—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a hlavu V Smlouvy o Evropské unii, zejména na ustanovení o společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP),

—

s ohledem na Versailleské prohlášení přijaté na neformálním zasedání hlav států nebo předsedů vlád dne 11. března 2022,

—

s ohledem na „Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, který schválila Rada dne 21. března 2022 a potvrdila Evropská rada dne 25. března 2022,

—

s ohledem na pakt pro civilní SBOP – Na cestě k efektivnějším civilním misím, schválený Radou dne 22. května 2023,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (1),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/890 ze dne 18. března 2024, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2021/509 o zřízení Evropského mírového nástroje (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (3),

—

s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu (COM(2025)0122), jejž předložila Komise dne 19. března 2025,

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/694, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697, (EU) 2021/1153, (EU) 2023/1525 a (EU) 2024/795, pokud jde o pobídky k investicím souvisejícím s obranou v rozpočtu EU za účelem provádění plánu ReArm Europe, jejž předložila Komise dne 22. dubna 2025 (COM(2025)0188),

—

s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, zejména na ta konaná ve dnech 26. června 2025, 20. března 2025 a 6. března 2025,

—

s ohledem na neformální schůzku hlav států a předsedů vlád v Kodani dne 1. října 2025,

—

s ohledem na závěry Rady o kontrole vývozu zbraní přijaté dne 14. dubna 2025,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 5. března 2024 nazvané „Nová strategie pro evropský obranný průmysl: dosahování připravenosti EU prostřednictvím pohotového a odolného evropského obranného průmyslu“ (JOIN(2024)0010),

—

s ohledem na dokument s názvem „Volba Evropa – Politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029 představený dne 18. července 2024 kandidátkou na funkci předsedkyně Evropské komise Ursulou von der Leyenovou,

—

s ohledem na zprávu Maria Draghiho ze dne 9. září 2024 nazvanou „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“ a na její čtvrtou kapitolu pojednávající o zvýšení bezpečnosti a snížení závislosti,

—

s ohledem na zprávu Sauliho Niinistöa ze dne 30. října 2024 nazvanou „Společně bezpečnější – posílení civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy“,

—

s ohledem na společnou bílou knihu Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. března 2025 nazvané „Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany“ (JOIN(2025)0120),

—

s ohledem na partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany, která podepsaly EU a Kanada dne 23. června 2025 a EU a Spojené království dne 19. května 2025,

—

s ohledem na Severoatlantickou smlouvu, která vstoupila v platnost v roce 1949,

—

s ohledem na prohlášení ze summitu v Haagu, které dne 25. června 2025 vydaly hlavy států a předsedové vlád Severoatlantické aliance (NATO) účastnící se zasedání Severoatlantické rady v Haagu,

—

s ohledem na desátou zprávu o pokroku při provádění společného souboru návrhů ze dne 10. června 2025, který dne 6. prosince 2016 schválila Rada EU a dne 5. prosince 2017 Severoatlantická rada,

—

s ohledem na tři společná prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO, která podepsali předsedové Evropské rady a Komise a generální tajemník NATO dne 10. ledna 2023, 10. července 2018, resp. 8. července 2016,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2025 o společné reakci na nedávné narušení vzdušného prostoru a kritické infrastruktury členských států EU Ruskem (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2025 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2024 (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2025 o bílé knize o budoucnosti evropské obrany (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2025 o pokračování neochvějné podpory EU Ukrajině tři roky od začátku ruské válečné agrese (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2024 o nesprávné interpretaci rezoluce OSN 2758 ze strany Čínské lidové republiky a pokračujících vojenských provokacích Číny v okolí Tchaj-wanu (8) a na vojenská cvičení Číny, například „Justice Mission 2025“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2022 o uznání Ruské federace za stát, který podporuje terorismus (9),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 18. prosince 2025, zejména na oddíly týkající se Ukrajiny a bezpečnostních a obranných záležitostí,

—

s ohledem na své doporučení ze dne 23. listopadu 2022 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se nové strategie EU pro rozšíření (10),

—

s ohledem na národní bezpečnostní strategii USA zveřejněnou v listopadu 2025 a na zákon o povolení k národní obraně na fiskální rok 2026, který přijal Kongres USA,

—

s ohledem na závěry devátého zasedání Rady přidružení EU-Libanon, které se konalo v Bruselu dne 15. prosince 2025,

—

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 16. prosince 2025 projednat návrh Komise týkající se reparační půjčky Ukrajině (11)a postupem pro naléhavé případy podle čl. 170 odst. 6 jednacího řádu,

—

s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro bezpečnost a obranu (A10-0265/2025),

A.

vzhledem k tomu, že EU musí být schopna chránit své občany; vzhledem k tomu, že 81 % občanů EU podporuje společnou bezpečnostní a obrannou politiku a 69 % posílení schopností EU v oblasti obranného vybavení;

B.

vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace EU se zhoršila a nejen v našem východním a jižním sousedství se zvyšuje strategické soupeření; vzhledem k tomu, že posouzení hrozeb Evropskou unií by mělo být založeno na 360stupňovém posouzení; vzhledem k tomu, že EU čelí mnohostranným hrozbám, které se neustále projevují novými způsoby, pročež je těžké je předvídat a bojovat proti nim; vzhledem k tomu, že euroatlantické, blízkovýchodní, africké a indicko-tichomořské konflikty jsou stále více propojené;

C.

vzhledem k tomu, že někteří mezinárodní aktéři, zejména autoritářské státy, ohrožují evropskou bezpečnost a stabilitu pomocí rozsáhlého souboru hybridních taktik, které mimo jiné zahrnují kybernetické útoky, sabotáže kritické infrastruktury, ekonomický tlak, potravinové a energetické vydírání, zneužívání migrace k dosažení vlastních cílů, podvratné politické vlivy a koordinované a soustavné pokusy o zasahování do demokratického fungování našich zemí prostřednictvím zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, zejména do volebních procesů; vzhledem k tomu, že používání těchto hybridních taktik zahraničními nepřátelskými aktéry představuje pro EU a její členské státy velmi reálnou bezpečnostní hrozbu; vzhledem k tomu, že EU by měla do své společné bezpečnostní a obranné politiky zahrnout ustanovení o tom, jak těmto hrozbám čelit;

D.

vzhledem k tomu, že Rusko a Čína stále více využívají hybridní nástroje k oslabování bezpečnosti EU; vzhledem k tomu, že došlo ke znatelnému nárůstu narušování vzdušného prostoru a teritoriálních vod členských států EU; vzhledem k tomu, že terorismus a extremismus, v neposlední řadě jsou-li financovány zahraničními mocnostmi, vyžadují neustálou pozornost, aby proti nim mohly EU a její členské státy bojovat;

E.

vzhledem k tomu, že EU v reakci na hrozby, kterým čelí, naléhavě potřebuje zvýšit účinnost své zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky, aby mohla chránit své zájmy a hodnoty v Evropské unii, na západním Balkánu i ve svém bezprostředním východním a jižním sousedství; vzhledem k tomu, že země Východního sousedství a západního Balkánu potřebují větší podporu ze strany EU a rovněž intenzivnější spolupráci v oblasti obrany za účelem zachování stability a bezpečnosti, zejména v boji proti dezinformacím a hybridní válce; vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v těchto regionech je ohrožena ruskou invazí na Ukrajinu, která s sebou nese riziko přelévání;

F.

vzhledem k tomu, že Evropa musí koncipovat svou bezpečnost a obranu komplexním a mnohostranným způsobem, tj. posílit konvenční vojenské schopnosti, chránit kritické civilní infrastruktury, dodavatelské řetězce a energetická zařízení, bojovat proti dezinformacím a kybernetickým hrozbám a posílit odolnost společnosti;

G.

vzhledem k tomu, že Národní bezpečnostní strategie USA (National Security Strategy (NSS)) ze dne 4. prosince 2025 přináší ve srovnání s verzí z roku 2021 radikální posun dlouhodobé zahraniční politiky USA, který se promítá například v tom, jak jsou vyhodnocovány výzvy, které představuje agrese Ruska a soupeření s Čínou, a také kriticky poukazuje na údajné nedostatky v demokracii některých členských států EU a oznamuje kroky podobné zahraničnímu vměšování; vzhledem k tomu, že NSS nahlíží globální vývoj do značné míry z hlediska hospodářského nacionalismu a strategických zájmů a zujímá vůči tradičním spojencům přístup, který je nyní více založen na transakční logice, čímž zpochybňuje zásady, na nichž je zahraniční politika USA po desetiletí založena; vzhledem k tomu, že mluvčí Kremlu tuto strategii veřejně přivítal, ovšem v řadě členských států EU vzbudila obavy ohledně jejího dopadu na transatlantickou jednotu a důvěryhodnost kolektivního odstrašování; vzhledem k tomu, že NSS bezdůvodně obviňuje EU z toho, že blokuje úsilí USA o ukončení války na Ukrajině;

H.

vzhledem k tomu, že po vojenské intervenci Spojených států ve Venezuele v lednu 2026 Trumpova vláda zopakovala svůj záměr anektovat Grónsko, a to případně i prostřednictvím vojenské intervence; vzhledem k tomu, že tento postoj představuje zásadní hrozbu pro mezinárodní řád založený na pravidlech, strategické bezpečnostní zájmy EU a transatlantickou alianci a poukazuje na zjevné pohrdání základními zásadami mezinárodního práva, včetně zásady neútočení vůči svrchovaným národům;

I.

vzhledem k tomu, že evropský kontinent v důsledku nezákonné útočné války Ruska proti Ukrajině čelí velmi složité kombinaci vojenských i nevojenských hrozeb, což vážně ohrožuje bezpečnost a stabilitu EU; vzhledem k tomu, že ruští spojenci – mimo jiné Čína, Írán, Bělorusko a Severní Korea – rovněž představují aktivní hrozbu jak pro Evropu, tak pro celosvětový mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že v září 2025 Rusko spolu s Běloruskem a dalšími partnerskými zeměmi provedlo podél hranice EU vojenské cvičení Západ;

J.

vzhledem k tomu, že Ukrajině musí být poskytnuty nezbytné vojenské schopnosti po tak dlouhou dobu, jaká bude zapotřebí k ukončení nezákonné ruské útočné války a k obnovení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu je útokem proti mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech a ohrožuje stávající mnohostranný světový řád; vzhledem k tomu, že Ukrajina brání nejen svou svrchovanost a územní celistvost, ale také celkovou evropskou bezpečnost; vzhledem k tomu, že spolupráce mezi EU a NATO má zásadní význam při koordinaci dodávek zbraní na Ukrajinu;

K.

vzhledem k tomu, že hlavy států a předsedové vlád členských zemí NATO ve svém prohlášení ze summitu konaného ve Washingtonu dne 10. července 2024 označily Čínu za klíčový faktor umožňující ruskou útočnou válku proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že Čína rozšiřuje své vojenské schopnosti, čímž významně mění strategickou rovnováhu v indicko-tichomořském regionu i mimo něj;

L.

vzhledem k tomu, že společná bílá kniha budoucnosti evropské obrany 2030 poskytuje členským státům a EU plán založený na schopnostech tím, že identifikuje kritické nedostatky a priority v oblasti bezpečnosti a obrany EU, včetně letecké a raketové obrany, dělostřeleckých zbraní a munice, dronových a protidronových systémů, kybernetické a elektronické války, umělé inteligence, kvantových technologií, strategických podpůrných schopností a ochrany kritické infrastruktury; vzhledem k tomu, že Plán obranné připravenosti 2030 přetváří strategické priority do konkrétních stěžejních projektů, zejména iniciativy Hlídka východního křídla (Eastern Flank Watch), Evropské iniciativy pro evropskou dronovou obranu, Evropského vzdušného štítu a Evropského kosmického štítu, které mají do roku 2030 zajistit kolektivní odstrašování a odolnost;

M.

vzhledem k tomu, že orgány EU a členské státy přijímají v rámci souhrnného balíčku o obranné připravenosti opatření, která mají posílit obranné schopnosti a infrastrukturu EU tak, aby dosáhly požadované úrovně připravenosti, která by umožnila připravit se na konflikt s vysokou intenzitou, a tak od něj odradit; vzhledem k tomu, že souhrnný balíček v oblasti obranné připravenosti usiluje o odstranění přeshraničních překážek, zjednodušení licenčních a povolovacích postupů a podporu společných inovací, což by položilo základ pro skutečný evropský obranný trh a rozšiřování průmyslové výroby;

N.

vzhledem k tomu, že Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) je nástrojem na úrovni EU s rozpočtem ve výši až 150 miliard EUR na podporu kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany s cílem zvýšit průmyslovou výrobní kapacitu a poskytnout mechanismy předběžného financování spojené s vnitrostátními prováděcími plány, a tím snížit zdvojování a posílit technologickou a průmyslovou základnu obrany EU (EDTIB);

O.

vzhledem k tomu, že současná složitá geopolitická situace zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji usilovat o posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB), přičemž by se mělo vycházet z Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP) a jeho evropských obranných projektů společného zájmu (EDPCI); vzhledem k tomu, že program EDIP by měl být plně využit k posílení kolaborativního zadávání veřejných zakázek a k zajištění spolehlivého přístupu k základním vojenským produktům, aby bylo možné řešit případné krize dodávek; vzhledem k tomu, že projekty EDPCI jsou kooperativní průmyslové projekty, které mají podpořit společný vývoj, výrobu, pořizování a řízení strategických vojenských schopností a zároveň posilovat správní rámec pro koordinované a účinné investice do obrany;

P.

vzhledem k tomu, že EU musí dále posílit výzkum a technologický vývoj a inovace v oblasti bezpečnosti a obrany, zejména pokud jde o kybernetickou bezpečnost;

Q.

vzhledem k tomu, že vojenská mobilita je strategickým pilířem společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a základním nástrojem k zajištění připravenosti, interoperability a odstrašení, zejména podél jejího východního a jižního křídla;

R.

vzhledem k tomu, že se očekává, že výdaje EU na obranu dosáhnou v roce 2025 rekordních 381 miliard EUR, což představuje více než 10 % nárůst oproti roku 2024; vzhledem k tomu, že investice do obrany dosáhly v roce 2024 výše 106 miliard EUR a předpokládá se, že do konce roku 2025 dosáhnou téměř 130 miliard EUR; vzhledem k tomu, že investiční plán NATO na obranu stanoví trajektorii směřující k vynakládání 5 % HDP na výdaje na obranu do roku 2035, přičemž nejméně 3,5 % je určeno na základní obranu; vzhledem k tomu, že několik členských států EU již oznámilo vnitrostátní plány na přechod tímto směrem, což svědčí o zásadní změně oproti dřívějším závazkům odpovídajícím 2 % referenční hodnoty; vzhledem k tomu, že závazek dotčených členských států splnit cíl pro výdaje na obranu ve výši 3,5 % HDP by vyžadoval podle odhadů Evropské obranné agentury výdaje v celkové výši více než 630 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že plán zahrnuje závazek spojenců NATO vynaložit až 1,5 % HDP mimo jiné na ochranu kritické infrastruktury, obranu sítí informačních technologií, zajištění civilní připravenosti a odolnosti a inovace a posílení obranné průmyslové základny; vzhledem k tomu, že členské státy EU se dohodly na větších, lepších a inteligentnějších výdajích na obranu, které by měly být primárně směrovány do iniciativ spolupráce; vzhledem k tomu, že předchozí dohody nedosáhly stanovených cílů;

S.

vzhledem k tomu, že v rámci SBOP probíhá 12 civilních operací, 8 vojenských operací a 1 civilně-vojenská mise, do nichž je zapojeno přibližně 4 000 pracovníků na třech kontinentech; vzhledem k tomu, že operace EUFOR ALTHEA připravuje cestu k míru, stabilizaci a evropské integraci Bosny a Hercegoviny a stále má klíčový význam pro bezpečnost a stabilitu Bosny a Hercegoviny a tamního regionu; vzhledem k tomu, že mise Evropské unie pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi a námořní operace Evropské unie ve Středomoří IRINI přispívají k udržitelnému míru, bezpečnosti a stabilitě tím, že dohlížejí na dodržování zbrojního embarga, bojují proti nedovolenému obchodování se zbraněmi a lidmi a zajišťují výcvik libyjské pobřežní stráže;

T.

vzhledem k tomu, že je stále důležitější dále rozvíjet stávající partnerství se spojenci a vytvářet strategičtější partnerství po celém světě; vzhledem k tomu, že EU potřebuje individuálně uzpůsobená partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany, která se zaměří na dosahování výsledků a posilování schopností a snižování celkové závislosti na jediných subjektech a poskytovatelích; vzhledem k tomu, že NATO je důležitým pilířem obrany mnoha členských států EU;

U.

vzhledem k tomu, že EU musí být schopna účinně a samostatně chránit všechny členské státy a občany EU tím, že bude plně využívat čl. 42 odst. 2 Smlouvy o EU a budovat evropskou obrannou unii; vzhledem k tomu, že je třeba dále posílit operační význam doložky o vzájemné pomoci podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU a více vyjasnit její praktické aspekty, pokud by byla aktivována některým členským státem;

V.

vzhledem k tomu, že aktivní úloha Parlamentu při definování strategií SBOP posiluje demokratické základy EU;

W.

vzhledem k tomu, že Finsko dne 31. prosince 2025 zabavilo ruské plavidlo Fitburg, které bylo podezřelé z úmyslného poškození podmořských telekomunikačních kabelů,

X.

vzhledem k tomu, že v rámci čínského vojenského cvičení „Mise spravedlnosti 2025“ byla čínskými letadly opakovaně překročena střední linie Tchajwanského průlivu a že i čínské lodě překročily tuto střední linii a opakovaně se pokusily o porušení přilehlé zóny Tchaj-wanu a že při nácviku obklíčení a zablokování Tchaj-wanu a jeho přístavů bylo zablokováno mnoho námořních oblastí, přičemž proběhl i nácvik bombardování ostrými raketami dlouhého doletu, při němž tyto rakety dopadaly v přilehlé zóně Tchaj-wanu;

1.

zdůrazňuje, že Rusko představuje pro EU a její členské státy hlavní a nejvýznamnější hrozbu; poukazuje na závažnost a naléhavost hrozeb pro evropskou bezpečnost, které představuje Rusko a jeho spojenci, jako je Bělorusko, Írán a Severní Korea; znovu opakuje, že plně podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny ve světle pokračující ruské agrese a barbarských útoků na civilisty; důrazně se staví proti jakékoli iniciativě, která by Ukrajině odepřela její svrchovanost, odměnila Rusko za jeho agresi, vedla k územním změnám za použití síly, vedla k beztrestnosti a k rozhodnutí o budoucnosti Ukrajiny bez Ukrajiny a o bezpečnosti Evropy bez Evropanů; zdůrazňuje, že Rusko rovněž útočí na členské státy a další zranitelné země v sousedství EU a jeho cílem je snížit odolnost naší společnosti prostřednictvím nedávného, opakovaného, intenzivního a stále častějšího narušování vzdušného prostoru EU, které postihuje mimo jiné Estonsko, Polsko, Rumunsko, Lotyšsko a Litvu, a jeho hybridní války, včetně vražd (pokusů o vraždy), žhářství, kybernetických útoků, sabotáží kritické infrastruktury, hospodářského nátlaku, zneužívání migrace a tlaku na hranicích, taktik právní války, podpory extremistických a separatistických skupin, vměšování do volebních procesů a manipulace s informacemi; se znepokojením konstatuje, že Rusko se vykresluje jako globální obránce tzv. „tradičních hodnot“, přičemž tento narativ používá jako nástroj k rozšíření svého vlivu v zahraničí; vyzývá k začlenění konkrétních opatření do SBOP s cílem čelit tomuto vlivu; konstatuje, že Rusko pro své hybridní útoky rekrutuje občany a zločinecké gangy z EU a dalších evropských zemí prostřednictvím internetu;

2.

opakuje, že podporuje jakoukoli iniciativu, která by EU a jejím členským státům umožnila přijmout koordinovaná, jednotná a přiměřená opatření proti jakémukoli narušení jejich vzdušného prostoru, včetně sestřelení prostředků narušujících vzdušný prostor; znovu vyzývá Komisi a Radu, aby vypracovaly akční plán, jak předcházet eskalaci ruské hybridní války proti členským státům EU v pozemní, letecké, námořní a digitální oblasti, která je vedena z Ruska nebo jakékoli jiné země, a jak proti ní bojovat, včetně možností odvetných opatření EU, která odpovídají závažnosti a intenzitě nepřátelských činností namířených proti EU; vyzývá členské státy, aby v koordinaci s NATO a spojenci NATO přezkoumaly pravidla zapojení všech druhů hrozeb s cílem zajistit, aby byla schopná odpovědět na nejinovativnější hrozby; zdůrazňuje, že EU musí prokázat odhodlání a signál, že jakýkoli pokus země mimo EU o porušení svrchovanosti jejích členských států se okamžitě setká s odvetným opatřením; zdůrazňuje, že hybridní válka vedená Ruskem bude pokračovat se stejnou intenzitou, nevyvolají-li jeho kroky politická nebo vojenská odvetná opatření; zdůrazňuje, že EU by měla v úzké koordinaci s NATO přijmout další opatření s cílem zabránit hybridní válce na evropské půdě, mimo jiné prostřednictvím vhodných omezení ruských diplomatů a zákazu ruské stínové flotily všemi dostupnými prostředky; vítá v tomto ohledu probíhající diskuse mezi EU a skupinou G7 o možnosti zákazu námořních služeb pro veškerý ruský vývoz ropy jako alternativy ke stanovení cenového stropu pro ropu; vyzývá Radu a Komisi, aby zvýšily účinnost a dopad sankcí na Rusko s cílem definitivně oslabit schopnost Ruska pokračovat ve vedení brutální útočné války proti Ukrajině a ohrozit bezpečnost dalších sousedních zemí; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby spolupracovaly na zákazu obchodu a obchodních činností s Ruskem a Běloruskem, zejména se zaměřením na veškeré potenciální zboží dvojího užití, jakož i na tranzit zboží do EU a z EU přes jejich území, a aby zpřísnily sankce; vyzývá k dalším sankcím zaměřeným na primární zdroje příjmů Ruska; vyzývá Radu, aby spolu se svými americkými partnery zachovala a rozšířila svou politiku sankcí vůči Rusku, aby uplatňovala podobnou politiku sankcí na všechny podpůrné státy, včetně Běloruska, Íránu a Severní Koreje, a aby uvalila sankce na čínské subjekty, které dodávají zboží dvojího užití a vojenské zboží nezbytné pro výrobu bezpilotních letounů a raketových střel; vyzývá k cíleným sankcím proti ruské stínové flotile a k přijetí dalších opatření proti ní s využitím plného spektra právních prostředků k zastavení, blokování nebo bránění provozu ruské stínové flotily vzhledem k jejímu možnému zapojení do vypouštění bezpilotních letounů zaměřených na kritickou infrastrukturu; vyzývá Radu, aby systematicky řešila otázku obcházení sankcí nepřátelskými subjekty ze zemí mimo EU usazenými v EU prostřednictvím důkladného vyšetřování a přísnějších sankcí pro subjekty, které porušují sankce nebo neuplatňují náležitou péči při kontrolách vývozu a ověřování konečných uživatelů; opakuje, že jakákoli forma vojenské podpory, kterou agresorovi poskytují státy, jako je Írán, Severní Korea nebo Čína, musí mít přímé důsledky na všechny ostatní vztahy s těmito zeměmi;

3.

s politováním konstatuje, že nehledě na probíhající útočnou válku Ruska proti Ukrajině a na neustálé hybridní útoky na EU došlo v případě sedmi členských států EU v roce 2025 v porovnání s předchozím rokem k navýšení dovozu energií z Ruska; připomíná, že tato přetrvávající závislost vznikla na základě dlouhodobého využívání energií, včetně plynovodu Nord Stream 1 a 2, ze strany Kremlu jako páky a že se v jejich případě jednalo od počátku o geopolitické projekty zaměřené na zvýšení závislosti Evropy na ruském plynu, podkopání energetické bezpečnosti a solidarity Unie a posílení schopnosti Ruska vést válku; zdůrazňuje proto, že nikdy nesmí dojít k reaktivaci těchto plynovodů, a vyzývá z důvodu strategické bezpečnosti k jejich trvalému vyřazení z provozu;

4.

zdůrazňuje, že ačkoli NATO a členské státy EU společně mají vůči Rusku silnou konvenční výhodu, s ohledem na zkušenosti Ruska na bojišti a agresivní vojenskou doktrínu je k odrazení Ruska třeba vyvinout další úsilí s cílem využít zkušeností Ukrajiny a posílit schopnosti v klíčových oblastech, jako jsou asymetrická a hybridní válka, drony, balistické rakety, elektronická válka a protivzdušná obrana;

5.

konstatuje, že běloruský režim nadále hraje destabilizující úlohu v regionu tím, že se plně přizpůsobuje agresivní politice Ruska; zdůrazňuje, že je důležité pečlivě sledovat vojenské přesuny Ruska a Běloruska podél hranic EU a posilovat odolnost vůči potenciálním hybridním hrozbám podél východní hranice; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné poskytnout členským státům sousedícím s Ruskem nebo Běloruskem odpovídající a relevantní zdroje na zabezpečení vnějších hranic EU proti vojenským vpádům a útokům, a to i prostřednictvím iniciativy Hlídka východního křídla;

6.

zdůrazňuje, že porážka Ruska Ukrajinou a zajištění úspěchu Ukrajiny jsou v krátkodobém a střednědobém horizontu nejefektivnější a nejhospodárnější investice do evropské bezpečnosti; připomíná, že bezpečnost Ukrajiny přispívá k bezpečnosti Evropy jako celku; důrazně odsuzuje vniknutí dronů z maďarského území do ukrajinského vzdušného prostoru a nedávná prohlášení maďarského předsedy vlády Viktora Orbána, která zpochybňují svrchovanost Ukrajiny; domnívá se, že politická nejednoznačnost Spojených států a jejich snížení vojenské podpory je kontraproduktivní, neboť nepřispívá k rychlému a trvalému ukončení ruské agrese, a vnímá toto jednání jako bezprecedentní a hluboce znepokojivou změnu postoje Spojených států k evropské bezpečnosti; naléhavě vyzývá Evropu, aby spolu s klíčovými podobně smýšlejícími partnery posílila svou vojenskou podporu Ukrajiny, mimo jiné prostřednictvím výcvikových iniciativ vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) a financováním a poskytováním vojenské podpory, jako jsou systémy protivzdušné obrany a schopnost provádět údery na velkou vzdálenost, s cílem vytvořit podmínky pro mír; vítá rozhodnutí Evropské rady ze dne 18. prosince 2025 pokrýt podstatnou část rozpočtových potřeb Ukrajiny v letech 2026 a 2027 z balíčku finanční pomoci ve výši 90 miliard EUR ve formě úvěrů zajištěných EU, což považuje ze strany EU za významný důkaz soustavné podpory; vítá nařízení Rady (EU) 2025/2600 ze dne 12. prosince 2025 (12), kterým se zavádí imobilizace ruských státních aktiv na dobu neurčitou; vyjadřuje politování nad tím, že se Komisi a Radě nepodařilo nalézt řešení, kterým by reagovaly na obavy, které ohledně reparační půjčky využívající peněžních zůstatků spojených s ruskými státními aktivy vyjádřilo několik členských států; s potěšením konstatuje, že Rada vyzývá Evropský parlament, aby v práci na technických a právních aspektech nástrojů ke zřízení reparační půjčky založené na peněžních zůstatcích spojených s imobilizovanými ruskými aktivy pokračoval; zdůrazňuje, že tímto způsobem lze zvýšit tlak na Rusko a snížit rostoucí dluhovou zátěž Ukrajiny a zároveň zajistit, aby náklady na svou agresi neslo Rusko, a nikoli daňoví poplatníci EU, a aby Ukrajina byla za škody, které tato agrese způsobuje, v budoucnu odškodněna; znovu vyzývá členské státy, aby společně se svými partnery ze skupiny G7 okamžitě podpořily návrh Komise použít veškerá zmrazená ruská aktiva jako základ pro významnou půjčku Ukrajině; vítá skutečnost, že v důsledku dodávek ze strany evropských zemí byly příděly vojenské pomoci Ukrajině v první polovině roku 2025 vyšší než v období 2022–2024, a to navzdory snížení příspěvků USA; bere však na vědomí kritické nedostatky v poskytování technologií v oblasti protivzdušné obrany a provádění úderů na velkou vzdálenost; vyzývá koalici ochotných členských států EU, aby zvážila, jak vytvořit obranné integrované pásmo vzdušné ochrany pod evropským vedením (IAPZ), které by v oblastech Ukrajiny, o které se nevedou boje, používalo bojové letecké hlídky s cílem zachytit ruské střely; zdůrazňuje, že pásmo IAPZ by pomohlo ochránit ukrajinské civilní obyvatelstvo před nerozlišujícími útoky, poskytlo proaktivní obranu před ruskými vpády do vzdušného prostoru EU a změnilo rovnováhu sil s cílem přinutit Rusko zasednout k jednacímu stolu; vyzývá k posílení koordinace mezi Vojenským štábem EU v reakci na hrozby podél východního křídla, včetně monitorování v reálném čase a rychlého sdílení informací; zdůrazňuje, že zkušenosti Ukrajiny z bojiště nabízejí cenné poznatky pro zlepšení celkového situačního povědomí EU a reakce na hybridní hrozby; vyzývá k lepší koordinaci mezi evropskými zeměmi při poskytování hospodářské i vojenské podpory Ukrajině;

7.

zdůrazňuje, že k účinnému odrazování Ruska od agrese a zajištění udržitelného míru ve vztahu k Ukrajině musí všichni schopní a ochotní evropští i mimoevropští partneři poskytnout důvěryhodné a spolehlivé bezpečnostní záruky a společně je koordinovat; zdůrazňuje, že bezpečnostní záruky by měly mít podobu smluvních závazků, které zaručí odpovídající reakci, pokud by byla ohrožena bezpečnost Ukrajiny, a měly by být doplněny opatřeními k posílení vlastní vojenské odstrašující síly Ukrajiny; vítá závěry ze zasedání „koalice ochotných“ konaného v Paříži dne 6. ledna 2026; velmi oceňuje návrh na vytvoření mnohonárodní „zajišťovací síly“ pro Ukrajinu a vybízí všechny členské státy EU, aby důkladně zvážily, jak mohou takovou iniciativu nejlépe podpořit; oceňuje, že na základě společné dohody mají být formulovány politicky a právně závazné závazky, pokud jde o obnovení míru a bezpečnosti v případě budoucího ozbrojeného útoku Ruska, a jasný rámec pro podporu Ukrajiny, včetně zachování jejích dlouhodobých vojenských schopností a prohloubení obranné spolupráce; vyjadřuje však politování nad tím, že tyto bezpečnostní záruky budou provedeny až poté, co bude dohodnuto příměří, které Vladimir Putin neprojevuje nikterak ochotu uzavřít; bere na vědomí rozhovory o mechanismu monitorování a ověřování příměří; zdůrazňuje, že je třeba na tyto ambiciózní návrhy navázat praktickými kroky;

8.

vyjadřuje politování nad tím, že maďarská vláda nadále brání Evropskému mírovému nástroji (EPF), mimo jiné prostřednictvím právních kroků u Tribunálu EU, což oslabuje schopnost EU poskytovat Ukrajině včasnou a účinnou vojenskou pomoc, jakož i nad tím, že tato země soustavně blokuje podporu z Evropského mírového nástroje pro Arménii; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby nalezla alternativní řešení, jak toto zablokování překonat;

9.

vyzývá k přijetí strategických opatření k proaktivnímu boji proti hybridním hrozbám a předcházení vměšování do demokratických procesů přistupujících zemí, jejichž cílem je oslabit zájmy a hodnoty EU; uznává přímé pokusy o změnu výsledků volebních procesů prostřednictvím kampaní zahraniční manipulace s informacemi a zahraničního vměšování a dalších hybridních taktik jako plnohodnotné bezpečnostní hrozby; vybízí k většímu financování a investicím do strategické komunikace, mediální gramotnosti a boje proti zahraniční manipulaci s informacemi a zahraničnímu vměšování;

10.

zdůrazňuje, že hybridní válka přesahuje rámec samotných kybernetických nebo informačních útoků a zahrnuje hospodářský, technologický a společenský rozměr strategické konfrontace; domnívá se, že závislost Evropy na vnějších datech, kritických technologiích a dodavatelských řetězcích představuje velkou zranitelnost, která by mohla být zneužita k donucovacím účelům; vyzývá Komisi, aby navrhla komplexní celounijní strategii s cílem zajistit, aby EU dokázala přilákat, udržet a zachovat si kritické technologie v EU, a to i tím, že omezí převzetí zahraničními firmami;

11.

upozorňuje na rostoucí agresi Ruska vůči Moldavské republice a hybridní válku, kterou vůči ní vede, s cílem destabilizovat její proevropskou vládu prostřednictvím bezprecedentní míry zlovolného vměšování a soustavné militarizace Podněstří; odsuzuje skutečnost, že v Gruzii pokračuje nezákonná okupace Abcházie a Jižní Osetie, které se dopouští Rusko, a vážným způsobem tak ohrožuje mír a bezpečnost v regionu; zdůrazňuje, že nedostatečná reakce na ruskou agresi vůči Gruzii v roce 2008 ponechala imperialistickým ambicím Ruska volný prostor, což vážně narušuje evropskou bezpečnostní architekturu; je znepokojen významným posilováním vojenské přítomnosti Ruska v okupovaných regionech a budováním hraničních překážek podél správní hranice; podporuje svrchovanost a územní celistvost Gruzie a je znepokojen tím, že se gruzínská vláda přizpůsobuje lživým ruským narativům; poukazuje na strategický význam oblasti Černého moře pro evropskou bezpečnost, energetickou odolnost a regionální stabilitu; vítá přijetí nové strategie EU pro oblast Černého moře, v níž se poukazuje na zásadní geostrategický význam Černého moře pro bezpečnost, stabilitu a prosperitu Evropy; vyzdvihuje větší angažovanost EU v regionu s cílem podpořit stabilitu a posílit svou schopnost odrazovat od případných útoků a odolnost vůči nim; zdůrazňuje, že je třeba tuto strategii účinně a věrohodně realizovat, a vyzývá EU, aby zajistila neomezenou a rovnou účast všech dotčených států na utváření politiky a iniciativ souvisejících s bezpečností a propojeností v Černém moři;

12.

poukazuje na potřebu dále prosazovat dodržování dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou zprostředkovaly Spojené státy, a zajistit za tímto účelem rychlé uzavření a podpis komplexní a trvalé mírové smlouvy s plným ohledem na územní celistvost a svrchovanost Arménie, a to i pokud jde o stažení zahraničních jednotek z jejího území; je si vědom konstruktivní úlohy Arménie při zajišťování míru a stability v regionu; důrazně podtrhuje, že je třeba vyvinout další úsilí k překonání hlubokého dopadu agresivní politiky Ázerbájdžánu vůči Arménii, a oceňuje probíhající snahy o budování vztahů a důvěry; vyzdvihuje, že je třeba aktivně normalizovat vztahy mezi Arménií a Tureckem s cílem snížit napětí a posílit budování důvěry na jižním Kavkaze;

13.

zůstává znepokojen ambivalentním jednáním Turecka, které je členem NATO, ale vůči Rusku neuplatňuje žádné sankce a neustále zpochybňuje svrchovanost a svrchovaná práva členských států EU; odsuzuje porušování územní celistvosti Sýrie ze strany Turecka; vyjadřuje hluboké znepokojení nad útoky vedenými nebo podporovanými Tureckem v severovýchodní Sýrii, které mají za následek civilní oběti, zvyšují počet vnitřně vysídlených osob a zároveň ohrožují účinnost a kontinuitu boje proti Islámskému státu; vítá koordinované útoky, které provedly Francie a Spojené království v lednu 2026 na podzemní tajné skladiště zbraní organizace Dá’iš v Sýrii;

14.

odsuzuje soustavné úsilí Ruska o oslabení stability a demokratické správy věcí veřejných na západním Balkáně, zejména prostřednictvím dezinformačních a klamavých kampaní, politického vměšování a energetického nátlaku, jejichž cílem je oslabit stabilitu a demokracii a šířit proruské postoje podporované protizápadní rétorikou; sleduje negativní vliv Číny v regionu; konstatuje, že úsilí EU v boji proti tomuto vývoji bylo nedostatečné a neúčinné; vyzývá k vyhodnocení a zefektivnění veškerého úsilí a dalších investic v boji proti proruským a protievropským zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování; vyjadřuje obavy o stabilitu Bosny a Hercegoviny a nad přetrvávajícím napětím mezi Kosovem a Srbskem; zdůrazňuje, že západní Balkán je oblastí strategického a geopolitického zájmu EU a že stabilita, bezpečnost a demokratická odolnost tohoto regionu přímo ovlivňuje stabilitu, bezpečnost a demokratickou odolnost celého kontinentu;

15.

upozorňuje na hlubokou nestabilitu v regionech Blízkého východu a západní, severní a střední Afriky, která je spojena zejména s hrozbou džihádistického terorismu; zdůrazňuje, že tato nestabilita představuje závažné riziko ohrožující bezpečnost Evropanů, kteří čelí rostoucímu migračnímu tlaku umožňujícímu vstup teroristů na evropské území;

16.

odsuzuje skutečnost, že po teroristickém útoku hnutí Hamás ze dne 7. října 2023 snižují eskalační kroky a porušování mezinárodního práva v Pásmu Gazy i v širším regionu šance na dlouhodobý mír pro všechny obyvatele Blízkého východu; vítá mírový plán vyjednaný mezi Izraelem a Hamásem za pomoci USA, na jehož základě bylo uzavřeno příměří a který podpořila rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2803; vyzývá všechny strany, aby příměří důsledně dodržovaly, aby tělo zbývajícího zemřelého rukojmí bylo předáno jeho rodině, aby byla umožněna rychlá humanitární pomoc, přičemž se mezinárodní organizace musí řídit nejpřísnějšími standardy neutrality a jejich operace nesmí být nepřiměřeným a paralyzujícím způsobem omezovány, a aby byl zajištěn přístup do oblasti dalším organizacím, které poskytují pomoc civilistům, a to i přístup přes hraniční přechod Rafáh, a nabádá k vypracování proveditelného plánu na dvoustátní řešení, o němž se hovoří v Newyorské deklaraci podpořené Valným shromážděním OSN, obnovení bezpečnosti a veřejného pořádku, včetně bezodkladného odzbrojení Hamásu, stažení izraelských sil z Gazy, reformy a posílení palestinské samosprávy a obnovy pásma Gazy jako nezbytných prioritních kroků; zdůrazňuje, že obnova Pásma Gazy musí být přísně a podmíněna důkladnou mezinárodní kontrolou a prosazováním práva a musejí se na ni vztahovat jasné a závazné podmínky; poukazuje na to, že je nutné zajistit důkladnou kontrolu veškeré finanční pomoci, materiálu na obnovu a podpory poskytované na výstavbu infrastruktury a jejich audit a ochranu, aby se nedostaly k teroristickým organizacím nebo nebyly využity k páchání násilné činnosti; zdůrazňuje, že udržitelnou obnovu, trvalou bezpečnost a dlouhodobou stabilitu v Gaze nelze oddělit od úplného vyloučení teroristických a extremistických aktérů a schopnosti Palestinské samosprávy předcházet terorismu a ozbrojenému násilí; s velkým znepokojením bere na vědomí překážky, které stále brání přístupu k humanitární pomoci, a obavy, jež vyjádřila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka v souvislosti s nedávnými rozhodnutími o udělení licencí, která omezují humanitární organizace působící v Gaze; považuje tuto situaci za klíčový milník pro celý region a za výchozí bod pro další deeskalaci a budování stability; apeluje na EU, aby urychleně rozšířila mandát mise Evropské unie pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (EUBAM Rafah) a mise EU na podporu palestinské policie a právního státu (EUPOL-COPPS), aby mohly hrát klíčovou úlohu na cestě k životaschopnému politickému řešení, mimo jiné prostřednictvím podpory právního státu, reformy bezpečnostního sektoru a přechodného soudnictví; je hluboce znepokojen pokračující eskalací násilí na Západním břehu Jordánu a skutečností, že izraelská vláda a zbrojené síly podporují činnost osadníků, a vítá v tomto ohledu závěry Rady z prosince 2025; vyjadřuje politování nad oficiálním oznámením izraelské vlády o zřízení 11 nových osad na okupovaných územích Západního břehu Jordánu a nad legalizací nebo zpětným uznáním osmi nezákonných satelitních osad a čtvrtí stávajících osad jako nových oficiálních osad; připomíná dlouhodobý postoj EU, podle něhož je rozšiřování izraelských osad na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě podle mezinárodního práva i nadále nezákonné a představuje jednostranný krok, který podkopává důvěru a vyhlídky na udržitelný mír a diplomatické řešení;

17.

se znepokojením vnímá eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Íránem a v širším regionu, včetně útoků na Libanon, Sýrii a Katar; zůstává znepokojen vnitřním napětím v Libanonu a Sýrii; podporuje činnost Prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL) v jižnímu Libanonu a vítá prodloužení jejich mandátu o jeden rok; vítá závěry z devátého zasedání Rady přidružení EU-Libanon, zejména ochotu dále podporovat libanonský bezpečnostní sektor prostřednictvím plného využití nástrojů EU, včetně Evropského mírového nástroje a programů v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, a prozkoumat možné budoucí zapojení SBOP; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout pokroku, pokud jde o opatření související s budováním vzájemné důvěry a ukončení nepřátelských akcí mezi Izraelem a Libanonem, včetně odzbrojení Hizballáhu a dalších ozbrojených skupin, což je základní podmínkou pro regionální stabilitu; připomíná, že většina kontingentů UNIFIL pochází z členských států EU; odsuzuje neustálé pokusy Íránu o destabilizaci regionu, ať už přímo, nebo prostřednictvím jeho spojenců; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU podporovala svého partnera, Jordánské hášimovské království, mimo jiné navýšením finančních prostředků z Evropského mírového nástroje na ochranu jordánsko-syrské hranice, kterou obchodníci s lidmi využívají jako hraniční přechod pro obchod se zbraněmi a drogami, jelikož byla probíhající krizí na Blízkém východě narušena;

18.

oceňuje odhodlání posílit bezpečnostní spolupráci s partnery v jižním Středomoří a vyzývá k prohloubení spolupráce se středomořskými partnerskými zeměmi v oblasti námořní bezpečnosti, boje proti obcházení sankcí a zajištění bezpečnosti podmořských kabelů a zároveň k boji proti extremismu, nelegální migraci, islámskému terorismu, obchodování s lidmi a nezákonnému obchodu se zbraněmi;

19.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad přetrvávající nestabilitou v Libyi a zhoršením situace v oblasti Sahelu, z něhož se stalo semeniště džihádistického násilí, které postupuje od Sahelu až k Mozambiku a Somálsku, s rizikem šíření do sousedních regionů, a v konečném důsledku i do Evropy; kritizuje pokračující nestabilitu v Jemenu a odsuzuje útoky Hútiů proti Izraeli a na dopravní plavidla; zdůrazňuje, že tento vývoj ve zmíněných regionech představuje pro Evropu dlouhodobá bezpečnostní rizika; zůstává znepokojen pokračující humanitární krizí s bezpečnostními důsledky v oblasti afrických Velkých jezer; naléhavě vyzývá EU, aby přijala opatření proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny, který oslabuje země v regionu a podkopává úsilí EU o regionální stabilitu; znovu opakuje, že je nanejvýš důležité zabránit skupině Dá’iš a dalším džihádistickým skupinám v reorganizaci po pádu Asadova režimu v Sýrii, a vyzývá za tímto účelem k trvalé spolupráci mezi syrskými dočasnými orgány a globální koalicí proti Dá’iš; je pevně přesvědčen, že pokud jde o džihádistické vězně a jejich rodiny ve věznicích a táborech v severovýchodní Sýrii, které představují jak vážné riziko, tak humanitární výzvu, je třeba nalézt spolehlivé a udržitelné řešení prostřednictvím intenzivnějšího dialogu s kurdskými komunitami v Sýrii;

20.

zdůrazňuje své obavy z rostoucí militarizace Ruska a jeho agresivního postoje vůči členským státům EU, z rostoucího geopolitického soupeření v Arktidě daného změnou klimatu a potřebou zdrojů a také z nepřátelských aktivit v evropských teritoriálních vodách a výlučných ekonomických zónách, včetně působení ruské stínové flotily; je znepokojen rovněž přítomností Číny a prohloubenou spoluprací mezi Ruskem a Čínou v Arktidě, a to i pokud jde o jejich společná vojenská cvičení; zdůrazňuje, že rostoucí vliv Ruska a Číny a jejich vojenskou přítomnost v regionu je nezbytné vyvážit; vyzdvihuje význam celkové stability a míru v Arktidě v souladu se zásadami mezinárodního práva; vyzývá EU a její členské státy ke konkrétní a efektivní činnosti, aby s využitím všech dostupných prostředků a maximální strategické kreativity zastavily stínovou flotilu, zvýšily povědomí o arktické a námořní oblasti prostřednictvím posíleného dohledu, sdílení zpravodajských informací a satelitního monitorování a chránily kritickou infrastrukturu; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU zajistila účinné monitorování svých vnějších námořních hranic s cílem předcházet nezákonným činnostem; je znepokojen vměšováním třetích zemí, pokud jde o Grónsko, zejména štvavou rétorikou a hybridními akcemi na území Grónska, a také explicitními výhrůžkami, které vůči svrchovanost Grónska formuluje vláda USA, a nedávným odmítnutím vyloučení využití vojenské intervence k těmto účelům; zdůrazňuje, že se jedná o zásadní riziko pro strategické bezpečnostní zájmy EU, a vyzývá EU a její členské státy, aby reagovaly společně; vítá v tomto ohledu společné prohlášení o Grónsku, které dne 6. ledna 2026 vydala Francie, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko, Dánsko a Spojené království, k němuž se poté připojily další členské státy EU a v němž se opakuje, že „Grónsko patří svému lidu“, a připomíná, že „je pouze na Dánsku a Grónsku, aby rozhodovaly o záležitostech týkajících se Dánska a Grónska“;

21.

Podporuje všechny evropské iniciativy solidarity s Grónskem a Dánskem, vítá důležité rozhodnutí Grónska vybrat si Eutelsat, evropského satelitního operátora, pro zajištění satelitního internetového pokrytí, a vyzývá k rychlému rozvoji evropského kosmického odvětví, které má zásadní význam pro bezpečnost Evropy, zejména prostřednictvím probíhající iniciativy Akt EU o kosmu;

22.

znovu potvrzuje závazek EU dodržovat politiku „jedné Číny“, jež tvoří jednu ze zásad ve vztazích mezi EU a Čínou; je znepokojen zrychlenou militarizací Číny a jejím asertivním postojem vůči jejím sousedům; s rostoucím znepokojením bere na vědomí soustavný tlak na svobodu plavby a kritickou infrastrukturu, odsuzuje intenzivnější a zrychlené kroky Číny, jejichž účelem je jednostranně změnit status quo v Jihočínském moři a Tchajwanském průlivu, a připomíná, že na tyto regiony se vztahuje výslovný zákaz použití síly zakotvený v Chartě OSN; zdůrazňuje, že tyto činnosti podkopávají svobodu plavby a že skutečnost, že Čína odmítá vyloučit použití vojenského nátlaku k prosazování svých iredentistických ambicí vůči Tchaj-wanu, představuje vážnou hrozbu pro regionální stabilitu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad stále agresivnějšími kroky Číny v Jihočínském moři a indicko-tichomořském regionu, a nad jejím hospodářským nátlakem, taktikám hybridní války a nebezpečnými manévry vůči jejím sousedským zemím; zdůrazňuje, že jakákoli vojenská eskalace v Tchajwanském průlivu by měla závažné důsledky pro evropskou bezpečnost a dodavatelské řetězce; podtrhuje význam zachování stability v Jihočínském moři s ohledem na strategickou potřebu bezpečnostní a obranné spolupráce s některými zeměmi Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN); oceňuje nedávné potvrzení svobody plavby v Tchajwanském průlivu ze strany Spojených států, Spojeného království, Francie a Německa, což poukazuje na pevné mezinárodní odhodlání dodržovat mezinárodní právo a zajišťovat svobodu plavby;

23.

zdůrazňuje strategický význam indicko-tichomořského regionu v rámci obrany EU a uznává, že je nutné řešit rostoucí bezpečnostní obavy spojené s regionálními aktivitami Číny a jejich širšími důsledky pro globální stabilitu; domnívá se, že je třeba narušit prostřednictvím sankcí čínský strategický kalkul, pokud jde o podporu Ruska, což by mělo zahrnovat opatření proti čínským bankám zapojeným do obcházení sankcí EU, a posílit přítomnost a partnerství EU v tomto regionu;

24.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad intenzivnější vojensko-technickou spoluprací mezi Ruskem a Čínou, která představuje rostoucí hrozbu pro stabilitu v indicko-tichomořském regionu i mimo něj a může ohrozit celosvětový mír, mezinárodní řád založený na pravidlech a evropské bezpečnostní zájmy; se znepokojením vnímá závislost EU a jejích členských států na dovozu prvků vzácných zemin a dalších kritických surovin ze třetích zemí, zejména z Číny, což představuje rostoucí bezpečnostní riziko; vyjadřuje politování nad tím, že nedávné ruské a čínské vojenské manévry a cvičení, jakož i čínské cvičení „Justice Mission 2025“ (Mise Spravedlnost 2025) dále zvýšily napětí v regionu, což poukázalo na větší význam zmírňování napětí, odrazování a ochrany svobody plavby;

25.

zdůrazňuje, že prohloubení spolupráce mezi EU a Indií v oblasti bezpečnosti, a obrany je ve společném zájmu obou stran, ale rovněž vyžaduje, aby Indie zaujala jasný postoj s ohledem na útočnou válku Ruska proti Ukrajině; vyzývá Indii, aby přijala účinná opatření, která zabrání obcházení sankcí EU, zejména prostřednictvím kontrol zpětného vývozu zboží, na něž se vztahují sankce, větší transparentnosti dovozu energie a pozastavení vojenské spolupráce s Ruskem;

26.

upozorňuje na rostoucí význam činností dvojího užití založených na kosmických technologiích pro evropskou strategickou odolnost a autonomii a na rostoucí počet subjektů působících ve vesmíru; zdůrazňuje, že vesmírné kapacity, zejména kapacity dvojího užití, mají zásadní význam pro bezpečnost a obranu a pro zajištění rozhodovací autonomie, ochranu kritické infrastruktury a možnost účinných obranných operací ve všech oblastech operačního působení; zdůrazňuje, že evropská kosmická autonomie vyžaduje především účinnou ochranu orbitálních aktiv a menší závislost na zahraničních společnostech a poskytovatelích služeb; vyzývá k rychlejšímu vytvoření služby pravidelného pozorování Země, posíleného evropského navigačního a lokalizačního systému, evropského zabezpečeného komunikačního řešení do roku 2028 a systému včasného varování proti balistickým raketám; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit regulační rámec pro činnosti v kosmickém prostoru a jejich správu, a to jak v obecném smyslu, tak především s ohledem na vojenské využití vesmírných zbraní a protidružicových zbraní; vyzývá k užší koordinaci mezi členskými státy, Komisí, Evropskou kosmickou agenturou a Evropskou obrannou agenturou, a to i v souvislosti s misemi a operacemi SBOP;

27.

zdůrazňuje, že vesmírné prostředky jsou stále důležitějšími faktory v oblasti vojenství, a to i pokud jde o mise a operace SBOP, včetně bezpečné komunikace, určování polohy, zpravodajských informací, sledování a průzkumu (ISR) a podpory velení; zdůrazňuje, že EU úspěšně provozuje programy Copernicus, Galileo a Egnos, které poskytují služby dvojího užití EU a jejím členským státům; domnívá se, že jde o precedens pro rozvoj dalších evropských strategických podpůrných schopností mimo finanční a technické možnosti jednotlivých členských států a v případech, kdy jsou evropská řešení předmětem zásadního evropského veřejného zájmu; vyzývá k užší koordinaci mezi členskými státy, Komisí, Evropskou kosmickou agenturou a Evropskou obrannou agenturou s cílem zabránit zdvojování činností, zajistit interoperabilitu a maximalizovat průmyslovou součinnost mezi civilními, obchodními a obrannými aplikacemi; vítá plán na spuštění satelitní sítě IRIS2 pro zabezpečené připojení k internetu, a doporučuje, aby k ní byl umožněn přístup Tchaj-wanu a Ukrajině;

28.

poukazuje na dichotomii mezi velmi vysokou podporou veřejnosti pro skutečnou evropskou obrannou unii a rozličnou mírou podpory členských států pro provádění SBOP, a to navzdory bezprecedentním hrozbám a měnícím se geopolitickým okolnostem;

29.

vyzdvihuje závazek Unie a její strategický dlouhodobý globální zájem na zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech a hodnotách při současném zajištění dodržování mezinárodního práva a prosazování multilateralismu; konstatuje, že tradiční postupy v oblasti budování míru, odborně vedená mírová jednání, instituce přechodného soudnictví a opatření na budování důvěry mají i navzdory současným trendům stále svůj zásadní význam; vyzývá EU, aby se ujala vedoucí úlohy při utváření mírových jednání a mírových změn v případě velkých konfliktů, které postihují Evropu a její bezprostřední sousedství; zdůrazňuje, že EU by měla zajistit svůj význam v tomto ohledu využitím plného potenciálu nástrojů SBOP, aby se zajistilo, že mírová jednání budou těžit z jejích odborných znalostí a povedou k zabezpečení udržitelného a spravedlivého míru; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby dále prohloubily stávající a usilovaly o nová partnerství se zeměmi, které sdílejí stejné přesvědčení v multilateralismus a mezinárodní řád založený na pravidlech; zdůrazňuje, že je důležité, aby v oblasti bezpečnosti a obrany fungovala pevná a úzká spolupráce se Spojeným královstvím, pro niž budou stanoveny konkrétní podmínky, a oceňuje, že byla mezi EU a Spojeným královstvím v oblasti bezpečnosti a obrany uzavřena dohoda o partnerství; vyjadřuje politování nad tím, že jednání o účasti Spojeného království v programu SAFE nebyla zatím úspěšná; vítá dohodu o nástroji SAFE mezi EU a Kanadou; vyzývá EU a Spojené království, aby se dohodly na vyváženém a vzájemně prospěšném řešení;

30.

vyjadřuje politování nad oslabením režimů nešíření zbraní a jejich kontroly; vyzývá k nasazení výrazně většího úsilí ke zvrácení tohoto trendu a požaduje, aby EU hrála mnohem významnější úlohu, zejména v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení; poukazuje na to, že jaderné odstrašování má pro ochranu Evropy jako kontinentu zásadní význam a že Spojené království a Francie jsou jedinými evropskými zeměmi, které vlastní jaderné zbraně; vyslovuje své jednoznačné stanovisko, aby EU a její členské státy dodržovaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, která představuje základní kámen režimu nešíření jaderných zbraní a odzbrojení; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat účinnou zbrojní politiku na úrovni EU a zajistit větší transparentnost a konvergenci na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, pokud jde o vývoz zbraní, zejména v období zvýšených výdajů na obranu a posilování evropské technologické a průmyslové základny obrany; vyzývá členské státy, aby respektovaly společný postoj EU k vývozu zbraní, a uznává jejich pravomoci, pokud jde o nákup obranného materiálu; vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly společný postoj 2008/944/SZBP (13) a důsledně uplatňovaly čtvrté kritérium týkající se regionální stability a aby neudělovaly licence pro vývoz zbraní tam, kde existuje zřejmé riziko, že je jejich příjemce použije k agresi vůči jiné zemi, zejména proti členským státům;

31.

vyjadřuje rozhořčení nad národní bezpečnostní strategií USA z prosince 2025, která formalizuje neopodstatněnou politiku USA, podle níž je EU, jakož i její základní hodnoty, zásady demokratické správy věcí veřejných a řada jejích základních bezpečnostních cílů, proti zájmům USA; zdůrazňuje, že tyto postoje nevyhnutelně povedou evropské země k posílení jejich strategické autonomie, a to i ve vztazích mezi EU a USA v oblasti obrany a bezpečnosti; uznává klíčovou roli NATO pro kolektivní obranu Evropy, ale varuje před riziky v podobě rostoucí nepředvídatelnosti, krátkozrakého izolacionismu a sebestřednosti zahraniční politiky USA, posun ve vztazích USA s Ruskem a zaměření na Asii, což by mohlo znamenat výrazné oslabení vojenské angažovanosti USA a rychlé stáhnutí amerických jednotek z Evropy a vnímáno, jako nedodržení bezpečnostních závazků USA vůči Evropě; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly pro případ rychlého stažení vojsk USA nebo pro případ důsledků jiných okolností, vypracovány krizové plány, které Evropě zajistí schopnost odrazovat potenciální útočníky a reagovat na agresi autonomním způsobem;

32.

zdůrazňuje, že dosud byly USA nejdůležitějším strategickým spojencem EU a mají zásadní význam pro kolektivní obranu NATO a evropskou bezpečnost, odolnost a schopnost odrazovat od potenciálních útoků; zdůrazňuje, že je proto třeba zapojení USA a úzkou spolupráci mezi EU a USA podporovat; podtrhuje nutnost, aby EU a její členské státy koordinovaně zvýšily výdaje na obranu a aby členské státy posílily své vlastní obranné schopnosti a připravenost s cílem zajistit si strategickou autonomii a přesvědčivou schopnost odrazovat od potenciální agrese nezávisle na Spojených státech a v rámci obnoveného a vyváženého transatlantického partnerství; zdůrazňuje, že silnější a schopnější EU v oblasti bezpečnosti a obrany by posílila evropské zájmy, přispěla k silnějšímu transatlantickému partnerství se Spojenými státy a umožnila splnění společných bezpečnostních cílů; bere na vědomí přijetí národní bezpečnostní strategie USA z roku 2025 a vítá deklarovaný závazek USA podporovat své spojence při ochraně svobody a bezpečnosti Evropy, přičemž vyjadřuje politování nad negativním tónem použitým vůči našemu kontinentu a odmítá jakékoli narážky na vměšování do demokratických procesů členských států EU; vítá skutečnost, že Kongres Spojených států přijal v roce 2025 zákon o prostředcích na národní obranu, a vítá jeho realistická omezení týkající se možného stažení vojsk a prostředků z Evropy a ukončení pomoci Ukrajině a podpory baltské bezpečnosti; se znepokojením bere na vědomí zprávy o tom, že představitelé Spojených států údajně informovali evropské partnery o svém požadavku, aby Evropa do roku 2027 převzala odpovědnost za většinu konvenčních obranných schopností NATO v Evropě; domnívá se, že taková oznámení nejsou signálem dialogu mezi partnery a spojenci o tom, jak nejlépe zajistit evropskou bezpečnost a sdílení zátěže; domnívá se, že národní bezpečnostní strategie Spojených států dále naznačuje, že je naprosto nezbytné, aby Evropa okamžitě převzala odpovědnost za svou vlastní bezpečnost;

33.

zdůrazňuje, že EU má nedostatky ve schopnosti odrazovat potenciální útočníky; domnívá se, že její hlavní problémy se objevují v těchto oblastech: autonomie, vojenská doktrína, politická jednota, pravidelné společné posuzování hrozeb, zpravodajství, sledování a průzkum, připravenost, jednotné velení a řízení (C2), průmyslová kapacita a inovace a interoperabilita; zdůrazňuje, že vzhledem k rychlému zhoršení geopolitické situace je třeba doplnit vyčerpané zásoby, odstranit kritické nedostatky v připravenosti a zajistit interoperabilitu ozbrojených sil, zvýšit produkci obranného průmyslu, vytvořit skutečný evropský jednotný trh s obrannými produkty a službami, zlepšit interoperabilitu snížením počtu používaných zbraňových systémů, jejichž zaměření se překrývá, podporovat standardizaci v souladu se standardy NATO a výrazně navýšit investice do inovací; považuje za zásadní nutnost rozvíjet v souladu s doporučeními z bílé knihy ze dne 19. března 2025 protivzdušnou a protiraketovou obranu, dělostřelecké systémy, munici a rakety, dronové a protidronové systémy, vojenskou mobilitu, umělou inteligenci, kvantové technologie, systém kybernetického a elektronického boje, strategické podpůrné schopnosti a ochranu kritické infrastruktury; vyzývá EU a její členské státy, aby společnými silami tyto nedostatky řešily, mimo jiné prostřednictvím souboru evropských obranných projektů společného zájmu; vítá zřízení evropských obranných projektů společného zájmu jako klíčového nástroje pro posílení spolupráce, interoperability a průmyslové účinnosti podporou společného rozvoje, výroby a zadávání veřejných zakázek v oblasti klíčových vojenských schopností, které mají zásadní význam pro bezpečnostní a obranné zájmy EU; dále vyzývá průmysl, aby ve spolupráci s EU a jejími členskými státy a s jejich podporou co nejrychleji zintenzívnil svou výrobu a inovace;

34.

je si vědom, že bylo vynaloženo značné úsilí o pokrok v oblasti evropské obrany prostřednictvím návrhů nařízení, jako je EDIP, ReArm Europe a SAFE, souhrnný mini balíček v oblasti obrany, souhrnný balíček v oblasti obrany a iniciativy, jako je BraveTech EU a Plán obranné připravenosti 2030; naléhavě vyzývá k urychlenému dokončení a provedení souhrnného balíčku o obranné připravenosti; vítá návrhy, které členským státům nabízejí větší rozpočtovou flexibilitu, zejména úvěrový nástroj ve výši 150 miliard EUR v rámci nástroje SAFE; domnívá se však, že tato opatření jsou nedostatečná a že budou zapotřebí další rozsáhlé rozpočtové investice; vítá skutečnost, že úvěry SAFE byly plně upsány a vedou k důležitým společně zadávaným veřejným zakázkám, přičemž znovu vyjadřuje politování nad použitím článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména proto, že Parlament prokázal svou schopnost jednat rychle, je-li to nutné; vítá ohlášený záměr členských států zvýšit do konce roku 2027 společné pořizování obranného vybavení o 40 % a preferenční pořizování evropského obranného vybavení o 55 % do konce roku 2028 a o 60 % do konce roku 2030; vyjadřuje politování nad tím, že míra společného pořizování obranného vybavení se postupně nezvyšuje, a konstatuje, že členské státy dosud nesplnily cíle, které byly v tomto směru stanoveny v roce 2007; vítá přijetí nařízení o EDIP (EU) XXX/2025, prvním komplexním odvětvovém programu na úrovni EU, který motivuje členské státy ke spolupráci prostřednictvím vytvoření struktury pro evropský zbrojní program (SEAP), mechanismu EU pro prodej vojenského materiálu a obranných projektů EU společného zájmu; připomíná, že je třeba, aby financování obranného průmyslu EU bylo v úzkém souladu s potřebami SBOP v oblasti schopností; vyzývá k vytvoření specializovaného koordinačního mechanismu EDIP-EDF, který se prioritně zaměří na projekty, jež zvyšují interoperabilitu a operační odolnost a zároveň podporují inovace, bezpečnost dodavatelského řetězce a suverenitu evropského průmyslu;

35.

uvědomuje si stále významnější úlohu dronů v moderní způsobu vedení války a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné čelit zejména novým vojenským a hybridním hrozbám, jejichž jsou drony součástí; zdůrazňuje, že je třeba posílit dronové a protidronové systémy na ochranu všech částí Evropy, od východu k západu a od severu k jihu; vyzývá k posílení koordinace, jednoty a solidarity mezi členskými státy, příslušnými orgány EU a NATO, pokud jde o monitorování, zadržování a neutralizaci nepřátelských dronů, jakož i o vývoj a zavádění integrovaného systému protivzdušné a raketové obrany s cílem zajistit kolektivní ochranu před dronovými a balistickými útoky; vybízí Komisi, Evropskou obrannou agenturu a členské státy, aby společně kladly důraz na vývoj pokročilých systémů elektronického vedení války a zbraňových systémů se směrovým vyzařováním energie pro boj proti potenciálním hybridním hrozbám a dronovým útokům na EU; vyzývá k vypracování jasné strategie pro co nejúčinnější a nákladově nejefektivnější zajištění těchto schopností; zdůrazňuje potřebu společného výcviku v oblasti bezpilotních vzdušných prostředků a jejich integraci do konvenčních sil protivzdušné obrany, které zajistí interoperabilitu s integrovanou vzdušnou a protiraketovou obranou NATO; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby na takových projektech, jako je koalice pro drony, začaly urychleně pracovat v úzké a vzájemně prospěšné spolupráci s Ukrajinou; zdůrazňuje, že je třeba v oblasti dronů posílit spolupráci, pokud jde o výcviková zařízení, certifikační postupy, montážní linky, koordinaci na bojištích, cílení v reálném čase a rezilienci velení; vyzývá k tomu, aby se předcházelo nepřiměřené závislosti na zemích mimo EU, zejména Číně, pokud jde o výrobu dronových systémů; je si vědom výzvy, kterou představují vysoké náklady na zachycování dronů, a požaduje vypracování společných programů na podporu rozvoje nákladově efektivních kapacit pro boj proti bezpilotním vzdušným prostředkům; zdůrazňuje, že zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie, které používají vysoce výkonné lasery a mikrovlnné systémy, by umožnily čelit hrozbám přicházejícím ze vzduchu, jako jsou drony, rakety nebo vyčkávací munice, za zlomek nákladů, než vyžadují v současnosti používané interceptory odpalující obranné rakety; zdůrazňuje, že je třeba policejní složky a civilní orgány, v úzké spolupráci s ozbrojenými složkami, lépe vybavit prostředky k odhalování dronů a k obraně proti nim a povolit jejich použití; vyzývá k přijetí konkrétních opatření na posílení civilní připravenosti a celospolečenských přístupů v reakci na hybridní útoky za použití dronů;

36.

poukazuje na to, že je třeba urychlit opatření zaměřená na ochranu celého východního křídla, od Baltského po Černé moře; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit námořní dohled v oblasti Baltského moře, Severního moře a Černého moře; je přesvědčen o tom, že nový operační rozměr hybridní války vyžaduje integraci strategií námořní bezpečnosti a boje proti bezpilotním vzdušným prostředkům;

37.

vyzývá členské státy, aby plně využívaly struktury SEAP podle nařízení o EDIP s cílem zlepšit integraci a řízení obranných schopností; vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby lépe využily projektů stálé strukturované spolupráce a navrhly nové způsoby, jak by EU a její členské státy mohly získávat společné prostředky pro vojenské použití, jako jsou strategické podpůrné schopnosti, a to i v oblasti vesmíru, které by mohly být nasazeny členskými státy za předpokladu, že „souvislosti s vojenstvím nebo obranou“ (článek 41 Smlouvy o EU) vyplývají z použití prostředků pro vojenské účely, a nikoli z jejich pouhého vlastnictví nebo údržby; vítá, že v roce 2025 byla zprovozněna kapacita EU pro rychlé nasazení, což je významný krok vpřed při posilování schopnosti EU samostatně reagovat na vnější konflikty a bezpečnostní krize; navrhuje, aby se kapacita pro rychlé nasazení stala mnohonárodní silou, která by mohla být v souladu s dlouhodobými vojenskými Základními cíli rozšířena na více než 60 000 vojáků, aby se částečně splnil cíl nového modelu sil NATO;

38.

vítá iniciativu Hlídka východního křídla a Iniciativu pro evropskou dronovou obranu jako stěžejní projekty, které mají zásadní význam pro regiony s nejvyšším rizikem konvenční války a hybridních útoků; konstatuje, že členské státy v přední linii pokračují v komplexních programech Štítu na východní hranici, které tyto stěžejní projekty doplňují; vítá návrh Komise, aby schopnostní koalice členských států mohly využívat dostupné nástroje, jako je program EDIP, stálá strukturovaná spolupráce a evropské obranné projekty společného zájmu, s jasně určenými a hmatatelnými výsledky, k aktivaci cílené podpory EU pro stěžejní projekty;

39.

vyzývá EU a NATO, aby případně zefektivnily své procesy rozvoje schopností a plánování a schopnosti v oblasti velení a řízení, přičemž by měly zajistit jejich soudržnost a účinnost; naléhavě vyzývá EU, aby se přizpůsobila standardům NATO, a posílila tak interoperabilitu a komplementaritu mezi NATO a EU s cílem zamezit zdvojování úsilí; vyzývá k posílení společného plánování a cvičení;

40.

zdůrazňuje, že neexistence plnohodnotných a spolehlivých evropských schopností v oblasti velení a řízení zůstává jedním z nejkritičtějších nedostatků SBOP a praktického uplatňování čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU; zdůrazňuje, že věrohodná činnost EU vyžaduje stálé velitelství pro velení a řízení, které bude schopno plánovat, velet a provádět mise a operace na strategické, operační a taktické úrovni; znovu vyzývá k tomu, aby bylo dosaženo pokroku směrem k evropské struktuře velení a řízení tím, že v případě potřeby bude umožněno Vojenskému štábu EU plánovat a koordinovat samostatné evropské vojenské operace s ozbrojenými silami členských států; poukazuje na to, že to posílí evropský pilíř NATO; zdůrazňuje, že je třeba zabránit zbytečnému zdvojování se strukturami a procesy Vrchního velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě; zdůrazňuje, že takové plnohodnotné velitelství pro velení a řízení by vyžadovalo posílené personální obsazení, bezpečnou infrastrukturu a integrované civilně-vojenské rozhraní; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí interoperabilní, bezpečné a nezávislé systémy velení a řízení, které by byly odolné vůči spoofingu a byly by založeny na softwaru, datových sítích a komunikačních standardech vyvinutých v EU; naléhavě vyzývá členské státy, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, Komisi a Evropskou obrannou agenturu, aby v rámci stálé strukturované spolupráce zahájily projekt zaměřený na schopnosti v oblasti velení a řízení jako předpoklad pro věrohodnou samostatnou činnost EU;

41.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout rozhodná opatření k posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany; vyzývá k posílení spolupráce a koordinace mezi obranným průmyslem členských států; vyzývá k dokončení skutečného jednotného trhu v oblasti obrany, přičemž bere na vědomí přetrvávající roztříštěnost na straně poptávky i nabídky; je znepokojen tím, že v rámci vnitrostátních postupů zadávání veřejných zakázek v členských státech EU je nadále upřednostňován vnitrostátní průmysl; připomíná, že roztříštěnost oslabuje konkurenceschopnost, což vede ke zdvojování a snížené interoperabilitě; vyzývá k odstranění zbytečných politických, ekonomických a regulačních překážek a postupů v členských státech, které snižují účinnost a konkurenceschopnost jednotného trhu v oblasti obrany, např. prostřednictvím častého využívání výjimky z důvodu ochrany zájmů národní bezpečnosti stanovené v článku 346 Smlouvy o fungování EU; vyzývá Komisi, aby k výkladu článku 346 Smlouvy o fungování EU vydala doporučení s cílem usnadnit harmonizovaný a jednotný přístup v celé EU, s přihlédnutím k potřebě přísně chránit základní bezpečnostní zájmy členských států a s důrazem na to, že výjimky stanovené v článku 346 SFEU mají být uplatňovány jen výjimečně; domnívá se, že Komise by měla mít možnost posoudit celkové provádění článku 346 Smlouvy o fungování EU s cílem napravit případné strukturální zneužití; vyzývá k tomu, aby jako předpoklad pro vytvoření skutečného vnitřního trhu v oblasti obrany byly urychleně provedeny návrhy Komise na další harmonizaci a zefektivnění pravidel pro přeshraniční uzavírání smluv a transfery obranných produktů uvnitř EU s cílem usnadnit spolupráci, společné normy pro certifikaci a přístup na trh v celé EU, a to i pro malé a střední podniky a inovativní hospodářské subjekty, a oběh obranných produktů v rámci EU;

42.

s cílem posílit vnitroevropskou průmyslovou spolupráci a dosáhnout strategické autonomie vítá iniciativy, jejichž cílem je více upřednostňovat evropské dodavatele při zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, jak je definováno v nařízení o EDIP, a vybízí členské státy, aby při zadávání veřejných zakázek upřednostňovaly evropské společnosti a zároveň zachovaly naši bezpečnostní spolupráci s podobně smýšlejícími partnery, aniž by bylo ohroženo okamžité doplnění zásob a arzenálů; zdůrazňuje, že evropská technologická a průmyslová základna obrany by měla být podporována především z veřejných prostředků EU; vyzývá k tomu, aby bylo vynaloženo koordinované úsilí na zvýšení výrobní kapacity a urychlení technologických inovací a aby byly současně zajištěny spravedlivé příležitosti pro společnosti ze všech členských států; konstatuje, že plán ReArm Europe postrádá silnou doložku o upřednostňování evropských dodavatelů; naléhavě žádá Komisi, aby prohloubila a rozšířila svůj souhrnný přístup k tomuto odvětví a aby šla nad rámec tematického hodnocení strukturální reformy regulačního rámce; vítá úsilí o urychlení rozhodovacích procesů v rámci Evropského obranného fondu, zejména pokud jde o přelomové technologie; vybízí k větší soudržnosti a synergii mezi financováním z Evropského obranného fondu a projekty stálé strukturované spolupráce; vybízí k tomu, aby byla v rámci Evropského obranného fondu přijata opatření na další podporu integrace ukrajinského obranného průmyslu do EDTIB;

43.

vyzývá k přijetí vhodných opatření, která zajistí a podpoří EDTIB, a to i prostřednictvím modelů spolupráce soukromého a veřejného sektoru, mobilizace soukromých investic a úspor a aktivnějšího zapojení Evropské investiční banky (EIB); vyzývá EU a členské státy, aby urychleně vytvořily odolný, silný a předvídatelný mechanismus financování, včetně toho, že prozkoumají možnost zřízení mnohostranného finančního nástroje nebo fondu EU pro obranu, bezpečnost a odolnost, který by mohl být využit na podporu rozšiřování výrobní kapacity, stabilizace dodavatelských řetězců a technologické nezávislosti kritických odvětví, a to i prostřednictvím soukromých investic; vyzývá k optimalizaci a lepší koordinaci vnitrostátních a unijních nástrojů financování s cílem společně rozvíjet schopnosti a pořizovat prostředky pro naši kolektivní obranu; vítá skutečnost, že EIB výrazně zvýšila své investice do evropské bezpečnosti a obrany, přičemž v roce 2025 vyčlenila na tyto projekty 3,5 % svého celkového financování; zdůrazňuje však, že ke splnění požadavků na financování EDTIB a jejího hodnotového řetězce rozpočet Nástroje pro kapitálové investice pro obranu ve výši 175 milionů EUR na období 2024–2027 zjevně nepostačuje; vyzývá proto EIB, aby tento rozpočet podstatně navýšila s cílem lépe řešit kapitálové potřeby tohoto odvětví a podporovat strategické evropské obranné schopnosti;

44.

zdůrazňuje, že je důležité podněcovat inovace a výzkum, včetně účasti univerzit a technologických center na projektech v oblasti obrany; podporuje, aby byla pod záštitou Evropské obranné agentury vytvořena Evropská síť pro výzkum a inovace v oblasti obrany, která by propojila výzkumné instituce, malé a střední podniky, inovativní subjekty, poskytovatele technologií dvojího užití a vojenské koncové uživatele ve všech členských státech; podporuje rozvoj regionálních inovačních center a testovacích zařízení v méně industrializovaných nebo okrajových členských státech s cílem zajistit, aby z rozšíření obrany měla prospěch EU jako celek; vyzývá EU a její členské státy, aby urychleně navrhly mechanismy pro využití neočekávaných zisků a zpětně získaných finančních prostředků, zejména v současném období navyšování kapacit, s cílem řešit nedostatek dodávek a prudký nárůst poptávky, podporovat inovace a konkurenceschopnost v oblasti obrany a dvojího užití na úrovni EU, a to i prostřednictvím zřízení „evropské agentury DARPA“ (obdoby Agentury pro projekty pokročilého výzkumu v oblasti obrany v USA) s dostatečným financováním;

45.

zdůrazňuje, že by ve všech členských státech měla být usnadněna a podporována účast malých a středních podniků, přičemž by se mělo zajistit, aby tyto podniky měly spravedlivý a rovný přístup k projektům financovaným EU; vybízí k trvalým investicím do malých a středních podniků a k jejich podpoře; vyzývá ke zjednodušení přístupu k finančním prostředkům EU a ke koordinaci mezi obrannými a civilními výzkumnými programy; zdůrazňuje, že všechny iniciativy a finanční nástroje EU v oblasti obranného průmyslu musí zajistit rovné podmínky pro všechny subjekty působící v oblasti obranného průmyslu v celé EU a podporovat spolupráci mezi většími a menšími společnostmi ze všech 27 členských států;

46.

naléhavě vyzývá EU, aby v koordinaci s NATO podpořila posílení obranných schopností Ukrajiny; zdůrazňuje, že to zahrnuje navázání posíleného partnerství v oblasti průmyslu, které umožní transfer technologií a know-how, a integraci ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany do EDTIB, přičemž je třeba podpořit činnost EDTIB na Ukrajině, a to i prostřednictvím fondu SAFE; v tomto ohledu naléhavě vyzývá členské státy a jejich obranný průmysl, aby uskutečnily další investice, zřídily společné podniky a rozvíjely partnerství s Ukrajinou za účelem společného vývoje obranných produktů v EU, zejména v oblasti dronů a boje proti dronům; vítá iniciativy Komise v tomto směru; naléhavě vyzývá ozbrojené síly členských států a EDTIB, aby se poučily z rozvoje schopností Ukrajiny a jejích inovací na bojišti, zejména pokud jde o bezpilotní a autonomní systémy, a z technik, taktik a postupů, které používá v boji; oceňuje dánský model podpory Ukrajiny a vyzývá k větším pobídkám užší spolupráce mezi EDTIB a ukrajinskou průmyslovou základnou obrany a k jejich integraci; zdůrazňuje, že je přínosné umožnit ukrajinské průmyslové základně obrany vyrábět své produkty mimo Ukrajinu;

47.

zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet řádnou infrastrukturu civilní ochrany a nouzové plánování; naléhavě vyzývá k posílení infrastruktury civilní obrany odolné vůči krizím; zdůrazňuje, že obranná a bezpečnostní politika musí být založena na sociální soudržnosti a demokratických mechanismech; vyzývá k začlenění sociálního dialogu, regionálního rozvoje a zvyšování kvalifikace pracovní síly do obranného plánování Unie; zdůrazňuje, že investice do technologií dvojího užití by měly přispívat k civilní odolnosti a vytváření pracovních míst ve zranitelných regionech, a přispívat tak k celospolečenskému přístupu k připravenosti na krize;

48.

poukazuje na strategický význam vojenské mobility coby základního kamene evropské strategické autonomie a spolupráce mezi EU a NATO; naléhavě vyzývá k rozšíření koridorů vojenské mobility EU na východní křídlo, a to i na Ukrajinu, konkrétně poskytnutím nezbytných finančních prostředků na infrastrukturu dvojího užití, např. z Nástroje pro propojení Evropy, a na to, aby byly tyto koridory vybaveny nezbytnými kapacitami, jako jsou dopravní prostředky, logistické uzly, palivové dodavatelské řetězce a bezpečné digitální systémy; znovu připomíná, že je důležité umět rychle přesunout vybavení nebo vojáky ze západu a poučit se ze zkušeností ukrajinských ozbrojených sil; požaduje, aby se při navrhování vojenských koridorů zohlednila problematika kontramobility;

49.

považuje za zásadní urychleně řešit finanční, regulační a fyzické překážky vojenské mobility se zaměřením na čtyři prioritní koridory vojenské mobility a zefektivnit správní postupy; zdůrazňuje, že vojenské koridory mají rovněž zásadní význam pro evakuaci civilistů a dodávky humanitární pomoci; naléhavě vyzývá k tomu, aby se v oblasti vojenské mobility zajistila konkrétní připravenost a aby se k vojenské logistice za tímto účelem přistupovalo komplexně, tj. aby bylo pamatováno na zabezpečení kritické infrastruktury, dopravní uzly, údržbu, skladování, doplňování paliva a opravy; zdůrazňuje strategický význam rozvoje stávajících sítí a investic do nových koridorů dvojího užití prostřednictvím posílené koordinace mezi EU a NATO, aby byla zajištěna interoperabilita a nákladová efektivnost; vyzývá EU, aby podpořila projekty, jako je palivové potrubí NATO směřující do Polska, Rail Baltica a černomořská dálnice; zdůrazňuje rostoucí strategický význam atlantických a středomořských námořních koridorů pro bezpečnost EU a odolnost jejího dodavatelského řetězce;

50.

poukazuje na to, že z hlediska taktického účelu mají zásadní význam inovace v oblasti obrany zaměřené na budoucnost, mj. rozvoj čistých technologií s obranným použitím, jako jsou pokročilé materiály, zelená energie, paliva a baterie;

51.

vítá nedávné výrazné zvýšení výdajů na obranu; konstatuje, že zaměření na vnitrostátní financování obrany, včetně Plánu obranné připravenosti 2030, ponechává nevyřešené zásadní otázky týkající se roztříštěnosti, potenciálních rozpočtových a operačních synergií a interoperability; konstatuje, že pokud by bylo v rámci EDTIB pravidlem zadávat veřejné zakázky společně, mohlo by to na výdajích na obranu ušetřit miliardy eur; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby finanční prostředky EU směřovaly do projektů spolupráce s jasnou evropskou přidanou hodnotou, které sníží naši závislost na zemích mimo EU; je toho názoru, že bez strukturální evropské reformy a spolupráce může zvýšení vnitrostátních výdajů vést k dalšímu zdvojování úsilí a neúčinnosti; zdůrazňuje, že rozvoj vnitřního trhu v oblasti obrany rovněž vyžaduje trvalý a koordinovaný finanční rámec, který umožní dlouhodobé plánování investic; vyzývá ke sdružování částí vnitrostátních rozpočtů na obranu na úrovni EU s cílem dosáhnout úspor z rozsahu a investovat do schopností, které se použijí pro kolektivní obranu EU; zdůrazňuje, že investice do obrany musí být podporovány koordinovaným víceletým plánováním mezi EU a členskými státy v souladu s dokumenty koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany a plánu rozvoje schopností NATO; vyzývá Komisi, aby dále prozkoumala možnosti cílených grantů EU, které by doplnily financování z úvěrů v rámci nástroje SAFE, programů EU a vnitrostátních rozpočtů;

52.

vyzývá k tomu, aby nový víceletý finanční rámec (VFR) poskytoval dostatečné a flexibilní finanční prostředky na komplexní řešení aspektů bezpečnosti i obrany, čímž se posílí schopnost EU chránit své občany, zajistit jejich ochranu i nad rámec svých hranic a podporovat stabilitu ve svém sousedství; domnívá se, že financování fyzických bariér na hranicích má zásadní význam pro ochranu Evropy proti hybridním hrozbám, mj. proti účelovému používání masové migrace, k prevenci převádění a obchodování s lidmi a k zajištění odrazujícího účinku proti možnému vojenskému útoku; vítá návrhy Komise na zjednodušení, usnadnění a urychlení zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany; vyzývá Komisi, aby konsolidovala a upřesnila finanční krytí pro obranu stanovené v návrhu VFR na období 2028–2034 a aby prozkoumala veškeré možnosti, jak podpořit investice členských států do obrany; připomíná specifickou povahu odvětví obrany a domnívá se, že v budoucím Evropském fondu pro konkurenceschopnost, který je součástí návrhu VFR, jenž předložila Komise, by měla být zachována veškerá kritéria a všechny možnosti finančních nástrojů evropského obranného průmyslu, zejména kritéria týkající se Evropského obranného fondu a programu EDIP, přičemž vítá iniciativu Komise a EIB, jejímž cílem je zřídit Nástroj pro kapitálové investice pro obranu s rozpočtem 175 milionů EUR; vyzývá EIB, aby tento rozpočet podstatně navýšila, aby mohl více podpořit strategické evropské obranné schopnosti;

53.

vyzývá k vytvoření evropské struktury pro financování obrany založené na evropské solidaritě, soudržnosti, konkurenceschopnosti a účinnosti; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby příští VFR na období 2028–2034 nastavily tak, aby umožňoval skutečnou evropskou obrannou unii, včetně nezbytné podpory a pobídek pro EDTIB a plnění závazků v rámci Plánu obranné připravenosti 2030;

54.

zdůrazňuje, že samotné posílení EDTIB a obranných schopností Evropy není pro posílení evropské obrany a schopnosti odrazovat od potenciální agrese dostatečné; zdůrazňuje, že základní výzvy Evropy, pokud jde o účinné odrazování od agrese, spočívají v politické jednotě a postoji, vojenské doktríně a schopnosti vykonávat v případě potřeby účinné velení a řízení mimo struktury NATO; zdůrazňuje, že posilování našich schopností, aniž bychom rázně reagovali na ruské zkoušky vojenské připravenosti EU, naši schopnost odrazovat potenciální útočníky podkopává; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat Strategický kompas EU a zaujmout komplexní přístup, který posílí civilní a vojenskou připravenost;

55.

zdůrazňuje, že je třeba do evropské obranné politiky začlenit koncepci civilně-vojenské připravenosti, a to i prostřednictvím společných cvičení, strategického vzdělávání a posílení civilních schopností reakce na krize; zdůrazňuje dále, že evropská obranná připravenost musí být zakotvena v komplexním přístupu k odolnosti společnosti, včetně ochrany kritické infrastruktury, vytvoření spolehlivých kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti a boje proti hybridním hrozbám, nástrojů pro aktivní odhalování dezinformačních kampaní a propagandistických narativů, odrazování od nich a boje proti nim, ochrany našich demokratických institucí a bezpečnosti kritických dodavatelských řetězců, zejména těch, které souvisejí se vzácnými zeminami a dalšími strategickými zdroji; vyzývá ke každoročním celospolečenským obranným cvičením v každém členském státě, která by měla být koordinována na úrovni EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU spolufinancovala scénáře pro více zemí a aby byl v oblasti celospolečenské připravenosti každý rok vypracován srovnávací přehled získaných zkušeností v souladu s doporučeními osvědčených postupů; zdůrazňuje, že je třeba věnovat odpovídající pozornost rozvoji technologií dvojího užití, které mají zásadní význam pro zajištění bezpečnosti a obrany EU a vyčlenit na tento rozvoj dostatečné finanční prostředky; zdůrazňuje, že investice do technologií dvojího užití by měly přispívat k civilní odolnosti a vytváření pracovních míst ve zranitelných regionech, a napomáhat tak k celospolečenskému přístupu k připravenosti na krize;

56.

připomíná, že nejvzdálenější regiony EU mají velký význam pro globální bezpečnostní pozici EU; zdůrazňuje, že jejich zeměpisná poloha je zásadní pro informovanost o situaci na moři, krizové řízení a ochranu námořních komunikačních tras;

57.

naléhavě vyzývá EU, aby výrazně investovala do bezpečnosti svých zpravodajských služeb a informací, mimo jiné prostřednictvím zdokonalených postupů bezpečnostních prověrek, lepšího provádění systémů stupňů utajení a zabezpečených systémů pro sdílení zpravodajských informací a přístup k nim; vyzývá členské státy, aby intenzivněji sdílely zpravodajské informace se Zpravodajským a informačním centrem EU a zpravodajským ředitelstvím Vojenského štábu EU; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby prozkoumaly možnost udělit zpravodajským orgánům EU pravomoc shromažďovat, zpracovávat a šířit mezi členskými státy a zpravodajskými agenturami zpravodajské produkty s otevřeným zdrojovým kódem; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby v úzké spolupráci s členskými státy prozkoumala možnost vytvoření střediska pro syntézu informací nebo datového centra; zdůrazňuje, že je třeba, aby orgány EU více využívaly zpravodajské informace, a oceňuje, že Zpravodajské a informační centrum EU v tomto ohledu usiluje o navázání kontaktu s klíčovými činiteli s rozhodovací pravomocí;

58.

vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby posílily civilní i vojenské mise a operace SBOP o spolehlivé, pružné, rozšiřitelné a modulární mandáty přizpůsobené bezpečnostním podmínkám a potřebám hostitelské země; zdůrazňuje, že je třeba mít k dispozici odpovídající a efektivní zdroje a financování, zjednodušené podpůrné struktury a posílené politicko-strategické plánování; vyzývá k posílení personálního obsazení a lepšímu přidělování vyslaných pracovníků; naléhavě vyzývá ke standardizaci doby trvání nasazení personálu v rámci misí SBOP; vybízí členské státy, aby každý z nich vyslal do misí SBOP v zemích Východního partnerství své pracovníky s cílem zajistit, aby v misích v celém regionu byly zastoupeny všechny členské státy; zdůrazňuje, že je třeba posílit hodnocení výsledků a dopadu misí a operací SBOP, zajistit transparentnost při jejich provádění a koordinaci s NATO, OSN a regionálními organizacemi; naléhavě vyzývá členské státy, aby naplnily své ambice tím, že splní své sliby a závazky přijaté v rozhodnutích Rady; upozorňuje na přetrvávající překážky, včetně nedostatku zdrojů, neobsazených pracovních míst, vysoké fluktuace, vnitrostátních výhrad, neochoty riskovat, potřeby zlepšit nedostatečnou koordinaci s programy a partnery EU a slabé strategické komunikace; vyzývá k tomu, aby bylo o misích a operacích SBOP strategicky informováno po celém světě, zejména v zemích v bezprostředním sousedství EU a kandidátských zemích, jako je Bosna a Hercegovina a Ukrajina; vyzývá ke zvýšení viditelnosti misí a operací SBOP a k posílení strategické komunikace o jejich přínosech, přítomnosti a úloze; zdůrazňuje, že mise a operace SBOP představují nejhmatatelnější ukázku sil EU navenek a jako takové jsou zásadní součástí strategických nástrojů EU;

59.

znovu vyzývá k podpoře misí a operací SBOP prostřednictvím mandátů ke zvýšení odolnosti vůči hybridní válce, včetně kybernetických hrozeb a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, zejména v zemích západního Balkánu a Východního partnerství; zdůrazňuje, že je důležité posílit spolupráci s NATO, jejím Střediskem excelence pro strategickou komunikaci a evropskou sítí pro kybernetickou bezpečnost s cílem bojovat proti dezinformacím a kybernetickým útokům; důrazně vyzývá k využívání podobných operačních schopností rychlé reakce pro další průřezové problémy, bude-li to vhodné; vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je vytvořit Evropský štít pro demokracii (EUDS); domnívá se, že zkušenosti a odborné znalosti potřebné k boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, které mají podobně smýšlející země, zejména pak kandidátské a přistupující země, mohou pomoci vytvořit s Evropským štítem pro demokracii synergie; vyzývá k větší soudržnosti mezi stávajícími a připravovanými předpisy EU a úsilím vynakládaným na boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, včetně Evropského štítu pro demokracii, a k tomu, aby byla mezi všemi těmito složkami zajištěna jasná spolupráce; zdůrazňuje, že je třeba rychle, důrazně a kolektivně reagovat na operace zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a usilovat o zvýšení nákladů pro pachatele těchto operací; podporuje co nejužší spolupráci a rychlou zpětnou vazbu a výměnu zkušeností v oblasti boje proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování mezi EUDS, misemi a operacemi SBOP a zpravodajskými a rozhodovacími orgány členských států a kandidátských zemí; zdůrazňuje, že ruská vláda stále více využívá ruskou pravoslavnou církev v rámci svého úsilí o zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování s cílem oslabit evropské demokracie, sociální soudržnost, proevropskou orientaci a náboženskou toleranci; vyzývá k organizovanému monitorování nepřátelského vlivu Ruska, mimo jiné prostřednictvím ruské pravoslavné církve, ve všech delegacích EU, misích a operacích SBOP a mezi zvláštními zástupci EU;

60.

oceňuje úspěchy mise EUMAM Ukraine při posilování schopnosti ukrajinských ozbrojených sil bránit Ukrajinu a úspěchy poradní mise EU pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM) při plnění jejího mandátu, který spočívá v podpoře efektivního, odolného a odpovědného civilního bezpečnostního sektoru na místě za obtížných podmínek; domnívá se, že mise EUMAM Ukraine je nejvýznamnější misí SBOP, která v současné době probíhá; zdůrazňuje, že prioritou při plánování a zajišťování zdrojů misí SBOP musí být řešení naléhavé potřeby mise EUMAM Ukraine, pokud jde o další instruktory, vybavení, střelivo a specializovaná výcviková zařízení na podporu jejích operačních modulů; vítá probíhající strategický přezkum mise EUAM Ukraine a zdůrazňuje, že hlavními výzvami, s jejichž řešením by tato mise SBOP mohla výrazně pomoci, je boj proti hybridním hrozbám, zajištění kybernetické bezpečnosti a integrace veteránů; zdůrazňuje, že mandát mise EUAM Ukraine by se měl neustále vyvíjet tak, aby odpovídal potřebám Ukrajiny, a to i po skončení ruské útočné války; vyzývá k přeměně mise EUMAM Ukraine na dlouhodobou vojenskou výcvikovou a poradní misi EU s rozšířeným mandátem tak, aby v rámci příprav na budoucí členství Ukrajiny v EU zahrnovala operace protivzdušné obrany, taktiku kombinovaných zbraní, logistiku a výcvik vedoucích důstojníků, přičemž cílem této přeměny by mělo být také zajistit interoperabilitu mezi EU a ukrajinskými silami;

61.

připomíná význam a úspěchy partnerské mise EU v Moldavské republice (EUPM Moldova) a prodloužení jejího mandátu do května 2027 a poukazuje na to, že se účinně zasazuje o posílení bezpečnosti a odolnosti Moldavské republiky tváří v tvář hybridním hrozbám, včetně kybernetických hrozeb a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, jakož i o posílení schopnosti proti těmto hrozbám bojovat; dále oceňuje, že mise EUPM Moldova prohloubila spolupráci mezi EU a Moldavskou republikou, posílila kapacity pro řešení krizí a přispěla k celkové stabilitě východního sousedství EU; za tímto účelem znovu vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby posoudila přiměřenost prostředků, metod a zdrojů této partnerské mise ve vztahu k cílům mise, zejména pokud jde o odborné znalosti zaměstnanců pro potřeby mise, a aby je upravila na základě závěrů vyplývajících z hodnocení; vyzývá k pokračující a posílené podpoře Moldavské republiky prostřednictvím Evropského mírového nástroje;

62.

vítá úlohu, kterou sehrává Pozorovatelská mise EU v Gruzii (EUMM) a mise EU v Arménii (EUMA) při budování důvěry a snižování míry rizika pro místní obyvatelstvo; naléhavě vyzývá EU, aby se i nadále aktivně angažovala s cílem zajistit, aby Rusko plnilo své závazky vyplývající z dohody o příměří z roku 2008, kterou zprostředkovala EU a která mimo jiné zahrnuje plný a neomezený přístup pozorovatelů EU na území Jižní Osetie a Abcházie v Gruzii; podporuje prodloužení mandátu a posílení kapacit mise EUMM, aby mohla účinně monitorovat a provádět dohodu o příměří; oceňuje nestrannou pozorovací úlohu, kterou mise EUMA zastává na arménsko-ázerbájdžánských hranicích a která přispívá ke stabilizaci situace; důrazně žádá ázerbájdžánské orgány, aby se zapojily do konstruktivnější spolupráce s příslušnými misemi a operacemi SBOP; podporuje nedávné prodloužení mandátu mise EUMA do roku 2027, neboť Arménie se v současné době nachází v kritickém bodě; vyzývá k dalšímu zapojení civilní SBOP v regionu s cílem posílit mírové iniciativy, přičemž je třeba se zaměřit na spravedlnost v přechodném období, zejména v návaznosti na Dohodu o nastolení míru a mezistátních vztahů mezi Arménskou republikou a Ázerbájdžánskou republikou ze srpna 2025, kterou zprostředkovaly Spojené státy; vyzývá k navýšení pomoci poskytované Arménii v boji proti stále agresivnějšímu ruskému nepřátelskému vměšování před vnitrostátními volbami, které se v Arménii uskuteční v roce 2026;

63.

doporučuje, aby byly záložní síly operace EUFOR Althea mimo operační prostor plně personálně obsazeny, zajištěny a zachovány po celou dobu vzhledem k jejich významu pro odstrašující a uklidňující účinek operace v Bosně a Hercegovině; s ohledem na dlouhotrvající útoky na ústavní pořádek Bosny a Hercegoviny a možné bezpečnostní důsledky zdůrazňuje, že úloha mise EUFOR zahrnuje zajištění toho, aby byla zachována územní celistvost, svrchovanost a politická nezávislost Bosny a Hercegoviny a aby místní zúčastněné strany jednaly v souladu s těmito základními zásadami; neochvějně podporuje aktivní odstrašující úlohu sil EUFOR a vítá prodloužení jejich výkonného mandátu Radou bezpečnosti OSN, což odráží společné odhodlání napříč celým politickým spektrem v Bosně a Hercegovině udržovat mír a bezpečnost ve spolupráci s EU a se zapojením pohotovostního plánování NATO;

64.

vítá prodloužení mandátu mise EU v Kosovu na podporu právního státu (EULEX Kosovo) do června 2027 a znovu potvrzuje dlouhodobý závazek EU podporovat právní stát, spravedlnost a institucionální odolnost v Kosovu a posilovat bezpečnost a stabilitu v regionu; poznamenává, že mise EULEX Kosovo přispívá k posilování nezávislosti soudnictví, rozšiřování kapacit v oblasti prosazování práva a prosazování institucionální odpovědnosti a řádné veřejné správy a současně poskytuje odborné vedení, monitorování a poradenství kosovským orgánům; vyzývá k důkladnému posouzení úspěchů a získaných zkušeností mise EULEX Kosovo; připomíná, že zkušenosti a ponaučení získané během všech misí a operací jsou značným přínosem pro všechny současné i budoucí mise a operace SBOP;

65.

zdůrazňuje, že mise EUPOL COPPS a EUBAM Rafah sehrávají významnou úlohu po nedávném přijetí příměří a v souvislosti s prováděním dvacetibodového mírového plánu, který schválila Rada bezpečnosti OSN a který povede k dvoustátnímu řešení; zdůrazňuje zejména význam obnovení činnosti mise EUBAM Rafah, aby mohla působit jako neutrální třetí strana na hraničním přechodu Rafáh v koordinaci s Palestinskou správou a izraelskými a egyptskými orgány; vyzývá EU a členské státy, aby urychleně přizpůsobily personální obsazení mise EUBAM Rafah jejím rostoucím potřebám; domnívá se, že mise EUPOL COPPS může hrát významnou úlohu při podpoře nezbytné politické transformace v Gaze prostřednictvím nasazení pracovníků donucovacích orgánů na podporu stability, právního státu, zásady mírového soužití a ochrany základních lidských práv obyvatelstva v Gaze i na Západním břehu Jordánu; domnívá se, že by tyto mise měly převzít širší operační úlohu při podpoře úsilí Palestinské správy o budování státu a kapacit; vyzývá Izrael a Palestinskou správu, aby s misemi nadále plně spolupracovaly; vybízí Izrael a Palestinskou správu, aby i nadále plně spolupracovaly s cílem zajistit demilitarizaci Hamásu a zachování trvalého míru;

66.

bere na vědomí, že byl prodloužen mandát operace EUNAVFOR MED IRINI do března 2027, a uznává její zásadní přínos k prosazování zbrojního embarga uvaleného Organizací spojených národů na Libyi a k podpoře míru a stability v jižní části středního Středomoří; dále oceňuje úspěch operace při monitorování a prevenci nedovoleného obchodu se zbraněmi a ropou, její příspěvek k rozbíjení operačního modelu sítí převaděčů a obchodníků s lidmi, úspěch při posilování námořní bezpečnosti a podpoře provádění mezinárodního práva; požaduje přezkum výsledků dosažených operací EUNAVFOR MED IRINI;

67.

se znepokojením konstatuje, že oblast Sahelu se stala „slepým místem“ SBOP, neboť zdejší mise byly omezeny nebo ukončeny, dopad na stabilizaci byl omezený a bezpečnostní stopa EU v tomto důležitém africkém regionu se snížila; vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršující se bezpečnostní a humanitární situací v celé oblasti Sahelu, zejména v Mali, Nigeru a Burkině Faso; zdůrazňuje, že oblast Sahelu je i nadále centrem džihádistických aktivit, které představují významné riziko přelévání do sousedních regionů a ohrožují evropskou bezpečnost, a proto má trvalé a soudržné působení EU v tomto regionu zásadní strategický význam; připomíná, že mandáty výcvikové mise EU v Mali, vojenské partnerské mise EU v Nigeru a pozemní mise personálu civilní mise EU zaměřené na budování kapacit v oblasti Sahelu v Nigeru skončily v roce 2024; vyjadřuje politování nad tím, že tyto mise nebyly schopny dosáhnout svého cíle, kterým je stabilizace regionu a jeho křehkých demokracií nebo zajištění míru v regionu, neboť národní vojenské junty, které se po řadě státních převratů za přítomnosti těchto misí dostaly k moci, svrhly demokratické vlády; dále konstatuje, že závislost vojenských junt v oblasti Sahelu na ruských polovojenských milicích a politické podpoře Ruska oslabila regionální bezpečnost a stabilitu a v praxi vedla k tomu, že teroristické skupiny znovu získávají zpět ztracené pozice;

68.

vyzývá k podrobnému posouzení mandátů, úloh a politik EU založenému na důkazech a k důkladné revizi integrované strategie SBOP pro oblast Sahelu; zdůrazňuje úlohu mise EU zaměřené na budování kapacit v Somálsku při posilování kapacit somálské policie, námořní bezpečnosti a právního státu; naléhavě vyzývá k obnovení partnerství mezi EU a Afrikou založeného na bezpečnosti, rozvoji a správě věcí veřejných, přičemž důraz by měl být kladen na vzájemně prospěšné mise SBOP; vyzývá k posílení spolupráce s africkými regionálními organizacemi s ohledem na naše společné bezpečnostní výzvy; zdůrazňuje, že je důležité koordinovat opatření SBOP s dalšími mezinárodními partnery, kteří mají stejné cíle;

69.

zdůrazňuje pozitivní přínos vojenské pomocné mise EU v Mosambiku k posílení operačních kapacit mosambických ozbrojených sil v boji proti džihádistickému povstání v Cabo Delgado, které provedla místní odnož Islámského státu; vyzývá k začlenění záruk v oblasti lidských práv a veřejné správy s cílem zajistit trvalou stabilizaci a zabránit přelévání na regionální úrovni;

70.

zdůrazňuje významnou úlohu, kterou od února 2024 sehrává operace EUNAVFOR ASPIDES při předcházení dalším hútijským útokům na mezinárodní lodní dopravu v Rudém moři, při ochraně obchodních lodí před útoky, při jejich doprovodu a posilování bezpečnosti námořní dopravy v regionu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby zvážily její sloučení s operací EUNAVFOR ATALANTA, jak bylo původně plánováno, za účelem lepší účinnosti obou operací a zajištění odpovídajících kapacit pro operaci ASPIDES;

71.

vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložila návrhy na rozvoj evropského obranného vzdělávání, společného operačního výcviku a cvičení a programů vedení pro ozbrojené síly a politické vedení, které by doplňovaly obdobné programy na vnitrostátní úrovni a v rámci NATO a vycházely z poučení z misí a operací SBOP s cílem posílit SBOP a podpořit přesné provádění a uplatňování čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU; žádá, aby byly zavedeny programy financované EU, které by školily civilní i vojenské vedoucí představitele v oblasti reakce na hybridní hrozby, strategického plánování a koordinace mezi EU a NATO; připomíná, že je důležité organizovat společný výcvik a cvičení evropských ozbrojených sil, a podporovat tak interoperabilitu, ve snaze maximalizovat připravenost na mise a čelit široké škále hrozeb, jak konvenčních, tak nekonvenčních; v této souvislosti znovu vyjadřuje svou podporu evropské iniciativě pro výměny mladých důstojníků (vojenský Erasmus), kterou provozuje Evropská bezpečnostní a obranná škola a jejímž cílem je umožnit národním vojenským vzdělávacím a výcvikovým institucím prozkoumat možnosti kvantitativní a kvalitativní výměny znalostí a know-how, jakož i rozvíjet společnou bezpečnostní a obrannou kulturu, a tím zvýšit interoperabilitu ozbrojených sil;

72.

vybízí členské státy, aby více a strategičtěji využívaly Evropský mírový nástroj pro účely odborné přípravy a vybavení bezpečnostních a obranných služeb zemí Východního partnerství; dále vybízí členské státy k zajištění toho, aby byla veškerá podpora vybavení poskytovaná prostřednictvím Evropského mírového nástroje zcela v souladu s konkrétními potřebami přijímajících zemí a v případě potřeby byla koordinována s NATO s cílem zajistit doplňkovost a zabránit zbytečnému zdvojování úsilí; zdůrazňuje, že jednou z klíčových priorit SBOP ve vztahu k zemím Východního partnerství musí být pevná podpora jejich svrchovanosti a územní celistvosti v rámci mezinárodně uznaných hranic;

73.

připomíná, že zohledňování a uplatňování genderového hlediska ve vnějších vztazích a provádění agendy „Ženy, mír a bezpečnost“ v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN jsou pro EU dlouhodobými prioritami; v této souvislosti připomíná, že je důležité zvýšit účast žen na prevenci a řešení konfliktů, mírových jednáních, budování a udržování míru, humanitární činnosti a obnově po skončení konfliktu; zdůrazňuje, že začleňování genderového hlediska do všech vnějších a vnitřních činností SBOP pomáhá zvyšovat účinnost operací SBOP a důvěryhodnost EU jako zastánkyně rovnosti žen a mužů na celém světě; vyzývá k přijetí opatření k zajištění rovnosti žen a mužů a plné a smysluplné účasti žen v misích a operacích SBOP;

74.

uznává cenný přínos náboženských aktérů, náboženských komunit, mezikulturního a mezináboženského dialogu a zachování kulturního dědictví při řešení konfliktů, budování míru, usmíření a podpoře soudržnosti komunit a vyzývá k tomu, aby byla těmto aspektům v misích a operacích SBOP věnována náležitá systémová pozornost;

75.

vítá skutečnost, že EU dosud podepsala partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany s osmi zeměmi; vyzývá k rychlému a komplexnímu provedení ustanovení těchto partnerství; vyzývá k další spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany s podobně smýšlejícími partnery a k prozkoumání možností prohloubení spolupráce s nejkonstruktivnějšími partnery, mimo jiné včetně Kanady, Japonska, Norska, Jižní Koreje, Spojeného království a Ukrajiny; zdůrazňuje, že účinná partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany musí být doplněna hospodářskou diplomacií, která zvyšuje odolnost a snižuje závislost; vyzývá k cílené spolupráci s podobně smýšlejícími partnery, a to i v Latinské Americe a Africe, s cílem diverzifikovat dodavatelské řetězce a zajistit evropské technologické a průmyslové základně obrany přístup ke kritickým surovinám;

76.

zdůrazňuje, že NATO zůstává klíčovou součástí kolektivní transatlantické územní obrany a že EU a NATO hrají doplňující se a vzájemně se posilující úlohu při zvyšování mezinárodní bezpečnosti; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku ve spolupráci mezi EU a NATO, mimo jiné prostřednictvím intenzivnějšího sdílení zpravodajských i jiných informací a spolupráce v oblasti systémů strategického velení a řízení; dále vyzývá evropské spojence v NATO, aby přijali rychlá a konkrétní opatření s cílem vybudovat silný a důvěryhodný evropský pilíř aliance; domnívá se však, že pojem „evropský pilíř NATO“ není definován a zakrývá neschopnost členských států EU řádně provádět SBOP, zejména čl. 42 odst. 2 a 7 Smlouvy o EU; poukazuje na to, že výraz „evropský pilíř NATO“ může být chápán jako odpovědný příspěvek EU a doplněk ke spojenecké kolektivní bezpečnosti založený na účinné spolupráci, interoperabilitě a spravedlivém rozdělení zátěže v rámci aliance; zdůrazňuje, že jakékoli posílení SBOP musí být prováděno v plném souladu se závazky NATO; domnívá se, že EU a její členské státy musí být připraveny jednat nezávisle na základě čl. 42 odst. 2 a 7 Smlouvy o EU, zejména v nepravděpodobném případě, že by rozhodování NATO bylo ochromeno;

77.

vyzývá k posílení vojenské a bezpečnostní spolupráce s kandidátskými zeměmi EU, jejichž sbližování se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) EU a její provádění přesahují 80 %, a to zejména s těmi, které jsou nejvíce vojensky ohrožené, mj. tím, že se začlení do obranných iniciativ EU, jako jsou projekty stálé strukturované spolupráce (PESCO); zdůrazňuje možnosti spolupráce s těmito kandidátskými zeměmi v oblasti obranného průmyslu; zdůrazňuje, že je třeba prohloubit spolupráci a rozšířit pomoc EU na obranu proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování s cílem bojovat proti nepřátelskému vlivu třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím odolné kritické infrastruktury a vysoké kybernetické bezpečnosti; navrhuje, aby byla do hodnocení Komise začleněna přísnější kritéria v oblasti bezpečnosti a obrany a aby byly zavedeny plány dvoustranné obranné spolupráce mezi členskými státy EU a těmito kandidátskými zeměmi; zdůrazňuje, že intenzivnější spolupráce a větší interoperabilita s těmito partnery by zvýšila odolnost Evropy a posílila stabilitu regionu; zdůrazňuje, že tento přístup je nezbytný pro potírání vlivu Ruska, Číny a dalších třetích zemí a k posílení boje proti obchodování se zbraněmi;

78.

bere na vědomí vedoucí úlohu Tchaj-wanu v oblasti rozvoje vyspělých technologií a jeho rozsáhlé zkušenosti s obranou před čínskými hybridními útoky a před zahraniční manipulací s informacemi a vměšováním, což by mělo být v první řadě zohledněno při posuzování možností posílení mnohostranných výměn a spolupráce; vyzývá k pravidelným výměnám názorů mezi EU a jejími tchajwanskými protějšky o příslušných bezpečnostních otázkách a k užší spolupráci v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a proti sabotážím podmořských kabelů; podporuje diskuse o možné spolupráci třetích stran v oblasti obrany a bezpečnosti s podobně smýšlejícími partnery, včetně Tchaj-wanu; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce koordinovaly bezpečnostní politiku s Tchaj-wanem a partnery v Jihočínském moři, a to včetně pravidelné námořní přítomnosti a společných cvičení; dále vyzývá Komisi, aby splnila svůj závazek vůči Parlamentu pracovat na účinném odrazování od možné invaze na Tchaj-wan; znovu vyzývá EU, aby dále spolupracovala s novými strategickými partnery v regionu, jako jsou Indonésie a Vietnam;

79.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že opakované projevy ruské agrese narušují evropskou bezpečnostní architekturu, oslabují Helsinský závěrečný akt Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě z roku 1975 a odhalují selhání souvisejících institucionálních a politických procesů; zdůrazňuje, že pouze spolupráce všech států založená na společně dohodnutých pravidlech může ochránit před válkou a zajistit společnou bezpečnost; poukazuje na to, že je důležité vybudovat obnovenou evropskou bezpečnostní architekturu, která by vedla k pevnějším transatlantickým vazbám v souladu se strategickými zájmy EU a k hlubší spolupráci s NATO a která by podpořila stabilitu ve východním a jižním sousedství EU; vyzývá k dosažení pokroku ve strategickém uvažování potřebném pro tuto obnovenou evropskou bezpečnostní architekturu, včetně upevnění euroatlantického partnerství; vítá pozitivní kroky, které byly dosud přijaty s ohledem na cíl stanovený v pověřovacím dopise předsedkyně Komise komisaři pro obranu a vesmír Andriusovi Kubiliusovi z prosince 2024, jímž je vytvoření skutečné evropské obranné unie, a vyzývá k vypracování jasné vize a strategického plánu obsahujícího zbývající kroky s cílem zajistit soudržnost všech požadovaných finančních, institucionálních a operačních aspektů; vyzývá členské státy, aby se politicky angažovaly v souvislosti s dosažením evropské obranné unie a zavázaly se k němu;

80.

zdůrazňuje, že bezprecedentní hrozby a měnící se geopolitická situace mají zásadní vliv na strategické zájmy EU; vyzdvihuje potřebu společného vnímání hrozeb a zvyšování veřejného povědomí; zdůrazňuje, že kvůli těmto výzvám a příležitostem je naléhavě nutné provádět SBOP jako základ skutečné evropské obranné unie a v ideálním případě využít tento klíčový okamžik ke zvýšení účinnosti stávajících nástrojů a případně k prohloubení spolupráce mezi členskými státy v současném rámci daném Smlouvami;

81.

domnívá se, že posílení evropského pilíře NATO by mělo jít ruku v ruce s uplatňováním čl. 42 odst. 7 s cílem zajistit součinnost a doplňkovost; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby vymezily operační postupy a mechanismy pro případ, že některý členský stát uplatní čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU, a aby zajistily soudržnost mezi čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU a odpovídajícími ustanoveními NATO, aby tak doložka o vzájemné obraně tvořila důvěryhodný a silný prvek evropské bezpečnosti a obrany, a zároveň aby zabezpečily plný soulad s NATO, doplnily vnitrostátní opatření a předcházely jakékoli konkurenci s obrannými mechanismy aliance a zabránily veškerému zbytečnému zdvojování těchto mechanismů; vyzývá v této souvislosti k provádění rutinních cvičení zahrnujících scénáře podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU;

82.

znovu opakuje svou výzvu k vytvoření stálého formátu Rady ministrů obrany jako fóra pro politickou a strategickou koordinaci, jakož i k přechodu od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou podle článku 31 Smlouvy o EU, s výjimkou výkonných vojenských mandátů; doporučuje prozkoumat flexibilní a pragmatické formy spolupráce, které zvýší účinnost rozhodnutí, aniž by došlo ke změně zavedené institucionální rovnováhy, a rovněž doporučuje zlepšit politickou a strategickou koordinaci v rámci EU;

83.

zdůrazňuje, že je třeba posílit struktury, rozhodování a operační autonomii EU; opakuje svou výzvu k větší soudržnosti při řízení SBOP, která by propojila členské státy, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a komisaře; vítá roli a iniciativy komisaře pro obranu a vesmír ve vztahu k SBOP v souladu s čl. 42 odst. 3 Smlouvy o EU; naléhavě vyzývá k lepší koordinaci příslušných orgánů v rámci Unie s cílem usnadnit rychlé a účinné provádění přijatých rozhodnutí; zdůrazňuje podíl Evropské obranné agentury na posilování evropské obranné spolupráce mezi členskými státy, která má zásadní význam pro skutečnou obrannou unii; upozorňuje na organizační nesoulad mezi Evropskou obrannou agenturou a Generálním ředitelstvím Komise pro obranný průmysl a vesmír – orgány vykonávajícími mandáty SBOP, z nichž však jeden podléhá místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce a druhý komisaři pro obranu a vesmír – a zdůrazňuje, že součinnosti je možné dosáhnout prostřednictvím institucionální reformy, přičemž uznává, že současná spolupráce je uspokojivá; opakuje, že jakýkoli vývoj v oblasti řízení evropské obrany musí zachovat rovnováhu mezi svrchovaností členských států a evropskou koordinací, zabránit zdvojování struktur a zajistit demokratickou odpovědnost;

84.

vyzývá k zapojení regionálních a místních orgánů do plánování a budování obranné odolnosti, zejména v oblastech v blízkosti hranic a pobřeží; zdůrazňuje potřebu demokratického dohledu, transparentnosti a účasti veřejnosti na utváření budoucnosti evropské obrany;

85.

bere na vědomí význam a účinnost koalice ochotných, která je důsledkem současného smluvního rámce a nejednotnosti členských států, zejména pokud jde o reakci na ruskou válečnou agresi proti Ukrajině; konstatuje však, že její využívání vzdaluje EU od praktického provádění čl. 42 odst. 2 a 7 Smlouvy o EU; domnívá se, že takovéto koalice, jsou-li inkluzivní a koordinované, mohou sloužit jako legitimní nástroj pro flexibilní spolupráci v rámci SBOP; konstatuje, že čl. 42 odst. 6 Smlouvy o EU o stálé strukturované spolupráci byl vykládán omezeně, a to jako spolupráce v oblasti rozvoje schopností, aniž by zahrnoval spolupráci v oblasti výkonných a operačních aspektů; navrhuje proto, aby byla prozkoumány operační projekty stálé strukturované spolupráce podle čl. 42 odst. 6 Smlouvy o EU, mj. v oblasti bezpečné vojenské komunikace, systémů strategického velení a řízení a schopností zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR) prostřednictvím evropských systémů založených na kosmických technologiích, a to vždy v koordinaci s NATO a při dodržení zásady dobrovolnosti;

86.

požaduje, aby byla posílena funkce Parlamentu v oblasti dohledu a kontroly v souladu s rozšířením úlohy EU v oblasti obrany a se zvýšením výdajů na obranné politiky a programy EU, zejména pokud jde o provádění nařízení o obranném průmyslu; domnívá se, že Výbor Parlamentu pro bezpečnost a obranu by měl v tomto procesu hrát vůdčí úlohu; v této souvislosti opět poukazuje na potřebu posílit kontrolní, legislativní a rozpočtovou úlohu Parlamentu v souvislosti s rostoucím počtem obranných iniciativ v orgánech EU, a zejména s činností uskutečňovanou v rámci SBOP, a to i posílením pravidelného dialogu, poskytováním a výměnou informací a udržováním stálých komunikačních kanálů mezi místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou, komisařem pro obranu a vesmír, Evropským účetním dvorem a příslušnými orgány Parlamentu; doporučuje, aby byly příslušným parlamentním výborům v případě potřeby pravidelně poskytovány zpravodajské informace, které by podléhaly vhodným postupům prověřování a schvalování; zdůrazňuje zřízení svého zvláštního výboru pro Evropský štít pro demokracii, který ztělesňuje vizi Parlamentu spočívající v posílení schopnosti Unie odhalovat zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a další hybridní hrozby a útoky, odrazovat od nich a bojovat proti nim;

87.

vyzývá Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty, aby rozvíjely strukturovaný dialog o provádění SBOP a dohledu nad evropskými výdaji na obranu s cílem zlepšit transparentnost, odpovědnost a důvěru veřejnosti v SBOP; konstatuje, že je nezbytné rozšířit spolupráci mezi Výborem Parlamentu pro bezpečnost a obranu a výbory pro bezpečnost a obranu vnitrostátních parlamentů členských států EU s cílem dosáhnout společného chápání hrozeb a spolupráce v legislativní činnosti, aby bylo možné zlepšit rychle obranné schopnosti EU; zdůrazňuje, že je-li to možné, měly by být zapojeny i podobné parlamentní výbory v kandidátských zemích;

°

° °

88.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi, Evropské radě, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsedkyni Komise a příslušným komisařům, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance, předsedovi Parlamentního shromáždění Severoatlantické aliance, agenturám EU působícím v oblasti bezpečnosti a obrany, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům partnerských zemí.