatura pro účely vývozních náhrad u zemědělských produktů a náhrady se stanovují na základě kódů produktů definovaných v dané nomenklatuře.

(10)

Je na místě přizpůsobit výše náhrad pro všechny zmrazené partie masa částkám přiznaným pro čerstvé nebo chlazené partie masa, kromě masa z dospělého skotu samčího pohlaví.

(11)

Pro posílení kontroly produktů spadajících pod kód KN 1602 50 je na místě předem stanovit, že se na tyto produkty vztahují náhrady pouze v případě, že byly vyrobeny dle článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 565/80 ze 4. března 1980 o vyplácení záloh vývozních náhrad pro zemědělské produkty (8).

(12)

Náhrady by měly být udělovány pouze na produkty, které se mohou volně pohybovat po Společenství. Z tohoto důvodu by měl nárok na udělení náhrady vzniknout jen produktům s označením zdravotní nezávadnosti podle směrnice Rady 64/433/EHS (9), směrnice Rady 94/65/ES (10) a směrnice Rady 77/99/EHS (11).

(13)

Podmínky čl. 6. odst. 2 nařízení (EHS) č. 1964/82 vedou ke snížení zvláštní náhrady v případě, kdy je množství vykostěného masa určeného pro vývoz nižší než 95 %, ale vyšší než 85 % celkové váhy masa po vykostění.

(14)

Cílem jednání o přijetí dodatečných koncesí vedených v rámci Evropských dohod mezi Evropským společenstvím a přidruženými zeměmi střední a východní Evropy je především liberalizace trhu s produkty, které spadají pod společnou organizaci trhu s hovězím a telecím masem. Za tímto účelem bylo, mimo jiné, rozhodnuto o zrušení vývozních náhrad u produktů určených k vývozu do Rumunska. Tato země by proto měla být vyřazena ze seznamu míst určení opravňujících k udělení náhrady a zároveň by mělo být zajištěno, že zrušení náhrad pro vývozy do této země nepovede k vytvoření diferencovaných náhrad pro vývozy do jiných zemí.

(15)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro hovězí a telecí maso,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 795/2004 (2) zavádí prováděcí pravidla pro režim jednotné platby, který se použije od roku 2005. Správní a funkční provádění režimu, které začalo na tomto základě na vnitrostátní úrovni, poukázalo na nutnost dalších podrobných pravidel týkajících se některých aspektů režimu a vyjasnění a přizpůsobení některých aspektů stávajících pravidel.

(2)

Zvláště je vhodné upřesnit působnost definice víceletých plodin vzhledem k podmínkám pro poskytnutí podpory na vynětí půdy z produkce a vzhledem k režimu podpory pro energetické plodiny podle článku 88 nařízení (ES) č. 1782/2003.

(3)

Ze správních důvodů, aby se omezil vznik částí platebních nároků jen na nutné minimum, čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 795/2004 stanoví, že před rozdělením stávajícího nároku v případě převodu se musí využít všechny stávající části. Je vhodné upřesnit, že ustanovení má odkazovat na stávající části nároků stejného druhu, jako jsou normální nároky, nároky na vynětí půdy z produkce, nároky s povolením podle článku 60 nařízení (ES) č. 1782/2003.

(4)

Podle čl. 7 odst. 6 nařízení (ES) č. 795/2004 nemohou zemědělci, kteří pronajali nebo prodali hektary, využít mechanismu stanoveného v uvedeném článku. Pokud není účel uvedeného mechanismu narušen koupí a prodejem nebo pronájmem ekvivalentního počtu hektarů, mělo by být stanoveno, že se tento mechanismus použije také v uvedených případech.

(5)

Článek 10 nařízení (ES) č. 795/2004 stanoví, že v mimořádných situacích se část referenčního obnosu vrací do národní rezervy. Ze správních důvodů je vhodné, aby bylo členským státům umožněno použít toto snížení nad strop, který má být definován.

(6)

Ustanovení čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 795/2004 staví naroveň pronájem a koupi půdy pro investiční účely. Investice do produkční kapacity ve formě pronájmu by se měly také zohlednit.

(7)

Ustanovení čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 795/2004 má za cíl zohlednit případy zemědělců, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci vyplývající z koupě půdy, která byla během referenčního období pronajata. Je vhodné upřesnit působnost ustanovení definováním podmínek pronájmu, které je třeba zohlednit.

(8)

Ustanovení čl. 46 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví, že zemědělec může kromě případů vyšší moci nebo mimořádných okolností převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co využil ve smyslu článku 44 uvedeného nařízení alespoň 80 % svých platebních nároků během nejméně jednoho kalendářního roku, nebo poté, co dobrovolně postoupil vnitrostátní rezervě všechny platební nároky, které nevyužil během prvního roku použití režimu jednotné platby. Je vhodné upřesnit podmínky použití uvedeného ustanovení.

(9)

Nařízení (ES) č. 795/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Od 1. ledna 2006 umožňuje článek 51 nařízení (ES) č. 1782/2003 ve znění nařízení Rady (ES) č. 864/2004 (3) členským státům, aby povolily pěstování vedlejších plodin na hektarech, na které lze poskytnout podporu, během období maximálně tří měsíců každoročně počínaje 15. srpnem. Vzhledem k tomu, že do 31. prosince 2004 jsou tyto postupy v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se přímých plateb a že zemědělci k tomu mohou být podle nového ustanovení znovu oprávněni od 1. ledna 2006, přerušení těchto postupů na jeden rok by způsobilo zemědělcům, kteří jsou na tyto postupy zvyklí, vážné hospodářské problémy a vyvolalo by praktické a zvláštní problémy vzhledem k půdě, na kterou lze poskytnout podporu. Aby se zajistila kontinuita opatření a umožnilo se zemědělcům v členských státech, kde by takové rozhodnutí bylo učiněno, aby včas rozhodli o výsevu, je nutné a řádně oprávněné stanovit odchylně od nařízení (ES) č. 1782/2003 použití této možnosti v roce 2005.

(11)

Jelikož se režim jednotné platby použije od 1. ledna 2005, je vhodné, aby se toto nařízení použilo se zpětným účinkem od uvedeného data.

(12)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

1.

V článku 2 se písmena c) a d) nahrazují tímto:

(*1)   Úř. věst. L 38, 12.2.2000, s. 1."

2.

V článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

3.

V článku 7 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

4.

V článku 10 se vkládá nový odstavec 6, který zní:

5.

V článku 21 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

6.

V ustanovení čl. 22 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely použití tohoto odstavce se ‚půdou v pronájmu‘ rozumí půda, která byla v okamžiku koupě nebo po ní předmětem pronájmu, který nebyl nikdy obnoven kromě obnovení vyplývajícího z právní povinnosti.“

7.

V článku 25 se vkládá nový odstavec, který zní:

8.

Článek 47 se nahrazuje tímto:

(1)

Protokol k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé s ohledem na přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii byl podepsán jménem Evropského společenství a jeho členských států dne 12. prosince 2004 v souladu s rozhodnutím Rady 2004/896/ES (1).

(2)

Uvedený protokol byl do svého vstupu v platnost prováděn prozatímně od 1. května 2004.

(3)

Uvedený protokol by měl být uzavřen,

(1)

Od přijetí rozhodnutí Komise 2004/475/ES (1) se změnila situace zařízení, která využívala přechodné období k dosažení úplného souladu s požadavky Společenství.

(2)

Jedno zařízení v odvětví masa ukončilo činnost dnem 31. prosince 2004.

(3)

Jedno mlékárenské zařízení ze seznamu zařízení, na něž se vztahují přechodná opatření, ukončí činnost jako velkokapacitní zařízení. Omezí produkci tak, aby bylo v souladu s pravidly právních předpisů Společenství týkajících se zařízení s omezenou kapacitou. Mělo by být proto vymazáno ze seznamu zařízení, na něž se vztahují přechodná opatření.

(4)

Tři zařízení v odvětví masa na seznamu zařízení, na něž se vztahují přechodná opatření, vyvinula značné úsilí, aby získala nové vybavení. Přesto tato zařízení nemohou kvůli výjimečným technickým překážkám dokončit potřebné úpravy v předepsané lhůtě. Proto by těmto zařízením měl být na dokončení potřebných úprav poskytnut další čas.

(5)

Příloha rozhodnutí 2004/475/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. V zájmu jasnosti by měla být nahrazena.

(6)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

(1)

V reakci na výskyt ohnisek influenzy ptáků v několika asijských zemích včetně Japonska a Jižní Koreji bylo přijato rozhodnutí Komise 2004/122/ES (3).

(2)

Japonsko a Jižní Korea předložily Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE) závěrečnou zprávu o výskytu influenzy ptáků na svém území a o přijatých opatřeních pro tlumení choroby. Kromě toho Japonsko a Jižní Korea prohlásily své země za prosté influenzy ptáků a zaslaly Komisi informace o veterinární situaci se žádostí o odpovídající změnu rozhodnutí 2004/122/ES. Ochranná opatření vůči uvedeným zemím přijatá na základě rozhodnutí 2004/122/ES by tedy již neměla být uplatňována.

(3)

Podmínky pro dovoz jiných živých ptáků než drůbeže ze třetích zemí jsou stanoveny v rozhodnutí Komise 2000/666/ES (4) a tato pravidla se vztahují i na Japonsko a Jižní Koreu. Jiní živí ptáci než drůbež musejí být mimo jiné podrobeni karanténě a testování na influenzu ptáků.

(4)

S přihlédnutím k nákazové situaci v Kambodži, Číně, Indonésii, Laosu, Malajsii, Pákistánu, Thajsku a Vietnamu je nezbytné dále prodloužit dobu trvání ochranných opatření stanovených v rozhodnutí 2004/122/ES, pokud jde o tyto země.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1.

Článek 3 se nahrazuje tímto:

2.

V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

3.

V článku 7 se datum „31. března 2005“ nahrazuje datem „30. září 2005“.

(1)

Podle směrnice 88/378/EHS se předpokládá, že jsou-li hračky v souladu s příslušnými vnitrostátními normami, jimiž jsou převzaty harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, jsou hračky v souladu i se základními požadavky na bezpečnost uvedenými v článku 3 této směrnice.

(2)

Po členských státech se požaduje, aby zveřejnily referenční čísla vnitrostátních norem, jimiž jsou převzaty harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(3)

Evropský výbor pro normalizaci (CEN) dne 15. července 1998 na základě pověření Komise vypracoval a přijal harmonizovanou normu EN 71-1:1998 „Bezpečnost hraček – část 1: mechanické a fyzikální vlastnosti“, na niž byly poprvé zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropských společenství ze dne 28. července 1999 (3).

(4)

Dle bodu 4.6 této harmonizované normy se hračky a jejich části vyrobené z rozpínavých materiálů, které jsou podle testu válcem klasifikovány jako malé části, nesmí při testování podle bodu 8.14, tj. jsou-li za určitých podmínek na dobu 24 hodin zcela ponořeny do nádoby, v žádném rozměru rozpínat více než o 50 %.

(5)

Španělské úřady tvrdí, že i při dodržení příslušné harmonizované normy mohou tyto výrobky představovat nebezpečí pro zdraví dětí, dojde-li k jejich oddělení a spolknutí.

(6)

Po vykonání zkoušek na sériích hraček vyrobených z rozpínavých materiálů došly španělské úřady k závěru, že pokud jsou hračky ponořeny déle než po dobu 24 hodin uvedenou v bodě 8.14, mohou nadále zvětšovat svůj objem. S ohledem na skutečnost, že může trvat déle než 24 hodin, než předmět projde gastrointestinálním traktem, nemusí být doba 24 hodin stanovená pro metodu testování dostatečná, aby bylo možné posoudit nebezpečí úrazu v případech, kdy dojde ke spolknutí malých hraček nebo jejich částí.

(7)

Nebezpečí úrazu je obzvláště vážné, mohou-li být malé části nebo dílky snadno odděleny. Ačkoli bod 4.6 příslušné harmonizované normy vyžaduje, aby se u hraček a jejich částí prováděla zkouška válcem, nebere se ohled na možnost, že v případě některých hraček, které se do válce nevejdou a ani nesestávají z malých částí, děti stejně mohou snadno ukousnout, ukroutit nebo odloupnout malé kousky materiálu.

(8)

Proto je na základě informací předložených španělskými úřady, ostatními vnitrostátními úřady, Evropským úřadem pro normalizaci (CEN) a Stálým výborem zřízeným směrnicí 98/34/ES zřejmé, že již není možné předpokládat, že soulad s harmonizovanou normou EN 71-1:1998 „Bezpečnost hraček – část 1: mechanické a fyzikální vlastnosti“ znamená i soulad se základními požadavky na bezpečnost, co se týče bodu 4.6 této normy a bodu 8.14, pokud jde o zkoušku ponořením na dobu 24 hodin.

(9)

Společně se zveřejněním odkazů na harmonizované normy EN 71-1:1998 „Bezpečnost hraček – část 1: mechanické a fyzikální vlastnosti“ je proto vhodné uvádět příslušné oznámení,