30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/1

(1)

Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) a vláda Ruské federace uzavřely dne 9. července 2002 dohodu o obchodu s některými výrobky z oceli (1) (dále jen „dohoda“). Nezbytná prováděcí opatření byla přijata rozhodnutím Komise 2002/602/ESUO ze dne 8. července 2002 o správě některých omezení dovozu některých výrobků z oceli z Ruské federace (2). Po uplynutí platnosti Smlouvy o ESUO převzalo Evropské společenství veškerá práva a závazky plynoucí z dohody.

(2)

Rozhodnutí Komise 2002/602/ESUO stanoví množstevní limity na dovoz do Společenství.

(3)

S ohledem na značný nárůst světové poptávky po určitých výrobcích z oceli a na následné obtíže s hledáním dodavatelů těchto výrobků na trh Společenství je nutné povolit více dovozu do Společenství, než bylo původně sjednáno v dohodě. Tyto výrobky z oceli (svitky válcované za tepla určené k dalšímu válcování) spadají pod kódy TARIC 7208370010, 7208380010 a 7208390010.

(4)

Je důležité, aby dodatečná množství byla k dispozici co nejdříve. Opětovné jednání o dohodě a následující provedení jejích změn by vyžadovalo příliš mnoho času. Proto je vhodnější přijmout jednostranné opatření.

(5)

Pro dotvoření vnitřního trhu je nutné, aby byly formality, které musí dovozci Společenství plnit, totožné všude, kde má být zboží celně odbaveno.

(6)

Výrobky umístěné ve svobodném pásmu nebo dovezené v režimech uskladňování v celním skladu, dočasného dovozu nebo aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) by neměly být započítávány do limitů stanovených pro tyto výrobky.

(7)

Pro účinné uplatňování tohoto nařízení je nezbytné, aby byla pro propuštění dotyčných výrobků do volného oběhu ve Společenství požadována dovozní licence Společenství a aby byl zaveden systém správy vydávání těchto dovozních licencí.

(8)

Aby se zajistilo, že množstevní limity stanovené tímto nařízením nebudou překročeny, je nutné řídit se postupem, při němž příslušné orgány členských států nevydají dovozní licenci, dokud neobdrží od Komise předchozí potvrzení, že daná množství nepřekračují odpovídající limity,

a)

jméno a úplnou adresu žadatele (včetně telefonního a faxového čísla a případně identifikačního čísla používaného příslušným vnitrostátním orgánem) a identifikační číslo pro DPH, je-li dovozce plátcem;

b)

případně jméno a úplnou adresu deklaranta nebo zástupce žadatele (včetně telefonního a faxového čísla);

c)

celé jméno a adresu vývozce;

d)

přesný popis zboží, včetně

e)

čistou hmotnost vyjádřenou v kilogramech a množství v předepsaných měrných jednotkách, pokud jsou jiné než čistá hmotnost, podle položek kombinované nomenklatury;

f)

hodnotu CIF zboží na hranici Společenství v eurech podle položek kombinované nomenklatury;

g)

informaci, zda jsou dotčené výrobky snížené nebo podprůměrné jakosti (3);

h)

navrhované období a místo celního odbavení;

i)

informaci, zda je žádost opakováním předcházející žádosti týkající se téže smlouvy;

j)

kopii prodejní nebo kupní smlouvy a kopii proforma faktury;

k)

následující prohlášení, opatřené datem a podepsané žadatelem, společně s přepisem jeho jména velkými písmeny:

„Já, níže podepsaný, potvrzuji, že údaje uvedené v této žádosti jsou pravdivé a byly uvedeny v dobré víře a že jsem usazen ve Společenství.“

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/12

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/14

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2340/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se pro roky 2003 a 2004 stanoví rybolovná práva pro populace hlubinných ryb (2), určuje kvóty pro stříbrnici atlantskou na rok 2004.

(2)

S cílem zajistit dodržování ustanovení týkajících se množstevních omezení odlovů populace, na niž se vztahuje kvóta, je nezbytné, aby Komise určila datum, ke kterému se bude mít za to, že úlovky odlovené plavidly plujícími pod vlajkou členského státu vyčerpaly přidělenou kvótu.

(3)

Podle informací, které byly sděleny Komisi, úlovky stříbrnice atlantské odlovené ve vodách oblasti ICES III, IV (vody Společenství a vody nespadající do svrchovanosti nebo jurisdikce třetích zemí) plavidly plujícími pod vlajkou Irska nebo registrovanými v Irsku naplnily kvótu přidělenou na rok 2004. Irsko zakázalo rybolov této populace od 1. srpna 2004. Mělo by být proto stanoveno toto datum,

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/15

(1)

Dle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 896/2001 ze 7. května 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 404/93 v oblasti režimu dovozu banánů do Společenství, se stanovuje metoda výpočtu referenčního množství pro tradiční hospodářské subjekty A/B a C pro léta 2004 a 2005, a to s ohledem na využití dovozních licencí, které byl přidělené těmto hospodářským subjektům přes referenční rok.

(2)

Dle oznámení členských států podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 896/2001 činí celkové množství v roce 2004, pro které byly podány žádosti, 2 197 147,342 tun pro všechny tradiční hospodářské subjekty A/B a 630 713,105 tun pro všechny tradiční hospodářské subjekty C.

(3)

Nehledě na článek 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 896/2001, nařízení Komise (ES) č. 2036/2003 ze dne 19. listopadu 2003 (3), které nestanovilo koeficienty úprav, jež se použijí pro specifická směrná množství pro tradiční hospodářské subjekty v rámci celních kvót A/B a C pro rok 2004. Z důvodů, aby bylo možné přijmout vhodná opatření opodstatněná ve výjimečně těžkých situacích, a aby se zohlednil probíhající právní procesy.

(4)

Množství 5 731,658 tun pro kvótu A/B a 5 642,248 tun pro kvótu C by mělo být k dispozici v roce 2004. Podle článku 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 896/2001 je proto žádoucí stanovit koeficienty úprav, jež se použijí pro specifická směrná množství pro každý tradiční hospodářsky subjekt v rámci obou kategorií subjektů, A/B a C, a zároveň zrušit nařízení (ES) č. 2036/2003.

(5)

Doporučuje se vydat povolení k dovozu do výše množství, jež je k dispozici.

(6)

Opatření tohoto nařízení musí vstoupit v platnost okamžitě, aby bylo možné vydat dovozní licence v co nejkratší době.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro banány,

—

1,00261 pro každý tradiční hospodářský subjekt A/B

—

1,00894 pro každý tradiční hospodářský subjekt C.

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/17

(1)

Nařízení (EHS) č. 2131/93 (2) stanoví postupy a podmínky pro uvedení do prodeje obilovin ze zásob intervenčních agentur.

(2)

Pro informování všech zúčastněných stran v celém Společenství o prodejích intervenčních zásob by měly být používány nové moderní komunikační prostředky. V důsledku toho mohou být intervenční agentury oprávněny, aby s přihlédnutím k situaci na trhu ve svých členských státech prodávaly v nabídkových řízeních vyšší množství bez předchozího rozhodnutí Komise. Za účelem zjednodušení prodejů na vývoz by nemělo být v rozhodnutí o zahájení nabídkového řízení vyžadováno uvedení místa skladování.

(3)

V členských státech, které nemají námořní přístavy, jsou účastníci nabídkového řízení pro prodej obilovin znevýhodněni zvýšenými náklady na přepravu. Kvůli těmto dodatečným nákladům je vývoz obilovin z dotyčných členských států ztížen, což vede zejména k delší době intervenčního skladování a dodatečným nákladům z rozpočtu Společenství. Proto by mělo být v určitých případech umožněno financovat nejnižší náklady na přepravu mezi místem skladování a místem výjezdu, aby byly nabídky srovnatelné. Rumunský přístav Constanta byl před přistoupením zemí střední Evropy k Unii tradičním vývozním přístavem pro uvedené země. Proto je nezbytné považovat přístav Constanta za místo pro výpočet nákladů na přepravu, které mohou být v případě vývozu hrazeny.

(4)

Aby byl zjednodušen postup pro prodej obilovin, měly by být sjednoceny jistoty vztahující se k nabídkovým řízením pro prodej na vývoz, jakož i pro prodej na trhu Společenství.

(5)

Nařízení (EHS) č. 2131/93 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

1.

V čl. 2 odst. 2 se slova „2 000 tun“ nahrazují slovy „5 000 tun“.

2.

V čl. 3 odst. 1 se první věta nahrazuje tímto:

„Intervenční agentury vypracují oznámení o nabídkovém řízení podle článku 12 a zajistí jejich publicitu zejména tím, že je vystaví ve svém sídle a zveřejní je na svých internetových stránkách nebo na internetových stránkách příslušného ministerstva.“

3.

Článek 7 se mění takto:

4.

V čl. 13 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Nabídky jsou platné pouze, pokud jsou doplněny důkazem, že účastník složil jistotu ve výši 5 EUR na tunu.“

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/19

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/20032 může být rozdíl mezi kurzy nebo cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Při stanovení náhrad je třeba vzít v úvahu faktory uvedené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2).

(3)

Pokud jde o pšeničnou nebo žitnou mouku, krupici a krupičku, náhradu použitelnou pro tyto produkty je nutné vypočítat s ohledem na množství obilovin nutné k výrobě uvažovaných produktů. Toto množství byla stanoveno nařízením (ES) č. 1501/95.

(4)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky určitých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhradu u některých produktů podle jejich země určení.

(5)

Náhradu je třeba stanovovat jednou měsíčně, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(6)

Použití těchto pravidel v současné situaci na trzích s obilovinami, a zejména při kurzech, respektive cenách těchto produktů ve Společenství a na světovém trhu, vede ke stanovení náhrad dle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/21

(1)

Na základě čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 musí být vývozní náhrada pro obiloviny, použitelná v den podání žádosti o licenci, uplatněna na základě žádosti pro vývozy, které se mají uskutečnit během doby trvání platnosti vývozní licence. V tomto případě může být výše náhrady opravena.

(2)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2), je možné pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 1766/92 stanovit opravnou částku. Tato opravná částka musí být vypočítána s ohledem na faktory uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95.

(3)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky některých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhrady u některých produktů podle jejich místa určení.

(4)

Opravnou částku je třeba stanovit zároveň s náhradou a dle stejného postupu, přičemž je možné ji v období mezi dvěma stanoveními změnit.

(5)

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že opravná částka musí být stanovena podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/23

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Při stanovení náhrad je třeba vzít v úvahu faktory stanovené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995 o určitých prováděcích pravidlech k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, co se týče poskytování vývozních náhrad, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2).

(3)

Náhradu použitelnou pro slad je třeba vypočítat s ohledem na množství obilovin nezbytné k výrobě uvažovaných produktů. Tato množství byla stanovena nařízením (ES) č. 1501/95.

(4)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky určitých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhrady u některých produktů podle země jejich určení.

(5)

Náhradu je třeba stanovovat jednou za měsíc, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(6)

Použití těchto předpisů v současné situaci na trzích s obilovinami, zejména při kurzech, respektive cenách těchto produktů ve Společenství a na světovém trhu, vede ke stanovení náhrad ve výši uvedené v příloze tohoto nařízení.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/25

(1)

Na základě čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 musí být vývozní náhrada pro obiloviny, použitelná v den podání žádosti o licenci uplatněna na základě žádosti pro vývozy, které se mají uskutečnit během doby trvání platnosti vývozní licence. V tomto případě může být výše náhrady opravena.

(2)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví určitá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, co se týče poskytování vývozních náhrad, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2), je možné pro slad uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 1766/92 stanovit opravnou částku. Tato opravná částka musí být vypočítána s ohledem na faktory uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95.

(3)

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že opravná částka musí být stanovena podle přílohy tohoto nařízení.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/27

(1)

Článek 2 nařízení Rady (EHS) č. 2681/74 ze dne 21. října 1974, týkající se financování výdajů vzniklých v souvislosti s dodávkou zemědělských produktů jako potravinové pomoci (3) ze strany Společenství, stanoví, že část výdajů odpovídající dle pravidel Společenství vývozním náhradám pro dané produkty je třeba naúčtovat Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu, oddělení záruk.

(2)

Za účelem jednoduššího stanovení a řízení rozpočtu pro opatření Společenství v oblasti potravinové pomoci a ve snaze informovat členské státy o míře účasti Společenství na financování vnitrostátních opatření potravinové pomoci je třeba určit výši náhrad poskytovaných pro tato opatření.

(3)

Obecná a prováděcí pravidla stanovená článkem 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 a článkem 13 nařízení (ES) č. 3072/95 pro vývozní náhrady jsou přiměřeně použitelná pro výše uvedená opatření.

(4)

Specifická kritéria, která je třeba vzít v úvahu při výpočtu vývozní náhrady pro rýži, jsou definována v článku 13 nařízení (ES) č. 3072/95.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/29

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/30

(1)

Dne 6. prosince 2001 podala Conseil Interprofessionnel du vin de Bordeaux (CIVB) stížnost podle článku 4 nařízení (ES) č. 3286/94 (dále jen „nařízení“).

(2)

CIVB tvrdí, že odbytu Společenství, pokud jde o vína Bordeaux a Médoc, v Kanadě brání řada překážek ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení, tedy „postup zavedený nebo zachovávaný třetí zemí, proti kterému přiznávají mezinárodní obchodní pravidla právo jednat“.

(3)

Údajná překážka obchodu vyplývá ze změny C-57 kanadského zákona o obchodních značkách, v jejímž důsledku přišla zeměpisná označení vín Bordeaux a Médoc o standardní ochranu odpovídající požadavkům na ochranu zeměpisného označení vín stanoveným v Dohodě WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs).

(4)

Komise rozhodla, že stížnost obsahuje dostatečné důkazy pro zahájení přezkoumání. V Úředním věstníku Evropských společenství bylo zveřejněno náležité oznámení (2).

(5)

Šetření potvrdilo právní tvrzení stěžovatele, že změna C-57 kanadského zákona o obchodních značkách poškozuje čl. 23 odst. 1 a 2 a čl. 24 odst. 3 (tzv. „doložka o pozastavení“) dohody TRIPs a že tato porušení předpisů nelze odůvodnit na základě výjimky podle čl. 24 odst. 6 dohody TRIPs.

(6)

Z přezkoumání rovněž vyplývá, že hrozí, že změna C-57 bude mít nepříznivé účinky na obchod stěžovatele ve smyslu čl. 2 odst. 4 a čl. 10 odst. 4 nařízení.

(7)

Dne 12. února 2003 posoudil poradní výbor zřízený nařízením závěrečnou zprávu o přezkoumání.

(8)

Dne 24. dubna 2003 parafovala Komise dvoustrannou dohodu s Kanadou o obchodu s vínem a lihovinami, která definitivně odstraňuje názvy vedené v Kanadě jako „obecné“ („generic“), včetně „Bordeaux“, „Médoc“ a „Medoc“, a to počínaje vstupem dohody v platnost.

(9)

Dne 9. července 2003 Komise rozhodla, že pozastaví (3) přezkoumání s cílem zcela je zastavit, jakmile Kanada skutečně odstraní uvedené názvy ze seznamu obecných názvů stanoveného ve změně C-57.

(10)

Dne 30. července 2003 Rada jménem Evropského společenství schválila uzavření dohody s Kanadou o obchodu s vínem a lihovinami (4). Dne 1. června 2004 vstoupila dvoustranná dohoda v platnost (5).

(11)

Příkazem pozměňujícím pododdíly 11.18(3) a (4) zákona o obchodních značkách (6) Kanada odstranila názvy Bordeaux, Médoc a Medoc ze seznamu obecných názvů stanoveného ve změně C-57.

(12)

Z tohoto důvodu je vhodné přezkoumání ukončit,

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/32

(1)

Rozhodnutí Komise 97/252/ES ze dne 25. března 1997, kterým se stanoví prozatímní seznamy zařízení ve třetích zemích, z nichž členské státy povolují dovoz mléka a mléčných výrobků určených k lidské spotřebě (2), stanoví prozatímní seznamy zařízení ve třetích zemích, z nichž jsou členské státy oprávněny dovážet mléko a mléčné výrobky určené k lidské spotřebě.

(2)

Rusko poslalo seznam zařízení, která vyrábějí mléko a mléčné výrobky a u nichž příslušné orgány potvrzují, že vyhovují předpisům Společenství.

(3)

Tato zařízení by proto měla být zahrnuta do seznamů stanovených rozhodnutím 97/252/ES.

(4)

Na dovoz z těchto zařízení se nevztahuje snížená četnost fyzických kontrol podle směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (3).

(5)

Rozhodnutí 97/252/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

30.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/34

(1)

Ke splnění svých úkolů vyžaduje Evropský systém centrálních bank (ESCB) úplnou a spolehlivou statistiku platební bilance, statistiku investiční pozice vůči zahraničí a výkaz devizových rezerv, které uvádějí hlavní skutečnosti ovlivňující měnové podmínky a devizové trhy v eurozóně.

(2)

První věta článku 5.1 statutu požaduje, aby Evropská centrální banka (ECB) ve spolupráci s národními centrálními bankami pro zajištění úkolů, kterými je pověřen ESCB, shromažďovala buď od příslušných orgánů jiných než národní centrální banky, nebo přímo od hospodářských subjektů nezbytné statistické informace. Druhá věta článku 5.1 stanoví, že za tím účelem ECB spolupracuje s orgány nebo subjekty Společenství, s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí a s mezinárodními organizacemi. Článek 5.2 stanoví, že úkoly popsané v článku 5.1 provádějí v rámci svých možností národní centrální banky.

(3)

Informace nutné ke splnění požadavků ECB v oblasti statistiky platební bilance a statistiky investiční pozice vůči zahraničí mohou shromažďovat nebo sestavovat příslušné orgány jiné než národní centrální banky. Proto některé z úkolů, které mají být podle těchto obecných zásad provedeny, vyžadují spolupráci mezi ECB nebo národními centrálními bankami a těmito příslušnými orgány v souladu s článkem 5.1 statutu. Článek 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1) po členských státech požaduje, aby si samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s ESCB, a zajistily tak plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu.

(4)

Část potřebných statistických informací se týká finančního účtu platební bilance, souvisejících výnosů a investiční pozice vůči zahraničí, za které nese Eurosystém primární odpovědnost. Aby byly národní centrální banky schopny splnit svoji povinnost pomáhat ECB v této oblasti, měly by být vybaveny nezbytnými statistickými znalostmi, zejména pokud jde o pojetí, metodiku a shromažďování, sestavování, analýzu a předávání údajů. V Irsku shromažďuje a sestavuje příslušné statistické informace Central Statistics Office. Aby splnily statistické požadavky ECB, musí Central Bank and Financial Services Authority of Ireland a Central Statistics Office vzájemně spolupracovat, jak je stanoveno v doporučení ECB/2004/16 ze dne 16. července 2004 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti v oblasti statistiky platební bilance, statistiky investiční pozice vůči zahraničí a výkazu devizových rezerv (2). Doporučení ECB/2004/16 je rovněž určeno Ufficio Italiano dei Cambi, který společně s Banca d'Italia odpovídá za shromažďování a sestavování příslušných statistických informací v Itálii.

(5)

Od přijetí obecných zásad ECB/2003/7 ze dne 2. května 2003 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti v oblasti statistiky platební bilance, statistiky investiční pozice vůči zahraničí a výkazu devizových rezerv (3) bylo dosaženo zřejmého pokroku, pokud se týká nových požadavků a metod shromažďování a sestavování údajů uvnitř eurozóny. Je proto nutné nahradit obecné zásady ECB/2003/7 těmito obecnými zásadami.

(6)

Vzhledem k objektivním obtížím při sestavování statistiky portfoliových investic se považovalo za nezbytné definovat společné přístupy k shromažďování těchto informací v rámci eurozóny. Od března 2008 by měly systémy shromažďování údajů o portfoliových investicích v eurozóně vyhovovat společnému standardu, tj. jednomu ze čtyř modelů, který přináší alespoň shromažďování čtvrtletních stavů podle jednotlivých cenných papírů, jak je uvedeno v tabulce obsažené v příloze VI. Dostupnost funkční Centralizované databáze cenných papírů je pro zprovoznění nových systémů shromažďování údajů považována za nezbytnou. Pokud tedy nebude „Project Closure Document“ („Dokument o ukončení projektu“) pro fázi 1 projektu Centralizované databáze cenných papírů předložen Radě guvernérů prostřednictvím Výboru pro statistiku ESCB do konce března 2005, bude tato lhůta (stejně jako ty, které se vztahují k jiným požadavkům souvisejícím s portfoliovými investicemi) prodloužena o dobu, odpovídající době prodlení s předložením daného dokumentu. ESCB by také měl do poloviny roku 2006 posoudit, zda je pokrytí informací o cenných papírech v Centralizované databázi cenných papírů a opatření pro výměnu údajů s členskými státy považováno za dostatečné k tomu, aby národním centrálním bankám, případně jiným příslušným statistickým orgánům umožnilo splnit standardy kvality uvedené v těchto obecných zásadách. Aby umožnila splnění požadavků ohledně portfoliových investic do cenných papírů vydaných rezidenty eurozóny, v členění podle sektoru emitenta, v souladu se lhůtami uvedenými v tabulce 13 přílohy II, poskytne ECB národním centrálním bankám informace z Centralizované databáze cenných papírů nejméně 15 měsíců před referenčními daty.

(7)

Vykazování údajů o transakcích a pozicích týkajících se aktiv nebo pasiv rezidentů eurozóny vůči rezidentům ostatních členských států eurozóny je nutné ke splnění statistických požadavků ECB v oblasti portfoliových investic (a souvisejících výnosů). Tyto údaje se používají k sestavování agregovaných transakcí a pozic týkajících se pasiv portfoliových investic a debetní strany výnosů z portfoliových investic. Je to v souladu s vnitrostátními požadavky nebo zavedenými postupy.

(8)

Centralizovaná databáze cenných papírů, která bude v budoucnosti používána pro mnoho statistických účelů (sestavování a vytváření statistik) a nestatistických účelů (ekonomické analýzy, analýzy finanční stability nebo operační analýzy), bude zpřístupněna národním centrálním bankám. Obsah údajů bude zpřístupněn příslušným orgánům jiným než národní centrální banky za případných právních omezení. To jim pomůže zejména při vytváření údajů požadovaných pro sestavování statistik o transakcích a pozicích eurozóny ohledně portfoliových investic. Spojením informací z Centralizované databáze cenných papírů s údaji shromážděnými podle jednotlivých cenných papírů by mělo být zejména možné přesně sestavovat transakce a pozice týkající se portfoliových investic do cenných papírů, které jsou vydány rezidenty eurozóny a které drží rezidenti v jiných zemích eurozóny. Toto v konečném důsledku umožní sestavování sektorového členění týkajícího se údajů o pasivech portfoliových investic eurozóny.

(9)

Použití platební bilance eurozóny a investiční pozice eurozóny vůči zahraničí pro sestavování účtu zbytku světa ve čtvrtletních finančních účtech eurozóny vyvolává potřebu sestavovat údaje o investiční pozici vůči zahraničí se čtvrtletní periodicitou. Pro finanční účty eurozóny, jakož i pro měnovou analýzu je dále nezbytné oddělit vklady od úvěrů a rozlišit ostatní investice. Ocenění stavů eurozóny, pokud jde o majetkové účasti u přímých zahraničních investic, vyžaduje doplňující členění mezi kotovanými a nekotovanými společnostmi, které jsou příjemci přímé investice.

(10)

Jako příspěvek k ročnímu přezkumu mezinárodní úlohy eura jsou statistické údaje o transakcích a pozicích týkajících se dluhových cenných papírů členěných podle měny zapotřebí k posouzení úlohy eura jako investiční měny.

(11)

Měl by být vymezen rámec pro hodnocení kvality statistiky platební bilance eurozóny, statistiky investiční pozice eurozóny vůči zahraničí a výkazu devizových rezerv, a to v největší možné míře v souladu s „Rámcem pro hodnocení kvality údajů“ („Data Quality Assessment Framework“) vypracovaným Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Národní centrální banky by měly, případně ve spolupráci s příslušnými orgány jinými než národní centrální banky, hodnotit kvalitu údajů, které poskytují. Budou zavedena vhodná kritéria hodnocení kvality údajů, včetně včasnosti, přesnosti, věrohodnosti, vnitřního a vnějšího souladu a spolehlivosti.

(12)

K předávání důvěrných statistických informací z národních centrálních bank do ECB dochází v takovém rozsahu a s takovou podrobností, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů ESCB. Pokud jsou zdroji statistických informací označených za důvěrné příslušné orgány jiné než národní centrální banky, mělo by být použití těchto informací ECB omezeno na plnění statistických úkolů souvisejících s ESCB.

(13)

Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nepovedou ke změně základního koncepčního rámce, ani nepříznivě neovlivní vykazovací zatížení zpravodajských jednotek v členských státech. Při uplatňování tohoto postupu bude brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB. Národní centrální banky mohou navrhovat technické změny příloh těchto obecných zásad prostřednictvím Výboru pro statistiku ESCB.

(14)

V souladu s článkem 12.1 a článkem 14.3 statutu tvoří obecné zásady ECB nedílnou součást práva Společenství,

—

„zúčastněným členským státem“ se rozumí členský stát, který přijal jednotnou měnu v souladu se Smlouvou,

—

má výraz „rezident“ stejný význam, jaký je definován v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 2533/98,

—

„eurozónou“ se rozumí hospodářský prostor zúčastněných členských států a ECB. Území, která jsou součástí členských států eurozóny, nebo země přidružené k těmto státům jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy II,

—

„Eurosystémem“ se rozumějí národní centrální banky zúčastněných členských států a ECB,

—

„přeshraniční transakcí“ se rozumí transakce, která zcela nebo částečně zakládá nebo splácí pohledávky či dluhy, nebo transakce, při které dochází k převodu práva k určitému předmětu mezi rezidenty eurozóny a nerezidenty eurozóny,

—

„přeshraničními pozicemi“ se rozumí stav finančních pohledávek vůči nerezidentům eurozóny a finančních závazků vůči nerezidentům eurozóny. Přeshraniční pozice také zahrnují: i) pozemky, jiná hmotná nevyráběná aktiva a jiný nemovitý majetek, pokud se fyzicky nacházejí mimo eurozónu a jsou ve vlastnictví rezidentů eurozóny nebo pokud se nacházejí uvnitř eurozóny a jsou ve vlastnictví nerezidentů eurozóny; a ii) měnové zlato a zvláštní práva čerpání ve vlastnictví rezidentů eurozóny.

Avšak v rozsahu nutném k sestavení účtu portfoliových investic a účtu výnosů z portfoliových investic v rámci statistiky platební bilance pokrývající eurozónu a k sestavení účtu portfoliových investic v rámci statistiky investiční pozice vůči zahraničí pokrývající eurozónu zahrnují výrazy „přeshraniční pozice“ a „přeshraniční transakce“ také pozice a transakce týkající se aktiv nebo pasiv rezidentů eurozóny vůči rezidentům ostatních členských států eurozóny,

—

„rezervními aktivy“ se rozumějí vysoce likvidní, obchodovatelné a bonitní pohledávky, které má Eurosystém vůči nerezidentům eurozóny a které znějí na jiné měny než euro, a současně zlato, rezervní pozice u MMF a držba zvláštních práv čerpání,

—

„ostatními devizovými aktivy“ se rozumějí i) pohledávky Eurosystému vůči rezidentům eurozóny, které znějí na jiné měny než euro; a ii) pohledávky Eurosystému vůči nerezidentům eurozóny, které znějí na jiné měny než euro, jež nesplňují kritéria likvidity, obchodovatelnosti a bonity rezervních aktiv,

—

„závazky spojenými s rezervami“ se rozumějí předurčené a potenciální krátkodobé čisté závazky v rámci Eurosystému, podobné rezervním aktivům a ostatním devizovým aktivům Eurosystému,

—

„platební bilancí“ se rozumí statistický výkaz, který uvádí přeshraniční transakce během sledovaného období, včetně příslušného členění těchto transakcí,

—

„výkazem devizových rezerv“ se rozumí statistický výkaz, který uvádí stavy rezervních aktiv, ostatních devizových aktiv a závazků Eurosystému spojených s rezervami k referenčnímu dni, včetně příslušného členění těchto aktiv a závazků,

—

„investiční pozicí vůči zahraničí“ se rozumí bilance, která uvádí stav přeshraničních finančních aktiv a pasiv k referenčnímu dni, včetně příslušného členění těchto aktiv a pasiv,

—

shromažďováním údajů „podle jednotlivých cenných papírů“ se rozumí shromažďování údajů členěných podle jednotlivých cenných papírů.