24.11.2004

Úřední věstník Evropské unie

L 348/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2003/2004

ze dne 21. října 2004

o uzavření Protokolu, kterým se na období od 3. prosince 2003 do 2. prosince 2007 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a mauricijskou vládou o rybolovu v mauricijských vodách

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 ve spojení s čl. 300 odst. 2 a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 12 odst. 3 Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a mauricijskou vládou o rybolovu v mauricijských vodách (2) vedly smluvní strany jednání před ukončením doby platnosti protokolu s cílem určit na základě společné dohody podmínky protokolu pro následující období a případně jakékoli nezbytné změny nebo doplňky k příloze.

(2)	Dne 11. září 2003 byl jako výsledek těchto jednání parafován nový protokol, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle uvedené dohody na období od 3. prosince 2003 do 2. prosince 2007.

(3)	Schválení tohoto protokolu je v zájmu Společenství.

(4)	Měl by být stanoven způsob rozdělování rybolovných práv mezi členské státy na základě tradičního rozdělení rybolovných práv v rámci dohody o rybolovu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Protokol, kterým se na období od 3. prosince 2003 do 2. prosince 2007 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a mauricijskou vládou o rybolovu v mauricijských vodách, se schvaluje jménem Společenství.

Znění protokolu se připojuje k tomuto nařízení (3).

Článek 2

Rybolovná práva stanovená v protokolu se rozdělují mezi členské státy takto:

—	plavidla lovící tuňáka vlečnou sítí: Francie 16, Španělsko 22, Itálie 2, Spojené království 1,

—	plavidla lovící na dlouhý vlasec s návazci: Španělsko 19, Francie 23, Portugalsko 7,

—	plavidla lovící na prut: Francie 25 tun hrubé prostornosti (BRT) měsíčně v ročním průměru.

Jestliže žádosti o licence těchto členských států nevyčerpají rybolovná práva stanovená protokolem, může vzít Komise v úvahu žádosti o licence ostatních členských států.

Článek 3

Členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov podle této dohody, oznámí Komisi množství odlovů z jednotlivých populací v rybolovné oblasti Mauricia v souladu s nařízením Komise (ES) č. 500/2001 (4).

Článek 4

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osoby zmocněné podepsat protokol zavazující Společenství.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 21. října 2004.

Za Radu

G. ZALM

předseda

(1) Stanovisko ze dne 15. září 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. L 159, 10.6.1989, s. 2.

(3) Viz strana 3 tohoto Úředního věstníku.

(4) Úř. věst. L 73, 15.3.2001, s. 8.

PROTOKOL,

kterým se na období od 3. prosince 2003 do 2. prosince 2007 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a mauricijskou vládou o rybolovu v mauricijských vodách

Článek 1

1. Podle článku 2 dohody se na období čtyř let od 3. prosince 2003 rybolovná práva stanoví takto:

—	plavidla lovící tuňáka vlečnými sítěmi: licence pro 41 plavidel,

—	plavidla lovící na dlouhý vlasec s návazci: licence pro 49 plavidel,

—	plavidla lovící na prut: licence pro 25 tun hrubé prostornosti (BRT) měsíčně v ročním průměru.

2. Pouze plavidla Společenství s platnou licencí vydanou podle tohoto protokolu a v souladu s náležitostmi popsanými v příloze jsou oprávněna provádět rybolov v rybolovné oblasti Mauricia.

Článek 2

1. Finanční příspěvek uvedený v článku 6 dohody se pro uvedené období stanoví na 487 500 EUR ročně.

2. Tento příspěvek se týká hmotnosti úlovků v mauricijských vodách ve výši 6 500 tun úlovků ročně. Pokud roční množství úlovků plavidel Společenství v mauricijských vodách toto množství překročí, výše uvedené vyrovnání se úměrně zvýší o 75 EUR za každou další ulovenou tunu. Celkové množství finančního příspěvku, jež Společenství zaplatí za tuňáky a tuňákům podobné druhy, však nepřesáhne dvojnásobek částky stanovené v odstavci 1.

3. První část finančního příspěvku odpovídající částce 292 500 EUR ročně bude složena na účet ministerstva financí, jenž bude sdělen delegaci Komise na Mauriciu po vstupu tohoto protokolu v platnost. První splátka je splatná nejpozději do 1. června 2004 a další rovnoměrné roční splátky jsou splatné k výročnímu dni podpisu tohoto protokolu. Využití tohoto příspěvku je ve výhradní pravomoci Mauricia.

4. Druhá část finančního příspěvku, totiž 195 000 EUR ročně, je určena na financování opatření uvedených v článku 3 tohoto protokolu.

Článek 3

1. S cílem zajistit rozvoj udržitelného a zodpovědného rybolovu přijmou obě smluvní strany ve společném zájmu opatření ve prospěch partnerství, zejména aby podpořily lepší poznání rybolovných a biologických zdrojů, kontrolu rybolovu, rozvoj drobného rybolovu, rybářská společenství a odbornou přípravu.

2. Druhá část finančního příspěvku do výše 195 000 EUR ročně umožní financování následujících činností podle tohoto rozdělení:

a)	150 000 EUR na vědecké a technické programy podporující lepší poznání a správu rybolovu a biologických zdrojů v rybolovné oblasti Mauricia;

b)	30 000 EUR na příspěvky na studium a kursy odborné přípravy v různých vědeckých, technických a hospodářských oblastech souvisejících s rybolovem a na účast na mezinárodních jednáních týkajících se rybolovu;

c)	15 000 EUR na monitorování, kontrolu a dozor, včetně systému monitorování plavidel (VMS).

3. Částky uvedené v odst. 2 písm. a) a c) se poskytnou mauricijskému ministerstvu rybolovu po předložení podrobného ročního programu Komisi, včetně harmonogramu a očekávaných cílů jednotlivých kroků podniknutých v rámci každého opatření, a to nejpozději do 1. června 2004 pro první rok a do 1. dubna pro následující roky. Uvedené finanční částky se složí na účet ministerstva financí, jenž bude sdělen delegaci Komise na Mauriciu po vstupu tohoto protokolu v platnost.

4. Částka uvedená v písmeni b) se poskytne mauricijskému ministerstvu rybolovu a složí se v souvislosti s jejím čerpáním na bankovní účty příslušných mauricijských orgánů.

5. Mauricijské ministerstvo rybolovu zašle delegaci Komise na Mauriciu podrobnou výroční zprávu o provádění těchto opatření a o dosažených výsledcích do tří měsíců od výročního dne podpisu tohoto protokolu. Komise si vyhrazuje právo vyžádat si od mauricijského orgánu příslušného pro rybolov dodatečné informace o těchto výsledcích a přezkoumat dotyčné platby podle skutečného provádění opatření.

Článek 4

Neprovede-li Společenství řádně a včas některou z plateb uvedených v článcích 2 a 3, může Mauricius uplatňování tohoto protokolu pozastavit.

Článek 5

Brání-li závažné okolnosti, s výjimkou přírodních jevů, rybolovu v rybolovné oblasti Mauricia, může Evropské společenství po konzultaci obou stran v rámci smíšeného výboru uvedeného v článku 8 dohody, je-li to možné, přerušit platbu finančního příspěvku.

Platba finančního příspěvku se obnoví, jakmile se situace napraví, a po konzultaci obou stran v rámci smíšeného výboru stanoveného v článku 8 dohody z ní vyplyne, že situace umožňuje návrat k obvyklé rybolovné činnosti.

Platnost licencí udělených plavidlům Společenství podle článku 4 dohody se prodlouží o dobu odpovídající době, během níž bylo provádění rybolovu pozastaveno.

Článek 6

Příloha Dohody mezi Evropským společenstvím a mauricijskou vládou o rybolovu v mauricijských vodách se zrušuje a nahrazuje se přílohou tohoto protokolu.

Článek 7

Tento protokol a jeho příloha vstupují v platnost dnem podpisu.

Použijí se ode dne 3. prosince 2003.

PŘÍLOHA

Podmínky pro provozování rybolovu plavidly společenství v mauricijských vodách

1. Žádost o licenci a náležitosti pro její vydání

Postup pro podávání žádostí o licence, které umožňují plavidlům Společenství provádět rybolov v mauricijských vodách, a pro jejich vydávání je tento:

Komise předloží mauricijskému orgánu prostřednictvím delegace Komise na Mauriciu žádost za každé plavidlo vyplněnou majitelem, který si přeje provozovat rybolov podle této dohody, nejpozději 20 dnů před začátkem požadované doby platnosti licence. Žádost se podává na formulářích poskytnutých pro tento účel Mauriciem, jejichž vzor je připojen jako dodatek 1.

b)	Každá licence se vydává majiteli plavidla pro konkrétní plavidlo. Na žádost Komise může a v případě vyšší moci musí být licence plavidla nahrazena novou licencí pro jiné plavidlo Společenství.

c)	Licence předají mauricijské orgány delegaci Komise na Mauriciu.

Licence musí být vždy uložena na palubě. Po přijetí oznámení o zaplacení zálohové platby zaslaného orgánům Mauricia Komisí se však plavidlo zapíše na seznam, který je zaslán orgánům Mauricia příslušným pro kontrolu rybolovu. Před obdržením originálu licence může být tato licence zaslána faxem; tato kopie musí být uložena na palubě a opravňuje plavidlo k provádění rybolovu až do doručení originálu licence na palubu.

e)	Před vstupem tohoto protokolu v platnost sdělí mauricijský orgán podrobná pravidla pro placení licenčních poplatků, zejména čísla bankovních účtů a měny, které mají být pro platby používány.

f)	Majitelé plavidel navrhnou a jmenují zástupce sídlícího na Mauriciu, zmocněného je zastupovat ve všech soudních řízeních. Majitelé plavidel oznámí mauricijským orgánům jméno a adresu svého zástupce.

2. Platnost licencí a úhrada poplatků

1. Zálohové platby

Pro plavidla lovící tuňáka vlečnou sítí a plavidla lovící na dlouhé vlasce s návazci platí licence po dobu jednoho roku. Licence lze obnovit.

Poplatek se stanoví na 25 EUR za tunu ulovenou v mauricijských vodách.

V případě plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí se licence vystaví po zálohové úhradě roční částky 2 000 EUR za plavidlo, což odpovídá poplatku za 80 tun ročních úlovků v mauricijských vodách.

Pro plavidla lovící na dlouhé vlasce s návazci se licence vystaví po uhrazení zálohové platby Mauriciu ve výši 1 550 EUR ročně za plavidla o hrubé prostornosti vyšší než 150 tun a 1 100 EUR ročně za plavidla o hrubé prostornosti nejvýše 150 tun. Tyto částky odpovídají poplatku za 62 tun úlovků v mauricijských vodách pro plavidla o hrubé prostornosti vyšší než 150 tun a za 44 tun ročních úlovků v mauricijských vodách pro plavidla o hrubé prostornosti nejvýše 150 tun.

Pro rybářská plavidla lovící na prut platí licence po dobu tří, šesti nebo dvanácti měsíců. Poplatek se stanoví podle hrubé prostornosti plavidla na základě ročního poplatku 80 EUR za tunu hrubé prostornosti podle uplynulé doby.

2. Závěrečný výkaz

Pro plavidla lovící vlečnou sítí a plavidla lovící na dlouhé vlasce s návazci vyhotoví Komise ke konci každého kalendářního roku závěrečný výkaz poplatků splatných za rybářský hospodářský rok na základě výkazů úlovků vypracovaných majiteli plavidel a potvrzených vědeckými ústavy příslušnými pro ověřování statistiky úlovků, jako například IRD (L’institut de recherche pour le développement), IFREMER (Institut français de recherche et d’exploitation de la mer), IEO (Instituto Español de Oceanografía), IPIMAR (Instituto Nacional das Pescas e do Mar) nebo kterákoli mezinárodní rybářská organizace působící v oblasti Indického oceánu, kterou mauricijské orgány určí.

Výkazy se podávají mauricijským orgánům do 15. března následujícího rybolovného roku. Mauricijské orgány zareagují ve lhůtě 30 dnů po tomto oznámení. Výkaz se pak předá majitelům plavidel.

Majitelé plavidel splní své finanční závazky do 30 dnů od obdržení výkazu.

Pokud je částka splatná za konkrétní rybolovnou činnost nižší než zaplacená záloha, nemohou majitelé plavidel získat vzniklý rozdíl zpět.

3. Překládka

Plavidla mohou své úlovky překládat na Mauriciu v souladu se svými zájmy.

Všechny překládky v mauricijských přístavech se ohlašují mauricijským orgánům 48 hodin předem.

4. Vykazování úlovků

Plavidla oprávněná provádět rybolov v mauricijských vodách podle této dohody sdělí údaje o svých úlovcích mauricijským orgánům a zašlou kopii delegaci Komise na Mauriciu v souladu s dále uvedeným postupem.

Plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí vedou rybářský deník podle vzoru v dodatku 2. Plavidla lovící na dlouhé vlasce s návazci vedou rybářský deník podle vzoru v dodatku 3. Plavidla lovící na prut vedou rybářský deník podle vzoru v dodatku 4.

Rybářské deníky musí být vyplněny čitelně a podepsány velitelem plavidla nebo zástupcem sdružení majitelů plavidel. Dále musí být deníky vyplněny za všechna plavidla, která získala licenci, i pokud neprováděla rybolov.

Rybářské deníky se předloží mauricijskému orgánu do 45 dnů po každé rybářské sezóně.

5. Sdělování informací

Plavidla o hrubé prostornosti nad 50 tun sdělí rádiové stanici (jejíž název, volací znak a frekvence jsou uvedeny v licenci) nebo faxem (na číslo 230 208 1929) nebo elektronickou poštou (fish@intnet.mu) svou zeměpisnou polohu a výši úlovku na palubě alespoň jednu hodinu před tím, než vstoupí do mauricijských vod nebo je opustí, a každé tři dny v době provozování rybolovu v mauricijských vodách.

6. Pozorovatelé

Každé plavidlo o hrubé prostornosti vyšší než 50 tun musí na žádost mauricijských orgánů přijmout na palubu jimi jmenovaného pozorovatele. Pozorovatel musí mít veškeré potřebné nástroje ke konání svých povinností uvedených níže, včetně přístupu na všechna místa a ke všem dokladům. Nesmí být na plavidle přítomen déle než po dobu potřebnou k výkonu svých povinností. Během pobytu na palubě se s pozorovatelem nakládá jako s lodním důstojníkem.

Během doby pobytu na palubě se mu poskytne vhodná strava a ubytování. Mzdu a sociální příspěvky pozorovatele hradí mauricijské orgány.

Přístav nalodění i podmínky jeho nalodění se stanoví vzájemnou dohodou majitele plavidla nebo jeho zástupce s mauricijskými orgány.

Pokud by plavidlo s mauricijským pozorovatelem na palubě opustilo mauricijské vody, budou přijata veškerá opatření k tomu, aby se pozorovatel co nejdříve vrátil na Mauricius, na náklady majitele plavidla.

Majitel plavidla zaplatí mauricijské vládě prostřednictvím svého zástupce částku 14 EUR za každý den, který pozorovatel stráví na palubě plavidla v rybolovné oblasti Mauricia.

Na palubě plavidla pozorovatel:

—	pozoruje rybolovné činnosti plavidel,

—	ověřuje zeměpisnou polohu plavidel provádějících rybolovné činnosti,

—	zaznamenává použitá rybolovná vybavení,

—	ověřuje údaje o úlovku z rybolovné oblasti Mauricia zaznamenané v rybářském deníku,

—	sestavuje zprávu o činnosti určenou pro mauricijský orgán.

Na palubě plavidla pozorovatel:

—	přijímá vhodná opatření, aby jeho nalodění a přítomnost na palubě nerušily rybolovné činnosti a nebránily jim,

—	respektuje materiál a zařízení na palubě a důvěrnost všech dokladů plavidla.

7. Kontrola

Plavidla rovněž umožní přístup na palubu všem mauricijským úředníkům příslušným pro kontrolu a monitorování a jsou jim nápomocna při výkonu jejich povinností.

8. Najímání posádky

Flotila Společenství přijme na palubu deset mauricijských námořníků.

Pro místní námořníky najaté na plavidla Společenství se uzavře pracovní smlouva mezi majitelem plavidla nebo jeho zástupcem a námořníkem nebo jeho odborovou organizací nebo jeho zástupcem ve spolupráci s příslušnými mauricijskými orgány. Tyto smlouvy námořníkům zaručí výhody vyplývající z jejich režimu sociálního zabezpečení, včetně životního, zdravotního a úrazového pojištění. Mzdové podmínky místních námořníků nebudou horší než podmínky místních posádek a v každém případě nebudou horší, než stanoví normy MOP.

Jedno vyhotovení smlouvy se poskytne osobám, které ji podepsaly, a mauricijským orgánům.

Uzavírá-li se pracovní smlouva se zástupcem majitele plavidla, uvádí se v ní jméno majitele plavidla a stát vlajky plavidla.

Majitel plavidla zaručí místním najatým námořníkům životní a pracovní podmínky podobné těm, kterým se těší námořníci Společenství.

Nepřijme-li flotila žádné námořníky, jsou majitelé plavidel povinni uhradit paušální částku odpovídající mzdě nepřijatých námořníků po dobu trvání rybářské sezony v mauricijských vodách. Trvá-li rybářská sezona méně než jeden měsíc, jsou majitelé plavidel povinni zaplatit částku odpovídající jedné měsíční mzdě.

9. Rybolovné oblasti

Aby se zamezilo případným nepříznivým účinkům na drobný rybolov na Mauriciu, nepovoluje se provádění rybolovu plavidly Společenství lovícími tuňáky vlečnou sítí a lovícími na dlouhé vlasce s návazci do vzdálenosti patnácti námořních mil, měřeno od pobřeží, nebo v okruhu tří námořních mil od kteréhokoli uzavíracího mechanismu umístěného Mauriciem, jehož zeměpisná poloha bude sdělena majitelům plavidel nebo jejich zástupcům.

Plavidla lovící na prut jsou oprávněna provozovat rybolov pouze ve svých tradičních místech, jmenovitě Soudan Bank a East Soudan Bank.

10. Zásobování konzerváren zpracovávajících tuňáky

Plavidla Společenství lovící tuňáky se vynasnaží prodat část svých úlovků mauricijským konzervárnám zpracovávajícím tuňáky za cenu stanovenou vzájemnou dohodou majitelů plavidel Společenství s vlastníky mauricijských konzerváren zpracovávajících tuňáky.

11. Sankce

Nehledě na případné sankce podle mauricijských právních předpisů může být nesplnění kterýchkoli z podmínek protokolu a této přílohy nebo kterýchkoli příslušných mauricijských právních předpisů důvodem k pozastavení, zrušení nebo neobnovení rybářské licence pro dotyčné plavidlo. Před uplatněním případných sankcí vezmou mauricijské orgány v úvahu závažnost porušení podmínek a uplatní zásadu přiměřenosti. Pozastavení nebo zrušení rybářské licence bude považováno za vyšší moc pro účely bodu 1 písm. b).

Delegaci Komise a zástupci majitele plavidla na Mauriciu bude do 24 hodin písemně sděleno jakékoli pozastavení, zrušení nebo neobnovení licence spolu se stručnou zprávou o významných skutečnostech.

12. Postup v případě vstupu na palubu za účelem inspekce

1. Předávání informací

Mauricijský orgán příslušný pro rybolov písemně uvědomí do 48 hodin delegaci Komise na Mauriciu a stát vlajky o vstupu na palubu za účelem inspekce jakéhokoli rybářského plavidla plujícího pod vlajkou členského státu Společenství a provozujícího rybolov podle dohody o rybolovu v rybolovné oblasti Mauricia a zašle stručnou zprávu o okolnostech a důvodech vedoucích k takové inspekci. Delegace i stát vlajky jsou průběžně informovány o každém zahájeném řízení a uvalených sankcích.

2. Vyřešení inspekce

V souladu se právními předpisy v oblasti rybolovu lze porušení předpisů vyřešit:

a)	buď mimosoudně; v tom případě se výše pokuty stanoví v souladu s mauricijskými právními předpisy, které stanoví spodní a horní mez pokuty;

b)	nebo v soudním řízení, nebylo-li možné dosáhnout mimosoudního vyrovnání, v souladu s mauricijskými právními předpisy.

3. Plavidlo se propustí a posádce se umožní pustit přístav,

a)	jakmile jsou splněny závazky přijaté v mimosoudním vyrovnání, což se doloží potvrzením o úhradě vyrovnání; nebo

b)	do ukončení soudního řízení po předložení dokladu o složení bankovní jistoty.

Dodatek 1

ŽÁDOST O UDĚLENÍ RYBÁŘSKÉ LICENCE ZAHRANIČNÍMU RYBÁŘSKÉMU PLAVIDLU

Jméno žadatele: …

Adresa žadatele: …

Jméno a adresa nájemců plavidel, liší-li se od výše uvedeného: …

Jméno a adresa zástupce na Mauriciu: …

Název plavidla: …

Druh plavidla: …

Stát vlajky: …

Přístav a registrační číslo: …

Vnější identifikační znaky rybářského plavidla: …

Rádiový volací znak a frekvence: …

Faxové číslo plavidla: …

Délka plavidla: …

Šířka plavidla: …

Druh motoru a výkon: …

Hrubá prostornost plavidla v tunách: …

Čistá prostornost plavidla v tunách: …

Minimální počet členů posádky: …

Druh provozovaného rybolovu: …

Lovené druhy ryb: …

Požadovaná doba platnosti licence: …

Potvrzuji, že tyto údaje jsou pravdivé.

Datum: … Podpis: …

Dodatek 2

Text obrazu

Dodatek 3

Text obrazu

Text obrazu

Dodatek 4

RYBOLOV NA PRUT

Název plavidla:
Stát vlajky:

Výkon motoru:
Hrubá prostornost:

Měsíc Rok

Metoda rybolovu:
Přístav vykládky:

Datum

Rybolovná oblast

Počet hodin

Doba rybolovu (hod.)

Druhy ryb

Zeměpisná délka

Zeměpisná šířka

Celkem

10/

11/

12/

13/

14/

15/

16/

17/

18/

19/

20/

21/

22/

23/

24/

25/

26/

27/

28/

29/

30/

31/

CELKEM

24.11.2004

Úřední věstník Evropské unie

L 348/18

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 4. října 2004

o technických pokynech pro odběr vzorků a detekci geneticky modifikovaných organismů a materiálu vyrobeného z geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem podle nařízení (ES) č. 1830/2003

(Text s významem pro EHP)

(2004/787/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na druhou odrážku článku 211 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES (1) stanoví systém předávání a uchovávání informací mezi provozovateli v každém stadiu uvádění na trh produktu sestávajícího z geneticky modifikovaných organismů nebo s jejich obsahem (dále jen „GMO“) nebo potravin a krmiv vyrobených z GMO, ale nepožaduje, aby provozovatelé v každém stadiu uvádění na trh odebírali vzorky a testovali výrobky na výskyt GMO nebo materiálů z GMO vyrobených.

(2)	Podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1830/2003 se však po členských státech požaduje, aby zajistily, že za účelem dosažení souladu s uvedeným nařízením budou podle potřeby prováděny inspekce a další kontrolní opatření, včetně kontroly vzorků a testování (kvalitativního i kvantitativního).

(3)	Aby se usnadnil koordinovaný přístup k těmto inspekcím a kontrolním opatřením, vyžaduje čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1830/2003, aby byly stanoveny technické pokyny pro odběr vzorků a testování produktů za účelem detekce GMO a potravin a krmiv vyrobených z GMO.

(4)	Tyto pokyny by se měly vztahovat na produkty, které získaly povolení k uvedení na trh, aniž je dotčen čl. 4 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (2), pokud jde o GMO, které nejsou povoleny v Evropské unii.

(5)	Odběr vzorků a detekce by měly být provedeny za použití řádných vědeckých a statistických protokolů, aby se tak dosáhlo příslušné spolehlivosti detekce GMO nebo materiálů z GMO vyrobených.

(6)	Při vývoji pokynů byl konzultován výbor zřízený článkem 30 směrnice 2001/18/ES a byl brán ohled na práci vnitrostátních příslušných orgánů, Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a referenční laboratoře Společenství.

(7)

Pokud se požaduje velké množství geneticky nemodifikovaného osiva nebo jiných rostlinných rozmnožovacích materiálů, aby se splnily normy pro náhodný a technicky nevyhnutelný výskyt geneticky modifikovaného osiva a jiných rostlinných rozmnožovacích materiálů, měl by se v kontextu specifických právních předpisů týkajících se osiva a jiných rostlinných rozmnožovacích materiálů vytvořit protokol o odběru vzorků a testování na výskyt geneticky modifikovaného osiva a jiných rostlinných rozmnožovacích materiálů; náležitosti uvedeného protokolu by přitom případně mohly sloužit rovněž jako základ pro odběr vzorků a testování jiných geneticky modifikovaných druhů plodin, na které se nevztahují výše uvedené právní předpisy,

DOPORUČUJE:

I. OBECNÉ ZÁSADY

Pro účely splnění požadavků stanovených čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1830/2003 vezmou členské státy v úvahu:

a)	minulé působení provozovatelů s ohledem na plnění příslušných právních předpisů;

b)	spolehlivost všech kontrol, které provozovatelé již uskutečnili;

c)	situace, kde se předpokládá neplnění;

d)	používání přiměřených prostředků k požadovaným cílům, a zejména v souvislosti se získanými zkušenostmi;

e)	stupeň heterogenity a místo dodavatelského řetězce, ve kterém se testování provádí.

Úřední kontroly by měly být provedeny bez předchozího upozornění, kromě případů, kdy je nezbytné předchozí oznámení provozovatele.

Úřední kontroly by se měly provádět v jakékoli fázi výroby, zpracování, skladování a distribuce produktu, který obsahuje nebo může obsahovat GMO, nebo potravin a krmiv vyrobených z GMO, včetně místa vývozu (3).

Úřední kontroly by neměly dělat rozdíl mezi produkty určenými k vývozu ze Společenství a produkty určenými k uvedení na trh v rámci Společenství.

Provozovatelé, jejichž produkty jsou předmětem odběru vzorků a rozboru, by měly mít nárok na odvolání a žádost o druhé stanovisko. Úřední orgány by měly shromáždit dostatečný počet kontrolních vzorků za účelem výkonu rozhodnutí a rozhodčího řízení, aby provozovateli zajistily právo na odvolání a poskytnutí druhého stanoviska, jak požadují vnitrostátní právní předpisy.

Vedle metod odběru vzorků doporučených v těchto pokynech lze použít jiné metody.

Vedle metod testování doporučených v těchto pokynech lze použít jiné metody za předpokladu, že takové metody jsou schváleny referenční laboratoří Společenství zřízenou nařízením (ES) č. 1829/2003.

Aniž jsou dotčeny zvláštní požadavky stanovené v právních předpisech EU týkajících se kontrol potravin, krmiv a jiných kontrol, a zejména ve směrnici 95/53/ES, kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat, ve směrnici 70/373/EHS o zavedení metod odběru vzorků a analytických metod Společenství pro úřední kontrolu krmiv, ve směrnici 89/397/EHS o úředním dozoru nad potravinami a ve směrnici 93/99/EHS o doplňujících opatřeních týkajících se úředního dozoru nad potravinami, zajistí členské státy provádění úředních kontrol za účelem dosažení cílů nařízení (ES) č. 1830/2003.

II. DEFINICE

Partie se definuje jako konkrétní a specifické množství materiálu.

Následující definice zohledňují typ materiálů, který tvoří partii, a jsou v souladu s ISTA, normami ISO 6644 a 13690 a FAO (Mezinárodní normy pro rostlinolékařská opatření):

Partie osiva : specifické množství osiva, fyzicky identifikovatelné a homogenní, které nepřesahuje maximální velikost partie, jak je definována ve směrnicích o osivech, a která tvoří celou zásilku, nebo její část.

Partie jiného rostlinného rozmnožovacího materiálu : počet jednotek téhož produktu identifikovatelný homogenitou složení, původu atd., který nepřesáhne maximální velikost partie, jak je definována v právních předpisech o jiném rostlinném rozmnožovacím materiálu, a který tvoří celou zásilku, nebo její část.

Partie potravin a krmných produktů : množství produktů odeslaných nebo obdržených najednou, na něž se vztahuje konkrétní smlouva nebo přepravní dokument.

Dílčí vzorek : stejné malé množství produktu odebrané z každého místa odběru vzorků v partii zahrnující celou hloubku partie (statický vzorek), nebo odebraný z proudu produktu v průběhu daného časového intervalu (odběr vzorků tekoucích produktů).

Dílčí vzorek k archivaci : vzorek uchovávaný po určité časové období pro účely dalších rozborů.

Souhrnný vzorek : množství produktu získané kombinováním a mícháním dílčích vzorků odebraných z určité partie.

Laboratorní vzorek : množství produktu odebrané ze souhrnného vzorku a určené k laboratorním inspekcím a testům.

Analytický vzorek : homogenizovaný laboratorní vzorek sestávající buď z celého laboratorního vzorku, nebo jeho reprezentativní části.

Kontrolní vzorek : vzorek uchovávaný po určité časové období za účelem stvrzení a rozhodčího řízení.

Procento geneticky modifikovaného DNA : procento počtu geneticky modifikovaných kopií DNA ve vztahu k počtu kopií DNA specifických pro cílový taxon vypočítané na základě haploidních genomů.

III. ZÁSADY PROTOKOLŮ O ODBĚRU VZORKŮ

Při kontrolách a inspekcích, zda provozovatelé plní podmínky článků 4 a 5 nařízení (ES) č. 1830/2003, vezmou členské státy v úvahu pokyny týkající se protokolů o odběru vzorků pro produkty vyrobené nebo sestávající z GMO nebo s jejich obsahem.

Další pomoc a pokyny o metodách odběru vzorků v rámci působnosti tohoto doporučení poskytne referenční laboratoř Společenství zřízená nařízením (ES) č. 1829/2003 a vnitrostátně určené laboratoře v rámci Evropské sítě laboratoří GMO (dále jen „ENGL“).

Pro účely odhadu výskytu GMO by měly být použity harmonizované postupy odběru vzorků. Tyto postupy se uplatní na partie osiva a jiného rostlinného rozmnožovacího materiálu, potravin, krmiva a zemědělských produktů.

Níže uvedené postupy odběru vzorků by měly zajistit, že shromážděné a analyzované vzorky jsou reprezentativní pro různé druhy zkoumaných produktů. Vzhledem k tomu, že protokoly odběru vzorků na výskyt geneticky modifikovaného osiva a jiného rostlinného rozmnožovacího materiálu v partiích osiva by měly být vytvořeny podle zvláštních právních předpisů o osivu a jiných rozmnožovacích materiálech, strategie odběru vzorků pro hromadné produkty a potraviny a krmné produkty se řeší v oddělených sekcích, aby bylo možné zohlednit specifické vlastnosti produktů.

IV. PROTOKOLY ODBĚRU VZORKŮ

1. Odběr vzorků z partií osiva a jiných rostlinných rozmnožovacích materiálů

Tato sekce se zabývá detekcí geneticky modifikovaného osiva nebo jiného rostlinného rozmnožovacího materiálu v partiích osiva nebo jiného rostlinného rozmnožovacího materiálu geneticky nemodifikovaných variant nebo klonů a detekcí geneticky modifikovaného osiva nebo jiného rostlinného rozmnožovacího materiálu pocházejících z jiného transformačního postupu, než který byl určen pro partii osiva nebo jiného rostlinného rozmnožovacího materiálu geneticky modifikované varianty nebo klonu.

Vzorky by měly být odebírány v souladu se současnými mezinárodními metodami a případně z partií, jak je definováno ve směrnici Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 92/34/EHS, 98/56/EHS, 1999/105/ES, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES, 2002/57/ES. Obecné zásady a metody odběru vzorků osiva a jiného rostlinného rozmnožovacího materiálu by měly být v souladu s pravidly Mezinárodní asociace testování osiva (ISTA) a Příručkou ISTA o odběru vzorků osiva.

Odběr vzorků a testování, které se mají používat pro osivo a jiný rostlinný rozmnožovací materiál, by měly splňovat požadavky uvedené ve zvláštních právních předpisech o osivu a jiném rostlinném rozmnožovacím materiálu, pokud jde o statistická rizika. Stupeň kvality partie osiva a jiného rostlinného materiálu a s ním spojená statistická nejistota se definují ve vztahu k prahovým hodnotám GMO a s ohledem na procento počtu geneticky modifikovaných kopií DNA ve vztahu k počtu kopií DNA specifických pro cílový taxon vypočítané na základě haploidních genomů.

2. Odběr vzorků hromadných zemědělských produktů

Protokol o odběru vzorků je založen na dvoustupňovém postupu, který v nezbytných případech umožňuje získat odhady úrovní výskytu GMO spolu s tím spojenou nejistotou vyjádřenou jako směrodatná odchylka, aniž by vyvozoval jakékoli domněnky týkající se možné heterogenity GMO.

Aby byly možné odhady SO, měl by být v první řadě získán souhrnný vzorek a odvozený analytický vzorek by měl být analyzován na výskyt geneticky modifikovaných materiálů. Pokud je získaný analytický výsledek blízko stanovené prahové hodnotě (± 50 % jeho hodnoty), doporučuje se analýza jednotlivých vzorků k archivaci, čímž by se získala míra spojené nejistoty.

Je třeba zohlednit tyto dokumenty:

a)	ISO standard 6644 (2002);

b)	ISO standard 13690 (1999);

c)	ISO standard 5725 (1994);

d)	ISO standard 2859 (1985);

e)	ISO standard 542 (1990);

2.1. Protokol odběru vzorků z partií hromadných zemědělských produktů

Doporučuje se, aby se odběr vzorků hromadných produktů (zrnin, olejnatých semen) prováděl v souladu s obecnými zásadami a metodami odběru vzorků popsanými v normách ISO 6644 a 13690. V případě tekoucích produktů by doba odběru vzorků měla být definována v souladu s normou ISO 6644 jako: celkový čas vyložení/celkový počet dílčích vzorků. V případě statického odběru vzorků by dílčí vzorky měly být odebrány na specifických místech odběru vzorků. Taková místa odběru vzorků by měla být jednotně rozložena v rámci celé partie v souladu se zásadami popsanými v normě ISO 13690. Počet dílčích vzorků nebo míst odběru vzorků (pokud se kvůli vytvoření souhrnného vzorku odebírají dílčí vzorky a dílčí vzorky k archivaci) se definuje podle velikosti partie takto:

Velikost partie v tunách	Velikost souhrnného vzorku v kg	Počet dílčích vzorků
≤ 50	5	10
100	10	20
250	25	50
≥ 500	50	100

V případě partií od 50 do 500 tun by velikost souhrnného vzorku měla tvořit 0,01 % z celkového objemu partie. V případě partií menších než 50 tun by velikost souhrnného vzorku měla být 5 kg. V případě partií větších než 500 tun by velikost souhrnného vzorku měla být 50 kg. V každém intervalu odběru vzorků (systematický odběr vzorků) nebo na každém místě odběru vzorků by měl být odebrán dílčí vzorek o váze 1 kg, který se rozdělí na dvě části po 0,5 kg: jedna část se použije jako dílčí vzorek pro vytvoření souhrnného vzorku, druhá část se uloží jako dílčí vzorek k archivaci.

Odběr vzorků materiálů větších než zrna (např. ovoce, oddenky, brambory) by měl být prováděn v souladu s normou ISO 2859. Odběr vzorků olejnatých semen by měl být provádět v souladu s normou ISO 542.

2.2. Protokol přípravy analytických vzorků

Doporučuje se vícestupňový protokol, kterým by se minimalizovaly náklady a maximalizovala statistická hodnota, podle předem definovaných stupňů přijatelnosti.

Nejdřív se, podle postupů popsaných v normách ISO 13690 a 6644, dílčí vzorky odebrané v souladu s pododdílem 2.1 spojí a dobře promíchají, čímž se vytvoří souhrnný vzorek.

Souhrnný vzorek se používá k vytvoření analytického vzorku, podle postupů popsaných v normách ISO 13690 a 6644, a pomocí „protokolů analytických testů/testovacích metod“, jak stanoví oddíl V, se provede analýza na výskyt GMO. Pokud je výsledek analýzy blízko stanoveného prahu (± 50 % jeho hodnoty), může být nezbytné provést odhad spojené nejistoty (protokol odhadu této nejistoty je stanoven v pododdíle 2.3).

2.3. Protokol odhadu nejistoty

Pokud existuje 20 nebo méně jednotlivých vzorků, jako v případě menších partií, měly by všechny vzorky být analyzovány zvlášť a mělo by se přijmout rozhodnutí o označení.

Pokud existuje více než 20 dílčích vzorků k archivaci, mělo by se náhodně vybrat 20 vzorků a jednotlivě je podrobit analýze na výskyt GMO. Výsledky analýzy těchto 20 vzorků se použijí pro odhad obsahu GMO v partii a spojené nejistoty vyjádřené jako směrodatná odchylka. Pokud je tato nejistota spojená s analýzou 20 vzorků přijatelná, není třeba provádět další analýzu zbývajících dílčích vzorků k archivaci. Pokud však stupeň spojené nejistoty přijatelný není, musí se provést další analýza zbývajících dílčích vzorků k archivaci.

Počet dalších vzorků, které se mají analyzovat, se stanoví na případ od případu v závislosti na stupni nejistoty odhadnuté z prvních 20 vzorků.

Postupný analytický proces se zastaví pokaždé, když nastane jedna nebo obě následující situace;

—	předpokládaný obsah GMO v partii (míněn předpokládaný obsah GMO v analyzovaných dílčích vzorcích k archivaci) je nad nebo pod prahem ± 50 % jeho hodnoty,

—	nejistota spojená s měřením obsahu GMO v partii dosahuje přijatelné úrovně (± 50 % středního výsledku analýzy).

Pokud byly otestovány všechny vzorky, přijme se rozhodnutí o označení.

2.4. Protokol odběru vzorků z partií potravin a krmných produktů

Odběr vzorků balených potravin a krmných produktů se provádí v souladu s postupy popsanými v normě ISO 2859.

Odběr vzorků nebalených potravin a krmných produktů se provádí v souladu s protokolem popsaným v pododdíle 2.1.

V. PROTOKOLY ANALYTICKÝCH TESTŮ/TESTOVACÍ METODY

1. Další pomoc a pokyny o metodách testování v rámci působnosti tohoto doporučení poskytne referenční laboratoř Společenství zřízená nařízením (ES) č. 1829/2003 a vnitrostátně určené laboratoře v rámci ENGL.

2. Požadavky na laboratoř

Laboratoře členských států, které provádějí analýzy v souladu s tímto doporučením, by měly mít akreditaci podle EN ISO/IEC 17025/1999 nebo být povoleny v souladu s vhodným systémem a měly by se pravidelně účastnit zkušebních programů odborné způsobilosti organizovaných nebo koordinovaných vnitrostátně nebo mezinárodně uznávanými laboratořemi nebo vnitrostátními či mezinárodními subjekty.

Potraviny podrobené analýze v souladu s tímto doporučením se předloží laboratořím, které splňují článek 3 směrnice 93/99/EHS.

Analytické zkoumání vzorků se provádí v souladu s všeobecnou laboratoří a procesními požadavky z návrhu evropské normy prEN ISO 24276:2002.

3. Příprava analytického vzorku

Při odběru vzorků je cílem získat reprezentativní a homogenní laboratorní vzorek, aniž by při tom došlo ke druhotné kontaminaci. Členské státy by měly používat návrh evropských norem prEN ISO 24276:2002 a prEN ISO 21571:2002, které navrhují strategie pro homogenitu laboratorního vzorku, redukci laboratorního vzorku na testovací vzorek, přípravu testovacího vzorku a extrakci cílového analytu.

Vzorky osiva se získávají v souladu s Mezinárodními pravidly pro testování osiva ISTA. Vzorky rostlinného rozmnožovacího materiálu se získávají v souladu se současnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.

4. Analytické testování

Současný stav vědeckých znalostí nedovoluje detekci a kvantifikaci všech GMO nebo potravin a krmných materiálů vyrobených z GMO, které byly schváleny k uvedení na trh, za použití jediné metody.

Stejně spolehlivých výsledků lze však pravděpodobně dosáhnout několika testovacími přístupy. Tyto přístupy zahrnují jednu následující metodu, nebo jejich kombinaci:

a)	kvalitativní metody, které mohou být specifické pro jednotlivé případy, konstrukty nebo jednotlivé genetické prvky;

b)	kvantitativní metody, které mohou být specifické pro jednotlivé případy, konstrukty nebo jednotlivé genetické prvky.

Může být vhodné začít screeningovou metodou a vyzkoušet, zda jsou GMO přítomné, či nikoli. Jestliže je výsledek pozitivní, měla by se provést specifická metoda pro genetický konstrukt a/nebo transformační postup. Jestliže jsou na trhu různé GMO obsahující tentýž genetický konstrukt, výrazně se doporučuje použít specifickou metodu pro konkrétní případ. Výsledky kvantitativní analýzy by se měly vyjadřovat jako procento počtu geneticky modifikovaných kopií DNA ve vztahu k počtu kopií DNA specifických pro cílový taxon vypočítané na základě haploidních genomů. Kdykoli je to možné, měly by laboratoře použít metodu ověřenou v souladu s uznávanými kritérii (např. ISO 5725/1994 nebo harmonizovaný protokol IUPAC) a použít certifikovaný referenční materiál.

Aktualizovaný seznam ověřených metod, včetně ověřených metod oznámených Codex Alimentarius je k dispozici na internetové adrese (http://biotech.jrc.it).

5. Absence ověřených metod

Pokud nastane situace, že žádné ověřené metody neexistují, například ke zjištění, zda jsou, nebo nejsou přítomné GMO, měly by laboratoře členských států provést vnitřní ověření metody v souladu s mezinárodně uznávanými kritérii. Pokud není k dispozici žádná ověřená metoda pro matrici v rámci analýzy, doporučuje se vybrat z databáze na internetové adrese http://biotech.jrc.it metodu, která byla ověřena na základě podobné matrice nebo surového materiálu. Taková metoda by před přijetím měla být vyzkoušena na příslušné matrici.

6. Vyjádření a výklad výsledků analýzy

V případe kvalitativní metody je mezí detekce (LOD) nejnižší úroveň analytu, kterou lze spolehlivě detekovat, za předpokladu známého počtu genomových kopií cílového taxonu.

V případě kvantitativní metody je mezí kvantifikace (LOQ) nejnižší úroveň analytu, kterou lze spolehlivě kvantifikovat, za předpokladu známého počtu genomových kopií cílového taxonu. Výsledy kvantitativní analýzy by se měly vyjádřit jako počet geneticky modifikovaných kopií DNA ve vztahu k počtu kopií DNA specifických pro cílový taxon vypočítaný na základě haploidních genomů. Pokud je obsah geneticky modifikované cílové sekvence nižší než mez kvantifikace (LOQ), vyjádří se výsledky pouze kvalitativně.

Doporučuje se vykládat v souladu s pokyny stanovenými v návrhu evropské normy prEN ISO 24276:2002.

VI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Metody odběru vzorků a detekce, včetně příslušných protokolů a dokumentů, by měly být nadále vyvíjeny a zdokonalovány s ohledem na jakékoli změny prahů a prahových hodnot stanovených v článcích 12, 24 a 47 nařízení (ES) č. 1829/2003, čl. 21 odst. 2 a 3 směrnice 2001/18/ES a dalších právních předpisech Společenství, na zprávu podle článku 12 nařízení (ES) č. 1830/2003 týkající se provádění uvedeného nařízení, pokroky v technologii a vývoj na mezinárodních fórech.

V Bruselu dne 4. října 2004.

Za Komisi

Margot WALLSTRÖM

členka Komise

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.

(2) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1830/2003.

(3) V souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1830/2003 by příslušné informace o GMO, které nejsou v EU povolené, měly být, je-li to možné, uloženy do centrálního registru.

24.11.2004

Úřední věstník Evropské unie

L 348/27

KODIFIKOVANÉ ZNĚNÍ JEDNACÍHO ŘÁDU EHSV

(v platnosti od 24. října 2004)

(2004/788/ES, Euratom)

Toto vydání obsahuje:

—	jednací řád Evropského hospodářského a sociálního výboru přijatý na plenárním zasedání dne 17. července 2002 (Úř. věst. L 268 ze dne 4. října 2002), a

—

změny vyplývající z následujících aktů:

(1)	změny jednacího řádu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. února 2003;

(2)	změny jednacího řádu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. března 2004.

Tato verze je vydána generálním sekretariátem Evropského hospodářského a sociálního výboru a shrnuje všechny různé změny schválené shromážděním EHSV. Ustanovení Jednacího řádu, která byla pozměněna, jsou označena závorkou umístěnou vedle čísla článku. Závorka obsahuje číslici odpovídající číslování změn popsaných výše.

PREAMBULE

Evropský hospodářský a sociální výbor zajišťuje zastoupení různých hospodářských a sociálních složek organizované občanské společnosti. Je poradním institucionálním orgánem zřízeným Římskou dohodou v roce 1957.

Poradní úloha Evropského hospodářského a sociálního výboru umožňuje jeho členům, a tím i organizacím, které zastupují, účastnit se rozhodovacího procesu Společenství. Konfrontace často zcela protikladných názorů a dialog, který mezi sebou vedou poradci, zahrnuje nejen zavedené sociální partnery, totiž zaměstnavatele (Skupina I) a zaměstnance (Skupina II), nýbrž také všechny ostatní zastoupené socioprofesní zájmy (Skupina III). Odbornost, dialog a hledání shody mohou zvýšit kvalitu a důvěryhodnost politického rozhodování Společenství v té míře, v jaké zvýší jeho srozumitelnost a přijatelnost pro evropské občany, a transparentnost, která je v demokratické společnosti nutností.

V rámci struktury evropských institucí plní výbor specifickou úlohu: je v pravém slova smyslu místem pro zastoupení a diskusi organizované občanské společnosti a privilegovaným prostředníkem dialogu mezi ní a institucemi Unie.

Tím, že je zároveň fórem názorů a místem, kde vznikají návrhy řešení, přispívá Evropský hospodářský a sociální výbor k naplnění požadavku zlepšit podmínky pro demokratickou výměnu názorů na budování Evropské unie, včetně jejích vztahů s hospodářskými a sociálními kruhy třetích zemí. Svým působením se výbor podílí na rozvoji autentického vědomí evropské identity.

Aby mohl výbor úspěšně plnit své úkoly, přijal dne 17. července 2002 v souladu s čl. 260 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství následující jednací řád.

HLAVA I

ORGANIZACE VÝBORU

KAPITOLA I

Ustavení výboru

Článek 1

Činnost výboru probíhá ve čtyřletých obdobích.

Výbor je svoláván po každé pravidelné čtyřleté obměně věkově nejstarším členem, pokud možno v maximální lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Rada oznámí členům výboru jejich jmenování.

Článek 2

Výbor se skládá z následujících orgánů: shromáždění, předsednictvo, předseda a specializované sekce.

Výbor je rozčleněn do tří skupin, jejichž složení a úlohu stanoví článek 27.

KAPITOLA II

Předsednictvo

Článek 3 (2)

Předsednictvo se skládá z 37 členů a zaručuje zastoupení každého členského státu.

Předsednictvo se skládá z:

a)	předsedy, dvou místopředsedů a 25 členů přímo volených plenárním shromážděním;

b)	tří předsedů skupin volených podle ustanovení článku 27;

c)	šesti předsedů odborných sekcí.

Předseda je vybírán střídavě z členů těchto tří skupin.

Funkční období předsedy a místopředsedů nemůže být prodlouženo na další dvouleté období, které následuje bezprostředně po jejich prvním dvouletém funkčním období.

Místopředsedové se vybírají z řad členů těch dvou skupin, z nichž nepochází předseda.

Volba členů předsednictva musí proběhnout při dodržení zásady stanovené v odstavci 1 tohoto článku a při dodržení rovnováhy mezi skupinami vytvořenými podle článku 27.

Článek 4

Během první schůze, konané podle článku 1, zvolí výbor za předsednictví věkově nejstaršího člena ze svých členů předsedu výboru, dva místopředsedy výboru, předsedy specializovaných sekcí a ostatní členy předsednictva, s výjimkou předsedů skupin, a to na období dvou let ode dne ustavení výboru.

Za předsednictví věkově nejstaršího člena nesmí proběhnout rozprava o jiném předmětu než o těchto volbách.

Článek 5

Schůzi, na které se koná volba předsednictva výboru na dva poslední roky čtyřletého období, svolává předseda, jehož funkční období končí. Tato volební schůze se koná na začátku zasedání v tom měsíci, ve kterém končí funkční období prvního předsednictva, a vede ji předseda, jehož funkční období končí.

Článek 6

Výbor může ze svých členů vytvořit přípravnou komisi, v níž má každý z členských států jednoho zástupce a která přijímá kandidatury a předkládá shromáždění seznam kandidátů, s ohledem na ustanovení článku 3.

Výbor se vysloví k seznamu nebo seznamům kandidátů na předsedu, místopředsedy a členy předsednictva podle ustanovení tohoto článku.

Výbor poté přistoupí k volbě členů předsednictva, s výjimkou předsedů skupin a specializovaných sekcí, postupem hlasování o jednom nebo více seznamech kandidátů, popřípadě v několika po sobě následujících kolech hlasování.

Hlasovat lze pouze o úplných seznamech kandidátů, které jsou v souladu s ustanoveními článku 3 a jsou k nim připojena vyjádření souhlasu jednotlivých kandidátů.

Členy předsednictva jsou zvoleni ti kandidáti ze seznamu, kteří získají největší počet platných hlasů, nejméně však jednu čtvrtinu.

Předseda a místopředsedové výboru jsou pak zvoleni shromážděním prostou většinou ze členů předsednictva zvolených podle odstavce 3 tohoto článku.

Výbor pak provede volbu předsedů specializovaných sekcí prostou většinou.

Nakonec výbor hlasováním schválí předsednictvo jako celek. Při tomto hlasování musí předsednictvo získat nejméně dvě třetiny platných hlasů.

Článek 7

Nahrazení člena předsednictva v případě, že by nemohl vykonávat svůj mandát, nebo v případech uvedených v čl. 70 odst. 2, se provádí za podmínek uvedených v článku 6 tohoto řádu a vztahuje se na dobu, která zbývá do konce daného funkčního období.

Článek 8 (2)

Předsednictvo je svoláváno předsedou, buď z moci úřední, nebo na žádost deseti členů.

Při každém zasedání předsednictva se pořizuje zápis z jednání. Tento zápis se předkládá předsednictvu ke schválení.

Předsednictvo si stanoví svá vlastní jednací pravidla.

Předsednictvo stanoví organizaci a vnitřní postupy výboru a prováděcí pravidla k jednacímu řádu.

Předsednictvo a předseda vykonávají rozpočtové a finanční pravomoci stanovené finančním řádem a jednacím řádem výboru.

Předsednictvo stanoví prováděcí pravidla týkající se nákladů na cestovné a pobyt členů a jejich náhradníků jmenovaných podle článku 18 a výše denních diet expertů jmenovaných podle článku 23, s ohledem na ustanovení rozpočtových a finančních postupů.

Předsednictvo má politickou odpovědnost za celkové řízení výboru. Vykonává tuto odpovědnost, přičemž obzvláště dbá na to, aby činnost výboru, jeho orgánů a pracovníků byla v souladu s institucionální úlohou, která byla výboru svěřena.

Předsednictvo je odpovědné za řádné využívání lidských zdrojů a rozpočtových a technických prostředků při plnění úkolů, které jsou mu uloženy Smlouvou. Podílí se zejména na vytváření rozpočtu a na organizaci práce sekretariátu.

Předsednictvo může ze svých členů vytvářet skupiny ad hoc k prozkoumání jakékoli otázky spadající do jeho působnosti. S výjimkou finančních a rozpočtových otázek a jmenování úředníků se mohou do práce těchto skupin zapojit další členové.

10.

Předsednictvo se vždy po šesti měsících zabývá uplatněním stanovisek vydaných výborem na základě zprávy vypracované pro tento účel.

11.

Na žádost některého z členů nebo generálního tajemníka podává předsednictvo přesný výklad jednacího řádu a jeho prováděcích pravidel. Závěry předsednictva jsou závazné, s výhradou práva odvolat se ke shromáždění, které rozhoduje jako konečná instance.

12.

Při pravidelné čtyřleté obměně členů vyřizuje předsednictvo, kterému končí funkční období, běžné záležitosti až do prvního zasedání nového výboru.

Článek 9

V rámci interinstitucionální spolupráce může dát předsednictvo předsedovi pravomoc uzavírat dohody o spolupráci s institucemi a orgány Evropské unie.

Článek 10 (2)

Je vytvořena „rozpočtová skupina“, která má pomáhat předsednictvu při výkonu jeho výsadních úkolů ve věcech finančních a rozpočtových.

Rozpočtové skupině předsedá jeden ze dvou místopředsedů a je podřízený předsedovi. Skupina se skládá z 9 členů, které jmenuje předsednictvo na návrh skupin.

V určitých otázkách může předsednictvo delegovat svou rozhodovací pravomoc rozpočtové skupině.

Návrhy přijaté rozpočtovou skupinou jednomyslně jsou bez rozpravy předloženy předsednictvu ke schválení.

Rozpočtová skupina se podílí na vypracování rozpočtu a zajišťuje jeho správné provádění.

Předseda rozpočtové skupiny se účastní jednání s rozpočtovými orgány a podává o tom zprávu předsednictvu.

V rámci výkonu svých úkolů má rozpočtová skupina mandát poskytovat poradenství předsedovi, předsednictvu a Výboru a vykonávat kontrolní úlohu vůči oddělením.

Článek 10 bis (2)

Je vytvořena „skupina komunikace“, jejímž úkolem je vytvářet strategii komunikace výboru a zajišťovat její monitorování.

Skupině komunikace předsedá jeden ze dvou místopředsedů a je podřízený předsedovi. Skládá se z 9 členů, kteří jsou jmenováni předsednictvem na návrh skupin

KAPITOLA III

Užší předsednictvo a předseda

Článek 11

Užší předsednictvo se skládá z předsedy a dvou místopředsedů.

Užší předsednictvo výboru se schází s předsedy skupin za účelem přípravy prací předsednictva a shromáždění. V případech, kdy je to nutné nebo žádoucí, jsou k účasti na těchto schůzích přizváni předsedové dotčených specializovaných sekcí.

V rámci plánování prací výboru se užší předsednictvo schází s předsedy skupin a s předsedy specializovaných sekcí nejméně dvakrát ročně.

Článek 12

Předseda řídí práce výboru v souladu se smlouvami a za podmínek stanovených tímto řádem.

Předseda při své činnosti neustále využívá pomoci místopředsedů; může je pověřit určitými úkoly nebo na ně přenést některé odpovědnosti vyplývající z jeho pravomoci.

Předseda může na určitou omezenou dobu pověřit některými úkoly generálního tajemníka.

Předseda zastupuje výbor v rámci jeho vnějších vztahů. Při některých příležitostech může tuto pravomoc přenést na jednoho z místopředsedů nebo na některého člena výboru.

Předseda podává výboru zprávy o krocích a opatřeních provedených jménem výboru v období mezi zasedáními. Tato sdělení nejsou předmětem rozpravy.

Po svém zvolení přednese předseda na plenárním zasedání svůj program činnosti na dobu svého funkčního období. Stejným způsobem přednese na konci svého funkčního období souhrnnou zprávu o výsledcích své činnosti.

Tyto dvě zprávy mohou být předmětem rozpravy ve shromáždění.

Článek 13 (2)

Dva místopředsedové jsou předseda rozpočtové skupiny a předseda skupiny komunikace a při výkonu svého úkolu jsou podřízeni předsedovi.

KAPITOLA IV

Specializované sekce

Článek 14

Výbor má šest specializovaný sekcí. Plenární shromáždění však může na návrh předsednictva vytvořit další specializované sekce v oblastech působnosti smluv.

Výbor sestavuje specializované sekce po každé pravidelné čtyřleté obměně členů na svém ustavujícím zasedání.

Každá pravidelná čtyřletá obměna členů výboru je příležitostí k přezkoumání seznamu a působnosti specializovaných sekcí.

Článek 15

Počet členů specializované sekce stanoví Výbor na návrh předsednictva.

S výjimkou předsedy musí být každý člen Výboru členem alespoň jedné specializované sekce.

Nikdo nemůže být členem více než dvou specializovaných sekcí, s výhradou výjimky povolené předsednictvem a odůvodněné nutností zajistit spravedlivé zastoupení členských států.

Členové specializovaných sekcí jsou jmenováni výborem na dvouleté období; mohou být jmenováni opakovaně.

Nahrazení člena specializované sekce se provádí podle stejných podmínek jako jeho jmenování.

Článek 16 (2)

Předsednictvo každé odborné sekce je voleno na dva roky a skládá se z dvanácti členů, mezi nimiž je jeden předseda a tři místopředsedové, tedy jeden pro každou skupinu.

Volbu předsedů odborné sekce a dalších členů předsednictva sekce provádí výbor.

Předseda a další členové předsednictva mohou být zvoleni opětovně.

Předsednictví třech odborných sekcí je vykonáváno střídavě jednou ze skupin a mění se každé dva roky. Stejná skupina nemůže vykonávat předsednictví jedné odborné sekce po dobu delší než čtyři po sobě jdoucí roky.

Článek 17

Úkolem specializovaných sekcí je vypracovávat stanoviska nebo informační zprávy týkající se problémů, které jsou předmětem žádosti o stanovisko, v souladu s ustanoveními článku 32 tohoto řádu.

Pro zkoumání otázek, které jsou předmětem žádosti o stanovisko, mohou specializované sekce ze svých členů vytvořit buď studijní skupinu, nebo přípravnou skupinu, nebo jmenovat jediného zpravodaje. Zpravodaj má za úkol sledovat následné uplatnění stanoviska po jeho přijetí na plenárním zasedání a informovat o něm ve stanovené době specializovanou sekci.

Jmenování zpravodajů a v případě potřeby i spoluzpravodajů a sestavování studijních a přípravných skupin vychází z návrhů skupin.

Studijní skupiny se nemohou stát trvalými strukturami, kromě výjimečných případů předem povolených předsednictvem na dané dvouleté období.

Článek 18

Pokud je členovi výboru znemožněn výkon funkce, může se nechat při práci studijních skupin zastoupit náhradníkem.

Jméno a postavení vybraného náhradníka musí být oznámeny předsednictvu, které musí vyslovit se zastoupením souhlas.

Náhradník plní ve studijní skupině stejné úkoly jako člen, kterého zastupuje.

KAPITOLA V

Podvýbory a generální zpravodaj

Článek 19 (2)

Výbor může výjimečně a z iniciativy svého předsednictva ustavovat ve svém rámci podvýbory, jejichž úkolem je vypracovat výhradně k horizontálním otázkám obecného charakteru návrh stanoviska nebo informativní zprávy, která se nejdříve předloží předsednictvu a potom k projednání výboru.

Mezi zasedáními může předsednictvo s výhradou následné ratifikace výborem vytvářet podvýbory. Podvýbor může být vytvořený pouze k jednomu tématu. Jeho existence je ukončena, jakmile výbor schválí návrh stanoviska nebo informativní zprávy, kterou podvýbor připravil.

Pokud nějaký problém spadá do působnosti více odborných sekcí, skládá se podvýbor z členů zainteresovaných odborných sekcí.

Pravidla, která se vztahují na odborné sekce, se obdobně vztahují také na podvýbory.

Článek 20

Výbor může jmenovat generálního zpravodaje pro jakoukoli otázku, která je mu předložena k prozkoumání.

KAPITOLA VI

Střediska pro sledování, slyšení, experti

Článek 21

Výbor může zřídit střediska pro sledování, jestliže povaha, šíře a specifičnost tématu, kterým se má zabývat, vyžadují obzvláštní pružnost používaných pracovních metod, postupů a prostředků.

Středisko je vytvořeno na základě rozhodnutí plenárního shromáždění, které potvrzuje předem přijaté rozhodnutí předsednictva, které vycházelo ze společného návrhu skupin nebo z návrhu specializované sekce.

V rozhodnutí o vytvoření střediska musí být vymezen jeho účel, struktura, složení, doba trvání a pravidla činnosti.

Článek 22

Jestliže to vyžaduje důležitost nějaké otázky pro určité téma, mohou jednotlivé orgány a pracovní struktury výboru přikročit ke slyšení externích odborníků. Jestliže z účasti těchto odborníků na slyšení vyplývají dodatečné výdaje, musí daný útvar předem předložit předsednictvu výboru žádost o povolení a program slyšení s přesným odůvodněním aspektů tématu, v nichž pokládá za nutné se obrátit na vnější pomoc.

Článek 23

V míře nezbytné pro přípravu určitých prací může předseda buď z vlastního podnětu, nebo na návrh skupin, specializovaných sekcí nebo zpravodajů jmenovat experty za podmínek způsobem stanoveným předsednictvem v souladu s ustanoveními čl. 8 odst. 6.

KAPITOLA VII

Poradní komise

Článek 24 (2)

Výbor má možnost vytvářet poradní komise. Skládají se z členů výboru a ze zástupců organizované občanské společnosti, které chce výbor do činnosti zapojit.

Vytváření těchto komisí je dané rozhodnutím plenárního shromáždění, které potvrdí rozhodnutí předsednictva. Rozhodnutí, kterým jsou komise ustaveny, musí stanovit předmět jejich činnosti, organizační strukturu, složení, dobu trvání a jejich pravidla.

V souladu s ustanoveními odstavce 1 a 2 tohoto článku může být ustavena „poradní komise pro průmyslové konverze“ (CCMI), která se skládá z členů výboru a zástupců reprezentativních profesních organizací odvětví uhlí a oceli a návazných odvětví. Předseda této komise je členem předsednictva výboru. Je vybrán z 25 členů předsednictva, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 2 písm. a) tohoto jednacího řádu.

KAPITOLA VIII

Dialog s hospodářskými a sociálními institucemi Unie a třetích zemí

Článek 25

Výbor může na podnět předsednictva udržovat strukturované vztahy s hospodářskými a sociálními radami a s obdobnými institucemi a s hospodářskými a sociálními organizacemi občanské společnosti Unie a třetích zemí.

Stejným způsobem vyvíjí činnost, jejímž cílem je podpořit vytváření hospodářských a sociálních rad nebo obdobných institucí v zemích, v nichž dosud neexistují.

Článek 26

Výbor může na návrh předsednictva jmenovat delegace, jejichž prostřednictvím bude udržovat vztahy s různými hospodářskými a sociálními složkami organizované občanské společnosti ve státech nebo sdruženích států mimo Evropskou unii.

Spolupráce mezi výborem a partnery z organizované občanské společnosti kandidátských zemí se uskutečňuje v podobě smíšených poradních výborů, pokud je výbory pro přidružení vytvořily. Pokud vytvořeny nejsou, probíhá spolupráce v rámci styčných skupin.

KAPITOLA IX

Skupiny a zájmové skupiny

Článek 27

Výbor se skládá ze tří skupin členů, z nichž jedna zastupuje zaměstnavatele, druhá zaměstnance a třetí ostatní hospodářské a sociální složky organizované občanské společnosti.

Skupiny si volí své předsedy a místopředsedy. Skupiny se podílejí na přípravě, organizaci a koordinaci prací Výboru a jeho orgánů. Přispívají k jejich informovanosti. Každá skupina má svůj sekretariát.

Předsedové skupin jsou členy předsednictva podle ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. b).

Předsedové skupin pomáhají předsednictvu výboru při tvorbě koncepce činnosti a v případě potřeby při sledování výdajů.

Předsedové skupin se scházejí s předsednictvem výboru, aby se podíleli na přípravě prací předsednictva a shromáždění.

Skupiny připravují pro shromáždění návrhy k volbě předsedů specializovaných sekcí podle čl. 6 odst. 7 a předsednictev specializovaných sekcí podle článku 16.

Skupiny připravují návrhy složení rozpočtové skupiny, kterou vytváří předsednictvo podle čl. 10 odst. 1.

Skupiny připravují návrhy složení středisek pro sledování a poradních komisí vytvářených shromážděním podle článků 21 a 24.

Skupiny připravují návrhy složení delegací a smíšených poradních výborů vytvářených podle čl. 26 odst. 1 a 2.

10.

Skupiny připravují návrhy na jmenování zpravodajů a návrhy složení studijních a přípravných skupin jmenovaných nebo vytvářených specializovanými skupinami podle čl. 17 odst. 3.

11.

Při uplatňování odstavců 6 až 10 tohoto článku mají skupiny na zřeteli zastoupení členských států ve výboru, různé hospodářské a sociální složky společnosti, pravomoci a kritéria řádného řízení.

12.

Členové se mohou zcela dobrovolně účastnit práce některé ze skupin, s výhradou schválení své způsobilosti členy příslušné skupiny. Člen se nesmí souběžně účastnit práce ve více skupinách.

13.

Generální sekretariát poskytuje členům, kteří se neúčastní práce v žádné ze skupin, materiální a technickou pomoc potřebnou pro výkon jejich mandátu. Jejich účast ve studijních skupinách a jiných vnitřních strukturách výboru podléhá rozhodnutí předsedy výboru po konzultaci se skupinami.

Článek 28

Členové výboru se mohou na základě dobrovolné volby seskupit do zájmových skupin, které představují různé hospodářské a sociální složky organizované občanské společnosti Unie.

Zájmová skupina se může skládat ze členů tří skupin výboru. Člen nesmí být zařazen do více zájmových skupin současně.

Vytvoření zájmové skupiny podléhá schválení předsednictvem, které o tom informuje shromáždění.

HLAVA II

ZPŮSOB PRÁCE VÝBORU

KAPITOLA I

Konzultace výboru

Článek 29

Výbor svolává jeho předseda za účelem vypracování stanoviska na žádost Rady, Komise nebo Evropského parlamentu.

Výbor svolává jeho předseda na návrh předsednictva a se souhlasem většiny členů, aby ze své vlastní iniciativy vydal stanovisko na jakékoli téma související s úkoly svěřenými Evropské unii.

Článek 30

Žádosti o stanovisko podle čl. 29 odst. 1 se zasílají předsedovi výboru. Předseda v součinnosti s předsednictvem organizuje práce výboru, pokud možno s přihlédnutím ke lhůtám stanoveným v dané žádosti o stanovisko.

Článek 31

Na návrh předsednictva může výbor rozhodnout o vypracování informační zprávy, která se může zabývat jakoukoli otázkou týkající se politik Evropské unie.

KAPITOLA II

Organizace prací

A. Práce specializovaných sekcí

Článek 32 (1)

S cílem vypracovat stanovisko nebo informační zprávu pověří předsednictvo v souladu s čl. 8 odst. 4 příslušnou specializovanou sekci přípravou prací. Jestliže téma spadá jednoznačně do působnosti určité specializované sekce, přísluší toto pověření předsedovi, který o něm informuje předsednictvo.

Pokud některá specializovaná sekce, označená za kompetentní k vypracování stanoviska, chce vyslechnout stanovisko Poradní komise pro průmyslové konverze (CCMI), anebo se chce vyjádřit ke stanovisku přidělenému některé specializované sekci, může předsednictvo schválit, aby CCMI vypracovala doplňující stanovisko k jednomu nebo více bodům, jichž se požadavek na stanovisko týká. Předsednictvo může o tomto rozhodnout i z vlastní iniciativy.

Předsednictvo zorganizuje práce výboru tak, aby umožnilo CCMI připravit stanovisko včas a umožnilo jeho zohlednění specializovanou sekcí.

Předseda oznámí rozhodnutí předsedovi dané specializované sekce, a také lhůtu, ve které musí sekce dokončit svou práci.

Předseda informuje členy výboru o zaslané žádosti a o datu, kdy bude toto téma zařazeno na program jednání plenárního zasedání.

Článek 33

Specializované sekce neprojednávají zkoumané otázky společně.

Článek 34

Předseda může se souhlasem předsednictva povolit některé specializované sekci, aby zasedala společně s některým výborem Evropského parlamentu nebo Výboru regionů nebo s jinou specializovanou sekcí výboru.

Článek 35

Specializované sekce pověřené přípravou prací za podmínek stanovených tímto řádem svolává jejich předseda.

Článek 36

Zasedání specializovaných sekcí připravují předsedové specializovaných sekcí v součinnosti s jejich předsednictvem.

Zasedání řídí předseda specializované sekce nebo v případě jeho nepřítomnosti jeden z místopředsedů.

Článek 37

Schůze specializované sekce je usnášeníschopná, pokud je na ní přítomna nebo zastoupena více než polovina jejích řádných členů.

Jestliže není dosaženo potřebné kvorum, ukončí předseda schůzi a svolá v čase, který stanoví podle svého uvážení, avšak ještě týž den, schůzi novou, která je usnášeníschopná, ať je počet přítomných nebo zastoupených členů jakýkoli.

Článek 38

Specializovaná sekce vypracuje stanovisko s přihlédnutím k návrhu předloženému zpravodajem, popřípadě spoluzpravodajem.

Článek 39

Stanovisko specializované sekce obsahuje pouze texty, které sekce přijala postupem podle článku 56 tohoto řádu.

Znění zamítnutých pozměňovacích návrhů se připojí v příloze s uvedením výsledků příslušných hlasování, jestliže tyto návrhy získaly alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů.

Článek 40

Stanovisko specializované sekce s dokumenty připojenými podle článku 39 předá předseda specializované sekce předsedovi Výboru a poté je předsednictvo v co nejkratší lhůtě předloží Výboru. Rozeslání těchto materiálů členům Výboru musí být provedeno s přiměřeným předstihem.

Článek 41

Při každém zasedání specializované sekce se pořizuje stručný zápis z jednání. Tento zápis se předkládá dané specializované sekci ke schválení.

Článek 42

Předseda může se souhlasem předsednictva výboru, popřípadě se souhlasem shromáždění požádat specializovanou sekci o přepracování stanoviska, jestliže má za to, že nebyly dodrženy předpisy tohoto řádu týkající se postupu vypracování stanoviska, nebo jestliže soudí, že je nutné nějaké doplňující prozkoumání tématu.

Článek 43

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 17 odst. 2, probíhají přípravné práce specializovaných skupin v zásadě v rámci studijní skupiny.

Zpravodaj, kterému v případě potřeby pomáhá jeden nebo více spoluzpravodajů a expert, prozkoumá daný problém, shromáždí vyjádřené názory a na tomto základě zpracuje návrh stanoviska, které je předáno předsedovi specializované sekce.

Studijní skupiny nerozhodují hlasováním.

B. Práce plenárních zasedání

Článek 44

Shromáždění, které tvoří všichni členové výboru, se schází na plenárním zasedání.

Článek 45

Zasedání připravuje předseda v součinnosti s předsednictvem. S cílem organizovat práce se předsednictvo schází před každým zasedáním a popřípadě v průběhu zasedání.

Předsednictvo může stanovit pro jednotlivá stanoviska dobu trvání všeobecné rozpravy na plenárním zasedání.

Článek 46

Návrh programu jednání schválený předsednictvem na základě návrhu předsedy a místopředsedů připraveného ve spolupráci s předsedy skupin zasílá předseda alespoň dva týdny před zahájením zasedání každému členovi výboru a rovněž Radě, Komisi a Evropskému parlamentu.

Návrh programu jednání se předkládá ke schválení shromáždění v úvodu každého zasedání. Jakmile je program jednání schválen, musí být jednotlivé jeho body projednány v průběhu té schůze, na jejíž pořad byly zařazeny. Materiály potřebné pro jednání výboru se rozesílají členům v souladu s článkem 40.

Článek 47

Schůze výboru je usnášeníschopná, je-li na ní přítomna nebo zastoupena více než polovina členů výboru.

Není-li dosaženo potřebné kvorum, ukončí předseda schůzi a svolá v čase, který stanoví podle svého uvážení, avšak ještě v průběhu téhož zasedání, schůzi novou, která je usnášeníschopná, ať je počet přítomných nebo zastoupených členů jakýkoli.

Článek 48

Při schvalování programu jednání předseda v případě potřeby oznámí zařazení rozpravy o aktuálním tématu.

Článek 49

Výbor může změnit návrh programu jednání a iniciovat projednání návrhů usnesení předložených jednou nebo více skupinami podle platného procedurálního postupu.

Článek 50 (2)

Předseda zahajuje zasedání, vede rozpravu a dbá na dodržování jednacího řádu. V tom mu pomáhají místopředsedové.

V případě nepřítomnosti zastupují předsedu místopředsedové. V případě nepřítomnosti místopředsedů je zastupování předáno nejstaršímu členovi předsednictva.

Výbor se usnáší na základě prací příslušné odborné sekce, aby mohl podat zprávu plenárnímu shromáždění.

Pokud při přijímání textu odborné sekce nebyl žádný hlas proti, může výbor navrhnout plenárnímu shromáždění, aby zvolilo postup hlasování bez rozpravy. Tento postup se může použít tehdy, pokud nejméně 25 poradců nevyjádří opačný názor.

Pokud text není přijat většinou členů pléna, může předseda výboru se souhlasem pléna vrátit stanovisko příslušné odborné sekci k dalšímu prostudování nebo přistoupit ke jmenování generálního zpravodaje, který předloží na stejném nebo jiném zasedání nový návrh stanoviska.

Artículo 51 (2)

Pozměňovací návrhy musí být předloženy písemně, opatřeny podpisem autora a podány na sekretariátu před zahájením zasedání.

K zajištění dobré organizace prací plenárního shromáždění stanoví předsednictvo způsob podávání pozměňovacích návrhů.

Výbor přijme pozměňovací návrh podaný před zahájením zasedání pouze tehdy, pokud je podepsán alespoň patnácti členy.

Pozměňovací návrhy musí uvádět, k jaké části textu se vztahují, a musí být opatřeny stručným komentářem o důvodech.

Plenární shromáždění obvykle vyslechne ke každému pozměňovacímu návrhu pouze jeho autora, řečníka-oponenta a zpravodaje.

Při diskusi o pozměňovacím návrhu může zpravodaj se souhlasem autora daného pozměňovacího návrhu ústně předložit kompromisní návrhy, o nichž má plénum hlasovat.

Pokud se jedná o protistanovisko, které chce vyjádřit úplně opačný názor než stanovisko odborné sekce, je na předsednictvu, aby spolu s předsedou odborné sekce a zpravodajem posoudilo, zda je možné předložit pozměňovací návrh v daném stavu výboru k posouzení nebo zda se rozhodne vrátit stanovisko odborné sekci k opětovnému prostudování.

V určitém případě může předseda výboru spolu s předsedou a zpravodajem odborné sekce navrhnout výboru úpravu pozměňovacího návrhu, aby se zachovala konzistentnost konečného znění.

Článek 52 (2)

Předseda buď z vlastní iniciativy nebo na žádost člena může vyzvat výbor, aby se vyjádřil, zda je vhodné časově omezit vystoupení řečníků jakož i jejich počet, zda je vhodné zasedání přerušit nebo rozpravu uzavřít. Po uzavření rozpravy může být slovo uděleno pouze k oznámení výsledku hlasování po jeho ukončení a v časovém rozmezí stanoveném předsedou.

Každý poradce může kdykoliv prioritně požádat o slovo a slovo dostat, pokud chce podat návrh k jednacímu řádu.

Článek 53

Při každém plenárním zasedání se pořizuje zápis z jednání, který se předkládá výboru ke schválení.

Konečnou podobu zápisu podepisuje předseda a generální tajemník výboru.

Článek 54

Stanoviska výboru obsahují kromě výčtu právních základů výklad důvodů a názor výboru na daný problém jako celek.

Výsledek hlasování o celkovém znění stanoviska je uveden v preambuli stanoviska. Jestliže hlasování proběhlo jmenovitě, uvádějí se jména hlasujících.

Znění a odůvodnění pozměňovacích návrhů, které byly na plenárním zasedání zamítnuty, se uvádějí spolu s výsledky hlasování ve stanovisku jako jeho příloha, jestliže tyto návrhy získaly alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů. Tato podmínka se vztahuje rovněž na protinázor.

Znění stanoviska specializované sekce, které bylo zamítnuto ve prospěch pozměňovacích návrhů přijatých shromážděním, se rovněž uvádí spolu s výsledky hlasování ve stanovisku výboru jako jeho příloha za podmínky, že navržené znění stanoviska specializované sekce získalo alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů.

Jestliže některá ze skupin vytvořených v rámci výboru podle článku 27 nebo některá z hospodářských a sociálních zájmových skupin vytvořených podle článku 28 zastává jednotně odlišný postoj k některému tématu předloženému shromáždění k projednání, může být tento postoj po jmenovitém hlasování o této věci, které ukončí rozpravu k tomuto tématu, shrnut v krátkém prohlášení, které se připojí ke stanovisku jako příloha.

Článek 55

Stanoviska přijatá výborem a zápis ze zasedání se předávají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Sledování následného uplatnění stanovisek je úkolem zpravodaje, kterému pomáhá generální tajemník.

HLAVA III

OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Způsoby hlasování

Článek 56

Platné jsou hlasy, které se vyjadřují „pro“, „proti“, „zdržuji se“.

Texty nebo rozhodnutí výboru a jeho orgánů se přijímají většinou odevzdaných hlasů podle poměru hlasů „pro“ a „proti“, pokud tento jednací řád nestanoví jinak.

Hlasování probíhá buď veřejně, nebo jmenovitě, nebo tajně.

Jmenovité hlasování o pozměňovacím návrhu je předepsáno, jestliže jej požaduje čtvrtina členů výboru. Kromě toho se ke jmenovitému hlasování přistoupí u každého stanoviska jako celku, pokud si to přeje nejméně deset členů.

Tajné hlasování se uskuteční, pokud o to žádá většina členů výboru.

Jestliže v průběhu veřejného nebo jmenovitého hlasování na plenárním zasedání nebo ve specializované sekci nastane rovnost hlasů pro a proti, rozhoduje hlas člena předsedajícího schůzi.

Přijetí pozměňovacího návrhu zpravodajem není důvodem, aby se o tomto pozměňovacím návrhu nehlasovalo.

KAPITOLA II

Zrychlený postup a písemný postup

Článek 57

Jestliže nutnost urychlení vyplývá ze lhůty stanovené výboru pro předložení jeho stanoviska Radou, Evropským parlamentem nebo Komisí, může být rozhodnuto použít zrychlený postup, pokud předseda usoudí, že je nutný k tomu, aby výbor přijal stanovisko v odpovídajícím termínu.

V případě nutnosti urychlení na úrovni výboru může předseda bez předchozí konzultace s předsednictvem učinit okamžitě veškerá opatření nutná pro zajištění postupu prací výboru. Informuje o tom členy předsednictva.

Opatření, která předseda učinil, se předkládají výboru k potvrzení na následujícím zasedání.

Článek 58

Některá stanoviska výboru, která jsou předmětem povinné konzultace Rady nebo Komise, vyžadují však pouze formální stanovisko výboru, mohou být přijata písemným postupem z rozhodnutí předsednictva na návrh příslušné specializované sekce.

Článek 59

Jestliže nutnost urychlení vyplývá ze lhůt stanovených specializované sekci, může předseda této sekce se souhlasem předsedy výboru a v součinnosti s předsednictvem specializované sekce organizovat práce této sekce odchylně od ustanovení tohoto řádu týkajících se organizace prací specializovaných sekcí.

Opatření, která učinil předseda specializované sekce, se předkládají specializované sekci k potvrzení na následujícím zasedání.

KAPITOLA III

Nepřítomnost a zastoupení

Článek 60

Každý člen výboru, který se nemůže zúčastnit zasedání, na které byl řádně pozván, o tom musí předem informovat dotyčného předsedu.

Jestliže byl člen výboru nepřítomen na více než třech po sobě následujících plenárních zasedáních, aniž by se nechal zastoupit a bez důvodu uznaného za platný, může předseda po konzultaci s předsednictvem a poté, co vyzval dotyčného člena k vysvětlení důvodů jeho nepřítomnosti, požádat Radu o ukončení mandátu dotyčného člena.

Jestliže byl člen specializované sekce nepřítomen na více než třech po sobě následujících zasedáních, aniž by se nechal zastoupit a bez důvodu uznaného za platný, může předseda specializované sekce poté, co vyzval dotyčného člena k vysvětlení důvodů jeho nepřítomnosti, dotyčného člena požádat, aby se ve specializované sekci dal nahradit.

Článek 61

Každý člen výboru, který se nemůže zúčastnit nějakého zasedání výboru nebo zasedání specializované sekce, může poté, co to oznámí dotyčnému předsedovi, písemně delegovat své hlasovací právo na některého jiného člena výboru nebo specializované sekce.

Jeden člen nemůže mít na plenárním zasedání nebo ve specializované sekci více než jedno takové zmocnění.

Článek 62

Každý člen specializované sekce, studijní skupiny nebo delegace, který se nemůže zúčastnit zasedání, na které byl řádně pozván, se může poté, co to písemně oznámí dotyčnému předsedovi, přímo nebo prostřednictvím sekretariátu své skupiny, dát zastoupit některým jiným členem výboru.

Mandát k zastoupení platí výhradně pro zasedání, pro které byl udělen.

Kromě toho může každý člen studijní skupiny v okamžiku vytvoření dané skupiny požádat, aby byl nahrazen jiným členem výboru. Toto nahrazení, které platí pro určité vymezené téma a pro celou dobu trvání prací specializované skupiny na tomto tématu, je neodvolatelné.

KAPITOLA IV

Zveřejnění a šíření informací o pracích

Článek 63

Výbor zveřejňuje svá stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie způsobem stanoveným Radou a Komisí po konzultaci s předsednictvem výboru.

Složení výboru, jeho předsednictva a specializovaných sekcí a veškeré změny jejich složení se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách výboru.

Článek 64

Výbor dbá na průhlednost svých rozhodnutí v souladu s ustanoveními prvního článku Smlouvy o Evropské unii.

Generální tajemník musí učinit opatření nezbytná k zabezpečení práva veřejnosti na přístup k příslušným dokumentům.

Každý občan Evropské unie může napsat výboru v některém z úředních jazyků a musí obdržet odpověď v tomtéž jazyce v souladu s čl. 21 odst. 3 Smlouvy o ES.

Článek 65

Plenární zasedání výboru a zasedání specializovaných sekcí jsou veřejná.

Některé rozpravy, které se netýkají konzultačních prací, mohou být prohlášeny za důvěrné rozhodnutím výboru na žádost některé instituce nebo orgánu, kterých se věc týká, nebo na návrh předsednictva.

Ostatní zasedání nejsou veřejná.

Článek 66

Členové evropských institucí se mohou účastnit zasedání výboru a jeho orgánů a mají právo ujmout se slova.

Členové jiných orgánů a řádně oprávnění úředníci institucí a orgánů mohou být přizváni k účasti na zasedáních a předsedající jim může udělit slovo k vystoupení nebo k zodpovězení otázek.

KAPITOLA V

Tituly, výsady, imunity a statut členů, kvestoři

Článek 67

Členové výboru mají titul „poradce Evropského hospodářského a sociálního výboru“.

Na členy Evropského hospodářského a sociálního výboru se vztahují ustanovení kapitoly IV článku 11 protokolu ze dne 8. dubna 1965, který je přílohou Smlouvy a týká se výsad a imunit Evropských společenství.

Článek 68

Statut členů obsahuje práva a povinnosti poradců, jakož i soubor pravidel, kterými se řídí jejich činnost a jejich vztahy s institucí a s jejími útvary.

Statut také stanoví opatření, která mohou být učiněna v případě porušení jednacího řádu a statutu.

Článek 69

Na návrh předsednictva volí shromáždění vždy na dvouleté období trojici poradců, kteří nemají jiné stálé funkce ve struktuře výboru a tvoří skupinu kvestorů, jíž jsou přiděleny následující úkoly:

a)	sledovat uplatňování statutu členů a dbát na jeho řádné plnění;

b)	vypracovávat návrhy pro zdokonalování a zlepšování statutu členů;

c)	poskytovat podporu a vyvíjet vhodnou iniciativu při řešení případných sporných nebo konfliktních situací v rámci uplatňování statutu členů;

d)	zajišťovat styky mezi členy výboru a generálním sekretariátem, pokud jde o uplatňování statutu členů.

KAPITOLA VI

Skončení mandátu členů, neslučitelnost

Článek 70

Mandát členům výboru končí v okamžiku pravidelné obměny výboru po uplynutí čtyřletého období stanoveného Radou.

Mandát člena výboru končí jeho odstoupením, odvoláním, úmrtím, zásahem vyšší moci nebo souběhem funkcí neslučitelným s mandátem.

Funkce člena výboru jsou neslučitelné s funkcí člena vlády nebo parlamentu, některé z institucí Společenství, Výboru regionů a Výkonné rady Evropské investiční banky a s funkcemi úředníka nebo jiného pracovníka Společenství.

Odstoupení se oznamuje dopisem předsedovi výboru.

K odvolání dochází za podmínek stanovených v čl. 60 odst. 2 tohoto řádu. Pokud se Rada rozhodne daný mandát ukončit, zahájí v takovém případě postup nahrazení.

V případě odstoupení, úmrtí, zásahu vyšší moci nebo neslučitelnosti předseda výboru informuje Radu, která potvrdí uvolnění mandátu člena výboru a zahájí postup nahrazení. V případě odstoupení však zůstává odstupující člen ve funkci až do dne, kdy jmenování jeho náhradníka nabude účinnosti, pokud odstupující člen neoznámí, že má v úmyslu opustit svou funkci dříve.

Ve všech případech uvedených ve druhém odstavci tohoto článku je náhradník jmenován na zbývající dobu platného mandátu.

KAPITOLA VII

Správa výboru

Článek 71

Výboru pomáhá sekretariát řízený generálním tajemníkem, který je při výkonu svých funkcí podřízen předsedovi jako zástupci předsednictva.

Generální tajemník se účastní zasedání předsednictva, na němž má poradní hlas a pořizuje zápis z jednání.

Předsednictvu se slavnostně zavazuje vykonávat své funkce zcela nestranně a s náležitou svědomitostí.

Zajišťuje uskutečňování rozhodnutí přijatých shromážděním, předsednictvem a předsedou v souladu s tímto řádem a každé tři měsíce předkládá předsedovi písemnou zprávu o uplatňovaných nebo zamýšlených kritériích a prováděcích pravidlech v souvislosti s administrativními nebo organizačními problémy a záležitostmi týkajícími se pracovníků výboru.

Generální tajemník může přenést svou pravomoc v mezích stanovených předsedou.

Předsednictvo na návrh generálního tajemníka stanoví organizační plán generálního sekretariátu takovým způsobem, aby generální sekretariát mohl zajišťovat chod výboru a jeho orgánů a pomáhat členům při výkonu jejich mandátu, zejména při organizaci zasedání a vypracovávání stanovisek.

Článek 72 (2)

Pravomoci, které uděluje statut úředníků Společenství orgánu, který má jmenovací pravomoc, vykonává:

—	předsednictvo, pokud jde o generálního tajemníka,

—

předsednictvo na návrh generálního tajemníka pro provádění článků 13, 29, 30, 31, 32, 40, 41, 49, 50, 51, 78 a čl 90 odst. 1 statutu úředníků, pokud jde o úředníky skupiny funkcí AD16, AD15 a AD14, tyto pravomoci vykonává pro ostatní ustanovení statutu včetně čl. 90 odst. 2 předseda na návrh generálního tajemníka,

—	předseda na návrh generálního tajemníka, pokud jde o úředníky skupiny funkcí AD13, AD12 a AD11,

—	generální tajemník, pokud jde o úředníky s jinou služební hodností skupiny funkcí AD a pro skupinu funkcí AST.

Pravomoci, které uděluje režim vztahující se na ostatní zaměstnance Společenství (R.A.A.) orgánu, který má oprávnění uzavírat zaměstnanecké smlouvy, vykonává:

—	předsednictvo na návrh generálního tajemníka, pokud jde o dočasné zaměstnance služebního zařazení AD16, AD15 a AD14 pro provádění článků 11, 17, 33 a 48 R.A.A.; tyto pravomoci jsou vykonávané předsedou na návrh generálního tajemníka pro ostatní ustanovení R.A.A.,

—	předseda na návrh generálního tajemníka, pokud jde o dočasné zaměstnance zařazení AD13, AD12 a AD11,

—	generální tajemník, pokud jde o dočasné zaměstnance jiného zařazení skupiny funkcí administrátorů a pro skupinu funkcí asistentů,

—	generální tajemník, pokud jde o zvláštní poradce, pomocné zaměstnance, smluvní zaměstnance a místní zaměstnance.

Pravomoci, které uděluje instituci článek 110 statutu úředníků pro realizaci obecných prováděcích ustanovení statutu a předpisů stanovených vzájemnou dohodou, vykonává předseda.

Předsednictvo, předseda a generální tajemník mohou své pravomoci, které jsou jim svěřeny podle tohoto článku, delegovat.

Protokoly o delegování stanovené podle odstavce 4 tohoto článku určují rozsah svěřených pravomocí, jejich omezení a lhůty a zda delegované osoby mohou dále předávat delegované pravomoci.

Článek 73

Předseda má k dispozici svůj vlastní sekretariát.

Pracovníci tohoto sekretariátu jsou přijímáni v rámci rozpočtu jako pracovníci se smlouvou na dobu určitou, přičemž pravomoci příslušející orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy o pracovním poměru vykonává předseda.

Článek 74

Do 1. června každého roku předloží generální tajemník předsednictvu předběžný návrh odhadu výdajů a příjmů výboru v rámci plnění rozpočtu na následující rok. Předsednictvo sestaví odhad výdajů a příjmů výboru. Odevzdá tento odhad za podmínek a ve lhůtách stanovených ve finančním řádu Evropských společenství.

Předseda výboru provádí rozpočet výdajů a příjmů nebo dává svolení k jeho provádění v rámci ustanovení finančního řádu.

Článek 75

Korespondence určená výboru se zasílá předsedovi nebo generálnímu tajemníkovi.

KAPITOLA VIII

Obecná ustanovení

Článek 76

Pokud jde o funkce a úřední postavení uvedené v tomto řádu, zahrnují použité výrazy jak mužský, tak ženský rod.

Článek 77

Výbor rozhoduje absolutní většinou svých členů o tom, zda je třeba tento řád revidovat.

Pro revizi jednacího řádu zřizuje výbor komisi zvanou „komise pro jednací řád“. Výbor jmenuje generálního zpravodaje pověřeného vypracováním návrhu nového řádu.

Datum, kdy nový řád nabývá účinnosti, se stanoví v okamžiku přijetí nového řádu výborem.

Článek 78

Tento jednací řád vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po jeho přijetí absolutní většinou členů výboru.

24.11.2004

Úřední věstník Evropské unie

L 348/40

SPOLEČNÁ AKCE RADY 2004/789/SZBP

ze dne 22. listopadu 2004

o prodloužení policejní mise Evropské unie v Bývalé jugoslávské republice Makedonie (EUPOL PROXIMA)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 14, čl. 25 třetí pododstavec, článek 26 a čl. 28 odst. 3 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle ochridské rámcové dohody je příspěvek Unie založen na širokém přístupu s činnostmi zaměřenými na celou řadu aspektů právního státu, včetně programů budování institucí a policejních činností, které by se měly vzájemně podporovat a posilovat. Činnost Unie, podporovaná mimo jiné programy Společenství pro budování institucí podle nařízení CARDS, přispěje k celkovému mírovému řešení v Bývalé jugoslávské republice Makedonie a k úspěchu celkové politiky Unie v této oblasti, zejména procesu stabilizace a přidružení.

(2)

Unie jmenovala zvláštního zástupce Evropské unie, aby tak přispěla ke konsolidaci mírového politického procesu a k úplnému provedení ochridské rámcové dohody a aby pomohla zajistit jednotnost vnější akce EU a koordinaci úsilí mezinárodního společenství na pomoc při provádění a trvalosti ustanovení uvedené rámcové dohody.

(3)	Dne 26. září 2001 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1371 (2001), ve které uvítala uzavření rámcové dohody a podpořila její plné uplatňování, mimo jiné i prostřednictvím úsilí EU.

(4)

V zájmu zachování a rozvíjení významných výsledků dosažených v Bývalé jugoslávské republice Makedonie pomocí značného nasazení svého politického úsilí a zdrojů posílila EU svou úlohu v policejní práci, aby dále přispívala k zajištění stabilního bezpečného prostředí, které umožní vládě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie provádět ochridskou rámcovou dohodu.

(5)

Bezpečnostní situace v Bývalé jugoslávské republice Makedonie se od konfliktu v roce 2001 neustále zlepšuje. V roce 2004 došlo k dalšímu posílení stability. Byly učiněny kroky v přípravě a provádění hlavních reforem podle ochridské rámcové dohody a bylo vynaloženo úsilí na řešení dalších reformních priorit, včetně v oblasti právního státu. Nelze však vyloučit zhoršení bezpečnostní situace, což by mohlo mít vážné důsledky pro mezinárodní bezpečnost. Pokračující nasazení politického úsilí a zdrojů EU tak pomůže pevněji zakotvit stabilitu v zemi i v oblasti.

(6)	Dne 16. září 2003 vyzvaly orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie EU, aby převzala odpovědnost za zesílení policejní práce a rozmístění policejní mise EU (EUPOL PROXIMA).

(7)	Společná akce Rady 2003/681/SZBP (1) ze dne 29. září 2003 zřídila EUPOL PROXIMA na období 12 měsíců od 15. prosince 2003 do 14. prosince 2004.

(8)	Předseda vlády Bývalé jugoslávské republiky Makedonie pan Hari Kostov zaslal dne 1. října 2004 generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli dopis, ve kterém vyzývá EU, aby učinila potřebné kroky k prodloužení EUPOL PROXIMA po skončení jejího současného mandátu dne 14. prosince 2004 o 12 měsíců.

(9)

Rada, berouc na vědomí dosažený pokrok, se dne 11. října 2004 dohodla na prodloužení EUPOL PROXIMA po skončení jejího současného mandátu dne 14. prosince 2004 o dalších 12 měsíců. Rada se rovněž dohodla, že cílem prodloužené mise bude dále podporovat vytvoření výkonné a profesionální policejní služby založené na evropských standardech policejní práce. Policejní odborníci EU, pod vedením zvláštního zástupce EU ve Skopje a v partnerství s orgány hostitelské vlády, budou nadále sledovat, napomáhat a radit policii země, zejména se zaměřením na střední a vyšší složky řízení, a tak přispívat k účinnějšímu boji proti organizovanému zločinu, vzrůstu důvěry veřejnosti v policejní práci a upevnění veřejného pořádku, a dále napomáhat vytvoření pohraniční policie.

(10)

Politický a bezpečnostní výbor by měl nad EUPOL PROXIMA vykonávat politickou kontrolu a stanovit pro ni strategické řízení a přijímat odpovídající rozhodnutí podle čl. 25 třetího pododstavce Smlouvy o Evropské unii. Politický a bezpečnostní výbor by měl být pravidelně informován o všech aspektech mise, včetně informování prostřednictvím informačních zasedání zvláštního zástupce EU, případně vedoucího mise/policejního komisaře.

(11)

V souladu s pokyny ze zasedání Evropské rady v Nice ve dnech 7. až 9. prosince 2000 by tato společná akce měla určit úlohu generálního tajemníka, vysokého představitele v souladu s články 18 a 26 Smlouvy o Evropské unii při provádění opatření, která spadají do oblasti politické kontroly a strategického řízení vykonávaného Politickým a bezpečnostním výborem v souladu s článkem 25 Smlouvy o Evropské unii.

(12)	Třetí státy by se měly podílet na operaci v souladu s pokyny stanovenými na zasedání Evropské rady v Nice.

(13)

Podle čl. 14 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii je třeba určit finanční referenční částku pro celou dobu provádění společné akce; určení finančních částek, které mají být financovány z rozpočtu Společenství, záleží na vůli legislativního orgánu a na dostupnosti rozpočtových prostředků na závazky během daného rozpočtového roku,

PŘIJALA TUTO SPOLEČNOU AKCI:

Článek 1

Poslání

1. Evropská unie prodlužuje policejní misi Evropské unie (EUPOL PROXIMA) v Bývalé jugoslávské republice Makedonie od 15. prosince 2004 do 14. prosince 2005.

2. EUPOL PROXIMA působí v souladu s cíli a ostatními ustanoveními mandátu uvedeného v článku 3.

Článek 2

Plánování prodloužení

1. Současný policejní vedoucí mise zřídí jako přípravu na prodloužení mise pracovní skupinu v rámci mise, která se skládá z personálu nezbytného pro zajištění činností vyplývajících z potřeb prodloužení mise.

2. Souhrnné posouzení rizik bude provedeno jako priorita plánovacího procesu a může být podle potřeby aktualizováno.

3. Současný vedoucí mise vypracuje na základě koncepce operací (CONOPS) schválené Radou a na základě pokynů Politický a bezpečnostní výbor revidovaný operační plán (OPLAN) a zajistí všechny technické nástroje nezbytné k prodloužení EUPOL PROXIMA. Revidovaný OPLAN zohlední souhrnné posouzení rizik.

4. Současný vedoucí mise při přípravě prodloužení mise, včetně zpracování revidovaného OPLAN, v případě potřeby konzultuje a koordinuje svoji činnost s projektem Evropské komise pro policejní reformu a s OBSE ve Skopje.

Článek 3

Mandát

EUPOL PROXIMA, v souladu s cíli ochridské rámcové dohody, v úzkém partnerství s příslušnými orgány a v rámci širšího pohledu z hlediska právního státu, v plné koordinaci a doplňkovosti s programy Společenství na budování institucí, s programy OBSE a s dvoustrannými programy, nadále sleduje, napomáhá a radí policii země se zaměřením na střední a vyšší složky řízení, a dále tak podle potřeby podporuje:

—	upevnění veřejného pořádku, včetně boje proti organizovanému zločinu,

—	praktické provádění komplexní reformy ministerstva vnitra, včetně policie,

—	operativní přechod k pohraniční policii a vytvoření pohraniční policie jako součásti širšího úsilí EU podporovat integrovanou správu hranic,

—	místní policii při budování důvěry u obyvatelstva,

—	zesílení spolupráce se sousedními státy v oblasti policejní práce.

Článek 4

Struktura

EUPOL PROXIMA je v zásadě strukturována takto:

a)	hlavní štáb ve Skopje, složený z vedoucího mise/policejního komisaře a personálu podle definice v revidovaném OPLAN;

b)	jedna ústřední jednotka spolupůsobící na úrovni ministerstva vnitra;

c)	více jednotek spolupůsobících na vhodných úrovních v Bývalé jugoslávské republice Makedonie.

Článek 5

Vedoucí mise/policejní komisař

1. Vedoucí mise/policejní komisař vykonává operativní velení (OPCON) EUPOL PROXIMA a zajišťuje běžné řízení jejích operací.

2. Vedoucí mise/policejní komisař podepíše smlouvu s Komisí.

3. Všichni policejní úředníci zůstávají plně podřízeni velení příslušného vnitrostátního orgánu. Vnitrostátní orgány převedou operativní velení (OPCON) na vedoucího mise EUPOL PROXIMA.

4. Vedoucí mise/policejní komisař odpovídá za kázeňské otázky týkající se personálu. Kázeňské kroky vůči vysílanému personálu jsou v pravomoci příslušného vnitrostátního orgánu nebo orgánu EU.

Článek 6

Personál

1. Počet a pravomoci personálu EUPOL PROXIMA odpovídají mandátu uvedenému v článku 3 a struktuře uvedené v článku 4.

2. Policejní úředníky vysílají členské státy. Každý členský stát nese náklady na policejní úředníky, které vyslal, včetně platů, nákladů na zdravotní péči a jiných příspěvků než denních diet, jakož i na výlohy na cestu do Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a zpět.

3. EUPOL PROXIMA přijímá mezinárodní civilní personál a místní personál na smluvním základě podle potřeby.

4. Přispívající státy nebo orgány Společenství mohou též v případě potřeby vyslat mezinárodní civilní personál. Každý přispívající stát nebo orgán Společenství nese náklady na vysílaný personál, včetně platů, nákladů na zdravotní péči a jiných příspěvků než denních diet, jakož i na výlohy na cestu do Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a zpět.

Článek 7

Linie velení

EUPOL PROXIMA, jako součást širšího přístupu Evropské unie k podpoře právního státu v Bývalé jugoslávské republice Makedonie, má jakožto operace pro řešení krize jednotnou linii velení.

—	Zvláštní zástupce Evropské unie podává Radě zprávy prostřednictvím generálního tajemníka, vysokého představitele.

—	Politický a bezpečnostní výbor zajišťuje politickou kontrolu a strategické řízení.

—	Vedoucí mise/policejní komisař řídí EUPOL PROXIMA a zajišťuje její běžné řízení.

—	Vedoucí mise/policejní komisař podává zprávy generálnímu tajemníku, vysokému představiteli prostřednictvím zvláštního zástupce EU.

—	Generální tajemník, vysoký představitel předává pokyny vedoucímu mise/policejnímu komisaři prostřednictvím zvláštního zástupce EU.

Článek 8

Politická kontrola a strategické řízení

1. Politický a bezpečnostní výbor vykonává v rámci pravomoci Rady politickou kontrolu a strategické řízení mise. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání vhodných rozhodnutí v souladu s článkem 25 Smlouvy o EU. Toto oprávnění zahrnuje pravomoci ke jmenování vedoucího mise na návrh generálního tajemníka, vysokého představitele, schválení a změně revidovaného OPLAN a linie velení. Rozhodovací pravomoc, pokud jde o cíle a ukončení operace, zůstává svěřena Radě, které je nápomocen generální tajemník/vysoký představitel.

2. Zvláštní představitel EU zajišťuje policejnímu vedoucímu mise místní politické vedení. Zvláštní zástupce EU zajišťuje koordinaci s dalšími subjekty EU, jakož i vztahy s orgány a sdělovacími prostředky hostitelské strany.

3. Politický a bezpečnostní výbor podává pravidelně zprávy Radě.

4. Policejní vedoucí mise podává pravidelně zprávy o provádění mise Politickému a bezpečnostnímu výboru. Politický a bezpečnostní výbor může podle potřeby přizvat policejního vedoucího mise na svá jednání.

Článek 9

Účast třetích států

1. Aniž je dotčena rozhodovací samostatnost EU a jednotný institucionální rámec Unie, jsou přistupující státy přizvány a jiné třetí státy mohou být přizvány, aby přispěly k EUPOL PROXIMA s tím, že ponesou náklady vzniklé v souvislosti s vysláním svých policejních úředníků anebo s jimi vyslaným mezinárodním civilním personálem, včetně platů, příspěvků a výloh na cestu do Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a zpět, a že případně přispějí na běžné náklady EUPOL PROXIMA.

2. Aniž je dotčena rozhodovací samostatnost EU a jednotný institucionální rámec, mohou být k účasti na operaci přizvány třetí státy.

3. Rada pověřuje Politický a bezpečnostní výbor, aby přijímal na doporučení policejního vedoucího mise a Výboru pro civilní aspekty řešení krizí vhodná rozhodnutí o přijetí navrhovaných příspěvků.

4. Třetí státy přispívající na EUPOL PROXIMA mají ve vztahu k běžnému řízení operace stejná práva a povinnosti jako členské státy EU, které se operace účastní.

5. Politický a bezpečnostní výbor přijímá vhodná opatření ohledně náležitostí účasti a v případě potřeby je předloží Radě, včetně opatření týkajících se případné finanční účasti třetích států na společných nákladech.

6. Podrobná ujednání ve vztahu k účasti třetích států jsou podmíněna dohodou podle článku 24 Smlouvy o EU. Generální tajemník, vysoký představitel, který je nápomocen předsednictví, může uvedená ujednání sjednat jménem předsednictví.

Článek 10

Finanční opatření

1. Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů prodloužené mise činí 15 950 000 pro závazky, z čehož 5 000 000 eur z rozpočtu na rok 2004 a 10 950 000 eur z rozpočtu na rok 2005.

2. Pokud jde o výdaje financované z rozpočtu Společenství,

a)	jsou výdaje spravovány podle rozpočtových předpisů a postupů Evropského společenství s tou výjimkou, že žádné předběžné financování nezůstává ve vlastnictví Společenství. Nabídkových řízení se mohou účastnit státní příslušníci třetích států;

b)	policejní vedoucí mise podává Komisi, která nad ním vykonává dohled, úplné zprávy o činnostech vykonaných v rámci jeho smlouvy.

3. Finanční opatření respektují operativní požadavky EUPOL PROXIMA, včetně slučitelnosti vybavení a interoperability jejích týmů.

Článek 11

Akce Společenství

1. Rada bere na vědomí, že Komise bude nadále směřovat svou činnost k dosažení cílů této společné akce, případně prostřednictvím vhodných opatření Společenství.

2. Rada rovněž bere na vědomí, že ve Skopje i v Bruselu budou pokračovat vhodná koordinační ujednání.

Článek 12

Poskytování utajovaných skutečností

1. Generální tajemník, vysoký představitel je v souladu s bezpečnostními předpisy Rady oprávněn poskytovat NATO/KFOR a třetím stranám přidruženým k této společné akci utajované skutečnosti a dokumenty EU vytvořené pro účely operace až do úrovně „CONFIDENTIEL UE“.

2. Generální tajemník, vysoký představitel je též v souladu s operativními potřebami mise a v souladu s bezpečnostními předpisy Rady oprávněn poskytovat OBSE utajované skutečnosti a dokumenty EU vytvořené pro účely operace až do úrovně „RESTREINT UE“. Za tím účelem budou vypracována místní ujednání.

3. V případě zvláštní a neodkladné operativní potřeby je v souladu s bezpečnostními předpisy Rady generální tajemník, vysoký představitel též oprávněn poskytnout hostitelskému státu utajované skutečnosti a dokumenty EU vytvořené pro účely operace až do úrovně „CONFIDENTIEL UE“. Ve všech ostatních případech se tyto skutečnosti a dokumenty poskytují hostitelskému státu vhodnými postupy na odpovídající úrovni spolupráce hostitelského státu s Evropskou unií.

4. Generální tajemník, vysoký představitel je oprávněn poskytnout třetím stranám přidruženým k této společné akci neutajované dokumenty EU o jednáních Rady týkajících se operace, na které se vztahuje služební tajemství podle čl. 6 odst. 1 jednacího řádu Rady.

Článek 13

Postavení personálu EUPOL PROXIMA

1. Postavení personálu EUPOL PROXIMA v Bývalé jugoslávské republice Makedonie, včetně výsad, imunit a dalších záruk nutných k úplnému provedení a hladkému průběhu EUPOL PROXIMA, je stanoveno v „Dohodě mezi Evropskou unií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie o postavení a činnosti policejní mise Evropské unie v Bývalé jugoslávské republice Makedonie“ (EUPOL „Proxima“), uzavřené rozhodnutím Rady 2004/75/SZBP (2).

2. Stát nebo orgán Společenství, který vyslal člena personálu, vyřizuje všechny nároky vzniklé v souvislosti s vysláním, které člen personálu uplatní nebo které se jej týkají, a podává veškeré žaloby proti vyslanému členu personálu.

Článek 14

Vstup v platnost

Tato společná akce vstupuje v platnost dnem přijetí.

Její použitelnost končí dnem 14. prosince 2005.

Článek 15

Zveřejnění

Tato společná akce bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 22. listopadu 2004.

Za Radu

B. R. BOT

předseda

(1) Úř. věst. L 249, 1.10.2003, s. 66.

(2) Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 65.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 348

České vydání	Právní předpisy	Ročník 47 24. listopadu 2004

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
	*	Nařízení Rady (ES) č. 2003/2004 ze dne 21. října 2004 o uzavření Protokolu, kterým se na období od 3. prosince 2003 do 2. prosince 2007 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a mauricijskou vládou o rybolovu v mauricijských vodách	1
		Protokol, kterým se na období od 3. prosince 2003 do 2. prosince 2007 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a mauricijskou vládou o rybolovu v mauricijských vodách	3
		Nařízení Komise (ES) č. 2004/2004 ze dne 23. listopadu 2004 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	14
		Nařízení Komise (ES) č. 2005/2004 ze dne 23. listopadu 2004 o vydávání licencí na dovoz česneku ve čtvrtletí od 1. prosince 2004 do 28. února 2005	16

	Akty přijaté podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii
*	Společná akce Rady 2004/789/SZBP ze dne 22. listopadu 2004 o prodloužení policejní mise Evropské unie v Bývalé jugoslávské republice Makedonie (EUPOL PROXIMA)	40
*	Rozhodnutí Rady 2004/790/SZBP ze dne 22. listopadu 2004, kterým se prodlužuje a mění rozhodnutí 2003/276/SZBP o provádění společné akce 2002/589/SZBP s ohledem na příspěvek Evropské unie k ničení střeliva pro ruční palné zbraně a lehké zbraně v Albánii	45
*	Rozhodnutí Rady 2004/791/SZBP ze dne 22. listopadu 2004, kterým se prodlužuje a mění rozhodnutí 2002/842/SZBP, kterým se provádí společná akce 2002/589/SZBP s ohledem na příspěvek Evropské unie k boji proti destabilizujícímu hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě	46
*	Rozhodnutí Rady 2004/792/SZBP ze dne 22. listopadu 2004, kterým se prodlužuje a mění rozhodnutí 1999/730/SZBP, kterým se provádí společná akce 1999/34/SZBP s ohledem na příspěvek Evropské unie k boji proti destabilizujícímu hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní v Kambodži	47

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	052	119,4
	070	62,9
	204	92,3
	999	91,5
0707 00 05	052	104,6
	204	41,8
	999	73,2
0709 90 70	052	100,2
	204	92,7
	999	96,5
0805 20 10	204	58,7
0805 20 10	999	58,7
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90	052	73,2
	624	79,4
	999	76,3
0805 50 10	052	47,2
	388	49,8
	524	65,7
	528	21,1
	999	46,0
0808 10 20 , 0808 10 50 , 0808 10 90	388	139,3
	400	80,8
	404	103,4
	720	67,1
	800	194,4
	999	117,0
0808 20 50	720	69,7
0808 20 50	999	69,7

	II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
	Komise
*	2004/787/ES: Doporučení Komise ze dne 4. října 2004 o technických pokynech pro odběr vzorků a detekci geneticky modifikovaných organismů a materiálu vyrobeného z geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem podle nařízení (ES) č. 1830/2003 ( 1 )	18
	Evropský hospodářský a sociální výbor
*	2004/788/ES, Euratom: Kodifikované znění Jednacího řádu EHSV (v platnosti od 24. října 2004)	27


	*	1. listopadu 2004 – EUR-Lex – nová verze!(Pokračování na vnitřní straně zadní obálky)	s3