Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě

Zpráva o strategickém výhledu z roku 2025

Odolnost 2.0: Umožnit EU prosperovat v době turbulencí a nejistoty

(COM(2025) 484 final)

(C/2026/3224)

Zpravodaj:

Philip VON BROCKDORFF

Poradce	Silvan MIFSUD (pro zpravodaje)
Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 14. 1. 2026
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	11. 2. 2026
Přijato na plenárním zasedání	18. 3. 2026
Plenární zasedání č.	604
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	184/0/3

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá Zprávu o strategickém výhledu z roku 2025 – Odolnost 2.0: Umožnit EU prosperovat v době turbulencí a nejistoty, domnívá se však, že zpráva se příliš drží dosavadních politických trajektorií. Pro budoucí zprávy o strategickém výhledu a jejich relevanci by bylo prospěšné řešit rovněž radikální narušení dosavadního řádu, zaostávání EU na poli inovací a její vnitřní institucionální výzvy. Užitečné by také zvláště u strategického výhledu bylo posoudit náklady nerozšíření ve světě, kde se bezpečnost stává klíčovým faktorem všech politik.

1.2

EHSV má ze své podstaty jedinečnou možnost přispět ke strategickému výhledu svou schopností detekovat slabé signály a zvolna vyvstávající trendy. Namísto pouhých jednorázových stanovisek ke každoročním zprávám o strategickém výhledu proto navrhujeme stálý, strukturovaný mechanismus průběžného předávání prognostických podkladů EHSV Komisi k využití v jejím politickém cyklu.

1.3

Podle názoru EHSV by totiž proces přípravy strategického výhledu posílila systematická práce s několika různorodými scénáři současně, jež by sloužily k zátěžovému testování jak zavedených, tak navrhovaných strategií.

1.4

EHSV rovněž vyzývá k použití společných, verifikovatelných a celounijních metrik k vyhodnocování socioekonomické a institucionální odolnosti, a to v maximální možné míře. Soudí, že strategický výhled by měl rovněž podporovat udržitelné a inkluzivní životní podmínky jako součást evropského sociálního modelu. Nedílnou součástí tohoto sociálního modelu je evropský pilíř sociálních práv.

1.5

Strategický výhled by měl rovněž zohlednit současnou fragmentaci evropských kapitálových trhů, jež vážně omezuje efektivní pohyb kapitálu do podniků všech velikostí a malým a středním podnikům (MSP) a mikropodnikům ztěžuje inovace. EHSV proto velmi podporuje rychlé a efektivní dokončení unie úspor a investic, která je hlavním pilířem unijní strategie odolnosti.

1.6

EHSV doporučuje věnovat ve strategickém výhledu větší prostor podnikání, neboť si to vynucují proměny tradičních vzorců zaměstnanosti. Podobně je namístě věnovat náležitou pozornost MSP a mikropodnikům.

1.7

Jakkoli není nutně posláním strategického výhledu poukazovat na zaostávání EU za globálními konkurenty v určitých oborech technologické inovace, dle mínění EHSV by zpráva měla nastínit konkrétní cesty, jak tyto ztráty dohnat.

1.8

Zpráva o strategickém výhledu se dostatečně nezabývá ani otázkou, zda určité typy regulace nezáměrně neoslabují konkurenceschopnost evropských podniků a inovátorů, srovnáme-li ji s provozovateli ze třetích zemí, nebo zda někdy nemotivují podniky k odchodu z Evropy.

1.9

Do budoucna by pro tyto zprávy byla přínosem také hlubší reflexe, co se týče pracovní migrace, zvláště pak vzhledem k předpokládanému poklesu počtu obyvatel EU v produktivním věku do roku 2040.

1.10

Pokud jde o ochranu životního prostředí, vyzývá EHSV k zapracování specifické analýzy trojí planetární krize, jíž by ve zprávě o strategickém výhledu byly věnovány zvláštní kapitoly s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými scénáři vývoje klimatu, biologické rozmanitosti a znečištění.

1.11

V neposlední řadě stojí za zmínku, že přínosem by pro EU mohl být společný prognostický projekt všech orgánů a institucí EU, z nějž by vyvstaly strategické vize jako podklad pro budoucí zprávy. Bylo by tak možno lépe sladit strategické priority a zavázat orgány a instituce k naplňování společné dlouhodobé vize, namísto toho, že se umožní vznik paralelních nebo vzájemně konkurenčních strategických narativů.

2. Souvislosti

2.1

Zpráva o strategickém výhledu z roku 2025 – Odolnost 2.0 je politický dokument Evropské komise na vysoké úrovni, jenž vychází z popsaných megatrendů k rozpracování prioritních oblastí činnosti Komise do roku 2040, jako je téma měnícího se globálního řádu a měnícího se bezpečnostního paradigmatu. Zpráva představuje vizi, jež má EU pomoci orientovat se v budoucích výzvách a chopit se nových příležitostí. Poukazuje na hlavní globální změny, jako je změna klimatu, rostoucí bezpečnostní hrozby a hospodářská transformace, a vyzývá k inovativnější, na budoucnost zaměřené tvorbě politik. Počínaje rokem 2026 budou výroční zprávy o výhledu zkoumat možné scénáře vývoje jako podklad k rozhodování. Zpráva identifikuje osm klíčových oblastí činnosti (viz odst. 2.2).

2.2

Níže jsou uvedena hlavní témata a cíle zprávy:

—	Odolnost a proaktivita: zpráva prosazuje transformační a anticipační přístup k odolnosti, který umožňuje připravit se na známé i neznámé výzvy, které mohou v budoucnu vyvstat.

—	Strategická autonomie a konkurenceschopnost: důraz na vyvážení hospodářské konkurenceschopnosti a strategické autonomie tak, aby EU mohla fungovat nezávisle a zachovat si konkurenceschopnost na celosvětové scéně.

—	Technologická a environmentální transformace: zpráva se zaměřuje na zrychlující se tempo technologických změn a naléhavou potřebu environmentální udržitelnosti a naléhavě vyzývá EU, aby se postavila do čela etické správy technologií s velkým dopadem.

—	Sociální soudržnost a wellbeing: důraz na potřebnou podporu sociální soudržnosti a wellbeingu a problematiku demografických trendů a regionálních rozdílů, jež ovlivňují kvalitu života občanů.

—	Demokracie a základní hodnoty: zpráva upozorňuje na význam ochrany demokracie a základních hodnot před vnitřními i vnějšími tlaky včetně boje proti dezinformacím a polarizaci.

2.3

Zpráva z roku 2025 upozorňuje na nutnost „celospolečenské připravenosti“ a zmiňuje se o významu organizací občanské společnosti pro posílení demokracie a sociální soudržnosti.

2.4

Zpráva je též provázána se Strategií unie připravenosti.

2.5

Primárně se zabývá odolností na úrovni členských států, EU a velkých podniků, zaměřuje se na makroekonomické otřesy a globální dodavatelské řetězce.

2.6

Za výzvy označuje demografickou změnu a úbytek pracovních sil, kdy řešení by měla být spojena s mezigenerační rovností a udržením talentů. Mezi klíčové výzvy řadí také zrychlující se změnu klimatu a zhoršování životního prostředí, k tomuto megatrendu nicméně nabízí jen omezená řešení.

2.7

Zpráva popisuje hrozby pro demokracii, nezkoumá však vnitřní dlouhodobou životaschopnost vlastního demokratického a správního ekosystému EU.

3. Zpráva o strategickém výhledu z roku 2025: Kritický rozbor

3.1

Zpráva přináší přehled megatrendů a širších oblastí činnosti do roku 2040. Podle názoru EHSV nicméně ve formátu použitém v roce 2025 se zpráva dostatečně nevěnuje narušením lineárních trendů, zaostávání EU v inovacích ve srovnání se světem ani vnitřním výzvám, jež Evropě brání promlouvat jedním hlasem.

3.2

Strategičtější náskok I když zpráva identifikuje klíčové oblasti činnosti do roku 2040, nutno doporučit strategičtější přístup. EHSV zejména konstatuje:

—	Strategický náskok: zpráva není příliš razantní a prospěla by jí kritičtější analýza statu quo, díky níž by političtí činitelé získali výraznější strategický náskok.

—

Důsledná projekce scénářů: budoucí zprávy musí výslovně prezentovat alternativní scénáře – optimistický, pesimistický a radikální – tedy nejen probírat aktuální politické priority. Měly by též vycházet z jasné a transparentní metodiky. Dále je žádoucí, aby představené scénáře podrobněji zohledňovaly nejrůznější možné společenské dopady.

—	Zátěžové testování: navržená opatření, jako je technologická suverenita, musí být podrobena zátěžovým zkouškám z hlediska málo pravděpodobných narušení vývoje s velkým dopadem, jako je výskyt „klimatické deprese“ nebo „technologických titánů“.

3.3

Zpráva Komise je prezentována jako výstup prognostiky. EHSV nicméně podotýká, že jejím úkolem je též dokumentovat postup. Jinými slovy doporučuje doplnit podrobnější vysvětlení k následujícím otázkám:

—	jak byly určeny základní politické předpoklady a proti jakým protiargumentům obstály,

—	jaké specifické nástroje byly použity k analýze interakcí mezi trendy a vznikajícími riziky a příležitostmi,

—	jak byly konstruovány hlavní scénáře;

—	jakým zátěžovým testům na základě těchto scénářů byly podrobeny politické možnosti.

Tyto informace by pomohly ověřit, do jaké míry je proces důkladný a opakovatelný.

3.4

Přílišné zaměření na lineární megatrendy namísto nelineárních narušení vývoje: zpráva Komise se primárně zaměřuje na megatrendy, což je v podstatě extrapolace dosavadního dlouhodobého vývoje (např. demografické změny, změna klimatu). To je důležité, avšak při tomto přístupu může dojít k přehlédnutí nelineárních jevů s velkým dopadem, jež EHSV považuje za vysoce významné. Zpráva by rovněž měla věnovat více pozornosti vnitřním výzvám EU včetně jevů, jež dopadají na vnitřní soudržnost, schopnost rozhodování a efektivitu institucí. Součástí by měla být reflexe, co se týče možných důsledků toho, nebude-li EU navenek vystupovat jednotně. V této souvislosti stojí za zmínku, že přínosem by pro EU mohl být společný prognostický projekt všech orgánů a institucí EU, z nějž by vyvstaly strategické vize jako podklad pro budoucí zprávy.

3.5

Formulace scénářů a zátěžové testy: podle názoru EHSV by proces přípravy strategického výhledu posílila systematická práce s několika různorodými scénáři současně, jež by sloužily k zátěžovému testování jak zavedených, tak navrhovaných strategií. Zpráva Komise uvádí žádoucí výsledky do roku 2040. Ty mohly být blíže prozkoumány konfrontací jejího politického směřování se samostatnými, propracovanými alternativními scénáři vývoje.

3.6

V zájmu úplnosti proto EHSV doporučuje, aby zpráva Komise:

—	uvedla alternativní scénáře s podrobnějším popisem několika různorodých scénářů (např. jeden optimistický, jeden pesimistický a jeden radikální), v nichž by byly kombinovány různé razantní změny,

—	dokumentovala zátěžové testování s podrobným uvedením, jak byla každá navržená oblast činnosti – např. posílení technologické suverenity nebo podpora inkluzivního wellbeingu – testována za předpokladu nejhoršího možného vývoje nebo jevů s velkým dopadem.

3.7

Rozšíření záběru témat s výskytem radikálních změn: Zpráva Komise se sice dotýká důležitých témat, jako jsou geopolitické a bezpečnostní výzvy, EHSV však doporučuje zaměřit se na extrémní změny ve všech kategoriích, o nichž zpráva pojednává – například podrobně popsat konkrétní politické reakce na narušení sociálního a hospodářského vývoje následkem změny klimatu nebo extrémní technologické změny nad rámec změn předvídaných. Pokud jde o technologie, všímá si EHSV, že ve zprávě se výslovně nepřiznává zaostávání EU za jejími globálními konkurenty v určitých oborech technologické inovace ani se zde nezkoumají důsledky tohoto stavu věcí. Hovoří se tu sice o rizicích nových technologií, zpráva se však dostatečně nezabývá riziky, že se EU nepodaří tyto technologie vyvíjet nebo škálovat. Užitečné z pohledu EU by u strategického výhledu bylo také posoudit náklady nerozšíření ve světě, kde se bezpečnost stává klíčovým faktorem všech politik.

3.8

Zpráva správně poukazuje na fragmentaci správy technologií v EU na ose mezi EU a členskými státy. Nevěnuje se ovšem dostatečně otázce, zda určité typy regulace a program zjednodušení jako reakce na ně nechtěně neoslabují konkurenceschopnost evropských podniků a inovátorů, srovnáme-li situaci s provozovateli ze třetích zemí, následkem čehož jsou někdy inovace motivovány k odchodu z Evropy.

3.9

Posílení úlohy organizované občanské společnosti v rámci iniciativy „Odolnost 2.0“: Také EHSV pokládá za velmi důležité zařadit věcnou zpětnou vazbu k jednotlivým politikám, což odpovídá úloze EHSV coby hlasu organizované občanské společnosti a průřezové působnosti Výboru odrážející se v jeho tematických sekcích. Zpráva z roku 2025 ostatně upozorňuje na nutnost „celospolečenské připravenosti“ a zmiňuje se o významu organizací občanské společnosti pro posílení demokracie a sociální soudržnosti. EHSV se domnívá, že zpětná vazba vyžaduje strukturovanější, stálé a institucionalizované zapojení organizací občanské společnosti do prognostického cyklu, jehož součástí by bylo průběžné sledování „slabých signálů“. EHSV má díky svým sítím a spolupráci se zástupci mladších generací jedinečnou možnost detekovat slabé signály a zvolna vyvstávající trendy. Namísto pouhých jednorázových stanovisek ke každoročním zprávám o strategickém výhledu by proto zpětná vazba měla vyústit ve stálý, strukturovaný mechanismus průběžného předávání prognostických podkladů a analýz EHSV Komisi k využití v jejím politickém cyklu.

3.10

Zpětná vazba EHSV by měla Komisi vyzvat, aby explicitně zdokumentovala „Modul 1: Jak byly určeny základní politické předpoklady a proti jakým protiargumentům obstály“. Zde by bylo podrobně popsáno, jak byly systematicky shromážděny a zapracovány podněty organizované občanské společnosti a sociálních partnerů. Tato transparentnost je potřebným dokladem, že se zpráva opírá o slabé signály a zvolna vyvstávající trendy zachycené ve skutečném světě, což je klíčový přínos EHSV ke strategickému výhledu EU.

3.11

Kritické propojení se Strategií unie připravenosti: ačkoli zpráva o strategickém výhledu z roku 2025 je provázána se strategií EU zaměřenou na unii připravenosti, dle mínění EHSV by této zprávě prospělo zapracování dlouhodobých výhledů, které jsou v ní popsány, do krátkodobého a střednědobého plánování připravenosti.

3.12

V této souvislosti EHSV doporučuje Komisi, aby vypracovala koncepci „souvislosti připravenosti a výhledu“, v níž by výslovně provázala zjištěné strategické příležitosti (např. v oboru zelených technologií) s riziky s velkým dopadem (např. nedostatek zdrojů) a podrobila je zátěžovému testování dle finančních a programových cyklů unie připravenosti. Byla by tak spolehlivě prověřena životaschopnost dnešních investic z pohledu budoucnosti, nikoli na pozadí poslední krize.

3.13

EHSV rovněž vyzývá k použití společných, verifikovatelných a celounijních metrik k vyhodnocování socioekonomické a institucionální odolnosti, a to v maximální možné míře. V určitých případech by to Komisi umožnilo měřit pokrok členských států v plnění cílů zprávy o strategickém výhledu (např. stupeň připravenosti, index sociální soudržnosti, index propasti v digitálních dovednostech), čímž by se z širokého pojetí „oblastí činnosti“ staly měřitelné cíle, jež lze využít v evropském semestru a unii připravenosti. Především se pak EHSV domnívá, že strategický výhled by měl rovněž podporovat udržitelný a inkluzivní wellbeing (s důrazem na evropský pilíř sociálních práv) a mezigenerační spravedlnost.

3.14

Granularita odolnosti: menší státy, podnikání, MSP a mikropodniky: zpráva z roku 2025 se primárně zabývá odolností na úrovni členských států, EU a velkých podniků, zaměřuje se na makroekonomické otřesy a globální dodavatelské řetězce. Přehlíží tak potřebu odolnosti u samých základů ekonomiky. EHSV dále doporučuje věnovat ve strategickém výhledu větší prostor podnikání, neboť si to vynucují proměny tradičních vzorců zaměstnanosti. Toto téma by mělo být zapracováno do klíčové oblasti 6 (vzdělávání) a klíčové oblasti 4 (ekonomická odolnost).

—	Rodinné podniky a MSP: vzhledem ke skutečnosti, že rodinné podniky jsou zásadní pro stabilitu regionů, musí výhled analyzovat, jak digitální otřesy a plánování nástupnictví ovlivňují jejich dlouhodobou životaschopnost.

—	Zjednodušování: EHSV varuje před vytvářením příliš přísných společných, ověřitelných, celounijních metrik odolnosti, jež by vyvolaly další zátěž spojenou s podáváním zpráv a šly proti cíli zjednodušení správy EU.

3.15

EHSV doporučuje, aby součástí příštího výhledu byl soubor scénářů zaměřených na kaskádové dopady geopolitické a ekologické transformace (např. nové energetické normy, fragmentace dodavatelských řetězců) na malé a střední podniky a mikropodniky. Tito aktéři nemají interní zdroje k překonání složitosti výzev a pokrytí regulatorních nákladů.

3.16

Strategický výhled by měl rovněž zohlednit fragmentaci evropských kapitálových trhů, jež vážně omezuje efektivní pohyb kapitálu do podniků všech velikostí a ztěžuje inovace. Tato fragmentace oslabuje odolnost EU, její konkurenceschopnost a schopnost financovat strategické transformace. EHSV proto velmi podporuje rychlé a efektivní dokončení unie úspor a investic, která je hlavním pilířem unijní strategie odolnosti a má za cíl odstranění bariér vnitřního trhu, jež brání mobilizaci kapitálu a jeho hladkému přidělování napříč hranicemi.

3.17

Vzhledem k vysokému podílu rodinných podniků v Evropě (a v menších členských státech) EHSV rovněž vyzývá k provedení analýzy dopadů současných geopolitických, demografických a digitálních změn (např. plánování nástupnictví, prohlubování digitálních dovedností) na dlouhodobou životaschopnost a mezigenerační převody těchto podniků, neboť jde o zásadní garanty regionální ekonomické stability.

3.18

Doporučení uvedená ve zprávě – zejména na téma posílení hospodářské odolnosti, technologií a bezpečnosti – musí konkrétně rozpracovat specifické slabiny a příležitosti menších, ostrovních či okrajových členských států. Je to nutné, má-li platit, že bezpečnostní a obranné potřeby spojují EU jako celek.

3.19

Výhled migrace jako strategické výhody: vzhledem k projekci poklesu počtu obyvatel EU v produktivním věku a stárnutí obyvatelstva do roku 2040 je zásadní ekonomickou nutností migrace pracovních sil. Téma by mělo být pojato jako proaktivní nástroj k zajištění klíčových odvětví typu zdravotnictví a potravinového zabezpečení, kombinovaný s propracovanými moduly zaměřenými na schopnost sociální integrace. EHSV proto doporučuje Komisi, aby provedla specifickou analýzu na bázi zátěžově testovaného výhledu, v níž se soustředí na strategickou potřebu řízené, cílené a etické migrace pracovních sil napříč všemi stupni kvalifikace (včetně základních a pečovatelských profesí), s jejíž pomocí by bylo možno překonat deficit v širším demografickém pojetí i z hlediska pracovních sil, jak vychází z projekcí do roku 2040.

3.20

Každá taková analýza musí být spojena se stejně důsledným prognostickým modulem k sociální odolnosti a integrační kapacitě (ve zprávě cíl 3: zajištění wellbeingu), aby bylo možno předvídat a zmírňovat sociální a politické tlaky, jež mohou vznikat z rozsáhlých demografických změn, a zůstala zachována soudržnost.

3.21

Institucionální a demokratická odolnost: zpráva popisuje hrozby pro demokracii, měla by se však zaměřit též na vnitřní dlouhodobou životaschopnost vlastního demokratického a správního ekosystému EU. EHSV proto vyzývá k vypracování výhledu budoucnosti veřejné správy EU jako takové. Součástí musí být zátěžový test její schopnosti absorbovat masivní technologické změny (např. integraci AI do regulatorních a exekutivních funkcí) a její schopnost zvládat politicky složité souvislosti potenciálně rozšířené Unie již do roku 2030.

3.22

V neposlední řadě EHSV žádá k zapracování specifické analýzy trojí planetární krize, jíž by ve zprávě o strategickém výhledu byly věnovány zvláštní kapitoly s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými scénáři vývoje klimatu, biologické rozmanitosti a znečištění (optimistický, pesimistický a radikální) s tím, že tato analýza bude provázána s našimi mezinárodními závazky. Znamenalo by to rovněž jednak propojit environmentální výhled s předpisy, a to s využitím scénářů uvedených ve zprávě, a výsledek použít jako podklad k návrhu specifických reforem regulačního rámce (emisní normy, normy týkající se dopadu na životní prostředí, ochrana stanovišť atd.) a jednak spojit výhled s odhadem dopadů (hospodářských a sociálních nákladů a přínosů), pomocí čehož by bylo možno demonstrovat výhody propracovaných politik.

V Bruselu dne 18. března 2026.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Séamus BOLAND