12.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/1

(1)

Opatření, která jsou v současné době platná a týkají se dovozů některých elektronických vah pocházejících z Tchaj-wanu do Společenství, jsou konečná antidumpingová cla uložená nařízením (ES) č. 2605/2000 (2). Na základě téhož nařízení byla uložena také antidumpingová cla na dovozy některých elektronických vah pocházejících z Čínské lidové republiky a Korejské republiky. Existují také platná antidumpingová opatření týkající se některých elektronických vah pocházejících z Japonska a Singapuru (3).

(2)

Po uložení konečných antidumpingových cel na dovoz některých elektronických vah pocházejících z Tchaj-wanu obdržela Komise od tchajwanské společnosti Charder Electronic Co., Ltd. (dále jen „společnost Charder“) žádost, aby podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení zahájila přezkum pro „nového vývozce“ nařízení (ES) č. 2605/2000. Tato společnost prohlásila, že není spojena s žádnými vyvážejícími výrobci v Tchaj-wanu, na něž se vztahují platná antidumpingová opatření týkající se příslušných elektronických vah. Kromě toho tvrdila, že během původního období šetření (tj. v době od 1. září 1998 do 31. srpna 1999) příslušné elektronické váhy do Společenství nevyvážela, ale zahájila jejich vývoz do Společenství až po skončení šetření.

(3)

Komise přezkoumala důkazy, které předložila společnost Charder, a považovala je za dostatečné pro zahájení přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem a poté, co byla výrobním odvětvím Společenství dána možnost vyjádřit se, zahájila Komise nařízením (ES) č. 2034/2003 (4) přezkum nařízení (ES) č. 2605/2000 v souvislosti se společností Charder a zahájila šetření.

(4)

Podle nařízení Komise (ES) č. 2034/2003 o zahájení přezkumu bylo antidumpingové clo ve výši 13,4 % uložené nařízením (ES) č. 2605/2000 na dovozy některých elektronických vah vyráběných společností Charder zrušeno. Zároveň bylo podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení celním úřadům uloženo, aby zahájily evidenci těchto vývozů.

(5)

Výrobek, na který se vztahuje tento přezkum, je stejný, jako výrobek v původním šetření, tj. elektronické váhy používané v maloobchodě s maximální kapacitou 30 kg, s digitálním ukazatelem hmotnosti, jednotkové ceny a ceny, která má být zaplacena (bez ohledu na to, zda má nebo nemá zařízení k vytištění těchto údajů), obvykle prohlašované pod kódem KN ex 8423 81 50 (kód TARIC 8423815010) a pocházející z Tchaj-wanu.

(6)

Komise oficiálně informovala společnost Charder a zástupce vyvážející země o zahájení přezkumu. Dotčené strany dostaly možnost písemně se vyjádřit a účastnit se slyšení.

(7)

Komise také zaslala společnosti Charder dotazník a před konečným termínem obdržela odpověď. Komise vyhledala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení dumpingu, a v sídle společnosti Charder i v sídle firmy ve Společenství, která produkty vyráběné společností Charder dováží (dále jen „dovozce“), proběhla ověřovací návštěva.

(8)

Šetření dumpingu se soustředilo na období od 1. října 2002 do 30. září 2003 (dále jen „období šetření“) nebo „OŠ“).

(9)

Šetření potvrdilo, že společnost Charder dotčený výrobek během původního období šetření nevyvážela.

(10)

Kromě toho byla společnost Charder schopna doložit, že není spojena s žádnými vývozci nebo výrobci v Tchaj-wanu, na které se vztahují antidumpingová opatření uložená na dovoz určitých elektronických vah pocházejících z Tchaj-wanu.

(11)

Avšak čl. 11 odst. 4 základního nařízení také požaduje, aby po skončení původního šetření nový vývozce dotčený výrobek do Společenství skutečně vyvážel, nebo aby doložil, že uzavřel neodvolatelný smluvní závazek na vývoz velkého množství dotčeného výrobku do Společenství. V této souvislosti bylo zjištěno, že výrobky vyráběné společností Charder, vydávané za dotčený výrobek a během období šetření touto společností do Společenství vyvážené, nebyly ve stavu, ve kterém by mohly být prodávány konečným uživatelům. Ačkoli byly tyto výrobky společností Charder a dovozcem označovány za dotčený výrobek, zjistilo se, že se jednalo o nehotové výrobky s fyzikálními vlastnostmi odlišnými od dotčeného výrobku. Tyto nehotové výrobky byly dále zpracovávány dovozcem a přetvářeny na elektronické váhy. Kromě toho by také mělo být vzato v úvahu, že žádné z dále zpracovávaných vah nebyly prodávány během období šetření. Z těchto důvodů nemohou být dovážené výrobky klasifikovány jako dotčený výrobek. Navíc společnost Charder nedoložila, že uzavřela neodvolatelný smluvní závazek na vývoz velkého množství dotčeného výrobku do Společenství.

(12)

Na základě výše uvedených důvodů se vyvozuje, že společnost Charder nebyla schopna doložit, že skutečně splnila kritéria, aby mohla být považována za nového vývozce ve smyslu čl. 11 odst. 4 základního nařízení.

(13)

S ohledem na výsledky šetření by měl být přezkum zastaven bez změny výše cla uplatňovaného pro společnost Charder, to znamená, že by mělo být udrženo na úrovni sazby konečného celostátního antidumpingového cla stanoveného v původním šetření, tj. 13,4 %.

(14)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům bude antidumpingové clo použitelné na společnost Charder vybráno zpětně za vývozy dotyčného výrobku, které byly evidovány na základě článku 3 nařízení (ES) č. 2034/2003.

(15)

Všechny dotčené strany byly informovány o základních faktech a důvodech, na jejichž základě bylo rozhodnuto o ukončení tohoto přezkumu a zpětném uložení antidumpingového cla z evidovaných dovozů. Proti sděleným faktům a důvodům nebyly vzneseny žádné připomínky.

(16)

Tento přezkum by proto měl být zastaven bez změny nařízení Rady (ES) č. 2605/2000,

12.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/4

(1)

Nařízením (ES) č. 988/2004 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Komise prozatímní antidumpingová cla na dovoz překližovaných desek z okoumé definovaných jako překližované desky sestávající pouze z dřevěných listů, z nichž každý má tloušťku nejvýše 6 mm, alespoň s jednou vnější vrstvou z okoumé, kódu KN ex 4412 13 10 a pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Připomíná se, že šetření dumpingu a újmy zahrnovalo období od 1. července 2002 do 30. června 2003 (dále jen „období šetření nebo ‚OŠ‘“). Vyšetření trendů důležitých pro analýzu újmy zahrnovalo období od 1. ledna 1999 do konce OŠ (dále jen „uvažované období“).

(3)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz překližovaných desek z okoumé původem v ČLR podaly některé zúčastněné strany písemné vyjádření. Stranám, které o to požádaly, byla rovněž dána možnost ústního slyšení.

(4)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné pro svoje konečné závěry. Po uložení prozatímních opatření byla provedena ověřovací návštěva na místě v provozovně Ekol Kontraplak, Taskopru v Turecku s ohledem na skutečnost, že Turecko bylo pokládáno za možnou analogickou zemi pro stanovení běžné hodnoty.

(5)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a zjištěních, na jejichž základě mělo být doporučeno uložení konečných antidumpingových cel a konečný výběr částek zajištěných jako prozatímní cla. Po poskytnutí těchto informací bylo také stanoveno období, v němž se mohly strany vyjádřit.

(6)

Ústní a písemná vyjádření předložená stranami byla projednána a závěry byly dle potřeby odpovídajícím způsobem změněny.

(7)

Dotyčným výrobkem jsou překližované desky sestávající pouze z dřevěných listů, z nichž každý má tloušťku nejvýše 6 mm, alespoň s jednou vnější vrstvou z okoumé, pocházející z ČLR, v současné době zařazené pod kód KN ex 4412 13 10. Tato definice zahrnuje překližované desky vyrobené pouze z okoumé (dále jen „celé z okoumé“) a překližované desky s jednou nebo dvěma vnějšími vrstvami vyrobenými z okoumé (dále jen „s povrchem z okoumé“), kdy vnitřní vrstvy jsou vyrobeny z jiných druhů dřeva.

(8)

Několik dovozců tvrdilo, že překližované desky celé z okoumé a překližované desky s povrchem z okoumé nelze považovat za stejný výrobek, neboť složení vnitřních vrstev podstatně ovlivňuje charakteristiku překližovaných desek. Kromě toho dovozci tvrdili, že tyto výrobky se značně liší v ceně a použití.

(9)

Od počátku šetření bylo uznáno, že překližované desky z okoumé se vyrábí v mnoha různých typech a mají široké možnosti použití ve stavebnictví, dopravě, výrobě nábytku a jiných oborech. Některá použití vyžadují zvláštní typy překližovaných desek z okoumé, zatímco jinde lze střídavě používat různé typy. Nejpodstatnější vlastností dřeva okoumé však je, že je lze loupat na značně velké listy bez suků či jiných kazů, což umožňuje vyrábět překližované desky s kvalitní úpravou a homogenním povrchem bez spár. To znamená, že základní charakteristika překližovaných desek z okoumé, které je činí výjimečnými ve srovnání s jinými typy překližovaných desek, spočívá ve vzhledu jejich vnějších (vrchních) vrstev.

(10)

Vnitřní vrstvy překližovaných desek lze vyrobit z různých druhů tropického dřeva nebo dřevin mírného pásma. Při výrobě překližovaných desek složených výlučně z tropického dřeva mají výrobci překližovaných desek z okoumé tendenci používat okoumé ve vnitřních vrstvách spíše z důvodu přirozené komplementarity ve výrobním procesu než kvůli zvláštním vlastnostem okoumé ve srovnání s jinými druhy tropického dřeva. Druh dřeva nebo dřevin použitý ve vnitřních vrstvách nepochybně ovlivňuje náklady na hotový výrobek, jeho vlastnosti a vhodnost použití pro určité účely. Je však vzato v úvahu, že tyto aspekty lze vhodně zohlednit rozlišováním různých typů výrobků v kontextu šetření, aby byly při hodnocení dumpingu a újmy porovnány pouze ceny shodných typů překližovaných desek. Systém kódování výrobků používaný při šetření rozlišuje kromě jiných vlastností překližovaných desek celé z okoumé od překližovaných desek s povrchem z okoumé. Proto bylo tvrzení, že překližované desky celé z okoumé a překližované desky s povrchem z okoumé nelze pokládat za stejný výrobek, zamítnuto.

(11)

V prozatímním nařízení bylo rozhodnuto, že překližované desky z okoumé s potaženým povrchem budou vyloučeny z rozsahu šetření z důvodů stanovených v 19. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Překližované desky z okoumé s potaženým povrchem jsou vyráběny z překližovaných desek s povrchem z okoumé nebo celých z okoumé, pokrytých tenkou vrstvou z jiných materiálů. Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že tyto výrobky by neměly být vyloučeny, neboť jsou součástí stejného trhu jako ostatní výrobky z okoumé. Avšak přítomnost tenké vrstvy na povrchu dřeva činí shora uvedenou základní charakteristiku překližovaných desek z okoumé, tj. vnější vzhled, méně důležitou. Překližované desky z okoumé s potaženým povrchem nemají tudíž stejné fyzické a technické vlastnosti jako dotyčný výrobek. Navíc jsou překližované desky z okoumé s potaženým povrchem oproti dotyčnému výrobku určeny většinou k jednomu zvláštnímu účelu použití, a to lití betonu. Proto by toto tvrzení mělo být zamítnuto.

(12)

Protože neexistují jiná vyjádření, závěry o vymezení dotyčného výrobku uvedené v 18. a 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou tímto potvrzeny.

(13)

Několik stran prohlásilo, že existují četné rozdíly mezi dotyčným výrobkem vyrobeným v ČLR a výrobkem, který vyrábí a prodává výrobní odvětví Společenství, a proto tyto výrobky nelze pokládat za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Zvláště bylo prohlášeno, že:

(14)

Pokud jde o první tři vlastnosti uvedené shora ve 13. bodu odůvodnění písm. a) až c), šetření prokázalo, že čínští vyvážející výrobci a také výrobní odvětví Společenství prodávali překližované desky celé z okoumé i překližované desky s povrchem z okoumé, překližované desky pro vnitřní i vnější použití a široký sortiment velikostí desek. Protože tyto vlastnosti jsou obvykle uvedeny v prodejní dokumentaci, byly zařazeny do kontrolních čísel výrobků (dále jen „KČV“) za účelem výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí újmy. Pokud jde tedy o tyto vlastnosti, rozdíly jsou plně vzaty v úvahu a jsou srovnávány pouze obdobné výrobky.

(15)

Čtvrtá vlastnost uvedená shora v 13. bodu odůvodnění písm. d) nebyla zařazena do KČV, protože není uvedena ve většině dokumentů o transakcích, které měla Komise k dispozici během šetření. Na základě transakcí, u nichž byl uveden stupeň jakosti krycí dýhy, bylo zjištěno, že vyvážející výrobci z Číny i výrobní odvětví Společenství prodávali různé stupně jakosti, a nebylo patrno, že by obdobné výrobky pocházející z výrobního odvětví Společenství měly obvykle vyšší stupeň jakosti než výrobky od výrobců vyvážejících z Číny.

(16)

Poslední tři vlastnosti uvedené ve 13. bodu odůvodnění písm. e) až g) rovněž nebyly zařazeny do KČV, protože se neobjevily ve většině transakcí. Bylo však uznáno, že většina vývozů z ČLR má tenčí krycí dýhu než obdobný výrobek ze Společenství. Podobně také rozdíly v jakosti lepidla a tenčí vrstvy, i když proměnlivé, lze považovat za dostatečně obecné, aby hrály svou úlohu při rozhodování některých kupujících, a neměly by být přehlíženy. Při výpočtu rozpětí cenového podbízení a újmy byly tedy provedeny úpravy k vyrovnání těchto rozdílů podle 80. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Rovněž je nutné poznamenat, že tyto rozdíly jakosti nejsou dostatečné, aby u kupujících vyvolaly pocit, že dotyčný výrobek vyvážený z ČLR je zcela odlišný výrobek. Šetření naopak prokázalo konkrétní případy, kdy v nákupech některých zákazníků na trhu Společenství nahradily čínské vývozy výrobky z výrobního odvětví Společenství.

(18)

Proto lze uzavřít, že údajné rozdíly mezi dotyčným výrobkem a výrobkem vyráběným a prodávaným ve Společenství výrobním odvětvím ve Společenství, pokud byly prokázány, byly plně vzaty na vědomí buď v rámci KČV, nebo úpravy. Protože tyto rozdíly v žádném případě nemění skutečnost, že dotyčný výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobním odvětvím ve Společenství mají stejné základní vlastnosti a použití, tvrzení, že dotyčný výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobním odvětvím ve Společenství nejsou podobné, musí být zamítnuto.

(19)

Protože neexistují jiná vyjádření týkající se obdobného výrobku, 20. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(20)

Jeden vyvážející výrobce, kterému nebyl přiznán STH, uvedl, že Komise nevzala na vědomí vyjádření, které předložil po zveřejnění stanovení dumpingu Komisí. Jeho námitky však byly přezkoumány a výslovně řešeny ve 29. až 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(21)

Jiný vyvážející výrobce, který byl považován za nedostatečně spolupracujícího, tvrdil, že spolupracoval s Komisí. Je třeba poznamenat, že stejný argument, který byl již vznesen stejnou společností po zveřejnění závěrů Komise týkajících se STH, byl výslovně řešen ve 33. až 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(22)

Protože neexistují jiná vyjádření, 21. až 35. bod odůvodnění prozatímního nařízení týkající se statutu tržního hospodářství, se potvrzují.

(23)

Protože neexistují jiná vyjádření, 36. až 40. bod odůvodnění prozatímního nařízení týkající se individuálního zacházení, se potvrzují.

(24)

Jeden ze spolupracujících výrobců ve vyvážející zemi tvrdil, že výpočet nákladů za jeho nákupy topolových dýh podle 49. bodu odůvodnění prozatímního nařízení nebyl správný a že některé daňové úvěry údajně získané na nákup těchto listů by měly být odečteny z těchto nákladů. Vzhledem ke své povaze mělo být takové tvrzení odůvodněno prokazatelnými důkazy předloženými v pravý čas. Společnost však neposkytla dostatečné důkazy, že DPH bylo skutečně vráceno, ačkoli o to byla při šetření v její provozovně požádána. Proto muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(25)

Je třeba poznamenat, že po zveřejnění prozatímního nařízení byly provedeny z důvodu administrativních chyb drobné úpravy ve výpočtu procenta zisku třech spolupracujících výrobců ve vyvážející zemi, kterým byl přiznán STH. To vedlo k malé změně běžných hodnot, které byly pro ně vypočteny.

(26)

Protože neexistují jiná vyjádření, prozatímní závěry týkající se stanovení běžné hodnoty pro spolupracující vyvážející výrobce, kterým byl přiznán STH, podle 41. až 51. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, jsou tímto potvrzeny.

(27)

Maroko bylo prozatímně vybráno jako analogická třetí země s tržní ekonomikou pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR. Podle 56. bodu odůvodnění prozatímního nařízení však tři výrobci ve vyvážející zemi nesouhlasili s tímto výběrem.

(28)

Šetření Komise prokázalo, že na domácím trhu v Maroku je pouze jeden výrobce a navíc zde existují vysoká dovozní cla. Proto bylo rozhodnuto dále šetřit, zda by mohla být vybrána vhodnější analogická země. Jako možná alternativní analogická země připadalo v úvahu Turecko, kde jeden výrobce přijal spolupráci s Komisí.

(29)

Po zveřejnění prozatímního nařízení byla získána další vyjádření k původnímu výběru Maroka od několika dovozců a několika vyvážejících výrobců z Číny. Tvrdili, že výběr Maroka jako analogické třetí země s tržní ekonomikou je nevhodný kvůli údajnému rozdílu v jakosti překližovaných desek z okoumé vyráběných čínskými výrobci a překližovaných desek z okoumé vyráběných v Maroku.

(30)

Bylo zjištěno, že na tureckém trhu nejsou uložena žádná vysoká cla a že několik konkurentů vyrábí překližované desky z okoumé. Kromě toho šetření později potvrdilo, že prodej spolupracujícího výrobce v Turecku byl podstatný a dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty pro čínský vývoz dotyčného výrobku. Proto bylo rozhodnuto, že Turecko bude vybráno jako analogická země.

(31)

Aby bylo možné stanovit, zda je prodej v Turecku na trhu výrobků srovnatelných s těmi, které prodávají vyvážející výrobci z Číny do Společenství, prováděn v běžném obchodním styku, byla domácí prodejní cena porovnána s celkovými náklady na výrobu (tj. náklady na výrobu a prodejní, režijní a správní výdaje). Protože velká většina objemu prodeje typů prodávaných na domácím trhu byla realizována v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota založena na domácí ceně srovnatelných typů výrobků.

(32)

Byla provedena úprava na běžnou hodnotu o rozdíly ve fyzických vlastnostech podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení, aby byl vzat v úvahu rozdíl v typech lepidla používaného u srovnatelných typů výrobků prodávaných v Turecku a u dotyčného výrobku.

(33)

Protože neexistují jiná vyjádření, prozatímní závěry týkající se stanovení vývozní ceny podle 60. až 61. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. Avšak s ohledem na stanovení vývozní ceny pro nedostatečně spolupracující vývozce byla provedena tato změna: místo použití omezeného objemu prodeje jako základu pro stanovení vývozní ceny pro nedostatečně spolupracujícího vývozce, kterému nebyl přiznán STH, byl použit celý objem prodeje překližovaných desek s povrchem z okoumé v této společnosti, který – podle dostupných informací – byl obecně reprezentativnější pro velkou většinu vývozů z Číny.

(34)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že náklady na dopravu nebyly náležitě odečteny z prodeje realizovaného FOB. Tato úprava však byla provedena až po převedení celého rozsahu hodnot prodejů CIF podle metody dohodnuté se společností. Proto muselo být tvrzení zamítnuto.

(35)

Jeden vyvážející výrobce nesouhlasil s úpravou své vývozní ceny, která byla provedena, aby byla vzata v úvahu odložená sleva poskytnutá jednomu z jeho obchodníků podle 63. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Vývozce tvrdil, že tato sleva byla již promítnuta v cenách vykazovaných společností. Společnost však během šetření tuto skutečnost neprokázala. Proto muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(36)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že jeho společnost prodává dotyčný výrobek různým kategoriím zákazníků při vývozu a při prodeji na domácím trhu a že údaje předložené společností prokazují trvalé cenové rozdíly mezi různými kategoriemi zákazníků. Požádal, aby toto bylo náležitě zohledněno při výpočtu dumpingu, ve formě úpravy jeho vývozní ceny pro úroveň obchodu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení. Ačkoli byl tento požadavek pokládán za oprávněný, úroveň úpravy požadovaná vývozcem byla založena na jediném příkladu a nebyla považována za reprezentativní. Po analýze cenových údajů byla stanovena vhodná úroveň úpravy a použita na vývozní cenu.

(37)

Po přijetí některých požadavků uvedených v tomto návrhu a po upřesnění metodiky a výpočtů, zejména s ohledem na výběr analogické země, jsou konečná dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech ceny CIF na hranice Společenství před proclením, stanovena takto:

(38)

Protože neexistují jiná vyjádření, metodika pro výpočet celostátního dumpingového rozpětí podle 67. až 69. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje. Vzhledem k použití Turecka jako analogické země, jak je uvedeno v 27. až 32. bodu odůvodnění tohoto nařízení, byla stanovena nová celostátní úroveň dumpingu ve výši 66,7 % ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(39)

Protože neexistují jiná vyjádření, prozatímní závěry týkající se výrobního odvětví Společenství podle 70. až 72. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(40)

Protože neexistují jiná vyjádření, prozatímní závěry týkající se spotřeby ve Společenství podle bodů 74. až 75. odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(41)

Za účelem analýzy cenového podbízení doplnilo prozatímní nařízení 10 % valorizaci na cenu CIF na hranici Společenství pro spolupracující vyvážející výrobce. Cílem této valorizace je zohlednit obecně uznávaný, ale složitě měřitelný rozdíl v jakosti mezi překližovanými deskami z okoumé vyráběnými ve Společenství a v Číně. Valorizace byla stanovena na tomto základě. Informace o nabídkách čínských výrobců dotyčného výrobku s tloušťkou vrstvy buď 1 mm nebo 0,6 mm, které měla Komise k dispozici, prokazují, že rozdíl v tloušťce vrstvy by mohl znamenat cenový rozdíl mezi 3,5 % a 5,5 %. Protože neexistují další měřitelné informace, lze se rozumně domnívat, že zbývající aspekty jakosti uvedené v 16. bodu odůvodnění, zejména jakost lepidla a vnitřních vrstev, by mohly mít srovnatelný významový účinek jako tloušťka vrstev. Souhrnný vliv těchto rozdílů v jakosti by tak mohl odpovídat cenovému rozdílu v rozmezí 10–15 %. Je však nutné připomenout, že rozdíly v jakosti uvedené v tomto návrhu nelze ověřit na základě jednotlivých transakcí a pravděpodobně se nevztahují na celý rozsah vývozů z ČLR během období šetření. Šetření spíše prokázalo, že vyvážející výrobci z Číny nabízejí výrobky různé a měnící se jakosti a vlastností.

(42)

Jeden dovozce tvrdil, že úleva by měla být spíše 25 % než 10 %, ale nepředložil objektivní odůvodnění vyšší částky. Za těchto okolností se nejeví žádný důvod pro změnu postupu stanoveného v prozatímním nařízení.

(43)

Protože neexistují jiná vyjádření, závěry uvedené v 76. až 81. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(44)

Dva vyvážející výrobci zpochybnili újmu plynoucí z dovozů, neboť zdůraznili, že ceny během uvažovaného období zůstaly spíše stabilní, s nominálním nárůstem 3 % nebo s mírným poklesem v reálné hodnotě. Je však nutné připomenout, že průměrné ceny uvedené v 91. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se vztahují na řadu různých typů výrobků, z nichž typy s nižší cenou byly nejvíce poškozeny účinky dovozů z Číny. I kdyby ceny těchto výrobků s nižšími cenami během daného období poklesly, vzhledem k tomu, že se snížil i jejich relativní podíl na sortimentu výrobků, celková cena za krychlový metr by se nemusela nutně snížit. Tato změna v sortimentu výrobců ve Společenství byla již zdůrazněna v 91. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Navíc v době, kdy čínský vývoz zaplavil trh Společenství, se výrobní odvětví Společenství dostávalo z poklesu charakterizovaného relativně nízkou prodejní marží. V takových podmínkách nemělo výrobní odvětví Společenství velký prostor, aby čelilo konkurenci snižováním svých cen, a většina újmu způsobujících účinků dovozů se projevila jako objemový účinek podle vysvětlení v 85. až 90. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Proto muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(45)

Protože neexistují jiná vyjádření, závěry uvedené v 82. až 99. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(46)

Protože neexistují jiná vyjádření k závěrům o újmě, závěry stanovené ve 100. až 102. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(47)

Dva vývozci konstatovali, že zvýšení průměrných nákladů na jednotku výrobního odvětví Společenství v uvažovaném období bylo podstatným činitelem snížení ziskovosti výrobního odvětví Společenství, a tak se ruší příčinná souvislost mezi dumpingem a újmou. Podle 113. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se náklady vzorku výrobců Společenství nevyvíjely mimo obecný směr vývoje nákladů a cen ve Společenství. Jako takový tento typ zvyšování nákladů, např. za suroviny, nepředstavuje vnější činitel, s nímž by se toto výrobní odvětví nemohlo v běžných hospodářských podmínkách, a zejména bez silného cenového tlaku dumpingových dovozů, vyrovnat. Navíc lze alespoň část zjištěného zvýšení průměrných nákladů přičítat nižšímu využití kapacit a posunu směrem k typům výrobků s vyššími cenami, které zase souvisejí s konkurencí dumpingových dovozů. Toto tvrzení proto nelze přijmout.

(48)

S ohledem na možný účinek dovozů původem v jiných třetích zemích než ČLR bylo ve 109. bodu odůvodnění prozatímního nařízení upozorněno, že průměrné ceny jiných velkých vývozců, např. Gabonu a Maroka, jsou přibližně o 50 % vyšší než v ČLR, a proto je nelze považovat za rozhodující činitel způsobující újmu výrobnímu odvětví Společenství. Jeden dovozce zdůraznil, že vývozy těchto dvou zemí se týkaly výhradně nebo většinou překližovaných desek celých z okoumé, zatímco většina vývozů ČLR obsahovala překližované desky s povrchem z okoumé, která jsou z podstaty levnější. Ačkoli může být tato poznámka správná, cenový rozdíl mezi cenami překližovaných desek celých z okoumé a překližovaných desek s povrchem z okoumé, který se při šetření prokázal kolem 15 %, nevysvětluje 50 % cenový rozdíl uvedený v tomto návrhu. Kromě toho závěry stanovené v prozatímním nařízení, že tržní podíly těchto zemí jsou mnohem nižší než podíl ČLR a že objem a ceny jejich vývozů zůstaly během uvažovaného období relativně stabilní, jsou stále platné. Proto uvedená poznámka neruší platnost závěru, že dovozy z těchto třetích zemí nezpůsobují konkurenční tlak na výrobní odvětví Společenství do takové míry, jak to činí dovozy z ČLR, a nejsou rozhodujícím důvodem pro vznik situace způsobující újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(49)

Stejní vývozci tvrdili, že pokles vývozní výkonnosti výrobního odvětví Společenství uvedený ve 111. bodu odůvodnění prozatímního nařízení není zanedbatelný a že ve spojení s jinými činiteli, které nesouvisejí s čínskými vývozy, vysvětluje zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství. Ačkoli se vývozy výrobního odvětví Společenství opravdu snížily, o téměř 2 000 m3 za 3,5 roku, podle 111. bodu odůvodnění prozatímního nařízení nelze tento pokles srovnávat s účinkem čínských vývozů na trh Společenství, které dosáhly více než 80 000 m3 za 2,5 roku mezi rokem 2 000 a OŠ. Toto tvrzení je proto zamítnuto.

(50)

Protože neexistují jiná vyjádření k příčinným souvislostem, závěry uvedené ve 103. až 117. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(51)

Dva vývozci tvrdili, že Komise při svém hodnocení aspektů zájmu Společenství neprovedla ekonomickou analýzu účinků opatření na uživatele, obchodníky a spotřebitele. Nejprve je třeba poznamenat, že vývozci nemají vliv na hodnocení zájmu Společenství. Nicméně s ohledem na podstatu tvrzení je třeba připomenout, že žádní uživatelé, obchodníci či spotřebitelé nespolupracovali na šetření a nevystoupili během řízení, a že proto Komise nemá k dispozici žádné konkrétní údaje pro zhodnocení takového účinku. Proto nelze toto tvrzení přijmout.

(52)

Dále jeden dovozce tvrdil, že celostátní clo ve výši 48,5 % je prohibitivní a že omezený počet dodavatelů výrobků z okoumé v Evropě povede k nedostatečné hospodářské soutěži v Evropě, k újmě uživatelských odvětví. Podle 125. bodu odůvodnění prozatímního nařízení je však cílem antidumpingových opatření pouze obnovit rovné podmínky na tomto trhu, a nikoliv vyloučit soutěž, která by měla být zajištěna s ohledem na počet různých výrobců a vyvážejících zemí kromě Číny. Proto musí být toto tvrzení zamítnuto.

(53)

Protože nebyly předloženy jiné nové informace o zájmu Společenství, závěry stanovené ve 118. až 127. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(54)

Protože neexistují jiná vyjádření, metodika pro stanovení úrovně odstraňující újmu podle 128. až 132. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(55)

Na základě této metodiky byla vypočtena úroveň odstraňující újmu pro účely stanovení konečných opatření, která budou uložena.

(56)

S ohledem na výše uvedené a podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí, neboť u všech dotčených výrobců ve vyvážející zemi bylo zjištěno, že rozpětí újmy jsou vyšší než dumpingová rozpětí.

(57)

Na tomto základě jsou konečná cla stanovena takto:

(58)

Individuální antidumpingové celní sazby pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů tohoto šetření. Proto odrážejí situaci zjištěnou během šetření s ohledem na tyto společnosti. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla platného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou tak výhradně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených danými společnostmi, tedy výslovně uvedenými právními subjekty. Dovezené výrobky vyrobené jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení se svým názvem a adresou, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně uvedenými ve spojení, nemohou mít výhodu plynoucí z těchto sazeb a musí podléhat celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(59)

Jakýkoli požadavek na použití těchto individuálních antidumpingových celních sazeb pro společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nového výrobního nebo prodejního subjektu) by měl být neprodleně předložen Komisi (3) se všemi důležitými informacemi, zejména o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou, domácím prodejem a vývozem, související například s danou změnou názvu nebo danou změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude potom dle potřeby pozměněno tak, že bude aktualizován seznam společností s výhodou individuálních celních sazeb.

(60)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení tohoto nařízení z důvodu podstatné nedostatečné spolupráce (80 %) a vysokého rozdílu ve výši cla, má se za to, že v tomto případě jsou potřebná zvláštní opatření, aby bylo zajištěno správné používání antidumpingového cla.

(61)

Tato zvláštní opatření zahrnují předložení platné obchodní faktury celním orgánům členských států podle požadavků stanovených v příloze tohoto nařízení. Pouze dovozy s takovou přiloženou fakturou budou procleny podle platných doplňkových kódů Taric pro daného výrobce. Dovozy, k nimž nebude přiložena taková faktura, budou podléhat zbytkovému antidumpingovému clu, které se používá pro všechny ostatní vývozce. Dotčené společnosti byly rovněž vyzvány, aby Komisi podávaly pravidelné zprávy, a tak byla zajištěna řádná průběžná kontrola jejich prodeje překližovaných desek z okoumé do Společenství. V případě, že nebudou zprávy podávány nebo z nich vyplyne, že opatření nejsou dostatečná, aby odstranila účinky dumpingu způsobujícího újmu, může být zahájen prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Ten by mohl mimo jiné posoudit potřebu odstranit individuální cla a následné uložení celostátního cla.

(62)

Po přijetí dočasných antidumpingových opatření a v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení vyjádřil jeden spolupracující vyvážející výrobce ochotu nabídnout závazek. Ovšem minimální vývozní ceny, které byla společnost připravena nabídnout za některé výrobky setrvaly na úrovni, která neodstranila škodlivé účinky dumpingu. Proto nemohl být tento závazek přijat.

(63)

S ohledem na rozsah zjištěných dumpingových rozpětí a s ohledem na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství je pokládáno za nezbytné, aby částky zajištěné ve formě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, tj. nařízením (ES) č. 988/2004, byly vybrány s konečnou platností do výše konečného cla uloženého tímto nařízením, pokud je tato částka stejná nebo nižší než výše prozatímního cla. Pokud jsou konečná cla vyšší než prozatímní cla, měly by být s konečnou platností vybrány pouze částky zajištěné na úrovni prozatímních cel.

(64)

Podle 11. bodu odůvodnění byly překližované desky z okoumé s potaženým povrchem vyloučeny z rozsahu šetření. Vzhledem k tomu, že čl. 1 odst. 1 prozatímního nařízení nepočítal s takovým vyloučením, všechny částky zajištěné pro tento typ výrobku by měly být uvolněny,

12.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/13

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

12.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/15

(1)

Článek 5 dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Čínskou lidovou republikou o obchodu s textilními výrobky, parafované dne 9. prosince 1988 a schválené rozhodnutím Rady 90/647/EHS (2), naposledy pozměněné a prodloužené dohodou ve formě výměny dopisů, parafovanou dne 19. května 2000 a schválenou rozhodnutím Rady 2000/787/ES (3), stanoví, že mohou být prováděny převody mezi kvótovými roky. Tato ustanovení týkající se flexibility byla oznámena Orgánu pro kontrolu nad textilem Světové obchodní organizace poté, co k ní Čína přistoupila.

(2)

Dne 2. srpna 2004 podala Čínská lidová republika žádost o převody množství z kvótového roku 2003 do kvótového roku 2004.

(3)

Převody požadované Čínskou lidovou republikou jsou v mezích ustanovení týkajících se flexibility, které jsou uvedeny v článku 5 dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Čínskou lidovou republikou o obchodu s textilními výrobky, parafované dne 9. prosince 1988, a stanoveny v příloze VIII sloupci 9 nařízení (EHS) č. 3030/93.

(4)

Je vhodné této žádosti vyhovět v rozsahu dostupných množství.

(5)

Je žádoucí, aby toto nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po vyhlášení, aby z něho hospodářské subjekty mohly mít prospěch co nejrychleji.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro textil zřízeného podle článku 17 nařízení (EHS) č. 3030/93,

12.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/18

(1)

Dle oznámení členských států podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 896/2001 činí celkové množství, pro které byly podány žádosti, 4 941 057,500 t pro všechny netradiční hospodářské subjekty A/B a 479 315,000 t pro všechny netradiční hospodářské subjekty C.

(2)

Je třeba určit procentní podíly, jež se použijí pro stanovení přidělených množství pro netradiční hospodářské subjekty v rámci celních kvót A/B a C.

(3)

Toto nařízení musí vstoupit v platnost okamžitě, aby měly hospodářské subjekty dostatek času podat žádosti o licence pro první čtvrtletí roku 2005,

a)

9,12780 % pro každý netradiční hospodářský subjekt A/B;

b)

17,21206 % pro každý netradiční hospodářský subjekt C.

12.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/19

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1422/95 ze dne 23 června 1995 kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz melasy v odvětví cukru a kterým se mění nařízení (EHS) č. 785/68 (2), stanoví, že dovozní cena CIF pro melasu stanovená v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 785/68 (3), je považována za „cenu reprezentativní“; Tato cena je stanovena pro standardní jakosti vymezené v čl. 1 nařízení (EHS) č. 785/68.

(2)

Při stanovování reprezentativních cen musí být vzaty v úvahu všechny údaje uvedené v čl. 3 nařízení (EHS) č. 785/68, kromě případů uvedených v článku 4 uvedeného nařízení. Toto stanovování může být popřípadě provedeno postupem podle čl. 7 nařízení (EHS) č. 785/68.

(3)

Při upravování cen nevztahujících se k standardní jakosti, je třeba v závislosti na jakosti nabízené melasy zvýšit či snížit ceny podle článku 6 nařízení (EHS) č. 785/68.

(4)

Pokud existuje rozdíl mezi spouštěcí cenou dotyčného produktu a jeho reprezentativní cenou, dodatečná dovozní cla se stanoví v souladu s podmínkami uvedenými článkem 3 nařízení (ES) č. 1422/95. Jsou-li dovozní cla podle článku 5 nařízení (ES) č. 1422/95 dočasně pozastavena, je třeba pro tato cla stanovit zvláštní částky.

(5)

Je třeba stanovit reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro dotyčné produkty v souladu s čl. 1 odst. 2 a s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1422/95.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

12.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/21

(1)

Článek 27 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že rozdíl mezi kurzy či cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení na světovém trhu a cenami těchto produktů ve Společenství lze vyrovnat vývozní náhradou.

(2)

Nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že při stanovení náhrad pro nedenaturovaný bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu je nutné vzít v úvahu situaci na trhu Společenství a na světovém trhu s cukrem, a to zejména faktor ceny a nákladů stanovený v článku 28 uvedeného nařízení. Tento článek stanoví, že je třeba brát v úvahu také hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

(3)

Náhrada pro surový cukr se musí stanovit podle standardní jakosti. Ta je definována v příloze I bodu II nařízení (ES) č. 1260/2001. Tuto náhradu je třeba dále stanovit podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001. Cukr kandys je definován v nařízení Komise (ES) č. 2135/95 ze dne 7. září 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad v odvětví cukru (2). Takto vypočítaná částka náhrady pro cukr s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv se musí vztahovat k jejich obsahu sacharosy a musí být proto stanovena pro 1 % uvedeného obsahu.

(4)

Ve zvláštních případech může být částka náhrady stanovena právními akty jiné povahy.

(5)

Náhrada musí být stanovena každé dva týdny. Během této doby může být pozměněna.

(6)

Čl. 27 odst. 5 první pododstavec nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky některých trhů, může být náhrada pro produkty uvedené v článku 1 zmíněného nařízení rozlišena podle místa určení.

(7)

Významný a rychlý nárůst preferenčního dovozu cukru ze západobalkánských zemí od počátku roku 2001, jakož i vývoz cukru do těchto zemí se jeví jako velmi uměle vytvořený.

(8)

S cílem zabránit zneužívání v souvislosti s produkty z odvětví cukru, u nichž byla čerpána vývozní náhrada a které byly zpětně dovezeny do Společenství, je třeba, aby náhrada pro produkty uvedené v tomto nařízení nebyla stanovena pro žádnou ze zemí západního Balkánu.

(9)

Příslušné částky vývozních náhrad je třeba stanovit s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na současnou situaci na trhu s cukrem, a zejména na kotace či ceny cukru ve Společenství a na světovém trhu.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

12.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/23

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1327/2004 ze dne 19. července 2004, kterým bylo vyhlášeno stálé nabídkové řízení ke stanovení vývozních dávek a/nebo vývozních náhrad pro bílý cukr (2), pro hospodářský rok 2004/05, vyžaduje, aby pro vývoz tohoto cukru do některých třetích zemí byla vyhlášena dílčí nabídková řízení.

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1327/2004 je případně třeba stanovit maximální výši náhrady pro příslušné dílčí nabídkové řízení, a to zejména s ohledem na současný stav a předpokládaný vývoj trhu s cukrem ve Společenství a světového trhu s cukrem.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

12.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/24

(1)

Článek 31 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanovuje, že rozdíl mezi cenami výrobků vyjmenovaných v článku 1 uvedeného nařízení v mezinárodním obchodě a cenami těchto výrobků v rámci Společenství lze vyrovnat vývozní náhradou v rozmezí, které vyplývá z dohod uzavřených podle článku 300 smlouvy.

(2)

V souladu s nařízením (ES) č. 1255/1999 se při určování náhrad u výrobků vyjmenovaných v článku 1 výše uvedeného nařízení, vyvážených v přirozeném stavu, musí brát v úvahu:

(3)

V souladu s čl. 31 odst. 5 nařízení (ES) č. 1255/1999 by se měly při stanovování cen v rámci Společenství brát v úvahu skutečné ceny, které jsou pro vývoz nejvýhodnější, a při stanovování cen v mezinárodním obchodě by se měly brát v úvahu zejména:

(4)

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (ES) č. 1255/1999 může být s ohledem na situaci na světových trzích nebo na konkrétní požadavky určitých trhů zapotřebí rozlišit náhradu u výrobků vyjmenovaných v článku 1 uvedeného nařízení podle místa určení.

(5)

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (ES) č. 1255/1999 by se měl stanovit seznam výrobků, pro něž jsou poskytovány vývozní náhrady, a výše těchto náhrad alespoň jednou za čtyři týdny; výše náhrady však může zůstat na stejné úrovni déle než čtyři týdny.

(6)

V souladu s článkem 16 nařízení Komise (ES) č. 174/1999 ze dne 26. ledna 1999, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 804/68, pokud jde o vývozní licence a vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (2), se náhrada pro slazené mléčné výrobky rovná součtu dvou složek; přičemž první je určena k tomu, aby se přihlédlo k množství mléčných výrobků, a vypočítá se vynásobením základní výše náhrady obsahem mléčných výrobků v dotyčném produktu; druhá je určena k tomu, aby se přihlédlo k množství přidané sacharózy, a vypočítá se tak, že se základní výše náhrady platná v den vývozu pro produkty, které jsou vyjmenované v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů s cukrem (3), vynásobí obsahem sacharózy v celém produktu, tato druhá složka se však použije pouze tehdy, pokud byla přidaná sacharóza vyrobena z cukrové řepy nebo cukrové třtiny sklizené ve Společenství.

(7)

Nařízení Komise (EHS) č. 896/84 (4) obsahuje dodatečná ustanovení o poskytování náhrad při změnách hospodářského roku; tato ustanovení umožňují rozlišit náhrady podle data výroby produktů.

(8)

Při výpočtu náhrady pro tavené sýry je nezbytné stanovit, že v případě přidání kaseinu a/nebo kaseinátů se takové přidané množství nebere v úvahu.

(9)

Z použití výše uvedených pravidel na současnou situaci na trhu s mlékem, zejména na ceny mléčných výrobků ve Společenství a na světovém trhu, vyplývá, že náhrady by měly být stanoveny v příloze tohoto nařízení.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,