31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/1

(1)

V aktu o přistoupení z roku 2003 nebyly v nařízení Rady (ES) č. 2340/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se pro roky 2003 a 2004 stanoví rybolovná práva pro populace hlubinných ryb (2) učiněny žádné úpravy k přidělení rybolovných práv na hlubinné druhy novým členským státům. Je proto nutné přidělit tato rybolovná práva členským státům, které přistoupily v roce 2004, s přihlédnutím ke způsobům provozování rybolovné činnosti obdobným těm, které byly použity v roce 2002, aby mohli rybáři z těchto členských států pokračovat ve své činnosti.

(2)

Přidělení rybolovných práv by nemělo vést k tomu, aby byly úlovky dovoleně odlovené před 1. květnem 2004 odpočítávány z kvóty podle čl. 23 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (3), článku 5 nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (4), nebo článku 26 nařízení (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (5).

(3)

Nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky (6), stanoví stropy pro výkon a kapacitu rybářských loďstev, která mohou provádět vykládku významných množství hlubinných druhů, a určuje referenční období pro stanovení těchto stropů, totiž období tří let před vstupem uvedeného nařízení v platnost. Je nutné, aby referenční období pro stanovení těchto stropů zahrnovalo poslední roky, a rybáři z nových členských států tak mohli pokračovat ve své činnosti.

(4)

Aby bylo možné použít nařízení (ES) č. 2340/2002 a (ES) č. 2347/2002 na členské státy, které přistoupily roku 2004, ode dne přistoupení, je nezbytně nutné, aby bylo toto nařízení vstoupilo v platnost dnem 1. května 2004.

(5)

Nařízení (ES) č. 2340/2002 a (ES) č. 2347/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

1.   Úlovky odlovené mezi 1. lednem a 1. květnem 2004 plavidly členských států, které přistoupily v roce 2004, se odpočtou od kvót stanovených v příloze I.

2.   Členské státy uvedené v odstavci 1 oznámí Komisi nejpozdějí 15 dnů po dni vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie množství svých úlovků mezi 1. lednem a 1. květnem 2004.“

2.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 4a

Ustanovení čl. 23 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93, článek 5 nařízení (ES) č. 847/96 a článek 26 nařízení (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (7) se nepoužijí na úlovky odlovené plavidly členských států, které přistoupily v roce 2004, před 1. květnem 2004 a které převyšují kvótu stanovenou v příloze I tohoto nařízení.“

(7)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59."

3.

Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/4

(1)

Podle článku 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 přijme Rada opatření nezbytná k zajištění přístupu do vod a ke zdrojům a k zajištění udržitelného provozování rybolovných činností s ohledem na dostupné vědecké poznatky.

(2)

Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 je povinností Rady stanovit rybolovná práva na loviště nebo skupinu lovišť a přidělit je v souladu s předepsanými kritérii.

(3)

Nejnovější vědecké poznatky Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) o některých populacích ryb žijících hluboko v mořích ukazují, že tyto populace jsou loveny neudržitelným způsobem a že rybolovná práva na tyto populace by měla být snížena, aby se zajistila jejich udržitelná úroveň.

(4)

Podle dalších poznatků ICES je míra využívání druhu Hoplostethus atlanticus v oblasti ICES VII příliš vysoká. Z vědeckých poznatků dále vyplývá, že stav populace druhu Hoplostethus atlanticus se prudce snížil a že byly určeny oblasti, ve kterých se nacházejí ohrožená seskupení tohoto druhu. Je proto vhodné zakázat rybolov druhu Hoplostethus atlanticus v těchto oblastech.

(5)

Společenství je smluvní stranou Úmluvy o rybolovu v severovýchodním Atlantiku, která doporučila omezení intenzity rybolovu některých hlubinných druhů. Společenství by proto mělo toto doporučení provést.

(6)

Pro zajištění účinné správy kvót je třeba stanovit zvláštní podmínky, za kterých se provádějí rybolovné operace.

(7)

V souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (2), je nezbytné určit, na jaké populace se vztahují různá opatření stanovená v uvedeném nařízení.

(8)

Z vědeckých poznatků ICES týkajících se většiny hlubinných druhů vyplývá, že je třeba snížit intenzitu rybolovu. Vzhledem k tomu, že neexistují zvláštní opatření omezující činnost plavidel lovících hlubinné druhy, je vhodné upravit dostupnou intenzitu tím, že se podle vědeckých poznatků upraví výkon a kapacita rybářského loďstva.

(9)

Opatření tohoto nařízení by měla být stanovena s odkazem na oblasti ICES, které jsou definovány v nařízení Rady (EHS) č. 3880/91 ze dne 17. prosince 1991 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (3) a na oblasti CECAF (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku), které jsou definovány v nařízení Rady (ES) č. 2597/95 ze dne 23. října 1995 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v určitých oblastech kromě severního Atlantiku (4).

(10)

Rybolovná práva by měla být využívána v souladu s právními předpisy Společenství v dané oblasti, a zejména s nařízením Komise (EHS) č. 1381/87 ze dne 20. května 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a dokumentaci rybářských plavidel (5), nařízením Rady (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států (6), nařízením Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (7), nařízením Rady (ES) č. 88/98 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví některá technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu (8), nařízením Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu (9), a nařízením Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (10).

(11)

Za účelem zajištění obživy rybářů Společenství je důležité tyto rybolovné oblasti otevřít od 1. ledna 2005. Vzhledem k naléhavosti této záležitosti je nezbytné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů uvedené v části I bodě 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a smlouvám o založení Evropských společenství,

a)

výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

b)

přidělení provedená podle čl. 21 odst. 4 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93 a čl. 23 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002;

c)

dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96;

d)

převedená množství podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96;

e)

odpočty provedené podle článku 5 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 23 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002.

a)

mořská oblast ohraničená loxodromami, které propojují tyto souřadnice:

b)

mořská oblast ohraničená loxodromami, které propojují tyto souřadnice:

c)

mořská oblast ohraničená loxodromami, které propojují tyto souřadnice:

Tyto souřadnice a odpovídající loxodromy a polohy plavidel musí být měřeny podle normy WGS84.

—

během průjezdu nejsou všechna lovná zařízení na palubě připevněna a uskladněna v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93,

—

průměrná rychlost během průjezdu je menší než 8 uzlů.

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/13

(1)

Je v zájmu Společenství úplně nebo částečně pozastavit všeobecná cla společného celního sazebníku pro určitý počet nových produktů, které nejsou uvedeny v příloze nařízení Rady (ES) č. 1255/96 ze dne 27. června 1996 ze dne o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité průmyslové výrobky, zemědělské produkty a produkty rybolovu (1).

(2)

Ze seznamu v příloze uvedeného nařízení by měl být vyjmut určitý počet produktů, u nichž již není v zájmu Společenství pokračovat v pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku nebo u kterých je nutné změnit jejich popis s ohledem na technický vývoj produktů a ekonomické tendence na trhu.

(3)

Produkty, jejichž popis je nutné změnit v popisu, by měly být považovány za nové produkty.

(4)

Nařízení (EHS) č. 1255/96 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

S ohledem na to, že by se toto nařízení mělo používat od 1. ledna 2005, mělo by vstoupit v platnost okamžitě,

1.

vkládají se produkty uvedené v příloze I tohoto nařízení;

2.

vypouštějí se produkty, jejichž kódy jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení.

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/18

(1)

Po provedeném přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 769/2002 (2) (dále jen „původní nařízení“) konečné antidumpingové clo ve výši 3 479 EUR za tunu z dovozu kumarinu kódu KN ex 2932 21 00 pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Dne 24. února 2004 obdržela Komise žádost podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení, aby přezkoumala údajné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz kumarinu pocházejícího z ČLR (dále jen „žádost“). Žádost byla předložena Evropskou radou pro chemický průmysl (CEFIC) (dále jen „žadatel“) jménem jediného výrobce ve Společenství.

(3)

Žádost obsahovala tvrzení, že po uložení antidumpingových opatření na dovoz kumarinu pocházejícího z ČLR došlo ke změně ve struktuře obchodu, což se projevuje podstatným zvýšením dovozů stejného výrobku z Indie a Thajska.

(4)

Tato změna ve struktuře obchodu vyplývá údajně z překládky kumarinu pocházejícího z ČLR přes Indii a Thajsko. Žadatel dále tvrdil, že pro tyto praktiky neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod kromě antidumpingových opatření uložených na dovoz kumarinu pocházejícího z ČLR.

(5)

Nakonec žadatel tvrdil, že nápravné účinky stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz kumarinu pocházejícího z ČLR jsou znehodnocovány, pokud jde o množství i ceny. Zdá se, že podstatné objemy dovozů kumarinu z Indie a Thajska nahradily dovozy kumarinu z ČLR. Navíc existují dostatečné důkazy o tom, že zvýšené dovozy jsou uskutečňovány za ceny značně nižší než je cena nezpůsobující újmu stanovená v šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření, a že existuje dumping, pokud jde o běžné hodnoty, které byly dříve zjištěny pro kumarin pocházející z ČLR.

(6)

Nařízením (ES) č. 661/2004 (3) (dále jen „zahajovací nařízení“) zahájila Komise šetření údajného obcházení opatření uložených na dovoz kumarinu pocházejícího z ČLR dovozem kumarinu odesílaného z Indie nebo Thajska, ať již je prohlášen za pocházející z Indie nebo Thajska či nikoliv, podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení a uložila celním orgánům, aby ode dne 9. dubna 2004 evidovaly dovozy kumarinu kódu KN ex 2932 21 00 (TARIC kódy 2932210011 a 2932210015) odesílaného z Indie nebo Thajska, ať již je prohlášen za pocházející z Indie nebo Thajska či nikoliv.

(7)

O zahájení šetření Komise úředně informovala orgány ČLR, Indie a Thajska, výrobce/vývozce, známé dotčené dovozce ve Společenství a žadatele. Výrobcům/vývozcům v ČLR a Indii a rovněž dovozcům ve Společenství uvedeným v žádosti nebo známým Komisi ze šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření, byly zaslány dotazníky (v Thajsku nebyli žádní známí výrobci). V zahajovacím nařízení byla stanovena lhůta, ve které se zúčastněné strany mohly písemně vyjádřit a požádat Komisi o slyšení. Všechny strany byly upozorněny, že nedostatečná spolupráce může vést k tomu, že bude použit článek 18 základního nařízení a závěry budou učiněny na základě dostupných údajů.

(8)

Odpověď na dotazník nepředložil žádný výrobce či vývozce v ČLR a Thajsku. V předepsaných lhůtách obdržela Komise odpovědi na dotazník od jednoho vyvážejícího výrobce v Indii a jednoho nezávislého dovozce ve Společenství. Komise provedla ověřovací návštěvu v závodu tohoto vyvážejícího výrobce v Indii:

(9)

Období šetření zahrnovalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „OŠ“). Pro zkoumání změny ve struktuře obchodu byl proveden sběr dat od roku 2000 až do konce OŠ.

(10)

V šetření nebyli známi a nespolupracovali žádní výrobci či vývozci kumarinu v Thajsku. Proto musely být závěry týkající se vývozu kumarinu odesílaného do Společenství z Thajska učiněny podle článku 18 základního nařízení na základě dostupných údajů. Na začátku šetření byly orgány Thajska informovány o důsledcích nedostatečné spolupráce stanovených v čl. 18 odst. 6 základního nařízení.

(11)

V šetření spolupracoval jeden vyvážející výrobce v Indii, společnost Atlas Fine Chemicals Pvt. Ltd, Indie (dále jen „Atlas“), která během OŠ realizovala více než 90 % objemu a hodnoty celkových dovozů kumarinu z Indie.

(12)

Ve své odpovědi na dotazník společnost Atlas uvedla, že žádná z jejích spřízněných společností není přímo či nepřímo zapojena do obchodu a výroby kumarinu. Ověřovací návštěva však prokázala, že společnost Atlas má v Indii dvě spřízněné společnosti: Monolith Chemicals Pvt. Ltd. a Aims Impex Pvt. Ltd., které dovážejí do Indie kumarin pocházející z ČLR a potom prodávají dovezené výrobky společnosti Atlas.

(13)

Žádní výrobci či vývozci z Číny v šetření nespolupracovali.

(14)

Tyto společnosti byly jasně obeznámeny s tím, že nedostatečná spolupráce může vést k použití článku 18 základního nařízení. Rovněž byly informovány o důsledcích nedostatečné spolupráce.

(15)

Výrobek dotčený údajným obcházením je podle definice v původním nařízení kumarin spadající v současné době pod kód KN ex 2932 21 00. Kumarin je bělavý krystalický prášek s charakteristickou vůní čerstvě posečeného sena. Používá se hlavně jako aroma a jako fixační přípravek při přípravě vonných látek, které potom slouží k výrobě čistících prostředků, kosmetiky a parfémů.

(16)

Kumarin lze vyrábět dvěma různými výrobními postupy: fenolovou cestou, která využívá Perkinovu reakci, a o-kreosolovou cestou, která využívá Raschingovu reakci. Kumarin vyráběný těmito dvěma postupy však má shodné fyzikální a chemické vlastnosti a shodné použití.

(17)

Na základě informací shromážděných během šetření od jediného spolupracujícího výrobce z Indie a vzhledem k nedostatečné spolupráci jiných výrobců z Indie a společností z Thajska a při neexistenci protidůkazů musí být učiněn závěr, že kumarin vyvážený do Společenství z ČLR a kumarin odesílaný z Indie a Thajska mají shodné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné použití. Proto musí být podle čl. 1 odst. 4 základního nařízení považovány za obdobné výrobky.

(18)

Podle uvedených informací vyplývá změna ve struktuře obchodu údajně z překládky přes Indii a Thajsko.

(19)

Vzhledem k tomu, že žádná thajská společnost v šetření nespolupracovala, musely být vývozy z Thajska do Společenství stanoveny podle článku 18 základního nařízení na základě dostupných údajů. Proto se pro zjištění vývozních cen a objemů dovozu z Thajska použily údaje Eurostatu, které byly nejvhodnějšími dostupnými informacemi.

(20)

Dovozy kumarinu z Thajska se zvýšily z 0 tun v roce 2000 na 211 tun během OŠ. Tento dovoz z Thajska byl zahájen v říjnu 2001, několik měsíců po zahájení přezkumu před pozbytím platnosti ukončeného v roce 2002 (dále jen „předcházející šetření“), kdy nebylo možné vyloučit, že opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 600/96 ze dne 25. března 1996 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kumarinu pocházejícího z Čínské lidové republiky (4) budou pokračovat. Podíl dovozů odesílaných z Thajska na celkovém objemu dovozů kumarinu do Společenství se zvýšil z 0 % v roce 2000 na 50 % během OŠ, zatímco podíl dovozů kumarinu z ČLR do Společenství zůstal během stejného období neměnný ve výši 7 %. Kromě toho čínské vývozní statistiky na úrovni kódu KN ukazují, že se během stejného období podstatně zvýšil vývoz kumarinu z ČLR do Thajska, a to z 1 tuny v roce 2000 na 270 tun během OŠ. Zjistilo se rovněž, že dovozy z Thajska do určité míry kompenzovaly snížení dovozů z ČLR, neboť opatření byla původně uložena nařízením (ES) č. 600/96.

(21)

Při absenci spolupráce a protidůkazů se dospělo k závěru, že od roku 2000 do OŠ došlo ve struktuře obchodu mezi ČLR, Thajskem a Společenstvím ke změně, která vyplývala z překládky kumarinu pocházejícího z ČLR přes Thajsko.

(22)

Podíl dovozů odesílaných z Indie na celkovém objemu dovozů kumarinu do Společenství se zvýšil z 11 % v roce 2000 na 35 % během OŠ, zatímco podíl dovozů kumarinu z ČLR do Společenství zůstal během stejného období neměnný ve výši 7 %. Kromě toho čínské vývozní statistiky na úrovni kódu KN ukazují, že se během stejného období podstatně zvýšil vývoz kumarinu z ČLR do Indie, a to z 88 tun v roce 2000 na 687 tun během OŠ. Zjistilo se rovněž, že dovozy z Indie do určité míry kompenzovaly snížení dovozů z ČLR, neboť opatření byla původně uložena nařízením (ES) č. 600/96.

(23)

Atlas podstatně a trvale zvýšil vývoz do Společenství ze 100 (5) ve finančním roce 2000/2001 (6) na 1 957 v OŠ. Během stejného období zvýšil Atlas podstatně nákup kumarinu pocházejícího z ČLR ze 100 ve finančním roce 2000/2001 na 1 411 v OŠ. Z toho lze tudíž vyvodit závěr, že Atlas se rozhodl dovážet kumarin čínského původu a po mírné úpravě jej znovu vyvážet do Společenství, čímž výrazně zvýšil svůj podíl dovozů odesílaných z Indie do Společenství.

(24)

V žádosti je uveden ještě jeden výrobce v Indii. Pokud jde o tuto nedostatečně spolupracující společnost a případně další výrobce, kteří mohou existovat, ale kteří se rozhodli nespolupracovat, musel být jejich objem a hodnota vývozu stanovena podle článku 18 základního nařízení na základě dostupných údajů. Proto byly pro zjištění vývozních cen a množství těchto nespolupracujících společností použity údaje Eurostatu, které byly nejvhodnějšími dostupnými informacemi. Na tomto základě bylo zjištěno, že dovozy z těchto nedostatečně spolupracujících společností mírně poklesly. Navíc je třeba podotknout, že dovozy z nedostatečně spolupracujících společností představovaly během OŠ pouze 4-7 % (7) objemu a hodnoty celkových dovozů kumarinu z Indie. Vzhledem k nedostatečné spolupráci a malému tržnímu podílu nedostatečně spolupracujících společností bylo shledáno, že dostupné údaje o nedostatečně spolupracujících společnostech nebyly takové, aby znehodnotily závěr o změně ve struktuře obchodu

(25)

Na základě uvedených závěrů je konstatováno, že od roku 2000 do OŠ došlo ve struktuře obchodu mezi Indií, ČLR a Společenstvím ke změně vyplývají ze zpětného vývozu a mírné úpravy kumarinu pocházejícího z ČLR přes Indii uvedenou nespolupracující společností a z překládky kumarinu pocházejícího z ČLR přes Indii nespolupracujícími společnostmi.

(26)

Pokud jde o dovozy z Thajska, dospělo se vzhledem k nedostatečné spolupráci a při neexistenci protidůkazů k závěru, že pokud byly dovozy zahájeny několik měsíců po zahájení předchozího šetření, pravděpodobně v očekávání obnoveného uložení stávajících antidumpingových opatření, vyplývala změna ve struktuře obchodu spíše z existence antidumpingových opatření než z jiného hospodářského důvodu nebo dostatečného opodstatnění ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(27)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Indii, společnosti Atlas, bylo zjištěno, že dovážela kumarin vyrobený o-kreosolovou cestou z ČLR prostřednictvím dvou spřízněných indických společností. Ve společnosti Atlas byl dovezený výrobek dále čištěn a tento čištěný kumarin byl potom vyvážen zpět do Společenství. Během OŠ představoval objem kumarinu zpracovaného tímto způsobem 75 % (8) celkového objemu výroby společnosti Atlas. Zbývající objem 25 % (8) představoval skutečnou výrobu kumarinu fenolovou cestou v Indii. Protože kód KN deklarovaný pro kumarin dovážený z ČLR a kód deklarovaný pro dále čištěný kumarin zpětně vyvážený společností Atlas do Společenství jsou shodné, dospělo se k závěru, že oba výrobky jsou shodné, a výrobek zpětně vyvážený do Společenství si proto zachovává svůj čínský původ.

(28)

Atlas tvrdil, že kód KN je pouze indikativní prvek pro zjištění původu výrobku a že další čištění kumarinu je třeba považovat za poslední podstatné zpracování v podniku vybavenému k tomuto účelu, které vede k výrobě nového výrobku. Podle názoru Atlasu má proto kumarin, který společnost dále čistila, indický původ.

(29)

Bylo zjištěno, že další čištění kumarinu, který je již vhodný pro kosmetický průmysl, nemění původ kumarinu.

(30)

Navíc šetření ukázalo, že náklady na další čištění kumarinu nebyly vysoké, a proto se dospělo k závěru, že tento postup představuje pouze mírnou úpravu kumarinu, která má zlepšit jeho čistotu, a nikoliv výrobu nového výrobku. Dále čištěný kumarin spadá ve skutečnosti pod definici dotyčného výrobku. Proti tomu neměl Atlas námitky.

(31)

Atlas rovněž namítl, že při posuzování, zda je toto zpracování třeba považovat za podstatné, je nutno hodnotu kumarinu dovezeného z ČLR, která se ztratí v procesu dalšího čištění, považovat za náklady vzniklé procesem čištění. Hodnota kumarinu ztracená v procesu čištění se však projeví v okamžiku, když se kumarin kupuje. Proto ji nelze považovat za náklady vzniklé samotným procesem čištění.

(32)

Tato společnost rovněž uvedla, že hlavním důvodem pro vývoz kumarinu pocházejícího z ČLR, byla nejistota způsobená rizikem stávek v Indii. Avšak i když bylo riziko stávek jako takové pokládáno za možné zdůvodnění rozhodnutí společnosti, stávky mohou ovlivnit jak výrobní procesy používané ve společnosti Atlas, tj. výrobu indického kumarinu fenolovou cestou a čištění kumarinu vyrobeného o-kresolovou cestou pocházejícího z ČLR. Stávky se proto nejeví jako dostatečné opodstatnění skutečnosti, že podíl kumarinu pocházejícího z ČLR a používaného ve výrobním procesu společnosti Atlas se zvýšil z cca 25 % v roce 2000 na více než 70 % během OŠ (8).

(33)

Dospělo se proto k závěru, že změna ve struktuře obchodu vyplývá spíše z existence antidumpingových opatření než z jakéhokoliv dostatečného opodstatnění nebo hospodářského důvodu ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(34)

Pokud jde o nedostatečně spolupracující společnosti v Indii, jejich vývoz po finančním roce 2001/2002 poklesl, neboť společnost Atlas výrazně zvýšila svůj podíl na trhu, ale jelikož se jedná pouze o malé množství, závěr o změně ve struktuře obchodu to nijak neovlivňuje.

(35)

Na základě uvedené analýzy obchodního toku bylo zjištěno, že změna ve struktuře dovozů do Společenství souvisí s faktem, že byla zavedena antidumpingová opatření. Zatímco do října 2001 na trhu Společenství chyběly dovozy deklarované jako pocházející z Thajska, během OŠ dosáhly 211 tun. Tento objem představoval 30,7 % spotřeby Společenství během OŠ v předchozím šetření.

(36)

Šetření prokázalo, že průměrné ceny dovozů z Thajska byly ještě nižší než ceny dovozů z ČLR v předchozím šetření, a tedy nižší než ceny výrobního odvětví ve Společenství. Průměrné ceny dovozů z Thajska byly rovněž o 20 % nižší než čínské vývozní ceny během OŠ v tomto šetření.

(37)

Na základě výše uvedeného byl vyvozen závěr, že pokud jde o množství a ceny obdobných výrobků, byly nápravné účinky antidumpingových opatření znehodnocovány změnou v obchodních tocích společně s nezvykle nízkými cenami vývozů z Indie.

(38)

Na základě uvedené analýzy obchodního toku bylo zjištěno, že změna ve struktuře dovozů do Společenství souvisí s faktem, že byla zavedena antidumpingová opatření. Zatímco v roce 2000 představovaly dovozy odesílané z Indie pouze 11 % celkového objemu dovozů kumarinu do Společenství, během OŠ dosáhly 35 %. Tento objem představoval 18-22 % (9) spotřeby Společenství během OŠ v předchozím šetření.

(39)

Šetření ukázalo, že průměrné ceny dovozů z Indie byly ještě nižší než ceny dovozů z ČLR v předchozím šetření, a tedy nižší než ceny výrobního odvětví ve Společenství. Průměrné ceny dovozů z Thajska byly rovněž o 14 % nižší než čínské vývozní ceny během OŠ v tomto šetření.

(40)

Na základě výše uvedeného byl vyvozen závěr, že pokud jde o množství a ceny obdobných výrobků, byly nápravné účinky antidumpingových opatření znehodnocovány změnou v obchodních tocích společně s nezvykle nízkými cenami vývozů z Indie.

(41)

Atlas tvrdil, že je nepřiměřené porovnávat čínské vývozní ceny s cenami ve Společenství v roce 1994 (tj. OŠ použité k šetření, které vedlo k uložení původních opatření v roce 1996) s indickými vývozními cenami na stejném trhu dnes, neboť mezi těmito OŠ uplynulo 10 let.

(42)

Ve skutečnosti však byly ceny porovnány s čínskými vývozními cenami určenými v OŠ přezkumu před pozbytím platnosti, které skončilo v roce 2002.

(43)

Pro účely zjištění, zda existují důkazy o dumpingu, pokud jde o dotčený výrobek vyvážený během OŠ do Společenství z Thajska, byly podle článku 18 základního nařízení použity údaje Eurostatu.

(44)

Čl. 13 odst. 1 základního nařízení vyžaduje důkazy o dumpingu, pokud jde o běžné hodnoty, které byly dříve zjištěny pro obdobné nebo stejné výrobky.

(45)

Pro účely spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo ve formě úprav náležitě přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Tyto úpravy byly provedeny podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, pokud jde o náklady na dopravu a pojištění, na základě dostupných údajů, tj. údajů uvedených v žádosti podle článku 18 základního nařízení.

(46)

Srovnání váženého průměru běžné hodnoty zjištěné v předchozím šetření a váženého průměru vývozních cen během OŠ tohoto šetření, vyjádřené v procentech ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před zaplacením cla podle čl. 2 odst. 11 a čl. 2 odst. 12 základního nařízení, prokázalo dumping dovozů kumarinu do Společenství z Thajska. Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené v procentech ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před zaplacením cla bylo více než 100 %.

(47)

Pro účely zjištění, zda existují důkazy o dumpingu, pokud jde o dotyčný výrobek vyvážený během OŠ do Společenství z Indie, byly použity vývozní ceny poskytnuté indickým spolupracujícím výrobcem a pro nedostatečně spolupracující společnosti údaje Eurostatu podle článku 18 základního nařízení.

(48)

Pro účely spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou společnosti Atlas bylo ve formě úprav náležitě přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Tyto úpravy byly provedeny podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení na základě dostupných údajů, které poskytla společnost Atlas, pokud jde o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, balení a přepočty měn.

(49)

Srovnání váženého průměru běžné hodnoty zjištěné v předchozím šetření a váženého průměru vývozních cen během OŠ tohoto šetření, vyjádřené v procentech ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před zaplacením cla podle čl. 2 odst. 11 a čl. 2 odst. 12 základního nařízení, prokázalo dumping dovozů kumarinu odesílaných ze společnosti Atlas. Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené v procentech ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před zaplacením cla bylo více než 80 %.

(50)

Atlas tvrdil, že porovnání vážené průměrné běžné hodnoty určené v předcházejícím šetření a váženého průměru vývozních cen během OŠ tohoto šetření vede k nesprávným závěrům, neboť časový rozdíl mezi OŠ těchto dvou šetření je deset let.

(51)

Komise však použila údaje pro váženou průměrnou běžnou hodnotu z přezkumu před pozbytím platnosti, které skončilo v roce 2002, časový rozdíl mezi OŠ obou šetření je proto pouze dva roky. To je v souladu s požadavky uvedenými v čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(52)

Pro účely spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo ve formě úprav náležitě přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Tyto úpravy byly provedeny podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení na základě dostupných údajů, které poskytla společnost Atlas, pokud jde o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, balení a přepočty měn.

(53)

Srovnání váženého průměru běžné hodnoty zjištěné v předchozím šetření a váženého průměru vývozních cen během OŠ tohoto šetření, vyjádřené v procentech ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před zaplacením cla podle čl. 2 odst. 11 a čl. 2 odst. 12 základního nařízení, prokázalo dumping dovozů kumarinu do Společenství z nedostatečně spolupracujících společností v Indii. Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené v procentech ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před zaplacením cla bylo více než 60 %.

(54)

Z pohledu shora uvedeného zjištění obcházení ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení by měla být stávající antidumpingová opatření týkající se dovozu dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR rozšířena na shodný výrobek odesílaný z Indie a Thajska bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Indie nebo Thajska nebo nikoliv.

(55)

Rozšířené clo by mělo být použito ve výši stanovené v čl. 1 odst. 2 původního nařízení.

(56)

Podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, ve kterých se stanoví, že rozšířená opatření se uplatní na evidované dovozy se stejným datem celní evidence, antidumpingové clo by se mělo vybírat z dovozu kumarinu odesílaného z Indie a Thajska, který vstoupil do Společenství na základě evidence uložené původním nařízením. Vzhledem k zaměnitelnosti výrobku a konkrétním okolnostem tohoto případu nebylo možné s určitostí oddělit transakce související s kumarinem skutečně vyrobeným v Indii od transakcí spojených s kumarinem dováženým z Číny, který byl dále čištěn a následně vyvážen do Společenství. Výběr rozšířeného antidumpingového cla z dovozu kumarinu odesílaného z Indie nelze proto zpětně uplatnit na dovozy kumarinu vyvážené společností Atlas během období evidence.

(57)

Jediný spolupracující vývozce, společnost Atlas, podal žádost o výjimku z celní evidence a předpokládaného rozšíření antidumpingových opatření podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení.

(58)

Šetření prokázalo, že společnost Atlas obcházela platná antidumpingová opatření vývozem kumarinu pocházejícího z ČLR po jeho mírné úpravě. Bylo rovněž zjištěno, že Atlas vyvážel do Společenství kumarin skutečně vyrobený v Indii fenolovou cestou (viz bod odůvodnění 27). Podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení skutečnost, že Atlas se podílel na praktikách obcházení, jej zbavuje způsobilosti získat výjimku.

(59)

Vzhledem k zaměnitelnosti výrobku a potížím, které měla společnost Atlas v OŠ s rozlišováním výrobků vyrobených v Indii fenolovou cestou a kumarinu čínského původu, který byl čištěn a vyvážen zpět do Společenství, se výjimečně považuje za vhodné přijmout závazek společnosti Atlas, že bude do Společenství prodávat kumarin skutečně vyrobený v Indii v omezeném množství, jež odpovídá množství tohoto výrobku prodaného do Společenství v OŠ. Kumarin prodaný podle tohoto závazku by nepodléhal platbě rozšířeného cla.

(60)

Tento závazek společnosti Atlas může Komise přijmout svým rozhodnutím.

(61)

V této souvislosti se Atlas zavázal poskytovat Komisi pravidelné a podrobné údaje o svých vývozech do Společenství, aby mohla Komise účinně tento závazek kontrolovat.

(62)

Aby mohla Komise účinně kontrolovat dodržování závazku této společnosti, při předkládání žádostí o propuštění do volného oběhu příslušnému celnímu orgánu je třeba osvobození od antidumpingového cla dále podmínit předložením obchodní faktury, která obsahuje alespoň náležitosti uvedené v příloze. Tato úroveň údajů je rovněž nutná k tomu, aby mohly celní orgány s dostatečnou přesností určit, zda je zásilka shodná s obchodními doklady. Nebude-li tato faktura předložena nebo nebude-li odpovídat výrobku předloženému celním orgánům, bude splatná příslušná sazba antidumpingového cla.

Vzhledem k shora uvedenému lze nabídku závazku považovat za přijatelnou a dotčená společnost byla informována o základních skutečnostech, kritériích a povinnostech, na kterých jeho přijetí závisí.

(63)

Pokud Atlas závazek poruší nebo se ukáže-li se, že je závazek jinak nesplnitelný, může Komise jeho přijetí zrušit,

a)

celním orgánům členských států je při předložení prohlášení o propuštění do volného oběhu předložena obchodní faktura, která obsahuje alespoň náležitosti uvedené v příloze, a

b)

zboží přihlášené a předložené k celnímu řízení odpovídá přesně popisu v obchodní faktuře.

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate B

Office: J-79 05/17

B - 1049 Brussels

Fax (32 2) 295 65 05

Telex COMEU B 21877.

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/28

(1)

Přistoupení 10 nových členských států se uskutečnilo dne 1. května 2004.

(2)

V úvahu by se navíc měla vzít možnost dalších přistoupení.

(3)

Společenství poskytla a zaručila úvěry pro přistupující země nebo pro projekty v těchto zemích uskutečňované. Tyto úvěry a záruky jsou v současné době kryty záručním fondem a po dni přistoupení zůstávají nesplacené nebo v platnosti. Od uvedeného dne přestávají spadat mezi vnější činnost Společenství a měly by proto být kryty přímo ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a nikoli ze záručního fondu.

(4)

Evropská investiční banka by měla sdělit Komisi výši nesplacených operací zaručených Společenstvím v nových členských státech ke dni přistoupení.

(5)

Komise ve své zprávě vypracované v souladu s článkem 9 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2728/94 ze dne 31. října 1994, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (2), dochází k závěru, že není nutné měnit žádné parametry záručního fondu z důvodu rozšíření Evropské unie.

(6)

Vzhledem k množství informací nezbytných k vypracování výroční zprávy podle článku 7 nařízení (ES, Euratom) č. 2728/94 a ke složitosti postupů, které musí být provedeny před předložením této zprávy, by měla být prodloužena lhůta pro její přípravu.

(7)

Nařízení (ES, Euratom) č. 2728/94 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Smlouvy nestanoví jiné pravomoci k přijetí tohoto nařízení, než jsou pravomoci na základě článku 308 Smlouvy o ES a článku 203 Smlouvy o Euratomu,

1.

V článku 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Všechny operace prováděné ve prospěch třetí země nebo za účelem financování projektů ve třetí zemi spadají mimo oblast působnosti tohoto nařízení ode dne, kdy daná země přistoupí k Evropské unii.“

2.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

Po přistoupení nových členských států k Evropské unii se cílová částka sníží o částku vypočítanou na základě operací uvedených v čl. 1 třetím pododstavci.

Pro výpočet výše snížení se použije u operací nesplacených ke dni přistoupení procentní sazba podle čl. 3 druhého pododstavce použitelná k uvedenému dni.

Přebytek se vrací do zvláštní položky ve výkazu příjmů v souhrnném rozpočtu Evropské unie.“

3.

V článku 7 se datum „31. března“ nahrazuje datem „31. května“.

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/30

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/32

(1)

Na základě zemědělské dohody (2) uzavřené v rámci mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola se Společenství zavázalo k dovozu určitého množství čiroku do Španělska.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1839/95 ze dne 26. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k celním kvótám pro dovozy kukuřice a čiroku do Španělska a pro dovozy kukuřice do Portugalska (3), stanovilo zvláštní opatření nezbytná pro provádění nabídkových řízení.

(3)

S ohledem na současné potřeby trhu ve Španělsku je třeba zahájit nabídkové řízení na snížení cla při dovozu čiroku.

(4)

Nařízení Rady (ES) č. 2286/2002 ze dne 10. prosince 2002, kterým se stanoví režim použitelný pro zemědělské produkty a zboží vzniklé zpracováním zemědělských produktů pocházejících z afrických, karibských a tichomořských zemí (zemí AKT) a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1706/98 (4), zejména stanoví snížení cla o 60 % při dovozu čiroku v rámci kvóty 100 000 tun za kalendářní rok a o 50 % při překročení této kvóty. Kumulace tohoto zvýhodnění a zvýhodnění vyplývajícího z nabídkového řízení na snížení dovozního cla by mohlo narušit španělský trh s obilovinami. Je tedy třeba takovou kumulaci vyloučit.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/34

(1)

Na základě dohody o zemědělství (2) uzavřené v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání se Společenství zavázalo dovézt do Portugalska určité množství kukuřice.

(2)

Nařízením Komise (ES) č. 1839/95 ze dne 26. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k celním kvótám při dovozu kukuřice a čiroku do Španělska a při dovozu kukuřice do Portugalska (3), byla stanovena zvláštní prováděcí pravidla nutná pro realizaci nabídkových řízení.

(3)

Vzhledem k aktuálním potřebám trhu v Portugalsku je třeba vyhlásit nabídkové řízení pro snížení dovozního cla u kukuřice.

(4)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/35

(1)

Na základě dohody o zemědělství (2) uzavřené v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání se Společenství zavázalo dovézt do Španělska určité množství kukuřice.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1839/95 ze dne 26. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k celním kvótám při dovozu kukuřice a čiroku do Španělska a při dovozu kukuřice do Portugalska (3), byla stanovena zvláštní prováděcí pravidla nutná pro realizaci nabídkových řízení.

(3)

Vzhledem k aktuálním potřebám trhu ve Španělsku je třeba vyhlásit nabídkové řízení pro snížení dovozního cla u kukuřice.

(4)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/36

(1)

Čl. 26 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (2), ve znění nařízení (ES) č. 1783/2003 (3), obsahuje některá ustanovení, jež nejsou přímo použitelná na přijímající země podle nařízení (ES) č. 1268/1999. Na článek 26 již proto nemůže být odkazováno v článku 3 nařízení Komise (ES) č. 2759/1999 (4). Čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2759/1999 by proto měl obsahovat zvláštní ustanovení, která zohlední situaci s ohledem na kandidátské země.

(2)

Článek 8 nařízení (ES) č. 1268/1999 se týká výše příspěvku Společenství a míry podpory. Odstavec 2 tohoto článku zvyšuje limit podpory z veřejných prostředků na investice do zemědělského majetku, mj. na investice mladých zemědělců a/nebo investice v horských oblastech. Tyto pojmy by měly být definovány v souladu s principy používanými v členských státech.

(3)

Nařízení (ES) č. 2759/1999 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro zemědělské struktury a rozvoj venkova,

1.

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Podporu lze poskytnout pro finanční investice uvedené v článku 25 nařízení (ES) č. 1257/1999 týkajícího se zlepšení zpracovávání a uvádění na trh zemědělských produktů včetně produktů rybolovu zahrnutých v příloze I Smlouvy. Zemědělské produkty, s výjimkou produktů rybolovu, musí pocházet z kandidátských zemí nebo ze Společenství. Finanční investice na maloobchodní úrovni jsou z podpory vyloučeny.

Podpora se poskytuje osobám, které nakonec nesou náklady spojené s investicemi do podniků splňujících podmínky uvedené v čl. 2 odst. 2 první a druhé odrážce uvedeného nařízení.

Pokud však jsou krátce před obdržením žádosti nově zavedeny minimální normy acquis communautaire, pokud jde o životní prostředí, hygienu a životní podmínky zvířat, je rozhodnutí poskytnout podporu podmíněno dodržováním těchto nových norem dotyčným podnikem na konci období investování.“

2.

V článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pro uplatňování čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 1268/1999 se:

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/38

(1)

Rozhodnutím ze dne 22. prosince 2004 (2) uzavřela Rada dohodu ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) ve prospěch palestinské samosprávy Západního břehu Jordánu a pásma Gazy o vzájemných liberalizačních opatřeních a nahrazení protokolů 1 a 2 k prozatímní dohodě o přidružení mezi ES a palestinskou samosprávou. Tato nová dohoda se provede ode dne 1. ledna 2005.

(2)

Nový protokol č. 1, týkající se ujednání, která se použijí na dovoz zemědělských produktů pocházejících ze Západního břehu Jordánu a pásma Gazy do Společenství, dále jen „nový protokol č. 1“, stanoví nové celní koncese a změny stávajících koncesí stanovených v nařízení (ES) č. 747/2001, z nichž některé spadají do rámce celních kvót Společenství a referenčních množství.

(3)

Pro provedení celních koncesí podle nového protokolu č. 1 je nezbytné změnit nařízení (ES) č. 747/2001.

(4)

Pro účely výpočtu celních kvót a referenčních množství v prvním roce použití by se mělo stanovit, že v případech, kdy kvótové období nebo období platnosti referenčního množství začne přede dnem provedení nové dohody, se objem celní kvóty nebo referenčního množství sníží úměrně k té části období, která již uplynula před tímto dnem.

(5)

S cílem usnadnit správu určitých stávajících celních kvót a referenčních množství stanovených v nařízení (ES) č. 747/2001 by se měla množství dovezená v rámci těchto kvót a referenčních množství zohlednit při uplatňování opatření otevřených v souladu s nařízením (ES) č. 747/2001 ve znění tohoto nařízení.

(6)

V souladu s novým protokolem č. 1 by se celní kvóty pro určité produkty měly zvýšit dvojnásobně.

(7)

Jelikož se mají ustanovení tohoto nařízení použít ode dne provedení nové dohody, je vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost co nejdříve.

(8)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/42

(1)

Dle článku 10 nařízení (ES) č. 1784/2003 se při dovozu produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení účtují sazby cel společného celního sazebníku. Avšak u produktů uvedených v odstavci 2 stejného článku je dovozní clo rovno intervenční ceně platné pro dovoz těchto produktů, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF použitelnou pro jejich dodávku. Toto clo nicméně nemůže překročit sazbu cla společného celního sazebníku.

(2)

Na základě čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003 se dovozní ceny CIF vypočítávají na základě reprezentativních cen platných pro dotyčný produkt na světovém trhu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1249/96 stanovilo prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1784/2003, které se týká dovozních cel v odvětví obilovin.

(4)

Dovozní cla zůstávají v platnosti, dokud nejsou stanoveny a nevstoupí v platnost nové sazby.

(5)

S cílem umožnit normální fungování režimu dovozních cel je třeba tato cla vypočítávat na základě reprezentativní tržní sazby zjištěné během daného období.

(6)

Použití nařízení (ES) č. 1249/96 vede ke stanovení dovozních cel podle přílohy tohoto nařízení,

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/45

(1)

Na základě Amsterodamské smlouvy získalo Evropské společenství pravomoc přijímat opatření v oblasti vízové, azylové a přistěhovalecké politiky a jiných politik týkajících se volného pohybu osob, jak je stanoveno v hlavě IV třetí části Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva“).

(2)

Na základě článku 67 Smlouvy, zavedeného Amsterodamskou smlouvou, rozhodovala Rada o přijetí většiny zmíněných opatření po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně.

(3)

Podle druhé odrážky čl. 67 odst. 2 přijme Rada po přechodném období pěti let od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodnutí, podle kterého se na všechny oblasti nebo na části oblastí, na které se vztahuje hlava IV, použije postup podle článku 251 Smlouvy.

(4)

Podle čl. 67 odst. 5 Smlouvy, který byl doplněn Niceskou smlouvou, přijímá Rada postupem podle článku 251 opatření týkající se azylu uvedená v čl. 63 bodě 1 a bodě 2 písm. a), pokud Rada předtím přijala po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně právní předpisy Společenství, které stanovily společná pravidla a základní zásady v těchto věcech, a rovněž opatření týkající se soudní spolupráce v občanských věcech uvedená v článku 65, s výjimkou záležitostí dotýkajících se rodinného práva; uvedená ustanovení nejsou tímto rozhodnutím dotčena.

(5)

Navíc podle Protokolu k článku 67 Smlouvy o založení Evropského společenství, připojeného k uvedené smlouvě Niceskou smlouvou, přijímá Rada od 1. května 2004 opatření uvedená v článku 66 Smlouvy na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou; uvedený protokol není tímto rozhodnutím dotčen.

(6)

Kromě toho, co vyplývá z Niceské smlouvy, požádala Evropská rada při přijímání „Haagského programu: Posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii“ na svém zasedání ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 Radu, aby nejpozději do 1. dubna 2005 přijala rozhodnutí na základě čl. 67 odst. 2 Smlouvy, že je Rada povinna rozhodovat postupem stanoveným v článku 251, bude-li přijímat v souladu s judikaturou Soudního dvora týkající se volby právního základu pro akty Společenství opatření uvedená v čl. 62 bodě 1, bodě 2 písm. a) a bodě 3) a v čl. 63 bodě 2 písm. b) a bodě 3 písm. b) Smlouvy.

(7)

Evropská rada nicméně vyjádřila názor, že dokud nevstoupí v platnost Smlouva o Ústavě pro Evropu, by Rada měla nadále rozhodovat po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně, bude-li přijímat opatření v oblasti legální migrace státních příslušníků třetích zemí do členských států a mezi nimi uvedená v čl. 63 bodě 3 písm. a) a bodě 4 Smlouvy.

(8)

Přechodem na spolurozhodovací postupy při přijímání opatření uvedených v čl. 62 bodě 1 Smlouvy není dotčena povinnost Rady rozhodovat jednomyslně při přijímání rozhodnutí uvedených v čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, v čl. 15 odst. 1 Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (1), v článku 4 Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství a v jakékoli budoucí smlouvě o přistoupení.

(9)

Přechodem na spolurozhodovací postupy při přijímání opatření uvedených v čl. 62 bodě 2 písm. a) Smlouvy není dotčena pravomoc členských států, pokud jde o zeměpisné vymezení jejich hranic v souladu s mezinárodním právem.

(10)

Rada může přijímat stimulační opatření na podporu členských států při integraci příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na jejich území, přičemž rozhoduje v souladu s odpovídajícím právním základem stanoveným ve Smlouvě.

(11)

V důsledku přechodu na spolurozhodovací postupy při přijímání opatření uvedených v čl. 62 bodech 2 a 3 Smlouvy by se měla změnit nařízení, kterými se Radě vyhrazují prováděcí pravomoci v oblasti určitých podrobných předpisů a praktických postupů týkajících se posuzování žádostí o udělení víza a hraničních kontrol a ostrahy hranic, takovým způsobem, aby v uvedených případech byla Rada povinna rozhodovat kvalifikovanou většinou.

(12)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství se Dánsko nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(13)

V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství oznámily tyto dva členské státy své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí,

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/47

(1)

Dne 10. června 1999 se ministři zahraničních věcí členských států Evropské unie a Komise Evropských společenství spolu s ostatními účastníky Paktu o stabilitě pro jihovýchodní Evropu dohodli na vytvoření Paktu o stabilitě pro jihovýchodní Evropu (dále jen „pakt o stabilitě“).

(2)

Článek 1a nařízení (ES) č. 1080/2000 stanoví, že zvláštní koordinátor paktu o stabilitě je jmenován každoročně.

(3)

Při jmenování je zvláštnímu koordinátorovi třeba udělit také mandát. Zkušenosti ukázaly, že mandát stanovený v rozhodnutí Rady 2003/910/ES ze dne 22. prosince 2003 o jmenování zvláštního koordinátora Paktu o stabilitě pro jihovýchodní Evropu (2) na rok 2004 je vhodný.

(4)

Je vhodné zřetelně vymezit pravomoci a obecné zásady pro koordinaci a podávání zpráv,

a)

podporovat dosažení cílů paktu o stabilitě v rámci jednotlivých zemí a mezi jednotlivými zeměmi v případech, v nichž má pakt o stabilitě prokazatelně přidanou hodnotu;

b)

předsedat regionálnímu kulatému stolu pro jihovýchodní Evropu;

c)

udržovat úzké kontakty se všemi účastníky a se státy, organizacemi a institucemi paktu o stabilitě, jakož i s dotčenými regionálními iniciativami a organizacemi s ohledem na podporu regionální spolupráce a zvýšení vlastní odpovědnosti regionu;

d)

úzce spolupracovat se všemi orgány Evropské unie a jejích členských států za účelem posílení úlohy Evropské unie v paktu o stabilitě podle bodů 18, 19 a 20 paktu o stabilitě a zajištění doplňkovosti mezi prací v rámci paktu o stabilitě a procesem stabilizace a přidružení;

e)

organizovat pravidelná společná setkání s předsedajícími pracovních skupin za účelem zajištění celkové strategické koordinace a sekretariátu a nástrojů Regionálního kulatého stolu pro jihovýchodní Evropu;

f)

pracovat na základě předem schváleného a s účastníky paktu o stabilitě projednaného seznamu přednostních opatření, která je nutno v roce 2005 provést pro pakt o stabilitě, a trvale vyhodnocovat způsoby práce a strukturu paktu o stabilitě pro zajištění ucelenosti a účelnosti využití zdrojů.

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/49

(1)

Nařízením (ES, Euratom) č. 1785/2004 (2) Rada stanovila, naposledy a v souladu s předchozím služebním řádem, postupem podle čl. 13 prvního pododstavce přílohy X tohoto služebního řádu, opravné faktory, které se od 1. ledna 2004 použijí na odměny vyplácené úředníkům Evropských společenství působícím ve třetích zemích v měnách těchto zemí.

(2)

Od 1. února, 1. března, 1. dubna, 1. května a 1. června 2004 by některé z těchto opravných faktorů měly být upraveny v souladu s čl. 13 druhým pododstavcem přílohy X služebního řádu, jelikož ze statistických údajů, které má Komise k dispozici, vyplývá, že změna životních nákladů, měřená prostřednictvím opravného faktoru a příslušného směnného kurzu, je pro některé třetí země vyšší než 5 % od jejich posledního stanovení nebo úpravy,

31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 396/51

(1)

Členské státy předložily Komisi své programy kontroly v oblasti rybolovu pro období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 a připojily žádosti o finanční příspěvek Společenství na výdaje, které jim v souvislosti s prováděním těchto programů vzniknou.

(2)

Pro financování z prostředků Společenství jsou způsobilé žádosti, které se týkají akcí uvedených v článku 4 rozhodnutí 2004/465/ES.

(3)

Je vhodné stanovit maximální výše příspěvku Společenství poskytovaného na způsobilé výdaje v roce 2004 pro každou podporu udělenou členským státem akcím uvedeným v článku 4 rozhodnutí 2004/465/ES, dále míru, v jaké bude Společenství na tyto akce přispívat, a podmínky, za kterých budou výdaje členských států uhrazeny Společenstvím.

(4)

Členské státy musejí v souladu s článkem 8 rozhodnutí 2004/465/ES uskutečnit své výdaje během období 12 měsíců od konce roku, ve kterém je jim oznámeno toto rozhodnutí. Rovněž musejí plnit ustanovení tohoto rozhodnutí, pokud jde o zahájení projektů a předložení žádostí o uhrazení.

(5)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro rybolov a akvakulturu,

—

50 % způsobilých nákladů, které vznikly členským státům, jež přistoupily dne 1. května 2004,

—

25 % způsobilých nákladů, které vznikly ostatním členským státům.