A.

vzhledem k tomu, že Evropský rozvojový fond (ERF) je nejdůležitějším finančním nástrojem Evropské unie pro rozvojovou spolupráci s africkými, karibskými a tichomořskými státy;

B.

vzhledem k tomu, že se celkový objem pomoci přidělované prostřednictvím evropských rozvojových fondů v příštích letech značně zvýší, neboť částka určená na pomoc v rámci desátého ERF na období 2008–2013 byla stanovena na 22 682 milionů EUR oproti 13 800 milionům EUR v rámci devátého ERF na období 2000–2007;

C.

vzhledem k tomu, že přes opakovaný požadavek Parlamentu, aby byl ERF začleněn do rozpočtu, tyto fondy v současné době nespadají do souhrnného rozpočtu Evropské unie a pod obecné finanční nařízení, ale jsou prováděny podle zvláštních finančních předpisů,

1.

konstatuje, že kromě problémů týkajících se níže uvedených bodů je Evropský účetní dvůr toho názoru, že závěrky spolehlivě odrážejí příjmy i výdaje související se šestým, sedmým, osmým a devátým ERF:

2.

konstatuje, že s výjimkou chyb týkajících se uskutečněných operací, které schválily delegace, je EÚD toho názoru, že operace v oblasti příjmů, přídělů prostředků, závazků a plateb za tento rozpočtový rok jsou jako celek legální a správné;

3.

konstatuje, že EÚD ve své zprávě uvádí, že při provádění auditu plateb schválených delegacemi byl zjištěn výskyt věcných chyb; konstatuje rovněž, že Komise nesouhlasí se zjištěním EÚD; konstatuje, že Komise navrhuje uplatňovat jinou metodiku pro výpočet míry chybovosti a že nepovažuje úroveň chybovosti z věcného hlediska za velkou;

4.

poznamenává však, že EÚD a Komise se shodují na tom, že většina zjištěných chyb vznikla v důsledku nedostatečných kontrol prováděných pracovníky pověřenými dohledem nad projekty nebo auditory, kteří nejsou pracovníky delegací, ale mají smlouvy s Komisí;

5.

vítá skutečnost, že pokud jde o auditorské firmy provádějící audity operací vnější pomoci, přijal Úřad pro spolupráci EuropeAid (EuropeAid) standardní zadávací podmínky s cílem zlepšit kvalitu těchto auditů; bere na vědomí, že delegace mají ode dne 1. října 2007 povinnost tyto standardní zadávací podmínky používat; vyzývá EÚD, aby v příštích výročních zprávách posoudil, zda tento nový nástroj přispívá ke zlepšení kvality auditů;

6.

bere na vědomí, že dne 1. února 2006 vstoupila v platnost nová standardní smlouva a referenční ustanovení pro ověřování výdajů přijímajících zemí, jež se vztahují na výběrová řízení; má v úmyslu sledovat uplatňování těchto postupů za účelem posouzení toho, zda snižují míru chyb zjištěných EÚD za rok 2006;

7.

připomíná, že Komise musela již druhým rokem připravovat účetní závěrky ERF podle zásad akruálního účetnictví; připomíná, že pokud jde o rozpočtový rok 2005, vyjádřily EÚD a Parlament obavy, že stávající účetní systém neposkytl účetní informace v plném rozsahu, a tudíž musely být některé údaje upravovány manuálně; vyjadřuje politování nad tím, že tento problém v rozpočtovém roce 2006 stále ještě trval;

8.

bere na vědomí, že modernizace systému informačních technologií s sebou přináší i přechod specifického systému informačních technologií pro ERF (OLAS) do centrálního systému informačních technologií Komise (ABAC) a lokálního systému EuropeAid (CRIS); připomíná, že modernizace byla původně plánována na rok 2006, její termín byl ale odložen a nynější termín počítá s dokončením modernizace do konce roku 2008; bere na vědomí, že generální ředitel EuropeAid nedávno informoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu o současném stavu;

9.

konstatuje, že generální ředitel GŘ pro rozpočet ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro rozpočet za rok 2006 vypustil zmínku o nedostupnosti nového systému informačních technologií, kterou uvedl v předchozích výročních zprávách o činnosti, ačkoli tento nový systém nebyl v roce 2006 stále ještě zaveden;

10.

žádá Komisi, aby podrobně uvedla nedostatky stávajícího systému a opatření, jež hodlá přijmout k jejich nápravě, při budoucích postupech udělování absolutoria za rozpočtové roky 2007 a 2008;

11.

očekává, že nový systém informačních technologií bude uveden do provozu včas, a to k začátku rozpočtového roku 2009; žádá Komisi, aby informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, pokud dojde k dalším zpožděním;

12.

připomíná, že ve svých předchozích usneseních o udělení absolutoria Parlament rozhodně podporoval myšlenku začlenění ERF do souhrnného rozpočtu Evropské unie, neboť by to mohlo odstranit řadu komplikací a potíží s prováděním následujících ERF, napomoci urychlenému vyplácení prostředků a odstranit současný demokratický deficit; lituje, že ERF nebyl zahrnut do rozpočtu v rámci finančního rámce na období 2007–2013, nýbrž zůstal samostatným finančním nástrojem; domnívá se, že zahrnutí ERF do rozpočtu by se mělo stát prioritním cílem pro finanční rámec po roce 2013;

13.

vítá záměr Komise znovu zahájit diskusi o začlenění ERF do rozpočtu, a to současně s přezkoumáním desátého ERF v polovině období; zdůrazňuje, že začlenění do rozpočtu by bylo ve prospěch demokratické kontroly a odpovědnosti ERF; zdůrazňuje, že začlenění ERF do souhrnného rozpočtu Evropské unie představuje také jasnou odpověď na opakující se problémy související s obtížností a s těžkopádností mezivládního procesu ratifikace;

14.

zastává názor, že Komise a Rada by měly vyvinout co největší úsilí ke zjednodušení řízení ERF; domnívá se, že zjednodušení by mělo být dosaženo ukončením předchozích ERF v co nejkratším čase a zjednodušením finančních předpisů vztahujících se k budoucím ERF; připomíná, že zjednodušení řízení fondů EU je součástí hlavních cílů stanovených v akčním plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2006) 9);

15.

konstatuje, že šestý ERF byl uzavřen v roce 2006 a že Komise má v plánu uzavřít sedmý ERF v roce 2008; konstatuje, že se zahájením desátého ERF v roce 2008 Komise bude i nadále provádět čtyři ERF současně; žádá Komisi, aby upřednostnila uzavření sedmého, osmého a devátého ERF;

16.

připomíná, že pro každý ERF existují zvláštní finanční předpisy a že se tyto předpisy liší od předpisů k provádění vnější pomoci ze souhrnného rozpočtu; konstatuje, že v důsledku této situace musí pracovníci Komise, kteří odpovídají za provádění vnější pomoci, pracovat s pěti různými soubory finančních předpisů; konstatuje, že nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond (12) si klade do značné míry za cíl harmonizovat finanční předpisy použitelné pro různé ERF;

17.

bere na vědomí prohlášení EÚD týkající se jeho stanoviska č. 9/2007 k návrhu nařízení Rady o finančním nařízení použitelném pro 10. Evropský rozvojový fond (13) a sdělující, že Komise úspěšně transponovala přepracovanou verzi obecného finančního nařízení v kontextu ERF; vyslovuje uspokojení nad zjištěním EÚD, že nařízení (ES) č. 215/2008 „předkládá jasnou a srozumitelnou právní úpravu, která se soustředí na ustanovení, jež jsou pro provádění ERF podstatná a nutná“;

18.

žádá země AKT, aby urychlily přijetí a ratifikaci právních základů pro desátý ERF s cílem předejít zpožděním, jež by mohla narušit kontinuitu činností financovaných z ERF;

19.

rozhodně podporuje návrh EÚD, který byl uveden již v několika stanoviscích, a to návrh na zavedení jednotného finančního nařízení použitelného pro všechny současné i budoucí ERF; souhlasí s EÚD v tom, že opatření tohoto typu by zajistila kontinuitu přístupu a značně by zjednodušila řízení; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh;

20.

připomíná, že v předchozích usneseních o udělení absolutoria Parlament zdůrazňoval skutečnost, že nemá dostatečný dohled nad částí prostředků ERF, která je spravována Evropskou investiční bankou (EIB), takže na tyto prostředky se nevztahuje ani prohlášení o věrohodnosti účtů EÚD, ani postup udělování absolutoria ze strany Parlamentu;

21.

konstatuje, že EIB spravuje investiční facilitu, nástroj k řízení rizik financovaný z ERF, určenou k podpoře soukromých investic v obtížných hospodářských a politických podmínkách zemí AKT; konstatuje, že v rámci devátého ERF byla na investiční facilitu pro země AKT přidělena částka 2 037 milionů EUR; konstatuje, že s dodatečnou kapitálovou dotací ve výši 1 100 milionů EUR z desátého ERF bude celkový objem prostředků ERF, jež byly přiděleny na investiční facilitu pro země AKT, činit 3 137 milionů EUR;

22.

konstatuje, že EÚD ve výše zmíněném stanovisku č. 9/2007 stejně jako v předchozích stanoviscích, vyslovil politování nad tím, že operace řízené EIB nepodléhají udělení absolutoria, i když EIB využívá zdrojů ERF, které poskytli evropští daňoví poplatníci, nikoli finanční trhy;

23.

nedokáže pochopit, proč vlády členských států v interní dohodě o desátém ERF na období 2008 až 2013 nevyvodily důsledky z obav EÚD a Parlamentu a opět vyloučily operace řízené EIB z formálního postupu udělování absolutoria;

24.

vítá skutečnost, že EIB je odhodlána zlepšit spolupráci s Parlamentem v průběhu udělování absolutoria na neformálním základě; navrhuje, aby k nadcházejícímu procesu udělování absolutoria byli pozváni zástupci EIB, aby předložili výroční zprávu EIB o provádění této investiční facility Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu;

25.

vítá skutečnost, že ve výše zmíněném nařízení (ES) č. 215/2008 jsou lhůty pro předání výroční zprávy EÚD orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria, a pro rozhodnutí Parlamentu o udělení absolutoria uvedeny v soulad s příslušnými termíny v obecném finančním nařízení;

26.

vítá jasně formulovanou odpověď Komise na dotaz zpravodaje, totiž že člen Komise odpovídající za rozvojovou spolupráci, Louis Michel, nese plnou politickou odpovědnost za to, jako Komise provádí ERF;

27.

vyzývá EÚD, aby provedl audit způsobu, jakým Komise spravuje prostředky z ERF, se zvláštním zaměřením na dělbu odpovědnosti v rámci generálních ředitelství Komise v oblasti „Vnější vztahy“;

28.

konstatuje, že Komise ve své zprávě o finančním řízení uvedla, že jejím cílem pro rok 2006 bylo udržet celkovou výši nerealizovaných závazků na stabilní úrovni 10 300 milionů EUR a že tohoto cíle bylo dosaženo; konstatuje, že to znamená, že 25 % všech přidělených prostředků není čerpáno; vyzývá Komisi, aby dále snižovala objem nerealizovaných závazků, zejména staršího data a těch, u nichž nedochází k čerpání;

29.

blahopřeje Komisi k tomu, že v roce 2006 snížila objem nerealizovaných závazků (reste à liquider – RAL) z období závazků ERF před rokem 2001 o 49 %; žádá o zasílání pravidelných aktualizací ohledně změn výše běžných a od normy se odchylujících RAL; vyzývá Komisi, aby pro Parlament a Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU vypracovala čtvrtletní výpis čerpání prostředků z fondů;

30.

konstatuje, že podle Dohody z Cotonou se rozpočtová podpora poskytuje pouze takové přijímající zemi, v níž jsou veřejné výdaje dostatečně transparentní, doložitelné a efektivní; konstatuje, že EÚD má jisté pochybnosti o „dynamickém výkladu“ těchto kritérií ze strany Komise; bere na vědomí zjištění EÚD, že „při rozhodování o vyplácení prostředků má Komise tendenci vycházet z ukazatelů, které mají předpovídat budoucí pokrok“;

31.

chápe, že Komise potřebuje – v obtížných podmínkách, jaké existují v zemích AKT, – k přijímání rozhodnutí jistý manévrovací prostor; vítá kladnou odezvu Komise na doporučení EÚD, aby parametry tohoto „dynamického výkladu“ byly formulovány jednoznačněji;

32.

konstatuje, že v roce 2006 bylo 68 % rozpočtové podpory ERF poskytnuto ve formě odvětvové rozpočtové podpory, která je cílenější než obecná rozpočtová podpora a vede proto k menším rizikům; vznáší pochybnosti ohledně „dynamického výkladu“ Komise, pokud jde o výběrová kritéria pro rozpočtovou podporu, neboť tento výklad podle EÚD zvyšuje riziko; domnívá se, že rozpočtová podpora by měla být poskytována pouze v zemích, které již splňují minimální normy pro věrohodnou správu veřejných financí;

33.

připomíná, že když je vnější pomoc poskytována v podobě rozpočtové podpory, stanou se tyto prostředky součástí státního rozpočtu přijímajících zemí, což znamená, že tím jsou omezeny kontrolní pravomoci Komise a EÚD; znovu zdůrazňuje, že v těchto případech je zvláště důležité, aby Komise v přijímajících zemích spolupracovala s vnitrostátními orgány, které provádějí kontrolní činnost;

34.

připomíná, že Parlament i EÚD opakovaně požadovaly, aby Komise zlepšila spolupráci s nejvyššími národními kontrolními úřady v zemích, jež jsou příjemci rozpočtové podpory; bere na vědomí prohlášení EÚD zveřejněné v jeho výroční zprávě, že v poslední době se styky mezi Komisí a nejvyššími kontrolními úřady v přijímajících zemích zlepšily; žádá Komisi, aby při svých stycích s národními kontrolními úřady i nadále usilovala o strukturovaný přístup;

35.

vítá iniciativu Komise vyvinout strukturovaný přístup na podporu nejvyšších národních kontrolních úřadů v zemích, které dostávají rozpočtovou podporu; bere však na vědomí, že demokratická odpovědnost na úrovni partnerských zemí nemůže být dosažena bez současného posílení parlamentních orgánů pro rozpočtovou kontrolu, jak doporučuje zvláštní zpráva EÚD dvora č. 2/2005 (14);

36.

vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost a přístup k dokumentaci týkající se činností v oblasti rozpočtové podpory, a to zejména tím, že s vládami přijímajících zemí uzavře obdobné dohody jako je finanční a správní rámcová dohoda mezi Evropským společenstvím a Organizací spojených národů (FAFA), která vymezuje rámec řízení finančních příspěvků Komise pro OSN;

37.

bere se zájmem na vědomí, že Komise a zejména Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a EuropeAid začaly ve spolupráci s EIB pořádat v přijímajících zemích řadu konferencí s cílem zlepšit praktickou spolupráci s vnitrostátními orgány příslušnými pro řádné využívání veřejných prostředků, např. s pracovníky inspekce a státními zástupci; konstatuje, že první konference se konala v Rabatu v květnu 2007 a po ní následovala další konference v Brazzaville v listopadu 2007 a třetí konference v Kapském městě v dubnu 2008;

38.

konstatuje, že po prvních konferencích již došlo ke zintenzivnění spolupráce s některými orgány na národní úrovni, a to na základě dohod o zvláštní spolupráci mezi těmito orgány a Komisí; vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu o těchto činnostech další informace;

39.

blahopřeje Komisi k její iniciativě zaměřené na zlepšení podávání zpráv o výsledcích operací v oblasti politiky rozvoje, jejichž účelem je dosažení rozvojových cílů tisíciletí (RCT); je přesvědčen, že toto skutečně přispěje ke zlepšení odpovědnosti v této oblasti; s radostí očekává podrobnosti hodnocení pilotní fáze započaté v roce 2007;

40.

upozorňuje na Komisí stanovený orientační ukazatel, podle nějž by 20 % geografických finančních prostředků v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci mělo plynout do základního a středního vzdělávání a do základní zdravotní péče; s radostí očekává podrobnosti o plnění tohoto orientačního ukazatele v roce 2007; trvá na tom, aby ERF byly podávány zprávy na základě stejného orientačního ukazatele;

41.

konstatuje s uspokojením, že Komise ve své zprávě o finančním řízení vyhověla požadavku Parlamentu o poskytnutí dalších informací týkajících se omezené výše zdrojů a jejím dopadu na provádění ERF; konstatuje, že Komise uvádí, že v rámci těchto omezení stanovila jako své nejdůležitější priority řádné finanční řízení a kvalitu; je však znepokojen tím, že Komise i nadále ve své zprávě uvádí velký počet neobsazených míst v některých delegacích a nízké stavy zaměstnanců vzhledem k výši spravovaných prostředků;

42.

bere na vědomí, že v rámci výše uvedeného nařízení (ES) č. 215/2008 provede Rada na návrh Komise v roce 2010 celkový přezkum plnění a výsledků desátého ERF; bere na vědomí, že při tomto přezkumu bude posouzena finanční a kvalitativní výkonnost, zejména výsledky a dopady a také přijatá opatření, pokud jde o pokrok při dosahování RCT; žádá, aby byl orgán příslušný pro udělení absolutoria o výsledcích tohoto přezkumu výkonnosti informován;

43.

konstatuje, že EÚD ve své výroční zprávě znovu uvedl doporučení, aby si EuropeAid vytvořil koherentní celkovou strategii pro své kontrolní činnosti; konstatuje, že po přijetí výše uvedeného akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly v lednu 2006, který se vztahuje na všechny oblasti politik, EuropeAid připravoval strategii, jež by byla v souladu s obecným přístupem Komise, ale jež by také zohlednila specifické metody řízení k provádění vnější pomoci;

44.

vítá skutečnost, že EÚD ve své výroční zprávě za rozpočtový rok 2006, podobně jako v předchozích výročních zprávách, uvedl podrobná doporučení ke zdokonalení strategie Komise v oblasti kontroly; konstatuje, že EÚD vyzdvihuje pozitivní reakci Komise na jeho doporučení; vyzývá EÚD a Komisi, aby pokračovaly v úzké spolupráci v této oblasti;

45.

bere na vědomí kritiku projektů technické pomoci Komise obsaženou ve zvláštní zprávě EÚD č. 6/2007 (15); dále bere na vědomí, že Komise se těmito otázkami bude zabývat ve své „strategii pro dosažení cílů týkajících se účinnosti pomoci EU v oblasti technické spolupráce a útvarů pro provádění projektů“, která by měla být dokončena do června 2008; s radostí očekává, že v patřičnou dobu obdrží hodnocení výsledků týkajících se provádění této strategie;

46.

vítá opatření, která Komise přijala k podpoře koordinace dárců v oblasti technické pomoci; zdůrazňuje důležitost sladěného přístupu, a to nejen na úrovni EU, ale i všech dárců, a s radostí očekává podrobnosti o pokrocích této iniciativy.