28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/3

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 (2), stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách.

(2)

Podle nařízení (ES) č. 466/2001 by Komise měla přezkoumat ustanovení o ochratoxinu A (OTA) v sušených hroznech révy vinné, a rovněž stanovit maximální limity pro OTA v zelené a pražené kávě, kávových výrobcích, ve víně, pivu, hroznové šťávě, kakau, kakaových výrobcích a v koření s ohledem na provedené průzkumy a preventivní opatření, jejichž cílem je omezit výskyt OTA v těchto výrobcích.

(3)

Vědecký výbor pro potraviny dospěl ve svém stanovisku ze dne 17. září 1998 k názoru, že OTA je mykotoxin s karcinogenními, nefrotoxickými, teratogenními, imunotoxickými a pravděpodobně neurotoxickými vlastnostmi. Výbor též uvedl, že probíhají další studie, které jsou zaměřené na objasnění mechanismů způsobujících karcinogenitu OTA. Předpokládá se, že evropský výzkumný projekt zaměřený na mechanismy způsobující karcinogenitu OTA, bude ukončen na konci roku 2004. Jakmile budou dostupné úplné výsledky výzkumu, požádá Komise Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aby aktualizoval vědecké stanovisko s ohledem na tyto nové výsledky.

(4)

V rámci směrnice Rady 1993/5/EHS ze dne 25. února 1993 o pomoci členských států Komisi a o jejich spolupráci při vědeckém zkoumání otázek týkajících se potravin (3) (SCOOP) bylo provedeno vyhodnocení potravinového příjmu OTA obyvatelstvem Společenství. Hlavní příčinou expozice OTA jsou obiloviny a výrobky z obilovin. Za hlavní zdroje expozice člověka účinkům OTA byly označeny víno, káva a pivo. Sušené hrozny révy vinné a hroznová šťáva značnou měrou přispívají k expozici OTA u specifických skupin zranitelných spotřebitelů, zejména u malých dětí.

(5)

Nařízením (ES) č. 466/2001 byl stanoven maximální limit OTA pro obiloviny a výrobky z obilovin a pro sušené hrozny révy vinné. Limit OTA v pivu se kontroluje nepřímo, jelikož OTA v pivu pochází z přítomnosti OTA ve sladu, pro který již byl maximální limit stanoven. Stanovení maximálního limitu OTA v pivu proto není přímo nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví, ale mělo by se brát v úvahu v rámci budoucího přezkoumání.

(6)

Vzhledem k tomu, že víno, pražená káva a rozpustná káva značně přispívají k expozici OTA u lidí a že hroznová šťáva značně přispívá k expozici OTA u dětí, je vhodné již nyní stanovit maximální limity u těchto potravin v zájmu ochrany veřejného zdraví zamezením distribuce vysoce kontaminovaných potravin.

(7)

OTA se vyskytuje také v jiném sušeném ovoci než v sušených hroznech révy vinné, kakau, kakaových výrobcích, koření a lékořici. Po vyhodnocení výsledků výzkumu Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EÚBP) ohledně toxikologie OTA se zváží vhodnost stanovení maximálních limitů OTA pro tyto potraviny včetně zelené kávy a přezkoumají se stávající maximální limity.

(8)

Nařízení (ES) č. 466/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1.

V čl. 4 odst. 2 písm. b) se slova „a 2.2.2“ nahrazují slovy „ , 2.2.2, 2.2.3, 2.2.4 a 2.2.5“.

2.

V článku 5 se odstavec 2a nahrazuje tímto:

„2a.   Na základě aktuálního hodnocení rizik ochratoxinu A (OTA) provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a s ohledem na preventivní opatření, jejichž cílem je omezit obsah OTA, Komise přezkoumá ustanovení přílohy I oddílu 2 bodu 2.2 nejpozději do 30. června 2006. Toto přezkoumání se bude týkat především maximálních limitů pro OTA v sušených hroznech révy vinné a hroznové šťávě a otázky stanovení maximálních limitů pro OTA v zelené kávě, v jiném sušeném ovoci než v sušených hroznech révy vinné, kakau, kakaových výrobcích, likérových vínech, masu a masných výrobcích, koření a lékořici.

Členské státy a zúčastněné strany sdělí každý rok Komisi výsledky svého přezkoumání a předloží zprávu o dosaženém pokroku při uplatňování preventivních opatření k předcházení kontaminace OTA. Komise dá výsledky k dispozici členským státům.“

3.

Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/6

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/8

(1)

Podle článku 14 nařízení (ES) č. 1785/2003 lze u produktů, na něž odkazuje článek 1 uvedeného nařízení, rozdíl mezi kótacemi nebo cenami těchto produktů na světovém trhu a cenami ve Společenství vyrovnat vývozní náhradou.

(2)

Podle čl. 14 nařízení (ES) č. 1785/2003 se při stanovování náhrad musí přihlížet ke stávající situaci a k budoucímu vývoji cen a dostupnosti rýže a zlomkové rýže na trhu Společenství na jedné straně a cen rýže a zlomkové rýže na světovém trhu na druhé straně. Týž článek stanoví, že je také nutné zajistit rovnováhu a přirozený vývoj cen a obchodu na trhu s rýží a zároveň přihlédnout k hospodářskému aspektu zamýšlených vývozů, k nutnosti vyhnout se narušení trhu Společenství i k limitům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(3)

Nařízení Komise (EHS) č. 1361/76 (2) stanoví maximální procentní podíl zlomkové rýže povolený v rýži, pro niž je stanovena vývozní náhrada, a stanoví procento snížení, které se na takovou náhradu použije, pokud procentní podíl zlomkové rýže ve vyvážené rýži překročí stanovené maximum.

(4)

Nabídkové řízení na stanovení náhrady při vývozu kulatozrnné, střednězrnné a dlouhozrnné rýže A zamítlo podané nabídky. Z tohoto důvodu není v současné době vhodné stanovit všeobecné vývozní náhrady pro rýži.

(5)

Čl. 13 odst. 5 nařízení (ES) č. 1785/2003 vymezuje zvláštní kritéria, k nimž je nutné přihlížet při výpočtu vývozní náhrady pro rýži a zlomkovou rýži.

(6)

Kvůli situaci na světovém trhu nebo zvláštním požadavkům některých trhů může být u určitých produktů nezbytné rozlišit náhrady podle místa určení.

(7)

Je vhodné stanovit samostatnou vývozní náhradu pro balenou dlouhozrnnou rýži s cílem přihlédnout k existující poptávce po tomto produktu na některých trzích.

(8)

Náhrada musí být stanovena nejméně jednou za měsíc a lze ji v průběhu této doby měnit.

(9)

Použití těchto pravidel a kritérií na současnou situaci na trhu s rýží, zejména na kótace nebo ceny rýže a zlomkové rýže ve Společenství a na světovém trhu, vede k stanovení náhrad v souladu s přílohou tohoto nařízení.

(10)

Pro účely správy objemových omezení, která vyplývají ze závazků Společenství přijatých v rámci WTO, je třeba pozastavit vydávání vývozních licencí se stanovením náhrady předem.

(11)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/11

(1)

Nařízení (ES) č. 528/1999 stanoví pro každý členský stát a pro každý roční produkční cyklus, počínaje dnem 1. května, způsob financování opatření ke zlepšení jakosti produkce olivového oleje a jejího dopadu na životní prostředí.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1807/2004 (3) stanoví pro hospodářský rok 2003/04 výši odhadované produkce olivového oleje včetně odhadované produkce stolních oliv, vyjádřené jako ekvivalent olivového oleje, na 2 714 450 tun. Z toho připadá 343 356 tun na Řecko, 1 591 330 tun na Španělsko, 3 335 tun na Francii, 741 956 tun na Itálii a 34 473 tun na Portugalsko. Částka zadržená z podpory produkce olivového oleje pro tento hospodářský rok slouží jako základ pro financování opatření ke zlepšení jakosti oleje v produkčním cyklu, který začíná dnem 1. května 2004.

(3)

Měly by být stanoveny finanční stropy pro opatření, která mají nárok na platbu ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.

(4)

Protože minimální náklady na opatření jsou relativně stálé, může se ukázat, že celkový finanční strop stanovený v čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 528/1999 bude pro některé členské státy příliš nízký. Proto by v těchto případech měly být zavedeny vhodné limity.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro oleje a tuky,

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/12

(1)

V důsledku přijetí nařízení Rady (ES) č. 1690/2004 ze dne 24. září 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001 a (ES) č. 1454/2001, pokud jde o podmínky zpětného vývozu a zpětného zasílání produktů, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování, je třeba stanovit prováděcí pravidla k těmto novým předpisům Rady a změnit v důsledku toho nařízení Komise (ES) č. 20/2002 (4).

(2)

Je třeba zjednodušit a přeskupit všechna ustanovení týkající se zpětného vývozu a zpětného zasílání zemědělských produktů, na které se mohou vztahovat zvláštní režimy zásobování.

(3)

Vývoz některých zemědělských produktů je podmíněn předložením vývozní licence. Ve snaze o administrativní zjednodušení by produkty, které jsou v rámci zvláštního režimu zásobování zpětně vyvezeny bez vývozní náhrady, měly být zproštěny povinnosti předkládat vývozní licenci.

(4)

Je třeba upřesnit podmínky zpětného získávání poskytnutého prospěchu a důsledky nedodržení závazků, které v rámci zvláštních režimů zásobování obchodník přijal, pro registraci.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanovisky všech příslušných řídících výborů,

1.

V článku 9 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3.   Obchodník, který zamýšlí zpětně zasílat nebo zpětně vyvážet nezpracované nebo balené produkty za podmínek stanovených v článku 16, musí při podání žádosti o zápis do registru v souladu s odst. 2 prvním pododstavcem učinit prohlášení, že má v úmyslu zabývat se touto činností, a popřípadě určit umístění balicího závodu.

4.   Zpracovatel, který zamýšlí vyvážet a/nebo zasílat zpracované produkty za podmínek stanovených v článku 16 nebo 17, musí při podání žádosti o zápis do registru v souladu s odst. 2 prvním pododstavcem učinit prohlášení, že má v úmyslu zabývat se touto činností, a určit umístění zpracovatelského závodu.“

2.

Kapitola VI a články 16, 17 a 18 se nahrazují tímto:

„KAPITOLA VI

ZPĚTNÝ VÝVOZ A ZPĚTNÉ ZASÍLÁNÍ

Článek 16

Zpětný vývoz a zpětné zasílání

1.   Zpětný vývoz a zpětné zasílání nezpracovaných produktů, na které se vtahuje zvláštní režim zásobování, nebo produktů balených či zpracovaných, při jejichž přípravě byly použity produkty, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování, podléhají těmto podmínkám:

2.   Zpětný vývoz následujících produktů není podmíněn předložením vývozní licence:

3.   Pokud by pravidelné zásobování nejvzdálenějších regionů mohlo být ohroženo významným nárůstem zpětného vývozu produktů uvedených v tomto článku, mohou příslušné orgány stanovit množstevní omezení tak, aby byly zajištěny přednostní potřeby v dotyčných odvětvích. Toto množstevní omezení se uplatní nediskriminačním způsobem.

Článek 17

Tradiční zpětný vývoz, zpětný vývoz v rámci regionálního obchodu a tradiční zpětné zasílání zpracovaných produktů

1.   Zpracovatel, který podle čl. 9 odst. 4 učinil prohlášení, že má v úmyslu vyvážet v rámci tradičních obchodních toků nebo regionálního obchodu nebo zasílat v rámci tradičních obchodních toků zpracované produkty obsahující suroviny zvýhodněné zvláštním režimem zásobování, tak může činit do výše ročních limitů množství uvedených v přílohách I, III a V. Příslušné orgány vydají nezbytná povolení pro zajištění, aby tyto činnosti nepřesáhly stanovená roční množství.

V případě vývozu v rámci regionálního obchodu musí vývozce předložit příslušným orgánům doklady uvedené v článku 16 nařízení (ES) č. 800/1999 (5) ve lhůtách stanovených v článku 49 dotyčného nařízení. Nepředloží-li tyto doklady ve stanovených lhůtách, získají příslušné orgány zpět prospěch poskytnutý v rámci zvláštního režimu zásobování.

Produkty, na které se vztahoval zvláštní režim zásobování, dodané do zámořských departementů, na Azory, Madeiru nebo na Kanárské ostrovy a použité pro lodě a letadla se považují za spotřebované na místě.

2.   Příslušné orgány povolí vývoz nebo zasílání zpracovaných produktů v jiných množstvích, než která jsou uvedena v odstavci 1, pouze pokud je předloženo osvědčení, že dotyčné produkty neobsahují suroviny dovezené nebo uvedené na trh podle zvláštního režimu zásobování.

Příslušné orgány provedou nezbytné kontroly k zajištění správnosti osvědčení uvedených v prvním pododstavci, popřípadě získají zpět prospěch poskytnutý v rámci zvláštního režimu zásobování.

3.   Zpracovatelské činnosti, které mohou v mezích množství uvedených v přílohách I, III a V vyvolat tradiční vývoz nebo regionální obchod nebo tradiční zasílání, musí – s výjimkou všech obvyklých způsobů zacházení – přiměřeně splňovat podmínky zpracování stanovené v ustanoveních o režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu přepracování pod celním dohledem určené v nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (6) a v nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (7).

4.   Zpětný vývoz produktů uvedených v tomto článku není podmíněn předložením vývozní licence.

5.   V případě vyvezených produktů uvedených v tomto článku se v kolonce 44 vývozního prohlášení uvede jeden z těchto údajů:

Článek 18

Cukr

Během období stanoveného v čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1260/2001 (8) je cukr C uvedený v článku 13 daného nařízení vyvážený v souladu s odpovídajícími ustanoveními nařízení Komise (EHS) č. 2760/81 (9) a uváděný na trh pro účely spotřeby na Madeiře a na Kanárských ostrovech ve formě bílého cukru kódu KN 1701 a na Azory ve formě surového cukru kódu KN 1701 12 10 za podmínek uvedených v tomto nařízení v mezích předběžných odhadů zásobování osvobozen od dovozního cla podle článku 3.“

3.

V článku 22 se:

4.

V článku 26 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Nesplní-li obchodník, s výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných povětrnostních podmínek, závazky stanovené v článku 9, učiní příslušné orgány, aniž jsou dotčeny sankce ukládané podle vnitrostátních právních předpisů, toto:

Prospěch uvedený v písmenu a) se rovná částce osvobození od dovozních cel nebo částce podpory stanovené v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. c) a d).“

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/16

(1)

Dne 29. dubna 2004 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámila zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozů ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky („ČLR“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě stížnosti podané v březnu 2004 čtyřmi výrobci ve Společenství, kteří mají většinový podíl, v tomto případě více než 60 %, na celkové výrobě ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, tj. podvozků a hydrauliky, ve Společenství („žadatelé“). Stížnost obsahovala důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, které byly považovány za postačující pro ospravedlnění zahájení řízení.

(3)

Komise oficiálně oznámila žádajícím výrobcům ve Společenství, dalším výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům, dovozcům a uživatelům, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a zástupcům ČLR zahájení řízení. Vzhledem k vysokému počtu známých vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu, a to podle článku 17 základního nařízení. Při šetření však spolupracovali pouze čtyři čínští vyvážející výrobci, a proto bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný. Účastníci řízení dostali možnost, aby písemně předložili svá stanoviska a požádali o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(4)

Řada vyvážejících výrobců v ČLR, výrobců ve Společenství, dovozců, uživatelů, stejně jako sdružení dovozců písemně předložila svá stanoviska. Všichni účastníci, kteří požádali o slyšení ve výše uvedené lhůtě a uvedli, že existují zvláštní důvody ke slyšení, byli vyslyšeni.

(5)

Komise si podle potřeby vyžádala informace prostřednictvím dotazníků a formulářů žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice a formulářů žádosti o individuální zacházení zaslaných všem účastníkům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká. Získané informace byly ověřeny v možném rozsahu a v rozsahu považovaném za nezbytný za účelem předběžného stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. V tomto ohledu Komise získala zcela vyplněné dotazníky a případně formuláře žádostí od těchto společností:

(6)

Ověření na místě byla provedena v prostorách všech spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR a všech výrobců ve Společenství.

(7)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým nebylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice, proběhlo ověření na místě v prostorách tohoto výrobce v Kanadě, která byla použita jako analogická země:

(8)

Šetření dumpingu a újmy pokrývalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 („období šetření“). Šetření trendů podstatných pro stanovení újmy pokrývalo období od 1. ledna 2000 do konce období šetření („posuzované období“).

(9)

Ruční paletové vozíky se používají pro manipulaci se zbožím a materiálem běžně umísťovaným na palety. Nejsou vybaveny vlastním pohonem, tj. jsou tahány a tlačeny lidskou silou. Ruční paletové vozíky se skládají ze čtyř hlavních dílů: podvozku (vyrobeného z oceli), hydrauliky, rukojeti a kol. Hlavními díly jsou podvozek, kam jsou pokládány palety, a hydraulika, která umožňuje zvedání nákladu ozubeným převodem.

(10)

Dotčenými výrobky jsou ruční paletové vozíky bez vlastního pohonu používané pro manipulaci s materiály běžně umísťovanými na palety a jejich základní díly, tj. podvozek a hydraulika, pocházející z ČLR („dotčený výrobek“), obvykle deklarované pod kódy KN ex 8427 90 00 a ex 8431 20 00. Existují různé druhy ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, zejména v závislosti na nosnosti, délce vidlic, druhu oceli použité pro podvozek, druhu hydrauliky, druhu kol a vybavení brzdou. Všechny různé druhy mají však tytéž základní fyzické vlastnosti a použití. Následkem toho jsou pro účely tohoto šetření všechny stávající druhy považovány za jeden výrobek.

(11)

Během šetření předložili někteří účastníci řízení své připomínky ohledně definice dotčeného výrobku. Tito účastníci prohlašovali, že by podvozek a hydraulika neměly být zahrnuty do rozsahu dotčeného výrobku, protože a) trhy s podvozky a hydraulikou se liší od trhů s ručními paletovými vozíky; b) společnosti vyrábějící ruční paletové vozíky a podvozky a/nebo hydrauliku se liší, zejména čínští vyvážející výrobci nevyvážejí podvozky a hydrauliku do Společenství; a c) podvozky i hydraulika se používají také u jiných výrobků než jen u ručních paletových vozíků.

(12)

Pokud jde o tvrzení, že existují různé trhy pro podvozky a hydrauliku, je třeba vzít na vědomí, že žádné důkazy svědčící o existenci samostatných trhů pro tyto díly pro uživatele nebyly Komisi předány. Naopak připomínky všech účastníků ukazují, že výrobci ručních paletových vozíků rovněž vyrábějí základní díly a v některých případech je dodávají jako náhradní díly pro své vlastní vozíky. Je velmi obtížné, pokud ne nemožné, namontovat jakýkoli podvozek nebo hydrauliku jednoho výrobce do ručního paletového vozíku jiného výrobce. Výrobci běžně dodávali základní díly odběratelům, kteří si koupili jejich výrobek.

(13)

Pokud jde o druhé tvrzení týkající se výrobců podvozků a hydrauliky, je třeba vzít na vědomí, že ověřené informace získané od vyvážejících výrobců ukazují, že všichni vyvážející výrobci, kterých se šetření týká, sami vyrábějí podvozky a většina z nich vyrábí také hydrauliku. I když mohou existovat nespříznění výrobci takových dílů, jejich výroba je zakázková pro výrobce ručních paletových vozíků, a proto jsou tyto díly zřídkakdy prodávány na otevřeném trhu. Kromě toho šetření ukázalo, že tyto díly jsou dováženy do Společenství některými ze spolupracujících vyvážejících výrobců. Proto zaznamenané důkazy ukazují, že by mělo být zamítnuto i druhé tvrzení.

(14)

Pokud jde o třetí tvrzení, že podvozky a hydraulika se používají i v jiných výrobcích, je třeba vzít na vědomí, že výrobky uvedené účastníky řízení jako příklady se jasně odlišují od ručních paletových vozíků, a to nejen svými fyzickými vlastnostmi, ale i svým použitím. I kdyby tyto výrobky měly také hydraulické systémy a ocelové podvozky, měly by tyto hydraulické systémy a podvozky jinou velikost, tvar nebo nosnost než hydraulické systémy a podvozky používané u ručních paletových vozíků, a tak by nespadaly pod dotčený výrobek, jak je definován výše. Proto na základě dostupných informací a uvedených skutečností se jeví jako vysoce nepravděpodobné, že by hydraulika a/nebo podvozky ručních paletových vozíků mohly být namontovány bez jakýchkoli úprav do jiných výrobků.

(15)

Připomínky účastníků řízení byly následně analyzovány, neospravedlnily však změnu prozatímního závěru ohledně dotčeného výrobku, jak je uveden v bodě odůvodnění 10.

(16)

Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a ručními paletovými vozíky a jejich základními díly vyráběnými a prodávanými na tuzemském trhu Kanady jako analogické země. Uvedené ruční paletové vozíky a jejich základní díly mají opravdu stejné základní fyzické vlastnosti a použití jako vozíky vyvážené do Společenství.

(17)

Obdobně pak nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a ručními paletovými vozíky a jejich základními díly vyráběnými žadateli a prodávanými na trhu Společenství. Oba výrobky mají stejné fyzické vlastnosti a použití.

(18)

Následkem toho ruční paletové vozíky a jejich základní díly prodávané na tuzemském trhu Kanady jsou stejně jako ruční paletové vozíky a jejich základní díly vyráběné a prodávané ve Společenství považovány za podobné dotčenému výrobku ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozů pocházejících z ČLR běžná hodnota určuje podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku v případě výrobců, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud se ukáže, že existují podmínky tržního hospodářství, pokud jde o výrobu a prodej obdobného výrobku. Ve stručnosti a pouze pro usnadnění odkazování jsou tato kritéria shrnuta níže:

(20)

Čtyři čínští výrobci požádali o zacházení jako v tržní ekonomice podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a odpověděli na formulář žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice pro vyvážející výrobce ve stanovených lhůtách.

(21)

Komise si vyžádala všechny informace považované za nezbytné a v prostorách daných společností si ověřila všechny informace uvedené v žádostech o zacházení jako v tržní ekonomice.

(22)

Pro všechny čtyři společnosti bylo celkově prokázáno, že jejich rozhodnutí ohledně cen a nákladů byla přijata bez zásadního zásahu státu ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. c) a že náklady a ceny odrážely tržní hodnoty. Jejich výrobní náklady a finanční situace nepodléhaly podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, existovaly zde právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zaručující právní jistotu a stabilitu a převody směnných kurzů byly prováděny podle tržních kurzů. Žádná ze čtyř společností však nesplnila kritérium 2 týkající se existence nezávisle auditovaného účetnictví, které je v souladu s mezinárodními účetními standardy („IAS“). Zjistilo se, že společnosti porušovaly jeden nebo několik z těchto standard: IAS 1, IAS 2, IAS 8, IAS 16, IAS 21, IAS 32 a IAS 36. Následkem toho byl vyvozen závěr, že žádná z těchto čtyř společností nesplnila podmínky uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení:

(23)

Dotčení vyvážející výrobci a výrobní odvětví Společenství dostali příležitost vyjádřit se k uvedeným závěrům.

(24)

Všichni čtyři vyvážející výrobci tvrdili, že stanovení závěrů bylo špatné a že by jim mělo být uděleno zacházení jako v tržní ekonomice.

(25)

Jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že základním cílem čl. 2 odst. 7 základního nařízení je prokázat, zda společnosti reagují na signály trhu bez zásahu státu. Pět kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, zejména kritérium 2 týkající se účetních standard, by proto mělo být vždy vykládáno na základě tohoto základního cíle. Protože nebyl prokázán zásah státu, společnosti by mělo být uděleno zacházení jako v tržní ekonomice.

(26)

Je třeba vzít na vědomí, že pět kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení na sobě vzájemně nezávisí, a je tedy třeba splnit každé z nich, aby mohlo být uděleno zacházení jako v tržní ekonomice. Zásah státu není zmiňován ani jako nezávislé kritérium, ani jako kritérium, které by mohlo převážit nad dalšími kritérii. Pokud by neexistence zásahu státu byla pro udělení zacházení jako v tržní ekonomice dostatečná, nebyla by vlastně ostatní kritéria nutná. Kromě toho zjevné neprosazování IAS a účetní pravidla používaná v ČLR mohou být rovněž hodnocena jako forma zásahu státu do běžného fungování tržního hospodářství.

(27)

Jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že Komise neučinila své rozhodnutí o zacházení jako v tržní ekonomice ve tříměsíční lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Tento vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že Komise již získala a ověřila odpovědi na svůj dotazník o dumpingu předtím, než rozhodla o podstatě žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice, což vyvolává závažné pochybnosti ohledně motivace Komise zamítnout žádost o zacházení jako v tržní ekonomice.

(28)

Pokud jde o tvrzení týkající se tříměsíční lhůty, je třeba vzít na vědomí, že v počáteční fázi tohoto případu bylo předpokládáno použití ustanovení o výběru vzorku kvůli velkému počtu dotčených vyvážejících výrobců. Kvůli nedostatečné spolupráci ze strany většiny vyvážejících výrobců však bylo později rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný a šetření bude probíhat pouze u spolupracujících vyvážejících výrobců, a to jak ohledně zacházení jako v tržní ekonomice, tak ohledně dumpingu. Tento postup zdržel šetření, kvůli čemuž bylo z praktických důvodů rozhodnuto provést ověření na místě ohledně žádostí o zacházení jako v tržní ekonomice a zároveň dotazníků o antidumpingu. Kromě toho je v tomto ohledu třeba vzít na vědomí, že nedodržení uvedené lhůty nepřináší žádné zřejmé právní důsledky a že výše uvedený vývozce nehlásil žádný nepříznivý dopad kvůli delšímu období potřebnému pro stanovení zacházení jako v tržní ekonomice. Kromě toho všechny obdržené žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice byly nedostatečné a vyžadovaly řadu důležitých objasnění a doplňujících informací, což šetření zdrželo. Ve skutečnosti tři vývozci, včetně vývozce, který předložil uvedené tvrzení k diskusi, předložili po dokončení stanovení zacházení jako v tržní ekonomice další připomínky. Vzhledem k tomu se dospělo k závěru, že stanovení zacházení jako v tržní ekonomice lze v tomto případě učinit nebo přijmout i po tříměsíční lhůtě.

(29)

Pokud jde o tvrzení týkající se ověřování odpovědí na dotaznících, je třeba vzít na vědomí, že základní nařízení nestanoví, že dumpingové šetření se zahajuje až po stanovení zacházení jako v tržní ekonomice. Ve skutečnosti je v čl. 5 odst. 10 a čl. 6 odst. 2 základního nařízení vyžadováno, aby všechny podstatné informace včetně odpovědí na dotaznících o dumpingu byly předloženy do 40 dnů od zahájení šetření nebo do 37 dnů od výběru vzorku, je-li výběr vzorku uplatněn. Uvedená lhůta ve všech případech spadá před stanovení zacházení jako v tržní ekonomice. Komise přezkoumá všechny žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice na základě jejich vlastní podstaty a na základě kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Dumpingová šetření obvykle probíhají současně s žádostmi o zacházení jako v tržní ekonomice.

(30)

Tři vyvážející výrobci tvrdili, že kritérium 2 musí být splněno, protože audit jejich účetnictví provádí nezávislá účetní firma, což je v souladu s čínskými všeobecně uznávanými účetními zásadami. Rovněž tvrdili, že jejich praxe spočívající v tom, že denně nepřevádějí směnné kurzy na renminbi, je v souladu s požadavky IAS 21. Tvrdili, že vzhledem k tomu, že čínské renminbi je vázáno na americký dolar, nezáleží na tom, zda jsou převody prováděny ročně nebo denně. Kromě toho dva vyvážející výrobci tvrdili, že IAS 21 umožňuje odchylky od běžného pravidla, pokud směnné kurzy výrazně nekolísají.

(31)

Je třeba vzít na vědomí, že podle kritérií čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení Komise přezkoumá, zda je účetnictví společností prověřováno auditory v souladu s IAS. Shoda nebo neshoda s čínskými standardy není v kontextu jednotlivých stanovení zacházení jako v tržní ekonomice rozhodující. Je však třeba vzít na vědomí, že pokud jde o dvě ze čtyř prošetřovaných společností, poznámky auditorů ve výročních zprávách společností poukazují na to, že účetnictví nebylo vyhotovováno v souladu s čínskými účetními standardy.

(32)

Pokud jde o porovnání s americkým dolarem, jsou podstatné dvě otázky: Zaprvé, i kdyby většina transakcí prošetřovaných společností byla prováděna v amerických dolarech, společnosti, které nesplňovaly IAS 21, prováděly rovněž transakce v jiných měnách a v těchto případech by mohlo dojít ke značným výkyvům. Navíc je třeba vzít na vědomí, že významné vývozní prodeje dotčených společností byly uskutečněny na trzích jiných, než je trh Společenství, a protože se šetření týká pouze trhu Společenství, nebyly takové transakce ověřovány. Zadruhé není podstatné ani to, že při zpětném pohledu na určité období byly zaznamenány menší výkyvy. Tuto skutečnost si nebylo možné uvědomit na začátku daného období, trvajícího rok nebo dokonce více, kdy dotčené společnosti stanovily směnné kurzy měn pro zaznamenávání vývozních prodejů ve svém účetnictví. Protože může dojít k pohybům, se kterými se nepočítalo a které mohou mít podstatný dopad na cenovou politiku a zisk společností, předem stanovený směnný kurz nemůže být v souladu s praxí společností fungujících v podmínkách tržního hospodářství.

(33)

Pokud jde o požadavky IAS 21, je třeba vzít na vědomí, že IAS 21 stanoví toto: „Transakce v cizí měně by měla být zaznamenána po počátečním uznání ve vykazované měně použitím směnného kurzu mezi vykazovanou měnou a cizí měnou ke dni transakce na částku cizí měny.“ V souvislosti s tímto standardem je rovněž poskytnuto toto vysvětlení: „Směnný kurz ke dni transakce je často označován jako okamžitý kurz. Z praktických důvodů je často používán kurz, který se blíží ke skutečnému kurzu ke dni transakce, např. je možné použít průměrný kurz za týden nebo měsíc pro všechny transakce v každé cizí měně uskutečněné v daném období. Pokud však směnné kurzy mají významné výkyvy, je používání průměrného kurzu za určité období nespolehlivé.“ Proto IAS 21 objasňuje, že v zásadě mají být používány denní sazby. Týdenní nebo měsíční průměry jsou povoleny pouze jako přibližné kurzy ke skutečnému kurzu ke dni transakce, pokud směnné kurzy nemají významné výkyvy. V tomto případě však společnosti aktualizovaly své kurzy používané v účetnictví jednou za rok nebo i méně častěji. Taková praxe nemůže být považována za praxi v souladu s IAS 21. Kromě toho i čínské účetní standardy vyžadují v tomto případě používání denních nebo měsíčních směnných kurzů. Proto skutečnost, že se auditoři nevyjadřovali k výše uvedené praxi týkající se transakcí v cizí měně, naznačuje, že audit nebyl prováděn v souladu s IAS. To vyvolává pochybnosti ohledně spolehlivosti účetních údajů.

(34)

Následkem toho je vyvozen závěr, že připomínky uvádějící důvody pro udělení zacházení jako v tržní ekonomice nejsou oprávněné.

(35)

Dále podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod uvedený článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, že jejich vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny, převod směnných kurzů se provádí podle tržních kurzů a žádný zásah státu není takový, aby povolil obcházení opatření, pokud mají vývozci stanoveny různé celní sazby.

(36)

Čtyři vyvážející výrobci žádající o zacházení jako v tržní ekonomice rovněž požadovali individuální zacházení, pokud jim nebude uděleno zacházení jako v tržní ekonomice. Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že všechny čtyři společnosti splnily všechny požadavky pro individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(37)

Proto byl učiněn závěr, že by individuální zacházení mělo být uděleno těmto čtyřem vyvážejícím výrobcům v ČLR:

(38)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení pro země bez tržního hospodářství a v rozsahu, v jakém nebylo možné udělit zacházení jako v tržní ekonomice, se pro země v procesu transformace běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v analogické zemi.

(39)

V oznámení o zahájení Komise uvedla svůj záměr použít Kanadu jako vhodnou analogickou zemi za účelem stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala účastníky řízení, aby se k tomu vyjádřili.

(40)

Šetření ukázalo, že Kanada má konkurenceschopný trh s ručními paletovými vozíky, kdy přibližně 50 % trhu zásobuje místní výroba a zbytek dovozy ze třetích zemí. Objem výroby v Kanadě představuje více než 5 % objemu čínských vývozů dotčeného výrobku do Společenství. Kanadský trh byl proto považován za dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR.

(41)

Dva vyvážející výrobci a sdružení dovozců/obchodníků protestovalo proti tomu, aby byla Kanada použita jako analogická země. Argumenty proti výběru Kanady byly tyto: a) kanadské výrobky jsou odlišné, protože jsou vyráběny za použití pevnějších součástek podle amerických norem, nikoli podle norem Společenství; b) kanadský a čínský trh nejsou srovnatelné, protože jsou na odlišné úrovni vývoje a mají odlišnou velikost; a c) spolupracující kanadský výrobce je závislý na jednom z výrobců Společenství. Uvedení vyvážející výrobci navrhovali jako vhodnou analogickou zemi Malajsii nebo Indii.

(42)

Na základě těchto připomínek Komise kontaktovala sedm indických výrobců a jednoho malajského výrobce, o nichž je známo, že vyrábí ruční paletové vozíky, a zaslala jim příslušný dotazník. Žádný z těchto výrobců však při šetření nespolupracoval a Komise z těchto dvou zemí nezískala žádné informace týkající se běžné hodnoty. Proto Komise nemohla považovat žádnou ze zemí navrhovaných vyvážejícími výrobci za alternativní analogickou zemi.

(43)

Pokud jde o připomínky účastníků týkající se rozdílů ohledně kvality a norem kanadských výrobků, bylo v podstatě namítáno, že průměrná hmotnost a šířka vidlic kanadských vozíků je větší než v případě čínských vozíků. Komise však nezjistila žádný celkový podstatný rozdíl, ať již ohledně hmotnosti, nebo šířky vidlic mezi kanadskými a čínskými výrobky. Kanadské i čínské výrobky mají různé kategorie hmotnosti a šířky vidlic a velké množství výrobků bylo navzájem srovnatelných. U těch výrobků, které nebyly přímo srovnatelné, mohly být provedeny vhodné úpravy, jak je vysvětleno v bodě odůvodnění 51. Dalším významným činitelem je nosnost vozíku. V tomto ohledu nebyly zjištěny žádné velké celkové rozdíly v nosnosti čínských a kanadských ručních paletových vozíků. Proto byl učiněn závěr, že mezi kanadskými a čínskými výrobky nejsou žádné podstatné rozdíly, co se týče kvality.

(44)

Pokud jde o připomínky vyvážejících vývozců týkající se úrovně vývoje a velikosti kanadského a čínského trhu, je třeba vzít na vědomí, že rozhodující je, zda je daný trh dostatečně velký, aby byl reprezentativní ve srovnání s objemem vývozů dotčeného výrobku do Společenství. Jak bylo uvedeno v bodě odůvodnění 40, v tomto případě se kanadský trh považuje za dostatečně velký, aby byl v tomto ohledu reprezentativní. Skutečnost, že čínský trh je celkově větší než trh kanadský, je v tomto případě pro posouzení vhodnosti použití Kanady jako možné analogické země nepodstatná. Pokud jde o skutečnost, že ČLR je považována za rozvojovou zemi, zatímco Kanada nikoli, je třeba vzít na vědomí, že, jak bylo uvedeno v bodě odůvodnění 43, kvalita kanadských a čínských výrobků je srovnatelná. Na základě ověření na místě prováděných v prostorách čínských i kanadských výrobců byl vyvozen závěr, že neexistují podstatné rozdíly mezi výrobními zařízeními a metodami čínských a kanadských výrobců. Z těchto důvodů není status ČLR jako rozvojové země v tomto ohledu podstatný a neznamená, že použití Kanady jako analogické země je v tomto případě nevhodné.

(45)

Pokud jde o tvrzení, že vztah mezi kanadským spolupracujícím výrobcem a výrobcem ve Společenství vyvolává závažné pochybnosti ohledně objektivity a přesnosti poskytnutých údajů, nebyl v průběhu šetření zjištěn žádný podklad pro toto tvrzení. Komise ověřila, zda tento vztah měl nějaký zkreslující účinek na ceny, výrobní náklady a ziskovost kanadského výrobce, zejména během ověření údajů společnosti na místě. Žádné známky o takových zkresleních nebyly zjištěny. Komise zjistila, že poskytnuté informace byly přesné a spolehlivé a že mohou být použity pro účely tohoto šetření.

(46)

S ohledem na výše uvedené byl vyvozen předběžný závěr, že Kanada představuje vhodnou analogickou zemi podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(47)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla stanovena běžná hodnota pro spolupracující vyvážející výrobce na základě ověřených informací získaných od výrobce v analogické zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na tuzemském trhu Kanady za srovnatelné druhy výrobků, protože bylo zjištěno, že uvedené ceny byly stanoveny při běžném obchodním styku.

(48)

Následkem toho byla běžná hodnota stanovena spolupracujícím výrobcem v Kanadě jako vážený průměr prodejní ceny na tuzemském trhu určené podle druhu výrobku pro nespřízněné odběratele.

(49)

Všechny vývozní prodeje dvou vyvážejících výrobců do Společenství byly uskutečněny přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Proto byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených, nebo cen, které je třeba zaplatit. Pokud jde o zbývající dva vyvážející výrobce, část jejich vývozních prodejů do Společenství tvořily prodeje dovozcům, se kterými měli vývozci uzavřenou dohodu o vyrovnání, následkem čehož jsou ceny nespolehlivé. V těchto případech, podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, byla vývozní cena vypočítána na základě cen při dalším prodeji nespřízněným odběratelům ve Společenství. Byly provedeny úpravy pro všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, obecných a správních nákladů, a pro zisk. Ziskem používaným pro tento účel byl průměrný zisk dosažený spolupracujícími nespřízněnými dovozci dotčeného výrobku.

(50)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě cen ze závodu a na stejné obchodní úrovni. Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům činitelů, u kterých bylo prokázáno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly v případě potřeby provedeny úpravy pro rozdíly u nákladů na přepravu, pojištění, manipulaci, nakládku, balení a úvěry a u slev.

(51)

Pokud jde o analogickou zemi Kanadu, bylo při šetření zjištěno, že ruční brzda byla použita u všech kanadských ručních paletových vozíků, zatímco ve většině čínských výrobků použita nebyla. Proto byla provedena vhodná úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení pro kanadské ceny, aby se tak odstranil vliv ruční brzdy. Kromě toho některé kanadské výrobky měly rovněž vidlice s menší výškou než čínské výrobky. Byla proto provedena vhodná úprava kanadských cen podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení, pokud jde o tyto výrobky, aby se tak odstranil vliv uvedeného rozdílu.

(52)

Pro čtyři vyvážející výrobce, kterým bylo uděleno individuální zacházení, byl vážený průměr běžné hodnoty pro každý druh výrobku vyváženého do Společenství stanovený pro analogickou zemi porovnán s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího druhu výrobku vyváženého do Společenství vyvážejícími výrobci, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(53)

Pro výpočet celostátního dumpingového rozpětí uplatňovaného na všechny ostatní vývozce v ČLR stanovila Komise nejdříve úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání mezi celkovými dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, jak byly uvedeny ve statistice Eurostatu, a objemy vyváženými čtyřmi spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Vzhledem k tomu, že celkové objemy vývozu, jak byly vykázány spolupracujícími vyvážejícími výrobci, byly podstatně nižší než objem dovozu vykázaný ve statistice Eurostatu během období šetření, byl učiněn prozatímní závěr o zjištění závažné nedostatečné spolupráce (přibližně 47 % celkových dovozů dotčeného výrobku ve Společenství). Aby se zabránilo tomu, aby vyvážející výrobci těžili ze skutečnosti, že nespolupracovali, a protože nic nenasvědčovalo tomu, že by dumpingová rozpětí nespolupracujících výrobců byla nižší, bylo celostátní dumpingové rozpětí stanoveno jako průměr dumpingových rozpětí stanovených pro ty druhy výrobků, které jsou nejvíce vyváženy spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Toto celostátní dumpingové rozpětí bylo vyšší než nejvyšší individuální dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(54)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl čisté ceny deklarované na hranici Společenství před proclením jsou:

(55)

Při šetření se na základě informací poskytnutých spolupracujícími společnostmi zjistilo, že během období šetření byly ruční paletové vozíky vyráběny:

Mohou existovat další velmi malí výrobci s nevýznamnými objemy výroby, kteří při šetření nespolupracovali.

(56)

Proto byl učiněn prozatímní závěr, že ruční paletové vozíky vyráběné uvedenými pěti výrobci představují výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(57)

Stížnost podali čtyři výrobci, Bolzoni SpA, BT products AB, Franz Kahl GmbH a Pramac Lifters SpA, kteří při šetření spolupracovali. Tito výrobci společně představují více než 60 % celkové výroby ručních paletových vozíků ve Společenství. Proto tvoří „výrobní odvětví Společenství“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a budou takto dále označováni.

(58)

Spotřeba Společenství byla založena na kombinaci objemu všech dovozů ručních paletových vozíků do Společenství na základě statistiky Eurostatu, celkových ověřených prodejů výrobního odvětví Společenství a prodejů jednoho dalšího výrobce ve Společenství, který výrobu ukončil v roce 2004.

(59)

Spotřeba Společenství činila ohledně ručních paletových vozíků v průběhu období šetření přibližně 493 000 jednotek. Tento počet je o 17 % vyšší než na začátku posuzovaného období.

(60)

Na základě údajů Eurostatu se objem dovozů z ČLR během posuzovaného období podstatně zvýšil, tj. o 138 %. Zvýšení dovozů bylo zejména zaznamenáno mezi rokem 2002 a rokem 2003, kdy vzrostly o 51 %.

(61)

Během posuzovaného období se podíl dumpingových dovozů na trhu prudce zvýšil o více než 100 %. Tento zvýšený podíl na trhu zcela ukrojil z podílu, který mělo dříve výrobní odvětví Společenství.

(62)

Podle údajů Eurostatu se průměrná cena dumpingových dovozů z ČLR snížila mezi rokem 2000 a obdobím šetření o 34 %. Ceny zůstaly stabilní do roku 2001, poté se v roce 2002 snížily o 12 % a v období mezi rokem 2002 a rokem 2003 se dále snížily o dalších 25 %.

(63)

Pro stanovení cenového podbízení Komise analyzovala údaje o cenách za období šetření. Vážený průměr čisté prodejní ceny ze závodu nespřízněným odběratelům výrobního odvětví Společenství po odečtu slev a rabatů byl porovnán s váženým průměrem dovozní ceny srovnatelných druhů výrobků spolupracujících čínských vyvážejících výrobců na stejné úrovni obchodu, tj. na úrovni prodeje distributorům. Dovozní ceny byly na úrovni CIF (náklady, pojištění a přepravné) a byla provedena vhodná úprava, aby byla zahrnuta všechna cla běžně placená při dovozu. Ve dvou případech, kdy bylo zjištěno, že dovozci mají uzavřené dohody o vyrovnání s čínskými vyvážejícími výrobci, byly použity ceny dalšího prodeje nespřízněným odběratelům těchto vývozců.

(64)

Na tomto základě byla prozatímně zjištěna existence cenového podbízení pro dovozy z ČLR. Úroveň cenového podbízení, vyjádřená jako procentní podíl průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, byla u všech vyvážejících výrobců zjištěna větší než 55 %.

(65)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví od roku 2000 (výchozí rok) do období šetření.

(66)

Během posuzovaného období se výroba výrobního odvětví Společenství snížila o 33 %. Protože v tomto období zůstala výrobní kapacita víceméně stejná, využití kapacity se snížilo spolu s výrobou.

(67)

Následkem klesajících prodejů došlo k celkovému mírnému zvýšení zásob. Šetření však ukázalo, že vytváření zásob není považováno za zvláště podstatný ukazatel hospodářské situace výrobního odvětví, protože výrobci ve Společenství obecně vyrábějí na základě konkrétních objednávek, a proto zásoby obvykle tvoří zboží čekající na odeslání odběratelům.

(68)

I když spotřeba Společenství mezi rokem 2000 a obdobím šetření vzrostla, objem prodeje výrobního odvětví Společenství se značně snížil. Následkem toho jeho podíl na trhu prudce klesl, jak je uvedeno výše. To je třeba vidět v protikladu s vývojem dovozů z ČLR, jejíž podíl na trhu za posuzované období značně vzrostl.

(69)

Výrobní odvětví Společenství ztratilo 34 % ze svého podílu na trhu mezi rokem 2000 a obdobím šetření.

(70)

Jednotkové ceny vlastní výroby výrobního odvětví Společenství pro prodej nespřízněným odběratelům ve Společenství se během posuzovaného období snížily. Tento pokles se projevil zejména v období mezi rokem 2001 a rokem 2003, kdy se prodejní ceny snížily o 6 %.

(71)

Na tomto trhu se ceny tradičně řídily kvalitou výrobku, poprodejním servisem a zárukami poskytovanými výrobci. Během posuzovaného období se však tato situace radikálně změnila a v průběhu období šetření se stala rozhodujícím činitelem prodeje cena. Zatímco se jednotkové prodejní ceny snížily o 8 % mezi rokem 2000 a obdobím šetření, jednotkové výrobní náklady se zvýšily, protože zejména během období šetření rostly ceny hlavní suroviny, oceli, která představuje významnou část výrobních nákladů.

(72)

Protože ceny výrobního odvětví Společenství nemohly vyrovnat zvýšení výrobních nákladů kvůli snižování cen spojenému s dumpingovými dovozy, výrobní odvětví Společenství zaznamenalo pokles ziskovosti.

(73)

Šetření ukázalo, že v období šetření měly dumpingové dovozy nižší ceny než průměrné snížené prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, a to o více než 59 % (viz bod odůvodnění 64). Toto cenové podbízení jednoznačně vedlo ke ztrátovým cenám pro výrobní odvětví Společenství v době, kdy je výrobci potřebovali zvýšit, aby pokryli zvýšené náklady.

(74)

Mezi rokem 2000 a obdobím šetření, kdy se spotřeba Společenství zvýšila o 17 %, klesl objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství o 24 %. Výrobní odvětví Společenství ztratilo 12 % podílu na trhu, zatímco, jak bylo uvedeno, dumpingové dovozy získaly během stejného období 29 % podílu na trhu.

(75)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství za dané období prudce klesla, což mělo za následek ztráty v roce 2002, které se během roku 2003 a období šetření neustále zhoršovaly.

(76)

Během posuzovaného období, zejména v letech 2001 a 2002, byly investovány velké částky. Je třeba vzít na vědomí, že výrobci ve Společenství jsou dobře zavedené společnosti s dlouhou tradicí výroby ručních paletových vozíků. Proto byly investice na obnovu, které tvořily podstatnou část investic, nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti.

(77)

Kvůli změně tržních podmínek, konkrétněji poklesu prodejních cen, byly nové investice během období šetření do velké míry odloženy nebo zrušeny i přes rostoucí expanzi spotřeby Společenství.

(78)

Návratnost investic, vyjádřená čistým ziskem výrobního odvětví Společenství a čistou účetní hodnotou jeho investic, sledovala trend ziskovosti a během posuzovaného období klesla o 1 063 %.

(79)

Peněžní tok výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období v souladu s trendem ziskovosti snížil o 385 %.

(80)

Šetření ukázalo, že pro výrobní odvětví Společenství začalo být obtížnější získávat kapitál během posuzovaného období, zejména kvůli zvyšujícím se ztrátám utrpěným ke konci uvedeného období a v období šetření.

(81)

Zaměstnanost se během posuzovaného období pro obdobný výrobek snížila. Produktivita na zaměstnance (stanovená na základě počtu vyrobených jednotek vyděleného počtem zaměstnanců) se mezi rokem 2000 a rokem 2002 snížila o 11 % a o další 3 % mezi rokem 2003 a obdobím šetření. Tento stav je však následkem rychlejšího poklesu objemu výroby než zaměstnanosti. Průměrné náklady na zaměstnance, odrážející mzdy, se během posuzovaného období dokonce ani nezvyšovaly spolu s inflací, ale zůstaly spíše stabilní.

(82)

Úsilí racionalizovat výrobní zařízení projevili výrobci ve Společenství uzavřením továren a snížením počtu zaměstnanců. Výrobci ve Společenství byli schopni omezit počet nadbytečných zaměstnanců přeřazením části pracovní síly na výnosnější činnosti svého podnikání.

(83)

Dopad vystupňování skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství nemůže být považován za nepatrný s ohledem na objem a ceny dotčených dovozů.

(84)

Kromě toho nic nenasvědčovalo tomu, že výrobní odvětví Společenství během období šetření překonalo účinky jakéhokoli dřívějšího dumpingu nebo subvencování.

(85)

Během posuzovaného období se výskyt dumpingových výrobků s nízkými cenami z ČLR na trhu Společenství podstatně zvýšil a všechny příslušné ukazatele újmy pro situaci výrobního odvětví Společenství ukázaly nepříznivý vývoj.

(86)

Některé ukazatele se během posuzovaného období velmi zásadně zhoršily. To byl případ objemu výroby, objemu prodeje, podílu na trhu, ziskovosti, návratnosti investic a peněžního toku.

(87)

Bereme-li v úvahu všechny činitele, zejména pokles podílu na trhu výrobního odvětví Společenství v době rostoucí spotřeby a významné finanční ztráty vedoucí ke klesajícím investicím během období šetření, má se prozatím za to, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(88)

Podle čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingové dovozy ručních paletových vozíků pocházejících z ČLR způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství. Přezkoumány byly i známé činitele, jiné než dumpingové dovozy, které mohly zároveň poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se tak zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebyla připisována dumpingovým dovozům.

(89)

Dumpingové dovozy z ČLR se za posuzované období zvýšily o 138 %. Tento nárůst byl rychlejší než nárůst spotřeby Společenství, která se během stejného období zvýšila o 17 %. Uvedené zvýšené dovozy a rostoucí spotřeba se kryly s obdobím klesajícího objemu prodeje pro výrobní odvětví Společenství. Podíl dumpingových dovozů na trhu se během posuzovaného období zvýšil o více než 100 %. Tento zvýšený podíl dovozů na trhu se kryl s odpovídajícím poklesem podílu výrobního odvětví Společenství na trhu v období šetření. Je proto zřejmé, že dovozy převzaly část podílu na trhu, kterou ztratilo výrobní odvětví Společenství.

(90)

Tyto zvýšené dovozy rovněž snížily ceny výrobního odvětví Společenství velmi významnými rozpětími, takže je možné říci, že způsobily pokles cen, který vedl ke ztrátám pro výrobní odvětví Společenství. Nízké cenové úrovně dumpingových dovozů rovněž způsobily snižování cen a výrobní odvětví Společenství nemohlo zvýšit své ceny, aby pokrylo zvýšení nákladů. Kromě toho výrobní odvětví Společenství nemohlo zvýšit využití svých kapacit, ke kterému by pravděpodobně došlo s ohledem na zvyšování spotřeby, které bylo zaznamenáno v posuzovaném období.

(91)

Proto byl učiněn prozatímní závěr, že tlak vyvíjený dotčenými dovozy, které podstatně zvýšily svůj objem a podíl na trhu a které byly prováděny za nízké, dumpingové ceny, hrál rozhodující roli ve zhoršování situace výrobního odvětví Společenství, zejména pokud jde o ztracené objemy prodejů a podíl na trhu, ziskovost, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(92)

Je třeba vzít na vědomí, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství se během období šetření snížila. Objem vývozů mimo Společenství však během posuzovaného období představoval pouze 11 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Společenství. Bylo zjištěno, že vývozní ceny byly během posuzovaného období v průměru nižší než ceny ve Společenství. To je však zejména způsobeno odlišnou skladbou sortimentu. Je třeba vzít na vědomí, že přítomnost čínských výrobců na vývozních trzích vedla ke sníženým ziskům pro vývozy výrobního odvětví Společenství. Přesto však, na rozdíl od prodejů ve Společenství, byly vývozy až do období šetření stále mírně ziskové, a proto nemohly významně přispět k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství.

(93)

S ohledem na skutečnost, že vývozní prodeje tvoří malou část celkového obchodu výrobního odvětví Společenství, není možné je považovat za činitele způsobujícího jakoukoli podstatnou újmu dotčeným společnostem.

(94)

Je třeba vzít na vědomí, že během posuzovaného období byly provedeny velké a podstatné investice. Velké investice uskutečněné v letech 2001 a 2002 byly plánovány již v roce 1999, což znamená dříve, než došlo k rozsáhlému vstupu Číny na trh Společenství, a pokud by dumpingové dovozy neexistovaly, byly by považovány za racionální rozhodnutí. Kromě toho podstatnou část investic představovaly investice na obnovu.

(95)

Pokud jde o dovozy z ostatních třetích zemí, nemůže z těchto dovozů vzniknout žádná podstatná újma, protože jen velmi málo dovozů pochází z jiných zdrojů než z ČLR. Ostatní dovozy představují pouze 11 % celkových dovozů a jejich podíl na trhu, který od roku 2000 klesá, činil během období šetření pouze 4 %.

(96)

Šetření také ukázalo, že rozšíření Společenství nezměnilo tyto závěry učiněné na základě „starých“ patnácti členských států. V nových členských státech neprobíhá větší výroba, působí zde pouze malí výrobci, a to v Polsku, České republice, na Slovensku a ve Slovinsku.

(97)

Někteří účastníci řízení tvrdili, že veškerá újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství byla následkem preferenčního směnného kurzu EUR/USD pro čínské výrobce.

(98)

V konkrétním případě dotčeného výrobku dovozy z jiných zemí než z ČLR rovněž těžily ze zhodnocení eura. Jejich objemy se však během posuzovaného období snížily, zatímco dovozy z ČLR se během stejného období zvýšily o 138 %. I když zjevně nelze vyloučit, že zhodnocení eura vůči USD mohlo zvýhodnit dovozy dotčeného výrobku z ČLR, skutečnost, že výkyvy měny neměly vliv na dovozy z jiných zemí, naznačuje, že zhodnocení eura nelze považovat za příčinný činitel pro nárůst dumpingových dovozů z ČLR.

(99)

Někteří účastníci řízení rovněž tvrdili, že výrobní odvětví Společenství nabízelo výrobky některým z jejich největších odběratelů za ceny podstatně nižší, než ceny ručních paletových vozíků dovážených z ČLR. Podle nich byl důvod pro toto jednání ten, že ruční paletové vozíky se používají jako „nástroj prodeje“ pro větší a dražší zařízení na manipulaci s materiálem. To by mohlo způsobit újmu uváděnou výrobním odvětvím Společenství.

(100)

Je třeba vzít na vědomí, že ruční paletové vozíky se skutečně často používají jako „nástroj prodeje“ s cílem přesvědčit odběratele, aby si koupili balíček ručních paletových vozíků a/nebo jiné, dražší zařízení na manipulaci s materiálem. Nic však nenasvědčuje tomu, že by k uvedenému docházelo ve významných objemech nebo za zvláště nízké ceny.

(101)

Dovozci Společenství tvrdili, že újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství je způsobená mimo jiné zavedením výrobků s nízkou kvalitou na trh Společenství a objednáváním dílů u externích společností.

(102)

Ve skutečnosti šetření zjistilo, že někteří výrobci ve Společenství zavedli nové modely s nižší kvalitou a za nižší cenu ve srovnání s jejich standardními modely. Trvají však na tom, že tak učinili v reakci na značný příliv dumpingových dovozů takových výrobků z ČLR spíše než na běžný vývoj trhu.

(103)

Tentýž důvod uvádějí výrobci ve Společenství, když vysvětlují, proč zadali externím společnostem dodávku některých dílů. Cítí se být nuceni maximalizovat zisky a snižovat ztráty, zatímco čínský dumping pokračuje.

(104)

Šetření ukázalo, že velká množství dumpingových dovozů způsobila velký pokles cen výrobního odvětví Společenství, kdy toto výrobní odvětví neúspěšně usilovalo o udržení podílu na trhu a uspokojivé využití kapacit, zejména kvůli cenovému podbízení čínských výrobců a snižování cen. Během téhož období se objem dovozů z ČLR a podíl těchto dovozů na trhu nadále prudce zvyšoval. Komise došla k prozatímnímu závěru, že čínské dovozy jsou hlavní, pokud ne jedinou, příčinou této újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství.

(105)

S ohledem na uvedenou analýzu, která náležitě rozlišila a oddělila případné účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství od poškozujících účinků dumpingových dovozů, je učiněn prozatímní závěr, že tyto ostatní činitele nepřispěli k žádnému podstatnému rozsahu újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství. Proto je učiněn prozatímní závěr, že podstatná újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství, jak je prokázána zhoršením všech ukazatelů újmy, a zejména situací výrobního odvětví Společenství vedoucí ke ztrátám, nepříznivou návratností prodeje a investicemi a potížemi při získávání kapitálu, byla způsobena dumpingovými dovozy pocházejícími z ČLR.

(106)

Komise přezkoumala, zda navzdory prozatímnímu závěru o existenci dumpingu způsobujícího újmu existovaly přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě opatření. Za tímto účelem a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení byl zvážen dopad případných opatření na všechny účastníky, kterých se toto řízení týká, a také následky nepřijetí opatření na základě předložených důkazů.

(107)

Výrobní odvětví Společenství se v minulosti skládalo z velkého počtu malých i velkých výrobců ručních paletových vozíků. Šetření ukázalo, že několik společností ukončilo výrobu před posuzovaným obdobím, během něj a okamžitě po něm. Několik z těchto dřívějších výrobců změnilo svůj hlavní předmět podnikání a v současné době působí jako dovozci/obchodníci s dotčeným výrobkem. Čtyři společnosti tvořící výrobní odvětví Společenství musely rovněž přijmout drastická restrukturalizační opatření, jako uzavření výrobních závodů a provádění politik rozsáhlého propouštění z důvodu nadbytečnosti během roku 2003 a období šetření.

(108)

Po uložení antidumpingových opatření se očekává, že poroste jak objem prodeje, tak prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. To zlepší ziskovost výrobního odvětví Společenství a zmírní hrozbu dalšího zavírání závodů. Kromě toho se rovněž předpokládá, že některé z výrobních závodů, které musely být uzavřeny, bude možné znovu otevřít, přičemž vzniknou nové pracovní příležitosti.

(109)

Na druhé straně, pokud by nebyla uložena antidumpingová opatření, je pravděpodobné, že nepříznivý trend výrobního odvětví Společenství bude pokračovat. V krátkodobém výhledu bude výrobní odvětví Společenství pravděpodobně nadále ztrácet podíl na trhu a prohlubování ztrát bude pokračovat. V dlouhodobém výhledu by byla výroba ve Společenství ukončena.

(110)

Žádní dodavatelé ručních paletových vozíků ve Společenství neuvedli svá stanoviska vyplněním dotazníku v daném šetření. Je však jasné, že kdyby opatření nebyla uložena, mělo by to vážný dopad na několik dodavatelů, kteří by pravděpodobně museli ukončit svoji činnost. Důvodem pro to je skutečnost, že živobytí těchto malých dodavatelů dílů pro výrobu hydrauliky nebo dodavatelů kol závisí na prodejích dílů výrobcům ručních paletových vozíků ve Společenství.

(111)

Na dotazník ve stanovené lhůtě odpovědělo a při šetření spolupracovalo velké množství nespřízněných dovozců/obchodníků. Všichni proti uložení opatření protestovali.

(112)

Dovozci/obchodníci, kteří v tomto případě uvedli své stanovisko, se hodně liší, pokud jde o jejich velikost nebo význam ručních paletových vozíků při jejich činnosti. Je pravda, že malý počet dovozců/obchodníků je poměrně závislý na obchodu s ručními paletovými vozíky, který může představovat až 95 % jejich obratu. U většiny dovozců a obchodníků však šetření ukázalo, že prodeje ručních paletových vozíků představují méně než 3 % jejich celkového obratu. Pokud by byla uložena antidumpingová opatření, není pravděpodobné, že by to mělo závažný dopad na tyto obchodníky, protože obchod s ručními paletovými vozíky není jejich hlavním předmětem činnosti a je pro ně velmi snadné změnit sortiment výrobků. Kromě toho řada z těchto dovozců/obchodníků jsou nebo byli odběrateli výrobního odvětví Společenství a v případě nutnosti mohou změnit své podnikání, pokud by byla uložena opatření.

(113)

Dovozci rovněž argumentovali, že výroba Společenství není dostatečná na to, aby uspokojila poptávku, a proto jsou dovozy nezbytné. Dále tvrdili, že výrobci ve Společenství nejsou schopni poskytnout stejnou kvalitu a pružnost, pokud jde o dodávky dotčeného výrobku. Je jasné, že výroba ve Společenství není schopna uspokojit veškeré potřeby spotřebitelů ve Společenství, ve Společenství však existuje významná nevyužitá kapacita a jsou zde další zdroje dovozů, které by mohly pokrýt část chybějících výrobků. Účelem antidumpingových opatření navíc není odstranění dumpingových dovozů, ale zajištění toho, aby výrobky vstupovaly do Společenství za přiměřené ceny.

(114)

Byl proto učiněn prozatímní závěr, že pokud budou uložena nějaká opatření, nebudou mít zásadní dopad na situaci nespřízněných dovozců a obchodníků s ručními paletovými vozíky ve Společenství.

(115)

Mezi hlavní uživatele ručních paletových vozíků patří sklady, supermarkety a společnosti zabývající se přepravou a manipulací. Odpovědi na příslušné dotazníky byly získány od dvou uživatelů. Tito uživatelé byli k uložení opatření neutrální. Kromě toho se ani náznakem nezmínili o tom, jaký pravděpodobný dopad by mělo uložení jakýchkoli antidumpingových opatření na jejich činnost. V každém případě se zdá, že ruční paletové vozíky mají v jejich podnikání menší význam.

(116)

Neexistence další spolupráce uživatelů vede v tomto případě k prozatímnímu závěru, že antidumpingová opatření nebudou mít žádný zásadní dopad na situaci uživatelů ve Společenství.

(117)

Je třeba vzít na vědomí, že ztrátová situace výrobního odvětví Společenství vznikla následkem jeho potíží ohledně soutěžení s nepřiměřeně lacinými dumpingovými dovozy.

(118)

Shledává se, že uložení opatření obnoví na trhu korektní hospodářskou soutěž. Výrobní odvětví Společenství by pak mělo být přinejmenším schopno zvýšit objem a, případně v omezeném rozsahu, ceny prodejů, a tím vytvořit nezbytný zisk, který by ospravedlňoval další investice do jeho výrobních zařízení. Neuložení opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Společenství, jehož ztráta by omezila dodávky a konkurenci pro uživatele.

(119)

Na základě výše uvedeného je učiněn prozatímní závěr, že uvalení prozatímních antidumpingových opatření by nebylo proti zájmu Společenství.

(120)

S ohledem na prozatímní závěry učiněné ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by prozatímní opatření měla být uložena, aby bylo zabráněno další újmě, která by byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(121)

Za účelem stanovení úrovně prozatímních opatření bylo přihlédnuto jak ke zjištěnému dumpingovému rozpětí, tak k výši cla, které je nezbytné pro odstranění újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství.

(122)

Prozatímní opatření by měla být uložena na úrovni dostatečné pro odstranění újmy způsobené těmito dovozy bez překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu nezbytné výše cla pro odstranění následků dumpingu způsobujícího újmu bylo bráno na vědomí, že jakákoli opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby pokrylo své výrobní náklady a dosáhlo celkového zisku před zdaněním, kterého by mohlo logicky dosáhnout výrobní odvětví tohoto druhu z prodeje obdobného výrobku ve Společenství za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. za neexistence dumpingových dovozů. Rozpětí zisku před zdaněním použité pro tento výpočet činilo 5 % obratu, protože bylo prokázáno, že právě to byla výše zisku, která by mohla být přiměřeně očekávána za neexistence dumpingu způsobujícího újmu, neboť to byla výše zisku výrobního odvětví Společenství předtím, než čínské dovozy do Společenství začaly během posuzovaného období významně růst. Na tomto základě byla vypočtena cena, která nezpůsobuje újmu, obdobného výrobku pro výrobní odvětví Společenství. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána připočtením uvedeného ziskového rozpětí ve výši 5 % k výrobním nákladům.

(123)

Na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny stanovené pro výpočet cenového podbízení s průměrnou, újmu nezpůsobující cenou výrobků prodávaných výrobnímu odvětví Společenství na trhu Společenství pak bylo stanoveno nezbytné zvýšení ceny. Rozdíl vzniklý z tohoto srovnání byl pak vyjádřen jako procentní podíl průměrné dovozní hodnoty CIF (náklady, pojištění a přepravné). Tyto rozdíly ve všech případech překračovaly zjištěné dumpingové rozpětí.

(124)

Protože úroveň odstraňující újmu je vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí, měla by být prozatímní opatření založena na uvedeném rozpětí podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Sazby prozatímního antidumpingového cla pro ČLR by měly být tyto:

(125)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výhradně použitelné pro dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobené společnostmi, konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž jméno a adresa nebyly konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů spřízněných s konkrétně uvedenými společnostmi, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celní sazbě uplatňované na „všechny ostatní společnosti“.

(126)

Případnou žádost požadující uplatňování uvedených antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba neprodleně zaslat Komisi (3) se všemi důležitými informacemi, zejména informacemi o jakýchkoli změnách činností společnosti spojených s výrobou, tuzemskými a vývozními prodeji souvisejícími např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby tedy Komise po konzultaci s poradním výborem změní nařízení aktualizací seznamu společností využívajících individuální celní sazby.

(127)

V zájmu řádného úředního postupu je třeba stanovit období, během kterého mohou účastníci řízení, kteří se přihlásili ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že závěry týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přezkoumány pro účel konečného cla,

European Commission (Evropská komise)

Directorate General for Trade (Generální ředitelství pro obchod)

Directorate B (Ředitelství B)

J-79 5/17

Rue de la Loi/Wetstraat 200

B-1049 Brussels (Brusel)

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/37

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury přiložené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze k tomuto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či z části založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel musí být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze zařazeno do kódů KN uvedených ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Zařazení „audio-frekvenčního zařízení“ v nařízení Komise (ES) č. 955/98 ze dne 29. dubna 1998 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (3) vedlo k zařazování tak zvaných „systémů domácího kina“ do kódu KN 8543 89 95. Jelikož takové zařazení není v souladu se zařazením uvedeným v příloze k tomuto nařízení, musí být považováno za nesprávné.

(6)

Nařízení (ES) č. 955/98 se proto podle tohoto mění.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/41

(1)

Čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1784/2003 a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1785/2003 stanoví, že rozdíly mezi kurzy a cenami na světovém trhu a cenami uvnitř Společenství, produktů uvedených v čl. 1 každého z uvedených nařízení, mohou být pokryty vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 ze dne 13. července 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (3), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného v příloze III nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo v příloze IV nařízení (ES) č. 1785/2003.

(3)

Podle čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1520/2000 by sazba náhrady na 100 kilogramů každého z dotčených základních produktů měla být stanovena každý měsíc.

(4)

Závazky přijaté ohledně náhrad, které mohou být poskytovány při vývozu zemědělských produktů obsažených ve zboží, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy, by mohly být ohroženy předchozím stanovením vysokých sazeb náhrad. V takových situacích je tudíž nezbytné přijmout nezbytná preventivní opatření, aniž by tím však bylo znemožněno uzavírání dlouhodobých smluv. Opatřením, které umožňuje splnit tyto různé cíle, je stanovení zvláštní sazby náhrady pro stanovení náhrad předem.

(5)

V důsledku dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými ohledně vývozů těstovin ze Společenství do Spojených států, schválené rozhodnutím Rady 87/482/EHS (4) je nutné rozlišovat náhradu pro zboží kódů KN 1902 11 00 a 1902 19 podle jejich místa určení.

(6)

Podle čl. 4 odst. 3 a 5 nařízení (ES) č. 1520/2000 musí být stanovena snížená sazba vývozní náhrady s ohledem na výši produkční náhrady podle nařízení Komise (EHS) č. 1722/93 (5), pro dotčený základní produkt, platnou během předpokládaného období výroby zboží.

(7)

Lihoviny se považují za méně závislé na ceně obilovin používaných na jejich výrobu. Protokol 19 aktu o přistoupení Spojeného království, Irska a Dánska však stanoví, že musí být přijata nezbytná opatření s cílem usnadnit používání obilovin Společenství při výrobě lihovin vyráběných z obilovin. Je proto nezbytné přizpůsobit sazbu náhrady použitelnou pro obiloviny vyvážené ve formě lihovin.

(8)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1676/2004 ze dne 24. září 2004, kterým se přijímají autonomní a přechodná opatření ze týkající se dovozu určitých zpracovaných zemědělsských produktů do Bulharska (6), nemají s účinností od 1. řijna 2004 zpracované zemědělské produkty neuvedené na seznamu v přiloze I Smlouvy, které jsou vyváženy do Bulharska, nárok na vývozní náhrady.

(9)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/45

(1)

Čl. 31 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 písm. a), b), c), d), e) a g) uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství lze pokrýt vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 ze dne 13. července 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného v příloze II nařízení (ES) č. 1255/1999.

(3)

Podle čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1520/2000 by sazba náhrady na 100 kg pro každý z dotčených základních produktů měla být stanovena každý měsíc.

(4)

V případě některých mléčných výrobků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, však existuje nebezpečí, že pokud se vysoké sazby náhrad stanoví s předstihem, může to ohrozit závazky přijaté ohledně těchto náhrad. Aby se tomuto nebezpečí předešlo, je nezbytné přijmout nezbytná preventivní opatření, aniž by se tím však bránilo uzavírání dlouhodobých smluv. Dosažení obou těchto cílů by mělo umožnit právě stanovení zvláštních sazeb náhrad pro účel stanovení náhrad předem.

(5)

Podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1520/2000 je třeba při stanovení sazby náhrad přihlédnout v patřičných případech k produkčním náhradám, podporám a dalším opatřením s rovnocenným účinkem, použitelným ve všech členských státech podle nařízení o společné organizaci trhu s daným výrobkem, na základní produkty uvedené v příloze A k uvedenému nařízení nebo na výrobky postavené na roveň.

(6)

Podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 se podpora poskytuje na odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a zpracované na kasein a kaseináty, pokud toto mléko a kasein nebo kaseináty z něho vyrobené splňují určité podmínky.

(7)

Nařízení Komise (ES) č. 2571/97 ze dne 15. prosince 1997 o prodeji másla za snížené ceny a o poskytování podpory pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo určené k použití při výrobě cukrářských výrobků, zmrzliny a jiných potravin (3), stanoví, že máslo a smetanu za snížené ceny je třeba poskytnout k dispozici odvětvím, která vyrábějí určité zboží.

(8)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1676/2004 ze dne 24. září 2004, kterým se pŕijímají autonomní a přechodná opatření týkající se dovozu určitých zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Bulharska a vývozu určitých zpracovaných zemědělských produktů do Bulharska (4) s účinností od 1. října 2004, zpracované zemědělské produkty neuvedené na seznamu v přiloze I Smlouvy, které jsou vyváženy do Bulharska, nemají nárok na vývozní náhrady.

(9)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/48

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1210/2004 (3) stanovilo výše reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel pro bílý cukr, surový cukr a některé sirupy pro hospodářský rok 2004/05. Tyto ceny a dovozní cla byly naposledy pozměněny nařizením Komise (ES) č. 17/2005 (4).

(2)

Informace, které má Komise v současnosti k dispozici, naznačují, že výše současných reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel je třeba pozměnit v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými nařízením (ES) č. 1423/95,

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/50

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 a článku 13 nařízení (ES) č. 3072/95 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Na základě článku 13 nařízení (ES) č. 3072/95 musí být náhrady stanoveny se zřetelem na situaci a na vývojové perspektivy, jednak co se týče dostupného množství obilovin, rýže a zlomkové rýže a jejich ceny na trhu Společenství, a také co se týče cen obilovin, rýže, zlomkové rýže a produktů z obilovin na světovém trhu. Na základě týchž článků je rovněž důležité zajistit vyváženou situaci a přirozený vývoj cen a obchodu na trzích s obilovinami a rýží. Zároveň je třeba vzít v úvahu ekonomický aspekt zamýšlených vývozů a potřebu vyhnout se narušení trhu Společenství.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 1518/95 (3) o dovozním a vývozním režimu produktů zpracovaných z obilovin a rýže, stanovuje v článku 4 zvláštní kritéria, která je třeba vzít v úvahu pro výpočet náhrady pro tyto produkty.

(4)

Přidělenou náhradu pro určité zpracované produkty je třeba odstupňovat podle obsahu popelovin, surových vláken, slupek, bílkovin, tuků nebo škrobu; tento obsah je dobrým ukazatelem množství základního produktu skutečně obsaženého ve zpracovaném produktu.

(5)

U hlíz manioku a jiných kořenových plodin a tropických hlízovitých plodin, jakož i jejich mouček, nyní ekonomický aspekt případných vývozů, zejména vzhledem k povaze a původu těchto produktů, nevyžaduje stanovení vývozních náhrad. U některých produktů zpracovaných z obilovin se nyní vzhledem k malému podílu Společenství na světovém trhu nevyžaduje stanovení vývozní náhrady.

(6)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky některých trhů mohou mít za následek potřebu rozlišit náhradu poskytovanou pro určité produkty podle jejich místa určení.

(7)

Náhradu je třeba stanovovat jednou za měsíc, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(8)

Některé produkty zpracované z kukuřice mohou projít tepelným zpracováním, což by mohlo vést k tomu, že by byla poskytnuta náhrada, která neodpovídá kvalitě produktu. Je tedy nutné upřesnit, že se na tyto produkty, které obsahují předželatinovaný škrob, možnost poskytnutí vývozní náhrady nevztahuje.

(9)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/53

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1517/95 ze dne 29. června 1995 o prováděcích pravidlech k nařízení (ES) č. 1784/2003, co se týče dovozního a vývozního režimu pro krmné směsi z obilovin a kterým se mění nařízení (ES) č. 1162/95 o zvláštních prováděcích pravidlech k režimu dovozních a vývozních licencí pro obiloviny a rýži (2), stanovuje v článku 2 zvláštní kritéria, která je třeba vzít v úvahu pro výpočet náhrady poskytované pro tyto produkty.

(3)

Při tomto výpočtu musí být vzat v úvahu také obsah produktů z obilovin. Za účelem zjednodušení by náhrada měla být vyplácena pro dvě kategorie „produktů z obilovin“, totiž kukuřici, nejběžněji používanou obilovinu pro výrobu krmných směsí určených na vývoz, a produkty z kukuřice na jedné straně a pro jiné obiloviny na straně druhé; druhá kategorie zahrnuje libovolné produkty z obilovin kromě kukuřice a produkty vyrobené z kukuřice. Náhrada musí být poskytnuta pro množství produktů obilovin obsažené v daném krmivu.

(4)

Výše náhrady musí zohlednit možnosti a podmínky prodeje těchto produktů na světovém trhu, potřebu zamezit narušení trhu Společenství a ekonomický aspekt vývozu.

(5)

S ohledem na současnou situaci na trhu s obilovinami, především na vyhlídky v oblasti dodávek, je třeba zrušit vývozní náhrady.

(6)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/55

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 1722/93 ze dne 30. června 1993, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Rady (EHS) č. 1766/92 a (EHS) č. 1418/76 týkajícim se produkčních náhrad v odrětví obilovin a rýže (3), stanovilo podmínky pro poskytování produkčních náhrad. Základ pro výpočet stanovuje článek 3 tohoto nařízení. Takto vypočítanou náhradu, případně odlišenou pro bramborový škrob, je třeba stanovovat jednou měsíčně, přičemž je možné ji pozměnit, jestliže se ceny kukuřice a/nebo pšenice významným způsobem změní.

(2)

Produkční náhrady, které stanoví toto nařízení, je třeba přizpůsobit pomocí koeficientů uvedených v příloze II nařízení (EHS) č. 1722/93, aby se stanovila přesná částka k vyplacení.

(3)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

a)

0,00 EUR/t pro kukuřičný, pšeničný, ječný, ovesný, rýžový škrob nebo škrob ze zlomkové rýže;

b)

0,00 EUR/t pro bramborový škrob.

28.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/56

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 581/2004 ze dne 26. března 2004 o vypsání stálého nabídkového řízení na vývozní náhrady, které se týkají některých druhů másla (2), zavádí trvalé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 580/2004 ze dne 26. března 2004, kterým se stanoví postup nabídkového řízení, které se týká vývozních náhrad u některých mléčných výrobků (3), a po přezkoumání nabídek podaných jako odpověď na nabídkové řízení, je vhodné stanovit maximální vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 25. ledna 2005.

(3)

Řídící výbor pro mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,