Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

Strategie generační obměny v zemědělství

(COM(2025) 872 final – SWD(2025) 872 final)

(C/2026/3244)

Zpravodaj:

Arnold PUECH d’ALISSAC

Poradkyně	Amaryllis BLIN (pro zpravodaje)
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)
Žádost o vypracování stanoviska	Komise, 25. 11. 2025
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	26. 2. 2026
Přijato na plenárním zasedání	19. 3. 2026
Plenární zasedání č.	604
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	201/0/3

1. Závěry a doporučení

1.1

Podle EHSV je v prvé řadě nezbytné, aby Evropská komise uložila členským státům povinnost sladit své právní předpisy s doporučeními, jež uvádí ve své strategii.

1.2

EHSV apeluje na Komisi, aby urychleně posoudila dopady na situaci mladých zemědělců v členských státech.

1.3

EHSV vítá strategii Komise, obává se však, že zůstane jen na papíře, protože při současném drastickém snižování rozpočtu společné zemědělské politiky (SZP) nemá šanci být účinně provedena. Kromě toho se Výbor domnívá, že je tato strategie příliš založená na pobídkách, přestože by měla být závazná, a požaduje proto, aby vyhrazení 6 % podílu finančních prostředků SZP pro mladé zemědělce představovalo povinné minimum. Dále Výbor vyzývá k zavedení zásady „minimálního obratu“, která by měla být stanovena na úrovni členských států a jež by měla zásadní význam pro zajištění činnosti budoucího zemědělce.

1.4

EHSV připomíná, že je důležité zajistit soulad s návrhy na zjednodušení, a to jak v rámci SZP, tak mimo ni, a usnadnit tak opatření podporující generační obměnu. Zvláštní důraz klade na to, že je třeba výrazně zkrátit lhůty a snížit právní nejistotu a administrativní zátěž spojené s udělováním povolení k provozování činnosti a povolení nezbytných k zahájení činnosti, k výstavbě nebo k převzetí zemědělského podniku. Ve vícero členských státech se totiž jedná o hlavní překážku mezigenerační obnovy. Zdůrazňuje rovněž, že je důležité zaujmout k této otázce komplexní a inkluzivní přístup, který bude zaměřený na zemědělce, ale také na mladé pracovníky a zranitelné skupiny obyvatelstva.

1.5

EHSV se domnívá, že při plánování příštího programového období SZP je nutné konsolidovat stávající nástroje a zlepšit jejich doplňkovost (1). Konkrétně by tak mělo dojít k navýšení doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce, podpory na zahájení činnosti (nebo dotací pro mladé zemědělce) a investiční podpory pro mladé zemědělce. Rovněž je třeba využívat nástroje SZP pro řízení rizik a vyčlenit na tento účel odpovídající prostředky.

1.6

EHSV se domnívá, že pokud nebude k dispozici investiční kapacita, nebude možné dosáhnout mezigenerační obměny. Požaduje, aby v návaznosti na finanční produkty, jež nabízejí zvláště banky, byly zavedeny jednoduché, vhodné a nebyrokratické finanční nástroje (2).

1.7

EHSV zdůrazňuje zásadní roli uzavírání smluv. Vítá skutečnost, že Evropský parlament schválil v říjnu 2025 revizi pravidel společné organizace trhů, v rámci níž byla zavedena povinnost uzavírat smlouvy mezi producenty a jejich odběrateli na úrovni EU, což se jeví jako zásadní opatření pro obnovení rovnováhy obchodních vztahů.

1.8

EHSV zdůrazňuje význam vnitrostátních předpisů, jako jsou francouzské zákony EGAlim nebo španělský zákon o potravinovém řetězci, z nichž by si ostatní členské státy měly vzít příklad, aby obchodní vztahy mezi producenty a odběrateli byly spravedlivější.

1.9

Pokud jde o přístup k dovednostem, EHSV vyzývá k podpoře a posílení počátečního i průběžného vzdělávání zemědělců i jejich zaměstnanců.

1.10

EHSV poukazuje na to, že v důsledku klimatické krize je zajištění generační obměny o to naléhavější. Všichni zemědělci i jejich zaměstnanci musí mít potřebné znalosti, aby dokázali tyto obtíže předvídat, a musí být schopni vyrovnat se s touto situací, jejíž důsledky pocítí jako první.

1.11

EHSV však považuje za naléhavě nutné, aby se zemědělství i přes tyto obtíže stalo skutečnou profesní volbou. Výbor požaduje, aby byla na evropské úrovni spuštěna ambiciózní a pozitivní komunikační kampaň o zemědělství, která by upozornila na jeho strategický, hospodářský, společenský a ekologický význam. Apeluje na Komisi, aby na úrovni členských států stanovila výuku o výživě a zemědělství povinnou již od útlého věku s tím, že členské státy mají za tímto účelem upravit vzdělávací programy (teoretická příprava, návštěvy zemědělských podniků atd.). Zejména je třeba ocenit dosažené úspěchy.

1.12

EHSV zdůrazňuje, že je důležité podporovat v EU dynamické, prosperující, přístupné a odolné venkovské oblasti, které se vyznačují náležitým přístupem k základním službám, bydlení, mobilitě a digitální konektivitě. Je důležité, aby rozvoj venkova představoval i nadále jeden z hlavních cílů SZP a aby na něj byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky (3). EU musí i nadále usilovat o úspěšné naplnění své dlouhodobé vize pro venkovské oblasti.

1.13

EHSV je toho názoru, že smluvní pracovní místa, předvídatelné pracovní podmínky a jisté živobytí jsou ve společném zájmu pracovníků, zemědělců i obyvatel venkova. Tyto klíčové podmínky vytvářejí stabilní prostředí, které může do zemědělství přilákat mladší generace a podpořit mezigenerační obměnu.

1.14

EHSV poukazuje na význam systémů záruk a podpory pro mladé podnikatele, jež mají v počáteční fázi ekonomicky zabezpečit jejich podnikatelské záměry tím, že omezí rizika, která jim hrozí, a rozptýlí obavy jejich partnerů. EHSV proto požaduje, aby mladí zemědělci i zemědělci, kteří své zemědělské podniky převádějí na mladé lidi nebo jim je pronajímají, byli po dobu prvních pěti let od založení podniku osvobozeni od všech daňových povinností.

1.15

EHSV má za to, že EU by měla členské státy přimět k tomu, aby zavedly účinné systémy podpory zemědělských podniků a zajištění náhradní pracovní síly, a to buď v rámci vnitrostátního sociálního zabezpečení, nebo v rámci SZP.

1.16

Kromě toho EHSV zdůrazňuje význam zabezpečeného a spravedlivého důchodového systému, který bude odpovídat realitě práce v zemědělství, jež se často vyznačuje nepravidelnými příjmy, a lituje, že strategie není v této zásadní otázce dostatečně ambiciózní. Systémy nástupnictví a důchodové systémy musí umožňovat důstojný a bezpečný odchod a usnadňovat převody podniků. EHSV je toho názoru, že by nemělo být možné pobírat důchod a zároveň čerpat podporu v rámci SZP.

2. Úvod

2.1

Toto stanovisko představuje příspěvek EHSV ke Strategii generační obměny, kterou Komise předložila dne 24. října 2024. Opatření, která z ní vyplývají, mají zajistit, že toto odvětví bude do budoucna udržitelné, odolné a atraktivní.

2.2

Průměrný věk evropských zemědělců byl v roce 2020 57 let a pouze 12 % z nich bylo mladších 40 let. V nadcházejících letech odejde do důchodu každý třetí zemědělec. Tato demografická situace ohrožuje potravinové zabezpečení a strategickou autonomii Unie (4).

2.3

Práce v zemědělství je rizikové povolání, které ovlivňují výkyvy počasí, hospodářská situace, ale i situace na trhu, je přeregulované, vyznačuje se obtížnými pracovními podmínkami a vyžaduje vysoce specializované a specifické technické znalosti. Zakládání nových zemědělských podniků zároveň ztěžuje celá řada byrokratických požadavků. Má-li zemědělství zůstat atraktivním odvětvím, musí nabízet nejen důstojné životní a pracovní podmínky, ale také specifické, uzpůsobené rámcové podmínky a nástroje, aby si zemědělci zachovali odolnost v odvětví, jež je neustále vystaveno zmíněným tlakům.

2.4

EHSV poukazuje na to, že přístup k půdě, dostupným úvěrům a základním dovednostem je pro mladé zemědělce stále velkou překážkou. Žádá Komisi, aby provedla důkladnou aktualizaci posouzení dopadů na situaci mladých zemědělců ve všech členských státech. Portugalsko, jehož situace patří mezi nejznepokojivější, již toto posuzování provádí patnáct let. EHSV rovněž podporuje výzvu Evropského parlamentu z roku 2023, aby bylo do všech připravovaných právních předpisů v oblasti zemědělství, klimatu nebo životního prostředí zahrnuto ověření socio-ekonomického dopadu na mladé zemědělce (5).

2.5

Pro EHSV je nejdůležitější nabídnout mladým lidem realistické ekonomické vyhlídky. Nikdo se nepustí do zemědělské činnosti, nebude-li mít možnost dosáhnout slušného výdělku a dlouhodobého zisku. EHSV upozorňuje, že zemědělství se ocitlo v paradoxní situaci, neboť se od něj očekává, že se rozhodným způsobem vypořádá s náročnými výzvami, jako jsou potravinová soběstačnost, změna klimatu a udržitelnost, zatímco finanční prostředky, které jsou mu přidělovány, se snižují. Bez dostatečné podpory ze SZP nebudou příjmy zemědělských podniků udržitelné a ke generační obměně nedojde. Bude-li evropské zemědělství upadat, budou muset občané EU konzumovat potraviny, které nesplňují naše normy.

2.6

Podle EHSV vyžaduje mezigenerační obměna komplexní a inkluzivní přístup, který bude zahrnovat nejen samotné zemědělce, ale také jejich zaměstnance a zranitelné skupiny obyvatelstva. Z podrobnější analýzy trhu práce v zemědělství vyplývá rostoucí význam pracovníků v zemědělství pro stabilizaci zaměstnanosti na venkově a udržitelný rozvoj tohoto odvětví (6).

2.7

Zároveň EHSV vyzdvihuje formy regenerativního zemědělství, které mohou napomoci rozvoji udržitelné produkce potravin, podpořit cíle v oblasti klimatu, zdraví půdy a biologické rozmanitosti a zároveň zvýšit příjmy zemědělců, produktivitu zemědělství a odolnost vůči extrémním klimatickým jevům. Regenerativní zemědělství je založeno na nové vizi, která může podnítit obnovu tohoto odvětví, přilákat do něj mladé lidi a nové subjekty a podpořit udržitelné obchodní a finanční modely. Důležitým rysem této vize je také skutečnost, že zemědělství je součástí řešení problému změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti a že posiluje vzájemné vazby mezi zdravými a odolnými ekosystémy a prosperitou (7).

2.8

Překonávání některých překážek, jež přesahují rámec SZP, je v kompetenci členských států, což je v souladu s požadavkem Komise na vypracování „vnitrostátních strategií do roku 2028“, v nichž mají být stanovena cílená podpůrná opatření, která mají být prováděna v souladu s jejími doporučeními. Členské státy budou muset pravidelně podávat zprávy o svém pokroku. V tomto stanovisku hodlá EHSV představit řadu opatření, která by mohla být součástí zmíněných strategií členských států, a upozornit Komisi na to, že je důležité co nejdříve vypracovat monitorovací ukazatele, které umožní dopad zavedených opatření objektivně posoudit.

3. Návrh Evropské komise a rozpočet

3.1

Cílem strategie, kterou předložila Komise, je zdvojnásobit do roku 2040 podíl mladých zemědělců v EU (z 1,09 na 2,18 milionu z celkového počtu 9,1 milionu osob provozujících zemědělské podniky v roce 2020), aby tak mladí zemědělci a nové subjekty představovali přibližně 24 % evropských zemědělců. Za tímto účelem klade Komise ve strategii důraz na pět klíčových politických nástrojů, které se týkají přístupu k půdě, financování, dovednostem, přiměřené životní úrovni ve venkovských oblastech a podpory nástupnictví.

3.2

Strategie je koncipována tak, aby byla prováděna na několika úrovních: v rámci současné i budoucí SZP, doplňkových politik Unie a také opatření prováděných na úrovni členských států s ohledem na každý z uvedených nástrojů. Komise potvrzuje, že pro zajištění úspěchu této strategie je důležité zapojení na evropské, celostátní i regionální úrovni. V tomto ohledu EHSV souhlasí s návrhem organizace Copa-Cogeca, že je třeba vyzvat Komisi, aby členské státy požádala o vytvoření jasného právního rámce (mimo SZP), který by pomohl podpořit vstup mladých lidí do tohoto odvětví a jejich setrvání v něm. Tento rámec by měl zahrnovat daně, důchodové systémy, opatření v oblasti pozemkové politiky, vzdělávání a odbornou přípravu.

3.3

Pokud jde o rozpočet, Komise navrhuje zdvojnásobit podíl prostředků přidělených každému členskému státu na mladé zemědělce, a to ze 3 % na 6 %, avšak v této fázi bez jakýchkoli donucovacích opatření, nad čímž EHSV vyjadřuje hluboké politování, zejména vzhledem k celkovému drastickému a nepřijatelnému snížení příštího rozpočtu SZP.

3.4

Kromě toho EHSV připomíná, že je důležité zajistit soulad s návrhy na zjednodušení, a to jak v rámci SZP, tak i mimo její oblast působnosti. Administrativní zátěž zemědělců je nepřijatelná a je třeba ji snížit, aby se usnadnila opatření umožňující generační obměnu.

4. Přístup k dovednostem

4.1

V zájmu zvládání hospodářských, sociálních a environmentálních krizí je nezbytné usnadnit a podpořit přístup zemědělců i jejich zaměstnanců k dovednostem a celoživotnímu vzdělávání, neboť se musí neustále přizpůsobovat. EHSV požaduje, aby bylo podporováno jak počáteční vzdělávání, tak proces kontinuálního učení.

Počáteční vzdělávání

4.2

V některých členských státech za zemědělské vzdělávání zodpovídá ministerstvo zemědělství, přičemž studenti vykazují vynikající úspěšnost u zkoušek a snadno se začleňují do pracovního života.

4.3

Pro přilákání studentů do kurzů počátečního vzdělávání, které budou odpovídat potřebám a očekáváním zemědělců i mladých lidí, je třeba zvýšit atraktivitu zemědělského vzdělávání, a to nejen z hlediska obsahu, ale i způsobu výuky, a zároveň jej dále rozvíjet tak, aby drželo krok se současnými i budoucími změnami.

4.4

Kromě této cílové skupiny se počáteční vzdělávání týká také stále většího počtu osob, které procházejí rekvalifikací. Cesta k založení podniku je totiž stále komplexnější: děti zemědělců se mohou před založením vlastního podniku profesně rozvíjet v jiných odvětvích, zemědělské podniky mohou převzít někteří zaměstnanci, k převzetí zemědělských podniků také stále častěji dochází mimo rodinný kruh a lidé, kteří nepocházejí ze zemědělského prostředí, se chtějí této činnosti věnovat po větší či menší část své kariéry (8).

4.5

V zájmu řešení těchto problémů považuje EHSV za důležité (9):

—	přehodnotit a zvýšit atraktivitu vzdělávacích programů rozšířením nabídky a usnadněním přístupu k potřebné kvalifikaci v rámci vysokoškolského vzdělávání;

—	rozvíjet flexibilní studijní programy v oblasti zemědělského a všeobecného vzdělávání, které by umožňovaly přechod mezi obory;

—

zmapovat trendy v oblasti povolání a dovedností na úrovni členských států s cílem usměrnit a urychlit revizi obsahu, který umožňuje získání osvědčení či kvalifikace, přičemž je třeba zohlednit rozmanitost profilů a rozvíjet zejména podnikové řízení, management, měkké dovednosti („soft skills“), odbornou přípravu a praxi v oboru;

—	zvýšit přitažlivost systému odborného vzdělávání prostřednictvím modernizace, zajištění kvality a rozvoje mobility a spolupráce, aby byl považován za rovnocenný s vysokoškolským vzděláváním;

—	zachovat, rozvíjet a zkvalitňovat alternační odbornou přípravu, která je pro atraktivitu zemědělských povolání nezbytná, a zároveň zachovat vyhrazené finanční prostředky a podporu určenou pro zaměstnavatele;

—	podporovat vzdělávací instituce v oblasti zemědělství a organizace mladých zemědělců tím, že jim bude zajištěn vyvážený a udržitelný přístup ke zdrojům.

4.6

Kromě toho EHSV upozorňuje, že je důležité uspořádat pozitivní komunikační kampaň o zemědělství, která poukáže na jeho strategický, hospodářský, sociální a environmentální význam a představí úspěchy v této oblasti.

4.7

EHSV se domnívá, že vzdělávání týkající se zemědělství a potravin by mělo být součástí výuky již od základní školy (výuka, exkurze, seznámení s odvětvím), aby se zvýšilo povědomí o zemědělských povoláních a otázkách souvisejících se zemědělstvím a potravinami.

4.8

Je zcela nezbytné dosáhnout toho, aby zemědělské komunitě i občanům šlo o stejnou věc. Z pohledu zemědělství je nezbytné zvýšit povědomí veřejnosti, aby bylo uznáváno know-how zemědělců, podpořilo se informované rozhodování a posílila důvěra v evropský zemědělsko-potravinářský model.

4.9

Vzdělávání v raném věku, stabilní zaměstnání a dobrá ekonomická situace podporují mezigenerační obnovu a přispívají k budoucnosti zemědělství i k demografické a hospodářské stabilitě venkovských oblastí.

Další vzdělávání

4.10

Další vzdělávání, které je z hlediska udržitelnosti a přizpůsobení zemědělských podniků naprosto nezbytné, musí být identifikovatelné, dostupné, pravidelné a účinné. EHSV doporučuje:

—	vytvořit v každém členském státě digitální platformu spravovanou certifikovaným vzdělávacím zařízením, která by obsahovala veškerou nabídku odborné přípravy určené pro zemědělce a jejich zaměstnance a usnadnila evidenci, a to za podpory vnitrostátních propagačních kampaní;

—	založit vzájemné fondy pro další vzdělávání v těch členských státech, kde takové fondy dosud neexistují, a to po vzoru Francie, která v roce 2001 vytvořila fond pro vzdělávání podnikatelů v oblasti zemědělství (Fonds pour la formation des entrepreneurs du vivant, Vivéa);

—

podporovat účast zemědělců v programu Erasmus pro podnikatele, aby měli možnost učit se od zemědělských podniků v jiných zemích a podpořil se rozvoj praxe a diverzifikace výroby. Zároveň je třeba posílit program Erasmus+, aby bylo možné dosáhnout cíle Evropského prostoru vzdělávání, podle něž by měli do roku 2030 tvořit 12 %.

5. Přístup k financování

SZP

5.1

Vzhledem k masivní vlně odchodů do důchodu v zemědělském sektoru, která se bude v průběhu let ještě zesilovat, je naléhavě nutné výrazně podpořit zahájení činnosti, zejména v případě mladých lidí. EHSV se domnívá, že kromě vyčlenění 6 % prostředků z evropského rozpočtu SZP na generační obměnu, které by mělo vycházet ze skutečných potřeb, musí v příštím programovém období SZP dojít ke konsolidaci stávajících nástrojů a zlepšení jejich doplňkovosti, a to s ohledem na (10):

—	základní zásadu, podle níž má být tento 6 % podíl závazný a má představovat minimální úroveň;

—	možnost získat kapitálové injekce – investiční podpora má pro zemědělské podniky z hlediska dalšího rozvoje větší význam než podpora na hektar, a měly by být posílena;

—	navýšení částky doplňkové podpory příjmů pro mladé zemědělce, aby měli zajištěn minimální příjem umožňující podstupovat riziko a investovat;

—	zvýšení objemu podpory na zahájení činnosti (nebo dotace pro mladé zemědělce), aby se zajistilo vypracovávání projektů, které jsou rentabilní, životaschopné, udržitelné a přenositelné;

—	zajištění lidské podpory pro prodejce během procesu převodu;

—	zavedení zásady „minimálního obratu“, který by měl být stanoven na úrovni členských států a jenž je nezbytný pro zajištění činnosti budoucího provozovatele zemědělského podniku;

—	zapojení mladých zemědělců do řízení SZP.

5.2

EHSV rovněž připomíná význam podpory řízení rizik s ohledem na různé hospodářské, geopolitické, zdravotní a klimatické tlaky, kterým čelí zemědělská odvětví a jež mají přímý vliv na kapacitu produkce. SZP představuje základní nástroj pro zajištění příjmů a produkce. Musí pomáhat předcházet rizikům tím, že posílí financování systémů prevence a ochrany, a kompenzovat ztráty způsobené klimatickými, zdravotními, environmentálními a hospodářskými riziky a jevy.

5.3

Podle EHSV je dále zapotřebí zlepšit a podporovat na úrovni členských států využívání 3 % přímých plateb, které mohou zemědělci využít jako příspěvek k nástroji řízení rizik. Tento krok by měl zlepšit bilanci vzájemných zemědělských fondů zaměřených na iniciativy v oblasti zdravotních a environmentálních rizik (11).

5.4

Na úrovni Unie pak EHSV podporuje navýšení rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství, neboť jde o ucelený evropský nástroj pro řešení krizí (12).

Ustanovení nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty a dalších vnitrostátních předpisů

5.5

EHSV znovu potvrzuje zásadní úlohu uzavírání smluv a vítá revizi pravidel společné organizace trhů se zemědělskými produkty z října 2025,která zavedla povinnost uzavírat smlouvy mezi producenty a odběrateli v EU. Jde o opatření, které je nezbytné pro obnovení rovnováhy obchodních vztahů v rámci jednotlivých odvětví (s výjimkou odvětví obilovin, které podléhá velkým výkyvům na světových trzích). Tato reforma, založená na zohlednění výrobních nákladů a posílení kolektivního vyjednávání (13), je v souladu s vnitrostátními přístupy, jako jsou francouzské zákony EGAlim nebo španělský zákon o potravinovém řetězci.

5.6

EHSV rovněž zdůrazňuje úlohu družstev a organizací producentů jakožto důležitých kontaktních míst pro producenty, která jim umožňují zapojit se do kolektivního vyjednávání a využívat smluvní dohody. Pokud jde o členské státy, v nichž nejsou tyto organizace dostatečně rozvinuté, EHSV požaduje, aby jim byla za tímto účelem poskytnuta finanční podpora.

Finanční produkty

5.7

EHSV požaduje, aby schopnost zemědělců investovat, která má rozhodující význam pro zahájení činnosti, byla podporována pomocí jednoduchých, vhodných a nebyrokratických finančních nástrojů, v kombinaci s finančními produkty, které nabízejí například banky (dotace, investiční fondy, výzvy k vyjádření zájmu nebo k předkládání projektů atd.) (14). Bylo by to v souladu s návrhem Komise spolupracovat s EIB s cílem vypracovat systémy záruk nebo úrokových subvencí. EHSV nicméně upozorňuje, že i když tento typ finančního produktu pomáhá zmírnit dopady problémů, kterým zemědělci čelí, je třeba podporovat kombinovaný přístup spočívající ve využívání různých nástrojů, včetně zajištění přístupu k financování.

6. Přístup k půdě: zachování a usnadnění přístupu k zemědělské půdě

6.1

Zachování a usnadnění přístupu k zemědělské půdě v zájmu generační obměny a potravinové soběstačnosti je rozhodující pro zachování našeho evropského modelu zemědělství. Zastoupení Komise ve Francii připomíná, že zatímco mnoho starších zemědělců své pozemky vlastní, mladší generace jsou často nuceny si je pronajímat. Tito pronajímatelé přitom obhospodařují přibližně 15 milionů hektarů oproti 10 milionům, které obhospodařují vlastníci. Přístup k půdě (...) tak pro mladé zemědělce představuje i nadále jednu z hlavních překážek (15).

6.2

EHSV však nadále považuje za důležité usnadnit také přístup k pronájmu pozemků, zejména prostřednictvím daňových pobídek pro majitele, kteří své pozemky pronajímají mladým lidem. Tato výjimka by se měla vztahovat i na mladé zemědělce a zemědělce, kteří své podniky převedou na mladé lidi, a to během prvních pěti let po převodu. Výbor zdůrazňuje účinnost dlouhodobých nájemních smluv, které se osvědčily zejména v některých členských státech, např. ve Francii. Podporuje návrh Komise na zřízení Evropského střediska pro sledování půdy s cílem zlepšit transparentnost, získat podklady pro tvorbu politik, zabránit spekulacím a usnadnit přístup k půdě novým subjektům (16).

6.3

EHSV dále zdůrazňuje nepostradatelnou roli, kterou hrají společnosti zabývající se plánováním využití půdy a zakládáním venkovských podniků (sociétés d'aménagement foncier et d'établissement rural – SAFER). Jde o soukromé společnosti plnící úlohu veřejné služby, které regulují přístup k zemědělské půdě. V případě prodeje pozemku mohou tyto společnosti vybrat konečného kupce, nebo dokonce i upravit prodejní cenu. Základním kritériem pro přidělení nebo restituci pozemku je v takovém případě zahájení činnosti mladých zemědělců (17).

6.4

Je možné zavést účinné veřejné mechanismy, které usnadní přístup k zemědělské půdě, zejména prostřednictvím inventarizace a využití opuštěné nebo nedostatečně využívané půdy, podporou programů mezigeneračního převodu půdy a vytvořením transparentních nástrojů pro zlepšení souladu mezi nabídkou a poptávkou po půdě. Je nezbytné zajistit účinný přístup k půdě, a to jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska kvality, velikosti a produkční kapacity, aby mladí a profesionální zemědělci mohli realizovat životaschopné a udržitelné zemědělské projekty.

7. Zajištění přiměřené životní úrovně ve venkovských oblastech

7.1

Venkovské oblasti mají mnoho předností, zdrojů a potenciálu. Ve veřejné diskusi jsou však příliš často redukovány na otázky přírody, životního prostředí a kvality života, zatímco jejich produkční funkce, předkladatelé projektů a podnikatelé jsou odsunováni do pozadí. EHSV podporuje „Dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti EU do roku 2040“, v níž se klade důraz zejména na opatření, jež mají do budoucna posílit politiky a podporu Unie určené pro venkovské oblasti, a vyzývá k jejímu naplňování.

7.2

Rozvoj venkova může být dlouhodobě udržitelný pouze v případě, že v něm budou zemědělci hrát klíčovou roli. K tomu jsou zapotřebí pracovní místa založená na řádných pracovních vztazích a skutečná tvorba pracovních míst. EHSV požaduje, aby byly zavedeny daňové úlevy pro podniky nabízející služby, neboť výrazně přispívají k zaměstnanosti v jednotlivých regionech.

7.3

Jak ve svém „Manifestu pro živoucí venkov“ připomíná francouzské Národní sdružení odborových svazů zemědělců (FNSEA), celý sociálně-ekonomický rozvoj venkovských oblastí závisí na naší společné schopnosti individuálně reagovat na konkrétní situaci v té které oblasti. (...). Obyvatelé venkova i měst musí mít možnost podnikat a rozvíjet se, živit se vlastní prací, být nezávislí, reagovat na poptávku a přispívat k vitalitě a udržitelnému rozvoji našich regionů (18).

7.4

Smluvní pracovní místa, předvídatelné pracovní podmínky a jisté živobytí jsou ve společném zájmu pracovníků, zemědělců, obyvatel venkova i zranitelných skupin obyvatelstva. Tyto klíčové podmínky vytvářejí stabilní prostředí, které může do zemědělství přilákat mladší generace a podpořit mezigenerační obměnu v tomto odvětví. EHSV zdůrazňuje význam inkluzivního a komplexního přístupu. Zemědělci jsou vystaveni řadě stresových faktorů, náročnému pracovnímu režimu, někdy i izolaci, což může mít vážný dopad na jejich duševní zdraví.

7.5

Rozvoj venkova uspokojuje širokou škálu potřeb. EHSV zdůrazňuje, že pro zajištění práva setrvat (19) na venkově, ale i přiměřené životní úrovně a kvality života v těchto oblastech, což je nezbytnou podmínkou pro generační obměnu, musí členské státy usnadnit každodenní život tím, že (20):

—	zlepší základní služby a podmínky pro přijímání nových obyvatel (bydlení, mobilita, kvalita a rychlost digitálního připojení (minimálně 100 Mbit/s) atd.) s cílem podpořit dynamickou hospodářskou činnost;

—	přizpůsobí veřejné politiky potřebám pracovníků a podnikatelů na venkově, kde je obslužnost často horší než ve městech;

—	zmapují a zkoordinují stávající služby s cílem usnadnit zahájení činnosti novým subjektům a zhodnotit přednosti daného území (doprava, zdravotnictví, sdružení, obchody), ale i státní podporu;

—	podpoří a posílí programy LEADER a CLLD, které mobilizují místní zdroje v souladu se strategickými prioritami jednotlivých oblastí, a více se také zaměří na problematiku zahajování činnosti;

—	při navrhování a revizi politik zavedou ověřování dopadu na venkovské oblasti, aby tyto politiky odpovídaly potřebám obyvatel, jež v těchto oblastech žijí a pracují.

7.6

EHSV pokládá za zásadní, aby všechny členské státy zavedly účinné systémy podpory zemědělských podniků a náhrady pracovní síly. Některé již mají systém založený na vnitrostátním sociálním zabezpečení. Není-li to možné, měla by Komise zajistit jeho zavedení v rámci SZP.

8. Pomoc při nástupnictví a odchodu do důchodu

8.1

Je nezbytné usnadnit zahájení činnosti a převod podniků ve venkovských oblastech. Komise prokázala, že je-li zajištěn nástupce, investice podniku rostou, v opačném případě však klesají. Podle EHSV je třeba zavést na úrovni členských států několik opatření (21):

—	zkrátit lhůty a snížit administrativní zátěž pro podnikatele ve venkovských oblastech tím, že bude pro hospodářské subjekty zřízeno jednotné kontaktní místo;

—	zjednodušit, harmonizovat a urychlit postupy pro udělování povolení k provozování činnosti a získávání povolení nezbytných k zahájení činnosti, k výstavbě nebo k převzetí zemědělského podniku tím, že budou stanoveny závazné správní lhůty a zajištěna transparentnost příslušných kritérií;

—

zlepšit mechanismy pro předávání zemědělských podniků a vypracovat příručku obsahující osvědčené postupy. V Nizozemsku byl zaveden mechanismus (Landgilde), který umožňuje propojit zemědělce hledající svého nástupce se zájemci o převzetí. V Maďarsku pak generační obměnu a převody zemědělských podniků upravuje od roku 2023 odvětvový právní rámec, který zajišťuje jejich provozní kontinuitu;

—	vytvořit systém záruk a podpory pro mladé podnikatele, který by jejich podnikatelské projekty během počáteční fáze ekonomicky zabezpečil;

—	vytvořit místní nabídku odborné přípravy prostřednictvím vypracování rekvalifikačního programu, v rámci nějž budou potřeby určeny ve spolupráci s místními subjekty.

8.2

Osud mladých zemědělců je úzce spjat s osudem všech zemědělců a je třeba je vnímat společně jako jeden celek. EHSV připomíná význam generační obměny a bezpečného a spravedlivého důchodového systému odpovídajícího práci v zemědělství, jež se často vyznačuje nepravidelnými příjmy. Tyto systémy, které spadají do pravomoci členských států, se v jednotlivých zemích značně liší. V několika členských státech jsou důchody v zemědělství stále jedny z nejnižších. EHSV si klade otázku, zda by nebylo vhodné začlenit tyto otázky do evropského semestru.

8.3

Současné systémy nástupnictví a odchodu do důchodu mohou někdy převod zemědělských podniků zbrzdit. EHSV vyjadřuje hluboké politování nad tím, že strategie Komise není dostatečně ambiciózní, a doporučuje, aby byla stanovena povinnost:

—	zavést systémy nástupnictví a důchodové systémy zaručující důstojný odchod do důchodu a bezpečný převod;

—	opětovně zavést systém předčasného odchodu do důchodu na způsob systému, který do roku 2018 existoval ve Finsku. EHSV nechápe, jak mohla být tak účinná politika zrušena;

—	vypracovat soubor nástrojů, který by producentům i jejich nástupcům pomohl s přípravou nástupnictví;

—	vyloučit možnost pobírat důchod a zároveň čerpat podporu v rámci SZP;

—	zavést systém zaručující rychlý přístup ke kvalifikované pracovní síle, po vzoru finského mechanismu zařazeného do systému sociálního zabezpečení.

V Bruselu dne 19. března 2026.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Séamus BOLAND

(1) Viz dokument „Pour une nouvelle Europe agricole – en bref“ (Za novou zemědělskou Evropu – ve zkratce).

(2) Úř. věst. C, C/2025/2016, 30.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2016/oj.

(3) Úř. věst. C, C/2025/2016, 30.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2016/oj.

(4) Strategie pro generační obměnu v zemědělství.

(5) Zpráva o zajištění potravinového zabezpečení a dlouhodobé odolnosti zemědělství EU | A9-0185/2023 | Evropský parlament.

(6) „Farmers and the agricultural labour force – statistics – Statistics Explained“ (Zemědělci a zemědělská pracovní síla – statistiky – vysvětlení statistik), Eurostat.

(7) Úř. věst. C, C/2025/4207, 20.8.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/4207/oj.

(8) „Formation continue et reconversions professionnelles vers l’agriculture“ (Další vzdělávání a změna kvalifikace na zemědělskou činnost) | Francouzské ministerstvo zemědělství, zemědělsko-potravinářského průmyslu a potravinové soběstačnosti.

(9) „Nos propositions: pacte et loi d’orientation et d’avenir agricoles“ (Naše návrhy: pakt a zákon o směřování a budoucnosti zemědělství) (2023), FNSEA.

(10) Viz dokument „Pour une nouvelle Europe agricole – en bref“ (Za novou zemědělskou Evropu – ve zkratce).

(11) Úř. věst. C, C/2025/2016, 30.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/4207/oj.

(12) Úř. věst. C, C/2025/2016, 30.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2016/oj.

(13) „Réforme de l’OCM: vers une meilleure rémunération des agriculteurs?“ (Reforma společné organizace trhů se zemědělskými produkty: směrem k lepšímu odměňování zemědělců?), Plein champ.

(14) Úř. věst. C, C/2025/2016, 30.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2016/oj.

(15) „La Commission propose des mesures pour soutenir le renouvellement des générations dans l’agriculture – Représentation en France“ (Komise navrhuje opatření na podporu generační obnovy v zemědělství – Zastoupení ve Francii).

(16) „La Commission propose des mesures pour soutenir le renouvellement des générations dans l’agriculture – Représentation en France“ (Komise navrhuje opatření na podporu generační obnovy v zemědělství – Zastoupení ve Francii).

(17) „Terres Agricoles“ (Zemědělská půda) – Jeunes Agriculteurs.

(18) Manifeste-pour-des-ruralites-vivantes-1.pdf.

(19) Jde o to, aby lidé nebyli nuceni opouštět venkovské oblasti a hledat lepší životní podmínky, vzdělání a zaměstnání ve městech.

(20) Úř. věst. C, C/2024/1570, 5.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1570/oj.

(21) „Manifeste pour des ruralités vivantes“ (Manifest pro živoucí venkovské komunity) (2021).