A.

vzhledem k tomu, že Účetní dvůr uvedl, že nabyl dostatečné jistoty o věrohodnosti roční účetní závěrky za rozpočtový rok 2006 a o legalitě a řádnosti podkladových operací;

B.

vzhledem k tomu, že Parlament udělil správnímu řediteli Eurojustu dne 24. dubna 2007 absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2005 (6) a ve svém usnesení provázejícím rozhodnutí o udělení absolutoria mimo jiné

1.

konstatuje, že rozpočty 24 agentur a jiných vedlejších subjektů kontrolovaných Účetním dvorem činily v roce 2006 1 080,5 milionů EUR (největším byl rozpočet Evropské agentury pro obnovu ve výši 271 milionů EUR a nejmenším rozpočet Evropské policejní akademie (EPA) ve výši 5 milionů EUR);

2.

zdůrazňuje, že okruh externích subjektů EU, které jsou předmětem auditu a udělování absolutoria, nyní nezahrnuje pouze tradiční regulační agentury, ale také výkonné agentury zřízené za účelem provádění konkrétních programů, a že v blízké budoucnosti bude rozšířen také na společné podniky zřízené v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (společné technologické iniciativy);

3.

připomíná, že počet agentur, které jsou předmětem postupu udělování absolutoria Parlamentu, se vyvíjel takto: v rozpočtovém roce 2000: 8; 2001: 10; 2002: 11; 2003: 14; 2004: 14; 2005: 16; 2006: 20 regulačních agentur a 2 výkonné agentury (vyjma 2 agentur, které Účetní dvůr kontroluje, ale jsou předmětem interního postupu udělování absolutoria);

4.

usuzuje proto, že postup auditu a udělování absolutoria se stal těžkopádným a nepřiměřeným vzhledem k relativní velikostí rozpočtů agentur / vedlejších subjektů; pověřuje proto příslušný výbor, aby provedl rozsáhlou revizi postupu udělování absolutoria agenturám a vedlejším subjektům, jejíž cílem bude navrhnout jednodušší a racionálnější přístup vzhledem ke stále vzrůstajícímu počtu subjektů, z nichž každý bude v příštích letech vyžadovat zvláštní zprávu o udělení absolutoria;

5.

žádá Komisi, aby podala jasná vysvětlení, pokud jde o následující body, dříve, než vytvoří novou agenturu nebo reformuje stávající agenturu: druh agentury, cíle agentury, vnitřní struktura řízení, produkty, služby, klíčové postupy, cílová skupina, klienti agentury a zúčastněné strany, formální vztah s vnějšími aktéry, odpovědnost za rozpočet, finanční plánování, personální a zaměstnanecká politika;

6.

žádá, aby každá agentura byla řízena každoroční dohodou o výkonu, kterou formuluje agentura a odpovědné generální ředitelství a která by měla obsahovat hlavní cíle pro následující rok, finanční rámec a jasné ukazatele pro měření výkonu;

7.

žádá, aby byl výkon agentur pravidelně (i ad hoc) kontrolován Účetním dvorem nebo jiným nezávislým auditorem; domnívá se, že by tato kontrola neměla být omezena na tradiční prvky finančního řízení a řádné používání veřejných finančních prostředků, ale měla by zahrnovat také efektivitu a účinnost správy včetně posouzení finančního řízení každé agentury;

8.

domnívá se, že v případě agentur, které neustále nadhodnocují své příslušné rozpočtové potřeby, by mělo být provedeno odpovídající snížení na základě neobsazených míst; je toho názoru, že tento krok povede u agentur v dlouhodobém výhledu k nižším účelově vázaným příjmům, a tím ke snížení správních nákladů;

9.

konstatuje, že skutečnost, že mnoho agentur je kritizováno za nedodržování pravidel zadávání veřejných zakázek, ustanovení finančního nařízení a služebního řádu atd., představuje vážný problém; domnívá se, že hlavním důvodem této skutečnosti je, že většina pravidel a finanční nařízení jsou určeny pro větší orgány a většina malých agentur nemá nezbytné předpoklady k tomu, aby byla schopna vyrovnat se s těmito požadavky; žádá proto Komisi, aby hledala rychlé řešení, které povede k posílení účinnosti sloučením správních funkcí různých agentur, a zajistila tak dosažení nezbytných předpokladů pro plnění požadavků (a přitom zohlednila nezbytné změny v základních pravidlech pro fungování agentur a jejich rozpočtovou nezávislost), nebo aby neprodleně navrhla zvláštní pravidla pro agentury (zejména prováděcí pravidla pro agentury), které jim umožní, aby požadavky zcela splňovaly;

10.

trvá na tom, aby Komise při sestavování předběžného návrhu rozpočtu brala v úvahu výsledky plnění rozpočtu jednotlivých agentur v předchozích letech, zejména v roce n – 1, a odpovídajícím způsobem rozpočet požadovaný příslušnou agenturou upravila; žádá příslušný výbor, aby tuto revizi vzal v potaz a v případě, že tak neučiní Komise, upravil sám příslušný rozpočet tak, aby odpovídal realitě a schopnosti dané agentury využít přidělené finanční prostředky a provádět plnění rozpočtu;

11.

připomíná své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu na rok 2005, ve kterém vyzval Komisi, aby každých pět let předložila studii přínosu každé existující agentury; vyzývá všechny příslušné orgány, aby v případě negativního hodnocení přínosu agentury přijaly nutné kroky v podobě nové definice mandátu dané agentury nebo jejího uzavření; konstatuje, že v roce 2007 Komise neprovedla jediné hodnocení; trvá na tom, že Komise by měla před přijetím rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2007 předložit nejméně 5 takových hodnocení a začít by měla u nejdéle existujících agentur;

12.

je toho názoru, že doporučení Účetního dvora by měla být neprodleně uplatněna a výše příspěvků proplácených agenturám by měla být upravena v souladu s jejich skutečnými finančními potřebami; domnívá se také, že změny v obecném finančním nařízení by měly být začleněny do rámcového finančního nařízení pro agentury a do jejich různých specifických finančních nařízení;

13.

je znepokojen skutečností, že velká část zaměstnanců je zaměstnána pouze na dobu určitou, což může mít negativní dopad na kvalitu jejich práce; žádá proto Komisi, aby lépe sledovala uplatňování služebního řádu agenturami;

14.

konstatuje, že v agenturách neexistuje standardní přístup k vykazování činností v příslušném rozpočtovém roce, k závěrkám, zprávám o rozpočtovém a finančním řízení ani k otázce, zda by měl ředitel agentury zhotovit prohlášení o věrohodnosti; pozoruje, že všechny agentury jasně nerozlišují mezi a) prezentováním práce agentury veřejnosti a b) technickou zprávou o rozpočtovém a finančním řízení;

15.

konstatuje, že přestože stálé pokyny Komise ohledně přípravy zpráv o činnosti výslovně nevyžadují, aby agentura zhotovila prohlášení o věrohodnosti, mnoho ředitelů tak v roce 2006 učinilo, v jednom případě včetně významné výhrady;

16.

připomíná odstavec 25 svého usnesení ze dne 12. dubna 2005 (7), který vyzývá ředitele agentur, aby začali ke svým výročním zprávám o činnosti, které se předkládají společně s finančními informacemi a informacemi o řízení, připojovat prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost operací, podobně jako v případě prohlášení generálních ředitelů Komise;

17.

vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila své stálé pokyny pro agentury;

18.

dále navrhuje, aby Komise pracovala s agenturami na vytvoření harmonizovaného modelu, který lze uplatnit na všechny agentury a vedlejší subjekty a který jasně rozlišuje mezi

19.

bere na vědomí zjištění Účetního dvora (výroční zpráva, odstavec 10.29 (8)), že Komise nevyplácí dotace z rozpočtu Společenství na základě dostatečně odůvodněných odhadů potřeby hotovosti jednotlivých agentur, což ve spojení s rozsahem přenesených prostředků vede k tomu, že agentury mají značné pokladní zůstatky; dále konstatuje, že Účetní dvůr doporučuje, aby objem dotací vyplácených agenturám byl v souladu s jejich skutečnou potřebou hotovosti;

20.

bere na vědomí, že na konci roku 2006 ještě nezavedlo účetní systém ABAC 14 agentur (výroční zpráva, poznámka pod čarou k odstavci 10.31);

21.

bere na vědomí poznámku Účetního dvora (výroční zpráva, odstavec 1.25) týkající se výdajů příštích období na nevyčerpanou dovolenou, o kterých účtují některé agentury; zdůrazňuje, že Účetní dvůr podmínil své prohlášení o věrohodnosti v případě tří agentur (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání – Cedefop, EPA a Evropská železniční agentura) za rozpočtový rok 2006 (2005: Cedefop, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropská agentura pro obnovu);

22.

připomíná, že v souladu s čl. 185 odst. 3 finančního nařízení je interní auditor Komise také interním auditorem regulačních agentur, které dostávají granty z rozpočtu EU; zdůrazňuje, že interní auditor je odpovědný vůči představenstvu a řediteli každé agentury;

23.

upozorňuje na následující výhradu ve výroční zprávě o činnosti interního auditora za rok 2006:

„Interní auditor Komise není s to řádně plnit svou povinnost přidělenou podle článku 185 finančního nařízení, kterou má jakožto interní auditor subjektů Společenství, a to z důvodu nedostatku personálních zdrojů.“;

24.

bere však na vědomí poznámku interního auditora ve zprávě o činnosti za rok 2006, že od roku 2007 budou všechny funkční regulační agentury každoročně podrobeny internímu auditu s pomocí dalších personálních zdrojů, které Komise poskytne Službě interního auditu (IAS);

25.

konstatuje, že každoročně narůstající počet regulačních a výkonných agentur a společných podniků je nutno kontrolovat službou IAS podle článku 185 finančního nařízení; žádá Komisi, aby informovala příslušný výbor Parlamentu o tom, zda personální zdroje, které dostane IAS k dispozici, budou stačit na provádění výročního auditu všech těchto subjektů v příštích letech;

26.

připomíná, že čl. 72 odst. 5 nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 vyžaduje, aby každá agentura zaslala každoročně orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria, a Komisi zprávu vypracovanou jejím ředitelem a uvádějící počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení; žádá agentury, aby uvedly, zda tak učinily, a pokud ano, jak;

27.

bere na vědomí, pokud jde o schopnost provést interní audit, zejména v případě menších agentur, návrh interního auditora příslušnému výboru Parlamentu ze dne 14. září 2006, aby byly menší agentury oprávněny nakupovat služby interního auditu ze soukromého sektoru;

28.

připomíná společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise (9) vyjednané při dohodovacím řízení Rady ve složení pro hospodářství a finance dne 13. července 2007, které vyžaduje i) seznam agentur, které Komise zamýšlí posoudit, a ii) seznam již posouzených agentur společně se souhrnem hlavních zjištění;

29.

konstatuje, že jednotlivé agentury mají vzhledem k velikosti obtíže při sestavování disciplinárního orgánu ad hoc složeného ze zaměstnanců v přiměřené platové třídě a že Úřad Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC) není příslušný pro agentury; vyzývá, aby agentury uvážily zřízení meziagenturního disciplinárního orgánu;

30.

připomíná návrh Komise na interinstitucionální dohodu o operačním rámci evropských regulačních agentur (KOM(2005) 59), který zamýšlel vytvořit horizontální rámec pro vytváření, strukturu, provoz, hodnocení a kontrolu evropských regulačních agentur; konstatuje, že tento návrh je užitečnou iniciativou v rámci úsilí o racionalizaci vytváření a chodu agentur; bere na vědomí prohlášení učiněné ve shrnutí výsledků práce Komise za rok 2006 (KOM(2007) 274, odst. 3.1), že ačkoli se pokrok ve vyjednávání po uveřejnění návrhu velmi zpomalil, koncem roku 2006 byly v Radě obnoveny diskuse o této záležitosti; lituje, že nebylo možné učinit další kroky směřující k přijetí návrhu;

31.

vítá proto závazek Komise předložit v průběhu roku 2008 sdělení o budoucnosti regulačních agentur;

32.

připomíná, že v případě dvou samofinancovaných agentur uděluje řediteli absolutorium správní rada; konstatuje, že obě agentury měly značné kumulované přebytky pocházející z příjmů z poplatků převedených z předcházejících let:

33.

bere na vědomí připomínku Účetního dvora v jeho zprávě za rok 2006, že míra přenosu činila u správních výdajů 33 % a u provozních výdajů 30 % s vysokým počtem převodů přidělených prostředků mezi rozpočtovými položkami a v mnoha případech nedostatečně podrobnou podkladovou dokumentací, nebyla tudíž striktně dodržena rozpočtová zásada specifikace;

34.

bere dále na vědomí zjištění Účetního dvora, že nebyla striktně dodržena pravidla pro zadávání veřejných zakázek a že nebyl sestaven pevný soupis dlouhodobého majetku, který by obsahoval veškerý dlouhodobý majetek a jeho hodnotu, a že tedy nebyl ani používán ke sledování majetku Eurojustu; vyzývá Eurojust, aby přísně dodržoval postupy pro zadávání veřejných zakázek, zejména pokud jde o rámcové smlouvy;

35.

na základě účtů a zprávy o rozpočtovém a finančním řízení bere na vědomí:

36.

je však znepokojen údajem v účetnictví, že v rozporu se zásadou oddělení funkcí je u transakcí nižších než 1 000 EUR schvalující osoba současně finančním ověřovatelem;

37.

vyjadřuje znepokojení ohledně některých prohlášení ve výroční zprávě Eurojustu, která významným způsobem souvisí s bojem proti podvodům:

38.

konstatuje, že v březnu 2006 bylo s Komisí dohodnuto finanční nařízení pro Eurojust a dne 20. dubna 2006 bylo přijato kolegiem;

39.

konstatuje, že se očekává, že Eurojust v první polovině roku 2008 obsadí místo interního auditora.