1)

Aerace nebo probublávání argonem, dusíkem nebo kyslíkem.

2)

Tepelné ošetření.

3)

Užití čerstvých, zdravých a nezředěných vinných kalů, které obsahují kvasinky pocházející z nedávné vinifikace suchých vín, v suchých vínech.

4)

Odstředění a filtrace pomocí inertních filtračních látek nebo bez nich, jestliže tento postup nezanechává v takto ošetřeném výrobku žádné nežádoucí zbytky.

5)

Užití kvasinek pro výrobu vína.

6)

Užití přípravků obsahujících buněčné stěny kvasinek.

7)

Užití polyvinylpolypyrrolidonu.

8)

Užití bakterií mléčného kvašení ve vinné suspenzi.

9)

Přídavek jedné nebo několika z níže uvedených látek na podporu tvorby kvasinek:

10)

Užití oxidu uhličitého, argonu nebo dusíku samostatně nebo ve směsi výhradně proto, aby vznikla inertní atmosféra a výrobek byl tak chráněn před vzduchem.

11)

Přídavek oxidu uhličitého.

12)

Užití oxidu siřičitého, disiřičitanu draselného nebo metadisiřičitanu draselného, nazývaného také hydrogensiřičitan draselný či pyrosíran draselný.

13)

Přídavek kyseliny sorbové nebo sorbanu draselného.

14)

Přídavek kyseliny L-askorbové.

15)

Přídavek kyseliny citronové pro stabilizaci vína, pokud konečný obsah v ošetřeném víně nepřekročí 1 gram na litr.

16)

Užití kyseliny vinné k přikyselení vína, pokud se počáteční obsah kyselin nezvýší o více než 2,5 gramu na litr, vyjádřených jako kyselina vinná.

17)

Užití jedné nebo několika z těchto látek k odkyselení vína:

18)

Čiření jednou nebo několika z těchto enologických látek:

19)

Přídavek taninu.

20)

Ošetření moštů a mladých vín v procesu kvašení enologickým dřevěným uhlím v rámci určitých mezních hodnot.

21)

Ošetření:

22)

Přídavek kyseliny metavinné.

23)

Přídavek arabské gumy po skončení kvašení.

24)

Užití kyseliny DL-vinné, zvané také kyselina hroznová, nebo její neutrální draselné soli pro vysrážení přebytečného vápníku.

25)

Užití k výrobě šumivého vína získaného kvašením v lahvích, u kterého je vinný kal oddělován degoržáží:

26)

Užití síranu měďnatého.

27)

Přídavek hydrogenvinanu draselného nebo vinanu vápenatého na podporu vysrážení vinného kamene.

28)

Přídavek karamelu za účelem zesílení barvy likérového vína.

29)

Užití síranu vápenatého pro výrobu některých jakostních likérových vín s. o.

30)

Užití pryskyřice z borovice Aleppo k výrobě stolního vína „retsina“ – pouze v Řecku a za podmínek stanovených v předpisech Společenství.

31)

Přídavek lysozymu.

32)

Ošetření elektrodialýzou pro zaručení stálosti vína z hlediska přítomnosti vinného kamene.

33)

Užití ureasy ke snížení obsahu močoviny ve víně.

34)

Přídavek hroznového moštu nebo rektifikovaného koncentrovaného hroznového moštu pro přislazení vína za podmínek uvedených v předpisech Společenství.

35)

Částečné zahuštění na základě fyzikálních pochodů včetně reverzní osmózy za účelem zvýšení přirozeného obsahu alkoholu u hroznového moštu nebo vína.

36)

Přídavek sacharózy, zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného koncentrovaného hroznového moštu pro zvýšení přirozeného obsahu alkoholu u vinných hroznů, hroznového moštu nebo vína v souladu s předpisy Společenství.

37)

Přídavek destilátu z vína nebo sušených vinných hroznů nebo neutrálního alkoholu vinného původu při výrobě likérových vín.

38)

Přídavek kyseliny L-askorbové do určitých mezních hodnot.

39)

Přídavek dimethyldikarbonátu (DMDC) do vína pro zajištění mikrobiologické stálosti v rámci určitých mezních hodnot a za podmínek, jež budou stanoveny.

40)

Přídavek kvasinkových mannoproteinů pro zaručení stálosti vína z hlediska přítomnosti vinného kamene a bílkovin.

41)

Použití kousků dubového dřeva při výrobě vína.“