14.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/20


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 10. listopadu 2009

o uzavření dohody ve formě Protokolu mezi Evropským společenstvím a Libanonskou republikou, kterým se zřizuje mechanismus pro urovnávání sporů týkajících se obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé

(2010/771/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 24. února 2006 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání s partnery z oblasti Středomoří za účelem zavedení mechanismu pro urovnávání sporů týkajících se obchodních ustanovení.

(2)

Jednání vedla Komise za konzultace s výborem zřízeným článkem 133 Smlouvy a v rámci směrnic pro jednání vydaných Radou.

(3)

Komise ukončila jednání o dohodě ve formě Protokolu mezi Evropským společenstvím a Libanonskou republikou, kterým se zřizuje mechanismus pro urovnávání sporů týkajících se obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé (1).

(4)

Uvedená dohoda by měla být schválena,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohoda ve formě Protokolu mezi Evropským společenstvím a Libanonskou republikou, kterým se zřizuje mechanismus pro urovnávání sporů týkajících se obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé, se schvaluje jménem Společenství.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu ve formě protokolu zavazující Společenství.

V Bruselu dne 10. listopadu 2009.

Za Radu

předseda

A. BORG


(1)   Úř. věst. L 143, 30.5.2006, s. 2.


PROTOKOL

mezi Evropským společenstvím a Libanonskou republikou, kterým se zřizuje mechanismus pro urovnávání sporů týkajících se obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

dále jen „Společenství“,

na jedné straně a

LIBANONSKÁ REPUBLIKA,

dále jen „Libanon“,

na straně druhé

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

CÍL A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Cíl

Cílem tohoto protokolu je předcházet sporům obchodní povahy mezi stranami a urovnávat je za účelem dosažení pokud možno oboustranně přijatelného řešení.

Článek 2

Uplatňování protokolu

Tento protokol se vztahuje na jakýkoli spor o výklad a použití hlavy II (s výjimkou článků 23, 24 a 25) Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda o přidružení“), není-li výslovně stanoveno jinak (1). Článek 82 dohody o přidružení se použije na spory o výklad a použití jiných ustanovení uvedené dohody.

KAPITOLA II

KONZULTACE A MEDIACE

Článek 3

Konzultace

1.   Strany se snaží veškeré spory o výklad a použití ustanovení uvedených v článku 2 řešit v dobré víře konzultacemi v Radě přidružení s cílem dohodnout se na rychlém, nestranném a oboustranně přijatelném řešení.

2.   Strana, která si přeje zahájit konzultaci, podá druhé straně a v kopii podvýboru pro průmysl, obchod a služby písemnou žádost, ve které uvede všechna sporná opatření a ustanovení dohody o přidružení, jež považuje za použitelná.

3.   Konzultace se uskuteční do třiceti dnů ode dne obdržení žádosti a probíhají na území strany, jíž je žádost o konzultace směřována, pokud se strany nedohodnou jinak. Konzultace se považují za ukončené do šedesáti dnů ode dne obdržení žádosti, pokud se strany nedohodnou, že budou v konzultacích pokračovat. Konzultace, a zejména veškeré informace zveřejněné a postoje zaujaté stranami během těchto řízení, jsou důvěrné a nejsou jimi dotčena práva žádné ze stran v jakémkoli dalším řízení.

4.   V naléhavých situacích, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, se konzultace zahájí do patnácti dnů ode dne obdržení žádosti a považují se za ukončené do třiceti dnů ode dne obdržení žádosti.

5.   Pokud strana, jíž je žádost směřována, neodpoví do deseti pracovních dnů ode dne jejího obdržení nebo pokud se konzultace neuskuteční ve lhůtách stanovených v odstavci 3 nebo 4 anebo pokud se konzultace uskutečnily bez dosažení oboustranně přijatelného řešení, může žádající strana požádat o ustavení rozhodčího soudu podle článku 5.

Článek 4

Mediace

1.   Pokud nelze na základě konzultací dosáhnout oboustranně přijatelného řešení, mohou strany po vzájemné dohodě využít služeb mediátora. Žádost o mediaci musí být předložena písemně podvýboru pro průmysl, obchod a služby s uvedením opatření, které bylo předmětem konzultací, a vzájemně dohodnutého mandátu pro mediaci. Každá strana žádosti o mediaci s porozuměním posoudí.

2.   Nedohodnou-li se strany na osobě mediátora do pěti pracovních dnů od data obdržení žádosti o mediaci, vyberou předsedové podvýboru pro průmysl, obchod a služby nebo jejich zástupci mediátora losem z osob, které jsou uvedeny na seznamech sestavených podle článku 19 a které nejsou státními příslušníky ani jedné ze stran. Výběr se provede do deseti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o mediaci. Mediátor do třiceti dnů od svého jmenování svolá jednání s účastníky sporu. Strany předloží mediátorovi veškeré podklady nejpozději patnáct dnů před setkáním a mediátor si může vyžádat další informace od stran nebo od znalců nebo technických poradců, pokud to považuje za nezbytné. Takto získané informace musí být sděleny oběma stranám a předloženy jim k vyjádření. Mediátor vydá stanovisko do čtyřiceti pěti dnů od svého výběru.

3.   Stanovisko mediátora může obsahovat doporučení pro urovnání sporu k opatřením, která jsou v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 2. Stanovisko mediátora není závazné.

4.   Lhůty uvedené v odstavci 2 mohou strany vzájemnou dohodou změnit. Tyto lhůty může změnit také mediátor na žádost některé ze stran nebo z vlastního podnětu s ohledem na konkrétní obtíže dotčené strany a na složitost případu.

5.   Vlastní mediace, a zejména stanovisko prostředníka, veškeré informace zveřejněné a postoje zaujaté stranami během těchto řízení, jsou důvěrné a nejsou jimi dotčeny práva žádné ze stran v jakémkoli dalším řízení.

6.   Na základě dohody stran může mediační řízení pokračovat v průběhu rozhodčího řízení.

7.   Mediátora lze změnit pouze z důvodů uvedených v bodech 17 až 20 jednacího řádu a v souladu s postupy uvedenými tamtéž.

KAPITOLA III

ŘÍZENÍ O UROVNÁNÍ SPORU

ODDÍL I

Rozhodčí řízení

Článek 5

Zahájení rozhodčího řízení

1.   Pokud se stranám nepodaří urovnat spor konzultacemi podle článku 3 ani mediací podle článku 4, může žalující strana požádat o ustavení rozhodčího soudu.

2.   Písemná žádost o ustavení rozhodčího soudu se zašle žalované straně a podvýboru pro průmysl, obchod a služby. Žalující strana ve své žádosti uvede konkrétní sporné opatření a vysvětlí, jakým způsobem toto opatření porušuje ustanovení uvedená v článku 2. O ustavení rozhodčího soudu se požádá nejpozději osmnáct měsíců ode dne obdržení žádosti o konzultace, aniž je dotčeno právo žalující strany požádat v budoucnu o nové konzultace ke stejné záležitosti.

Článek 6

Ustavení rozhodčího soudu

1.   Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců.

2.   Do deseti pracovních dnů ode dne, kdy žalovaná strana obdrží žádost o ustavení rozhodčího soudu, zahájí strany konzultace s cílem dosáhnout dohody ohledně složení rozhodčího soudu.

3.   Pokud strany nejsou schopny dohodnout se na jeho složení ve lhůtě stanovené v odstavci 2, může kterákoli strana požádat předsedy podvýboru pro průmysl, obchod a služby nebo jejich zástupce, aby byli všichni tři členové vybráni losem ze seznamu sestaveného podle článku 19, a to jedna osoba z osob navržených žalující stranou, jedna osoba z osob navržených žalovanou stranou a jedna osoba z osob, které obě strany navrhly na funkci předsedy. V případě, že se strany dohodnou na jednom či dvou členech rozhodčího soudu, zbývající člen či členové se vyberou stejným postupem.

4.   Předsedové podvýboru pro průmysl, obchod a služby nebo jejich zástupci vyberou rozhodce do pěti pracovních dnů od podání žádosti podle odstavce 3.

5.   Rozhodčí soud je ustaven dnem, kdy jsou vybráni všichni tři rozhodci.

6.   Rozhodce lze změnit pouze z důvodů uvedených v bodech 17 až 20 jednacího řádu a v souladu s postupy uvedenými tamtéž.

Článek 7

Průběžná zpráva soudu

Rozhodčí soud předloží stranám průběžnou zprávu rozebírající zjištěné skutečnosti, použitelnost příslušných ustanovení a základní zdůvodnění zjištění a učiněných doporučení do sto dvaceti dnů ode dne svého ustavení. Kterákoli ze stran může rozhodčí soud do patnácti dnů od tohoto předložení písemně požádat o přezkoumání určitého aspektu prozatímní zprávy. Závěry konečné zprávy soudu obsahují posouzení argumentů vznesených v průběhu fáze prozatímního přezkumu.

Článek 8

Rozhodnutí rozhodčího soudu

1.   Rozhodčí soud oznámí své rozhodnutí stranám a podvýboru pro průmysl, obchod a služby do sto padesáti dnů ode dne svého ustavení. Pokud předseda rozhodčího soudu usoudí, že tuto lhůtu nelze dodržet, uvědomí o tom písemně strany a podvýbor pro průmysl, obchod a služby s uvedením důvodů zpoždění a dne předpokládaného dokončení práce soudu. Rozhodnutí rozhodčího soudu nesmí být v žádném případě oznámeno později než sto osmdesát dnů po jeho ustavení.

2.   V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, vyvine rozhodčí soud veškeré úsilí, aby rozhodnutí oznámil do sedmdesáti pěti dnů ode dne svého ustavení. Rozhodnutí rozhodčího soudu nesmí být v žádném případě učiněno později než devadesát dnů po jeho ustavení. Rozhodčí soud vydá předběžné rozhodnutí do deseti dnů ode dne svého ustavení, pokud se domnívá, že jde o naléhavý případ.

3.   Rozhodčí soud na žádost kterékoli ze stran kdykoli pozastaví práci na dobu nepřesahující dvanáct měsíců a na konci tohoto dohodnutého období na žádost žalující strany práci obnoví. Pokud žalující strana nepožádá, aby rozhodčí soud obnovil práci, před koncem dohodnuté doby pozastavení, rozhodčí řízení končí. Pozastavením a ukončením práce rozhodčího soudu nejsou dotčena práva kterékoli ze stran na další řízení týkající se stejné věci.

ODDÍL II

Provedení rozhodnutí

Článek 9

Provedení rozhodnutí rozhodčího soudu

Každá strana přijme veškerá opatření nezbytná k provedení rozhodnutí rozhodčího soudu a strany usilují o dohodu o přiměřené lhůtě k provedení tohoto rozhodnutí.

Článek 10

Přiměřená lhůta k provedení rozhodnutí

1.   Do třiceti dnů od obdržení oznámení o rozhodnutí rozhodčího soudu stranami sdělí žalovaná strana žalující straně a podvýboru pro průmysl, obchod a služby, jakou dobu potřebuje k provedení rozhodnutí (dále jen „přiměřená lhůta“), není-li je možné provést okamžitě.

2.   Pokud se strany nemohou dohodnout na přiměřené lhůtě k provedení rozhodnutí rozhodčího soudu, požádá žalující strana do dvaceti dnů od obdržení oznámení učiněného žalovanou stranou podle odstavce 1 písemně rozhodčí soud, aby délku přiměřené lhůty určil. Tuto žádost současně oznámí druhé straně a podvýboru pro průmysl, obchod a služby. Rozhodčí soud oznámí své rozhodnutí stranám a podvýboru pro průmysl, obchod a služby do třiceti dnů ode dne podání žádosti.

3.   Přiměřenou lhůtu lze vzájemnou dohodou stran prodloužit.

Článek 11

Přezkum opatření přijatých k provedení rozhodnutí rozhodčího soudu

1.   Žalovaná strana oznámí druhé straně a podvýboru pro průmysl, obchod a služby před uplynutím přiměřené lhůty veškerá opatření, která musí přijmout k provedení rozhodnutí rozhodčího soudu.

2.   Pokud se strany nemohou dohodnout ohledně existence opatření oznámeného podle odstavce 1 nebo jeho souladu s ustanoveními uvedenými v článku 2, může žalující strana písemně požádat rozhodčí soud o rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí obsahovat konkrétní sporná opatření a vysvětlovat, jakým způsobem je toto opatření v rozporu s ustanoveními uvedenými v článku 2. Rozhodčí soud oznámí své rozhodnutí do devadesáti dnů od podání žádosti. V naléhavých případech, zejména těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, vydá rozhodčí soud rozhodnutí do čtyřiceti pěti dnů od podání žádosti.

Článek 12

Dočasná nápravná opatření v případě neprovedení rozhodnutí

1.   Pokud žalovaná strana neoznámí opatření přijaté k provedení rozhodnutí rozhodčího soudu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud rozhodčí soud rozhodne, že opatření oznámené podle čl. 11 odst. 1 je v rozporu s povinnostmi dotyčné strany podle ustanovení uvedených v článku 2, žalovaná strana na případnou žádost žalující strany předloží nabídku dočasného vyrovnání.

2.   Pokud do třiceti dnů po uplynutí přiměřené lhůty není dosaženo dohody ohledně vyrovnání nebo je oznámeno rozhodnutí rozhodčího soudu podle článku 11, že opatření přijaté k provedení rozhodnutí není v souladu s ustanoveními uvedenými s článku 2, je žalující strana oprávněna po oznámení druhé straně a podvýboru pro průmysl, obchod a služby pozastavit provádění závazků vyplývajících z ustanovení uvedených v článku 2 na úrovni odpovídající zrušení nebo zmenšení výhod způsobenému tímto porušením. Žalující strana může uplatňovat pozastavení po dobu deseti dnů ode dne obdržení oznámení žalované strany, pokud žalovaná strana nepožádala o rozhodčí řízení podle odstavce 3.

3.   Domnívá-li se žalovaná strana, že úroveň pozastavení není úměrná zrušení nebo zmenšení způsobenému tímto porušením, může písemně požádat rozhodčí soud o přijetí rozhodnutí v této věci. Tuto žádost oznámí druhé straně a podvýboru pro průmysl, obchod a služby před uplynutím lhůty deseti pracovních dnů uvedené v odstavci 2. Rozhodčí soud, případně s přihlédnutím ke znaleckému posudku, oznámí své rozhodnutí o úrovni pozastavení závazků stranám a podvýboru pro průmysl, obchod a služby do třiceti dnů ode dne pozastavení závazků. Závazky nesmějí být pozastaveny, dokud rozhodčí soud nevydá rozhodnutí, a všechna pozastavení musí být v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu.

4.   Pozastavení závazků je dočasné a uplatňuje se pouze do doby, než je opatření, které není v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 2, zrušeno či změněno tak, aby bylo v souladu s těmito ustanoveními, jak stanoví článek 13, nebo dokud se strany nedohodnou na urovnání sporu.

Článek 13

Přezkum opatření k provedení rozhodnutí přijatých po pozastavení závazků

1.   Žalovaná strana oznámí druhé straně a podvýboru pro průmysl, obchod a služby veškerá opatření, která přijala k provedení rozhodnutí rozhodčího soudu, a žádost o to, aby žalující strana ukončila pozastavení závazků.

2.   Pokud strany nedospějí k dohodě ohledně slučitelnosti oznámeného opatření s ustanoveními uvedenými v článku 2 do třiceti dnů ode dne obdržení oznámení, požádá žalující strana písemně rozhodčí soud o přijetí rozhodnutí v této věci. Tuto žádost oznámí současně druhé straně a podvýboru pro průmysl, obchod a služby. Rozhodčí soud oznámí své rozhodnutí stranám a podvýboru pro průmysl, obchod a služby do čtyřiceti pěti dnů ode dne podání žádostí. Pokud rozhodčí soud rozhodne, že opatření přijaté k provedení rozhodnutí je v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 2, pozastavení závazků se ukončí.

ODDÍL III

Společná ustanovení

Článek 14

Oboustranně přijatelné řešení

Strany si mohou kdykoliv sjednat oboustranně přijatelné řešení sporu podle tohoto protokolu. Uvědomí o tom podvýbor pro průmysl, obchod a služby a rozhodčí soud. Po oznámení oboustranně přijatelného řešení rozhodčí soud ukončí svou práci a řízení končí.

Článek 15

Jednací řád

1.   Řízení o urovnání sporu podle kapitoly III tohoto protokolu se řídí jednacím řádem připojeným k tomuto protokolu.

2.   Veškerá jednání rozhodčího soudu jsou v souladu s jednacím řádem veřejná, pokud se strany nedohodnou jinak.

Článek 16

Informace a technické poradenství

1.   Na žádost strany nebo z vlastního podnětu si může rozhodčí soud vyžádat jakékoli informace z jakéhokoli zdroje, včetně od stran, pokud to považuje pro účely rozhodčího řízení za potřebné. Rozhodčí soud má zejména právo vyžádat si znalecký posudek, považuje-li to za nezbytné. Rozhodčí soud konzultuje výběr znalců se stranami. Není vázán názorem stran na tyto znalce. Informace získané tímto způsobem musí být sděleny každé ze stran a předloženy jim k vyjádření.

2.   Fyzické nebo právnické osoby usazené na území stran se zájmem na řízení jsou oprávněny předložit rozhodčímu soudu informace (jako amici curiae) za podmínek stanovených v jednacím řádu. Tyto informace se smějí týkat pouze věcné stránky sporu a nikoli právních otázek.

Článek 17

Pravidla výkladu

Rozhodčí soud vykládá ustanovení uvedená v článku 2 podle obvyklých pravidel výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně pravidel Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Rozhodnutím rozhodčího soudu nelze rozšířit ani omezit práva a povinnosti stanovené v ustanoveních uvedených v článku 2.

Článek 18

Rozhodování rozhodčího soudu

1.   Rozhodčí soud se snaží rozhodnutí dosáhnout společnou dohodou. Pokud však není k rozhodnutí možné takto dospět, rozhodne o předmětu sporu většinovým hlasováním.

2.   Rozhodnutí rozhodčího soudu je závazné pro strany a nezakládá práva ani povinnosti pro fyzické nebo právnické osoby. Rozhodnutí musí obsahovat zjištěný skutkový stav, použitelnost příslušných ustanovení dohody o přidružení a základní odůvodnění zjištění a učiněných závěrů. Podvýbor pro průmysl, obchod a služby zveřejní celé rozhodnutí rozhodčího soudu, pokud se nerozhodne jinak v zájmu zajištění důvěrnosti důvěrných obchodních informací.

KAPITOLA IV

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Seznamy rozhodců

1.   Podvýbor pro průmysl, obchod a služby do šesti měsíců od vstupu tohoto protokolu v platnost sestaví seznam nejméně patnácti osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodců. Každá ze stran může jako rozhodce navrhnout nejméně pět osob. Obě strany rovněž vyberou alespoň pět osob, které nejsou státními příslušníky ani jedné z nich a které mohou zastávat funkci předsedy rozhodčího soudu. Podvýbor pro průmysl, obchod a služby odpovídá za udržování seznamu na výše uvedené úrovni.

2.   Rozhodci musí mít odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu. Musí být nezávislí, zastávat tuto funkci jako soukromé osoby a nejednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, ani nesmí být spojeni s vládou žádné ze stran a musí jednat v souladu s kodexem chování přiloženým k tomuto protokolu.

3.   Podvýbor pro průmysl, obchod a služby může sestavit další seznamy nejméně patnácti osob s odborným znalostmi v oborech, kterých se dohoda o přidružení týká, nebo zkušeností v oblasti mediace. Použije-li se postup výběru podle čl. 6 odst. 2, smějí předsedové podvýboru pro průmysl, obchod a služby se souhlasem stran použít takový oborový seznam.

Článek 20

Vztah k závazkům WTO

1.   Využitím ustanovení tohoto protokolu o urovnávání sporů není dotčeno žádné opatření v rámci WTO, včetně opatření pro urovnávání sporů.

2.   Avšak pokud některá ze stran ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájila řízení o urovnání sporu buď podle tohoto protokolu, nebo podle Dohody o WTO, nesmí zahájit řízení o urovnání téhož sporu v rámci druhého z těchto fór, dokud není ukončeno první řízení. Dále strana nesmí požádat o řešení porušení závazku, který je totožný v rámci dohody o přidružení a v rámci Dohody o WTO, na obou fórech. V takovém případě po zahájení řízení o urovnání sporu nepožádá žádná ze stran o řešení porušení téhož závazku v rámci druhé dohody před druhým fórem, ledaže by zvolené fórum o žádosti nerozhodlo z procesních nebo jurisdikčních důvodů.

3.   Pro účely odstavce 2 se:

řízení o urovnání sporu podle Dohody o WTO považuje za zahájené žádostí strany o ustavení soudu podle článku 6 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů WTO a za ukončené okamžikem, kdy orgán pro urovnávání sporů přijme zprávu soudu nebo případně zprávu odvolacího orgánu podle článku 16 a čl. 17 odst. 14 uvedeného ujednání,

řízení o urovnání sporu podle tohoto protokolu považuje za zahájené žádostí strany o ustavení rozhodčího soudu podle čl. 5 odst. 1 a za ukončené okamžikem, kdy rozhodčí soud oznámí své rozhodnutí stranám a podvýboru pro průmysl, obchod a služby podle článku 8.

4.   Tento protokol nebrání žádné straně v uplatnění pozastavení závazků schválených orgánem pro urovnávání sporů WTO. Dohoda o WTO se nepoužije s cílem zabránit jedné ze stran v pozastavení závazků podle tohoto protokolu.

Článek 21

Lhůty

1.   Všechny lhůty stanovené v tomto protokolu, včetně lhůt pro oznamování rozhodnutí rozhodčích soudů, se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po opatření nebo skutečnosti, které se týkají, není-li stanoveno jinak.

2.   Veškeré lhůty stanovené v tomto protokolu mohou být změněny vzájemnou dohodou stran. Strany s porozuměním posuzují žádosti o prodloužení jakékoli lhůty z důvodu obtíží, jimž čelí některá ze stran při plnění postupů podle tohoto protokolu. Na žádost některé ze stran může rozhodčí soud změnit lhůty platné pro řízení, přičemž zohlední různou úroveň rozvoje stran.

Článek 22

Revize a změna protokolu

1.   Rada přidružení může kdykoli posoudit provádění tohoto protokolu a jeho příloh za účelem rozhodnutí o jejich pokračování, změně nebo ukončení.

2.   Rada přidružení může rozhodnout o změně tohoto protokolu a jeho příloh. Každá změna může být podmíněna dodržením povinností, které ukládá vnitřní právo platné pro každou ze stran.

Článek 23

Vstup v platnost

Strany schválí tento protokol podle vlastních schvalovacích postupů. Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, ke kterému si strany vzájemně oznámí, že postupy zmíněné v tomto článku byly dokončeny.

V Bruselu dne 11. listopadu 2010 ve dvojím vyhotovení v jazycích anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a arabském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

За Европейския съюз

Por la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā

Europos Sajungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Image 1

Image 2

За Релублика Ливан

Por la República Libanesa

Za Libanonskou republiku

For Den Libanesiske Republik

Für die Libanesische Republik

Liibanoni Vabariigi nimel

Για τη Δημοκρατία του Λιβάνου

For the Republic of Lebanon

Pour la République libanaise

Per la Repubblica libanese

Libānas Republikas vārdā

Libano Respublikos vardu

A Libanoni Köztársaság részéről

Għar-repubblika tal-Libanu

Voor de Republiek Libanon

W imieniu Republiki Libańskiej

Pela República do Líbano

Pentru Republica Libaneză

Za Libanonskú republiku

Za Republiko Libanon

Libanonin tasavallan puolesta

För Republiken Libanon

Image 3

Image 4


(1)  Tímto protokolem není dotčen článek 33 Protokolu o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce.

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA I

:

JEDNACÍ ŘÁD PRO ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

PŘÍLOHA II

:

KODEX JEDNÁNÍ PRO ČLENY ROZHODČÍCH TRIBUNÁLŮ A PROSTŘEDNÍKY

PŘÍLOHA I

JEDNACÍ ŘÁD PRO ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

Obecná ustanovení

1.

Pro účely tohoto protokolu a tohoto jednacího řádu se rozumí:

a)

„poradcem“ osoba určená jednou ze stran s úkolem radit nebo pomáhat této straně ve spojitosti s řízením před rozhodčím soudem;

b)

„žalující stranou“ strana, která žádá o ustavení rozhodčího soudu podle článku 5 tohoto protokolu;

c)

„žalovanou stranou“ strana, která údajně porušila ustanovení uvedená v článku 2 tohoto protokolu;

d)

„rozhodčím soudem“ rozhodčí soud ustavený podle článku 6 tohoto protokolu;

e)

„zástupcem strany“ zaměstnanec nebo jiná osoba jmenovaná ministerstvem nebo jiným orgánem státní správy nebo libovolným jiným veřejnoprávním subjektem strany;

f)

„dnem“ kalendářní den, není-li uvedeno jinak.

2.

Logistické zabezpečení řízení o urovnání sporu, zejména organizaci ústních jednání, zajišťuje žalovaná strana, pokud se strany nedohodnou jinak. Společenství však nese náklady spojené s organizací s výjimkou výdajů na odměny a náklady hrazené mediátorům a rozhodcům, jež jsou sdíleny.

Oznámení

3.

Strany a rozhodčí soud předají veškeré žádosti, oznámení, písemná podání nebo jiné písemnosti faxem, přičemž týž den odešlou elektronickou poštou elektronickou kopii. Není-li prokázán opak, považuje se zpráva za doručenou v den odeslání.

4.

Nejpozději ke vstupu tohoto protokolu v platnost se strany vzájemně informují o určených kontaktních místech pro veškerá oznámení.

5.

Nevýznamné písařské chyby v žádostech, oznámeních, písemných podáních nebo jiných písemnostech vztahujících se k řízení před rozhodčím soudem mohou být opraveny doručením nové verze písemnosti s jasně vyznačenými změnami.

6.

Pokud poslední den pro doručení připadne na den pracovního volna nebo den pracovního klidu Libanonu nebo Společenství, může být písemnost doručena následující pracovní den. Strany si první prosincové pondělí každého roku navzájem předají seznamy dat svých dnů pracovního volna a dnů pracovního klidu na následující rok. Žádné písemnosti, oznámení nebo žádosti se nepovažují za doručené v den pracovního volna nebo v den pracovního klidu.

7.

V závislosti na předmětu ustanovení, jichž se spor týká, se veškeré žádosti a oznámení adresované podvýboru pro průmysl, obchod a služby v souladu s tímto protokolem v kopii zasílají rovněž ostatním dotčeným podvýborům zřízeným v rámci dohody o přidružení.

Zahájení rozhodčího řízení

8.

a)

Pokud jsou členové rozhodčího soudu podle článku 6 tohoto protokolu nebo podle bodů 18, 19 nebo 48 tohoto jednacího řádu vybíráni losováním, jsou losování přítomni zástupci stran.

b)

Pokud se strany nedohodnou jinak, sejdou se s rozhodčím soudem do sedmi pracovních dnů po dni jeho ustavení, aby určily záležitosti, které strany nebo rozhodčí soud považují na nezbytné, včetně odměn a nákladů hrazených rozhodcům, jež musí být v souladu s normami WTO. Členové rozhodčího soudu a zástupci stran se mohou této schůze zúčastnit prostřednictvím telefonu nebo videokonference.

9.

a)

Pokud se strany nedohodnou jinak do pěti pracovních dnů ode dne výběru rozhodců, je mandátem rozhodčího soudu:

„s ohledem na odpovídající ustanovení dohody o přidružení zkoumat záležitosti, které byly uvedeny v žádosti o ustavení rozhodčího soudu, rozhodnout o souladu zkoumaného opatření s ustanoveními uvedenými v článku 2 protokolu a vydat rozhodnutí v souladu s článkem 8 protokolu o urovnávání sporů.“

b)

Strany musí oznámit dohodnutý mandát rozhodčímu soudu do tří pracovních dnů od dosažení dohody.

Úvodní podání

10.

Žalující strana doručí své první písemné podání nejpozději dvacet dnů po dni ustavení rozhodčího soudu. Žalovaná strana předloží své písemné protipodání do dvaceti dnů po dni doručení prvního písemného podání.

Práce rozhodčích soudů

11.

Předseda rozhodčího soudu předsedá všem jeho jednáním. Rozhodčí soud může zmocnit předsedu k přijímání administrativních a procesních rozhodnutí.

12.

Není-li v tomto protokolu stanoveno jinak, může rozhodčí soud vykonávat své činnosti libovolnými prostředky, například telefonem, faxem nebo počítačovým spojením.

13.

Jednání rozhodčího soudu se mohou účastnit pouze rozhodci. Rozhodčí soud však může dovolit svým asistentům přítomnost na takových jednáních.

14.

Vypracovávání návrhů veškerých rozhodnutí zůstává ve výlučné pravomoci rozhodčího soudu a nesmí být delegováno.

15.

Pokud vyvstane procesní otázka, kterou neupravují ustanovení tohoto protokolu a jeho příloh, může rozhodčí soud po konzultaci stran přijmout vhodný postup, který je s těmito ustanoveními v souladu.

16.

Pokud se rozhodčí soud domnívá, že je nezbytné změnit jakoukoli lhůtu v řízení nebo učinit jakoukoli jinou procesní nebo administrativní úpravu řízení, informuje písemně strany o důvodech změny nebo úpravy a uvede, jaká doba nebo jaká úprava jsou nutné. Rozhodčí soud může takovou změnu nebo úpravu přijmout po konzultaci stran. Lhůty stanovené v čl. 8 odst. 2 tohoto protokolu nelze změnit.

Nahrazení

17.

Není-li rozhodce schopen účastnit se práce rozhodčího soudu, odstoupí nebo musí být nahrazen, vybere se nový rozhodce v souladu s čl. 6 odst. 3.

18.

Pokud se některá ze stran domnívá, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování, a z toho důvodu musí být nahrazen, musí to oznámit druhé straně do patnácti dnů ode dne, kdy se dozví o skutečnostech zakládajících závažné porušení kodexu chování rozhodcem.

Pokud se některá ze stran domnívá, že rozhodce jiný než předseda soudu neplní požadavky kodexu chování, strany se navzájem konzultují, a pokud se na tom dohodnou, nahradí rozhodce a vyberou nového rozhodce postupem stanoveným v čl. 6 odst. 3 tohoto protokolu.

Pokud se strany nedohodnou na nutnosti nahradit rozhodce, může kterákoli z nich požádat, aby byla záležitost postoupena předsedovi rozhodčího soudu, jehož rozhodnutí je konečné.

Zjistí-li předseda, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování, vybere nového rozhodce losem z osob, které jsou uvedeny na seznamu podle čl. 19 odst. 1 tohoto protokolu, z něhož byl původně rozhodce vybrán. Byl-li původní rozhodce vybrán stranami podle čl. 6 odst. 2 tohoto protokolu, vybere se nový rozhodce losem z osob, které navrhly žalující strana a žalovaná strana podle čl. 19 odst. 1 tohoto protokolu. Výběr nového rozhodce se provede do pěti pracovních dnů ode dne podání žádosti předsedovi rozhodčího soudu.

19.

Pokud se některá ze stran domnívá, že předseda rozhodčího soudu neplní požadavky kodexu chování, strany se navzájem konzultují, a pokud se na tom dohodnou, nahradí předsedu a vyberou nového předsedu postupem stanoveným v čl. 6 odst. 3 tohoto protokolu.

Pokud se strany nedohodnou na nutnosti nahradit předsedu, může kterákoli z nich požádat, aby byla tato věc předána jedné ze zbývajících osob, které jsou uvedeny na seznamu osob, které mohou zastávat funkci předsedy podle čl. 19 odst. 1 tohoto protokolu. Jméno této osoby vyberou losem předsedové podvýboru pro průmysl, obchod a služby nebo jejich zástupci. Rozhodnutí této osoby o potřebě nahradit předsedu je konečné.

Rozhodne-li tato osoba, že původní předseda neplní požadavky kodexu chování, vybere nového předsedu losem ze zbývajících osob, které jsou uvedeny na seznamu podle čl. 19 odst. 1 tohoto protokolu a které mohou zastávat funkci předsedy. Výběr nového předsedy se provede do pěti pracovních dnů ode dne podání žádosti uvedené v tomto odstavci.

20.

Řízení rozhodčího soudu se pozastavuje na dobu potřebnou k provedení postupů uvedených v bodech 17, 18 a 19.

Ústní jednání

21.

Předseda stanoví datum a čas ústního jednání po konzultaci se stranami a ostatními členy rozhodčího soudu. Potvrdí tuto skutečnost stranám písemně. Tuto informaci také zveřejní strana zajišťující logistické zabezpečení jednání, pokud je ústní jednání veřejné. Se souhlasem stran může rozhodčí soud rozhodnout o tom, že ústní jednání nenařídí.

22.

Nedohodnou-li se strany jinak, koná se ústní jednání v Bruselu, je-li žalující stranou Libanon, a v Bejrútu, je-li žalující stranou Společenství.

23.

Rozhodčí soud může nařídit dodatečné ústní jednání pouze za výjimečných okolností. Žádné dodatečné ústní jednání se nenařizuje v řízení podle čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 3 a čl. 13 odst. 2 tohoto protokolu.

24.

Všichni rozhodci musí být přítomni po celou dobu trvání ústních jednání.

25.

Nezávisle na tom, zda je ústní jednání veřejné, se ho mohou zúčastnit tyto osoby:

a)

zástupci stran;

b)

poradci stran;

c)

správní zaměstnanci, tlumočníci, překladatelé a soudní zapisovatelé a

d)

asistenti rozhodců.

Oslovovat rozhodčí soud smějí pouze zástupci stran a jejich poradci.

26.

Nejpozději pět pracovních dnů přede dnem ústního jednání doručí každá strana rozhodčímu soudu seznam osob, které na ústním jednání přednesou stanoviska nebo argumenty jménem této strany, a dalších zástupců nebo poradců, kteří se zúčastní ústního jednání.

27.

Ústní jednání rozhodčích soudů jsou veřejná, pokud se strany nedohodnou jinak. Pokud se strany dohodnou na neveřejném ústním jednání, může být zpřístupněna veřejnosti část ústního jednání, pokud tak rozhodčí soud na návrh stran rozhodne. Rozhodčí soud však jedná na neveřejném jednání v případech, kdy podání a argumenty některé ze stran obsahují důvěrné obchodní informace.

28.

Rozhodčí soud vede ústní jednání takto:

 

Argumenty

a)

argumenty žalující strany;

b)

argumenty žalované strany.

 

Protiargumenty

a)

argumenty žalující strany;

b)

odpověď žalované strany.

29.

Rozhodčí soud může klást přímé otázky kterékoli ze stran kdykoli během ústního jednání.

30.

Rozhodčí soud zajistí vyhotovení zápisu z každého ústního jednání a doručí jej co nejdříve stranám.

31.

Každá strana může předložit dodatečné písemné podání k jakkoli otázce, která vyvstala během ústního jednání, do deseti pracovních dnů ode dne ústního jednání.

Písemné dotazy

32.

Rozhodčí soud může kdykoli během řízení adresovat písemné dotazy jedné nebo oběma stranám. Kopie všech dotazů rozhodčího soudu obdrží obě strany.

33.

Strana rovněž zajistí pro druhou stranu kopii své písemné odpovědi na dotaz rozhodčího soudu. Každá strana dostane příležitost písemně se vyjádřit k odpovědi druhé strany ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne doručení.

Důvěrnost

34.

Strany zachovávají důvěrnost ústních jednání rozhodčího soudu, probíhá-li ústní jednání neveřejně v souladu s bodem 27. Každá strana zachází se všemi informacemi předloženými druhou stranou rozhodčímu soudu a označenými touto stranou jako důvěrné jako s důvěrnými informacemi. Pokud strana předloží důvěrnou verzi svých písemných podání rozhodčímu soudu, poskytne také druhé straně na její žádost nedůvěrný souhrn informací obsažených ve svém podání, který může být zpřístupněn veřejnosti. Tento souhrn musí být poskytnut do patnácti dnů buď po dni žádosti, nebo po dni podání, podle toho, co nastane později. Tímto jednacím řádem není dotčena možnost strany zveřejnit stanoviska o svých postojích.

Jednostranné kontakty

35.

Rozhodčí soud se nesejde s jednou stranou ani ji nekontaktuje bez přítomnosti druhé strany.

36.

Člen rozhodčího soudu nesmí diskutovat o jakýchkoli aspektech předmětné záležitosti řízení s jednou stranou nebo s oběma stranami v nepřítomnosti ostatních rozhodců.

Podání jako Amicus curiae

37.

Pokud se strany nedohodnou jinak do pěti dnů od ustavení rozhodčího soudu, může rozhodčí soud přijmout nevyžádaná písemná podání za předpokladu, že jsou učiněna během deseti dnů po dni ustavení rozhodčího soudu, že jsou stručná a nepřesahují patnáct stran strojopisu včetně všech příloh a že přímo souvisejí s věcnou stránkou otázky řešené rozhodčím soudem.

38.

Podání obsahuje popis fyzické nebo právnické osoby, která je činí, včetně povahy jejích činností a zdroje jejího financování, a upřesňuje zájem, který tato osoba má na rozhodčím řízení. Vypracuje se v jazycích zvolených stranami v souladu s body 42 a 43 tohoto jednacího řádu.

39.

Rozhodčí soud uvede ve svém rozhodnutí seznam všech podání, která obdržel a která odpovídají výše uvedeným pravidlům. Rozhodčí soud nemá povinnost se zabývat ve svém rozhodnutí argumenty uvedenými v takových podáních. Každé podání, které rozhodčí soud obdrží podle tohoto jednacího řádu, předloží stranám k vyjádření.

Naléhavé případy

40.

V naléhavých případech uvedených v tomto protokolu rozhodčí soud po konzultaci se stranami případně upraví lhůty uvedené v tomto jednacím řádu a oznámí stranám tyto úpravy.

Překlady a tlumočení

41.

Během konzultací uvedených v čl. 6 odst. 2 tohoto protokolu a nejpozději na schůzi uvedené v bodě 8 písm. b) tohoto jednacího řádu se strany snaží dohodnout na společném pracovním jazyce pro řízení rozhodčího soudu.

42.

Nejsou-li strany schopny se dohodnout na společném pracovním jazyce, zajistí každá strana překlad svých písemných podání do jazyka, který si zvolí druhá strana, a nese náklady na něj.

43.

Žalovaná strana zajistí tlumočení ústních podání v jazycích, které si strany vybraly.

44.

Rozhodnutí rozhodčího soudu se oznámí v jazyce nebo jazycích vybraných stranami.

45.

Kterákoli strana může předložit připomínky k překladu jakékoli písemnosti, který byl vypracován podle těchto pravidel.

Počítání lhůt

46.

V případech, kdy z důvodu uplatnění bodu 6 tohoto jednacího řádu obdrží strana písemnost v jiný den, než kdy ji obdržela druhá strana, běží jakákoli lhůta počítaná ode dne obdržení uvedené písemnosti od pozdějšího z obou dat obdržení.

Jiná řízení

47.

Tento jednací řád se použije rovněž pro řízení podle čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 3 a čl. 13 odst. 2 tohoto protokolu. Lhůty stanovené v tomto jednacím řádu se však upravují v souladu se zvláštními lhůtami stanovenými pro přijetí rozhodnutí rozhodčího soudu v těchto jiných postupech.

48.

V případě, že se původní rozhodčí soud nebo některý z jeho členů nemůže účastnit řízení stanovených v čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 3 a čl. 13 odst. 2 tohoto protokolu, použijí se postupy stanovené v článku 6 tohoto protokolu. Lhůta pro oznámení rozhodnutí se prodlouží o patnáct dnů.

PŘÍLOHA II

KODEX CHOVÁNÍ PRO ČLENY ROZHODČÍCH SOUDŮ A MEDIÁTORY

Definice

1.

Pro účely tohoto kodexu chování se rozumí:

a)

„členem“ nebo „rozhodcem“ člen rozhodčího soudu, který byl skutečně ustaven podle článku 6 tohoto protokolu;

b)

„mediátorem“ osoba, která vede mediaci podle článku 4 tohoto protokolu;

c)

„kandidátem“ osoba, jejíž jméno je na seznamu rozhodců uvedeném v článku 19 tohoto protokolu a která může být vybrána za člena rozhodčího soudu podle článku 6 tohoto protokolu;

d)

„asistentem“ osoba, která na základě jmenování člena je tomuto členu nápomocna při zkoumání nebo jej podporuje při plnění jeho úkolů;

e)

„řízením“, pokud není uvedeno jinak, řízení rozhodčího soudu podle tohoto protokolu;

f)

„zaměstnancem“ ve vztahu ke členovi osoba pod vedením a kontrolou člena, s výjimkou asistentů.

Odpovědnosti v rámci procesu

2.

Kandidát a člen se vyvaruje neetického jednání a zdání neetického jednání, musí být nezávislý a nestranný, vyvaruje se přímých i nepřímých konfliktů zájmů a dodržuje přísná pravidla chování tak, aby byla zachována integrita a nestrannost řízení o urovnání sporu. Bývalí členové musí splňovat povinnosti stanovené v bodech 15, 16, 17 a 18 tohoto kodexu chování.

Povinnost poskytnout informace

3.

Než je potvrzen výběr člena rozhodčího soudu podle tohoto protokolu, oznámí kandidát jakýkoli zájem, vztah nebo záležitost, které by mohly ovlivňovat jeho nezávislost nebo nestrannost nebo které by mohly důvodně vytvořit zdání neetického jednání nebo podjatosti během řízení. Za tímto účelem kandidát vynaloží veškeré patřičné úsilí, aby si byl vědom všech takových zájmů, vztahů nebo záležitostí.

4.

Kandidát nebo člen sděluje záležitosti týkající se skutečného nebo potenciálního porušení tohoto kodexu chování pouze podvýboru pro průmysl, obchod a služby ke zvážení stranami.

5.

Jakmile je člen vybrán, nadále vynakládá veškeré patřičné úsilí, aby si byl vědom veškerých zájmů, vztahů nebo záležitostí uvedených v odstavci 3 tohoto kodexu chování, a oznamuje je. Oznamovací povinnost je trvalá a vyžaduje, aby člen poskytoval informace o všech takových zájmech, vztazích nebo záležitostech, které mohou vzniknout v kterékoli fázi řízení. Člen oznamuje takové zájmy, vztahy nebo záležitosti tak, že písemně informuje podvýbor pro průmysl, obchod a služby ke zvážení stranami.

Povinnosti členů

6.

Poté, co je člen vybrán, vykonává své povinnosti po celou dobu řízení řádně, rychle, poctivě a svědomitě.

7.

Člen zvažuje pouze ty otázky, které byly vzneseny v rámci řízení a jsou nezbytné pro rozhodnutí. Ten úkol nesmí přenést na jinou osobu.

8.

Člen činí všechny vhodné kroky k tomu, aby zajistil, že jeho asistenti a pracovníci jsou si vědomi bodů 2, 3, 4, 5, 16, 17 a 18 tohoto kodexu chování a že je dodržují.

9.

Člen v souvislosti s řízením nesmí navazovat jednostranné kontakty.

Nezávislost a nestrannost členů

10.

Člen musí být nezávislý a nestranný a vyvarovat se vytváření dojmu podjatosti nebo neetického jednání a nesmí být ovlivňován osobními zájmy, vnějším tlakem, politickými zřeteli, voláním veřejnosti, oddaností některé ze stran ani obavami z kritiky.

11.

Člen se nesmí přímo ani nepřímo zavazovat ani přijímat žádné výhody, které by jakkoli narušily řádný výkon jeho úkolů nebo by budily dojem, že řádný výkon jeho úkolů je narušen.

12.

Člen nesmí využívat svého postavení v rozhodčím soudu k prosazování jakýchkoli osobních nebo soukromých zájmů. Vyvaruje se jednání, které by mohlo vyvolat dojem, že jiné osoby mají zvláštní příležitost jej ovlivňovat.

13.

Člen nesmí umožnit, aby finanční, obchodní, profesionální, rodinné nebo společenské vztahy nebo odpovědnosti ovlivňovaly jeho jednání nebo úsudek.

14.

Člen se musí vyvarovat toho, aby vstupoval do jakýchkoli vztahů nebo vytvářel jakýkoli finanční zájem, který by mohl ovlivnit jeho nestrannost nebo který by mohl důvodně vyvolávat dojem neetického jednání nebo podjatosti.

Povinnosti bývalých členů

15.

Bývalí členové se musí vyvarovat jednání, které by mohlo vyvolat dojem, že byli podjatí při plnění svých úkolů nebo že získali výhody z rozhodnutí nebo nálezu rozhodčího soudu.

Důvěrnost

16.

Člen nebo bývalý člen nesmí nikdy vyzradit ani využít žádné neveřejné informace týkající se řízení nebo získané v průběhu řízení jinak než pro účely tohoto řízení, a v žádném případě takové informace nesmí vyzradit ani využít k získání osobních výhod nebo výhod pro jiné osoby ani k poškození zájmů jiných osob.

17.

Člen nesmí zveřejnit rozhodnutí rozhodčího soudu nebo jejich části před jeho zveřejněním v souladu s tímto protokolem.

18.

Člen nebo bývalý člen nesmí nikdy vyzradit informace o rokování rozhodčího soudu ani o názorech kteréhokoli člena.

Náklady

19.

Člen si vede záznamy a předloží konečnou zprávu o tom, kolik času řízení věnoval, a o svých nákladech.

Mediátoři

20.

Pravidla popsaná v tomto kodexu chování platná pro členy nebo bývalé členy se obdobně použijí pro prostředníky.

PŘEKLAD

Společné prohlášení

Evropské unie a Libanonské republiky

u příležitosti podpisu dohody ve formě Protokolu, kterým se zřizuje mechanismus pro urovnávání sporů týkajících se obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 Evropská unie nahradila Evropské společenství a stala se jeho nástupkyní a od uvedeného dne vykonává všechna jeho práva a povinnosti.

Odkazy na „Evropské společenství“ ve znění výše uvedené dohody, která byla dnes podepsána, je proto třeba ve vhodných případech považovat za odkazy na „Evropskou unii“.

V Bruselu dne 11. listopadu 2010.

Za Evropskou unii

Za Libanonskou republiku