25.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

25.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/3

(1)

Podle čl. 2 odst. 7 rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (2) se hrubý národní produkt (HNP) v tržních cenách považuje za rovný hrubému národnímu důchodu v tržních cenách (HND) stanovenému Komisí při použití Evropského systému hospodářských účtů (ESA). ESA z roku 1995 (ESA 95), který nahradil dva předchozí systémy z let 1970 a 1979, byl zaveden nařízením Rady (ES) 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (3) a byl popsán v příloze uvedeného nařízení. HNP byl nahrazen HND podle ESA 95 jako kritérium pro účely vlastních zdrojů s účinností od rozpočtového roku 2002.

(2)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 stanoví postupy pro předávání údajů o HND členskými státy a postupy a ověřování výpočtu HND a zřizuje Výbor pro HND.

(3)

Pro účely definice hrubého národního důchodu v tržních cenách (HND) podle článku 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 je třeba vyjasnit definici ekonomického území v rámci ESA 95.

(4)

Pro účely provádění článku 1 směrnice Rady 89/130/EHS, Euratom o harmonizaci výpočtu hrubého národního produktu v tržních cenách (4) definuje ekonomické území členských států rozhodnutí Komise 91/450/EHS, Euratom (5). Podobná definice by nyní měla být stanovena i ohledně HND.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro HND,

25.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/5

(1)

Vyrovnávací příspěvek podle článku 27 nařízení (ES) č. 104/2000 se při splnění určitých podmínek poskytuje organizacím producentů tuňáků Společenství na množství tuňáků dodaná zpracovatelskému průmyslu v kalendářním čtvrtletí, během něhož byly zaznamenávány ceny, pokud současně průměrná čtvrtletní prodejní cena na trhu Společenství a dovozní cena, případně včetně vyrovnávacího poplatku, jsou nižší než 87 % produkční ceny daného produktu ve Společenství.

(2)

Z analýzy situace na trhu Společenství vyplývá, že v období od 1. října do 31. prosince 2003 jsou pro tuňáky žlutoploutvé (Thunnus albacares) o hmotnosti více než 10 kg na kus jak průměrná čtvrtletní prodejní cena na trhu, tak dovozní cena, které jsou uvedeny v článku 27 nařízení (ES) č. 104/2000, nižší než 87 % platné produkční ceny Společenství stanovené nařízením Rady (ES) č. 2346/2002 (2).

(3)

Pro stanovení práva na příspěvek se berou v úvahu prodeje, jejichž faktury jsou datovány dnem spadajícím do daného čtvrtletí a na jejichž základě byla vypočítána průměrná měsíční cena uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 2183/2001 (3).

(4)

Výše příspěvku uvedená v čl. 27 odst. 2 nařízení (ES) č. 104/2000 nesmí v žádném případě překročit rozdíl mezi spouštěcím prahem a průměrnou prodejní cenou dotčeného produktu na trhu Společenství ani paušální částku ve výši 12 % tohoto prahu.

(5)

Množství, na něž lze získat vyrovnávací příspěvek uvedený v čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 104/2000, nesmí pro dané čtvrtletí v žádném případě překročit mezní hodnoty uvedené v odstavci 3 dotyčného článku.

(6)

Množství tuňáků žlutokřídlých (Thunnus albacares) o hmotnosti více než 10 kg na kus, která byla prodávána a dodávána zpracovatelskému průmyslu na celním území Společenství, překročila v daném čtvrtletí množství prodávaná a dodávaná během stejného čtvrtletí tří předchozích rybářských hospodářských roků. Tato množství překračují horní hranice stanovené v čl. 27 odst. 3 nařízení (ES) č. 104/2000, a proto by měl být omezen celkový objem těchto produktů, na něž lze příspěvek získat.

(7)

Na základě horních hranic uvedených v čl. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 104/2000 pro výpočet výše příspěvku každé organizaci producentů by měla být množství, na něž lze příspěvek získat, rozdělena mezi dotčené organizace producentů úměrně k jejich produkci během stejného čtvrtletí rybářských hospodářských let 2000, 2001 a 2002.

(8)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro produkty rybolovu,

—

tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares) o hmotnosti více než 10 kg na kus: 11 433,536 tun.

25.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/8

25.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/9

(1)

Dohody o přistoupení podepsané dne 16. dubna 2003 vstoupily v platnost dnem 1. května 2004.

(2)

Komise ve své zprávě (1) vyhotovené podle třetího pododstavce čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Rady 2000/24/ES ze dne 22. prosince 1999 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů na projekty mimo Společenství (střední a východní Evropa, země Středomoří, Latinská Amerika, Asie a Jihoafrická republika) (2) dospěla k závěru, že je účelné pozměnit toto rozhodnutí, zejména s ohledem na rozšíření Evropské unie.

(3)

Evropská rada se na svém zasedání v Kodani ve dnech 12. a 13. prosince 2002 usnesla, že předvstupní podpora Turecka bude od roku 2004 financována z rozpočtové položky „předvstupní výdaje“.

(4)

Zkušenost EIB s měnícími se postupy v oblasti investičních záruk od přijetí rozhodnutí 2000/24/ES ukázala potřebu přezkoumat rozsah politických rizik krytých zárukou Společenství a obchodních rizik, která nese EIB.

(5)

V rámci sdílení rizika by rozpočtová záruka měla sloužit nejen ke krytí politických rizik plynoucích ze zastavení devizového transferu, vyvlastnění, války a občanských nepokojů, ale i ke krytí rizik plynoucích z odepření spravedlnosti po porušení některých smluv ze strany vlády třetí země nebo jiných orgánů.

(6)

V rámci sdílení rizika by EIB měla krýt obchodní rizika zárukami nevládních třetích osob nebo jiným zajištěním nebo zástavou, jakož i tím, že bude spoléhat na finanční sílu dlužníka podle svých obvyklých kritérií.

(7)

Finanční výhled na období od roku 2000 do roku 2006 podle interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu (3) stanoví strop rezervy na úvěrové záruky v rozpočtu Společenství ve výši 200 milionů EUR ročně (v cenách roku 1999).

(8)

Úzká spolupráce mezi EIB a Komisí by měla zajišťovat soulad a součinnost s programy Evropské unie pro spolupráci mezi zeměpisnými oblastmi a rovněž i to, aby úvěrové operace EIB doplňovaly a posilovaly politiky Evropské unie pro tyto regiony.

(9)

Rozhodnutí 2000/24/ES by proto mělo být příslušným způsobem změněno,

1.

Článek 1 se mění takto:

2.

V článku 2 se vkládá nový odstavec, který zní:

„Komise předloží zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí nejpozději dne 31. července 2006.“

25.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/11

(1)

Na podporu Evropské sousedské politiky Evropské unie si Rada přeje umožnit Evropské investiční bance (EIB) poskytování úvěrů na některé druhy projektů v Rusku a v západních nových nezávislých státech („ZNNS“), a sice v Bělorusku, Moldávii a Ukrajině.

(2)

Na podporu iniciativy Severní dimenze zahájené na zasedání Evropské rady v Helsinkách v prosinci roku 1999 bylo přijato rozhodnutí Rady 2001/777/ES ze dne 6. listopadu 2001 o záruce Společenství pro Evropskou investiční banku za ztráty ze zvláštního úvěrování vybraných ekologických projektů v ruské oblasti Baltského moře v rámci Severní dimenze (2).

(3)

Úvěry EIB poskytované podle rozhodnutí 2001/777/ES se nyní blíží svému stropu.

(4)

Ve svých závěrech Rada ve složení pro hospodářské a finanční záležitosti na svém zasedání dne 25. listopadu 2003 schválila dodatečné poskytnutí úvěrů EIB pro Rusko a ZNNS jako další rozvoj rozhodnutí 2001/777/ES na projekty v oblastech, ve kterých má EIB komparativní výhodu a kde poptávka po úvěrech není uspokojena. Předpokládá se, že EIB má „komparativní výhodu“ v těchto oblastech: životní prostředí, jakož i dopravní, telekomunikační a energetická infrastruktura na prioritních osách transevropské sítě („TEN“) s přeshraničními důsledky pro členské státy.

(5)

Úvěrový mandát by měl podléhat na jedné straně příslušným podmínkám v souladu s dohodami EU na vysoké úrovni o politických a makroekonomických aspektech a s ostatními mezinárodními finančními institucemi o odvětvových a projektových aspektech a na straně druhé náležité dělbě práce mezi EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD).

(6)

Financování EIB by se mělo řídit obvyklými kritérii a postupy EIB, včetně vhodných kontrolních opatření, jakož i příslušnými pravidly a postupy platnými pro Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) tak, aby podporovalo politiky Společenství. Pro zajištění koordinace priorit a činností v dotyčných zemích a pro vyhodnocení pokroku při plnění odpovídajících politických cílů Společenství by se měly konat pravidelné konzultace mezi EIB a Komisí.

(7)

Toto rozhodnutí bude vzato v úvahu v rámci celkového hodnocení všeobecného úvěrového mandátu EIB na projekty mimo Evropskou unii v prosinci roku 2006,

—

životní prostředí,

—

dopravní, telekomunikační a energetická infrastruktura na prioritních osách transevropské sítě (TEN) s přeshraničními důsledky pro členské státy.

a)

způsobilost v souladu s článkem 2;

b)

spolupráce a případné spolufinancování EIB s jinými mezinárodními finančními institucemi za účelem zajištění přiměřeného sdílení rizika a vhodných podmínek projektů.

25.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/13

(1)

Ustanovení čl. 3 odst. 3 přílohy I Protokolu o statutu Soudního dvora upravuje zřízení výboru složeného ze sedmi osob z řad bývalých členů Soudního dvora a Soudu prvního stupně a obecně uznávaných právníků.

(2)

Podle uvedeného odstavce 3 Rada rozhoduje na doporučení předsedy Soudního dvora kvalifikovanou většinou o pravidlech fungování tohoto výboru. Je třeba provést toto ustanovení,

25.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/15

(1)

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 2. června 2003„Evropský akční program pro bezpečnost silničního provozu – snížení počtu obětí silničních nehod v Evropské unii na polovinu do roku 2010: společná odpovědnost“ (2) stanoví ucelený přístup k bezpečnosti silničního provozu v Evropské unii. Dále Komise ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu ze dne 15. září 2003 nazvaném „Informační a komunikační technologie pro bezpečná a inteligentní vozidla“ (3) oznámila svůj záměr zvýšit bezpečnost silničního provozu v Evropě, tzv. iniciativu eSafety, která spočívá ve využití nových informačních a komunikačních technologií a inteligentních systémů pro bezpečnost silničního provozu, např. vozidlových radarových zařízení krátkého dosahu. Rada ve svých závěrech k bezpečnosti silničního provozu (4) ze dne 5. prosince 2003 rovněž vyzvala ke zlepšení bezpečnosti vozidel podporou nových technologií, jako např. elektronické bezpečnosti.

(2)

Aby bylo možné vyvíjet a používat vozidlové radary krátkého dosahu ve Společenství rychle a koordinovaně, je nutné, aby byla pro jejich využití bezodkladně k dispozici stálá harmonizovaná rádiová kmitočtová pásma, aby příslušná odvětví měla důvěru a provedla potřebné investice.

(3)

S ohledem na tuto harmonizaci vydala Komise dne 5. srpna 2003 podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES pověření Evropské konferenci poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) harmonizovat rádiové spektrum a napomáhat koordinovanému zavedení vozidlových radarových systémů krátkého dosahu.

(4)

Na základě tohoto pověření vymezila CEPT jako nejvhodnější pásmo pro dlouhodobý rozvoj a používání vozidlových radarů krátkého dosahu pásmo 79 GHz a doporučila zavedení tohoto opatření nejpozději do ledna 2005. Komise proto přijala rozhodnutí 2004/545/ES ze dne 8. července 2004 o harmonizaci rádiového spektra v pásmu 79 GHz pro účely radarových zařízení krátkého dosahu pro použití v automobilové oblasti ve Společenství (5).

(5)

Ovšem technologie vozidlových radarů krátkého dosahu v pásmu 79 GHz se stále ještě vyvíjí a není okamžitě dostupná s efektivními náklady, ačkoli se má za to, že odvětví její vývoj podpoří tak, aby byla dostupná co nejdříve.

(6)

Ve zprávě Evropské komisi ze dne 9. července 2004 založené na pověření ze dne 5. srpna 2003 označila CEPT za dočasné řešení pásmo 24 GHz, které by umožnilo včasné zavedení vozidlových radarů krátkého dosahu ve Společenství tak, aby se naplnily cíle iniciativy eSafety, neboť v tomto pásmu lze technologii považovat za dostatečně vyspělou. Proto by členské státy měly přijmout vhodná opatření v závislosti na konkrétním stavu vnitrostátních rádiových spekter tak, aby v pásmu 24 GHz (21,65–26,65 GHz) harmonizovaně zpřístupnily dostatečné rádiové spektrum a zároveň ochránily stávající služby fungující v tomto pásmu před škodlivým rušením.

(7)

Podle poznámky 5.340 Radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) se v pásmu 23,6–24,0 GHz zakazuje veškeré vysílání, aby se chránilo přednostní využívání tohoto pásma radioastronomickou službou a pasivními službami družicového průzkumu Země a kosmického výzkumu. Tento zákaz je zdůvodněn skutečností, že škodlivé rušení těchto služeb formou vysílání v tomto pásmu nelze připustit.

(8)

Poznámka 5.340 je předmětem vnitrostátní úpravy a může být použita ve spojení s ustanovením 4.4 Radiokomunikačního řádu, podle nějž nesmí být žádné stanici přidělen kmitočet odchylně od Radiokomunikačního řádu s výjimkou výslovné podmínky, že tato stanice při využití přiděleného kmitočtu nezpůsobí škodlivé rušení stanici, která je provozována v souladu s ustanoveními pravidel ITU. Proto CEPT ve zprávě Komisi upozornila na to, že poznámka 5.340 využití pásem, na něž se vztahuje, správám zcela nezakazuje, pokud nebudou mít vliv na služby jiných správ a nebudou usilovat ani o mezinárodní uznání takového využití v rámci ITU.

(9)

Kmitočtové pásmo 23,6–24,0 GHz je především důležité pro vědecké a meteorologické využití, konkrétně pro měření obsahu vodních par, které je nezbytné při měření teplot ve službě družicového průzkumu Země (EESS). Tento kmitočet plní velmi významnou úlohu zejména v iniciativě „Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti“ (GMES), jejímž cílem je funkční evropský výstražný systém. Kmitočtové pásmo 22,21–24,00 GHz je nutné rovněž pro měření spektrálních čar čpavku a vody, ale i pro průběžné pozorování v radioastronomické službě.

(10)

Pásma 21,2–23,6 GHz a 24,5–26,5 GHz jsou v Radiokomunikačním řádu ITU přidělena přednostně pevné službě a významně se využívají pro pevné spoje s cílem vyhovět požadavkům na infrastrukturu stávajících mobilních sítí 2G a 3G a rozvíjet širokopásmové pevné bezdrátové sítě.

(11)

Na základě studií kompatibility mezi vozidlovými radary krátkého dosahu a pevnými službami, službami družicového průzkumu Země a radioastronomickými službami došla CEPT k závěru, že neomezené používání systému vozidlových radarů krátkého dosahu v pásmu 24 GHz způsobí nepřijatelné škodlivé rušení stávajícím rádiovým aplikacím, které jsou provozovány v tomto pásmu. S ohledem na Radiokomunikační řád ITU a na význam těchto služeb je možno zavést vozidlové radary krátkého dosahu v pásmu 24 GHz pouze za podmínky, že tyto služby v uvedeném pásmu budou dostatečně ochráněny. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že ačkoli signál vycházející z vozidlového radarového zařízení krátkého rozsahu je ve většině kmitočtového pásma 24 GHz velmi slabý, musí se přihlédnout ke kumulativnímu účinku používání velkého množství těchto zařízení, jež by jednotlivě škodlivé rušení nevyvolávala.

(12)

Podle CEPT by stávající aplikace, jež jsou provozovány v pásmu 24 GHz nebo v jeho okolí, rostoucí měrou trpěly z důvodu značného škodlivého rušení v případě, že by se překročila jistá míra rozšíření vozidel, která by zmíněné pásmo 24 GHz využívala pro účely vozidlových radarů krátkého dosahu. CEPT došla k závěru, že zejména sdílení služeb družicového průzkumu Země a vozidlových radarů krátkého dosahu by bylo možné pouze dočasně, pokud podíl vozidel vybavených vozidlovým radarem krátkého dosahu v pásmu 24 GHz nepřesáhne 7,0 % na každém vnitrostátním trhu. Tento podíl byl sice vypočten na základě pixelů EESS, ovšem vnitrostátní trhy slouží jako základ pro výpočet prahu proto, že představují nejúčinnější prostředek pro příslušné sledování.

(13)

CEPT dále došla k závěru, že pro zachování požadavků na ochranu pevné služby, bude sdílení služeb družicového průzkumu Země a vozidlových radarů krátkého dosahu dočasně možné, pokud podíl vozidel vybavených vozidlovým radarem krátkého dosahu, které se pohybují na dohled od přijímače pevné služby, nepřesáhne 10 %.

(14)

Proto se na základě práce CEPT očekává, že ke škodlivému rušení ostatních uživatelů pásma by nemělo docházet, pokud celkové množství vozidel, která jsou registrována, uvedena na trh nebo do provozu a vybavena vozidlovým radarem krátkého dosahu v pásmu 24 GHz, nepřesáhne 7 % celkového množství vozidel v oběhu v každém členském státě.

(15)

V současnosti se neočekává, že by tohoto prahu bylo dosaženo před referenčním datem 30. června 2013.

(16)

Některé členské státy využívají pásma 24 GHz rovněž pro radary pro měření rychlosti, které rovněž posilují bezpečnost silničního provozu. Po studiích kompatibility vozidlových radarů krátkého dosahu provedených na určitém množství takovýchto zařízení provozovaných v Evropě došel CEPT k závěru, že kompatibilita je možná za určitých podmínek, zejména rozdělením středových frekvencí obou systémů o nejméně 25 MHz, a že riziko škodlivého rušení je nízké a nebude způsobovat chyby v měření rychlosti. Rovněž výrobci vozidel, kteří používají radarových systémů krátkého dosahu, se zavázali pokračovat v přijímání příslušných kroků k zajištění toho, aby riziko rušení radarů pro měření rychlosti bylo minimální. Spolehlivost radarů pro měření rychlosti nebude proto nijak významně ovlivněna používáním radarových systémů krátkého dosahu.

(17)

Některé členské státy budou v budoucnosti pásmo 21,4–22,0 GHz využívat pro rozhlasovou družicovou službu (BSS) v sestupném směru. Na základě studií kompatibility došly příslušné správy k závěru, že pokud vysílání vozidlových radarů krátkého dosahu nepřesáhne u kmitočtů nižších než 22 GHz–61,3 dBm/MHz, žádné problémy s kompatibilitou nenastanou.

(18)

Je třeba, aby výše uvedené předpoklady a preventivní opatření Komise za pomoci členských států neustále, objektivně a přiměřeně přezkoumávala, aby se na základě konkrétních důkazů zhodnotilo, zda na některém vnitrostátním trhu dojde k překročení prahu 7 % ještě před referenčním datem, zda v dohledné době dochází nebo může docházet ke škodlivému rušení ostatních uživatelů pásma v důsledku překročení prahu 7 % na některém vnitrostátním trhu, nebo zda ke škodlivému rušení ostatních uživatelů pásma dochází i bez překročení tohoto prahu.

(19)

Může se tedy stát, že v důsledku údajů získaných v tomto přezkumném procesu se ukáže, že toto rozhodnutí je třeba upravit, zejména pak proto, aby se zajistilo, že nedochází ke škodlivému rušení ostatních uživatelů pásma.

(20)

Ze stejného důvodu nelze předpokládat, že pásmo 24 GHz bude pro vozidlové radary krátkého dosahu k dispozici až do referenčního data, pokud se časem prokáže, že některý z výše uvedených předpokladů neplatí.

(21)

Aby se usnadnilo sledování využívání pásma 24 GHz i přezkumný proces a aby se zvýšila jejich účinnost, mohou se členské státy rozhodnout, že se v souvislosti s údaji potřebnými pro tento přezkumný proces obrátí přímo na výrobce a dovozce.

(22)

Jak uvádí CEPT, sdílení mezi vozidlovými radary krátkého dosahu a radioastronomickými službami v pásmu 22,21–24,00 GHz by mohlo vést ke škodlivému rušení radioastronomie, pokud by se povolil neomezený provoz vozidel vybavených radary krátkého dosahu v určité vzdálenosti od každé radioastronomické stanice. S ohledem na výše uvedené a na požadavek směrnice 1999/5/ES, aby rádiová zařízení byla konstruována tak, aby předcházela škodlivému rušení, je třeba vozidlové radarové systémy krátkého dosahu provozované v radioastronomií využívaném pásmu 22,21–24,00 GHz při pohybu v těchto oblastech deaktivovat. Vnitrostátní správy by měly příslušné radioastronomické stanice a související ochranné zóny vymezit a zdůvodnit.

(23)

V zájmu účinnosti a spolehlivosti by měla být tato deaktivace nejlépe prováděna automaticky. Ovšem aby se umožnilo co nejrychlejší zavedení vozidlových radarů krátkého dosahu v pásmu 24 GHz, lze povolit omezený počet vysílačů s ruční deaktivací, neboť při takto omezeném rozšíření by měla být nízká pravděpodobnost vyvolání škodlivého rušení radioastronomické službě.

(24)

Dočasné zavedení vozidlových radarů krátkého dosahu v pásmu 24 GHz je výjimečné povahy a nelze jej považovat za precedent pro možné zavedení dalších aplikací v pásmech, na něž se vztahuje poznámka Radiokomunikačního řádu 5.340, ať již pro dočasné nebo trvalé využití. Navíc vozidlové radary krátkého dosahu nelze považovat za službu na ochranu života ve smyslu Radiokomunikačního řádu ITU a musí být provozovány na neinterferenčním a nechráněném základě. Vozidlové radary krátkého dosahu by neměly ani omezovat budoucí rozvoj aplikací, které využívají pásma 24 GHz a jsou chráněny poznámkou 5.340.

(25)

Uvedení na trh a do provozu vozidlového radarového zařízení krátkého dosahu v pásmu 24 GHz samostatně nebo jejich dodatečná instalace do vozidel, která jsou již na trhu, by nebylo slučitelné s cílem předejít škodlivému rušení stávajících rádiových aplikací provozovaných v tomto pásmu, neboť by vedlo k nekontrolovanému šíření tohoto zařízení. Naopak snazší bude kontrolovat vozidlové radarové systémy krátkého dosahu v pásmu 24 GHz pouze coby součást celkové integrace elektronického vybavení, návrhu a softwarového vybavení vozidla instalované v nových vozidlech nebo jako náhrada původního vozidlového radarového zařízení krátkého dosahu ve vozidle.

(26)

Toto rozhodnutí se použije s přihlédnutím a bez dotčení směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (7).

(27)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

1.

„pásmem rádiového spektra 24 GHz“ se rozumí frekvenční pásmo 24,15 +/– 2,5 GHz;

2.

„vozidlovým radarovým zařízením krátkého dosahu“ se rozumí zařízení, které nabízí radarové funkce na bázi silničního vozidla určené pro použití v oblasti zmírňování a omezování srážek a v oblasti bezpečnosti provozu;

3.

„vozidlovým radarovým zařízením krátkého dosahu uvedeným do provozu ve Společenství“ se rozumí vozidlové radarové zařízení krátkého dosahu původně nainstalované nebo nahrazující zařízení takto instalované ve vozidle, které bude nebo bylo registrováno, uvedeno na trh nebo uvedeno do provozu ve Společenství;

4.

„na neinterferenčním a nechráněném základě“ se rozumí, že ostatním uživatelům pásma se nesmí způsobit žádné škodlivé rušení a že nelze nárokovat ochranu před škodlivým rušením ze strany ostatních systémů a služeb pracujících v uvedeném pásmu;

5.

„referenčním datem“ se rozumí 30. červen 2013;

6.

„datem přechodu“ se rozumí 30. červen 2007;

7.

„vozidlem“ rozumí vozidlo, jak je vymezeno v článku 2 směrnice 70/156/ES;

8.

„deaktivací“ se rozumí ukončení vysílání vozidlového radarového zařízení krátkého dosahu;

9.

„ochrannou zónou“ se rozumí oblast kolem radioastronomické stanice vymezená poloměrem rovnajícím se specifické vzdálenosti od stanice;

10.

„koeficientem používání“ se rozumí poměr času během jakékoliv jedné hodiny, kdy zařízení aktivně vysílá.

a)

celkového počtu vozidel registrovaných, uvedených na trh nebo uvedených do provozu v každém členském státě, která jsou vybavena vozidlovým radarem krátkého dosahu v pásmu 24 GHz, aby se ověřilo, že tento počet nepřesahuje 7 % celkového počtu vozidel v oběhu v každém členském státě;

b)

zda členské státy nebo výrobci a dovozci zpřístupnili odpovídající údaje o počtu vozidel vybavených radarem krátkého dosahu v pásmu 24 GHz pro účely účinného sledování využívání pásma 24 GHz vozidlovým radarovým zařízením krátkého dosahu;

c)

zda samostatné či kumulativní používání vozidlového radaru krátkého dosahu v pásmu 24 GHz nepůsobí nebo pravděpodobně nebude působit v krátkém časovém období škodlivé rušení ostatním uživatelům pásma 24 GHz nebo přilehlých pásem v alespoň jednom členském státě, bez ohledu na to, zda již byl dosažen práh uvedený v písm. a);

d)

zda je referenční datum nadále vhodné.

25.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/21

(1)

Podle směrnice 2000/29/ES nesmí být zemina pocházející z některých třetích zemí ze zásady dovážena do Společenství.

(2)

Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) řídí program prevence a odstraňování zastaralých a nežádoucích pesticidů na pomoc rozvojovým zemím při určování a eliminaci zásob zastaralých pesticidů a zeminy zamořené v důsledku průsaku těchto látek. S cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí před těmito látkami se výrobou, používáním a uvolňováním perzistentních organických znečišťujících látek a bezpečnějším nakládáním s odpady obsahujícími tyto látky zabývají také další dva mezinárodně závazné nástroje. Jelikož rozvojové země a země s ekonomikami v procesu transformace nemají vždy k dispozici vhodná zařízení pro bezpečné zničení či přepracování těchto zásob a zamořené zeminy, předjímají mezinárodní dohody a programy přepravu takové zeminy do zařízení na jejich zpracování či zničení.

(3)

V rámci výše uvedeného programu by měla být zemina balena a označována v souladu s Mezinárodními předpisy o námořní přepravě nebezpečného zboží a pouze za použití kontejnerů schválených Organizací spojených národů. Přeprava by měla být v souladu s Mezinárodními předpisy o námořní přepravě nebezpečného zboží a nařízením Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole (2).

(4)

Komise se domnívá, že nehrozí nebezpečí rozšiřování organismů škodlivých rostlinám a rostlinným produktům, pokud bude zemina zpracovávána ve spalovnách nebezpečného odpadu k tomu určených, jež jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES o spalování odpadů (3), aby bylo zajištěno, že pesticidy nebo perzistentní organické znečišťující látky budou zničeny nebo nevratně přeměněny.

(5)

Členským státům by proto mělo být povoleno stanovit na omezené období a při splnění určitých podmínek odchylky pro dovoz zamořené zeminy.

(6)

Povolení stanovit odchylky by se mělo ukončit, jestliže se prokáže, že určité podmínky stanovené v tomto rozhodnutí nejsou dostačující pro prevenci zavlečení škodlivých organismů do Společenství nebo že tyto podmínky nejsou dodržovány.

(7)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

25.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/25