16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/1

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1600/1999 (3) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu drátů z korozivzdorné oceli o průměru nejméně 1 mm (dále jen „dotyčný výrobek“) kódu KN ex 7223 00 19, pocházejících z Indie. Opatření měla formu cla ad valorem v rozsahu mezi 0 % a 55,6 %.

(2)

Rada nařízením (ES) č. 1599/1999 (4) uložila současně konečné vyrovnávací clo z dovozu stejného výrobku pocházejícího z Indie. Opatření měla formu cla ad valorem v rozsahu mezi 0 % a 35,4 % pro jednotlivé vývozce, se sazbou 48,8 % pro nespolupracující vývozce.

(3)

Po uložení konečných opatření Komise obdržela od indického výrobce, společnosti VSL Wires Limited (dále jen „žadatel“) požadavek na zahájení přezkumu pro „nového vývozce“ nařízení (ES) č. 1600/1999 podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žadatel uvedl, že není spřízněn s žádnými jinými vývozci dotyčného výrobku z Indie. Dále uvedl, že nevyvážel dotyčný výrobek v původním období prováděného šetření (tj. od 1. dubna 1997 do 31. března 1998), ale vyvážel dotyčný výrobek do Společenství po tomto období. Na základě výše uvedeného požadoval, aby pro něj byla stanovena individuální celní sazba, pokud by byl zjištěn dumping.

(4)

Komise prozkoumala důkazy předložené žadatelem a shledala je za dostatečné k zahájení přezkumu podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem a poskytnutí příležitosti k připomínkám příslušnému výrobnímu odvětví Společenství zahájila Komise s ohledem na žadatele nařízením Komise (ES) č. 1225/2003 (5) přezkum pro „nového dovozce“ nařízení Rady (ES) č. 1600/1999 a započala své šetření. Současně bylo zrušeno platné antidumpingové clo, pokud jde o dovozy dotyčného výrobku vyráběného a vyváženého do Společenství žadatelem a pro tyto dovozy byly podřízeny evidenci podle čl. 11 odst. 4 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(5)

Současně a ze stejných důvodů zahájila Komise na základě žádosti žadatele zrychlený přezkum revizi nařízení Rady (ES) č. 1599/1999 (6) podle článku 20 nařízení (ES) č. 2026/97.

(6)

Výrobek, na který se vztahuje současný přezkum, je stejný výrobek, který byl zvažován v nařízení (ES) č. 1600/1999, tedy dráty z korozivzdorné oceli o průměru nejméně 1 mm, obsahující nejméně 2,5 % hmotnostních niklu, jiný než obsahující nejméně 28 % hmotnostních, avšak nejvýše 31 % hmotnostních niklu a nejméně 20 % hmotnostních, avšak nejvýše 22 % hmotnostních chromu.

(7)

Šetření se vztahovalo k období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(8)

Komise oficiálně uvědomila žadatele a indickou vládu o zahájení řízení. Navíc poskytla jiným přímo dotčeným stranám příležitost k vyjádření svých názorů a požadování slyšení. Komise však žádné takovéto názory nebo jakoukoliv žádost o slyšení neobdržela.

(9)

Komise zaslala žadateli dotazník a ve stanoveném termínu obdržela vyčerpávající odpověď. Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely šetření, a provedla ověřovací návštěvu v prostorách žadatele.

(10)

Protože žadatel nepožadoval přezkum zjištěné újmy, byl přezkum omezen na dumping.

(11)

Žadatel byl schopen uspokojivým způsobem prokázat, že není spřízněn, přímo ani nepřímo, s žádným indickým vyvážejícím výrobcem z hlediska platných antidumpingových opatření týkajících se dotyčného výrobku.

(12)

Šetření potvrdilo, že žadatel nevyvážel dotyčný výrobek v období původního šetření, tj. od 1. dubna 1997 do 31. března 1998.

(13)

Komise prozkoumala, zda žadatel vyvezl dotyčný výrobek do Společenství po období původního šetření. Z tohoto hlediska bylo konstatováno, že žadatel v období přezkumného šetření nerealizoval žádný prodej do Společenství a ani neuzavřel nevratný smluvní závazek k vývozu významného množství dotyčného výrobku do Společenství.

(14)

Bylo konstatováno, že žadatel realizoval pouze jeden prodej do Společenství, který se vlastně uskutečnil v srpnu 2001, tj. po období původního šetření, ale v dostatečném předstihu před obdobím přezkumného šetření.

(15)

Žadatel po Komisi požadoval, aby prodloužila období přezkumného šetření tak, aby zahrnulo období, ve kterém byl realizován prodej zmíněný ve 14. bodě odůvodnění. V tomto smyslu žadatel argumentoval, že požadoval přezkum pro „nového dovozce“ v srpnu 2001 a navrhoval období šetření od 1. července 2001 do 31. března 2003.

Z tohoto hlediska by mělo být zdůrazněno, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení pro účely reprezentativního zjištění vybere Komise období šetření, které, v případě dumpingu, musí obvykle pokrývat období nejméně šesti měsíců bezprostředně předcházejících zahájení řízení. Skutečnost, že trvalo téměř dva roky a byla nutná výměna početné korespondence, než žadatel předložil uspokojivou žádost o revizi, neospravedlňuje odchýlení se od pravidla stanoveného v čl. 6 odst. 1 základního nařízení. Navíc akceptování takovéhoto prodlouženého období šetření spojeného se skutečností, že by pokrývalo pouze vývozní transakci, by mohlo vést k situaci, kdy by byla použita zastaralá data a účetní informace a značně by byla narušena přesnost poznatků šetření z hlediska aktuální situace žadatele.

Navíc je nutné poznamenat, že i když bylo takovéto dlouhé období přezkumného šetření zvoleno a byl do něj zahrnut jediný prodej ze srpna 2001, tento jediný prodej by nepředstavoval reprezentativní základ pro vyhodnocení dumpingu a stanovení individuální dumpingové marže. Tato jediná transakce představovala pouze asi 0,2 % žadatelovy roční produkce dotyčného výrobku a jeho cena byla dvojnásobkem vývozní ceny tohoto výrobku do všech třetích zemí v tomto období. Takovýto prodej tudíž nemohl být použit pro reprezentativní stanovení dumpingu pro žadatele.

(16)

V odpovědi na dotazník žadatel označil smlouvu podepsanou v období přezkumného šetření, ale na místě potvrdil, že se prodej nikdy neuskutečnil. Bylo proto shledáno, že žadatel neuzavřel nevratný smluvní závazek k vývozu významného množství do Společenství a že žadatelovo prohlášení o „úmyslu pokračovat ve vývozu do ES“ po prodeji z roku 2001 se neuskutečnilo. Z výše uvedených důvodů se má za to, že při nepřítomnosti jakékoliv vývozní transakce do Společenství nebo jakéhokoliv neodvolatelného smluvního závazku v období přezkumného šetření nelze pro žadatele stanovit žádné individuální dumpingové rozpětí podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Tudíž by mělo platit dumpingové rozpětí zjištěná v původním šetření u stran, které nebyly šetřeny jednotlivě, tj. 76,2 % (viz 23. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1600/1999.

(17)

Vzhledem ke skutečnosti, že nejvyšší úroveň eliminace škod 55,6 %, stanovená při původním šetření, je nižší než dumpingová marže 76,2 % stanovená pro žadatele (viz 16. bod odůvodnění), sazba antidumpingového cla pro žadatele by neměla být vyšší, než je tato úroveň eliminace škod podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení.

(18)

Bez ohledu na neexistenci vývozů do Společenství v tomto období přezkumného šetření byla pro žadatele vypočítána individuální sazba vyrovnávacího cla, založená na částce vývozní dotace (ad valorem 14,1 %), v souběžném zrychleném přezkumu nařízení (ES) č. 1599/1999 podle článku 20 nařízení (ES) č. 2026/97 (viz 5. bod odůvodnění).

(19)

V souladu s čl. 14 odst. 1 základního nařízení a čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 2026/97 nebude žádný výrobek podléhat antidumpingovým ani vyrovnávacím clům pro účely vyřešení jedné a té samé situace vyplývající z dumpingu nebo z dotace vývozu.

(20)

Na základě výše uvedeného by sazba konečného antidumpingového cla stanovená pro dovozy do Společenství pro nerezové ocelové dráty s průměrem 1 mm a více vyráběné a dovážené společností VSL Wires Limited vyjádřená v procentech čisté ceny franko hranice Společenství před proclením a zohledňující výsledky souběžného zrychleného přezkumu platných vyrovnávacích opatření měla být 41,5 %, tj. 55,6 % minus 14,1 %. Nařízení (ES) č. 1600/1999 by proto mělo být změněno.

(21)

Antidumpingové clo vztahující se na společnost VSL Wires Limited by mělo být také stanoveno zpětně na dovozy evidované podle článku 3 nařízení Komise (ES) č. 1225/2003.

(22)

Komise informovala žadatele a indickou vládu o podstatných skutečnostech a úvahách, na základě kterých bylo zamýšleno navrhnout změnu nařízení (ES) č. 1600/1999. Byla jim také poskytnuta přiměřená lhůta k připomínkám.

(23)

Ve své odpovědi na sdělení žadatel uvedl, že Komise pro účely výpočtů dumpingového rozpětí neuvážila jiné dostupné alternativy pro stanovení vývozní ceny a obzvláště použití vývozních cen žadatele do jiných třetích zemí. V tomto ohledu je nutné poznamenat, že v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení musí být vývozní cena při výpočtu dumpingu cenou skutečně za výrobek zaplacenou nebo splatnou při prodeji pro vývoz z vyvážející země do Společenství. Neexistuje žádné ustanovení, že vývozní cena může být také stanovena na základě vývozů z vyvážející země do destinací jiných, než je Společenství. Tento požadavek by proto měl být zamítnut a závěry uvedené v 11. a 16. bodě odůvodnění potvrzeny.

(24)

Tento přezkum nemá vliv na datum, ke kterému pozbude platnosti nařízení (ES) č. 1600/1999 podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení,

16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/5

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1599/1999 (2) uložila konečné vyrovnávací clo z dovozu drátů z korozivzdorné oceli o průměru nejméně 1 mm (dále jen „dotyčný výrobek“) kódu KN ex 7223 00 19, pocházejících z Indie. Opatření měla formu cla ad valorem v rozsahu mezi 0 % a 35,4 % pro jednotlivé vývozce, se sazbou 48,8 % pro nespolupracující vývozce.

(2)

Po uložení konečných opatření Komise obdržela od indického výrobce, společnosti VSL Wires Limited (dále jen „žadatel“) požadavek na zahájení zrychleného přezkumu nařízení (ES) č. 1599/1999 podle článku 20 základního nařízení. Žadatel uvedl, že není spřízněn s žádnými jinými vývozci dotyčného výrobku z Indie. Dále uvedl, že nevyvážel dotyčný výrobek v původním období prováděného šetření (tj. od 1. dubna 1997 do 31. března 1998), ale vyvážel dotyčný výrobek do Společenství po tomto období. Na základě výše uvedeného požadoval, aby pro něj byla stanovena individuální celní sazba.

(3)

Komise prozkoumala důkazy předložené žadatelem a shledala je za dostatečné k zahájení přezkumu podle článku 20 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem a poskytnutí příležitosti k připomínkám příslušnému výrobnímu odvětví Společenství zahájila Komise s ohledem na dotčenou společnost oznámením v Úředním věstníku Evropské unie  (3) zrychlený přezkum nařízení (ES) č. 1599/1999 a započala své šetření.

(4)

Výrobek, na který se vztahuje současný přezkum, je stejný výrobek, který byl zvažován v nařízení (ES) č. 1599/1999, tedy dráty z korozivzdorné oceli o průměru nejméně 1 mm, obsahující nejméně 2,5 % hmotnostních niklu, jiný než obsahující nejméně 28 % hmotnostních, avšak nejvýše 31 % hmotnostních niklu a nejméně 20 % hmotnostních, avšak nejvýše 22 % hmotnostních chromu

(5)

Šetření poskytování dotací se vztahovalo na období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(6)

Komise oficiálně uvědomila žadatele a indickou vládu o zahájení řízení. Navíc poskytla jiným přímo dotčeným stranám příležitost k vyjádření svých názorů a požadování slyšení. Komise však žádné takovéto názory nebo jakoukoliv žádost o slyšení neobdržela.

(7)

Komise zaslala žadateli dotazník a ve stanoveném termínu obdržela vyčerpávající odpověď. Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely šetření, a provedla ověřovací návštěvu v prostorách žadatele.

(8)

Protože žadatel nepožadoval přezkum zjištěné újmy, byl přezkum omezen na poskytování dotací.

(9)

Komise prozkoumala stejné dotační programy, které byly analyzovány v původním šetření. Prozkoumala také, zda žadatel využil jakékoliv dotační programy, které údajně přinášely výhody podle původní stížnosti, ale nezjistila jejich využití při původním šetření.

Nakonec bylo prozkoumáno, zda žadatel využil jakékoliv dotační programy, které byly vytvořeny po konci období původního šetření, nebo obdržel ad hoc dotace po tomto datu.

(10)

Žadatel byl schopen uspokojivým způsobem prokázat, že není spřízněn, přímo ani nepřímo, s žádným indickým vyvážejícím výrobcem z hlediska platných vyrovnávacích opatření týkajících se dotyčného výrobku.

(11)

Šetření potvrdilo, že žadatel nevyvážel dotyčný výrobek v období původního šetření, tj. od 1. dubna 1997 do 31. března 1998.

(12)

Bylo konstatováno, že žadatel realizoval pouze jeden prodej do Společenství, který se vlastně uskutečnil v srpnu 2001, tj. po období původního šetření, ale v dostatečném předstihu před obdobím přezkumného šetření.

(13)

V odpovědi na dotazník žadatel označil pouze jednu smlouvu podepsanou v období přezkumného šetření, ale ověření na místě potvrdilo, že se prodej nikdy neuskutečnil. V důsledku toho žadatel nepřejal žádný nevratný smluvní závazek vývozu do Společenství.

(14)

Je však nutné poznamenat, že společnost v období přezkumného šetření uskutečnila významné vývozní prodeje do jiných zemí, které umožnily výpočet výhod kumulovaných k vývozním prodejům z dotací, protože se takovéto výhody kumulují bez ohledu na místo určení těchto prodejů.

V tomto ohledu se Komise rozhodla ověřit veškeré informace, které považovala za nutné pro účely šetření v rámci zrychleného přezkumu, k výpočtu jakékoliv částky vyrovnávací dotace přidělením takovéto částky nad úroveň příslušného celkového obratu žadatele v období přezkumného šetření.

(15)

Na základě informací obsažených v odpovědi žadatele na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy:

(16)

Bylo zjištěno, že žadatel v období přezkumného šetření získal výhody podle tohoto programu. Využil DEPB na povývozním základě. Podrobný popis programu je obsažen v odstavci 4.3 dokument Export and Import Policy (oznámení č. 1/2002-07 ze dne 31. března 2002 ministerstva obchodu a průmyslu indické vlády).

V rámci tohoto programu může každý způsobilý vývozce požádat o úvěry, které jsou vypočítány jako procentní část hodnoty vyvezených hotových produktů. Takovéto sazby DEPB stanovily indické úřady pro většinu výrobků, včetně dotyčného výrobku, na základě norem standardního vstupu/výstupu (Standard Input/Output Norms – SION). Licence uvádějící částku poskytnutého úvěru je vydána automaticky.

DEPB na povývozním základě umožňuje použití takovýchto úvěrů pro jakékoliv následné vývozy (např. suroviny nebo investiční prostředky), kromě zboží, jehož vývoz je omezen nebo zakázán. Takovéto dovezené zboží může být prodáno na domácím trhu (podléhá však dani z obratu), nebo může být použito jinak.

Úvěry DEPB jsou volně převoditelné. Licence DEPB je platná pro období 12 měsíců ode dne udělení licence.

(17)

Charakteristika DEPB se od původního šetření nezměnila. Program je dotací stanovenou v zákoně, podmíněnou provedením vývozu, a proto byl při původním šetření označen tak, že má být považován za specifický a vyrovnávací podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(18)

Bylo konstatováno, že žadatel převedl všechny úvěry DEPB na svou spřízněnou společnost Viraj Alloys Ltd. Stejně také postupovaly tři jiné spřízněné indické společnosti žadatele, tj. Viraj Forgings Ltd, Viraj Impoexpo Ltd a Viraj Profiles Ltd. Šetření potvrdilo, že společnost Viraj Alloys Ltd je poskytovatel surovin všem dříve zmíněným společnostem a použila jejich úvěry DEPB k provedení bezcelních dovozů.

Navíc bylo konstatováno, že vývozy dotyčného produktu byly provedeny přes několik spřízněných společností. Při uvážení toho, že vlastníci žadatele ovládají všechny tyto spřízněné společnosti prostřednictvím rozsáhlého podílnického systému a že tyto spřízněné společnosti jsou účastny určitých aspektů výroby a distribuce dotyčného výrobku, bylo považováno za vhodné považovat všechny tyto společnosti za jediného příjemce dávky.

Proto byla částka dotace v rámci programu DEPB založena na částce celkového úvěru v licencích udělených jak žadateli, tak jeho spřízněným společnostem. Vzhledem k tomu, že dotace nebyla udělena odkazem na vyvezená množství, byla částka dotace přidělena k celkovému vývoznímu obratu žadatele a jeho spřízněných společností podle ustanovení článku 7(2) základního nařízení.

Závěrem lze říci, že společnost VSL Wires Limited měla v období přezkumného šetření prospěch z tohoto programu a obdržela dotace 12,7 %.

(19)

Bylo zjištěno, že žadatel získal výhody podle tohoto programu a obzvláště podle oddílu 80HCC indického zákona o dani z příjmu.

Indický zákon o dani z příjmu z roku 1961 stanoví základní výjimky, které mohou firmy uplatňovat při výběru daní. Mezi tyto výjimky, které mohou být uplatňovány, jsou výjimky, které uvádí oddíly 10A (platí pro společnosti v zónách volného obchodu), 10B (platí pro společnosti, které jsou vývozně orientovanými jednotkami) a 80HHC (platí pro společnosti vyvážející zboží) zákona. Pro uplatnění výhod v rámci programu ITES musí firma uplatnit příslušný nárok při podání daňového přiznání finančnímu úřadu. Daňový rok trvá od 1. dubna do 31. března a daňové přiznání musí být podáno do 30. listopadu následujícího roku. V tomto případě období přezkumného šetření koincidovalo s daňovým a finančním rokem 1. dubna 2002 až 31. března 2003.

(20)

Charakteristika ITES se od původního šetření nezměnila. Při původním šetření bylo konstatováno, že ITES je vyrovnávací dotací, protože indická vláda uděluje společnosti finanční příspěvek vzdáním se vládního výnosu ve formě přímých daní ze zisku z vývozů, které by jinak byly splatné, pokud by společnost neuplatňovala osvobození od daně. Bylo však zjištěno, že ITES se podle oddílu 80HHC postupně přestává používat, počínaje finančním rokem 2000–2001 až do finančního roku 2004–2005, kdy nebude od daně z příjmu osvobozen žádný zisk z vývozu. V období přezkumného šetření bylo od daně z příjmu osvobozeno pouze 50 % zisků získaných z vývozů.

(21)

Dotace je stanovena v zákoně s podmínkou provedení vývozu ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení, protože osvobozuje zisky pouze z vývozních prodejů, a je proto považována za specifickou.

(22)

Prospěch pro žadatele byl vypočítán na základě rozdílu mezi částkou daně normálně splatnou s výhodou osvobození a bez ní v období přezkumného šetření. Sazba daně z příjmu, včetně daně z příjmu právnických osob plus navýšení, platná v tomto období byla 36,75 %. Pro stanovení celkového prospěchu žadatele a vzhledem ke skutečnosti, že tři společnosti spřízněné s žadatelem také vyvezly dotyčný výrobek v období přezkumného šetření (viz 18. bod odůvodnění), byla výše dotace stanovena s uvážením osvobození od daně z příjmu žadatele, Viraj Forgings Ltd, Viraj Impoexpo Ltd a Viraj Profiles Ltd, podle oddílu 80HHC. Vzhledem ke skutečnosti, že dotace nebyla poskytnuta odkazem na množství, částka dotace byla přidělena k celkovému vývoznímu obratu žadatele a jeho spřízněných společností podle ustanovení čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Na tomto základě bylo stanoveno, že společnost VSL Wires Limited obdržela v rámci tohoto programu dotace 1,4 %.

(23)

Bylo zjištěno, že žadatel nevyužil programu EPCGS.

(24)

Bylo zjištěno, že žadatel nemá sídlo v zóně EPZ a není EOU, a tudíž tohoto programu nevyužil.

(25)

Bylo zjištěno, že žadatel nevyužil žádné nové programy dotací, které byly vytvořeny po konci období původního šetření, ani neobdržel ad hoc dotace po tomto datu.

(26)

Při uvážení konečných zjištění týkajících se různých programů, jak je uvedeno výše, je výše vyrovnávacích dotací pro žadatele následující:

(27)

Na základě poznatků zjištěných při šetření se konstatuje, že dovozy drátů z korozivzdorné oceli o průměru nejméně 1 mm vyráběných a vyvážených společností VSL Wires Limited do Společenství by měly podléhat takové úrovni vyrovnávacího cla, která odpovídá jednotlivým částkám dotací zjištěných pro tuto společnost v období přezkumného šetření.

(28)

Nařízení (ES) č. 1599/1999 by proto mělo být příslušně pozměněno.

(29)

Komise informovala žadatele a indickou vládu o podstatných skutečnostech a úvahách, na základě kterých bylo zamýšleno navrhnout změnu nařízení (ES) č. 1599/1999. Byla jim také poskytnuta přiměřená lhůta k připomínkám.

(30)

Ve své odpovědi na sdělení žadatel uvedl, že povývozní DEPB je program snížení náhrady/zpětného čerpání, který Komise nesprávně vyhodnotila z hlediska rozsahu dotace a částky vyrovnávací dávky. Argumentoval, že hodnocení prospěchu v rámci tohoto programu ze strany Komise bylo nesprávné, protože pouze zpětné čerpání nadměrného cla by mohlo být považováno za dotaci, a že praktické použití tohoto systému Komise nepřešetřila.

Komise došla opakovaně k závěru (viz například nařízení Rady (ES) č. 1338/2002 (4) a zejména 14. a 20. bod odůvodnění), že povývozní DEPB není program zpětného čerpání nebo náhradního zpětného čerpání, protože nesplňuje žádné z ustanovení příloh I až III základního nařízení souvisejícího s čl. 2 odst. 1 bodem ii) uvedeného nařízení. V programu chybí obsažená povinnost dovážet pouze zboží, které je spotřebováno při výrobě zboží vyváženého (příloha II základního nařízení), což by zajistilo splnění požadavků přílohy I bodu i). Navíc není zaveden žádný systém ověření pro kontrolu, zda jsou dovozy skutečně ve výrobním procesu spotřebovány. Také se nejedná o program náhradního zpětného čerpání, protože dovezené zboží nemusí být stejného množství a vlastností jako vstupy z domácích zdrojů, které byly použity pro výrobu vývozu (příloha III základního nařízení). Konečně, vyvážející výrobci jsou způsobilí pro výhody DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy dovážejí.

V případě žadatele šetření potvrdilo, že suroviny byly dovezeny bezcelně jednou ze spřízněných společností s využitím převedených úvěrů DEPB všech spřízněných společností získaných z vývozů jiných výrobků. Nebylo však zjištěno žádné spojení mezi úvěry každé společnosti a skutečně dovezeným zbožím od výhradní spřízněné společnosti pověřené úkolem dovozu surovin. Navíc indická vláda neměla zaveden žádný ověřovací systém ke kontrole toho, které dovozy byly skutečně spotřebovány ve kterém produktu a kterou společností. Protože výše uvedená výjimka z definice dotace tedy neplatí, vyrovnávací výhoda je částka celkového úvěru poskytnutého v rámci programu. Z těchto důvodů nemůže být žádost akceptována.

Žadatel dále uvedl, že „služby Komise nevykompenzovaly dovozní cla z nákladů, což vedlo k nesprávným a přehnaným výpočtům dotace“. Z tohoto hlediska je nutné poznamenat, že po žadateli bylo požadováno, předem a na základě situace popsané v 18. bodě odůvodnění, aby předložil seznamy povývozních úvěrů DEPB pro všechny své vývozy uskutečněné v období přezkumného šetření. Po žadateli bylo také požadováno předložení stejných informací pro všechny vývozy uskutečněné jeho spřízněnými společnostmi ve stejném období, současně s detaily všech poplatků k žádostem nebo jiných nákladů vynaložených k získání úvěrů. Žadatel však žádné takovéto podrobnosti neohlásil a nebyl schopen poskytnout takovéto informace při ověřování na místě. Proto vzhledem k absenci jakýchkoliv relevantních informací nemohla být provedena žádná úprava částky dotace z hlediska takovýchto nákladů, jak je stanoveno v 18. bodě odůvodnění.

(31)

Tento přezkum nemá vliv na datum, ke kterému pozbude platnosti nařízení (ES) č. 1599/1999 podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení,

16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/10

(1)

Dne 15. prosince 1992 parafovalo Evropské společenství a Vietnamská socialistická republika dohodu o obchodu s textilními a oděvními výrobky (1), která byla schválena rozhodnutím 96/477/ES (2). Tato dohoda byla naposledy pozměněna výměnou dopisů mezi Evropským společenstvím a Vietnamskou socialistickou republikou, parafovanou dne 15. února 2003 a prozatímně uplatňovanou od 10. září 2003 (3).

(2)

Podle článku 9 uvedené dohody mohou být některé množstevní limity převedeny do následujícího roku, pokud nebyly použity v běžném roce.

(3)

S ohledem na zvýšení kvóty podle výměny dopisů ze dne 15. února 2003 požádala Vietnamská socialistická republika dne 10. září 2003 o to, aby nevyužitá množství zvýšené kvóty pro rok 2003 byla převedena na množstevní limity pro kvótový rok 2004.

(4)

Protože vietnamské hospodářské subjekty a hospodářské subjekty Společenství mohly využít zvýšení kvóty v roce 2003 pouze částečně, je vhodné převést nevyužitou část těchto dodatečných množství na úrovně kvót pro kvótový rok 2004,

16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/12

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/14

(1)

Sazby náhrad použitelné od 25. června 2004 na produkty uvedené v příloze, vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 1162/2004 (2).

(2)

Z uplatnění pravidel a kritérií uvedených v nařízení (ES) č. 1162/2004 na údaje, které má Komise v současnosti k dispozici, vyplývá, že nyní uplatňované vývozní náhrady by měly být pozměněny podle přílohy tohoto nařízení,

16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/16

(1)

Z článku 5 nařízení č. 136/66/EHS vyplývá, že jednotná podpora výroby musí být v každém členském státě, jehož skutečná výroba převyšuje národní množství uzpůsobena příslušné ochraně uvedené v paragrafu 3 zmíněného článku. Za účelem vyhodnocení významu výše zmíněného překročení, by bylo vhodné v případě Řecka, Španělska, Francie, Itálie a Portugalska, vytvořit odhad produkce stolních oliv, vyjádřený ekvivalentně olivovým olejem na základě příslušných, vzájemně stanovených koeficientů v případě Řecka v rozhodnutí Komise 2001/649/ES (3), v případě Španělska v rozhodnutí Komise 2001/650/ES (4), v případě Francie v rozhodnutí Komise 2001/648/ES (5), v případě Itálie v rozhodnutí Komise 2001/658/ES (6) a v případě Portugalska v rozhodnutí komise 2001/670/ES (7).

(2)

Čl. 17a odst. 1 nařízení (EHS) č. 2261/84 předpokládá jednotnou částku na podporu výroby olivového oleje, která může být poskytnuta, která může stanovit odhadovanou výrobu, týkající se příslušné kampaně. Tato částka musí být stanovena na takové úrovni, aby bylo zamezeno jakémukoliv neoprávněnému riziku při platbách pěstitelům olejnatých plodin. Zmíněná částka se rovněž vztahuje na stolní olivy, ekvivalentně vyjádřené olivovým olejem. Odhadovaná výroba pro kampaň za účelem uvedení do prodeje v hospodářském roce 2002/03 a také částka na jednotnou podporu výroby, kterou lze poskytnout, je stanovena nařízením Komise (ES) č. 1794/2003 (8).

(3)

Pro stanovení skutečné výroby, na kterou bylo uznáno právo podpory, musí příslušné členské státy sdělit komisi nejpozději do 15. května každé následné kampaně množství schválené k podpoře v každém členském státu v souladu s ustanoveními čl. 14 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 2366/98 (9). Podle těchto sdělení se ukáže, že množství schválené k podpoře v případě hospodářského roku 2002/03 se v Řecku rovná 473 820 t, ve Španělsku 960 716 t, ve Francii 3 344 t, v Itálii 686 342 t a v Portugalsku 28 771 t.

(4)

Schválení podpory těchto množství členskými státy předpokládá, že byly provedeny kontroly stanovené nařízeními (EHS) č. 2261/84 a (ES) č. 2366/98. Nicméně stanovení skutečné výroby podle informací, které se vztahují k množství schválenému k podpoře, sdělenému členskými státy nepředpokládá závěry, které mohou být vyvozeny z prověření správnosti těchto údajů v rámci procesu revize účtů.

(5)

Vzhledem ke skutečné výrobě by měla být rovněž stanovena částka na jednotnou podporu výroby, kterou předpokládá čl. 5 odst. 1 nařízení (EHS) č. 136/66/EHS a splatná pro volitelné množství skutečné výroby.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro oleje a tuky,

—

473 820 tunám v Řecku,

—

960 716 tunám ve Španělsku,

—

3 344 tunám ve Francii,

—

686 342 tunám v Itálii,

—

28 771 tunám v Portugalsku.

—

118,35 EUR/100 kg v Řecku,

—

103,43 EUR/100 kg ve Španělsku,

—

130,40 EUR/100 kg ve Francii,

—

102,85 EUR/100 kg v Itálii,

—

130,40 EUR/100 kg v Portugalsku.

16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/18

(1)

Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1051/2001 o stanovení částky na podporu výroby nevyzrněné bavlny na základě rozdílu, který existuje mezi objektivní cenou, stanovenou podle čl. 3 odst. 1 a podle článku 7 uvedeného nařízení, a cenou na světovém trhu, stanovenou podle článku 4 uvedeného nařízení.

(2)

Čl. 4 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1591/2001 ze dne 2. srpna 2001 o prováděcích pravidlech k programu podpory pro bavlnu (3) stanoví nejpozději do 30. června pro daný hospodářský rok částku podpory pro nevyzrněnou bavlnu, která se použije na každé období, pro něž byla cena uvedeného produktu na světovém trhu stanovena.

(3)

Podle článku 7 nařízení (ES) č. 1051/2001 stanoví nařízení Komise (ES) č. 1123/2004 (4) pro hospodářský rok 2003/04 skutečně dosaženou výrobu nevyzrněné bavlny a z toho vyplývající snížení cílové ceny.

(4)

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1051/2001 byla cena nevyzrněné bavlny na světovém trhu určena periodicky v průběhu roku 2003/04.

(5)

Následně je třeba stanovit pro rok 2003/04 částku podpor platných pro každé období, pro něž byla cena za nevyzrněnou bavlnu na světovém trhu stanovena,

16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/21

(1)

Nařízením (ES) č. 958/2003 byla otevřena roční celní kvóta o objemu 275 000 tun pro pšenici obecnou pro kampaň za účelem uvedení do prodeje 2004/04.

(2)

Množství požadovaná dne 12. července 2004 dle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) 958/2003 přesahují množství, která jsou k dispozici. Je proto nutńe stanovit, v jakém rozsaha mohon být licence vydávány, a určit koeficient snížení, který se použije na pozadovaná množství,

16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/22

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1422/95 ze dne 23 června 1995 kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz melasy v odvětví cukru a kterým se mění nařízení (EHS) č. 785/68 (2), stanoví, že dovozní cena CIF pro melasu stanovená v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 785/68 (3), je považována za „cenu reprezentativní“; Tato cena je stanovena pro standardní jakosti vymezené v čl. 1 nařízení (EHS) č. 785/68.

(2)

Při stanovování reprezentativních cen musí být vzaty v úvahu všechny údaje uvedené v čl. 3 nařízení (EHS) č. 785/68, kromě případů uvedených v článku 4 uvedeného nařízení. Toto stanovování může být popřípadě provedeno postupem podle čl. 7 nařízení (EHS) č. 785/68.

(3)

Při upravování cen nevztahujících se k standardní jakosti, je třeba v závislosti na jakosti nabízené melasy zvýšit či snížit ceny podle článku 6 nařízení (EHS) č. 785/68.

(4)

Pokud existuje rozdíl mezi spouštěcí cenou dotyčného produktu a jeho reprezentativní cenou, dodatečná dovozní cla se stanoví v souladu s podmínkami uvedenými článkem 3 nařízení (ES) č. 1422/95. Jsou-li dovozní cla podle článku 5 nařízení (ES) č. 1422/95 dočasně pozastavena, je třeba pro tato cla stanovit zvláštní částky.

(5)

Je třeba stanovit reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro dotyčné produkty v souladu s čl. 1 odst. 2 a s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1422/95.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/24

(1)

Článek 27 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že rozdíl mezi kurzy či cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení na světovém trhu a cenami těchto produktů ve Společenství lze vyrovnat vývozní náhradou.

(2)

Nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že při stanovení náhrad pro nedenaturovaný bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu je nutné vzít v úvahu situaci na trhu Společenství a na světovém trhu s cukrem, a to zejména faktor ceny a nákladů stanovený v článku 28 uvedeného nařízení. Tento článek stanoví, že je třeba brát v úvahu také hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

(3)

Náhrada pro surový cukr se musí stanovit podle standardní jakosti. Ta je definována v příloze I bodu II nařízení (ES) č. 1260/2001. Tuto náhradu je třeba dále stanovit podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001. Cukr kandys je definován v nařízení Komise (ES) č. 2135/95 ze dne 7. září 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad v odvětví cukru (2). Takto vypočítaná částka náhrady pro cukr s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv se musí vztahovat k jejich obsahu sacharosy a musí být proto stanovena pro 1 % uvedeného obsahu.

(4)

Ve zvláštních případech může být částka náhrady stanovena právními akty jiné povahy.

(5)

Náhrada musí být stanovena každé dva týdny. Během této doby může být pozměněna.

(6)

Čl. 27 odst. 5 první pododstavec nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky některých trhů, může být náhrada pro produkty uvedené v článku 1 zmíněného nařízení rozlišena podle místa určení.

(7)

Významný a rychlý nárůst preferenčního dovozu cukru ze západobalkánských zemí od počátku roku 2001, jakož i vývoz cukru do těchto zemí se jeví jako velmi uměle vytvořený.

(8)

S cílem zabránit zneužívání v souvislosti s produkty z odvětví cukru, u nichž byla čerpána vývozní náhrada a které byly zpětně dovezeny do Společenství, je třeba, aby náhrada pro produkty uvedené v tomto nařízení nebyla stanovena pro žádnou ze zemí západního Balkánu.

(9)

Příslušné částky vývozních náhrad je třeba stanovit s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na současnou situaci na trhu s cukrem, a zejména na kotace či ceny cukru ve Společenství a na světovém trhu.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr.

16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/26

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1290/2003 ze dne 18. července 2003, kterým bylo vyhlášeno stálé nabídkové řízení ke stanovení vývozních dávek a/nebo vývozních náhrad pro bílý cukr (2), pro hospodářský rok 2003/04, vyžaduje, aby pro vývoz tohoto cukru do některých třetích zemí byla vyhlášena dílčí nabídková řízení.

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2003 je případně třeba stanovit maximální výši náhrady pro příslušné dílčí nabídkové řízení, a to zejména s ohledem na současný stav a předpokládaný vývoj trhu s cukrem ve Společenství a světového trhu s cukrem.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

16.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/27

(1)

Článek 31 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanovuje, že rozdíl mezi cenami výrobků vyjmenovaných v článku 1 uvedeného nařízení v mezinárodním obchodě a cenami těchto výrobků v rámci Společenství lze vyrovnat vývozní náhradou v rozmezí, které vyplývá z dohod uzavřených podle článku 300 smlouvy.

(2)

V souladu s nařízením (ES) č. 1255/1999 se při určování náhrad u výrobků vyjmenovaných v článku 1 výše uvedeného nařízení, vyvážených v přirozeném stavu, musí brát v úvahu:

(3)

V souladu s čl. 31 odst. 5 nařízení (ES) č. 1255/1999 by se měly při stanovování cen v rámci Společenství brát v úvahu skutečné ceny, které jsou pro vývoz nejvýhodnější, a při stanovování cen v mezinárodním obchodě by se měly brát v úvahu zejména:

(4)

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (ES) č. 1255/1999 může být s ohledem na situaci na světových trzích nebo na konkrétní požadavky určitých trhů zapotřebí rozlišit náhradu u výrobků vyjmenovaných v článku 1 uvedeného nařízení podle místa určení.

(5)

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (ES) č. 1255/1999 by se měl stanovit seznam výrobků, pro něž jsou poskytovány vývozní náhrady, a výše těchto náhrad alespoň jednou za čtyři týdny; výše náhrady však může zůstat na stejné úrovni déle než čtyři týdny.

(6)

V souladu s článkem 16 nařízení Komise (ES) č. 174/1999 ze dne 26. ledna 1999, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 804/68, pokud jde o vývozní licence a vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (2), se náhrada pro slazené mléčné výrobky rovná součtu dvou složek; přičemž první je určena k tomu, aby se přihlédlo k množství mléčných výrobků, a vypočítá se vynásobením základní výše náhrady obsahem mléčných výrobků v dotyčném produktu; druhá je určena k tomu, aby se přihlédlo k množství přidané sacharózy, a vypočítá se tak, že se základní výše náhrady platná v den vývozu pro produkty, které jsou vyjmenované v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů s cukrem (3), vynásobí obsahem sacharózy v celém produktu, tato druhá složka se však použije pouze tehdy, pokud byla přidaná sacharóza vyrobena z cukrové řepy nebo cukrové třtiny sklizené ve Společenství.

(7)

Nařízení Komise (EHS) č. 896/84 (4) obsahuje dodatečná ustanovení o poskytování náhrad při změnách hospodářského roku; tato ustanovení umožňují rozlišit náhrady podle data výroby produktů.

(8)

Při výpočtu náhrady pro tavené sýry je nezbytné stanovit, že v případě přidání kaseinu a/nebo kaseinátů se takové přidané množství nebere v úvahu.

(9)

Z použití výše uvedených pravidel na současnou situaci na trhu s mlékem, zejména na ceny mléčných výrobků ve Společenství a na světovém trhu, vyplývá, že náhrady by měly být stanoveny v příloze tohoto nařízení.

(10)

Řídící výbor pro mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,