USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

ze dne 24. dubna 2007

obsahující připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2005

EVROPSKÝ PARLAMENT,

s ohledem na roční účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2005 (1),

s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2005, spolu s odpověďmi agentury (2),

s ohledem na doporučení Rady ze dne 27. února 2007 (5711/2007 – C6-0080/2007),

s ohledem na Smlouvu o ES, a zejména na článek 276 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (3), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (4), a zejména na článek 49 tohoto nařízení,

s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (5), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0121/2007),

A.	vzhledem k tomu, že Účetní dvůr prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2005 je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou ve svém souhrnu legální a správné;

vzhledem k tomu, že dne 27. dubna 2006 udělil Parlament řediteli absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2004 (6) a v usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria Parlament mimo jiné uvedl, že:

—	je znepokojen nesrovnalostmi zjištěnými Účetním dvorem v oblasti řízení rozpočtu, včetně skutečnosti, že v opravných rozpočtech nejsou žádné zmínky o provedených převodech nebo o důvodech těchto převodů a že správní rada nebyla informována o těchto převodech ani o výplatách záloh mimo rozpočet,

—	konstatuje, že v roce 2004 Evropská agentura pro bezpečnost letectví stále ještě nepřijala prováděcí pravidla k finančnímu nařízení agentury a že nevykonala žádnou analýzu rizik ani nepřipravila normy vnitřní kontroly,

—

konstatuje, že jednotlivá kola výběrových řízení pro pracovníky v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví se od sebe lišila, a naléhavě žádá Komisi a agenturu, aby se dohodly na transparentnějším a konzistentnějším přijímacím řízení, které bude vyhovovat potřebám agentury, pokud jde o výběr pracovníků se specifickou kvalifikací,

Obecné připomínky týkající se většiny agentur EU, kterým se jednotlivě uděluje absolutorium

domnívá se, že stále rostoucí počet agentur Společenství a činnosti některých z nich nezapadají do celkového orientačního rámce, že poslání některých z nich nejsou vždy odrazem skutečných potřeb Unie ani očekávání jejích občanů, a konstatuje, že obecně nemají agentury vždy dobrou pověst, ani příznivý ohlas v tisku;

vyzývá proto Komisi, aby definovala celkový orientační rámec, pokud jde o zakládání nových agentur Společenství, aby před zřízením jakékoli nové agentury předložila analýzu nákladů a přínosů a vždy dbala na to, aby nedošlo ke zdvojování činností mezi agenturami nebo překrývání s náplní činnosti jiných evropských organizací;

vyzývá Účetní dvůr, aby k této studii nákladů a přínosů zaujal stanovisko před tím, než Parlament učiní rozhodnutí;

vyzývá Komisi, aby každých pět let předložila studii o přínosu každé stávající agentury; vyzývá všechny příslušné orgány, aby v případě negativního hodnocení přínosu určité agentury učinily nezbytné kroky a buď nově vymezily mandát dané agentury, nebo ji zrušily;

vzhledem k rostoucímu počtu regulačních agentur vyjadřuje politování nad skutečností, že jednání o projektu interinstitucionální dohody o rámci pro tyto agentury dosud neskončila, a vyzývá příslušná oddělení Komise, aby po konzultaci s Účetním dvorem učinila vše pro rychlé dosažení dohody;

konstatuje, že vzhledem k odpovědnosti Komise za rozpočet je potřebná užší vazba agentur na Komisi; vyzývá Komisi a Radu k provedení všech kroků potřebných k tomu, aby do 31. prosince 2007 měla Komise menšinový hlas s právem veta v dozorčích radách regulačních agentur a aby se s tímto požadavkem od počátku počítalo při vzniku nových agentur;

vyzývá Účetní dvůr, aby vytvořil ve své výroční zprávě ještě jednu kapitolu, která bude věnována všem agenturám, jimž se uděluje absolutorium v rámci účetní závěrky Komise, a bude tak možno získat jasnější představu o tom, jak agentury vynakládají finanční prostředky EU;

připomíná zásadu, podle níž všechny agentury Společenství – ať už pobírají dotace, nebo ne – podléhají udělování absolutoria ze strany Parlamentu, a to i v případě, kdy na základě jejich zřizovacích nařízení uděluje absolutorium jiný orgán;

vyzývá Účetní dvůr k tomu, aby ve všech agenturách provedl audit výkonnosti a předložil o něm zprávu příslušným výborům Parlamentu včetně Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

10.

konstatuje, že počet agentur neustále roste a že v souladu s politickou odpovědností Komise za fungování agentur, která výrazně přesahuje pouhou logistickou podporu, je stále více zapotřebí, aby generální ředitelství Komise odpovědná za zřizování agentur a sledování jejich činnosti vypracovala obecný přístup k agenturám; domnívá se, že struktura podobná té, kterou vytvořily agentury pro koordinaci mezi příslušnými GŘ, by byla pragmatickým krokem k vytvoření obecného přístupu, který by Komise používala ve všech záležitostech týkajících se agentur;

11.

vyzývá Komisi, aby zlepšila administrativní a technickou podporu agenturám, a to s přihlédnutím ke stále větší složitosti správních předpisů Společenství a k technickým problémům;

12.

konstatuje, že ve všech agenturách Společenství chybí disciplinární orgán, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k rychlému zavedení takového mechanismu;

13.

vítá výrazná zlepšení koordinace mezi agenturami, což jim umožňuje řešit opakující se problémy a účinněji spolupracovat s Komisí a Parlamentem;

14.

domnívá se, že vytvoření společné služby poskytování podpory mezi několika agenturami, jejímž cílem je dosáhnout kompatibility systémů finančního řízení se systémy Komise, je opatřením, které by se mělo dále rozvíjet a mělo by být rozšířeno;

15.

vyzývá agentury, aby zlepšily svou spolupráci a porovnávání činnosti se subjekty působícími v dané oblasti; vyzývá Komisi, aby přijala opatření, jež uzná za nezbytná, s cílem pomoci agenturám zlepšit jejich pověst a zvýšit viditelnost jejich činností;

16.

vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh na jednotnou úpravu formátu výročních zpráv agentur a stanovila ukazatele výkonnosti, které by umožnily srovnávat účinnost jejich působení;

17.

vyzývá agentury, aby na začátku každého roku předložily ukazatele výkonnosti, na jejichž základě by bylo možno měřit jejich výsledky;

18.

vyzývá všechny agentury, aby ve větší míře využívaly cílů SMART, které by měly vést k realističtějšímu plánování a plnění cílů;

19.

souhlasí s Účetním dvorem, že Komise je odpovědná rovněž za (finanční) řízení agentur; naléhavě proto žádá Komisi, aby kontrolovala – a v nutných případech řídila a byla nápomocna – řízení jednotlivých agentur, zejména pokud jde o řádné uplatňování postupů při zadávání veřejných zakázek, průhlednost náborových postupů, řádné finanční řízení (v oblasti výdajů a sestavování rozpočtu), a především řádné uplatňování předpisů týkajících se rámce vnitřní kontroly;

20.

domnívá se, že v pracovních programech agentur by měl být měřitelným způsobem vyjádřen jejich příspěvek z hlediska provozních úkolů a že by měla být věnována náležitá pozornost normám vnitřní kontroly, které uplatňuje Komise;

Specifické připomínky

21.

konstatuje, že míra čerpání prostředků na závazky a na platby byla nižší než 80 % a že tato situace souvisela s nízkou mírou realizace prostředků na závazky (69 %) a na platby (32 %) u provozních výdajů; dále konstatuje, že míra rušení prostředků na daný rozpočtový rok je rovněž vysoká (v závislosti na hlavě výdajů a na povaze rozpočtových prostředků se pohybuje mezi 7 % a více než 30 %) a že míry rušení prostředků přenesených z předchozích let jsou také vysoké; vyzývá agenturu, aby v této situaci zlepšila své plánování a zintenzívnila jeho sledování, a předešla tak zbytečné mobilizaci zdrojů;

22.

konstatuje, že ačkoli to finanční nařízení agentury předpokládá, nebylo zavedeno řízení podle činností v souladu s postupem použitým u souhrnného rozpočtu, jehož cílem bylo zlepšit sledování výkonnosti;

23.

lituje, že správní rada nepřijala do konce roku 2005 minimální standardy vnitřní kontroly a že postupy řízení a vnitřní kontroly nebyly vždy popsány; konstatuje, že postupy, které zavedly schvalující osoby a které mají zaručovat přesnost a úplnost finančních informací předkládaných úředníkovi pověřenému účetnictvím, nebyly potvrzeny a na konci roku 2005 neměla agentura stále systém, který by zajišťoval, že poplatky, které účtuje klientům za poskytnuté služby, budou dostačovat na pokrytí nákladů na tyto služby; vyzývá agenturu, aby tuto situaci co nejrychleji napravila;

24.

vítá rozhodnutí správní rady přijmout normy vnitřní kontroly, které vycházejí z norem přijatých Komisí a z ISO 9000; naléhavě žádá agenturu, aby intenzivněji prosazovala uplatňování těchto norem;

25.

lituje skutečnosti, že nebyla vždy dodržena zásada otevřené soutěže, a vyzývá agenturu, aby tuto zásadu v budoucnu vždy dodržovala.

(1) Úř. věst. C 266, 31.10.2006, s. 10.

(2) Úř. věst. C 312, 19.12.2006, s. 6.

(3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).

(4) Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1701/2003 (Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 5).

(5) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

(6) Úř. věst. L 340, 6.12.2006, s. 128.