PŘIJATÉ TEXTY
P6_TA(2005)0469
Dohoda o vědeckotechnické spolupráci ES, EURATOM/ Švýcarská konfederace *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropskými společenstvími na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé jménem Evropského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (KOM(2005)0333 — C6-0345/2005 — 2005/0135(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (KOM (2005)0333) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 170 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0345/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0337/2005), |
|
1. |
schvaluje uzavření dohody; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederace. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0470
Dočasná omezení dovozu piva do Finska *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 69/169/EHS, pokud jde o dočasné množstevní omezení dovozu piva do Finska (KOM(2005)0427 — C6-0302/2005 — 2005/0175(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0427) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 93 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0302/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0322/2005), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0471
Funkční období výkonného ředitele Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1210/90 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí, pokud jde o funkční období výkonného ředitele (KOM(2005)0190 — C6-0141/2005 — 2005/0072(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 175 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0141/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0345/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0072
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1210/90 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí, pokud jde o funkční období výkonného ředitele
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 175 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka ředitele či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby byl výkonný ředitel Evropské agentury pro životní prostředí jmenován na návrh Komise po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(4) |
Nařízení Rady (EHS) č. 1210/90 (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V čl. 9 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1210/90 se první věta nahrazuje tímto:
„1. V čele agentury stojí výkonný ředitel jmenovaný správní radou na návrh Komise , po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem, na období pěti let. Správní rada může po zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit , a to nejvýše o pět let.
Při hodnocení vezme správní rada v úvahu zejména:
|
— |
výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob, jakým jich bylo dosaženo; |
|
— |
úkoly a potřeby agentury v následujících letech. |
Hodnocení musí být bez odkladu předloženo Komisi a Evropskému parlamentu. “
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V... dne...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 120, 11.5.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1641/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 1).
P6_TA(2005)0472
Funkční období ředitele Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 337/75 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, pokud jde o funkční období ředitele (KOM(2005)0190 — C6-0142/2005 — 2005/0073(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 150 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0142/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0347/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0073
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 337/75 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, pokud jde o funkční období ředitele
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 150 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka ředitele či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby byl ředitel Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání jmenován po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(4) |
Nařízení Rady (EHS) č. 337/75 (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Článek 6 nařízení (EHS) č. 337/75 se nahrazuje tímto:
„ 1. Ředitel střediska je jmenován Komisí po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem, ze seznamu kandidátů, který předloží řídící rada.
2. Funkční období ředitele je pětileté. Na návrh řídící rady , po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení může být funkční období jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let.
Při hodnocení vezme řídící rada v úvahu zejména:
|
— |
výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob, jakým jich bylo dosaženo; |
|
— |
úkoly a potřeby střediska v následujících letech.“ |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V... dne...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2051/2004 (Úř. věst. L 355, 1.12.2004, s. 1 ).
P6_TA(2005)0473
Funkční období ředitele a náměstka ředitele Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1365/75 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, pokud jde o funkční období ředitele a náměstka ředitele (KOM(2005)0190 — C6-0143/2005 — 2005/0074(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 137 odst. 1 písm. a) a b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0143/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0349/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0074
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, pokud jde o funkční období ředitele a náměstka ředitele
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 137 odst. 1 písm. a) a b) této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka ředitele či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby byli ředitel a náměstek ředitele Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek jmenováni po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(4) |
Nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V článku 8 nařízení (EHS) č. 1365/75 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Ředitel a náměstek ředitele jsou jmenováni Komisí, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem, nejvýše na pět let, přičemž na návrh správní rady, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení může být jejich funkční období jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let.
Při hodnocení vezme správní rada v úvahu zejména:
|
— |
výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob, jakým jich bylo dosaženo; |
|
— |
úkoly a potřeby nadace v následujících letech.“ |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V... dne...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1111/2005 (Úř. věst. L 184, 15.7.2005, s. 1 ).
P6_TA(2005)0474
Funkční období ředitele Evropské nadace odborného vzdělání ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1360/90 o zřízení Evropské nadace odborného vzdělávání, pokud jde o funkční období ředitele (KOM(2005)0190 — C6-0144/2005 — 2005/0075(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 150 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0144/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0351/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0075
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1360/90 o zřízení Evropské nadace odborného vzdělávání, pokud jde o funkční období ředitele
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 150 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka ředitele či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby byl ředitel Evropské nadace odborného vzdělávání jmenován na návrh Komise po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(4) |
Nařízení Rady (EHS) č. 1360/90 (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V čl. 7 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1360/90 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„ 1. Ředitel nadace je jmenován správní radou na návrh Komise a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem na období pěti let.
Toto funkční období může být na návrh Komise , po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let.
Při hodnocení vezme správní rada v úvahu zejména:
|
— |
výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob, jakým jich bylo dosaženo; |
|
— |
úkoly a potřeby nadace v následujících letech.“ |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve [...] dne [...]
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 131, 23.5.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1648/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 22).
P6_TA(2005)0475
Funkční období ředitele Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 302/93 o zřízení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, pokud jde o funkční období ředitele (KOM(2005)0190 — C6-0145/2005 — 2005/0076(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 152 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0145/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0352/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0076
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 302/93 o zřízení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, pokud jde o funkční období ředitele
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 152 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka ředitele či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby byl ředitel Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost jmenován na návrh Komise po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(4) |
Nařízení Rady (EHS) č. 302/93 (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V čl. 9 odst. 1 nařízení (EHS) č. 302/93 se první věta nahrazuje tímto:
„1. V čele centra stojí ředitel jmenovaný správní radou na návrh Komise, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem, na období pěti let, které může být na návrh Komise , po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let.
Při hodnocení vezme správní rada v úvahu zejména:
|
— |
výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob, jakým jich bylo dosaženo; |
|
— |
úkoly a potřeby centra v následujících letech.“ |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 36, 12.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1651/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 30).
P6_TA(2005)0476
Funkční období výkonného ředitele Evropského úřadu pro bezpečnost potravin ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, pokud jde o funkční období výkonného ředitele Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (KOM(2005)0190 — C6-0146/2005 — 2005/0081(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2, články 37, 95 a 133 a čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0146/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0354/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0081
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, pokud jde o funkční období výkonného ředitele Evropského úřadu pro bezpečnost potravin
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 37, 95, 133 a čl. 152 odst. 4 písm. b) této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka ředitele či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby byl výkonný ředitel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin jmenován na základě seznamu kandidátů navrženého Komisí po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(4) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V článku 26 nařízení (ES) č. 178/2002 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„ 1. Výkonný ředitel je jmenován na dobu pěti let správní radou ze seznamu kandidátů navrženého Komisí, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po veřejném výběrovém řízení vyhlášeném zveřejněním výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie a v dalších sdělovacích prostředcích. Kandidát určený správní radou je před svým jmenováním vyzván, aby v co nejkratším termínu učinil před Evropským parlamentem prohlášení a aby zodpověděl otázky členů tohoto orgánu. Správní rada může výkonného ředitele odvolat, a to rozhodnutím většiny hlasů.
Po zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit , a to nejvýše o pět let.
Při hodnocení vezme správní rada v úvahu zejména:
|
— |
výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob, jakým jich bylo dosaženo; |
|
— |
úkoly a potřeby úřadu v následujících letech. |
Hodnocení musí být bez odkladu předloženo Komisi a Evropskému parlamentu. “
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1642/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 4).
P6_TA(2005)0477
Funkční období ředitele Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 851/2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, pokud jde o funkční období ředitele (KOM(2005)0190 — C6-0147/2005 — 2005/0082(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 152 odst. 4 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0147/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0357/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0082
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č..../2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 851/2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, pokud jde o funkční období ředitele
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 152 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka ředitele či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby byl ředitel Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí jmenován na základě seznamu kandidátů navrženého Komisí, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(4) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V článku 17 nařízení (ES) č. 851/2004 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů, který Komise , po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem, předloží po ukončení otevřeného výběrového řízení zahájeného po výzvě k vyjádření zájmu, jež byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a v jiných sdělovacích prostředcích, na dobu pěti let, která může být, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení, jednou prodloužena, a to nejvýše o pět let.
Při hodnocení vezme správní rada v úvahu zejména:
|
— |
výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob, jakým jich bylo dosaženo; |
|
— |
úkoly a potřeby střediska v následujících letech. |
Hodnocení musí být bez odkladu předloženo Komisi a Evropskému parlamentu. “
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
P6_TA(2005)0478
Funkční období výkonného ředitele Evropské agentury pro léčivé přípravky ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o funkční období výkonného ředitele Evropské agentury pro léčivé přípravky (KOM(2005)0190 — C6-0148/2005 — 2005/0083(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 95 a 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0148/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0359/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0083
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č..../2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o funkční období výkonného ředitele Evropské agentury pro léčivé přípravky
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 a čl. 152 odst. 4 písm. b) této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka ředitele či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby byl výkonný ředitel Evropské agentury pro léčivé přípravky jmenován na návrh Komise po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(4) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci a dozor nad humánními a veterinárními léčivými přípravky a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V článku 64 nařízení (ES) č. 726/2004 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„ 1. Výkonný ředitel je jmenován správní radou na dobu pěti let, a to na návrh Komise a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem, na základě seznamu kandidátů navrženého Komisí a po veřejném výběrovém řízení vyhlášeném zveřejněním výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie a v dalších sdělovacích prostředcích. Kandidát určený správní radou je před svým jmenováním vyzván, aby v co nejkratším termínu učinil před Evropským parlamentem prohlášení a aby zodpověděl otázky členů tohoto orgánu. Správní rada může výkonného ředitele odvolat na návrh Komise a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem.
Po zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit , a to nejvýše o pět let.
Při hodnocení vezme správní rada v úvahu zejména:
|
— |
výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob, jakým jich bylo dosaženo; |
|
— |
úkoly a potřeby agentury v následujících letech. |
Hodnocení musí být bez odkladu předloženo Komisi a Evropskému parlamentu. “
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
P6_TA(2005)0479
Funkční období ředitele Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2062/94 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci, pokud jde o funkční období ředitele (KOM(2005)0190 — C6-0149/2005 — 2005/0085(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 137 odst. 1 písm. a) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0149/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0360/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0085
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.../2006, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2062/94 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci, pokud jde o funkční období ředitele
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 137 odst. 1 písm. a) této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby byl ředitel Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci jmenován na návrh Komise po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem . |
|
(4) |
Nařízení Rady (ES) č. 2062/94 (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V článku 11 nařízení (ES) č. 2062/94 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. V čele agentury stojí ředitel jmenovaný řídící radou na návrh Komise, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem , na období pěti let, které může být na návrh Komise, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let.
Při hodnocení vezme řídící rada v úvahu zejména:
|
— |
výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob, jakým jich bylo dosaženo; |
|
— |
úkoly a potřeby agentury v následujících letech.“ |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1112/2005 ( Úř. věst. L 184, 15.7.2005, s 5).
P6_TA(2005)0480
Funkční období výkonného ředitele Evropské agentury pro námořní bezpečnost ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost, pokud jde o funkční období výkonného ředitele (KOM(2005)0190 — C6-0150/2005 — 2005/0086(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0150/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0361/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0086
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.../2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost, pokud jde o funkční období výkonného ředitele
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka ředitele či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby Komise mohla navrhnout jmenování výkonného ředitele Evropské agentury pro námořní bezpečnost po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem . |
|
(4) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Článek 16 nařízení (ES) č. 1406/2002 se mění takto:
|
a) |
v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „ 1. Výkonného ředitele agentury jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících schopností, jakož i způsobilosti a zkušenosti vztahující se k námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí a zasahování při něm. Správní rada přijímá rozhodnutí čtyřpětinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Komise může navrhnout jednoho nebo více kandidátů po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. “ |
|
b) |
odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. Funkční období výkonného ředitele trvá pět let. Na návrh Komise, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení, může být funkční období jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. Při hodnocení vezme správní rada v úvahu zejména:
|
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 724/2004 (Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 1).
P6_TA(2005)0481
Funkční období výkonného ředitele a ředitelů Evropské agentury pro bezpečnost letectví ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1592/2002, pokud jde o funkční období výkonného ředitele a ředitelů Evropské agentury pro bezpečnost letectví (KOM(2005)0190 — C6-0151/2005 — 2005/0087(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0151/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0362/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0087
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.../2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1592/2002, pokud jde o funkční období výkonného ředitele a ředitelů Evropské agentury pro bezpečnost letectví
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka ředitele či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby byl výkonný ředitel Evropské agentury pro bezpečnost letectví jmenován na návrh Komise po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem . |
|
(4) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Článek 30 nařízení (ES) č. 1592/2002 se mění takto:
|
a) |
odstavec 1 se nahrazuje tímto: „ 1. Výkonného ředitele agentury jmenuje na základě zásluh a doložené způsobilosti a zkušenosti vztahující se k civilnímu letectví nebo odvolává správní rada na návrh Komise po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. Správní rada přijímá rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů. “ |
|
b) |
odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Funkční období výkonného ředitele a ředitelů trvá pět let. Na návrh Komise, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení, může být funkční období jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. Při hodnocení vezme správní rada v úvahu zejména:
|
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1701/2003 (Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 5).
P6_TA(2005)0482
Funkční období vykonného ředitele Evropské agentury pro železnice ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 881/2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice, pokud jde o funkční období výkonného ředitele (KOM(2005)0190 — C6-0152/2005 — 2005/0088(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 71 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0152/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0363/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0088
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č..../2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 881/2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice, pokud jde o funkční období výkonného ředitele
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1)
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je třeba uvést v soulad pravidla týkající se podmínek a postupů prodloužení funkčního období ředitele, náměstka ředitele či případně prezidenta v případě některých agentur Společenství. |
|
(2) |
Je vhodné stanovit, aby kandidáti na pozici výkonného ředitele Evropské agentury pro železnice mohli být navrhováni Komisí po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
(3) |
Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem . |
|
(4) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 (3) by proto mělo být změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Článek 31 nařízení (ES) č. 881/2004 se mění takto:
|
a) |
v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „ 1. Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících schopností, jakož i způsobilosti a zkušenosti vztahující se odvětví železnic. Správní rada přijímá rozhodnutí čtyřpětinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Komise může navrhnout jednoho nebo více kandidátů po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. “ |
|
b) |
odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Na návrh Komise, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení, může být funkční období jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. Při hodnocení vezme správní rada v úvahu zejména:
|
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ..., ..., s. ...
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
P6_TA(2005)0483
Funkční období prezidenta Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 40/94, pokud jde o funkční období prezidenta Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (KOM(2005)0190 — C6-0208/2005 — 2005/0077(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0208/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0346/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu, Radě a Komisi. |
|
ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU |
|
Pozměňovací návrh 1 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 1A (NOVÝ) |
|
|
|
(1a) Je vhodné stanovit, aby byl prezident jmenován Radou po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
Pozměňovací návrh 2 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 2 |
|
|
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení. |
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
Pozměňovací návrh 3 |
|
|
ČL. 1 PODODSTAVEC -1 (NOVÝ) Čl. 120 odst. 1 (nařízení (ES) č. 40/94) |
|
|
|
V článku 120 nařízení (ES) č. 40/94 se odstavec 1 nahrazuje tímto: 1. Prezident úřadu je jmenován Radou ze seznamu nejvýše tří kandidátů, který vypracuje správní rada, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. Rada může prezidenta odvolat na návrh správní rady. |
|
Pozměňovací návrh 4 |
|
|
ČLÁNEK 1 Čl. 120 odst. 2 první pododstavec (nařízení (ES) č. 40/94) |
|
|
2. Funkční období prezidenta trvá nejvýše pět let. Na návrh správní rady a po zhodnocení a vyjádření stanoviska Komise může být jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. |
2. Funkční období prezidenta trvá nejvýše pět let. Na návrh správní rady, po zhodnocení a vyjádření stanoviska Komise a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem, může být jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0484
Funkční období prezidenta Odrůdového úřadu Společenství *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2100/94, pokud jde o funkční období prezidenta Odrůdového úřadu Společenství (KOM(2005)0190 — C6-0207/2005 — 2005/0078(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0207/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0348/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
|
ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU |
|
Pozměňovací návrh 1 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 1A (nový) |
|
|
|
(1a) Je vhodné stanovit, aby byl prezident Úřadu jmenován na návrh Komise po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska správní rady. |
|
Pozměňovací návrh 2 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 2 |
|
|
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení. |
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutístanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
Pozměňovací návrh 3 |
|
|
ČL. 1 PODODSTAVEC -1 (nový) Čl. 43 odst. 1 (nařízení (ES) č. 2100/94) |
|
|
|
V článku 43 nařízení (ES) č. 2100/94 se odstavec 1 nahrazuje tímto: 1. Prezident Úřadu je jmenován Radou ze seznamu kandidátů navrženého Komisí, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska správní rady. Rada může prezidenta odvolat na návrh Komise a po obdržení stanoviska správní rady. |
|
Pozměňovací návrh 4 |
|
|
ČLÁNEK 1 Čl. 43 odst. 2 první pododstavec (nařízení (ES) č. 2100/94) |
|
|
2. Funkční období prezidenta trvá nejvýše pět let. Na návrh Komise a po zhodnocení a vyjádření stanoviska správní rady může být jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. |
2. Funkční období prezidenta trvá nejvýše pět let. Na návrh Komise , po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení a vyjádření stanoviska správní rady může být jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0485
Funkční období ředitele Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2965/94 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, pokud jde o funkční období ředitele (KOM(2005)0190 — C6-0206/2005 — 2005/0079(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0206/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0350/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
|
ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU |
|
Pozměňovací návrh 1 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 1A (nový) |
|
|
|
(1a) Je vhodné stanovit, aby byl ředitel jmenován na návrh Komise po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
Pozměňovací návrh 2 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 2 |
|
|
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení. |
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
Pozměňovací návrh 3 |
|
|
ČLÁNEK 1 Čl. 9 odst. 1 první pododstavec (nařízení (ES) č. 2965/94) |
|
|
1. V čele střediska stojí ředitel jmenovaný správní radou na návrh Komise na období pěti let, které může být na návrh Komise a po zhodnocení jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. |
1. V čele střediska stojí ředitel jmenovaný správní radou na návrh Komise , po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem, na období pěti let, které může být na návrh Komise , po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení, jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0486
Funkční období ředitele Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1035/97, kterým se zřizuje Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie, pokud jde o funkční období ředitele (KOM(2005)0190 — C6-0205/2005 — 2005/0080(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na články 284 a 308 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0205/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0353/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
|
ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU |
|
Pozměňovací návrh 1 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 1A (nový) |
|
|
|
(1a) Je vhodné stanovit, aby byl ředitel jmenován na návrh Komise po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
Pozměňovací návrh 2 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 2 |
|
|
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení. |
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
Pozměňovací návrh 3 |
|
|
ČLÁNEK 1 Čl. 10 odst. 1 první pododstavec (nařízení (ES) č. 1035/97) |
|
|
1. V čele Střediska stojí ředitel jmenovaný správní radou na návrh Komise na období čtyř let, které může být na návrh Komise a po zhodnocení jednou prodlouženo, a to nejvýše o čtyři roky. |
1. V čele Střediska stojí ředitel jmenovaný správní radou na návrh Komise , po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem, na období čtyř let, které může být na návrh Komise , po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení, jednou prodlouženo, a to nejvýše o čtyři roky. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0487
Funkční období výkonného ředitele Evropského úřadu pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1321/2004, pokud jde o funkční období výkonného ředitele Evropského úřadu pro dohled nad GNSS (KOM(2005)0190 — C6-0204/2005 — 2005/0084(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0204/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0355/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
|
ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU |
|
Pozměňovací návrh 1 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 1A (nový) |
|
|
|
(1a) Je vhodné stanovit, aby byl výkonný ředitel jmenován ze seznamu kandidátů navrženého Komisí po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
Pozměňovací návrh 2 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 2 |
|
|
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení. |
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
Pozměňovací návrh 3 |
|
|
ČL. 1 PODODSTAVEC –1 (nový) Čl. 7 odst. 2 první pododstavec (nařízení (ES) č. 1321/2004) |
|
|
|
V čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1321/2004 se první pododstavec nahrazuje tímto: 2. Výkonný ředitel je jmenován správní radou na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností, jakož i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu nejméně tří kandidátů navržených Komisí a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. Správní rada přijímá rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou svých členů. |
|
Pozměňovací návrh 4 |
|
|
ČLÁNEK 1 Čl. 7 odst. 2 třetí pododstavec (nařízení (ES) č 1321/2004) |
|
|
Funkční období výkonného ředitele činí pět let. Na návrh Komise a po zhodnocení může být funkční období jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. |
Funkční období výkonného ředitele činí pět let. Na návrh Komise, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení, může být funkční období jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0488
Funkční období výkonného ředitele a náměstka výkonného ředitele Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2007/2004, pokud jde o funkční období výkonného ředitele a náměstka výkonného ředitele Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (KOM(2005)0190 — C6-0203/2005 — 2005/0089(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0190) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 62 odst. 2 písm. a) a článek 66 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0203/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0358/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
|
ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU |
|
Pozměňovací návrh 1 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 1A (nový) |
|
|
|
(1a) Je vhodné stanovit, aby byl výkonný ředitel jmenován na návrh Komise po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
Pozměňovací návrh 2 |
|
|
BOD ODŮVODNĚNÍ 2 |
|
|
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení. |
(2) Je vhodné stanovit možnost jednoho prodloužení funkčního období po odpovídajícím zhodnocení a po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem. |
|
Pozměňovací návrh 3 |
|
|
ČL. 1 PODODSTAVEC —1 (nový) Čl. 26 odst. 1 (nařízení (ES) č. 2007/2004) |
|
|
|
V článku 26 nařízení (ES) č. 2007/2004 se odstavec 1 nahrazuje tímto: 1. Po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem navrhuje Komise kandidáty na pozici výkonného ředitele na základě seznamu po zveřejnění pozice v Úředním věstníku Evropské unie, případně v jiných tištěných médiích nebo na internetu. |
|
Pozměňovací návrh 4 |
|
|
ČLÁNEK 1 Čl. 26 odst. 5 druhá věta (nařízení (ES) č. 2007/2004) |
|
|
Na návrh Komise a po zhodnocení může správní rada jejich funkční období jednou prodloužit, a to nejvýše o pět let. |
Na návrh Komise, po vyslechnutí stanoviska zástupce jmenovaného Evropským parlamentem a po zhodnocení, může správní rada jejich funkční období jednou prodloužit, a to nejvýše o pět let. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0489
Evropský rok rovných příležitostí ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roce rovných příležitostí pro všechny (2007) — Směrem ke spravedlivé společnosti (KOM(2005)0225 — C6-0178/2005 — 2005/0107(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0225) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 13 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0178/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0366/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
zdůrazňuje, že částky stanovené v legislativním návrhu na období po roce 2006 podléhají rozhodnutí o příštím víceletém finančním rámci; |
|
3. |
vyzývá Komisi, aby v případě potřeby po přijetí příštího víceletého finančního rámce předložila návrh usilující o upravení referenční finanční částky pro tento Evropský rok; |
|
4. |
žádá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0107
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č..../2006/ES o Evropském roce rovných příležitostí pro všechny (2007) Směrem ke spravedlivé společnosti
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 13 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nediskriminace je základní zásadou Evropské unie. Tato zásada by měla být zohledněna ve všech politikách Evropské unie. |
|
(2) |
Na základě článku 13 Smlouvy přijala Rada směrnici 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (4), mimo jiné v zaměstnání, při odborné přípravě, vzdělávání, v oblasti zboží a služeb a v rámci sociální ochrany; směrnici 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (5), a která zakazuje diskriminaci z důvodu náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace, a směrnici 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (6). |
|
(3) |
Článek 2 Smlouvy stanoví, že podpora rovnosti mužů a žen je jedním ze zásadních úkolů Společenství. Rovněž čl. 3 odst. 2 Smlouvy požaduje, aby se Společenství zaměřilo na odstranění nerovností a aby ve všech svých činnostech aktivně podporovalo rovnost mezi muži a ženami. |
|
(4) |
Články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie stanovují zákaz diskriminace na základě celé řady důvodů a také požadavek zajištění rovnosti mezi muži a ženami ve všech oblastech. |
|
(5) |
Evropské právní předpisy v oblasti rovného zacházení a nediskriminace se vztahují na všechny osoby v Evropské unii. |
|
(6) |
Sociální agenda na období 2005-2010, která doplňuje a podporuje Lisabonskou strategii, hraje klíčovou roli při prosazování sociálního rozměru hospodářského růstu. Jednou z priorit sociální agendy je podpora rovných příležitostí pro všechny jakožto prostředek k vytvoření společnosti, která bude více podporovat sociální začlenění . |
|
(7) |
Rok 2007 je rokem 10. výročí Evropského roku proti rasismu, jehož pomocí bylo dosaženo značného pokroku při odstraňování rasové diskriminace. |
|
(8) |
Evropské právní předpisy významně zvýšily úroveň zaručené rovnosti a ochrany proti nerovnostem a diskriminaci napříč celé EU a působí jako zprostředkovatel při vytváření soudržnějšího, právně podloženého přístupu k rovnosti a nediskriminaci. Přesto se občané Evropské unie ve svém každodenním životě stále setkávají s diskriminací a nerovným zacházením. |
|
(9) |
Evropský rok by se měl stát novým podnětem k podpoře úsilí členských států zavést právní předpisy Společenství týkající se rovnosti a nediskriminace. |
|
(10) |
Je nezbytné, aby činnosti týkající se věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání či přesvědčení, rasového původu a sexuální orientace plně zohledňovaly rozdíly mezi pohlavími. |
|
(11) |
Postup konzultace organizovaný Komisí prostřednictvím Zelené knihy s názvem „Rovnost a nediskriminace v rozšířené Evropské unii“ přijaté dne 28. května 2004 ukazuje, že velká většina dotázaných osob se domnívá, že Unie musí zintenzívnit své úsilí v boji proti diskriminaci založené na pohlaví, rase či etnickém původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. |
|
(12) |
Ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2005 o situaci Romů v Evropě (7) upozorňuje Evropský parlament na převládání protiromského chování a na jeho diskriminačních vliv na příležitosti v oblasti zaměstnání, vzdělávání a sociálních služeb pro tuto nejvíce znevýhodněnou etnickou menšinovou skupinu v Evropské unii. |
|
(13) |
Klíčem k zajištění úspěšného dopadu právního rámce Společenství v oblasti nediskriminace je úroveň široké podpory veřejnosti a skutečná politická vůle. Zásadní roli v této otázce hrají rovněž sociální partneři, místní a regionální sdružení a nevládní organizace. Uvedený evropský rok byl měl působit jako zprostředkovatel při zvyšování informovanosti a zároveň jako hybná síla. Měl by pomoci soustředit politickou pozornost ve všech členských státech a mobilizovat všechny dotčené strany k prosazování nové rámcové strategie Evropské unie v oblasti nediskriminace a rovných příležitostí , a to i po roce 2007. |
|
(14) |
Evropský rok bude také usilovat o řešení otázek vícenásobné diskriminace, tedy diskriminace na základě dvou nebo více důvodů uvedených v článku 13 Smlouvy, a také o prosazování vyrovnaného řešení všech důvodů uvedených v článku 13 Smlouvy. |
|
(15) |
Různý stupeň pokroku dosažený na vnitrostátní úrovni vyžaduje, aby se okamžitě začalo jednat na evropské i na vnitrostátní úrovni v oblasti rovnosti a nediskriminace. V souladu se zásadou subsidiarity by převážná část činností uvedeného roku měla být decentralizována na vnitrostátní úroveň . |
|
(16) |
Účast na Evropském roce rovných příležitostí pro všechny by měla být otevřena všem členským státům a zemím ESVO/EHP v souladu s podmínkami stanovenými v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), přistupujícím a kandidátským zemím využívajícím předvstupní strategie a také zemím západního Balkánu v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dohodách a také zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s ustanoveními strategického dokumentu z května 2004 a akčními plány daných zemí. |
|
(17) |
Nezbytná je soudržnost a vzájemné doplňování s ostatními akcemi Společenství, zejména akcemi zaměřenými na boj proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení a akcemi na podporu základních práv, vzdělávání a odborné přípravy, kulturního a mezikulturního dialogu, mládeže, občanství, podporu v oblasti přistěhovalectví a azylu a rovnosti pohlaví. |
|
(18) |
Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který je pro rozpočtový orgán při každoročním rozpočtovém procesu výchozím bodem ve smyslu bodu 33 Interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu (8). |
|
(19) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9). |
|
(20) |
Jelikož cílů navrhovaného evropského roku nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, mimo jiné vzhledem k nutnosti mnohostranného partnerství, nadnárodní výměny informací a šíření správných postupů po celém Společenství, a proto jich z důvodu rozsahu nebo účinků může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné, |
ROZHODLY TAKTO:
Článek 1
Vyhlášení Evropského roku rovných příležitostí pro všechny
Rok 2007 se vyhlašuje „Evropským rokem rovných příležitostí pro všechny“ (dále jen „evropský rok“).
Článek 2
Cíle
Cíli evropského roku jsou:
|
a) |
Práva - zvýšení informovanosti o právu na rovnost a nediskriminaci a rovněž o problematice vícenásobné diskriminace - uvedený evropský rok zdůrazní myšlenku, že všichni lidé mají právo na rovné zacházení, a to bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení, zdravotní postižení, věk a sexuální orientaci. Evropský rok musí obyvatelstvu vystavenému diskriminaci umožnit lépe poznat jejich práva a také platné evropské právní předpisy v oblasti nediskriminace. |
|
b) |
Zastoupení - podnícení debaty o způsobech, jak zvýšit zapojení skupin , které jsou oběťmi diskriminace, do společnosti, a také jak rovnoměrně zapojit muže a ženy - uvedený evropský rok bude podporovat úvahy a diskuzi o potřebě podpory většího zapojení těchto skupin do společnosti a jejich podílu na činnostech zaměřených na boj proti diskriminaci ve všech odvětvích a na všech úrovních. |
|
c) |
Uznání - usnadnit a respektovat rozmanitost a rovnost - uvedený Evropský rok podtrhne pozitivní přínos občanů pro společnost jako celek, bez ohledu na jejich pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení, schopnosti, věk a sexuální orientaci, zejména zdůrazňováním výhod rozmanitosti. |
|
d) |
Respekt - podpora soudržnější společnosti - uvedený Evropský rok zvýší informovanost o významu potlačování předsudků, zaujatosti a násilí, podpory dobrých vztahů mezi všemi členy společnosti, zejména mezi mladými lidmi, a podpory a šíření hodnot souvisejících s bojem proti diskriminaci. |
Článek 3
Obsah akcí
1. Akce určené pro splnění cílů stanovených v článku 2 mohou zahrnovat rozvoj nebo podporu zejména těchto činností:
|
a) |
setkání a akce; |
|
b) |
informační , propagační a vzdělávací kampaně ; |
|
c) |
průzkumy a studie na úrovni Společenství nebo v jednotlivých státech. |
2. Podrobné informace o akcích uvedených v odstavci 1 jsou obsaženy v příloze.
Článek 4
Zohledňování zásady rovnosti pohlaví
Evropský rok zohlední rozdílné způsoby, jakými ženy a muži pociťují diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, tělesného postižení, věku a sexuální orientace.
Článek 5
Spolupráce a provádění na úrovni Společenství
Komise musí zajistit, aby byly akce, jichž se týká toto rozhodnutí, prováděny v souladu s přílohou, zejména se musí ujistit, že se ke všem formám diskriminace uvedeným v článku 13 Smlouvy a v článku 2 tohoto rozhodnutí přistupuje vyrovnaně a vyváženě se s nimi nakládá.
Komise zejména učiní nezbytná opatření pro zajištění soudržnosti a vzájemného doplňování akcí a iniciativ Společenství uvedených v článku 10 na pomoc splnění cílů stanovených v článku 2.
Povede pravidelnou výměnu názorů se zúčastněnými stranami , s nevládními organizacemi zastupujícími oběti diskriminace a s občanskou společností, zejména na evropské úrovni, ohledně projektu, provedení , následných akcí a hodnocení Evropského roku. Za tímto účelem zpřístupní těmto zúčastněným stranám příslušné informace. Komise bude informovat výbor zřízený v souladu s čl. 7 odst. 1 o jejich stanovisku.
Článek 6
Spolupráce a provádění na vnitrostátní úrovni
1. Každý členský stát zřídí nebo jmenuje vnitrostátní prováděcí orgán , který bude organizovat jeho účast na daném Evropském roce. Bude informovat Komisi o své volbě do ... (10). Tento orgán bude odpovídat za vymezení vnitrostátní strategie a priorit pro Evropský rok, jakož i za výběr jednotlivých aktivit navržených jako vhodné pro financování ze strany Společenství. Vnitrostátní strategie a priority pro Evropský rok budou stanoveny v souladu s cíli uvedenými v článku 2 a budou usilovat o zajištění vyrovnaného řešení všech důvodů diskriminace uvedených v článku 2 .
Postup pro přidělování dotací Společenství na činnosti na vnitrostátní úrovni je stanoven v části II přílohy.
2. Za účelem plnění svých úkolů bude tento orgán pravidelně konzultovat občanskou společnost a bude s ní úzce spolupracovat, včetně organizací bránících nebo zastupujících zájmy osob potenciálně vystavených diskriminaci a nerovnému zacházení a včetně ostatních zúčastněných stran.
Článek 7
Poradní výbor
1. Komisi je nápomocen poradní výbor složený z jednoho zástupce každého členského státu, jemuž předsedá zástupce Komise. Zástupci jsou jmenováni nejlépe z vnitrostátních prováděcích orgánů v souladu s čl. 6 odst. 1 .
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s přihlédnutím k ustanovením článku 8 tohoto rozhodnutí.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 8
Finanční opatření
1. Opatření, která se svojí povahou týkají celého Společenství, jak je popsáno v části I přílohy, mohou být subvencována do výše 80 % nebo mohou být pokryta smlouvami o veřejných zakázkách financovaných ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.
2. Opatření místního, regionálního nebo vnitrostátního rázu popsaná v části II odst. 5 přílohy mohou být spolufinancována ze souhrnného rozpočtu Evropské unie maximálně do výše 50 % celkových konsolidovaných nákladů akcí prováděných na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni a v souladu s postupem podle v části II přílohy.
Článek 9
Postup podávání žádostí a výběru
1. Rozhodnutí o financování opatření podle čl. 8 odst. 1 přijímá Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 7 odst. 2.
2. Žádosti o finanční pomoc na opatření podle čl. 8 odst. 2 podávají Komisi vnitrostátní prováděcí orgány zřízené členskými státy postupem podle části II přílohy.
Článek 10
Soudržnost a vzájemné doplňování
Komise společně s členskými státy zajišťuje soudržnost opatření stanovených v tomto rozhodnutí s ostatními akcemi a iniciativami na úrovni Společenství a na vnitrostátní a regionální úrovni.
V maximální míře zajišťují vzájemné plné doplňování evropského roku s ostatními stávajícími iniciativami a zdroji na úrovni Společenství a na vnitrostátní a regionální úrovni, pokud mohou tyto iniciativy a zdroje přispět k dosažení cílů daného evropského roku.
Článek 11
Účast nečlenských států
Uvedeného evropského roku se mohou zúčastnit:
|
a) |
země, s nimž Evropská unie podepsala Smlouvu o přistoupení; |
|
b) |
kandidátské země využívající předvstupní strategii v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami účasti těchto zemí v programech Společenství stanovených pro jednotlivé země rámcovou dohodou a rozhodnutími rad přidružení; |
|
c) |
státy ESVO, které jsou stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s ustanovením této dohody; |
|
d) |
země západního Balkánu v souladu s opatřeními, která budou s těmito zeměmi stanovena v rámcových dohodách týkajících se obecných zásad jejich účasti v programech Společenství; |
|
e) |
partnerské země evropské politiky sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí na programech Společenství stanovenými ve strategickém dokumentu z května 2004 a v akčních plánech příslušných zemí. Veškerá finanční podpora Evropského společenství na související činnosti partnerských zemí evropské politiky sousedství bude poskytována z prostředků nástroje evropské politiky sousedství v souladu s prioritami a postupy stanovenými v rámci obecné spolupráce s těmito zeměmi. |
Článek 12
Rozpočet
Finanční rámec pro provádění činností uvedených v tomto rozhodnutí na období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007 činí 15 000 000 EUR, z nichž 6 000 000 EUR je určeno na období do 31. prosince 2006. Na období po tomto datu je částka pouze orientační a má se zato, že je potvrzena, bude-li pro tuto fázi v souladu s víceletým finančním rámcem platícím pro období, které začíná 1. ledna 2007.
Článek 13
Mezinárodní spolupráce
V rámci evropského roku může Komise spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy a s Organizací spojených národů.
Článek 14
Monitorování a hodnocení
Komise nejpozději do 31. prosince 2008 předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení opatření stanovených tímto rozhodnutím.
Článek 15
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí nabývá účinku dvacátým dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Stanovisko ze dne 14. prosince 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Stanovisko ze dne 16. listopadu 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(4) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
(5) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(6) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(7) Úř. věst. C ...
(8) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.
(9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(10) Jeden měsíc od přijetí tohoto rozhodnutí.
PŘÍLOHA
Charakter akcí uvedených v článku 3
I. AKCE NA ÚROVNÍ SPOLEČENSTVÍ
1. Setkání a akce
|
a) |
organizace setkání na úrovni Společenství; |
|
b) |
organizace akcí na zvýšení informovanosti o cílech uvedeného evropského roku, včetně konferencí u příležitosti jeho zahájení a ukončení, ve formě podpory zemím, které v daném období předsedají Radě, a organizace první výroční „vrcholné schůzky o rovnosti“. |
2. Informační a propagační kampaně zahrnující:
|
a) |
tvorbu loga , dostupného a použitelného v různých formátech, a sloganů pro daný evropský rok, které budou použity v souvislosti se všemi činnostmi spojenými s tímto evropským rokem; |
|
b) |
informační kampaň na úrovni celého Společenství; |
|
c) |
příslušná opatření na zdůraznění výsledků a většího zviditelnění akcí a iniciativ Společenství přispívajících ke splnění cílů uvedeného evropského roku; |
|
d) |
organizace evropských soutěží vyzdvihujících dosažené výsledky a zkušenosti týkající se témat daného evropského roku. |
3. Další akce
Průzkumy a studie na úrovni celého Společenství zahrnující řadu různých otázek a prováděné s cílem vyhodnotit dopad uvedeného evropského roku, které budou zahrnuty do průzkumu Eurobarometru a do hodnotící zprávy o účinnosti a dopadu uvedeného evropského roku.
4. Financování může mít formu:
|
— |
přímého nákupu zboží a služeb, zejména v oblasti komunikace, prostřednictvím otevřených a/nebo omezených výzev k předkládání nabídek; |
|
— |
přímého nákupu poradenských služeb prostřednictvím otevřených a/nebo omezených výzev k předkládání nabídek; |
|
— |
dotací přidělovaných na pokrytí výdajů spojených se zvláštními akcemi na evropské úrovni zaměřenými na zdůraznění a zvýšení povědomí o uvedeném evropském roce: toto financování nepřesáhne 80 % celkových výdajů příjemce. |
Komise může využít technické nebo administrativní pomoci ku prospěchu Společenství i členských států, například za účelem financování externího znaleckého posudku v určité záležitosti.
II. AKCE NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI
1. Akce na místní, regionální či vnitrostátní úrovni mohou být způsobilé pro financování z rozpočtu Společenství maximálně do výše 50 % celkových nákladů na každý členský stát .
2. Po přijetí tohoto rozhodnutí Komise vydá výzvu k předkládání návrhů omezenou na vnitrostátní prováděcí orgány určené členskými státy.
3. Každý vnitrostátní prováděcí orgán smí na výzvu k předkládání návrhů reagovat podáním pouze jedné žádosti o financování ze strany Společenství. V této žádosti o dotace popíše vnitrostátní strategii a priority Evropského roku, činnosti příslušného členského státu, které by měly být financovány, a rovněž organizace, které budou odpovídat za provádění každé z těchto jednotlivých činností. K žádosti o dotace bude přiložen podrobný rozpočet stanovující celkové náklady na navrhované činnosti a výši a zdroje spolufinancování. Způsobilé náklady mohou zahrnovat náklady na zaměstnance a jiné administrativní náklady vnitrostátních prováděcích orgánů.
4. Národní strategie a priority Evropského roku se stanoví v souladu s obecnými cíli stanovenými v článku 2 a pokusí se zajistit vyrovnané řešení všech důvodů diskriminace uvedených v tomtéž článku.
5. Komise vyhodnotí a případně si vyžádá změny žádostí o financování ze strany Společenství, které podaly vnitrostátní prováděcí orgány. Tyto orgány budou odpovědné za koordinaci a sledování provádění různých činností na vnitrostátní úrovni.
6. Akce na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni mohou zahrnovat:
|
a) |
setkání a akce spojené s cíli daného evropského roku, včetně jeho zahájení; |
|
b) |
informační a vzdělávací kampaně a opatření na šíření zásad a souvisejících hodnot uznávaných v rámci uvedeného Evropského roku na úrovni jednotlivých států, včetně organizace udělování ocenění a organizace soutěží; |
|
c) |
průzkumy a studie jiné než ty uvedené výše v části I bodě 3 . |
III. AKCE, NA NĚŽ NELZE POSKYTNOUT FINANČNÍ POMOC Z ROZPOČTU SPOLEČENSTVÍ
Společenství nabídne morální podporu, včetně písemného oprávnění k použití loga a dalších materiálů spojených s uvedeným evropským rokem, pro iniciativy veřejných nebo soukromých organizací, v případě, že tyto organizace mohou Komisi dostatečně prokázat, že se uvedené iniciativy konají nebo budou konat v průběhu evropského roku a pravděpodobně významně přispějí k dosažení jednoho nebo více jeho cílů.
P6_TA(2005)0490
Smlouva ES / Dánské království *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření smlouvy mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, na jejímž základě se na Dánsko vztahují ustanovení nařízení (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, a nařízení (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (KOM(2004)0594 — 14787/1/2004 — C6-0198/2005 — 2004/0205(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2004)0594) (1), |
|
— |
s ohledem na smlouvu mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím (14787/1/2004), |
|
— |
s ohledem na čl. 63 první pododstavec bod 1 písm. a) a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0198/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0379/2005), |
|
1. |
schvaluje uzavření smlouvy; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0491
Dohoda ES / Island a Norsko *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k dohodě mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku (KOM(2005)0131 — 8479/2005 — C6-0197/2005 — 2005/0031(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2005)0131) (1), |
|
— |
s ohledem na protokol k dohodě mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím (8479/2005), |
|
— |
s ohledem na čl. 63 první pododstavec bod 1 písm. a) a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0197/2005), |
|
— |
s ohledem na pravomoci přiznané tímto protokolem Smíšenému výboru, který byl založen dohodou mezi Evropským společenstvím, Islandskou republikou a Norským královstvím, |
|
— |
s ohledem na to, že tento Smíšený výbor tvoří „zvláštní institucionální rámec“ v souladu s čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti, podle něhož představuje čl. 300 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o ES stanovující postup souhlasu vhodný právní základ, |
|
— |
s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a článek 35 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0380/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady a schvaluje uzavření protokolu; |
|
2. |
vyhrazuje si právo obhajovat své výsady, které mu přiznává Smlouva; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Islandské republiky a Norského království. |
|
ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU |
|
Pozměňovací návrh 1 |
|
|
Právní východisko 1 |
|
|
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy, |
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy, |
|
Pozměňovací návrh 2 |
|
|
Právní východisko 3 |
|
|
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu, |
s ohledem na souhlas Evropského parlamentu, |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0492
Převod žádostí o licence k rybolovu na třetí země *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 3317/94, pokud jde o převod žádostí o licence k rybolovu na třetí země (KOM(2005)0238 — C6-0201/2005 — 2005/0110(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0238) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0201/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0387/2005), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0493
Rozšíření programu TAIEX na země způsobilé pro NESP *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se zemím způsobilým pro budoucí nástroj pro evropské sousedství a partnerství (NESP) umožňuje využívat programu pro technickou pomoc a výměnu (TAIEX) (KOM(2005)0321 — C6-0283/2005 — 2005/0133(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0321) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 181a odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0283/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0388/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
|
ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU |
|
Pozměňovací návrh 1 |
|
|
Bod odůvodnění -1 (nový) |
|
|
|
(-1) Cílem společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie je rozvíjení a upevňování demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod. |
|
Pozměňovací návrh 2 |
|
|
Článek 2 |
|
|
Pro účely provádění nařízení Rady (ES) č. 1488/1996 ze dne 23. července 1996 o finančních a technických doprovodných opatřeních k reformě hospodářských a sociálních struktur v rámci evropsko-středomořského partnerství (MEDA) a nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 99/2000 ze dne 29. prosince 1999 o poskytnutí pomoci partnerským státům ve východní Evropě a střední Asii (Tacis), může Komise podle čl. 54 odst. 2 finančního nařízení rozhodnout o tom, že svěří úkoly veřejné moci, a zejména úkoly plnění rozpočtu související s tímto rozhodnutím subjektu, který provádí program TAIEX v rámci nařízení Rady (EHS) č. 3906/1989 ze dne 18. prosince 1989 o hospodářské pomoci některým zemím střední a východní Evropy (PHARE), nařízení Rady (ES) č. 2666/2000 ze dne 5. prosince 2000 o pomoci pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Svazovou republiku Jugoslávii a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii (CARDS) a nařízení Rady (ES) č. 2500/2001 ze dne 17. prosince 2001 o předvstupní finanční pomoci Turecku. Toto rozhodnutí se nevztahuje na činnosti prováděné podle nařízení č. 99/2000, na které se vztahuje Smlouva o EURATOMU. |
Pro účely provádění nařízení Rady (ES) č. 1488/96 ze dne 23. července 1996 o finančních a technických doprovodných opatřeních k reformě hospodářských a sociálních struktur v rámci evropsko-středomořského partnerství (MEDA) a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 99/2000 ze dne 29. prosince 1999 o poskytnutí pomoci partnerským státům ve východní Evropě a střední Asii (Tacis), může Komise podle čl. 54 odst. 2 finančního nařízení rozhodnout o tom, že svěří úkoly veřejné moci, a zejména úkoly plnění rozpočtu související s tímto rozhodnutím subjektu, který provádí program TAIEX v rámci nařízení Rady (EHS) č. 3906/89 ze dne 18. prosince 1989 o hospodářské pomoci některým zemím střední a východní Evropy (PHARE), nařízení Rady (ES) č. 2666/2000 ze dne 5. prosince 2000 o pomoci pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Svazovou republiku Jugoslávii a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii (CARDS) a nařízení Rady (ES) č. 2500/2001 ze dne 17. prosince 2001 o předvstupní finanční pomoci Turecku. Toto rozhodnutí se nevztahuje na činnosti prováděné podle nařízení (ES) č. 99/2000, na které se vztahuje Smlouva o Euratomu. Je třeba náležitě dbát o to, aby nedošlo k nevyváženému přidělení finančních prostředků jedné zemi na úkor oprávněných potřeb ostatních partnerů. |
|
Pozměňovací návrh 3 |
|
|
Článek 2a (nový) |
|
|
|
Článek 2a Komise předá příslušná hodnocení Evropskému parlamentu k posouzení. Hodnocení se zaměří na účinnost, průhlednost a odpovědnost řídících struktur a účinnost a průhlednost finančně podporovaných činností. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0494
Mezinárodní předpis pro řízení bezpečnosti ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti (předpis ISM) ve Společenství, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 3051/95 (6919/1/2005 — C6-0269/2005 — 2003/0291(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (6919/1/2005 — C6-0269/2005), |
|
— |
s ohledem na své stanovisko v prvním čtení (1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0767) (2), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 67 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0325/2005), |
|
1. |
schvaluje společný postoj; |
|
2. |
konstatuje, že akt je přijatý v souladu se společným postojem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES; |
|
4. |
pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 565.
(2) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0495
Baterie, akumulátory a odpadní baterie a akumulátory ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (5694/5/2005 — C6-0268/2005 — 2003/0282(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (5694/5/2005 — C6-0268/2005), |
|
— |
s ohledem na své stanovisko v prvním čtení (1) k návrhu Komise, který byl předložen Parlamentu a Radě (KOM(2003)0723) (2), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti ze dne 29. listopadu 2005 o navrženém právním základu, |
|
— |
s ohledem na článek 62 a čl. 35 odst. 3 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0335/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný společný postoj; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 355.
(2) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC2-COD(2003)0282
Postoj Evropského parlamentu přijatý v druhém čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/.../ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy a čl. 95 odst. 1 této smlouvy ve vztahu k článkům 4, 5 a 18 této směrnice,
s ohledem na návrh Komise (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (4),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je žádoucí harmonizovat vnitrostátní opatření týkající se baterií a akumulátorů a odpadních baterií a akumulátorů. Hlavním cílem této směrnice je snížit na minimum nepříznivý dopad baterií a akumulátorů a odpadních baterií a akumulátorů na životní prostředí, a tím přispět k ochraně, uchování a zlepšení kvality životního prostředí. Právním základem směrnice je proto čl. 175 odst. 1 Smlouvy. Je však rovněž vhodné přijmout na základě čl. 95 odst. 1 Smlouvy opatření na úrovni Společenství, jejichž cílem bude harmonizovat požadavky týkající se obsahu těžkých kovů a označování baterií a akumulátorů, a tak zajistit hladké fungování vnitřního trhu a zamezit narušování hospodářské soutěže v rámci Společenství. |
|
(2) |
Ve sdělení Komise ze dne 30. července 1996 o přezkumu strategie Společenství v oblasti nakládání s odpady jsou stanoveny hlavní směry budoucí politiky Společenství pro nakládání s odpady. V tomto sdělení se zdůrazňuje potřeba snížit na minimum množství nebezpečných látek v odpadech a uvádějí se v něm potenciální výhody pravidel na úrovni Společenství, jimiž se omezí přítomnost těchto látek ve výrobcích a ve výrobních postupech. Ve sdělení se dále konstatuje, že v případech, kdy nelze vzniku odpadu zabránit, by se měl odpad opakovaně používat anebo využívat z materiálových nebo energetických důvodů. |
|
(3) |
V usnesení Rady ze dne 25. ledna 1988 o akčním programu Společenství pro boj proti znečištění životního prostředí kadmiem (5) bylo zdůrazněno, že v zájmu ochrany zdraví a životního prostředí je jedním z hlavních prvků strategie pro kontrolu kadmia omezení používání kadmia jen na případy, kde neexistují vhodné alternativy. |
|
(4) |
Směrnice Rady 91/157/EHS ze dne 18. března 1991 o bateriích a akumulátorech obsahujících určité nebezpečné látky (6) přinesla sblížení právních předpisů členských států v této oblasti. Cílů uvedené směrnice však nebylo v plném rozsahu dosaženo. Nutnost ji přezkoumat se rovněž zdůrazňuje v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (7) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (8). Směrnice 91/157/EHS by proto měla být z důvodů jasnosti přezkoumána a nahrazena. |
|
(5) |
K dosažení cílů v oblasti životního prostředí stanovených v této směrnici se v ní zakazuje uvádět na trh určité baterie a akumulátory obsahující rtuť a kadmium. Směrnice zároveň podporuje vysokou úroveň sběru a recyklování odpadních baterií a akumulátorů a zlepšení práce v oblasti životního prostředí u všech subjektů, které se podílejí na životním cyklu baterií a akumulátorů, například u výrobců, distributorů a konečných uživatelů, a zejména u těch subjektů, které se přímo podílejí na zpracování a recyklování odpadních baterií a akumulátorů. Konkrétními pravidly, jichž je zapotřebí k plnění výše uvedených cílů, se doplňují stávající právní předpisy Společenství o odpadech, zejména směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (9), směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (10) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů (11). |
|
(6) |
Aby se zabránilo tomu, že odpadní baterie a akumulátory budou odkládány tak, že znečistí životní prostředí, a aby se zamezilo nejasnostem konečných uživatelů ohledně různých požadavků na nakládání s různými bateriemi a akumulátory, měla by se tato směrnice vztahovat na všechny baterie a akumulátory uvedené na trh v rámci Společenství. Tato široká působnost směrnice by rovněž měla zajistit úspory z rozsahu při sběru a recyklaci, jakož i optimální šetření se zdroji. |
|
(7) |
V naší společnosti mají spolehlivé baterie a akumulátory zásadní význam pro bezpečnost mnoha výrobků, zařízení a služeb a patří k základním zdrojům energie. |
|
(8) |
Přitom je žádoucí rozlišovat mezi přenosnými bateriemi a akumulátory na jedné straně a průmyslovými a automobilovými bateriemi a akumulátory na straně druhé. Mělo by se zakázat odstraňování průmyslových a automobilových baterií a akumulátorů ukládáním na skládkách nebo spalováním. |
|
(9) |
Příkladem průmyslových baterií a akumulátorů jsou baterie a akumulátory používané pro nouzovou nebo záložní dodávku energie v nemocnicích, na letištích a v kancelářích, baterie a akumulátory používané ve vlacích nebo letadlech a baterie a akumulátory používané na vrtných ropných plošinách na moři nebo na majácích. Příkladem jsou rovněž baterie a akumulátory určené výlučně do přenosných platebních terminálů v obchodech a restauracích, čtecích zařízení čárových kódů v obchodech, profesionálních video zařízení pro televizní kanály a profesionální studia, důlních a potápěčských lamp připevněných k hornickým nebo potápěčským helmám pro profesionály, záložní baterie a akumulátory pro elektrické dveře, aby nezablokovaly nebo nezranily lidi, baterie a akumulátory používané ve vybavení nástrojů nebo v různých druzích měřící a přístrojové techniky a baterie a akumulátory používané ve spojení s solárními panely, fotovoltaickými nebo jinými zařízeními využívajícími obnovitelných zdrojů energie. Průmyslové baterie a akumulátory rovněž zahrnují baterie a akumulátory používané v elektrických vozidlech jako například v elektrických automobilech, vozících pro invalidy, jízdních kolech, letištních vozidlech a vozidlech pro automatickou dopravu. Za průmyslovou baterii nebo akumulátor by měly být kromě výše uvedeného neúplného seznamu příkladů považovány i jakékoli baterie nebo akumulátory, které nejsou hermeticky uzavřené a u kterých se nejedná o automobilové baterie. |
|
(10) |
Příkladem přenosných baterií a akumulátorů, jimiž jsou všechny hermeticky uzavřené baterie a akumulátory, které průměrná osoba bez potíží unese a které nejsou ani automobilovými bateriemi nebo akumulátory, ani průmyslovými bateriemi nebo akumulátory, jsoujednočlánkové baterie (jako například baterie AA a AAA) a baterie a akumulátory používané spotřebiteli nebo profesionály u mobilních telefonů, přenosných počítačů, bezšňůrových elektrických nástrojů, hraček a domácích přístrojů, například elektrických kartáčků na zuby, holicích strojků a ručních vysavačů (včetně obdobného zařízení používaného ve školách, obchodech, restauracích, na letištích, v kancelářích nebo v nemocnicích), a všechny baterie, které spotřebitelé mohou používat při běžném provozu domácnosti. |
|
(11) |
Komise by měla zvážit potřebu upravit tuto směrnici s ohledem na výsledky technického a vědeckého pokroku. Zvláště by Komise měla přezkoumat výjimku ze zákazu kadmia stanovenou pro přenosné baterie a akumulátory, určené k používání u bezšňůrových elektrických nástrojů. Příkladem bezšňůrových elektrických nástrojů jsou nástroje, které používají spotřebitelé i profesionálové při soustružení, frézování, broušení, mletí, řezání, stříhání, vrtání, bourání, dírkování, zatloukání, nýtování, šroubování, leštění nebo při podobných způsobech zpracování dřeva, kovu a jiných materiálů, jakož i při sekání, řezání a jiných zahradnických pracích. |
|
(12) |
Komise by měla také sledovat a členské státy by měly podporovat technický vývoj zaměřený na zlepšení vlivu baterií a akumulátorů na životní prostředí po celou dobu jejich životního cyklu, a to i prostřednictvím účasti v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí Společenství (EMAS). |
|
(13) |
K ochraně životního prostředí je nutno provádět sběr odpadních baterií a akumulátorů. U přenosných baterií by se měly zřídit systémy sběru, u nichž se dosáhne vysoké úrovně sběru. Znamená to zřídit systémy sběru, aby měli koneční uživatelé možnost zbavovat se přenosných odpadních baterií a akumulátorů zdarma a bez potíží. Pro různé druhy baterií a akumulátorů jsou vhodné různé systémy sběru a způsoby financování. |
|
(14) |
Je žádoucí, aby členské státy dosáhly vysoké úrovně sběru a recyklace odpadních baterií a akumulátorů, čímž se v rámci Společenství dosáhne vysokého stupně ochrany životního prostředí a využití materiálu. Proto by se ve směrnici měly stanovit pro členské státy minimální cíle sběru a minimální účinnost recyklace. Je vhodné, aby se úrovně sběru vypočítávaly na základě průměrného ročního prodeje v předchozích letech, čímž by se získaly srovnatelné cíle pro všechny členské státy, úměrné vnitrostátní úrovni spotřeby baterií. |
|
(15) |
Pro kadmiové a olověné baterie a akumulátory by se měly stanovit konkrétní recyklační požadavky, čímž by se dosáhlo vysoké úrovně materiálového využití v rámci Společenství a předešlo by se rozdílům mezi členskými státy. |
|
(16) |
Všechny zúčastněné strany by měly mít možnost podílet se na systémech sběru, zpracování a recyklace. Tyto systémy by měly být navrženy tak, aby zabránily diskriminaci dovážených výrobků, překážkám obchodu nebo narušování hospodářské soutěže. |
|
(17) |
Systémy sběru a recyklace by se měly optimalizovat, zejména tak, aby se na minimum snížily náklady a nepříznivý vliv dopravy na životní prostředí. Při zpracování a recyklaci by se mělo používat nejlepších dostupných technik definovaných v čl. 2 odst. 11 směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečisťování (12). |
|
(18) |
Hlavní zásady financování nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory by měly být stanoveny na úrovni Společenství. Systémy financování by měly napomoci dosažení vysokých úrovní sběru a recyklace a měla by se v nich uplatnit zásada odpovědnosti výrobce. Všichni výrobci definovaní v této směrnici by měli být registrováni. Výrobci by měli financovat náklady na sběr, zpracování a recyklaci veškerých sebraných baterií a akumulátorů po odečtení zisku z prodeje využitých materiálů . |
|
(19) |
K úspěšnému sběru je zapotřebí poskytovat konečným uživatelům informace o vhodnosti odděleného sběru, o stávajících systémech sběru a o úloze konečných uživatelů, co se týče nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory. Měla by být přijata prováděcí ustanovení o systému označování, v němž by konečný uživatel získal průhledné, spolehlivé a jasné informace o bateriích a akumulátorech a o těžkých kovech v nich obsažených. |
|
(20) |
Pokud budou členské státy v zájmu dosažení cílů této směrnice, a zejména k dosažení vysoké úrovně odděleného sběru a recyklace, používat ekonomické nástroje, jako například odstupňované daňové sazby, uvědomí o tom Komisi. |
|
(21) |
Je zapotřebí spolehlivých a srovnatelných údajů o množství baterií a akumulátorů uvedených na trh, sesbíraných a recyklovaných, aby bylo možno na jejich základě sledovat, zda je dosahováno cílů této směrnice. |
|
(22) |
Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce použitelné v případě porušení ustanovení této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. |
|
(23) |
Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) se členské státy vybízejí k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily. |
|
(24) |
Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (14). |
|
(25) |
Jelikož cílů této směrnice, totiž ochrany životního prostředí a zajištění správného fungování vnitřního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto z důvodu rozsahu nebo účinků činnosti jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(26) |
Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství týkající se požadavků na bezpečnost, kvalitu a ochranu zdraví a zvláštní právní předpisy Společenství o nakládání s odpady, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (15) a směrnice 2002/96/ES. |
|
(27) |
Co se týče odpovědnosti výrobců, jsou výrobci baterií a akumulátorů a výrobci jiných výrobků s zabudovanou baterií nebo akumulátorem odpovědni za nakládání s odpadem spojeným s bateriemi a akumulátory, které uvedou na trh. Je zapotřebí zaujmout pružný postoj a umožnit zavádění systémů financování, které budou odrážet různé podmínky v různých státech a které vezmou v úvahu stávající systémy, zejména systémy zavedené pro dosažení souladu se směrnicemi 2000/53/ES a 2002/96/ES, přičemž je nutno zamezit dvojímu finančnímu zatížení. |
|
(28) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (16) se nevztahuje na baterie a akumulátory používané v elektrických a elektronických zařízeních. |
|
(29) |
Automobilové a průmyslové baterie a akumulátory používané ve vozidlech by měly splňovat požadavky směrnice 2000/53/ES, zejména jejího článku 4. Proto by mělo být používání kadmia v průmyslových bateriích a akumulátorech pro elektrická vozidla zakázáno, pokud u nich nelze využít vynětí podle přílohy II uvedené směrnice, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Cíl
Cílem této směrnice je především zamezit užívání těžkých kovů v bateriích a akumulátorech a dále zajistit sběr, zpracování, recyklaci a odstranění všech odpadních baterií a akumulátorů tak, aby se zamezilo odstraňování baterií obsahující nebezpečné látky a aby byly recyklovány užitečné látky, které jsou v nich obsaženy.
Rovněž usiluje o zlepšení vlivu baterií a akumulátorů na životní prostředí, stejně jako vlivu činností všech subjektů, které se podílejí na životním cyklu elektrických a elektronických zařízení, tj. výrobců, distributorů a spotřebitelů, zejména pak těch subjektů, které jsou přímo zapojeny do zpracování odpadních baterií a akumulátorů.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tato směrnice se vztahuje na všechny druhy baterií a akumulátorů, bez ohledu na jejich tvar, objem, hmotnost, materiálové složení nebo použití. Použije se, aniž jsou dotčeny směrnice 2000/53/ES a 2002/96/ES.
2. Tato směrnice se nevztahuje na baterie a akumulátory používané v:
|
a) |
zařízeních, které souvisejí s ochranou podstatných bezpečnostních zájmů členských států, zbraních, střelivu a vojenském materiálu, kromě výrobků, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům; |
|
b) |
zařízeních určených pro vyslání do vesmíru. |
Článek 3
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
|
1) |
„baterií“ nebo „akumulátorem“ zdroj elektrické energie generované přímou přeměnou chemické energie, který se skládá z jednoho nebo více primárních článků (neschopných opětovného nabití) nebo z jednoho nebo více sekundárních článků (schopných opětovného nabití); |
|
2) |
„napájecí sadou“ jakýkoli soubor baterií nebo akumulátorů, které jsou propojeny či zabudovány do vnějšího obalu tak, aby tvořily celistvou jednotku, která není určena k tomu, aby ji konečný uživatel rozděloval nebo otevíral; |
|
3) |
„přenosnou baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie, knoflíková baterie, napájecí sada nebo akumulátor, které:
|
|
4) |
„knoflíkovým článkem“ jakákoli malá okrouhlá přenosná baterie nebo akumulátor, s průměrem větším než výškou, jež se využívá pro zvláštní účely, jako jsou pomůcky pro nedoslýchavé, hodinky, malá přenosná zařízení a zálohové zdroje elektrického proudu; |
|
5) |
„automobilovou baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie nebo akumulátor používané pro automobilové startéry, osvětlení nebo zapalování motorových vozidel; |
|
6) |
„průmyslovou baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie nebo akumulátor určené výlučně k průmyslovému nebo profesionálnímu použití nebo používané v jakémkoli druhu elektrických vozidel; |
|
7) |
„odpadní baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie nebo akumulátor, jež je odpadem ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice 75/442/EHS; |
|
8) |
„recyklací“ přepracování odpadních materiálů ve výrobním procesu pro původní účely, ale s vyloučením energetického využití, kterým se rozumí použití spalitelného odpadu jako prostředku k výrobě energie přímým spálením s jiným odpadem nebo bez jiného odpadu, avšak se získáním tepla; |
|
9) |
„odstraňováním“ jakýkoli z použitelných postupů uvedených v příloze IIA směrnice 75/442/EHS; |
|
10) |
„zpracováním“ jakákoli činnost prováděná s odpadními bateriemi a akumulátory po jejich předání do zařízení pro třídění, přípravu na recyklaci nebo přípravu na odstranění; |
|
11) |
„zařízením“ jakékoli elektrické nebo elektronické zařízení vymezené směrnicí 2002/96/ES, které je nebo může být úplně nebo zčásti napájeno bateriemi nebo akumulátory; |
|
12) |
„výrobcem“ jakýkoli subjekt některého členského státu, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně komunikačních prostředků na dálku, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (17), uvede poprvé na trh na území dotyčného členského státu v rámci své obchodní činnosti baterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do zařízení nebo vozidel; |
|
13) |
„distributorem“ jakýkoli subjekt, který dodává v rámci své obchodní činnosti baterie a akumulátory konečnému uživateli; |
|
14) |
„uváděním na trh“ dodání nebo poskytnutí třetím osobám ve Společenství, ať za úplatu nebo bezplatně, včetně dovozu na celní území Společenství; |
|
15) |
„hospodářským subjektem“ jakýkoli výrobce, distributor, sběrač, recyklátor nebo jiný zpracovatel; |
|
16) |
„bezšňůrovým elektrickým nástrojem“ jakékoli ruční zařízení s bateriovým nebo akumulátorovým napájením určené pro údržbářské, stavební nebo zahradnické činnosti; |
|
17) |
„úrovní sběru“ pro dotyčný členský stát a daný kalendářní rok procentuální podíl vypočítaný tak, že se celková hmotnost odpadních přenosných baterií a akumulátorů sebraných podle čl. 8 odst. 1 v uvedeném kalendářním roce vydělí ročním průměrem počtu přenosných baterií a akumulátorů uvedených na trh, vyjádřeným v hmotnosti, v uvedeném členském státu v uvedeném kalendářním roce a v předchozích dvou kalendářních letech. |
Článek 4
Zákazy
1. Aniž je dotčena směrnice 2000/53/ES, členské státy zakáží uvádění na trh:
|
a) |
všech baterií a akumulátorů, které obsahují více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do zařízení; a |
|
b) |
přenosných baterií a akumulátorů, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, včetně baterií a akumulátorů zabudovaných do zařízení. |
2. Zákaz stanovený v odst. 1 písm. a) se nevztahuje na knoflíkové články s obsahem rtuti nepřesahujícím 2% hmotnostní.
3. Zákaz stanovený v odst. 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné baterie a akumulátory určené pro použití v:
|
a) |
nouzových a poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení; |
|
b) |
zdravotnických přístrojích; nebo |
|
c) |
bezšňůrových elektrických nástrojích. |
4. Komise přezkoumá výjimku uvedenou v odst. 3 písm. c) a předloží Evropskému parlamentu a Radě do ... (18) zprávu s případnými odpovídajícími návrhy za účelem zákazu kadmia v bateriích a akumulátorech.
Článek 5
Zvýšení šetrnosti k životnímu prostředí
Členské státy podpoří výzkum a výrobce ve zlepšování celkové šetrnosti baterií a akumulátorů k životnímu prostředí během jejich celého životního cyklu, rovněž podpoří vývoj baterií a akumulátorů se sníženým obsahem nebezpečných látek, nebo baterií a akumulátorů, které budou obsahovat méně znečišťující látky nahrazující především rtuť, kadmium a olovo, a jejich uvedení na trh.
Členské státy podpoří výzkum a vývoj v této oblasti pro dosažení výše uvedených cílů.
Článek 6
Uvádění na trh
1. Členské státy nesmějí z důvodů uvedených v této směrnici bránit, zakazovat nebo omezovat uvádění baterií a akumulátorů, které splňují její požadavky, na trh na svém území.
2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že baterie nebo akumulátory, které nesplňují požadavky této směrnice, nebudou uváděny na trh nebo z něj budou staženy.
3. Členské státy zajistí, aby baterie a akumulátory nemohly být do zařízení zabudovávány, pokud je spotřebitel nebude moci po vybití snadno vyjmout. Toto ustanovení se nevztahuje na kategorie zařízení zahrnutých do přílohy III. Veškerá zařízení, v nichž jsou zabudovány baterie a akumulátory, jsou opatřena návodem k jejich bezpečnému vyjmutí a případně informacemi pro uživatele o složení zabudovaných baterií a akumulátorů.
Článek 7
Celkový cíl
Členské státy přijmou nezbytná opatření k dosažení co největšího odděleného sběru odpadních baterií a akumulátorů, přičemž zohlední dopad dopravy na životní prostředí, a k zabránění konečného odstraňování baterií a akumulátorů s cílem dosáhnout maximální recyklace všech odpadních baterií a akumulátorů, jejichž použití není zakázáno článkem 4.
Článek 8
Systémy sběru
1. Členské státy zajistí, že pro odpadní přenosné baterie a akumulátory budou zavedeny vhodné systémy sběru. Tyto systémy:
|
a) |
umožní konečným uživatelům odkládat odpadní přenosné baterie nebo akumulátory na dostupném sběrném místě v jejich okolí; tato sběrná místa nemusejí být registrována nebo povolována jednotlivě podle směrnice 75/442/EHS nebo směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (19); |
|
b) |
nesmí být konečným uživatelům zpoplatněny při odkládání odpadních přenosných baterií nebo akumulátorů, ani je nesmí zavazovat ke koupi nové baterie nebo akumulátoru; |
|
c) |
lze provozovat ve spojení se systémy uvedenými v čl. 5 odst. 2 směrnice 2002/96/ES. |
Článek 10 směrnice 75/442/EHS se nevztahuje na sběrná místa zřízená v souladu s písmenem a) tohoto odstavce.
2. Pokud systémy splňují kritéria uvedená v odstavci 1, členské státy mohou:
|
a) |
požadovat po výrobcích, aby takové systémy zřídili; |
|
b) |
požadovat po ostatních hospodářských subjektech, aby se takových systémů účastnily; |
|
c) |
dále provozovat dosavadní systémy. |
3. Členské státy zajistí, že výrobci průmyslových baterií a akumulátorů nebo třetí strany jednající jejich jménem nebudou odmítat brát nazpět odpadní průmyslové baterie a akumulátory od konečných uživatelů, bez ohledu na jejich chemické složení a původ. Průmyslové baterie a akumulátory mohou rovněž sbírat nezávislé třetí strany.
4. Členské státy zajistí, že výrobci automobilových baterií a akumulátorů nebo třetí strany zřídí systémy pro sběr odpadních automobilových baterií a akumulátorů u konečných uživatelů nebo na dostupném sběrném místě v jejich blízkosti, kde není sběr prováděn podle systému uvedeného v čl. 5 odst. 1 směrnice 2000/53/ES. V případě automobilových baterií a akumulátorů ze soukromých vozidel, které nejsou používány k podnikatelským účelům, nesmí být takové systémy konečným uživatelům zpoplatněny při odkládání odpadních baterií nebo akumulátorů, ani je nesmí zavazovat ke koupi nové baterie nebo akumulátoru.
5. Členské státy zajistí, aby distributoři, kteří dodávají přenosné baterie, byli povinni bezplatně přijímat vybité přenosné baterie od konečných uživatelů.
Článek 9
Ekonomické nástroje
1. Členské státy mohou použít ekonomické nástroje, aby podpořily sběr odpadních baterií a akumulátorů nebo použití baterií a akumulátorů obsahujících méně látek znečišťujících životní prostředí, například tím, že přijmou odstupňované daňové sazby. Pokud tak učiní, oznámí Komisi opatření související s použitím uvedených nástrojů. Členské státy zajistí, aby tato opatření:
|
a) |
nebyla v rozporu s pravidly vnitřního trhu nebo aby nenarušovala hospodářskou soutěž a nesloužila jako opatření pro zvýšení příjmů v oblastech, které nesouvisejí s cíli této směrnice; |
|
b) |
byla zavedena po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami; |
|
c) |
byla zdůvodněna na základě hospodářských, sociálních a ekologických kritérií. |
2. Členské státy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (20) informují Komisi o návrzích opatření, které mají v úmyslu přijmout v souladu s odstavcem 1.
Článek 10
Cíle sběru
1. Členské státy vypočítají úroveň sběru podle čl. 3 bodu 17 poprvé vzhledem ke čtvrtému úplnému kalendářnímu roku následujícímu po vstupu této směrnice v platnost.
Aniž je dotčena směrnice 2002/96/ES, roční údaje o sběru a prodejích zahrnou baterie a akumulátory zabudované do zařízení.
2. Členské státy musí dosáhnout těchto minimálních úrovní sběru:
|
a) |
25 % do ... (21); |
|
b) |
45 % do ... (22). |
3. Členské státy budou sledovat úrovně sběru každoročně v souladu se systémem stanoveným v příloze I. Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů (23), členské státy předají Komisi odpovídající zprávy do šesti měsíců po skončení dotyčného kalendářního roku. Zprávy uvedou, jak byly získány údaje nezbytné pro výpočet úrovní sběru.
4. V souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 2:
|
a) |
je možné přijmout přechodná ustanovení pro řešení potíží vzniklých v jakémkoli členském státu při plnění požadavků odstavce 2 v důsledku zvláštních vnitrostátních okolností; |
|
b) |
se do ... (24) zavede společná metodika výpočtu ročních prodejů přenosných baterií a akumulátorů konečným uživatelům. |
Článek 11
Zpracování a recyklace
1. Členské státy zajistí, že nejpozději do ... (25):
|
a) |
výrobci nebo třetí strany zavedou systémy používající nejlepší dostupné technologie zpracovávání a recyklace odpadních baterií a akumulátorů z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí; a |
|
b) |
všechny identifikovatelné baterie a akumulátory sebrané v souladu s článkem 8 budou zpracovány a recyklovány prostřednictvím systémů, které budou vyhovovat alespoň právním předpisům Společenství, především v oblasti zdraví, bezpečnosti a nakládání s odpady. |
Členské státy však při současném dodržení Smlouvy mohou ukládat sebrané přenosné baterie nebo akumulátory obsahující kadmium, rtuť nebo olovo na skládkách nebo v podzemních skladovacích prostorách v rámci strategie postupného útlumu těžkých kovů, pokud neexistuje žádný praktický odbyt. Členské státy oznámí Komisi navržená opatření v souladu se směrnicí 98/34/ES.
2. Zpracování musí splňovat minimální požadavky stanovené v příloze IV části A.
3. Procesy recyklace musí nejpozději do ... (26) splňovat recyklační účinnost a související ustanovení uvedené v příloze IV části B.
4. Členské státy podají zprávu o úrovni recyklace dosažené v každém dotyčném kalendářním roce a o tom, zda účinnost uvedená v příloze IV části B byla skutečně splněna. Předají Komisi údaje do šesti měsíců po skončení dotyčného kalendářního roku.
5. Příloha IV může být s ohledem na technický nebo vědecký vývoj upravena nebo doplněna postupem podle čl. 22 odst. 2. Zejména:
|
a) |
se doplní podrobná pravidla pro výpočet recyklační účinnosti nejpozději do ... (27); a |
|
b) |
minimální recyklační účinnost se pravidelně vyhodnotí a přizpůsobí nejlepším dostupným technikám s ohledem na vývoj uvedený v odst. 1 druhém pododstavci. |
6. Před návrhem jakýchkoli změn přílohy IV bude Komise konzultovat zúčastněné subjekty, zejména výrobce, sběrače, recyklátory, zpracovatele, organizace zabývající se ochranou životního prostředí, spotřebitelské organizace a sdružení zaměstnanců. O výsledku těchto konzultací Komise uvědomí výbor uvedený v čl. 22 odst. 1.
Článek 12
Nové recyklační technologie
1. Členské státy podpoří vývoj nových recyklačních a zpracovatelských technologií a výzkum recyklačních metod, které budou šetrné k životnímu prostředí a cenově příznivé, pro všechny typy baterií a akumulátorů.
2. Členské státy doporučí zpracovatelským zařízením, aby zavedly uznané enviromentální systémy řízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001, které organizacím umožňuje dobrovolné zapojení do systému řízení podniků a auditu z hlediska životního prostředí (EMAS) Společenství (28) .
Článek 13
Odstraňování
Členské státy zakáží odstraňování průmyslových nebo automobilových baterií a akumulátorů ukládáním na skládkách nebo spalováním. Zbytky z jakýchkoli baterií a akumulátorů, které prošly jak zpracováním, tak recyklací v souladu s čl. 11 odst. 1, však mohou být odstraněny ukládáním na skládkách nebo spalováním.
Článek 14
Vývoz
1. Zpracování a recyklace mohou být prováděny mimo dotyčný členský stát nebo mimo Společenství za předpokladu, že přeprava odpadních baterií a akumulátorů je v souladu nařízením Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole (29).
2. Odpadní baterie a akumulátory vyvážené ze Společenství v souladu s nařízením (EHS) č. 259/93, nařízením Rady (ES) č. 1420/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro přepravu některých druhů odpadů do některých nečlenských zemí OECD (30), a nařízením Komise (ES) č. 1547/1999 ze dne 12. července 1999, kterým se stanoví kontrolní postupy podle nařízení Rady (EHS) č. 259/93 pro přepravu některých druhů odpadů do některých zemí, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v konečném znění (31), se zahrnou do plnění povinností a účinnosti stanovených v příloze IV této směrnice, pouze pokud se dostatečně prokáže, že recyklace proběhla za podmínek vyhovujících požadavkům této směrnice.
3. Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijmou postupem podle čl. 22 odst. 2.
Článek 15
Financování
1. Členské státy zajistí, že výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem pokryjí jakékoli čisté náklady, které vzniknou při:
|
a) |
sběru, zpracování a recyklaci všech odpadních přenosných baterií a akumulátorů sebraných podle čl. 8 odst. 1 a 2; |
|
b) |
veřejných informačních kampaních o sběru, zpracování a recyklaci všech odpadních přenosných baterií a akumulátorů; a |
|
c) |
sběru, zpracování a recyklaci všech odpadních průmyslových baterií a akumulátorů sebraných podle čl. 8 odst. 3 a 4. |
2. Členské státy zajistí, že provádění ustanovení odstavce 1 nebude zahrnovat jakékoli dvojí finanční zatížení výrobců v případě baterií nebo akumulátorů sebraných v rámci systémů zřízených v souladu se směrnicí 2000/53/ES nebo směrnicí 2002/96/ES.
3. Výrobci jsou zodpovědní za pokrytí nákladů na sběr, zpracování, recyklaci a odstranění odpadních baterií a akumulátorů uvedených na trh před vstupem tohoto nařízení v platnost (tzv. historický odpad) způsobem, který nebude zatěžovat životní prostředí.
4. Náklady na sběr, zpracování a recyklaci nesmějí být konečným uživatelům při prodeji nových přenosných baterií a akumulátorů uváděny odděleně.
5. Výrobci a uživatelé průmyslových a automobilových baterií a akumulátorů mohou uzavírat dohody, v nichž upraví způsoby financování jinak, než jak je uvedeno v odstavci 1.
Článek 16
Registrace
Členské státy zajistí registraci všech výrobců.
Článek 17
Účast
1. Členské státy zajistí, že všechny hospodářské subjekty a všechny příslušné veřejné orgány budou mít možnost se zúčastnit systémů sběru, zpracování a recyklace uvedených v článcích 8 a 11.
2. Tyto systémy se rovněž vztahují na výrobky dovážené ze třetích zemí za nediskriminačních podmínek a budou navrženy tak, aby nepředstavovaly překážky obchodu nebo nenarušovaly hospodářskou soutěž.
Článek 18
Informace pro konečné uživatele
1. Členské státy zajistí, zejména informačními kampaněmi, plnou informovanost konečných uživatelů:
|
a) |
o možných účincích látek používaných v bateriích a akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví; |
|
b) |
o tom, že je žádoucí, aby odpadní baterie a akumulátory nebyly odstraňovány jako netříděný komunální odpad a aby se účastnili jejich odděleného sběru v zájmu usnadnění jejich zpracování a recyklace; |
|
c) |
o systémech sběru a recyklace, které jsou jim k dispozici; |
|
d) |
o jejich příspěvku k recyklaci odpadních baterií a akumulátorů; |
|
e) |
a o významu symbolu přeškrtnuté pojízdné popelnice vyobrazené v příloze II a chemických symbolů Hg, Cd a Pb. |
2. Členské státy mohou požadovat, aby hospodářské subjekty poskytovaly některé nebo všechny informace uvedené v odstavci 1.
3. Členské státy zajistí, aby distributoři přenosných baterií nebo akumulátorů informovali konečné uživatele o možnosti odstranění odpadních přenosných baterií nebo akumulátorů ve svých prodejních místech.
Článek 19
Označování
1. Členské státy zajistí, že všechny baterie, akumulátory a napájecí sady budou náležitě označeny symbolem vyobrazeným v příloze II.
Členské státy zajistí, aby byly všechny baterie, akumulátory a napájecí sady viditelně, čitelně a nesmazatelně opatřeny údaji o své kapacitě.
2. Baterie, akumulátory a knoflíkové články obsahující více než 0,0005 % rtuti, 0,002 % kadmia nebo 0,004 % olova musí být označeny chemickým symbolem pro dotyčný kov: Hg, Cd nebo Pb. Symbol označující obsah těžkého kovu musí být vytištěn pod symbolem vyobrazeným v příloze II a zabírat plochu odpovídající nejméně jedné čtvrtině plochy tohoto symbolu.
3. Symbol vyobrazený v příloze II musí zabírat nejméně 3% plochy největší strany baterie, akumulátoru nebo napájecí sady, nejvýše však plochu 5 x 5 cm. V případě válcových článků musí symbol zabírat nejméně 1,5% celkové plochy baterie nebo akumulátoru a nejvýše plochu 5 x 5 cm.
4. Pokud je velikost baterie, akumulátoru nebo napájecí sady taková, že by symbol byl menší než 0,5 x 0,5 cm, baterie, akumulátor nebo napájecí sada nemusí být označeny, avšak na balení musí být natištěn symbol o rozměrech nejméně 1x1 cm.
5. Symboly musejí být vytištěny viditelně, čitelně a nesmazatelně.
6. Výjimku z požadavků na označování uvedených v tomto článku je možno udělit postupem podle čl. 22 odst. 2.
Článek 20
Zprávy členských států o provádění
1. Členské státy zašlou Komisi jednou za tři roky zprávu o provádění této směrnice. První zpráva se však bude týkat období do ... (32).
2. Zpráva se vypracuje na základě dotazníku nebo osnovy stanovených postupem podle čl. 22 odst. 2. Dotazník nebo osnova se členským státům zašle šest měsíců před začátkem období, jehož se zpráva týká.
3. Členské státy rovněž podají zprávu o všech opatřeních, které přijaly v zájmu podpory vývoje ovlivňujícího dopad baterií a akumulátorů na životní prostředí, zejména o:
|
a) |
vývoji vedoucímu ke snižování množství těžkých kovů a ostatních nebezpečných látek obsažených v bateriích a akumulátorech, včetně dobrovolných kroků učiněných výrobci; |
|
b) |
nových technikách recyklace a zpracování; |
|
c) |
účasti hospodářských subjektů na programech řízení životního prostředí; |
|
d) |
výzkumu v uvedených oblastech; a |
|
e) |
opatřeních přijatých na podporu předcházení vzniku odpadů. |
4. Zpráva bude Komisi k dispozici nejpozději do devíti měsíců po skončení dotyčného tříletého období nebo, v případě první zprávy, nejpozději do ... (33).
5. Komise zveřejní zprávu o provádění této směrnice a o jejím dopadu na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu nejpozději do devíti měsíců po obdržení zpráv z členských států podle odstavce 4.
Článek 21
Přezkum
1. Komise přezkoumá provádění této směrnice a dopad této směrnice na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu, po obdržení druhých zpráv z členských států podle čl. 20 odst. 4.
2. Druhá zpráva, kterou Komise zveřejní podle čl. 20 odst. 5, uvede vyhodnocení těchto hledisek této směrnice:
|
a) |
vhodnost dalších opatření k řízení rizik u baterií a akumulátorů obsahujících těžké kovy; |
|
b) |
vhodnost minimálních cílů sběru pro všechny použité přenosné baterie a akumulátory uvedené v čl. 10 odst. 2 a možnost zavedení náročnějších cílů pro další roky s ohledem na technický vývoj a praktické zkušenosti získané v členských státech; |
|
c) |
vhodnost minimálních recyklačních požadavků stanovených v příloze IV části B s ohledem na informace poskytnuté členskými státy, technický vývoj a praktické zkušenosti získané v členských státech. |
3. V případě potřeby budou ke zprávě přiloženy návrhy na revizi souvisejících ustanovení této směrnice.
Článek 22
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 18 směrnice 75/442/EHS.
2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 23
Sankce
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušování vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy o těchto opatřeních vyrozumí Komisi nejpozději do ... (34) a neprodleně jí oznámí veškeré jejich následné změny.
Článek 24
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ... (34). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění všech platných právních a správních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 25
Dobrovolné dohody
1. Budou-li cíle stanovené touto směrnicí dosaženy, mohou členské státy provést články 8, 14 a 18 prostřednictvím dohod mezi příslušnými orgány a dotyčnými hospodářskými subjekty. Tyto dohody musí splňovat tyto požadavky:
|
a) |
musí být vymahatelné; |
|
b) |
musí upřesnit cíle a odpovídající lhůty; |
|
c) |
musí být zveřejněny v úředním věstníku dotčeného členského státu nebo v úředním dokumentu rovněž přístupném veřejnosti a předány Komisi. |
2. Dosažené výsledky musí být pravidelně kontrolovány, sdělovány příslušným orgánům a Komisi a zpřístupňovány veřejnosti za podmínek stanovených v dohodě.
3. Příslušné orgány musí zajistit, že budou přezkoumány výsledky dosažené v rámci uvedených dohod.
4. V případě neplnění dohody musí členské státy provádět příslušná ustanovení této směrnice formou přijímání právních a správních opatření.
Článek 26
Zrušení
Směrnice 91/157/EHS se zrušuje s účinkem od ... (35).
Odkazy na směrnici 91/157/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici.
Článek 27
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 28
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 96, 21.4.2004, s. 29.
(2) Úř. věst. C 117, 30.4.2004, s. 5.
(3) Úř. věst. C 121, 30.4.2004, s. 35.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2004(Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 355), společný postoj Rady ze dne 18. července 2005 (Úř. věst. C 264 E, 25.10.2005, s. 1.) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(5) Úř. věst. C 30, 4.2.1988, s. 1.
(6) Úř. věst. L 78, 26.3.1991, s. 38. Směrnice ve znění směrnice Komise 98/101/ES (Úř. věst. L 1, 5.1.1999, s. 1).
(7) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.
(8) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/108/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 106).
(9) Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(10) Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
(11) Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91.
(12) Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.
(13) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
(14) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(15) Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Rady 2005/673/ES (Úř. věst. L 254, 30.9.2005, s. 69 ).
(16) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2005/747/ES (Úř. věst. L 280, 25.10.2005, s. 18).
(17) Úř. věst. L 144, 4.6.1997, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/29/ES (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22 ).
(18) Čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost.
(19) Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice ve znění směrnice 94/31/ES (Úř. věst. L 168, 2.7.1994, s. 28).
(20) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(21) Šest let po vstupu této směrnice v platnost.
(22) Deset let po vstupu této směrnice v platnost.
(23) Úř. věst. L 332, 9.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 783/2005 (Úř. věst. L 131, 25.5.2005, s. 38 ).
(24) Jeden rok po vstupu této směrnice v platnost.
(25) Tři roky po vstupu této směrnice v platnost.
(26) Pět let po vstupu této směrnice v platnost.
(27) 42 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
(28) Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.
(29) Úř. věst. L 30, 6.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2557/2001 (Úř. věst. L 349, 31.12.2001, s. 1).
(30) Úř. věst. L 166, 1.7.1999, s. 6. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 105/2005 (Úř. věst. L 20, 22.1.2005, s. 9 ).
(31) Úř. věst. L 185, 17.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 105/2005.
(32) Šest let po vstupu této směrnice v platnost.
(33) 81 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
(34) Dva roky po vstupu této směrnice v platnost.
(35) Dva roky po vstupu této směrnice v platnost.
PŘÍLOHA I
SLEDOVÁNÍ PLNĚNÍ CÍLŮ SBĚRU STANOVENÝCH V ČLÁNKU 10
|
Rok |
Sběr údajů |
Výpočet |
Povinnost podat zprávu |
|
|
X (1)+1 |
- |
|
|
|
|
X+2 |
Prodej v roce 2 (S2) |
- |
- |
|
|
X+3 |
Prodej v roce 3 (S3) |
- |
- |
|
|
X+4 |
Prodej v roce 4 (S4) |
Sběr v roce 4 (C4) |
Úroveň sběru (CR4) = 3*C4/(S2+S3+S4) (Cíl stanoven na 25 %.) |
|
|
X+5 |
Prodej v roce 5 (S5) |
Sběr v roce 5 (C5) |
Úroveň sběru (CR5) = 3*C5/(S3+S4+S5) |
CR4 |
|
X+6 |
Prodej v roce 6 (S6) |
Sběr v roce 6 (C6) |
Úroveň sběru (CR6) = 3*C6/(S4+S5+S6) |
CR5 |
|
X+7 |
Prodej v roce 7 (S7) |
Sběr v roce 7 (C7) |
Úroveň sběru (CR7) = 3*C7/(S5+S6+S7) |
CR6 |
|
X+8 |
Prodej v roce 8 (S8) |
Sběr v roce 8 (C8) |
Úroveň sběru (CR8) = 3*C8/(S6+S7+S8) (Cíl stanoven na 45 %.) |
CR7 |
|
X+9 |
Prodej v roce 9 (S9) |
Sběr v roce 9 (C9) |
Úroveň sběru (CR9) = 3*C9/(S7+S8+S9) |
CR8 |
|
X+10 |
Prodej v roce 10 (S10) |
Sběr v roce 10 (C10) |
Úroveň sběru (CR10) = 3*C10/(S8+S9+S10) |
CR9 |
|
X+11 |
Atd. |
Atd. |
Atd. |
CR10 |
|
Atd. |
|
|
|
|
(1) Rokem X se rozumí rok zahrnující den uvedený v článku 24.
PŘÍLOHA II
SYMBOLY PRO BATERIE, AKUMULÁTORY A NAPÁJECÍ SADY PRO ODDĚLENÝ SBĚR
Symbolem označujícím pro všechny baterie a akumulátory „oddělený sběr“ je níže znázorněná přeškrtnutá pojízdná popelnice:
PŘÍLOHA III
SEZNAM KATEGORIÍ ZAŘÍZENÍ, KTERÁ JSOU VYŇATA Z ROZSAHU PŮSOBNOSTI ČLÁNKU 6
1. Zařízení, jejichž baterie jsou sletovány, svařeny nebo jinak trvale připevněny k vývodům z důvodu zajištění kontinuity dodávky elektrického proudu v požadovaném průmyslovém použití a kvůli zachování funkce paměti a dat u informačních technologií a obchodního vybavení, jestliže je použití baterií a akumulátorů z technického hlediska nezbytné.
2. Referenční buňky ve vědeckém vybavení a vybavení k výkonu povolání, baterie a akumulátory v lékařských přístrojích určených k zachování životně důležitých funkcí a v kardiostimulátorech, kde je nezbytný nepřetržitý chod a kdy baterie a akumulátory může odstranit jen kvalifikovaný personál.
3. Přenosná zařízení, kde by nahrazení baterie nekvalifikovaným personálem mohlo představovat bezpečnostní riziko pro uživatele nebo by mohlo ovlivnit funkci daného zařízení, a zařízení k výkonu povolání určené k použití ve vysoce citlivém prostředí, například v přítomnosti těkavých látek.
PŘÍLOHA IV
PODROBNÉ POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ A RECYKLACI
ČÁST A: ZPRACOVÁNÍ
|
1. |
Zpracování musí zahrnovat minimálně vyjmutí všech kapalin a kyselin. |
|
2. |
Zpracování a jakékoli skladování ve zpracovatelských zařízeních, včetně dočasného skladování, se musí uskutečňovat na plochách s nepropustným povrchem a vhodným nepropustným pokrytím nebo ve vhodných nádobách. |
ČÁST B: RECYKLACE
|
3. |
Členské státy zajistí, aby recyklační procesy dosahovaly této minimální recyklační účinnosti :
Navržená minimální recyklační účinnost musí být pravidelně vyhodnocována a přizpůsobována nejlepším dostupným technologiím a vědeckotechnickému pokroku v souladu s postupem uvedeným v článku 22. |
P6_TA(2005)0496
Energetická účinnost u konečného uživatele ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (10721/3/2005 — C6-0298/2005 — 2003/0300(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (10721/3/2005 — C6-0298/2005), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (1) k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (KOM(2003)0739) (2), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 62 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0343/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný společný postoj; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal tento postoj Radě a Komisi. |
(1) Přijaté texty, 7.6.2005, P6_TA(2005)0212.
(2) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.
P6_TC2-COD(2003)0300
Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/.../ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V Evropském společenství je třeba zvýšit energetickou účinnost u konečného uživatele, řídit poptávku po energii a podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů, protože v krátkodobém až střednědobém výhledu je poměrně málo prostoru pro jiné ovlivňování podmínek dodávek a distribuce energie, ať už budováním nových kapacit nebo zlepšováním přenosu a distribuce. Tato směrnice tak přispívá k lepšímu zabezpečení dodávek. |
|
(2) |
Zvýšená energetická účinnost u konečného uživatele rovněž přispěje ke snížení spotřeby primární energie , ke snížení emisí CO2 a dalších skleníkových plynů, a tím k prevenci nebezpečných klimatických změn . Tyto emise nadále rostou, a plnění závazků z Kjóta je tak stále obtížnější. Lidské činnosti související s energetickým odvětvím způsobují až 78 % emisí skleníkových plynů Společenství. Šestý akční program Společenství pro životní prostředí, stanovený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES (4), předpokládá, že je nezbytné další snížení emisí, aby bylo dosaženo dlouhodobého cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu stabilizovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům působení lidstva na klimatický systém. Konkrétní politiky a opatření jsou proto nezbytné. |
|
(3) |
Zvýšená energetická účinnost u konečného uživatele umožní využít potenciálu nákladově efektivních úspor energie ekonomicky efektivním způsobem. Opatření ke zvýšení energetické účinnosti by mohla vést k takovým úsporám energie, a pomoci tak Evropskému společenství snížit jeho závislost na dovozu energie. Dále může využívání energeticky účinnějších technologií zlepšit schopnost inovace a konkurenceschopnost Evropského společenství, jak je zdůrazněno v Lisabonské strategii. |
|
(4) |
Sdělení Komise o provádění první fáze Evropského programu pro změnu klimatu uvádí směrnici o řízení poptávky po energii mezi přednostními opatřeními týkajícími se změn klimatu, která mají být přijata na úrovni Společenství. |
|
(5) |
Tato směrnice je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (5) a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (6), jež stanoví možnost využití energetické účinnosti a řízení poptávky jako alternativy k novým dodávkám a pro ochranu životního prostředí a jež umožňují orgánům členských států mimo jiné vypsat výběrová řízení na nové kapacity nebo se rozhodnout pro opatření ke zvýšení energetické účinnosti a opatření týkající se řízení poptávky, včetně systémů „bílých certifikátů“. |
|
(6) |
Touto směrnicí není dotčen článek 3 směrnice 2003/54/ES, jenž požaduje, aby členské státy zabezpečily pro všechny domácnosti, a pokud to uznají za vhodné, i pro malé podniky možnost využívat univerzální služby, což znamená mít na jejich území právo na dodávky elektřiny ve stanovené kvalitě za přiměřené, jednoduše a jasně srovnatelné a průhledné ceny. |
|
(7) |
Cílem této směrnice není proto jen dále podporovat nabídku energetických služeb, ale také vytvářet silnější podněty pro poptávku. Veřejný sektor v každém členském státě by proto měl hrát příkladnou úlohu pokud jde o investice, údržbu a další výdaje na zařízení využívající energii, energetické služby a jiná opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Veřejný sektor by proto měl být podněcován k tomu, aby do svých investic, odpisů a provozních rozpočtů začlenil ohledy na zvyšování energetické účinnosti. Veřejný sektor by se měl snažit použít kritéria energetické účinnosti ve výběrových řízeních na veřejné zakázky, což je postup umožněný směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (7) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (8), jehož princip potvrdil rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 17. září 2002 v případu C-513/99 Concordia Bus Finland (9). Vzhledem ke skutečnosti, že správní struktury se v jednotlivých členských státech značně liší, různá opatření, která veřejný sektor může přijmout, by měla být učiněna na odpovídající celostátní, regionální nebo místní úrovni. |
|
(8) |
Existuje celá řada způsobů, kterými může veřejný sektor plnit svou příkladnou úlohu: kromě použitelných opatření uvedených v přílohách III a VI může veřejný sektor například iniciovat pilotní projekty energetické účinnosti, stimulovat zaměstnance k energeticky účinnému chování apod. Aby bylo dosaženo kýženého multiplikačního efektu, měla by být řada takových kroků účinným způsobem sdělována jednotlivým občanům nebo podnikům, přičemž budou zdůrazňovány výhody snížení nákladů. |
|
(9) |
Liberalizace maloobchodních trhů pro konečné uživatele elektřiny, zemního plynu, uhlí a lignitu, vytápění a v některých případech i dálkového vytápění a chlazení vedla téměř výhradně k vyšší účinnosti a nižším nákladům na výrobu energie a na její transformaci a distribuci. Tato liberalizace nevedla k výrazné hospodářské soutěži u produktů a služeb, která by mohla mít za následek zvýšení energetické účinnosti na straně poptávky. |
|
(10) |
V usnesení ze dne 7. prosince 1998 o energetické účinnosti v Evropském společenství (10) Rada schválila cíl pro Společenství jako celek zlepšit energetickou náročnost konečné spotřeby do roku 2010 o jeden procentní bod ročně. |
|
(11) |
Členské státy by proto měly přijmout národní orientační cíle na podporu energetické účinnosti u konečného uživatele a pro zajištění dalšího růstu a životaschopnosti trhu s energetickými službami, a přispět tak k naplňování Lisabonské strategie. Přijetí národních orientačních cílů na podporu energetické účinnosti u konečného uživatele zajišťuje účinnou součinnost s dalšími právními předpisy Společenství, jejichž uplatňování přispěje k dosažení těchto národních cílů. |
|
(12) |
Tato směrnice vyžaduje, aby členské státy přijaly určitá opatření, a splnění jejích cílů závisí na dopadu, jejž tato opatření mají na konečného uživatele energie. Konečný výsledek opatření členských států tak závisí na mnoha vnějších faktorech, jež ovlivňují chování uživatelů při využívání energie a jejich ochotu zavádět postupy vedoucí k úsporám energie a používat energeticky úsporná zařízení. I když se tedy členské státy zavazují, že se budou snažit cílové hodnoty 9 % dosáhnout, je národní cíl úspor energie ve své podstatě orientační a pro členské státy z něho neplyne žádný právně vymahatelný závazek jej dosáhnout. |
|
(13) |
Ve snaze o dosažení svých orientačních cílů si mohou členské státy stanovit cíle vyšší než 9 %. |
|
(14) |
Zlepšení energetické účinnosti prospěje výměna informací, zkušeností a osvědčených postupů na všech úrovních včetně, a zejména, veřejného sektoru. Členské státy by proto měly v akčních plánech energetické účinnosti (Energy Efficiency Action Plans, EEAP) uvést seznam opatření přijatých v kontextu této směrnice a co nejdůsledněji přezkoumat jejich účinnost. |
|
(15) |
Při usilování o dosažení vyšší energetické účinnosti v důsledku změn v technologiích, v chování nebo v hospodářství je třeba se vyhnout závažnému nepříznivému dopadu na životní prostředí a brát ohled na sociální priority. |
|
(16) |
Financování nabídky a náklady poptávky hrají v energetických službách důležitou úlohu. Vytvoření fondů určených k podpoře provádění programů energetické účinnosti a dalších opatření v oblasti energetické účinnosti a k podpoře rozvoje trhu energetických služeb může na takovém trhu představovat vhodný nástroj poskytování nediskriminačního financování novým podnikům. |
|
(17) |
Zvýšené energetické účinnosti u konečného uživatele lze dosáhnout zlepšením dostupnosti energetických služeb a zvýšením poptávky po nich nebo jinými opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti. |
|
(18) |
Aby bylo možné využít potenciálu úspor energie v určitých segmentech trhu, kde se energetické audity obchodně nevyužívají, například v domácnostech, měly by členské státy zajistit dostupnost energetických auditů. |
|
(19) |
Závěry Rady ze dne 5. prosince 2000 uvádějí podporu energetickým službám prostřednictvím rozvoje strategie Společenství jako prioritní oblast činnosti vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti. |
|
(20) |
Distributoři energie, provozovatelé distribučních soustav a maloobchodní prodejci energie mohou zvýšit účinnost využívání energie v Evropském společenství, pokud budou nabízet energetické služby zohledňující účinnost u konečného uživatele, například při vytápění vnitřních prostor, teplé vody pro domácnosti, chlazení, výrobě produktů, osvětlení a pohon. Zvyšování zisku tak bude pro distributory energie, provozovatele distribučních soustav a maloobchodní prodejce energie spíše spojeno s prodejem energetických služeb co největšímu počtu uživatelů než s prodejem co největšího množství energie jednotlivým zákazníkům. Členské státy se měly snažit předejít jakémukoli narušení hospodářské soutěže v této oblasti, aby zajistily rovné podmínky všem poskytovatelům energetických služeb; tento úkol však mohou delegovat na vnitrostátní regulační orgán. |
|
(21) |
S náležitým ohledem na vnitrostátní organizaci účastníků energetického trhu a z důvodu podpory provádění energetických služeb a opatření ke zvýšení energetické účinnosti stanovených v této směrnici by členské státy měly mít možnost uložit za povinnost distributorům energie, provozovatelům distribučních soustav nebo maloobchodním prodejcům energie, případně účastníkům trhu ze dvou či ze všech těchto tří kategorií, aby uvedené služby poskytovaly a aby se podílely na uvedených opatřeních. |
|
(22) |
Využívání finančních ujednání třetí stranou je inovační postup, který by se měl podněcovat. V rámci těchto ujednání se příjemce vyhne investičním výdajům tím, že využije část finanční hodnoty úspory energie plynoucí z investice třetí strany k tomu, aby třetí straně uhradil investiční výdaje a náklady na úroky. |
|
(23) |
Aby sazby a další regulace energie vázané na rozvodnou síť lépe napomáhaly energetické účinnosti u konečného uživatele, měly by být odstraněny neopodstatněné pobídky ke zvyšování objemu spotřeby. |
|
(24) |
Podpory trhu energetických služeb lze dosáhnout řadou prostředků včetně nefinančních. |
|
(25) |
Energetické služby, programy zvýšení energetické účinnosti a další opatření ke zvýšení energetické účinnosti, jejichž cílem je úspora energie, mohou být podporovány nebo prováděny na základě dobrovolných dohod mezi zúčastněnými osobami a subjekty veřejného sektoru určenými členskými státy. |
|
(26) |
Dobrovolné dohody, na které se vztahuje tato směrnice, by měly být průhledné a měly by případně obsahovat informace přinejmenším o těchto otázkách: kvantifikovaných a naplánovaných cílech, monitorování a podávání zpráv. |
|
(27) |
Odvětí motorových paliv a dopravy hrají důležitou úlohu pokud je o energetickou účinnost a úspory energie. |
|
(28) |
Při stanovování opatření ke zvýšení energetické účinnosti by měl být zohledněn prospěch, který s ohledem na účinnost přináší široké využití nákladově efektivních technologických inovací, například elektronické měření spotřeby. V kontextu této směrnice patří mezi individuální měřiče za konkurenceschopné ceny přesné kalorimetry. |
|
(29) |
Aby byli koneční uživatelé schopni přijímat informovanější rozhodnutí vztahující se k jejich vlastní spotřebě energie, měli by o ní mít k dispozici dostatečné množství informací, jakož i další užitečné informace, například o dostupných opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily spotřeby konečných uživatelů nebo objektivní technické údaje o energetických spotřebičích včetně systémů založených na „faktoru čtyři“ a dalších. Připomíná se, že některé takovéto důležité informace by měly být konečným zákazníkům již dostupné podle čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES. Kromě toho by měly být zákazníci aktivně nabádáni k tomu, aby si sami pravidelně kontrolovali hodnoty na měřičích. |
|
(30) |
Všechny typy informací související s energetickou účinností by měly být co nejvíce šířeny vhodným způsobem, a to i prostřednictvím vyúčtování, příslušným cílovým skupinám. Mohou mezi ně patřit informace o finančních a právních rámcích, sdělení a propagační kampaně a širokosáhlá výměna osvědčených postupů na všech úrovních. |
|
(31) |
Přijetím této směrnice jsou všechna věcná ustanovení směrnice Rady 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti (SAVE) (11) upravena jinými právními předpisy Společenství, a proto by uvedená směrnice měla být zrušena. |
|
(32) |
Jelikož cílů této směrnice, totiž zvyšování energetické účinnosti u konečného uživatele a rozvoje trhu energetických služeb, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(33) |
Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12), |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT A OBLAST PŮSOBNOSTI
Článek 1
Účel
Účelem této směrnice je podpořit nákladově efektivní zvyšování energetické účinnosti u konečného uživatele v členských státech tím, že:
|
a) |
stanoví nezbytné orientační cíle, mechanismy, pobídky a institucionální, finanční a právní rámce, jež umožní odstranit stávající překážky na trhu a nedostatky zabraňující účinnému konečnému použití; |
|
b) |
vytváří podmínky pro rozvoj a podporu trhu energetických služeb a pro zavádění dalších opatření ke zvýšení energetické účinnosti u konečného uživatele. |
Článek 2
Oblast působnosti
Tato směrnice se vztahuje na:
|
a) |
poskytovatele opatření ke zvýšení energetické účinnosti, distributory energie, provozovatele distribučních soustav a maloobchodní prodejce energie. Členské státy však mohou vyjmout malé distributory energie, malé provozovatele distribučních soustav a malé maloobchodní prodejce energie z působnosti článků 6 a 13; |
|
b) |
konečné zákazníky. Tato směrnice se však nevztahuje na podniky spadající do kategorií činností, jež jsou uvedeny v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (13); |
|
c) |
ozbrojené síly, avšak pouze v takovém rozsahu, kdy její použití nebude v rozporu s podstatou a hlavními cíli činností ozbrojených sil, a dále s výjimkou materiálu používaného výhradně pro vojenské účely. |
Článek 3
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
|
a) |
„energií“ všechny formy obchodně dostupné energie včetně elektřiny, zemního plynu (včetně zkapalněného zemního plynu a zkapalněného ropného plynu), jakýchkoli paliv pro vytápění a chlazení včetně dálkového vytápění a chlazení, uhlí a lignitu, rašeliny, pohonných hmot (kromě leteckých a námořních lodních paliv) a biomasy podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (14); |
|
b) |
„energetickou účinností“ poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie a množství vstupní energie; |
|
c) |
„zvýšením energetické účinnosti“ nárůst energetické účinnosti u konečného uživatele v důsledku technologických či ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování; |
|
d) |
„úsporami energie“ množství ušetřené energie určené měřením nebo odhadem spotřeby před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují; |
|
e) |
„energetickou službou“ fyzický prospěch, užitek nebo zboží získané kombinací energie s energeticky účinnými technologiemi nebo činnostmi , které mohou zahrnovat provozní činnosti, údržbu a kontrolu nezbytnou pro dodání služby, jež je dodávána na základě smlouvy a a u níž bylo prokázáno, že za normálních okolností vede k ověřitelnému a měřitelnému či odhadnutelnému zvýšení energetické účinnosti nebo k úsporám primární energie; |
|
f) |
„mechanismy energetické účinnosti“ obecné nástroje využívané vládami nebo vládními subjekty za účelem vytvoření podpůrného rámce nebo pobídek směřovaných na účastníky trhu, aby poskytovali a kupovali energetické služby a další opatření ke zvýšení energetické účinnosti; |
|
g) |
„programy zvýšení energetické účinnosti“ činnosti zaměřené na skupiny konečných zákazníků a obvykle vedoucí k ověřitelnému a měřitelnému či odhadnutelnému zvýšení energetické účinnosti; |
|
h) |
„opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti“ veškeré činnosti obvykle vedoucí k ověřitelnému a měřitelnému či odhadnutelnému zvýšení energetické účinnosti; |
|
i) |
„poskytovatelem energetických služeb“ (ESCO) fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo jiná opatření ke zvýšení energetické účinnosti zařízení uživatele či v rámci jeho budovy a nese přitom jistou míru finančního rizika. Odměna za poskytnuté služby závisí, zcela nebo částečně, na dosaženém zvýšení energetické účinnosti a na splnění dalších dohodnutých kritérií výkonnosti; |
|
j) |
„smlouvou o energetické výkonnosti“ (EPC) smluvní ujednání mezi příjemcem a poskytovatelem (obvykle poskytovatelem energetických služeb) o opatření ke zvýšení energetické účinnosti, kdy jsou investice do tohoto opatření splaceny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení energetické účinnosti; |
|
k) |
„financováním třetí stranou“ smluvní ujednání zahrnující kromě dodavatele energie a příjemce opatření ke zvýšení energetické účinnosti ještě třetí stranu, která na dané opatření poskytuje kapitál a dostává od příjemce odměnu ve výši části úspor energie dosažených v důsledku opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Třetí stranou může, ale nemusí být poskytovatel energetických služeb; |
|
l) |
„energetickými audity“ systematický postup získávání dostatečných informací o stávajícím profilu energetické náročnosti stavby či skupiny staveb, průmyslového postupu nebo zařízení a soukromých nebo veřejných služeb, který identifikuje a kvantifikuje možnosti nákladově efektivních úspor energie a podává zprávy o zjištěních; |
|
m) |
„finančními nástroji pro úspory energie“ veškeré finanční nástroje jako fondy, dotace, daňové úlevy, půjčky, financování třetí stranou, smlouvy o energetické výkonnosti, smlouvy o záruce úspor energie, smlouvy o subdodávkách energie a další podobné smlouvy, jež jsou na trh uváděny veřejnými nebo soukromými subjekty za účelem částečného či celkového pokrytí počátečních projektových nákladů na provádění opatření ke zvýšení energetické účinnosti; |
|
n) |
„konečným zákazníkem“ fyzická nebo právnická osoba, jež nakupuje energii pro své vlastní konečné využití; |
|
o) |
„distributorem energie“ fyzická nebo právnická osoba, jež odpovídá za dopravu energie s ohledem na její dodání konečným zákazníkům a distribučním místům, která energii konečným zákazníkům prodávají. Z této definice jsou vyloučeni provozovatelé distribučních soustav elektřiny a zemního plynu, kteří jsou uvedeni v písmenu p); |
|
p) |
„provozovatelem distribučních soustav“ fyzická nebo právnická osoba, která v dané oblasti odpovídá za provoz distribuční soustavy elektřiny nebo zemního plynu, za zajištění její údržby a v nutných případech i jejího vývoje, a případně též za její propojení s jinými soustavami a za zajištění dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci elektřiny a zemního plynu; |
|
q) |
„maloobchodním prodejcem energie“ fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá prodejem energie konečným zákazníkům; |
|
r) |
„malým distributorem energie, malým provozovatelem distribučních soustav a malým maloobchodním prodejcem energie“ fyzická nebo právnická osoba, která distribuuje nebo prodává energii konečným zákazníkům a která ročně distribuuje nebo prodá menší množství energie, než které odpovídá 75 GWh, nebo která zaměstnává méně než deset osob nebo jejíž roční obrat či roční bilanční suma nepřesahuje 2 000 000EUR; |
|
s) |
„bílými certifikáty“ osvědčení vydávaná nezávislými certifikačními subjekty potvrzující nároky účastníků trhu na úspory energie v důsledku opatření ke zvýšení energetické účinnosti. |
KAPITOLA II
CÍLE ÚSPOR ENERGIE
Článek 4
Obecný cíl
1. Členské státy přijmou pro devátý rok uplatňování této směrnice celkový národní orientační cíl úspor energie ve výši 9% , dosažitelný díky energetickým službám a jiným opatřením ke zvýšení energetické účinnosti, a usilují o jeho splnění. Členské státy přijmou za účelem přispění k dosažení tohoto cíle nákladově efektivní, proveditelná a přiměřená opatření.
Uvedený národní orientační cíl úspor energie se stanoví a vypočítá v souladu s přílohou I a metodikou v ní uvedenou. Pro účely srovnání úspor energie a přepočtu na porovnatelné jednotky se uplatňují převodní koeficienty stanovené v příloze II, ledaže lze odůvodnit užití jiných převodních koeficientů. Příklady vhodných opatření ke zvýšení energetické účinnosti jsou uvedeny příloze III. Obecný rámec měření a ověřování úspor energie je uveden v příloze IV. Vnitrostátní úspory energie vzhledem k národním orientačním cílům úspor energie se budou měřit od 1. ledna 2008.
2. Pro účely prvního akčního plánu energetické účinnosti , který má být předložen v souladu s článkem 14, stanoví každý členský stát rovněž průběžný národní orientační cíl energie úspor pro třetí rok uplatňování této směrnice a zpracuje přehled strategie plnění průběžných a celkových cílů . Tento průběžný cíl musí být realistický a v souladu s celkovým národním orientačním cílem úspor energie uvedeným v odstavci 1.
Komise vydá stanovisko, zda je průběžný národní orientační cíl realistický a v souladu s celkovým cílem.
3. Každý členský stát vypracuje programy a opatření na zlepšení energetické účinnosti.
4. Členské státy pověří jeden či více stávajících nebo nových úřadů či agentur celkovou kontrolou a dohledem nad rámcem pro dosažení cíle uvedeného v odstavci 1. Tyto subjekty poté ověřují úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení energetické účinnosti, včetně stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení energetické účinnosti, a podávají zprávy o výsledcích.
5. Po přezkoumání prvních tří let uplatňování této směrnice a po předložení zprávy Komise posoudí, zda je vhodné předložit návrh směrnice za účelem dalšího rozvoje tržního přístupu ke zvyšování energetické účinnosti prostřednictvím bílých certifikátů.
Článek 5
Energetická účinnost u konečného uživatele ve veřejném sektoru
1. Členské státy zajistí, aby veřejný sektor hrál v souvislosti s touto směrnicí příkladnou úlohu. K tomuto účelu účinným způsobem informují občany nebo případně podniky o příkladné úloze a činnosti veřejného sektoru.
Členské státy zajistí, aby veřejný sektor přijal opatření ke zvýšení energetické účinnosti se zaměřením na nákladově efektivní opatření zajišťující nejvyšší míru úspor energie v nejkratším čase. Tato opatření se přijímají na vhodné státní, regionální nebo místní úrovni a mohou mít podobu zákonodárné iniciativy, dobrovolné dohody či jiného programu s obdobným dopadem. Aniž jsou dotčeny právní předpisy členských států a Společenství o zadávání veřejných zakázek:
|
— |
nejméně dvě opatření použijí z orientačního seznamu uvedeného v příloze VI; |
|
— |
členské státy usnadní tento proces tím, že zveřejní zásady energetické účinnosti a úspory energie jako možné kritérium hodnocení při výběrových řízeních na veřejné zakázky. |
Členské státy usnadní a umožní výměnu osvědčených postupů mezi orgány veřejného sektoru, například postupů zadávání veřejných zakázek zohledňujících energetickou účinnost, a to jak na vnitrostátní, tak mezinárodní úrovni; za tímto účelem bude spolupracovat s Komisí organizace uvedená v odstavci 2, pokud jde o výměnu osvědčených postupů uvedených v čl. 7 odst. 3.
2. Členské státy pověří jednu nebo více nových nebo stávajících organizací, které převezmou správní, řídící a prováděcí odpovědnost za začlenění požadavků na zvyšování energetické účinnosti v souladu s odstavcem 1. Může se jednat o úřady nebo agentury uvedené v čl. 4 odst. 4.
KAPITOLA III
PODPORA ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI U KONEČNÉHO UŽIVATELE A ENERGETICKÝCH SLUŽEB
Článek 6
Distributoři energie, provozovatelé distribučních soustav a maloobchodní prodejci energie
1. Členské státy zajistí, aby distributoři energie, provozovatelé distribučních soustav nebo maloobchodní prodejci energie:
|
a) |
na vyžádání a nejvýše jednou ročně poskytli souhrnné statistické informace o svých konečných zákaznících úřadům či agenturám uvedeným v čl. 4 odst. 4 nebo jinému určenému subjektu, pokud tento subjekt obdržené informace postoupí uvedeným úřadům či agenturám. Tyto informace musí být dostatečné k tomu, aby mohly být řádně připraveny a prováděny programy zvýšení energetické účinnosti a aby byly podporovány a sledovány energetické služby a další opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Tyto informace musí obsahovat aktuální údaje o spotřebě konečného uživatele a mohou obsahovat i odpovídající údaje týkající se minulosti, případně včetně profilů zatížení, segmentace zákazníků a zeměpisné polohy zákazníků, přičemž musí být zachována integrita a důvěrnost informací soukromého rázu či informací obchodně citlivých, v souladu platnými právními předpisy Společenství; |
|
b) |
se zdrželi všech činností, které by mohly bránit poptávce po energetických službách a dalších opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti anebo jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů s energetickými službami a dalšími opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti. Dotčený členský stát přijme vhodná opatření, aby takovým případným činnostem zabránil. |
2. Členské státy:
|
a) |
zvolí jeden nebo více z níže uvedených požadavků, jež musí splňovat distributoři, provozovatelé distribučních soustav nebo maloobchodní prodejci energie, ať už přímo nebo nepřímo, prostřednictvím jiných poskytovatelů energetických služeb či opatření ke zvýšení energetické účinnosti:
|
|
b) |
zajistí, aby existovaly nebo byly uzavřeny dobrovolné dohody nebo zřízeny jiné tržně orientované systémy, například bílé certifikáty, které budou mít stejný dopad jako jeden či více požadavků uvedených v písmenu a). Dobrovolné dohody jsou posuzovány členským státem a pod jeho dohledem a průběžnou kontrolou, aby bylo zajištěno, že mají v praxi stejný dopad jako jeden či více požadavků uvedených v písmenu a). V tomto smyslu musí mít dobrovolné dohody jasné a jednoznačné cíle a podléhají požadavkům na sledování a podávání zpráv spojeným s postupy, které mohou vést k revidovaným nebo dodatečným opatřením, pokud není cílů dosaženo, nebo není pravděpodobné, že by jich dosaženo bylo. Kvůli zajištění průhlednosti musí být dobrovolné dohody dostupné veřejnosti a před svým uvedením do praxe musí být zveřejněny v rozsahu, který umožňují platná ustanovení o důvěrnosti, a musí obsahovat výzvu dotčeným stranám, aby předložily své připomínky. |
3. Členské státy zajistí dostatek pobídek, rovnou hospodářskou soutěž a stejné podmínky pro účastníky trhu jiné než distributory, provozovatele distribučních soustav a maloobchodní prodejce energie, jako jsou poskytovatelé energetických služeb, montéři energetických zařízení, poradci a konzultanti v energetice, aby mohli nezávisle nabízet a provádět energetické služby, energetické audity a opatření ke zvýšení energetické účinnosti uvedené v odst. 2 písm. a) bodě i) a ii).
4. Podle odstavců 2 a 3 mohou členské státy ukládat odpovědnost provozovatelům distribučních soustav pouze v případě, že je to v souladu s požadavky týkajícími se oddělených účtů stanovenými v čl. 19 odst. 3 směrnice 2003/54/ES a v čl. 17 odst. 3 směrnice 2003/55/ES.
5. Prováděním tohoto článku nejsou dotčeny odchylky a výjimky udělené na základě směrnic 2003/54/ES a 2003/55/ES.
Článek 7
Dostupnost informací
1. Členské státy zajistí, aby byly informace o mechanismech na zvýšení energetické účinnosti a o finančních a právních rámcích přijatých s cílem dosažení národního orientačního cíle úspor energie transparentní a aby byly co nejvíce šířeny mezi relevantními účastníky trhu.
2. Členské státy zajistí, aby bylo vyvinuto vyšší úsilí na podporu energetické účinnosti u konečného uživatele. Vytvoří účastníkům trhu vhodné podmínky a podněty k poskytování více informací a poradenství konečným uživatelům o energetické účinnosti u konečného uživatele.
3. Komise zajistí, aby byly sdíleny a široce šířeny informace o nejlepších postupech úspor energie v členských státech.
Článek 8
Dostupnost programů kvalifikace, akreditace nebo certifikace
S cílem dosáhnout vysoké úrovně technické způsobilosti, objektivity a spolehlivosti zajistí členské státy tam, kde to považují za nutné, dostupnost vhodných programů kvalifikace, akreditace nebo certifikace pro poskytovatele energetických služeb, energetických auditů a opatření ke zvýšení energetické účinnosti uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. a) bodě i) a ii).
Článek 9
Finanční nástroje pro úspory energie
1. Členské státy zruší nebo změní vnitrostátní právní předpisy, jiné než čistě daňové povahy, které zbytečně či nepřiměřeně brání nebo omezují využití finančních nástrojů pro úspory energie na trhu energetických služeb nebo jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti.
2. Členské státy poskytnou pro uvedené finanční nástroje vzorové smlouvy stávajícím i potenciálním zákazníkům energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení energetické účinnosti ve veřejném i soukromém sektoru. Vzorové smlouvy může vydat úřad nebo agentura uvedená v čl. 4 odst. 4.
Článek 10
Energeticky účinné sazby a další regulace energie vázané na rozvodnou síť
1. Členské státy zajistí odstranění pobídek v sazbách za přenos a distribuci energie, které zbytečně zvyšují množství přenášené či distribuované energie. K tomuto účelu mohou členské státy uložit povinnosti veřejné služby týkající se energetické účinnosti podnikům působícím v elektroenergetice v souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice 2003/54/ES a podnikům působícím v odvětví zemního plynu v souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice 2003/55/ES.
2. Členské státy mohou povolit sociálně orientované složky programů a struktur sazeb, pokud jsou veškeré účinky s vlivem na rozpad přenosové a distribuční soustavy omezeny na to, co je nezbytně nutné, a pokud nejsou nepřiměřené dotyčnému sociálnímu cíli.
Článek 11
Fondy a mechanismy financování
1. Aniž jsou dotčeny články 87 a 88 Smlouvy, mohou členské státy zřídit jeden nebo více fondů, z nichž bude dotováno provádění programů a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti a podporován rozvoj trhu pro opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Tato opatření zahrnují podporu energetických auditů, finančních nástrojů pro úspory energie a případně lepšího měření spotřeby a informativního vyúčtování. Fondy se rovněž zaměřují na odvětví konečné spotřeby s vyššími transakčními náklady nebo vyššími riziky.
2. Jsou-li fondy zřízeny, mohou poskytovat dotace, půjčky, záruky nebo jiné druhy financování vázané na výsledky.
3. Fondy jsou otevřeny všem poskytovatelům opatření ke zvýšení energetické účinnosti, jako jsou poskytovatelé energetických služeb, nezávislí poradci v energetice, distributoři energie, provozovatelé distribučních soustav, maloobchodní prodejci energie a montéři energetických zařízení. Členské státy se mohou rozhodnout zpřístupnit fondy všem konečným zákazníkům. Výběrová řízení nebo jiné rovnocenné postupy zajišťují plnou transparentnost a probíhají v plném souladu s platnými předpisy pro zadávání veřejných zakázek. Členské státy zajistí, že fondy nekonkurují tržně financovaným opatřením ke zvýšení energetické účinnosti, nýbrž je doplňují.
Článek 12
Energetické audity
1. Členské státy zajistí, aby byly všem konečným zákazníkům včetně menších zákazníků ze skupin domácností, obchodu a malých a středně velkých průmyslových podniků dostupné účinné, vysoce kvalitní a nezávisle prováděné programy energetického auditu vypracované tak, aby identifikovaly potenciální opatření ke zvýšení energetické účinnosti.
2. Pro tržní segmenty, jež mají vyšší transakční náklady a nekomplexní zařízení, mohou být přijata jiná opatření, jako jsou dotazníky a počítačové programy zpřístupněné na internetu nebo zaslané zákazníkům poštou. Členské státy zajistí dostupnost energetických auditů v segmentech trhu, kde se obchodně nevyužívají, s přihlédnutím k čl. 11 odst. 1.
3. Certifikace v souladu s článkem 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (15) se považuje za rovnocennou energetickému auditu splňujícímu požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a za rovnocennou energetickému auditu uvedenému v příloze VI písm. e) této směrnice. Rovněž se má za to, že audity podle programů založených na dobrovolných dohodách mezi organizacemi zúčastněných subjektů a subjektem, který byl určen dotčeným členským státem a nachází se pod jeho kontrolou a dohledem, splňují požadavky uvedené v čl. 12 odst. 1 a 2.
Článek 13
Měření spotřeby energie a informativní vyúčtování
1. Členské státy zajistí, aby pokud je to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, byli koneční zákazníci odebírající elektřinu, zemní plyn, dálkové topení či chlazení a teplou vodu pro domácnosti vybaveni za tržní ceny individuálními měřiči, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie a skutečnou dobu její spotřeby.
Při výměně stávajícího měřiče poskytnou se tyto individuální měřiče za konkurenceschopné ceny vždy, s výjimkou případů, kdy je to technicky nemožné nebo kdy je to nákladově neefektivní v poměru k odhadovaným možným dlouhodobým úsporám. Při vytváření nového připojení v nové budově nebo při jakýchkoli větších renovacích uvedených ve směrnici 2002/91/ES, budou tyto individuální měřiče za konkurenceschopné ceny vždy poskytovány.
2. Členské státy zajistí, aby bylo vyúčtování, které provádějí distributoři energie, provozovatelé distribučních soustav a maloobchodní prodejci energie, pokud je to vhodné, založeno na skutečné spotřebě energie a aby bylo předkládáno v jasné a pochopitelné formě. Spolu s vyúčtováním obdrží koneční zákazníci rovněž vhodné informace se zevrubným přehledem stávajících cen energie. Vyúčtování na základě skutečné spotřeby bude prováděno dostatečně často, aby zákazníci mohli svou spotřebu energie regulovat.
3. Členské státy zajistí, aby distributoři energie, provozovatelé distribučních soustav nebo maloobchodní prodejci energie, kde je to vhodné, poskytovali konečným zákazníkům v účtech, smlouvách, transakcích a stvrzenkách na distribučních místech tyto informace:
|
a) |
aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie; |
|
b) |
srovnání aktuální spotřeby energie konečného zákazníka se spotřebou za stejné období předchozího roku, nejlépe v grafické podobě; |
|
c) |
kdykoli je to možné a přínosné, srovnání s průměrným normalizovaným nebo vzorovým uživatelem energie stejné kategorie; |
|
d) |
kontaktní údaje na organizace spotřebitelů, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž jsou dostupné informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů nebo objektivní technické údaje o energetických spotřebičích. |
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 14
Zprávy
1. Členské státy, které ke dni vstupu této směrnice v platnost již k jakémukoli účelu používají pro měření úspor energie výpočetní metody podobné těm, které jsou popsány v příloze IV, mohou Komisi o tom předložit dostatečně podrobné informace. Tyto informace by měly být předloženy co nejdříve, nejlépe do ... (16). Uvedené informace Komisi umožní náležitě zohlednit stávající postupy.
2. Do 30. června 2007 předloží členské státy Komisi první akční plán energetické účinnosti. Do 30. června 2011 předloží členské státy Komisi druhý akční plán energetické účinnosti. Do 30. června 2014 předloží členské státy Komisi třetí akční plán energetické účinnosti.
Všechny EEAP popisují opatření na zvýšení energetické účinnosti plánovaná pro dosažení cílů stanovených v článku 4 odst. 1 a 2, a k splnění ustanovení o příkladné úloze veřejného sektoru a ustanovení o informovanosti a případně poradenství pro koncové zákazníky stanovené v čl. 5 odst. 1 a čl. 7 odst. 2.
Druhý a třetí EEAP:
|
— |
zahrnují podrobnou analýzu a zhodnocení předchozího plánu; |
|
— |
zahrnují konečné výsledky s ohledem na splnění cílů úspor energie stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2; |
|
— |
zahrnuje plány na dodatečná opatření zaměřená na odstranění všech stávajících nebo předpokládaných nedostatků při naplňování cílů a předpokládané dopady těchto opatření; |
|
— |
v souladu s čl. 15 odst. 4 využívají a postupně zvyšují využívání harmonizovaných ukazatelů účinnosti a směrodatných hodnot, jak pro vyhodnocení minulých opatření, tak pro zhodnocení dopadů plánovaných budoucích opatření; |
|
— |
je založen na dostupných údajích a doplněn odhady . |
3. Do ... (17) zveřejní Komise hodnocení dopadů založené na analýze nákladů a přínosů a přezkoumá vzájemný vztah mezi standardy EU, nařízeními, politikami a opatřeními na zvýšení energetické účinnosti u konečného uživatele.
4. Akční plány energetické účinnosti budou zhodnoceny v souladu s postupem uvedeným v čl 16 odst. 2. První akční plán energetické účinnosti bude přezkoumán do 1. ledna 2008. Druhý akční plán energetické účinnosti bude přezkoumán do 1. ledna 2012. Třetí akční plán energetické účinnosti bude přezkoumán do 1. ledna 2015.
5. Na základě akčních plánů energetické účinnosti Komise zhodnotí, jakého pokroku dosáhly členské státy při plnění svých národních orientačních cílů úspor energie. Komise zveřejní zprávy se závěry týkajícími se:
|
— |
prvních akčních plánů energetické účinnosti do 1. ledna 2008; |
|
— |
druhých akčních plánů energetické účinnosti do 1. ledna 2012; |
|
— |
třetích akčních plánů energetické účinnosti do 1. ledna 2015 . |
Tyto zprávy zahrnou informace o souvisejících krocích na úrovni Společenství, včetně aktuálně platných právních předpisů i právních předpisů budoucích. Zpráva zohlední systém směrodatných hodnot uvedený v čl. 15 odst. 4, zjistí osvědčené postupy a případy, kde členské státy nebo Komise nevykazují dostatečný pokrok, a může obsahovat doporučení.
Druhá zpráva se případně tam, kde je to vhodné nebo nutné doplní o návrhy dalších opatření určené Evropskému parlamentu a Radě, včetně případného prodloužení doby platnosti cílů. Pokud zpráva dospěje k závěru, že nebyl učiněn dostatečný pokrok při dosahování orientačních národních cílů, zaměří se tyto návrhy na úroveň a povahu těchto cílů .
Článek 15
Přezkum a přizpůsobení rámce
1. Hodnoty a výpočetní metody uvedené v přílohách II, III a IV se přizpůsobují technickému pokroku postupem podle čl. 16 odst. 2.
2. Do 1. ledna 2008 Komise postupem podle čl. 16 odst. 2 upřesní a doplní podle potřeby body 2 až 6 přílohy IV, s ohledem na obecný rámec uvedený v příloze IV.
3. Do 1. ledna 2012 Komise postupem podle čl. 16 odst. 2 zvýší procentní podíl výpočtů prováděných postupem zdola nahoru užitých v modelu harmonizovaných výpočtů uvedeném v bodě 1 přílohy IV, aniž jsou dotčeny programy členských států využívající již nyní vyšší procentní podíl. Nový harmonizovaný výpočetní model s výrazně vyšším procentním podílem výpočtů prováděných postupem zdola nahoru bude poprvé použit od 1. ledna 2012.
Je-li to proveditelné a možné, použije se při měření celkových úspor za celou dobu používání této směrnice tento harmonizovaný výpočetní model, aniž by tím byly dotčeny modely členských států s vyšším podílem výpočtů prováděných postupem zdola nahoru.
4. Do 30. června 2008 Komise v souladu s postupem stanoveným v čl. 16 odst. 2 vytvoří sadu harmonizovaných ukazatelů energetické účinnosti a směrodatných hodnot založených na těchto ukazatelích, a zohlední přitom dostupné údaje nebo údaje, které mohou být bez nadměrných nákladů pro každý členský stát získány. Při vytváření těchto harmonizovaných ukazatelů energetické účinnosti a směrodatných hodnot Komise použije jako referenční dokument orientační seznam uvedený v příloze V. Členské státy postupně zapracují tyto ukazatele a směrodatné hodnoty do statistických údajů zařazených do jejich akčních plánů na zvýšení energetické účinnosti uvedených v článku 14 a použijí je jako jeden z dostupných nástrojů pro rozhodování o budoucích prioritních oblastech ve svých akčních plánech na zvýšení energetické účinnosti.
Komise nejpozději do ... (18) předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při stanovení ukazatelů a směrodatných hodnot.
Článek 16
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 17
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se směrnice 93/76/EHS.
Článek 18
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ... (19) , s výjimkou čl. 14 odst. 1, 2 a 4, pro něž je datem provedení ve vnitrostátním právu nejpozději ... (20) . Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 19
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 20
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 120, 20.5.2005, s. 115.
(2) Úř. věst. C 318, 22.12.2004, s. 19 .
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 7. června 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 23. září 2005 (Úř. věst. C 275 E, 8.11.2005, s.19) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(4) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.
(5) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37. Směrnice ve znění směrnice Rady 2004/85/ES (Úř. věst. L 236, 7.7.2004, s. 10).
(6) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57.
(7) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Komise (ES) č. 2083/2005 (Úř. věst. L 333, 20.12.2005, s. 28).
(8) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č.2083/2005.
(9) Sb. soud. rozh. 2002, ECR I-7213.
(10) Úř. věst. C 394, 17.12.1998, s. 1.
(11) Úř. věst. L 237, 22.9.1993, s. 28.
(12) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(13) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. Směrnice ve znění směrnice 2004/101/ES (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 18).
(14) Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.
(15) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.
(16) Šest měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
(17) Dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost.
(18) Pět let po vstupu této směrnice v platnost.
(19) Dva roky po vstupu této směrnice v platnost.
(20) Datum vstupu této směrnice v platnost.
PŘÍLOHA I
METODIKA VÝPOČTU NÁRODNÍHO ORIENTAČNÍHO CÍLE ÚSPOR ENERGIE
Pro výpočet národního orientačního cíle úspor energie stanoveného v článku 4 se použije tato metodika:
|
1. |
Členské státy využijí k výpočtu roční průměrné výše spotřeby celkovou roční domácí konečnou spotřebu energie všech uživatelů energie, na něž se směrnice vztahuje, za posledních pět kalendářních let před provedením této směrnice, pokud jsou pro ně k dispozici oficiální údaje. Tato konečná spotřeba energie je objem energie, která byla během daného pětiletého období distribuována nebo prodána konečným zákazníkům, bez úprav podle denostupňů, strukturálních změn nebo výrobních změn. Na základě této roční průměrné výše spotřeby se jednou vypočte národní orientační cíl úspor energie a výsledné absolutní množství energie, již je třeba ušetřit, se použije na celé období určené touto směrnicí. Národní orientační cíl úspor energie:
Tato metodika měření úspor energie zajišťuje, že celkové úspory energie předepsané směrnicí představují pevný objem, a nejsou tedy závislé na budoucím růstu HDP ani na žádném budoucím nárůstu spotřeby energie. |
|
2. |
Národní orientační cíle úspor energie se udávají v absolutním vyjádření v GWh nebo v jiném ekvivalentu na základě výpočtu podle přílohy II. |
|
3. |
Při výpočtu ročních úspor energie je možné přihlédnout k úsporám energie za jednotlivé roky po vstupu této směrnice v platnost, jež mají trvalý efekt a jež plynou z opatření ke zvýšení energetické účinnosti zahájených v některém z předchozích let, nikoli však před rokem 1995. V některých případech opodstatněných vzhledem k okolnostem je možno vzít v úvahu i opatření, jež byla uplatněna dříve než v roce 1995, ale ne dříve než v roce 1991. Opatření technologické povahy by měla být buď novelizována s ohledem na technický pokrok nebo zhodnocena s ohledem na nejlepší hodnotu (benchmark) pro taková opatření. Komise poskytne hlavní směry o tom, jak lze změřit nebo zhodnotit dopady všech těchto opatření na zlepšení energetické účinnosti, jež budou založena, pokud možno na stávajících právních předpisech Společenství, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií (1) a směrnice 2002/91/ES. Ve všech případech musí být výsledné úspory energie ověřitelné a měřitelné nebo odhadnutelné v souladu s obecným rámcem uvedeným v příloze IV. |
PŘÍLOHA II
ENERGETICKÝ OBSAH VYBRANÝCH PALIV PRO KONEČNOU SPOTŘEBU - PŘEVODNÍ TABULKA (1)
|
Energetické komodity |
kJ (NCV) |
kgoe (NCV) |
kWh (NCV) |
|
1 kg koksu |
28 500 |
0,676 |
7,917 |
|
1 kg černého uhlí |
17 200 - 30 700 |
0,411 - 0,733 |
4,778 - 8,528 |
|
1 kg briket hnědouhelných |
20 000 |
0,478 |
5,556 |
|
1 kg černého lignitu |
10 500 - 21 000 |
0,251 - 0,502 |
2,917 5,833 |
|
1 kg hnědého uhlí |
5 600 - 10 500 |
0,134 - 0,251 |
1,556 - 2,917 |
|
1 kg ropné břidlice |
8 000 - 9 000 |
0,191 - 0,215 |
2,222 - 2,500 |
|
1 kg rašeliny |
7 800 - 13 800 |
0,186 - 0,330 |
2,167 - 3,833 |
|
1 kg rašelinových briket |
16 000 - 16 800 |
0,382 - 0,401 |
4,444 - 4,667 |
|
1 kg zbytkového topného oleje (těžký topný olej) |
40 000 |
0,955 |
11,111 |
|
1 kg lehkého topného oleje |
42 300 |
1,010 |
11,750 |
|
1 kg pohonné hmoty (benzín) |
44 000 |
1,051 |
12,222 |
|
1 kg parafínu |
40 000 |
0,955 |
11,111 |
|
1 kg LPG (zkapalněný ropný plyn) |
46 000 |
1,099 |
12,778 |
|
1 kg zemního plynu (2) |
47 200 |
1,126 |
13,10 |
|
1 kg LNG (zkapalněný zemní plyn) |
45 190 |
1,079 |
12,553 |
|
1 kg dřeva (25 % vlhkost) (3) |
13 800 |
0,330 |
3,833 |
|
1 kg dřevěných briket |
16 800 |
0,401 |
4,667 |
|
1 kg odpadu |
7 400 - 10 700 |
0,177 - 0,256 |
2,056 - 2,972 |
|
1 MJ výhřevnost |
1 000 |
0,024 |
0,278 |
|
1 kWh elektrická energie |
3 600 |
0,086 |
1 (4) |
(1) Členské státy mohou v odůvodněných případech použít jiné převodní koeficienty.
(2) 93 % metanu.
(3) Členské státy mohou použít jiné hodnoty v závislosti na typu dřeva, který je v daném členském státě používán nejčastěji.
(4) Pro úspory udané v kWh elektřiny mohou členské státy použít standardní koeficient 2,5 odrážející odhadovanou 40 % průměrnou výrobní účinnost v EU za sledované období. Členské státy mohou v odůvodněných případech použít jiné převodní koeficienty.
Zdroj: Eurostat.
PŘÍLOHA III
ORIENTAČNÍ SEZNAM PŘÍKLADŮ DOSTUPNÝCH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI
Tato příloha uvádí příklady, kdy je možné rozvíjet a provádět programy a další opatření ke zvýšení energetické účinnosti v souvislostech článku 4.
Aby je bylo možné brát v úvahu, musí tato opatření ke zvýšení energetické účinnosti vést k úsporám energie, jež je možno jasně změřit a ověřit či odhadnout podle obecných zásad uvedených v příloze IV, a jejich účinek na úspory energie nesmí být již započten v rámci jiných konkrétních opatření. Tyto seznamy nejsou vyčerpávající, mají orientační účel.
Příklady dostupných opatření ke zvýšení energetické účinnosti:
|
|
Domácnosti a terciární odvětví
|
|
|
Průmysl
|
|
|
Doprava
|
|
|
Meziodvětvová opatření
|
|
|
Horizontální opatření
|
PŘÍLOHA IV
OBECNÝ RÁMEC PRO MĚŘENÍ A OVĚŘOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE
1. Měření a výpočet úspor energie a jejich normalizace
1.1 Měření úspor energie
Obecně
Při měření dosažených úspor energie uvedených v článku 4 s cílem zachytit celkové zvýšení energetické účinnosti a zjistit dopad jednotlivých opatření se použije model harmonizovaného výpočtu, který využívá kombinaci metod výpočtu postupem shora dolů a zdola nahoru, aby se změřilo roční zvýšení energetické účinnosti pro účely akčních plánů energetické účinnosti uvedených v článku 14.
Při sestavování modelu harmonizovaných výpočtů v souladu s čl. 15 odst. 2 se výbor snaží v nejvyšší možné míře použít údaje, jež byly již běžně poskytnuty Eurostatem nebo vnitrostátními statistickými agenturami.
Výpočty postupem shora dolů
Metoda výpočtu postupem shora dolů znamená, že se výše úspor energie vypočítá s užitím celostátní úrovně úspor nebo úrovní úspor energie v odvětvích ve větším měřítku jako počáteční hodnoty. Poté se roční údaje upraví s ohledem na vnější vlivy, jako jsou denostupně, strukturální změny, sortimentní skladba atd., čímž se získá nástroj poskytující uspokojivý pohled na celkové zvýšení energetické účinnosti, jak je uvedeno v bodě 1.2. Tato metoda neposkytuje přesná a podrobná měření a neukazuje příčinné vztahy mezi opatřeními a z nich plynoucími úsporami energie. Je však obvykle jednodušší, méně nákladná a často se o ní hovoří jako o „indikátorech energetické účinnosti“, protože naznačuje směry vývoje.
Při přípravě metody výpočtu postupem shora dolů užité v tomto modelu harmonizovaného výpočtu výbor pokud možno vychází z existujících metodik, jako je model ODEX (1).
Výpočty postupem zdola nahoru
Do 1. ledna 2008 Komise sestaví model harmonizovaného výpočtu postupem zdola nahoru. Tento model pokryje hladinu mezi 20 a 30% roční domácí konečné spotřeby energie v odvětvích spadajících do působnosti této směrnice , po řádném zvážení faktorů uvedených v písmenech a), b) a c) níže. Do 1. ledna 2012 Komise pokračuje v rozvoji tohoto modelu harmonizovaných výpočtů postupem zdola nahoru, který pokryje významně vyšší hladinu roční domácí konečné spotřeby energie v odvětvích spadajících do působnosti této směrnice po řádném zvážení faktorů uvedených v písmenech a), b) a c) níže .
Při sestavování tohoto modelu harmonizovaných výpočtů postupem zdola nahoru Komise vezme v úvahu následující faktory a své rozhodnutí v souladu s nimi zdůvodní:
|
a) |
zkušenost s modelem harmonizovaných výpočtů v prvních letech používání; |
|
b) |
očekávané možné zvýšení přesnosti, jako výsledek vyššího podílu výpočtů postupem zdola nahoru; |
|
c) |
odhadované možné dodatečné náklady nebo administrativní zátěž. |
Pokud si to členské státy přejí, mohou použít další měření postupem zdola nahoru mimo část předepsanou harmonizovaným modelem pro postup zdola nahoru, s výhradou souhlasu Komise vydaného postupem podle čl. 16 odst. 2 na základě popisu metodiky předloženého dotyčným členským státem.
Metoda výpočtu postupem zdola nahoru znamená, že se úspory energie, jichž bylo dosaženo prováděním konkrétních opatření ke zvýšení energetické účinnosti, měří v kilowatthodinách (kWh), v joulech (J) nebo v kilogramech ropného ekvivalentu (kg OE) a sečtou se s úsporami energie, jichž bylo dosaženo díky jiným konkrétním opatřením ke zvýšení energetické účinnosti. Úřady nebo agentury uvedené v čl. 4 odst. 4 zajistí, aby se zabránilo dvojímu započtení úspor energie, které vyplývají z kombinace opatření ke zvýšení energetické účinnosti (včetně mechanismů). V metodě výpočtu postupem zdola nahoru lze použít údaje a metody uvedené v bodech 2.1 a 2.2.
Pokud nejsou výpočty postupem zdola nahoru pro některá odvětví dostupné, lze se souhlasem Komise vydaným postupem podle čl. 16 odst. 2 užít ve zprávách pro Komisi ukazatele typu shora dolů, případně kombinované výpočty postupy shora dolů a zdola nahoru. Při posuzování takových žádostí prokáže Komise zejména v případě průběžné zprávy uvedené v čl. 14 odst. 2 náležitou pružnost. Někdy budou výpočty prováděné postupem shora dolů potřebné pro změření důsledků opatření provedených po roce 1995 (a v některých případech 1991), jež zůstávají aktuální.
1.2 Jak normalizovat měření úspor energie
Úspory energie se určují změřením nebo odhadem spotřeby před provedením opatření a po něm, přičemž je třeba zajistit úpravy a normalizaci vzhledem k vnějším podmínkám, které zpravidla ovlivňují spotřebu energie. Podmínky, které spotřebu energie zpravidla ovlivňují, se mohou s postupem času měnit. K nim může patřit pravděpodobný vliv jednoho nebo několika možných faktorů, jako jsou:
|
a) |
vliv počasí, např. denostupně; |
|
b) |
míry využití; |
|
c) |
doba používání budov využívaných pro nebytové účely; |
|
d) |
intenzita používaného vybavení (propustnost); sortimentní skladba; |
|
e) |
propustnost, stupeň výroby, objem či přidaná hodnota, včetně změn v úrovni HDP; |
|
f) |
plán využívání zařízení a vozidel; |
|
g) |
vztahy s ostatními odděleními. |
2. Údaje a metody, které je možné použít (měřitelnost)
Existuje několik metod získávání údajů pro měření nebo odhady úspor energie. Během hodnocení energetické služby nebo opatření ke zvýšení energetické účinnosti často není možné spoléhat se výlučně na měření. Rozlišuje se proto mezi metodami měření úspor energie a metodami odhadování úspor energie, přičemž druhé jmenované metody jsou běžnější.
2.1 Údaje a metody založené na měření
Vyúčtování distributorů energie nebo maloobchodních prodejců energie
Před zavedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti může tvořit základ měření pro reprezentativní období vyúčtování služeb domácnostem prováděné na základě měření. To může být později porovnáno s měřeným vyúčtováním pro období po zavedení a využití opatření a také pro reprezentativní období. Výsledky by měly být porovnány s kontrolním vzorkem (skupina, která se nezúčastnila) anebo normalizovány postupem podle bodu 1.2.
Údaje o prodeji energie
Spotřeba různých druhů energie (např. elektřina, plyn, topný olej) může být měřena na základě porovnání údajů o prodeji poskytnutých maloobchodními prodejci energie a distributory získaných před zavedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti a údajů o prodeji za období po zavedení těchto opatření. Lze použít kontrolního vzorku nebo údaje normalizovat.
Údaje o prodeji zařízení a přístrojů
Výkonnost zařízení a přístrojů může být vypočítávána na základě informací získaných přímo od výrobců. Údaje o prodeji zařízení a přístrojů mohou být obvykle získány od maloobchodních prodejců energie. Je rovněž možno provádět zvláštní průzkum nebo měření. Pro určení míry úspor energie mohou být získané údaje porovnány s údaji o prodeji. Při užití této metody by měly být prováděny úpravy s ohledem na změny v použití vybavení nebo přístrojů.
Údaje o konečném zatížení
Je možné plně sledovat energetickou náročnost budov nebo zařízení pro zaznamenání spotřeby energie před zavedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm. Důležité rozhodující faktory (např. výrobní postup, speciální zařízení, instalace vytápění) je možné měřit podrobněji.
2.2 Údaje a metody založené na odhadech
Odhad údajů pomocí základní techniky: bez kontroly
Výpočet odhadovaných údajů pomocí základní techniky bez kontroly na místě je nejobvyklejší metodou získávání údajů pro měření uvažovaných úspor energie. Údaje mohou být odhadovány na základě technických zásad, bez využití konkrétních údajů, na základě předpokladů založených na vlastnostech zařízení, výkonových charakteristikách, funkčních profilech zavedených opatření a statistik atd.
Odhad údajů pomocí vyspělé techniky; kontrola
Energetické údaje je možné vypočítat na základě informací získaných externími odborníky v rámci kontroly nebo jiného typu návštěvy jedné nebo více vybraných lokalit. Na jejich základě je možné vypracovat vyspělejší algoritmy nebo simulační modely a využít jich u většího počtu lokalit (např. budov, zařízení, vozidel). Tento typ měření lze často využít pro doplnění a upřesnění údajů získaných odhadem údajů pomocí základní techniky.
3. Jak se vyrovnat s nejistotou
Všechny metody uvedené v bodě 2 mohou vykazovat určitou úroveň nejistoty. Nejistota může být způsobena (2):
|
a) |
chybami v použití přístrojů: vyskytují se obvykle v důsledku chyb ve specifikacích poskytnutých výrobci; |
|
b) |
chybami v modelování: týkají se obvykle chyb v modelu použitém pro odhad potřebných parametrů na základě shromážděných údajů; |
|
c) |
chybami ve vzorcích: týká se obvykle chyb vzniklých na základě skutečnosti, že byl sledován vzorek zařízení místo celých zkoumaných zařízení. |
Nejistota může být také způsobena plánovanými nebo neplánovanými domněnkami; souvisí obvykle s odhady, předpoklady nebo použitím technických údajů. Výskyt chyb souvisí se zvoleným systémem sběru údajů, který je navržen v bodech 2.1 a 2.2. Doporučuje se přesnější určení nejistoty.
Členské státy si mohou pro podávání zpráv o cílech stanovených touto směrnicí zvolit metodu kvantifikované nejistoty měření. Kvantifikovaná nejistota měření je vyjádřena statisticky srozumitelným způsobem a uvede jak míru přesnosti, tak spolehlivosti. Například „měřitelná chyba je 90 %, spolehlivost ± 20 %“.
Pokud je použito metody nejistoty měření, musí členské státy přihlížet také k tomu, že přijatelná míra nejistoty požadovaná pro výpočty úspor energie souvisí s mírou úspor a s hospodárností snižující se nejistoty.
4. Harmonizovaná životnost opatření ke zvýšení energetické účinnosti ve výpočtech postupem zdola nahoru
Některá opatření ke zvýšení energetické účinnosti mohou trvat desítky let a jiná pouze kratší dobu. V následujícím seznamu jsou uvedeny příklady průměrné životnosti některých opatření ke zvýšení energetické účinnosti:
|
Izolace podkroví v domácnosti |
30 let |
|
Izolace dutými stěnami v domácnosti |
40 let |
|
Zasklení oken z úrovně E na C (vm2) |
20 let |
|
Bojlery z úrovně B na A |
15 let |
|
Ovládání topení - modernizace při výměně boileru |
15 let |
|
Kompaktní úsporné zářivky CFL - maloobchod |
16 let |
Zdroj: „Energy Efficiency Commitment 2005-2008“, Spojené království
Aby se zajistilo, že členské státy budou užívat u podobných opatření stejnou životnost, budou tyto míry životnosti harmonizovány na evropské úrovni. Komise proto za pomoci výboru zřízeného podle článku 16 nahradí výše uvedený seznam schváleným předběžným seznamem průměrné životnosti různých opatření ke zvýšení energetické účinnosti nejpozději ... (3).
5. Jak nakládat s multiplikačními efekty úspor energie a jak se vyhnout dvojímu započtení v metodách výpočtu postupem shora dolů a zdola nahoru
Provedení jednoho opatření ke zvýšení energetické účinnosti, např. nádrže na teplou vodu a potrubní izolace v budově, či jiného opatření se srovnatelným dopadem může mít v budoucnu na trhu multiplikační efekt, což znamená, že trh bude jisté opatření provádět automaticky bez dalšího zapojení úřadů nebo agentur uvedených v čl. 4 odst. 4 nebo soukromého poskytovatele energetických služeb. Opatření s multiplikačním potenciálem by ve většině případů byla nákladově efektivnější než opatření, jež je třeba pravidelně opakovat. Členské státy odhadnou potenciální úspory energie takových opatření včetně jejich multiplikačních efektů a prověří souhrnný dopad v dodatečném hodnocení, případně za použití vhodných ukazatelů.
S ohledem na vyhodnocení horizontálních opatření mohou být ukazatele energetické účinnosti použity za podmínky, že lze určit způsob jejich konstrukce bez horizontálních opatření. Musí však být možné v co největší míře vyloučit dvojí započítávání úspor dosažených cílenými programy energetické účinnosti, energetickými službami a dalšími politickými nástroji. To se vztahuje zejména na daně z energie nebo CO2 a na informační kampaně.
Je třeba provádět opravy s ohledem na dvojí započtení úspor energie. Podporuje se využití matic umožňujících provádět součty dopadu opatření.
Při podávání zpráv o celkovém cíli podle článku 4 neberou členské státy v úvahu potenciální úspory energie vyskytující se po cílovém období. Opatření podporující dlouhodobý účinek na trh by měla být v každém případě podporována a opatření, jež již zavdala podnět ke vzniku multiplikačního efektu v úsporách energie, by měla být brána v úvahu při podávání zpráv o celkovém cíli podle článku 4, pokud mohou být měřena a ověřena podle návodu uvedeného v této příloze.
6. Jak ověřit úspory energie
Pokud je to považováno za nákladově efektivní a nezbytné, jsou úspory dosažené díky určité energetické službě nebo opatření ke zvýšení energetické účinnosti ověřovány třetí osobou. Ověření mohou provádět nezávislí poradci, poskytovatelé energetických služeb nebo jiní účastníci trhu. Další pokyny a informace mohou poskytnout příslušné úřady nebo agentury členských států uvedené v čl. 4 odst. 4.
Zdroje: „A European Ex-post Evaluation Guidebook for DSM and EE Service Programmes“; IEA, databáze INDEEP; IPMVP, svazek 1 (verze březen 2002).
(1) Projekt ODYSSEE-MURE, program SAVE. Komise, 2005.
(2) Model pro stanovení míry nejistoty měření založený na těchto třech chybách je uveden v příloze B „International Performance Measurement & Verification Protocol“ (IPMVP).
(3) Šest měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost.
PŘÍLOHA V
ORIENTAČNÍ SEZNAM TRHŮ V OBLASTI PŘEMĚNY ENERGIE A DÍLČÍCH TRHŮ, PRO NĚŽ LZE STANOVIT NEJLEPŠÍ HODNOTY (BENCHMARKY)
|
1. |
Trh v oblasti domácích spotřebičů či informačních technologií a osvětlení, kam spadají:
|
|
2. |
Trh technologií pro vytápění domácností:
|
|
3. |
Trh průmyslových pecí. |
|
4. |
Trh v oblasti motorového pohonu v průmyslu. |
|
5. |
Trh v oblasti institucí veřejného sektoru, kam spadají:
|
|
6. |
Trh dopravních služeb. |
PŘÍLOHA VI
SEZNAM VHODNÝCH OPATŘENÍ PRO ENERGETICKOU ÚČINNOST VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Aniž jsou dotčeny právní předpisy členských států a Společenství o zadávání veřejných zakázek, členské státy zajistí, aby veřejný sektor uplatňoval alespoň dva požadavky z následujícího seznamu v souvislosti s příkladnou úlohou veřejného sektoru uvedenou v článku 5:
|
a) |
požadavky na uplatnění finančních nástrojů pro úspory energie, včetně smluv o energetické výkonnosti, které určují dosažení měřitelných a předem stanovených úspor energie (včetně případů, kdy má veřejná správa odpovědnost za subdodavatele); |
|
b) |
požadavky nakupovat zařízení a vozidla na základě seznamů údajů o energeticky účinných produktech v různých kategoriích vybavení a vozidel, jež mají sestavit úřady a agentury uvedené v čl. 4 odst. 4, přičemž se případně použijí analýzy minimalizovaných nákladů na životnost nebo srovnatelné metody k zajištění nákladové efektivnosti; |
|
c) |
požadavky nakupovat zařízení, které má energeticky účinnou spotřebu ve všech režimech včetně pohotovostního, přičemž se případně použijí analýzy minimalizovaných nákladů na životnost nebo srovnatelné metody k zajištění nákladové efektivnosti; |
|
d) |
požadavky na výměnu či zdokonalení stávajícího vybavení a vozidel vybavením uvedeným v písmenech b) a c); |
|
e) |
požadavky používat energetické audity a provádět následná nákladově efektivní doporučení; |
|
f) |
požadavky na nákup nebo pronájem energeticky účinných budov či jejich části nebo požadavky na výměnu či zdokonalení zakoupených nebo pronajatých budov či jejich částí s cílem zvýšit jejich energetickou účinnost. |
P6_TA(2005)0497
Návrh opravného rozpočtu č. 8/2005
Usnesení Evropského parlamentu o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 8/2005 na rozpočtový rok 2005 (14861/2005 — C6-0412/2005 — 2005/2179 (BUD))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 272 odst. 4 předposlední pododstavec této smlouvy, |
|
— |
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 177 této smlouvy, |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), a zejména na články 37 a 38 tohoto nařízení |
|
— |
s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2005, přijatý s konečnou platností dne 16. prosince 2004 (2), |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu (3), |
|
— |
s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 8/2005 na rozpočtový rok 2005, který předložila Komise dne 5. října 2005 (SEK(2005)1226), |
|
— |
s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 8/2005 sestavený Radou dne 1. prosince 2005 (14861/2005 — C6-0412/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0397/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Komise ve svém dopise ze dne 16. listopadu 2005 podstatně změnila svůj původní návrh předběžného návrhu opravného rozpočtu (PNOR) č. 8/2005 předložený dne 5. října 2005, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že na rozdíl od původního návrhu, konečné znění PNOR č. 8/2005 ve znění pozměněném Komisí, nevyžaduje posílení plateb v rámci okruhu 2, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že přijetí pozměněného znění PNOR č. 8/2005 povede ke snížení příspěvku členských států do rozpočtu EU na rok 2005, jehož základem je HND, o 3 868 434 942 EUR, |
|
1. |
schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 8/2005 předložený Radou beze změn; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. L 60, 8.3.2005, s. 1.
(3) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Dohoda naposledy pozměněná rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2005/708/ES (Úř. věst. L 269, 14.10.2005, s. 24).
P6_TA(2005)0498
Trh finančních nástrojů, pokud jde o některé lhůty ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů, pokud jde o některé lhůty (KOM(2005)0253 — C6-0191/2005 — 2005/0111(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0253) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 47 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0191/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0334/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0111
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/..../ES, kterou se mění směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů, pokud jde o některé lhůty
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (3) zavádí všeobecnou právní úpravu k zabezpečení vysoké kvality při provádění investičních transakcí. |
|
(2) |
Směrnice 2004/39/ES stanoví, že členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s uvedenou směrnicí do 30. dubna 2006. K zajištění jednotného uplatňování směrnice ve všech členských státech musí Komise během prováděcí lhůty přijmout prováděcí opatření k souhrnným ustanovením této směrnice. Než se členské státy seznámí s obsahem těchto prováděcích opatření, nemohou pracovat na vnitrostátní právní úpravě, ani ji dokončit, a mohly by tak mít potíže s dodržením současné prováděcí lhůty. |
|
(3) |
Aby investiční podniky a další regulované podniky splňovaly požadavky směrnice 2004/39/ES a požadavky vnitrostátních prováděcích předpisů, budou pravděpodobně muset zavést nové systémy informačních technologií, organizační struktury a nový systém evidování a podávání zpráv, a nebo stávající systémy a postupy zásadně změnit. Tyto změny mohou provést až poté, co Komise přijme prováděcí opatření a směrnice bude provedena do vnitrostátní legislativy. |
|
(4) |
Aby byla směrnice 2004/39/ES plně účinná, je zároveň nezbytné, aby ji členské státy provedly ve vnitrostátním právu zároveň s prováděcími opatřeními, nebo aby byla v členských státech přímo uplatnitelná. |
|
(5) |
Pro provedení směrnice 2004/39/ES ve vnitrostátním právu by proto měla být členským státům prodloužena prováděcí lhůta. Obdobně by měla být prodloužena lhůta, v níž investiční podniky a úvěrové instituce zajistí soulad s novými požadavky, na období po provedení směrnice ve vnitrostátním právu členských států. |
|
(6) |
Vzhledem k vzájemné provázanosti různých ustanovení směrnice 2004/39/ES je žádoucí, aby se prodloužení lhůt vztahovalo na všechna ustanovení uvedené směrnice. Jakékoliv prodloužení lhůty pro provedení a uplatňování směrnice by mělo být úměrné potřebám členských států a regulovaných podniků a nemělo by jít nad rámec těchto potřeb. Členské státy by měly začít uplatňovat ustanovení směrnice 2004/39/ES současně, aby v členských státech nedošlo k rozdrobení a k potenciálnímu narušení fungování vnitřního trhu s cennými papíry. |
|
(7) |
Ve svém usnesení o provádění právních předpisů v oblasti finančních služeb ze dne 5. února 2002 (4) Evropský parlament požadoval, aby měly Evropský parlament a Rada rovnocennou úlohu při dohledu nad tím, jak Komise plní svou výkonnou roli, aby tak byly zohledněny legislativní pravomoci Evropského parlamentu podle článku 251 Smlouvy. Komise tento požadavek podpořila ve slavnostním prohlášení, které téhož dne učinil před Evropským parlamentem její předseda. Dne 11. prosince 2002 Komise navrhla změny rozhodnutí 1999/468/ES (5) (KOM(2002)0719) a dne 22. dubna 2004 předložila pozměněný návrh (KOM(2004)0324). Evropský parlament zastává stanovisko, že tento návrh nerespektuje jeho legislativní pravomoci. Podle Evropského parlamentu by Evropský parlament a Rada měly mít možnost, v určité stanovené lhůtě, vyhodnocovat svěření prováděcích pravomocí Komisi. Je tedy vhodné omezit lhůtu, během které může Komise přijmout prováděcí opatření. |
|
(8) |
Evropský parlament by měl mít tříměsíční lhůtu od prvního předložení navržených pozměňovacích návrhů a prováděcích opatření, aby je mohl přezkoumat a zaujmout k nim stanovisko. V naléhavých a řádně odůvodněných případech by však mělo být možné tuto lhůtu zkrátit. Přijme-li Evropský parlament v této lhůtě usnesení, měla by Komise návrhy pozměňovacích návrhů nebo opatření znovu přezkoumat. |
|
(9) |
Musí se také posunout datum, ke kterému se zrušuje směrnice 93/22/EHS a datum u přechodných ustanovení směrnice 2004/39/ES, a prodloužit Komisi časové období k povinnému podávání zpráv. |
|
(10) |
Vzhledem k tomu, že členským státům byla posunuta lhůta k provedení směrnice 2004/39/ES ve vnitrostátním právu a že byla také posunuta lhůta, do níž investiční podniky a úvěrové instituce mají zajistit soulad s novými požadavky, nepoužije se směrnice 2004/39/ES až do 1. listopadu 2007. Je proto vhodné zrušit směrnici 93/22/EHS od 1. listopadu 2007. |
|
(11) |
Směrnice 2004/39/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Směrnice 2004/39/ES se mění takto:
|
(1) |
Bod odůvodnění 69 se nahrazuje tímto:
|
|
(2) |
Článek 64 se mění takto:
|
|
(3) |
Článek 65 se mění takto:
|
|
(4) |
Článek 69 se nahrazuje tímto: „Článek 69 Zrušení směrnice 93/22/EHS Směrnice 93/22/EHS se zrušuje s účinkem od 1. listopadu 2007 . Odkazy na směrnici 93/22/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici. Odkazy na pojmy definované ve směrnici 93/22/EHS nebo na její články se považují za odkazy na odpovídající pojmy definované v této směrnici nebo na odpovídající články této směrnice. “ |
|
(5) |
V článku 70 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. ledna 2007. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Tato ustanovení použijí od 1. listopadu 2007. “ |
|
(6) |
V článku 71 se odstavce 1 až 5 nahrazují tímto: „1. Investiční podniky, které ve svých domovských členských státech obdržely povolení k poskytování investičních služeb před 1. listopadem 2007, jsou považovány za podniky povolené i pro účely této směrnice, jestliže právní předpisy dotyčných členských států stanoví, že tyto podniky musí k zahájení takové činnosti vyhovět podmínkám srovnatelným s podmínkami stanovenými v článcích 9 až 14. 2. Regulovaný trh nebo organizátor trhu, který ve svém domovském členském státě obdržel povolení před 1. listopadem 2007, je považován za povolený i pro účely této směrnice, jestliže právní předpisy dotyčného členského státu stanoví, že regulovaný trh případně organizátor trhu musí vyhovět podmínkám srovnatelným s podmínkami stanovenými v hlavě III. 3. Smluvní zástupci zapsaní ve veřejném rejstříku před 1. listopadem 2007 jsou považováni za registrované i pro účely této směrnice, jestliže právní předpisy dotyčných členských států stanoví, že smluvní zástupci musí vyhovět podmínkám srovnatelným s podmínkami stanovenými v článku v článku 23. 4. Informace sdělené před 1. listopadem 2007 pro účely článků 17, 18 nebo 30 směrnice 93/22/EHS jsou považovány za sdělené pro účely podle článků 31 a 32 této směrnice. 5. Každý existující systém, spadající do definice MTF provozovaného organizátorem regulovaného trhu, je povolen jako MTF na žádost organizátora regulovaného trhu za předpokladu, že splní pravidla rovnocenná pravidlům, která pro povolení a provozování MTF vyžaduje tato směrnice, a za předpokladu, že dotyčná žádost je podána do osmnácti měsíců od 1. listopadu 2007. “ |
Článek 2
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. ledna 2007. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Tato ustanovení použijí od 1. listopadu 2007.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 3
Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 323, 20.12.2005, s. 31.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.
P6_TA(2005)0499
Zavedení evropského platebního rozkazu ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení řízení o evropském platebním rozkazu (KOM(2004)0173 — C6-0006/2004 — 2004/0055(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0173) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 61 písm. c) Smlouvy o ES, na jejichž základě předložila Komise návrh Parlamentu (C6-0006/2004), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0240/2005), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise ve znění pozměňovacích návrhů; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2004)0055
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006 o zavedení řízení o evropském platebním rozkazu
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na její článek 61 odst. c) této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Společenství si stanovilo za cíl udržovat a rozvíjet oblast svobody, bezpečnosti a práva, ve které je zajištěn volný pohyb osob. Pro tento účel má Komise přijmout mezi jinými i opatření na poli soudní spolupráce ve věcech občanských, které jsou nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu. |
|
(2) |
Evropská rada na svém zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 vyzvala Radu a Komisi, aby připravily novou právní úpravu, která napomůže hladké soudní spolupráci a zlepší přístup k právu, a konkrétně v této souvislosti zmínila platební rozkazy pro peněžní nároky. |
|
(3) |
Dne 30. listopadu 2000 Rada přijala společný program Komise a Rady o opatřeních k realizaci zásady vzájemného uznávání rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (3). Program předpokládá možnost konkrétního, jednotného nebo harmonizovaného postupu pro získání soudního rozhodnutí vydaného v rámci Společenství v konkrétních oblastech včetně oblasti nesporných nároků. |
|
(4) |
Komise přijala Zelenou knihu o postupu pro evropský platební rozkaz a o opatřeních ke zjednodušení a urychlení soudních sporů malého rozsahu dne 20. prosince 2002. Zelená kniha zahájila konzultace o možných cílech a rysech jednotného nebo harmonizovaného evropského postupu pro vymáhání nesporných nároků. |
|
(5) |
Rychlé a účinné vymáhání nesplacených dluhů, u kterých neexistuje žádný právní spor, má obrovskou důležitost pro hospodářské provozovatele v Evropské unii, protože opožděné platby jsou hlavním důvodem platební neschopnosti, která ohrožuje přežití podniků, zejména malých a středních podniků, a vede k četným ztrátám pracovních míst. |
|
(6) |
Zatímco se všechny členské státy pokoušejí řešit problém hromadného vymáhání nesporných nároků, většina pomocí vytváření zjednodušeného postupu pro platební rozkaz, obsah vnitrostátních zákonných úprav i výkon domácích postupů se velmi liší. Navíc jsou stávající postupy často buď nepřípustné, nebo neproveditelné v přeshraničních situacích. |
|
(7) |
Výsledné překážky přístupu k účinnému výkonu spravedlnosti zejména u přeshraničních případů a narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu díky nerovnováze s ohledem na fungování procesních prostředků věřitelů v různých členských státech vedou k potřebě právní úpravy Společenství, která zaručuje rovné podmínky pro věřitele a dlužníky v celé Evropské unii. |
|
(8) |
Postup stanovený v tomto nařízení slouží jako dodatečný a možný prostředek pro žalující stranu, která má nadále možnost využít postupu podle domácího práva. Toto nařízení také nenahrazuje ani neharmonizuje stávající mechanizmy vymáhání nesporných nároků podle vnitrostátního práva . |
|
(9) |
Evropský platební rozkaz by měl být k dispozici pro všechny občanské, smluvní i nesmluvní peněžní nároky s výjimkou vlastnických práv vzniklých z manželského nebo podobného vztahu, kde i při nepřítomnosti námitek se soud často nemůže spolehnout na tvrzení žalující strany, nýbrž musí posoudit skutečnosti sám. Postup by neměl být omezen na nároky nižší, než je určitý strop částky. Neměl by se však uplatnit u nároků, které ještě nejsou splatné v době podání návrhu a zejména na budoucí opakované platby. |
|
(10) |
Postup by měl být v co největší míře založen na využití standardních forem komunikace mezi soudem a stranami, aby se usnadnila správa a umožnilo automatické zpracování údajů. |
|
(11) |
V návrhu na evropský platební rozkaz by měla mít žalující strana povinnost poskytnout informace, které jsou dostatečné pro jasnou identifikaci požadavku a jeho odůvodnění, aby se žalovaná strana dostala do postavení, kdy učiní dobře informované rozhodnutí, zda nárok napadne či ne. V této souvislosti by mělo být povinností žalující strany uvést některé důkazy, o které se může opřít, pro prokázání správnosti svých tvrzení, aniž by však musela skutečně předložit soudu materiální důkazy. |
|
(12) |
Soud by měl prozkoumat návrh včetně otázky pravomoci soudu a popisu důkazu na základě informací poskytnutých ve formuláři. To by soudu umožnilo prozkoumat prima facie podstaty nároku a mimo jiné vyloučit zřejmě neopodstatněné nebo nepřípustné nároky. Není nezbytně nutné, aby prozkoumání prováděl soudce . |
|
(13) |
Zatímco odmítnutí návrhu na evropský platební rozkaz nepodléhá přezkumu, nevylučuje předem možnost přezkumu rozhodnutí u soudu stejného stupně. |
|
(14) |
Přezkum prováděný ve výjimečných případech neznamená, že žalovaná strana má druhou příležitost uplatnit námitky proti nároku. Během postupu přezkumu by se podstata nároku neměla hodnotit nad rámec důvodů vyplývajících z výjimečných okolností, na které se odvolává žalující strana. |
|
(15) |
Evropské platební oznámení by mělo žalovanou stranu informovat o jejích možnostech buď zaplatit svůj nesplacený dluh žalující straně, nebo podat žalobní odpověď, pokud si přeje nárok napadnout, a to ve lhůtě tří týdnů. Kromě úplných informací o nároku ve formě poskytnuté žalující stranou by měla být žalovaná strana informována o právním významu oznámení a zejména o důsledcích ponechání nároku nárokem nesporným. |
|
(16) |
Žalobní odpověď podaná ve stanovené časové lhůtě by měla ukončit postup pro evropský platební rozkaz a měla by vést k automatickému přenosu případu do běžného občanského řízení, pokud žalující strana výslovně nepožadovala v takovém případě řízení ukončit. |
|
(17) |
Evropský platební rozkaz, který se má vydat v nepřítomnosti žalobní odpovědi, by měl být okamžitě vynutitelný na žalované straně. Měla by existovat možnost odporu, který by představoval zásadně stejné důsledky jako žalobní odpověď. V nepřítomnosti uplatnění odporu by měl platební rozkaz mít stejný statut jako konečný rozsudek vydaný v běžném občanském řízení. |
|
(18) |
Pro účely výpočtu lhůt by mělo platit nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (4). |
|
(19) |
Žalovaná strana by měla být standardní formou informována o tom, že lhůty se vypočítávají v souladu s nařízením (EHS, Euratom) č. 1182/71 se zohledněním státních svátků členských států, ve kterých má soud sídlo. |
|
(20) |
Podání návrhu na evropský platební rozkaz předpokládá zaplacení veškerých příslušných soudních poplatků. |
|
(21) |
Soudy by měly vzít v úvahu veškeré jiné písemné podoby odporu, jsou-li jasně vyjádřeny. |
|
(22) |
Pojem „běžné občanské řízení“ by se v tomto nařízení neměl vykládat ve významu, který má ve vnitrostátních právních předpisech. |
|
(23) |
Soudní poplatky za evropský platební rozkaz a běžné občanské řízení v případě odporu by společně neměly překročit soudní poplatky běžného občanského řízení bez předchozího evropského platebního rozkazu. Tyto poplatky neobsahují např. poplatky právníkům nebo náklady na poskytnutí dokladů subjektem jiným, než je soud. |
|
(24) |
Při rozhodování, pod pravomoc kterého soudu má spadat vydání evropského platebního rozkazu, by členské státy měly řádně zohlednit potřebu zajistit přístup ke spravedlnosti. |
|
(25) |
Toto nařízení nemá nepříznivý dopad na uplatňování nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (5) nebo na nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (6). |
|
(26) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření jednotného, rychlého a účinného mechanismu pro vymáhání nesporných peněžních nároků v Evropské unii, nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni členských států, a proto z důvodu rozsahu a účinků nařízení jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle, zejména omezuje co možná nejvíce zasahování do vnitrostátního procesního práva, protože nenahrazuje domácí zjednodušené postupy, ale přidává další možnost. |
|
(27) |
Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie za obecné zásady práva Společenství. Konkrétně se snaží zajistit plné respektování práva na spravedlivý proces, jak je uznán v článku 47 listiny. |
|
(28) |
Opatření nezbytná pro provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7). |
|
(29) |
Spojené království a Irsko podle článku 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, který je přílohou Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství, písemně sdělily, že se chtějí účastnit přijímání a používání tohoto nařízení. |
|
(30) |
Dánsko se podle článků 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, který je přílohou Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství, neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro něj není závazné ani použitelné. |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
1. Účelem tohoto nařízení je:
|
a) |
zjednodušit a urychlit vedení sporu a snížit náklady na něj v přeshraničních případech týkajících se nesporných peněžních nároků, a to vytvořením postupu evropského platebního rozkazu; a |
|
b) |
umožnit volný oběh evropských platebních rozkazů ve všech členských státech stanovením minimálních standardů, jejichž dodržování činí zbytečným jakékoli zprostředkovací řízení před uznáním a vymáháním nároku v členských státech, v nichž je platební rozkaz vymáhán. |
2. Toto nařízení nebrání žalující straně uplatňovat nárok ve smyslu článku 5 s využitím jiného postupu, který je k dispozici podle právních předpisů členského státu nebo podle právních předpisů Společenství.
Článek 2
Rozsah
1. Toto nařízení se uplatní v přeshraničních případech na občanské a obchodní věci , bez ohledu na charakter soudu nebo tribunálu. Zejména nebude rozšířeno na věci daňové, celní nebo správní nebo na odpovědnost státu za jednání a opomenutí při výkonu státní moci („acta iure imperii“).
2. Toto nařízení se nebude uplatňovat u :
|
a) |
majetkových práv vzniklých z manželského vztahu, závěti nebo dědictví; |
|
b) |
konkurzního řízení vztahujícího se k likvidaci společností nebo jiných právnických osob v platební neschopnosti, soudních uspořádání, vyrovnání a obdobných řízení; |
|
c) |
sociálního zabezpečení; |
|
d) |
nároků vzniklých z nesmluvních závazků, pokud:
|
3. V tomto nařízení se „členskými státy“ rozumí členské státy s výjimkou Dánska .
Článek 3
Přeshraniční případy
1. Pro účely tohoto nařízení se přeshraničním případem rozumí případ, ve kterém má alespoň jedna ze stran bydliště nebo obvyklé bydliště v jiném členském státě, než je stát, ve kterém sídlí soud.
2. Bydliště se určuje v souladu s články 59 a 60 nařízení (ES) č. 44/2001.
3. Rozhodujícím okamžikem pro určení, zda se jedná o přeshraniční případ je doba, kdy byla podána návrh na evropský platební rozkaz v souladu s tímto nařízením.
Článek 4
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
1. |
„členským státem původu“ členský stát, v němž byl evropský platební rozkaz vydán; |
|
2. |
„členským státem, v němž je platební rozkaz vymáhán“ členský stát, ve kterém se provádí vymáhání evropského platebního rozkazu; |
|
3. |
„soudem“ jakýkoli orgán v členském státě s pravomocí vztahující se na evropský platební rozkaz nebo jakékoli jiné související záležitosti; |
|
4. |
„soudem původu“ soud, který vydá evropský platební rozkaz. |
Článek 5
Postup pro evropský platební rozkaz
Je zřízen postup pro evropský platební rozkaz pro vynucování peněžních nároků konkrétní částky, která je v době, kdy je podán návrh na evropský platební rozkaz, splatná .
Článek 6
Pravomoc soudu
1. Pro účely použití tohoto nařízení se soud, který je pravomocný, určí v souladu s příslušnými pravidly právních předpisů Společenství, zejména nařízení (ES) č. 44/2001.
2. Vztahuje-li se však nárok na smlouvu uzavřenou osobou - spotřebitelem, za účelem, který nespadá do jeho profesní činnosti, a žalovanou stranou je spotřebitel, mají pravomoc pouze soudy v členském státě, v němž má žalovaná strana bydliště ve smyslu článku 59 nařízení (ES) č. 44/2001.
Článek 7
Návrh na evropský platební rozkaz
1. Návrh na evropský platební rozkaz se učiní za použití standardního formuláře v příloze tohoto nařízení .
2. V návrhu budou uvedeny:
|
a) |
jména a adresy stran a případně jejich zástupců a soudu, ke kterému se návrh podává; |
|
b) |
částka nároku, včetně částky jistiny a příp. úroků a smluvních pokut ; |
|
c) |
v případě požadování úroku úroková sazba a časové období, za které je úrok požadován, pokud není k jistině automaticky přidán zákonný úrok podle práva členského státu původu; |
|
d) |
příčina žaloby včetně popisu okolností, na které se strana odvolává jako na základ nároku a tam, kde je to použitelné, požadovaného úroku; |
|
e) |
popis důkazů na podporu nároku; |
|
f) |
odůvodnění pravomoci soudu; a |
|
g) |
přeshraniční povaha případu v souladu s článkem 3. |
3. V návrhu žalující strana uvede, že poskytnuté informace jsou podle jejího vědomí a svědomí pravdivé a že si je vědoma toho, že úmyslné nepravdivé prohlášení by mohlo vést k příslušným postihům podle práva členského státu původu.
4. V příloze k návrhu může žalující strana uvést, že nesouhlasí s převedením na běžné řízení ve smyslu článku 17 v případě odporu žalované strany. To nebrání žalující straně, aby o tom soud informovala následně, avšak v každém případě před vydáním rozkazu.
5. Návrh bude předložen písemně nebo v jiné formě komunikace včetně elektronické podoby, která je uznávána v členském státě původu a je k dispozici soudu původu.
6. Návrh musí podepsat žalující strana nebo příp. její zástupce. V případě, že návrh je podán v elektronické podobě v souladu s odstavcem 5 výše, bude podepsán v souladu s čl. 2 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (8). Podpis uznává členský stát původu a nesmí podléhat dodatečným požadavkům.
Tento elektronický podpis se však nepožaduje, pokud na soudech členského státu původu existuje alternativní komunikační systém, který je k dispozici určité skupině předem registrovaných ověřených uživatelů a který umožňuje bezpečnou identifikaci těchto uživatelů. Členské státy o takovém komunikačním systému informují Komisi.
Článek 8
Přezkoumání návrhu
1. Soud, který obdrží návrh na evropský platební rozkaz posoudí co nejdříve a na základě formuláře návrhu, zda jsou splněny požadavky stanovené v článcích 2, 3, 5, 6 a 7 a zda se požadavek jeví jako odůvodněný a přípustný. Toto přezkoumání lze provést pomocí automatizovaného postupu.
2. Tam, kde soud uvažuje o zamítnutí žádosti v důsledku nesplnění požadavků článku 7, může poskytnout žalující straně příležitost žádost doplnit nebo opravit.
Článek 9
Doplnění a opravení návrhu
1. Jestliže požadavky stanovené v článku 7 nejsou splněny a pokud návrh není zřejmě neodůvodněný nebo nepřípustný, poskytne soud žalující straně příležitost doplnit a opravit návrh. Soud použije standardní formulář v příloze.
2. Jestliže soud požaduje, aby žalující strana doplnila nebo opravila návrh, uvede lhůtu, kterou považuje za daných okolností za přiměřenou. Soud může podle svého uvážení lhůtu prodloužit.
Článek 10
Změna návrhu
1. Jestliže jsou požadavky stanovené v článku 8 splněny pouze pro část návrhu, informuje o tom soud žalující stranu a použije k tomu standardní formulář v příloze. Žalující strana bude vyzvána, aby přijala nebo odmítla evropský platební rozkaz na částku určenou soudem a bude informována o důsledcích svého rozhodnutí. Žalující strana odpoví tím, že vrátí standardní formulář, který jí zaslal soud během lhůty stanovené soudem v souladu s čl. 9 odst. 2.
2. Jestliže žalující strana přijme návrh soudu, soud vydá evropský platební rozkaz podle článku 12 pro tu část návrhu, kterou žalující strana přijala. Důsledky týkající se zbývající části původního nároku se řídí vnitrostátními právními předpisy.
3. Jestliže žalující strana neodešle odpověď během lhůty stanovené soudem nebo odmítne návrh soudu, soud zamítne v souladu s článkem 11 návrh na evropský platební rozkaz v plném rozsahu.
Článek 11
Zamítnutí návrhu
1. Soud návrh zamítne, jestliže:
|
a) |
žalující strana nezašle odpověď během lhůty stanovené soudem podle čl. 9 odst. 2; |
|
b) |
žalující strana nezašle odpověď během lhůty stanovené soudem nebo odmítne návrh soudu podle čl. 10 odst. 3; |
|
c) |
požadavky stanovené v článcích 2, 3, 5, 6 a 7 nejsou splněny; a nebo |
|
d) |
nárok je zřejmě neopodstatněný nebo nepřípustný. |
Žalující strana bude informována o důvodech zamítnutí pomocí standardního formuláře v příloze.
2. Proti zamítnutí návrhu není přípustné odvolání.
3. Zamítnutí návrhu nebude žalující straně bránit v tom, aby vymáhala nárok prostřednictvím nového návrhu na evropský platební rozkaz nebo pomocí jiného postupu podle práva členského státu.
Článek 12
Vydání evropského platebního rozkazu
1. Jestliže jsou splněny podmínky stanovené v článku 8, soud vydá co nejdříve, obvykle během 30 dní od podání návrhu, evropský platební rozkaz a použije k tomu standardní formulář v příloze.
Lhůta 30 dní nezahrnuje dobu, kterou potřebuje žalující strana na doplnění, opravení nebo změnu návrhu.
2. Evropský platební rozkaz se vydává spolu s kopií formuláře návrhu. Neobsahuje informace, které žalující strana poskytla podle čl. 7 odst. 4.
3. V evropském platebním rozkazu bude žalovaná strana informována o možnosti:
|
a) |
zaplatit žalující straně částku uvedenou v rozkazu; nebo |
|
b) |
napadnout rozkaz podáním odporu u soudu původu během lhůty stanovené v čl. 16 odst. 2. |
4. V evropském platebním rozkazu bude žalovaná strana informována, že:
|
a) |
byl vydán rozkaz pouze na základě informací, které poskytla žalující strana a které nebyly soudem ověřeny; |
|
b) |
rozkaz bude vymahatelný, pokud nebude u soudu podán odpor v souladu s článkem 16; |
|
c) |
pokud bude podán odpor, bude řízení pokračovat před příslušnými soudy členského státu původu v souladu s pravidly běžného občanského řízení, pokud žalující strana výslovně nepožadovala, aby v takovém případě bylo řízení zastaveno. |
5. Soud zajistí, aby byl rozkaz doručen žalované straně v souladu s vnitrostátními právními předpisy způsobem, který splňuje minimální standardy stanovené v článcích 13 až 15.
Článek 13
Doručení s důkazem o převzetí žalovanou stranou
Evropský platební rozkaz může být doručen žalované straně v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu adresáta jedním z těchto způsobů:
|
a) |
osobním doručením potvrzeným prohlášením o převzetí včetně data převzetí, které žalovaná strana podepsala; |
|
b) |
osobním doručením potvrzeným dokumentem podepsaným oprávněnou osobou, která provedla doručení, kde bude uvedeno, že žalovaná strana převzala dokument nebo že jej odmítla převzít bez jakéhokoli právního odůvodnění, a kde bude uvedeno také datum doručení; |
|
c) |
poštovním doručením potvrzeným prohlášením o převzetí včetně data převzetí, které žalovaná strana podepsala a vrátila; |
|
d) |
elektronickým doručením, jako je fax nebo e-mail, potvrzeným prohlášením o převzetí včetně data převzetí, které žalovaná strana podepsala a vrátila. |
Článek 14
Doručení bez důkazu o převzetí žalovanou stranou
1. Evropský platební rozkaz může být také doručen žalované straně v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu adresáta jedním z těchto způsobů:
|
a) |
osobním doručením na soukromé adrese žalované strany osobám, které žijí ve stejné domácnosti jako žalovaná strana nebo jsou tam zaměstnány; |
|
b) |
v případech, že žalovaná strana je osoba samostatně výdělečně činná nebo je to právnická osoba, osobním doručením v nebytových prostorách žalované strany osobám, které žalovaná strana zaměstnává; |
|
c) |
uložením rozkazu v poštovní schránce žalované strany; |
|
d) |
uložením rozkazu na poště nebo u příslušných veřejných úřadů a umístěním písemného oznámení o uložení do poštovní schránky žalované strany za předpokladu, že písemné oznámení jasně uvádí povahu dokumentu jako soudního dokumentu nebo právní účinek oznámení jako vykonání doručení a zahájení průběhu lhůty pro účely lhůt; |
|
e) |
poštovním doručením bez důkazu podle odstavce 3, kdy má žalovaná strana adresu v členském státě původu; |
|
f) |
elektronickým doručením potvrzeným automatickým potvrzením o doručení, za předpokladu, že žalovaná strana výslovně přijala tento způsob doručování předem. |
2. Pro účely tohoto nařízení není doručení podle odstavce 1 přípustné, jestliže adresa žalované strany není s jistotou známá.
3. Doručení podle odst. 1 písm. a) až d) bude potvrzeno:
|
a) |
dokumentem podepsaným oprávněnou osobou, která provedla doručení, jenž bude obsahovat:
|
|
b) |
prohlášení o převzetí osobou, které byl dokument doručen pro účely odst. 1 písm. a) a b). |
Článek 15
Doručení zástupci
Doručení podle článků 13 a 14 lze vykonat rovněž zástupci žalované strany.
Článek 16
Odpor proti evropskému platebnímu rozkazu
1. Žalovaná strana může podat odpor proti evropskému platebnímu rozkazu u soudu původu za použití standardního formuláře v příloze, který obdrží spolu s evropským platebním rozkazem .
2. Odpor se zasílá během 30 dní od doručení rozkazu žalované straně.
3. Žalovaná strana v odporu uvede, že nárok napadá, aniž by musela uvádět důvody napadení nároku.
4. Odpor bude podán písemně nebo v jiné formě komunikace včetně elektronické podoby, která je uznávána v členském státě původu a je k dispozici soudu původu.
5. Odpor musí podepsat žalující strana nebo příp. její zástupce. V případě, že návrh je podán v elektronické podobě v souladu s odstavcem 4 výše, bude podepsán v souladu s čl. 2 bod 2 směrnice 1999/93/ES. Podpis uznává členský stát původu a nesmí podléhat dodatečným požadavkům.
Tento elektronický podpis se však nepožaduje, pokud na soudech členského státu původu existuje alternativní komunikační systém, který je k dispozici určité skupině předem registrovaných ověřených uživatelů a který umožňuje bezpečnou identifikaci těchto uživatelů. Členské státy o takovém komunikačním systému informují Komisi.
Článek 17
Dopady podání odporu
1. Pokud je odpor podán ve lhůtě stanovené v čl. 16 odst. 2 bude řízení pokračovat před příslušnými soudními orgány členského státu v souladu s pravidly běžného občanského procesu, pokud žalující strana výslovně nepožádala , aby se v takovém případě řízení ukončilo v souladu s čl. 7 odst. 4 .
Pokud žalující strana uplatňovala svůj nárok pomocí řízení o evropském platebním rozkazu, nesmí nic z vnitrostátního práva poškodit její postavení v následných běžných řízeních.
2. Převedení do běžného řízení ve smyslu odstavce 1 se řídí právem členského státu původu .
3. Žalující strana musí být informována o tom, zda žalovaná strana podala odpor a o každém převedení do obvyklého řízení.
Článek 18
Vymahatelnost
1. Pokud v rámci lhůty stanovené v čl. 16 odst. 2, která zohledňuje přiměřenou lhůtu pro doručení prohlášení, nebyl doručen žádný odpor, soud bez prodlení prohlásí evropský platební rozkaz za vymahatelný, přičemž použije formulář návrhu obsažený v příloze. Soud původu ověří datum doručení.
2. Aniž by byl dotčen odstavec 1, formální požadavky týkající se vymahatelnosti se budou řídit právem členského státu původu.
3. Soud zašle vymahatelný evropský platební rozkaz žalující straně.
Článek 19
Zrušení doložky vykonatelnosti
Evropský platební rozkaz, který se stal vymahatelným v členském státě původu, bude uznán a vymáhán v jiném členském státě, aniž by byla nutná doložka vymahatelnosti a aniž by bylo možno odporovat jeho uznání.
Článek 20
Přezkoumání ve výjimečných případech
1. Po uplynutí lhůty stanovené v čl. 16 odst. 2 má žalovaná strana právo požádat o přezkoumání platebního rozkazu u příslušného soudu v členském státě původu, pokud:
|
a) |
|
|
b) |
žalovaná strana nemohla vznést námitku proti nároku z důvodu vyšší moci nebo mimořádných okolností, a to bez vlastního zavinění, za předpokladu, |
že v jakémkoli z obou případů bude jednat neprodleně.
2. Po uplynutí lhůty stanovené v čl. 16 odst. 2 má žalovaná strana právo požádat o přezkoumání platebního rozkazu u příslušného soudu v členském státě původu, pokud byl evropský platební rozkaz s ohledem na požadavky stanovené v tomto nařízení zjevně vydán chybně nebo z důvodu mimořádných okolností, a to bez vlastního zavinění.
3. Pokud soud zamítne návrh s odůvodněním, že není splněn žádný z důvodů pro přezkum uvedených v odstavcích 1 a 2, evropský platební rozkaz zůstane platný.
4. Pokud soud rozhodne, že přezkum je oprávněný z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, bude evropský platební rozkaz neplatný.
Článek 21
Vymáhání
1. Aniž by byla dotčena ustanovení tohoto nařízení, postup vymáhání se bude řídit právem členského státu, v němž je platební rozkaz vymáhán.
Evropský platební rozkaz, který se stal vymahatelným bude vymáhán za stejných podmínek jako vymahatelné rozhodnutí vydané v členském státě, v němž je platební rozkaz vymáhán.
2. Pro vymahatelnost v jiném členském státě žalující strana předloží orgánům daného členského státu příslušným pro vymáhání:
|
a) |
kopii evropského platebního rozkazu, který byl prohlášen za vymahatelný soudem původu, která splňuje podmínky nutné pro prokázání její pravosti; |
|
b) |
případně překlad evropského platebního rozkazu do úředního jazyka členského státu, v němž je platební rozkaz vymáhán, nebo pokud v daném členském státě existuje několik úředních jazyků do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jednacích jazyků soudu v místě, kde je žádáno o vymáhání, a to v souladu s právními předpisy členského státu, nebo do jiného jazyka, který členský stát, v němž je platební rozkaz vymáhán, uvedl jako přijatelný. Každý členský stát může určit úřední jazyk nebo úřední jazyky orgánů Evropských společenství přijatelné kromě jejich vlastního úředního jazyka pro evropský platební rozkaz. Překlad bude ověřen osobou k tomu oprávněnou v jednom z členských států. |
3. Žalující strana, která žádá v jednom členském státě o vymahatelnost evropského platebního rozkazu vydaného v jiném členském státě, nesmí být z důvodu cizí státní příslušnosti nebo bydliště či obvyklé bydliště v jiném členském státě, než v kterém je platební rozkaz vymáhán, žádána o složení jistoty, kauce nebo záruky, ať jsou formulovány jakkoli.
Článek 22
Zamítnutí vymáhání
1. Vymáhání na základě návrhu žalované strany bude příslušným soudem členského státu, v němž je platební rozkaz vymáhán, zamítnuto, pokud je evropský platební rozkaz neslučitelný s dřívějším rozhodnutím nebo rozkazem vydaným dříve v kterémkoli členském státě nebo ve třetí zemi, pokud:
|
a) |
dřívější rozhodnutí obsahovalo stejnou příčinu a týkalo se stejných stran; a |
|
b) |
dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nutné pro jeho uznání v členském státě, v němž je platební rozkaz vymáhán; a |
|
c) |
nemůže být neslučitelnost vznesena jako námitka při jednání soudu v členském státě původu. |
2. Vymáhání na základě návrhu bude také zamítnuto, pokud žalovaná strana uhradila žalující straně částku určenou evropským platebním rozkazem.
3. V žádném případě nesmí být v členském státě, v němž je platební rozkaz vymáhán, změněna podstata evropského platebního rozkazu.
Článek 23
Zastavení nebo omezení vymáhání
Pokud žalovaná strana požádala o přezkoumání podle článku 20, může příslušný soud členského státu, v němž je platební rozkaz vymáhán, na návrh žalované strany:
|
a) |
omezit řízení o výkonu rozhodnutí na ochranná opatření; anebo |
|
b) |
podmínit výkon rozhodnutí na základě podmínek, které stanoví; anebo |
|
c) |
za výjimečných okolností zastavit řízení. |
Článek 24
Právní zastoupení
Zastoupení právníkem nebo jiným odborníkem v oboru práva nebude povinné
|
a) |
pro žalující stranu, pokud jde o návrh na evropský platební rozkaz; |
|
b) |
pro žalovanou stranu, pokud jde o žalobní odpor proti evropskému platebnímu rozkazu . |
Článek 25
Soudní poplatky
1. Soudní poplatky za řízení o evropském platebním rozkazu a za běžné občanské řízení, které by následovalo v případě žalobní odpovědi nebo odporu proti evropskému platebnímu rozkazu v členském státě , společně nepřevýší soudní poplatky běžného občanského řízení bez předchozího řízení o evropském platebním rozkazu v členském státě .
2. Pro účely tohoto nařízení soudní poplatky zahrnují poplatky a výlohy, které mají být soudu uhrazeny, jejichž výše je stanovena v souladu s vnitrostátním právem.
Článek 26
Vztah k vnitrostátnímu procesnímu právu
Veškeré procesní otázky, které nejsou konkrétně řešeny v tomto nařízení, budou podléhat vnitrostátnímu právu .
Článek 27
Vztah k nařízení (ES) č. 1348/2000
Toto nařízení nemá vliv na uplatňování nařízení (ES) č. 1348/2000.
Článek 28
Informace týkající se nákladů na doručení a vymáhání
Členské státy budou spolupracovat zejména prostřednictvím evropské soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech ustanovené v souladu s rozhodnutím Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 (9) za účelem poskytnutí informací veřejnosti a odborným kruhům o:
|
a) |
nákladech na doručování písemností; |
|
b) |
tom, které orgány jsou příslušné pro vymáhání pro účely uplatňování článku 19 až 21 . |
Článek 29
Informace týkající se pravomoci soudu, postupů přezkumu, způsobů komunikace a jazyků
1. Do ... členský stát sdělí Komisi:
|
a) |
které soudy mají soudní pravomoc vydat evropský platební rozkaz; |
|
b) |
postupy přezkumu a příslušné soudy pro účely článku 20; |
|
c) |
způsoby komunikace přijatelné pro účely evropského platebního rozkazu a dostupné soudům; |
|
d) |
jazyky přijatelné podle čl. 21 odst. 2 písm. b). |
Členské státy obeznámí Komisi s veškerými následnými změnami těchto informací.
2. Komise zveřejní informace sdělené v souladu s odstavcem 1 uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie a ostatními vhodnými prostředky.
Článek 30
Pozměňovací návrhy týkající se přílohy
Standardní formuláře uvedené v příloze budou aktualizovány nebo technicky upraveny v souladu s postupem , na který se odkazuje v článku 31 tak, aby plně odpovídaly ustanovením tohoto nařízení.
Článek 31
Výbor
1. Komisi bude napomáhat výbor stanovený v článku 75 nařízení (ES) č. 44/2001.
2. Tam, kde se odkazuje na tento odstavec , budou platit články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení jeho článku 8.
Článek 32
Zpráva
Do ... (10) Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru podrobnou zprávu shrnující fungování řízení o evropském platebním rozkazu. Zpráva bude obsahovat hodnocení fungování řízení a hodnocení dopadu pro každý členský stát.
Aby bylo zajištěno, že je řádně zohledněna osvědčená praxe Evropské unie a že odráží zásady lepšího přijímání právních předpisů, členské státy poskytnou Komisi informace vztahující se na přeshraniční fungování evropského platebního rozkazu. Tyto informace by měly zahrnovat soudní poplatky, délku trvání řízení, účinnost, snadnost používání a vnitřní postupy pro platební rozkazy členských států.
Zpráva Komise bude případně doplněna o návrhy změn.
Článek 33
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dne ...
Použije se od ..., s výjimkou článků ..., ... a ..., které se použijí od ...
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s. 77 .
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005.
(3) Úř. věst. C 12, 15.1.2001, s. 1.
(4) Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.
(5) Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2245/2004 (Úř. věst. L 381, 28.12.2004, s. 10).
(6) Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 37.
(7) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(8) Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.
(9) Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.
(10) Pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost.
PŘÍLOHA
P6_TA(2005)0500
Normy humánního lovu určitých druhů živočichů do pastí ***I
Legislativni usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se pro určité druhy živočichů zavádějí normy humánního lovu do pastí (KOM(2004)0532 — C6-0100/2004 — 2004/0183(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0532) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0100/2004), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu, |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0304/2005), |
|
1. |
odmítá návrh Komise; |
|
2. |
žádá Radu, aby nepřijala společný postoj a vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh zpět; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0501
Jmenování člena Účetního dvora
Rozhodnutí Evropského parlamentu o jmenování Olaviho Ala-Nissiläho členem Účetního dvora (C6-0337/2005 — 2005/0809(CNS))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na čl. 247 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 3 Smlouvy o Euratomu, podle nichž Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0337/2005), |
|
— |
vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. listopadu 2005 vyslechl kandidáta Rady na člena Účetního dvora a posoudil jeho odbornou způsobilost z hlediska kritérií stanovených v čl. 247 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 2 Smlouvy o Euratomu, |
|
— |
s ohledem na článek 101 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0367/2005), |
|
1. |
souhlasí se jmenováním Olaviho Ala-Nissiläho členem Účetního dvora; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům Evropských společenství a kontrolním účetním úřadům členských států. |
P6_TA(2005)0502
Jmenování člena Účetního dvora
Rozhodnutí Evropského parlamentu o jmenování Máire Geogheganové-Quinnové členkou Účetního dvora (C6-0338/2005 — 2005/0810(CNS))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na čl. 247 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 3 Smlouvy o Euratomu, podle nichž Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0338/2005), |
|
— |
vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. listopadu 2005 vyslechl kandidátku Rady na členku Účetního dvora a posoudil její odbornou způsobilost z hlediska kritérií stanovených v čl. 247 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 2 Smlouvy o Euratomu, |
|
— |
s ohledem na článek 101 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0368/2005), |
|
1. |
souhlasí se jmenováním Máire Geogheganové-Quinnové členkou Účetního dvora; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům Evropských společenství a kontrolním účetním úřadům členských států. |
P6_TA(2005)0503
Jmenování člena Účetního dvora
Rozhodnutí Evropského parlamentu o jmenování Larse Heikenstena členem Účetního dvora (C6-0339/2005 — 2005/0811(CNS))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na čl. 247 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 3 Smlouvy o Euratomu, podle nichž Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0339/2005), |
|
— |
vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. listopadu 2005 vyslechl kandidáta Rady na člena Účetního dvora a posoudil jeho odbornou způsobilost z hlediska kritérií stanovených v čl. 247 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 2 Smlouvy o Euroatomu, |
|
— |
s ohledem na článek 101 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0369/2005), |
|
1. |
souhlasí se jmenováním Larse Heikenstena členem Účetního dvora; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům Evropských společenství a kontrolním účetním úřadům členských států. |
P6_TA(2005)0504
Jmenování člena Účetního dvora
Rozhodnutí Evropského parlamentu o jmenování Mortena Louise Levysohna členem Účetního dvora (C6-0340/2005 — 2005/0812(CNS))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na čl. 247 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 3 Smlouvy o Euratomu, podle nichž Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0340/2005), |
|
— |
vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. listopadu 2005 vyslechl kandidáta Rady na člena Účetního dvora a posoudil jeho odbornou způsobilost z hlediska kritérií stanovených v čl. 247 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 2 Smlouvy o Euratomu, |
|
— |
s ohledem na článek 101 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0370/2005), |
|
1. |
souhlasí se jmenováním Mortena Louise Levysohna členem Účetního dvora; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům Evropských společenství a kontrolním účetním úřadům členských států. |
P6_TA(2005)0505
Jmenování člena Účetního dvora
Rozhodnutí Evropského parlamentu o jmenování Karla Pinxtena členem Účetního dvora (C6-0341/2005 — 2005/0813(CNS))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na čl. 247 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 3 Smlouvy o Euratomu, podle nichž Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0341/2005), |
|
— |
vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. listopadu 2005 vyslechl kandidáta Rady na člena Účetního dvora a posoudil jeho odbornou způsobilost z hlediska kritérií stanovených v čl. 247 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 2 Smlouvy o Euratomu, |
|
— |
s ohledem na článek 101 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0371/2005), |
|
1. |
souhlasí se jmenováním Karla Pinxtena členem Účetního dvora; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům Evropských společenství a kontrolním účetním úřadům členských států. |
P6_TA(2005)0506
Jmenování člena Účetního dvora
Rozhodnutí Evropského parlamentu o jmenování Juana Ramalla Massaneta členem Účetního dvora (C6-0342/2005 — 2005/0814(CNS))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na čl. 247 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 3 Smlouvy o Euratomu, podle nichž Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0342/2005), |
|
— |
vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. listopadu 2005 vyslechl kandidáta Rady na člena Účetního dvora a posoudil jeho odbornou způsobilost z hlediska kritérii stanovených v čl. 247 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 2 Smlouvy o Euratomu, |
|
— |
s ohledem na článek 101 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0372/2005), |
|
1. |
souhlasí se jmenováním Juana Ramalla Massaneta členem Účetního dvora; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům Evropských společenství a kontrolním účetním úřadům členských států. |
P6_TA(2005)0507
Jmenování člena Účetního dvora
Rozhodnutí Evropského parlamentu o jmenování Vítora Manuela da Silvy Caldeiry členem Účetního dvora (C6-0343/2005 — 2005/0815(CNS))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na čl. 247 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 3 Smlouvy o Euratomu, podle nichž Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0343/2005), |
|
— |
vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. listopadu 2005 vyslechl kandidáta Rady na člena Účetního dvora a posoudil jeho odbornou způsobilost z hlediska kritérií stanovených v čl. 247 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 2 Smlouvy o Euratomu, |
|
— |
s ohledem na článek 101 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0373/2005), |
|
1. |
souhlasí se jmenováním Vítora Manuela da Silvy Caldeiry členem Účetního dvora; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům Evropských společenství a kontrolním účetním úřadům členských států. |
P6_TA(2005)0508
Jmenování člena Účetního dvora
Rozhodnutí Evropského parlamentu o jmenování Massima Variho členem Účetního dvora (C6-0344/2005 — 2005/0816(CNS))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na čl. 247 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 3 Smlouvy o Euratomu, podle nichž Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0344/2005), |
|
— |
vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. listopadu 2005 vyslechl kandidáta Rady na člena Účetního dvora a posoudil jeho odbornou způsobilost z hlediska kritérií stanovených v čl. 247 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 2 Smlouvy o Euratomu, |
|
— |
s ohledem na článek 101 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0374/2005), |
|
1. |
souhlasí se jmenováním Massima Variho členem Účetního dvora; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům Evropských společenství a kontrolním účetním úřadům členských států. |
P6_TA(2005)0509
Žádost o ochranu imunity a výsad Bruna Gollnische
Rozhodnutí Evropského parlamentu o žádosti o ochranu imunity a výsad Bruna Gollnische (2005/2072(IMM))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na žádost Lucy Romagnoliho o ochranu imunity Bruna Gollnische předloženou v dopise ze dne 7. dubna 2005 a oznámenou na plenárním zasedání dne 14. dubna 2005, |
|
— |
poté, co Bruno Gollnisch dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976, |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 1986 (1), |
|
— |
s ohledem na článek 26 Ústavy Francouzské republiky, |
|
— |
s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0376/2005), |
|
1. |
rozhodl, že neochrání imunitu a výsady, kterých požívá Bruno Gollnisch. |
(1) Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Sb. soud. rozh. 1964, s. 195 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Sb. soud. rozh. 1986, s. 2391.
P6_TA(2005)0510
Uplatňování stavebního zákona
Usnesení Evropského parlamentu o tvrzeních týkajících se zneužívání stavebního zákona neboli Ley reguladora de la actividad urbanística (LRAU - Zákon o řízení stavebních činností) a jeho dopadech na evropské občany (petice 609/2003, 732/2003, 985/2002, 1112/2002, 107/2004 a další) (2004/2208(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na článek 6 Smlouvy o EU, který provádí ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a s ohledem na článek 7 Smlouvy o EU, který stanoví postup zjišťování závažného a trvajícího porušení zásad uvedených v článku 6, |
|
— |
s ohledem na směrnice 92/50/EHS (1) a 93/37/EHS (2) týkající se veřejných zakázek, s ohledem na směrnice 85/337/EHS (3),97/11/ES (4) a 2001/42/ES (5) o posuzování vlivů na životní prostředí a rovněž s ohledem na směrnici 2000/60/ES (6), kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, |
|
— |
s ohledem na petiční právo stanovené v článcích 21 a 194 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na petice 609/2003, 732/2003, 985/2002, 1112/2002, 107/2004 a další, |
|
— |
s ohledem na čl. 192 odst. 1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Petičního výboru (A6-0382/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Evropský parlament obdržel značný počet peticí (zhruba 15 000) od jednotlivců a sdružení zastupujících několik tisíc evropských občanů a osob usazených v autonomní oblasti Valencie, které obsahují stížnosti na různé stránky stavebních činností, např. na ničení životního prostředí a krajní řešení ve výstavbě, v mnoha případech také svědčících o odepření řádně nabytých vlastnických práv, a to v důsledku zneužití stavebního zákona Valencie (Ley reguladora de la actividad urbanística - LRAU), |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Petiční výbor vypracoval v květnu 2004 zprávu o této záležitosti, která uváděla zejména konkrétní případy závažného porušování lidských práv a práva Společenství, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že Petiční výbor jmenoval novou delegaci, jejíž mise doplňovala misi delegace z května 2004 a která v červnu 2005 pokračovala ve vyšetřování zejména v Madridu a v autonomní oblasti Valencie s cílem získat informace a vyslechnout zúčastněné a hlavní odpovědné činitele, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že členové delegace měli tak příležitost vyslechnout dotčené strany, zvláště:
|
|
E. |
vzhledem k tomu, že v této otázce se jasně uznává pravomoc a odpovědnost autonomních regionálních orgánů, španělských celostátních orgánů, které jsou určeny ustanoveními španělské ústavy z roku 1978, a to zejména u zkoumané otázky v článcích 10, 18, 33, 45, 47, 54, 93 a 105, |
|
F. |
vzhledem k tomu, že evropské orgány jsou povinny dodržovat ustanovení smluv a právních předpisů přijatých podle těchto smluv, zejména s ohledem na práva a povinnosti spojené s evropským občanstvím, mají tudíž ve spolupráci s členskými státy odpovědnost za řešení problémů, které se týkají evropských občanů, |
|
G. |
vzhledem ke stavebním právním předpisům, které jsou platné ve Španělsku a které přisuzují 90 % stavebních práv vlastníkům pozemku, a vzhledem ke zvláštní povaze LRAU, která nutí majitele, aby v případě, že místní správa schválí plán rozvoje, přenechali bez náhrady 10% obci jako tzv. obecní majetek půdy, stejně jako pozemek pro případné cesty, silnice, parkoviště, veřejné prostory a veřejná zařízení, nebo aby zaplatili náklady na rozvoj určené investorem této nové infrastruktury, což je postup, který vlastník pozemku nemůže nijak kontrolovat, |
|
H. |
vzhledem k tomu, že tento postup nepochybně některé vlastníky skutečně poškodil, což se projevuje jak v peticích, tak i z výsledků šetření provedených na místě, a vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti uznávají všechny místní orgány, připravuje vláda autonomní oblasti Valencie nový zákon, který by měl zamezit zneužívání předpisů, které umožňovalo uplatňování dřívějšího zákona, |
|
I. |
vzhledem k tomu, že hlavní stížnosti se týkají metod vyvlastnění, v některých případech jednostranně výhodných, extrémního podhodnocení, k němuž podle tvrzení zúčastněných došlo, a následného odprodeje za vysokou tržní cenu, přičemž zúčastnění byli informováni takovým způsobem, že nemohli reagovat, což v mnoha případech způsobilo hmotnou a morální újmu, |
|
J. |
vzhledem k tomu, že nedostatek průhlednosti a jasných předem stanovených hledisek dokládá, že metody zadání zakázky neodpovídají právu Společenství, což vedlo Komisi k tomu, aby Španělsku zaslala písemnou výzvu, a vzhledem k tomu, že počet prokázaných nebo předpokládaných případů korupce ukazuje na nedostatky zákona a jeho uplatňování, |
|
K. |
vzhledem k tomu, že hlavní problémy, které vyplývají z uplatňování LRAU se týkají úlohy „urbanizátora“ („agente urbanizador“), nepřiměřenosti prostředků k vymezení a zveřejnění zakázek, nedostatečného vyrozumění majitelů pozemků a nedostatku jasného vymezení veřejného zájmu a přiměřeného odškodnění, otázek, u nichž zejména by zákon měl odpovídat pravidlům obsaženým v rozsudcích Soudního dvora Evropských společenství (SDES) a Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), |
|
L. |
vzhledem ke slavnostnímu vyhlášení Listiny základních práv Evropské unie a prohlášení předsedů evropských orgánů, podle nichž tyto orgány budou tuto listinu dodržovat, což podle rozhodovací praxe Soudního dvora znamená, že občané mohou oprávněně očekávat, že budou moci požívat práv zaručených touto listinou, |
|
M. |
vzhledem k tomu, že členské státy jsou povinny Listinu dodržovat při zavádění, nebo když jsou povinny zavádět právní předpisy Společenství, a to vždy, když se použijí ustanovení Listiny; vzhledem k tomu, že mezi metodou zadávání veřejných zakázek na jedné straně a způsoby vyvlastnění majetku a určení příslušného odškodnění na druhé straně je úzký vztah, |
|
N. |
vzhledem k tomu, že některé plány výstavby mají zřejmě katastrofální dopad na životní prostředí a ekologii četných pobřežních oblastí a zejména na budoucí podmínky zásobování vodou, což Evropskou unii velmi znepokojuje, |
|
O. |
vzhledem k tomu, že směrnice 2001/42/ES požaduje provedení strategického hodnocení dopadů na životní prostředí u všech vypracovaných plánů a programů, a to zejména v zájmu „rozvoje venkova, měst a cestovního ruchu nebo využití půdy“, které by mohly mít významný dopad na životní prostředí a které stanoví rámec pro budoucí dohody o rozvojových záměrech uvedených v příloze I a II směrnice 85/337/EHS, |
|
P. |
vzhledem k tomu, že se směrnice 2000/60/ES, která stanoví rámec pro vodní politiku, požaduje, aby členské státy bránily zejména znečišťování „vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod“ a ukládá jim povinnost zaručit koordinovanou politiku „celého povodí“, |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že orgán odpovědný za povodí řeky Júcar vznesl námitky proti nejméně 30 novým zastavěným plochám v autonomní oblasti Valencie, a že Komise zaslala Španělsku odůvodněné stanovisko pro nevhodné převzetí rámcové směrnice o vodě, |
|
R. |
vzhledem k tomu, že se tyto otázky a události staly předmětem politické diskuse na všech úrovních, což ještě více zdůrazňuje nutnost jednat obezřetně a objektivně při zvažování všech základních otázek, které dosud nebyly vyřešeny, |
|
1. |
konstatuje, že území autonomní oblast Valencie obývají již desítky let tisíce evropských občanů, z nichž většina vyjádřila uspokojení nad tím, že žijí právě v této oblasti, a že dochází k neustálému nárůstu poptávky ze strany evropských občanů, kteří mají zájem se trvale usadit v tomto evropském regionu; současně však také konstatuje, že během posledních tří let výrazně přibylo stížností na zneužívání stavebních předpisů; |
|
2. |
domnívá se, že hlavní problémy, které občané uvádějí, se týkají především protiprávního uplatňování LRAU ze strany činitelů, kteří mají zájem na stavebním rozvoji, a vykonávání správy příslušnými veřejnými orgány, zejména některými obecními úřady a vládou autonomní oblasti Valencie; |
|
3. |
vítá v této souvislosti rozhodnutí vlády autonomní oblasti Valencie vypracovat a přijmout nový zákon, který by nahradil LRAU a zabránil obcházení předpisům, ke kterému prokazatelně docházelo při uplatňování stávajícího stavebního zákona, a zejména výzvu k předložení návrhů, kterou adresoval prezident autonomní oblasti Valencie Evropskému parlamentu; |
|
4. |
podporuje autonomní oblast Valencie v její snaze o urychlení procesu směřujícího k vyřešení tohoto problému, která je důkazem zájmu o občany; |
|
5. |
domnívá se, že mu nepřísluší měnit návrh tohoto nového zákona, naléhá však, aby příští pravidla pro vyvlastňování dodržovala obsahem i formou vlastnická práva a aby plány pro výstavbu měly na zřeteli zejména trvalý rozvoj, životní prostředí a ekologii, které představují hlavní politiky Unie; |
|
6. |
vyzývá příslušné orgány, aby za účelem vyřešení problémů spojených s právními předpisy na ochranu vlastnických práv, které otevírají otázku lidských práv a základních práv, a s právem Společenství o veřejných zakázkách, vzaly v úvahu následující doporučení:
|
|
7. |
vyzývá příslušné valencijské a španělské orgány, aby zaručily, že obecné plány rozvoje a výstavby, které by mohly mít významný dopad na životní prostředí a které stanoví rámec pro budoucí dohody o rozvojových záměrech, byly strategicky zhodnoceny z hlediska dopadu na životní prostředí v souladu se směrnicí 2001/42/ES; |
|
8. |
připomíná, že příslušné vnitrostátní orgány jsou povinny provést zhodnocení dopadu daných činností, které spadají do kategorie uvedené v příloze I směrnice 85/337/EHS ve znění směrnice 97/11/ES na životní prostředí, a že volba záměrů uvedených v příloze II směrnice 85/337/EHS musí být provedena na základě výběrového řízení a podle transparentních kritérií; |
|
9. |
naléhavě žádá příslušné valencijské a španělské orgány, aby zaručily, že jakékoli rozhodnutí o dalším rozvoji bude v souladu s požadavky stanovenými směrnicí 2000/60/ES, pokud jde o obezřetnost při využívání vodních zdrojů a jejich ochranu, a aby zejména zaručily koordinaci opatření přijatých na úrovni povodí řeky Júcar v zájmu dosažení cílů v oblasti životního prostředí stanovených článkem 4 zmíněné směrnice; |
|
10. |
naléhá, aby byly zřízeny reklamační kanceláře spadající do pravomoci místních a regionálních vlád, které by na administrativní úrovni pomáhaly osobám postiženým LRAU a poskytovaly jim veškeré nezbytné informace s cílem umožnit jim podat k soudu případné odvolání; |
|
11. |
obává se rizik spojených s prováděním již rozhodnutých, i když dosud nezahájených projektů a jejich možných důsledků (ostatně se zdá, že existují jisté snahy o urychlené schvalování nových projektů před přijetím nového zákona, který bude nutně více restriktivní) a naléhavě zdůrazňuje nutnost uvalit moratorium na projednávání a schvalování plánů rozvoje týkajících se zahrnutí pozemků, které nejsou určeny k výstavbě, do procesu výstavby, a to jak pokud jde o projednávání nových návrhů, tak o návrhy již projednávané, a to do doby, než vstoupí v platnost nové předpisy; |
|
12. |
připomíná, že Evropská unie se zakládá na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a zásadách právního státu, že tyto zásady jsou společné všem státům, a že článek 7 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Evropský parlament má právo podat vlastní návrh v souvislosti s postupem, kterým Rada rozhodne, že existuje zřejmé nebezpečí porušení těchto zásad a v případě, že toto porušování trvá, Komise nebo jedna třetina členských států mohou zahájit sankční řízení proti danému členskému státu; |
|
13. |
požaduje, aby Komise nadále prováděla šetření a podrobné kontroly s cílem zaručit, že nový valencijský stavební zákon (LUV) a jeho provádění budou v souladu s právem Společenství v oblasti veřejných zakázek a souvisejících oblastech, a aby pravidelně informovala Parlament a příslušný výbor o nových skutečnostech v této věci; |
|
14. |
žádá Komisi, aby nadále dohlížela na dodržování postupů výběrových řízení; |
|
15. |
žádá, aby informace o výsledcích těchto šetření a příslušná doporučení byla vzhledem k velkému počtu dotčených evropských (občanů Anglie, Německa, Francie, Belgie a Nizozemí) i samotných španělských občanů co nejvíce rozšířena; |
|
16. |
žádá Komisi, aby z této zkušenosti vyvodila poučení a vzhledem ke značnému počtu evropských občanů, kteří v současnosti kupují nemovitosti v jiných členských státech než ve svém vlastním, zvážila, jaké záruky - legislativní, nelegislativní nebo pouze konzultativní - by mohly být vhodné pro ochranu a poskytnutí pomoci občanům při tak významných transakcích a investicích, které jsou prováděny mimo jejich vnitrostátní soudní pravomoc, a předložila výsledky svých šetření Parlamentu; |
|
17. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládě, parlamentu a veřejnému ochránci práv autonomní oblasti Valencie, španělské vládě a předkladatelům peticí. |
(1) Směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 1).
(2) Směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce (Úř. věst. L 199, 9.8.1993, s. 54).
(3) Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40).
(4) Směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS (Úř.věst. L 73, 14.3.1997, s. 5).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
P6_TA(2005)0511
Daňová povinnost podniků: konsolidovaný daňový základ pro daň z příjmu právnických osob
Usnesení Evropského parlamentu o zdanění podniků v Evropské unii: společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob (2005/2120(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na pracovní dokumenty Komise „Společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob v EU“ a „Zdanění malých a středních podniků v domovském státě“ vydané dne 7. července 2004 a předložené na neformálním zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční záležitosti ve dnech 10. a 11. září 2004, |
|
— |
s ohledem na neformální zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční záležitosti ve dnech 10. a 11. září 2004 v Scheveningenu, |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Hospodářskému a sociálnímu výboru: „K vnitřnímu trhu bez daňových překážek. Strategie zajištění konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob pro jejich činnosti v rámci EU“ (KOM(2001)0582), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Hospodářskému a sociálnímu výboru: „Vnitřní trh bez daňových překážek pro společnosti - úspěchy, probíhající iniciativy a zbývající výzvy“ (KOM(2003)0726), |
|
— |
s ohledem na sdělení předsedy Komise Barrosa po dohodě s místopředsedou Verheugenem ze dne 2. února 2005 jarnímu zasedání Evropské rady: „Společně k růstu a zaměstnanosti, Nový začátek lisabonské strategie“ (KOM(2005)0024), |
|
— |
s ohledem na sdělení předsedy Komise Barrosa po dohodě s místopředsedou Verheugenem a komisaři Almuniou a Špidlou ze dne 12. dubna 2005 o integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost (2005-2008), včetně doporučení Komise o hlavních směrech hospodářské politiky členských států a Společenství a návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (KOM(2005)0141 — 2005/0057(CNS)), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2002 o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Hospodářskému a sociálnímu výboru o daňové politice v Evropské unii (1), |
|
— |
s ohledem na své stanovisko ze dne 16. prosince 2003 k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 90/435/EHS o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (2), |
|
— |
s ohledem na své stanovisko ze dne 10. března 2004 k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států (3), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) (4), |
|
— |
s ohledem na směrnici Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (5), |
|
— |
s ohledem na studii o analýze případných otázek hospodářské soutěže a diskriminace týkajících se pilotního projektu programu daňové konsolidace EU pro statut evropské společnosti, který vypracovala skupina Deloitte pro daně v EU ze dne 18. srpna 2004 (Taxud/2003/DE/305), |
|
— |
s ohledem na Evropský daňový průzkum Komise ze dne 10. září 2004 (6), |
|
— |
s ohledem na studii „Účinky navrhované směrnice o službách na vnitřním trhu na výběr daní a daňové výnosy v členských státech EU“, výzkumnou studii, kterou dle zadání Generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie, ředitelství A - Hospodářská a vědecká politika, vypracoval rakouský Ekonomický institut (Projekt č. IP/A/ECON/ST/2004-33), |
|
— |
s ohledem na článek 45 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0386/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Smlouva o založení Evropského společenství upravuje v článku 94 sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají vliv na fungování společného trhu, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že na jarním zasedání Evropské rady v březnu 2005 Evropská unie stanovila základní směry pro nový začátek lisabonské strategie založené na znalostech, konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že odstranění všech překážek v oblasti základu daně společností, které brání náležitému fungování vnitřního trhu je důležitým prvkem konkurenceschopnosti evropských podniků podle nových „integrovaných hlavních směrů“, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že z důvodů jevů, jako jsou ekonomická integrace, restrukturalizace, přeshraniční fúze a větší mezinárodní hospodářská soutěž, je nutné překonat všechny daňové překážky, které brání dokončení vnitřního trhu a hospodářskému růstu, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že pokračující existence odchylných základů v systémech zdanění společností vytváří překážky přeshraniční činnosti společností, a má za následek administrativní a ekonomickou neefektivnost, |
|
F. |
vzhledem k tomu, že 25 různých daňových systémů přináší nejen náklady a neefektivnost evropským společnostem, které vykonávají přeshraniční činnost, ale z důvodů podvodů, výpočtu převodních cen pro daňové účely a daňových úniků i ztráty členským státům, |
|
G. |
vzhledem k tomu, že je nutno bojovat proti faktorům způsobujícím narušení hospodářské soutěže a že se náležitým fungováním vnitřního trhu musí vytvořit podmínky pro to, aby malé a střední podniky mohly užívat rovných podmínek, |
|
H. |
vzhledem k tomu, že je otázka zdanění společností na vnitřním trhu důležitá i z právního hlediska, jak ukazuje rostoucí počet právních sporů a soudních řízení v této oblasti, a že rozsudky Soudního dvora Evropských společenství týkající se předpisů členských států o zdanění společností vždy potvrdily zákaz diskriminace a omezování a vzhledem k tomu, že je třeba se zabývat právní nejistotou vyplývající ze skutečnosti, že společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (který možná bude v budoucnu přijat v rámci posílené spolupráce) by mohl platit pro společnosti a pobočky usazené v zemích, které si nepřejí přijmout CCCTB, |
|
I. |
vzhledem k tomu, že přístup přijatý Komisí k zavedení společného konsolidovaného základu pro daně z příjmu právnických osob je zcela vyvážený, stanovuje nejvhodnější řešení pro velké společnosti a musí se k němu přistupovat jako k prioritnímu opatření, které má být na evropské úrovni zavedeno v oblasti zdanění společností; vzhledem k tomu, že by možnost zdanění malých a středních podniků v domovském státě mohla být pro podnikatele určitým zjednodušením za předpokladu, že členské státy uzavřou nezbytné bilaterální a multilaterální smlouvy, |
|
J. |
vzhledem k tomu, že účelem společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob by mělo být vytvoření společné metody zdanění na evropské úrovni pro společnosti, které vykonávají přeshraniční činnosti a které jsou usazené alespoň ve dvou členských státech, metody, která bude efektivnější, transparentní a prospěšnější pro investice v rámci účinně fungujícího jednotného evropského trhu, |
|
K. |
vzhledem k tomu, že návrh Komise týkající se pilotního projektu, který se opírá o systém zdanění v domovském státě by mohl být realistickým a účinným nástrojem ke snížení nákladů na dosažení shody a pro odstranění daňových a administrativních překážek ovlivňujících činnosti malých a středních podniků v oblastech s porovnatelnou mírou zdanění v příslušných členských státech a že takový systém zavádí výrazné zjednodušení, přičemž je majitel malého nebo středního podniku povinen znát a uplatňovat pouze vnitrostátní daňové předpisy, aby mohl působit na celém vnitřním trhu, |
|
L. |
vzhledem k tomu, že vytvoření společného konsolidovaného základu daně by mohlo být bezcenné, pokud tento konsolidovaný daňový základ není účinný, transparentní a konkurenceschopný, |
|
1. |
konstatuje, že evropské společnosti působící na vnitřním trhu jsou při svých investicích nebo působení v jiném členském státě omezovány daňovými překážkami, problémy dvojího zdanění a vysokými náklady na dosažení shody; |
|
2. |
upozorňuje na to, že na překážky vytvořené velmi odlišnými vnitrostátními základy daně z příjmů právnických osob pro podniky, které vykonávají přeshraniční činnost v Evropské unii, mají negativní dopad na hospodářský růst a konkurenceschopnost podniků jak na vnitřním, tak i na mezinárodním trhu; |
|
3. |
znovu zdůrazňuje, že je zapotřebí užší spolupráce mezi členskými státy v oblasti základů daně z příjmů právnických osob, aby byly odstraněny daňové překážky spojené s konkrétními otázkami, jako jsou:
|
|
4. |
potvrzuje nutnost reformy základů daně z příjmů právnických osob pro společnosti působící na vnitřním trhu, za účelem podpory nové lisabonské strategie, aby bylo zajištěno rovné zacházení s podniky, zjednodušení administrativy a snížení nákladů, a aby byly podporovány větší investice, konkurenceschopnost společností, růst a tvorba pracovních míst; |
|
5. |
vítá nové návrhy Komise, které se týkají zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob na evropské úrovni pro velké společnosti a experimentální a uvážené zavedení systému zdanění v domovském státě pro malé a střední podniky, a bere na vědomí vytvoření pracovní skupiny pro CCCTB; |
|
6. |
lituje toho, že některé členské státy stále odmítají nutnost větší spolupráce v daňových záležitostech, zejména v souvislosti s daňovými základy pro společnosti, maje na paměti skutečnost, že koordinace mezi členskými státy v oblasti zdanění společností je jedním z nástrojů, které jsou stanoveny v „integrovaných hlavních směrech“; |
Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob na evropské úrovni
|
7. |
zdůrazňuje význam přijetí společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, který splní požadavek větší integrace na vnitřním trhu; podporuje návrh Komise a je přesvědčen, že zavedení společného konsolidovaného základu daně pro společnosti, které jsou usazené alespoň ve dvou členských státech - což je základ, díky němuž bude možné určit zdanitelné příjmy podle souboru společných pravidel definovaných na evropské úrovni a použitelných pro individuální skupinu společností - je nejlepší způsob, jak efektivně vyřešit daňové překážky, které brání společnostem ve výkonu jejich přeshraniční činnosti; |
|
8. |
znovu potvrzuje, že zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob nebude žádným způsobem poškozovat základní výsady členských států v oblasti daňových záležitostí, a zejména jejich právo na stanovení sazeb vnitrostátní daně z příjmů právnických osob; věří však, že harmonizace základu daně z příjmů právnických osob vytvoří podmínky pro transparentnější veřejnou a finanční politiku a umožní tak co nejlepší možné využití kapitálu, a tím podpoří dosažení lisabonských cílů; |
|
9. |
opakovaně zdůrazňuje, že cíle vytvoření společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob na úrovni Evropské unie zahrnují:
|
|
10. |
věří, že nejlepším způsobem, jak zajistit vytvoření společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob na evropské úrovni, je vymezit rámec společných norem prostřednictvím regulace opírající se o dva klíčové, vzájemně se doplňující prvky: vytvoření společného základu daně v souladu s evropskými pravidly a vypracování metody konsolidace, jakož i metody rozdělení základu daně mezi příslušné členské státy, díky nimž budou společnosti moci vyrovnávat a konsolidovat zisky a ztráty v rámci celé Evropské unie; |
|
11. |
má za to, že cíle zavést CCCTB na evropské úrovni by mohlo být dosaženo také prostřednictvím mechanismu posílené spolupráce, pokud členské státy nebudou schopny dosáhnout jednomyslné dohody; zdůrazňuje, že mechanismus posílené spolupráce - přestože je to pouze druhá nejlepší možnost vzhledem k jednomyslné dohodě členských států - zároveň umožní významné většině evropských zemí pokročit v oblasti společného rámce pro zdanění společností na vnitřním trhu, přičemž ostatním členským státům umožní, aby se připojily v pozdější fázi; |
|
12. |
přimlouvá se za postupný přístup, s počátečním zavedením dobrovolného společného konsolidovaného základu daně - který ponechá podnikům možnost volby mezi stávajícími vnitrostátními základy daně a evropským základem daně - a následným střednědobým zhodnocením s cílem prozkoumat prospěšnost přechodu k povinnému společnému konsolidovanému základu daně; |
|
13. |
zastává názor, že právní předpisy Evropské unie, které mají zavést společný konsolidovaný základ daně, musí stanovit alespoň:
|
|
14. |
naléhavě žádá členské státy, aby zvýšily spolupráci v oblasti daňových záležitostí, a uznává důležitost cíle zajistit vhodné záruky pro legitimní finanční zájmy členských států, a zejména schopnost vybírat daňové výnosy, prostřednictvím spravedlivého, transparentního, přiměřeného a schváleného mechanismu poměrného rozdělování; |
|
15. |
žádá Komisi, aby v pozdějším stádiu a po provedení analýzy důsledků zhodnotila prospěšnost uplatňování daňového režimu, který se opírá o společný konsolidovaný základ daně na statut evropské společnosti; |
Systém zdanění malých a středních podniků v domovském státě
|
16. |
konstatuje, že malým a středním podnikům se nedaří plně využívat výhod vnitřního trhu a že jejich potenciál růstu, pokud jde o trhy, přeshraniční činnost a schopnost usadit se v jiných členských státech, naráží na překážky vznikající v důsledku administrativní složitosti a vysokých nákladů na dodržování různých vnitrostátních daňových systémů, což má poměrně mnohem větší dopad na malé a střední podniky než na velké společnosti; |
|
17. |
zastává názor, že systém zdanění v domovském státě by mohl, za předpokladu, že mezi sebou členské státy uzavřou bilaterální nebo multilaterální smlouvy upravující všechny technické otázky a ustavující mechanismus pro sdílení příjmů z daní mezi různými vnitrostátními daňovými správami potřebný pro předcházení škodlivé daňové konkurenci, představovat výrazné zjednodušení pro přeshraniční činnost malých a středních podniků; podporuje návrh Komise týkající se pilotního projektu opírajícího se o tento systém, díky čemuž budou malé a střední podniky moci vypočítat zdanitelné příjmy mateřské společnosti a všech poboček a dceřiných společností usazených v jiných členských státech účastnících se projektu tak, že použijí platné daňové předpisy svých domovských států; |
|
18. |
upozorňuje, že v nové lisabonské strategii a v rámcovém programu pro inovace a konkurenceschopnost (2007-2013) je prioritním cílem podpora malých a středních podniků, a je přesvědčen, že pilotní projekt může mít pozitivní účinek na míru přežití malých a středních podniků a na jejich konkurenceschopnost na evropské a mezinárodní úrovni; |
|
19. |
hluboce lituje toho, že členské státy neukazují nezbytný zájem o zbavení se daňových překážek, které brání činnosti malých a středních podniků, a závazek k jejich odstranění a že nevynakládají úsilí o provádění pilotního projektu, který navrhuje Komise; vybízí členské státy, a zejména členské státy s ekonomicky integrovanými přeshraničními regiony, aby se připojily k pilotnímu projektu, a aby tak poskytly hodnotné reprodukovatelné zkušenosti; |
*
* *
|
20. |
pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 47 E, 27.2.2003, s. 591.
(2) Úř. věst. C 91 E, 15.4.2004, s. 84.
(3) Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 569.
(4) Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1.
(5) Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22.
(6) Evropský daňový průzkum, pracovní dokument č. 3/2004.