—

s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na články 153 a 16 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

—

s ohledem na politické směry předsedkyně Komise ze dne 18. července 2024 s názvem „Volba Evropy – Politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029“,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 7 o respektování soukromého a rodinného života, článek 8 o ochraně osobních údajů a článek 31 o slušných a spravedlivých pracovních podmínkách,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2025 s názvem „Unie dovedností“,

—

s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství a na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (3),

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (5),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (7),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci) (8),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2023 o plánu pro dosažení sociální Evropy – dva roky po sociálním summitu v Portu (2023/2586(RSP)),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2025 o sociálních aspektech restrukturalizačních procesů a aspektech zaměstnanosti: potřeba chránit pracovní místa a práva zaměstnanců (2024/2829(RSP)),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2025 o Evropském sociálním fondu plus po roce 2027 (2024/2077(INI)),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru „Umělá inteligence podporující zájmy pracovníků“ (SOC/803),

—

s ohledem na rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů o digitalizaci (červen 2020),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. června 2023 o komplexním přístupu k duševnímu zdraví,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2025 „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. února 2025 s názvem „Společná cesta do budoucna: odvážnější, jednodušší a rychlejší Unie“, v němž je potvrzen cíl snížit administrativní zátěž o 25 % pro společnosti a 35 % pro malé a střední podniky (MSP),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. dubna 2025 s názvem „Akční plán pro kontinent umělé inteligence“,

—

s ohledem na zprávu Maria Draghiho ze září 2024 nazvanou „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“ („Draghiho zpráva“) a zprávu Enrica Letty z dubna 2024 nazvanou „Mnohem více než jen trh“ („Lettova zpráva“),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu studie zadané Evropskou komisí s názvem „Study exploring the context, challenges, opportunities, and trends in algorithmic management“ (VT-2022-035),

—

s ohledem na zprávu OECD nazvanou „Algorithmic management in the workplace: New evidence from an OECD employer survey“, OECD Artificial Intelligence Papers, č. 31,

—

s ohledem na posouzení evropské přidané hodnoty vypracované výzkumnou službou Evropského parlamentu „Digitalisation, artificial intelligence and algorithmic management in the workplace – shaping the future of work“, které bylo zveřejněno v říjnu 2025 (10),

—

s ohledem na články 47 a 55 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A10-0244/2025),

A.

vzhledem k tomu, že digitální transformace poháněná digitalizací, automatizací a umělou inteligencí (AI) přetváří pracovní trhy a mění povahu práce; vzhledem k tomu, že jelikož jsou a budou některé úkoly automatizovány, je stále důležitější umožnit vznik nových povolání, rozvíjet pracovní úkoly, poskytovat odbornou přípravu, rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace a přeměnit stávající pracovní místa prostřednictvím nových technologií, s cílem zvýšit konkurenceschopnost a podpořit hospodářský růst, zvýšit kvalifikaci pracovní síly a zlepšit pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že využívání těchto nových technologií vyžaduje soustavnou adaptaci veřejných orgánů, vzdělávacích politik, podniků a pracovníků, aby Evropa mohla díky AI do roku 2030 skutečně dosáhnout čistého nárůstu 78 milionů pracovních míst (což představuje 7 % celkové současné zaměstnanosti), jak odhaduje Světové ekonomické fórum (11);

B.

vzhledem k tomu, že digitální transformace na pracovišti by měla být řízena zásadou předběžné opatrnosti a zásadou „etika jako standard“ a měla by probíhat způsobem, který chrání a prosazuje lidskou důstojnost a zvyšuje produktivitu, inovace a konkurenceschopnost evropského hospodářství a společného trhu ve prospěch všech; vzhledem k tomu, že při této transformaci musí být rovněž dodrženy zásady sociálního pokroku a ochrany práv pracovníků a musí být zajištěno, aby přispívala ke kvalitnímu zaměstnání, lepším pracovním podmínkám, zlepšení postavení a dobrým podmínkám všech pracovníků a zároveň podporovala rovné podmínky na vnitřním trhu, inovace a konkurenceschopnost podniků; vzhledem k tomu, že AI je technologií, která se ustavičně vyvíjí, a proto mají společnosti z EU stále příležitost zaujmout v některých segmentech vedoucí postavení (12); vzhledem k tomu, že nezavedení systémů AI v zájmu posílení konkurenceschopnosti EU by mohlo mít negativní důsledky pro budoucí růst, investice a inovace; vzhledem k tomu, že 64 % MSP na evropském jednotném trhu považuje za největší současný problém regulační překážky nebo administrativní zátěž;

C.

vzhledem k tomu, že digitální transformace na trhu práce přispívá k růstu poptávky po základní i pokročilé gramotnosti a dovednostech v digitální oblasti a v oblasti AI; vzhledem k tomu, že Draghiho i Lettova zpráva označují nedostatečné digitální dovednosti za hlavní překážku konkurenceschopnosti Evropy;

D.

vzhledem k tomu, že rychlá integrace systémů AI musí být doplněna dostatečnou odbornou přípravou; vzhledem k tomu, že v roce 2023 se za účelem dalšího rozvoje znalostí a dovedností v oblasti AI zúčastnilo vzdělávání a odborné přípravy pouze 15 % pracovníků, zatímco nutnost zlepšit své dovednosti v oblasti AI uznává 42 % pracovníků a 61 % předpokládá v příštích pěti letech v oblasti dovedností nové nároky; avšak vzhledem k tomu, že zejména MSP chybí strategie a zdroje ke zmírnění rizika, že méně kvalifikovaní pracovníci v malých podnicích budou kvůli nedostatečným dovednostem znevýhodněni; vzhledem k tomu, že u těch, kteří odbornou přípravu v oblasti digitálních dovedností potřebují nejvíce, je nejméně pravděpodobné, že se jí zúčastní (13);

E.

vzhledem k tomu, že je nezbytné přizpůsobit vzdělávací systémy, zejména odvětví odborného vzdělávání a přípravy, a zlepšit spolupráci mezi vzdělávacími institucemi, odbory a zaměstnavateli, aby bylo možné předvídat budoucí potřeby trhu práce a absolventi získali potřebné dovednosti a mohli v konkurenceschopné, digitální a technologicky vyspělé společnosti uspět;

F.

vzhledem k tomu, že AI a algoritmické řízení jsou koncepty, jež se neustále vyvíjejí; vzhledem k tomu, že systémy algoritmického řízení se používají převážně k těmto manažerským činnostem: nábor, plánování práce/úkolů, pobídky/řízení, monitorování pracovníků a dohled nad nimi, hodnocení pracovníků, řízení talentů a odborná příprava, odměňování a propouštění pracovníků; vzhledem k tomu, že algoritmické řízení často není zaváděno prostřednictvím specifického softwaru, ale jako součást staršího softwaru; vzhledem k tomu, že jakákoli budoucí iniciativa v této oblasti by měla přinést výsledky, které obstojí v budoucnu, a měla by být dostatečně pružná, aby se přizpůsobila nadcházejícímu vývoji;

G.

vzhledem k tomu, že AI a algoritmické řízení mohou poskytnout řadu příležitostí k optimalizaci práce a zajistit větší soudržnost a objektivitu manažerských rozhodnutí, zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a větší spokojenost pracovníků, ale nesou s sebou i určitá rizika, pokud nejsou koncipovány a zaváděny s důrazem na potřeby pracovníků a vedou například k omezení autonomie pracovníků, nedostatečné transparentnosti a ke zvýšení intenzity práce; vzhledem k tomu, že využívání AI a algoritmického řízení může snížit náročné úkoly a celkovou pracovní zátěž, zlepšit přidělování úkolů a produktivitu, předcházet rizikům při práci a snižovat náklady; vzhledem k tomu, že evropský rámec pro AI může zajistit, aby byla AI využívána jako účinná podpora lidských pracovníků s cílem dosáhnout skutečného zvýšení produktivity a zlepšení pracovních podmínek, a nikoli pouze spekulativních přínosů; vzhledem k tomu, že podle výsledků výzkumu nevedlo dosud mnoho podnikových investic do generativní AI k měřitelnému zvýšení produktivity či k zisku, navzdory její schopnosti vytvářet nový obsah (14);

H.

vzhledem k tomu, že je důležité zajistit prevenci a řešení rizik souvisejících s kvalitou pracovních podmínek a BOZP, která jsou spojena s AI a se systémy algoritmického řízení, jako jsou zvýšený tlak na rychlost a výkonnost, větší intenzita práce, diskriminace, sledování narušující soukromí a nepřiměřený dohled, jakož i určité předsudky v systémech AI, ztráta autonomie, deskilling, sociální izolace, stres související s pracovištěm a další duševní a psychosociální problémy; vzhledem k tomu, že stávající evropské právní předpisy, včetně obecného nařízení o ochraně osobních údajů, aktu o umělé inteligenci a evropského sociálního acquis, k řešení a prevenci některých těchto rizik přispívají; vzhledem k tomu, že akt o umělé inteligenci dosud není plně použitelný;

I.

vzhledem k tomu, že technologický vývoj vedoucí k trvalému připojení a stálé dostupnosti může stírat hranice mezi pracovním a soukromým životem;

J.

vzhledem k tomu, že zavádění AI a systémů algoritmického řízení na pracovišti zahrnuje sběr a zpracovávání velkého objemu údajů o pracovnících, což může vzbuzovat obavy ohledně ochrany údajů a soukromí a což vyžaduje vyvážení sil tím, že budou prostřednictvím sociálního dialogu kolektivně stanovena pravidla pro jejich správu a že bude zajištěn soulad s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a veškerými konkrétnějšími pravidly týkajícími se zpracování osobních údajů v souvislosti se zaměstnáním, jak je stanoveno ve vnitrostátních právních předpisech nebo v platných kolektivních smlouvách; vzhledem k tomu, že je třeba sledovat dopad nových technologií na pracovní prostředí a možné narušování soukromí pracovníků;

K.

vzhledem k tomu, že souhlas na základě čl. 6 odst. 1 písm. a) obecného nařízení o ochraně osobních údajů musí být udělen svobodně a že v situacích zjevné nerovnováhy je svobodně udělený souhlas vysoce nepravděpodobný; vzhledem k tomu, že souhlas by proto neměl být zákonným důvodem pro zpracování osobních údajů pro účely automatizovaného sledování nebo automatizovaného rozhodování vzhledem k nerovnováze sil mezi subjektem a správcem údajů v kontextu zaměstnání a plnění smlouvy;

L.

vzhledem k tomu, že systémy algoritmického řízení byly nejdříve přijaty a široce zaváděny digitálními pracovními platformami, nyní se však obecně používají na celém trhu práce;

M.

vzhledem k tomu, že podle různých odhadů využívá alespoň jednu formu algoritmického řízení čtvrtina až 80 % společností v Unii; vzhledem k tomu, že využívání algoritmického řízení v nadcházejících letech pravděpodobně výrazně poroste (15); vzhledem k tomu, že pracovní výkonnost 26,5 % pracovníků v EU je monitorována prostřednictvím „počítačového programu“, přičemž častěji k tomu dochází ve velkých společnostech; vzhledem k tomu, že 27,4 % pracovníků jsou úkoly přidělovány počítačovým systémem (16); vzhledem k tomu, že 35 % evropských společností používá k hodnocení systémy algoritmického řízení (17); vzhledem k tomu, že za účelem vytvoření rovných podmínek pro odpovědné využívání AI a algoritmického řízení na pracovišti je nutný komplexní a kooperativní přístup a sociální dialog;

N.

vzhledem k tomu, že 62 % Evropanů má pozitivní názor na používání robotů a AI na pracovišti a 73 % souhlasí s tím, že roboti a AI zvyšují tempo, jakým pracovníci plní úkoly (18); vzhledem k tomu, že 66 % Evropanů se domnívá, že v důsledku používání robotů a AI zanikne více pracovních míst, než bude vytvořeno; vzhledem k tomu, že 61 % Evropanů se domnívá, že roboti a AI mají negativní dopad na komunikaci mezi kolegy; vzhledem k tomu, že na využívání nových technologií na pracovišti mají pozitivnější náhled mladí lidé a pracující, jakož i osoby s vyšším vzděláním; vzhledem k tomu, že to odráží stále větší otevřenost vůči inovacím a potenciálu AI zvýšit produktivitu, kvalitu pracovních míst a hospodářskou konkurenceschopnost za podmínky, že bude vyvíjena a používána odpovědně;

O.

vzhledem k tomu, že podle průzkumu OECD se 60 % vedoucích pracovníků domnívá, že algoritmické řízení zlepšuje kvalitu jejich vlastního rozhodování; vzhledem k tomu, že téměř dvě třetiny dotázaných vedoucích pracovníků zároveň vyjádřily obavy ohledně nástrojů algoritmického řízení, které používají: nejasná odpovědnost v případě nesprávného rozhodnutí (28 %), nemožnost sledovat logiku algoritmických rozhodnutí nebo doporučení (27 %) a nedostatečná ochrana tělesného a duševního zdraví pracovníků (27 %) (19).

P.

vzhledem k tomu, že méně než polovina zaměstnanců uvádí, že je jejich zaměstnavatel informoval o používání digitálních technologií, zatímco informaci, že tak učinili, uvádí více než polovina zaměstnavatelů a vedoucích pracovníků; vzhledem k tomu, že pouze 18 % zaměstnanců uvedlo, že obdrželo podrobné vysvětlení, včetně informací o výhodách, nevýhodách a svých právech;

Q.

vzhledem k tomu, že pravidelné konzultování a zapojení sociálních partnerů, vedoucích pracovníků a zaměstnanců a jejich zástupců do zavádění nových technologií významně zvyšuje přijetí a pozitivní vnímání jejich používání, maximalizuje přínosy a umožňuje řešit související rizika během celého technologického životního cyklu;

R.

vzhledem k tomu, že 99 % všech podniků v Unii tvoří MSP, a vzhledem k tomu, že jakákoli budoucí iniciativa by měla zohlednit jejich omezené technické, finanční a administrativní zdroje, zajistit proporcionalitu, zabránit zbytečné administrativní zátěži a přispět k vytvoření příznivých podmínek pro odpovědné zavádění digitálních technologií;

S.

vzhledem k tomu, že méně než polovina zaměstnanců uvádí, že je jejich zaměstnavatel informoval o používání digitálních technologií, zatímco informaci, že tak učinili, uvádí více než polovina zaměstnavatelů a vedoucích pracovníků; vzhledem k tomu, že 16 % těchto zaměstnanců uvádí, že sice byli informováni, avšak bez dalších podrobností, a 18 % uvádí, že obdrželi podrobné vysvětlení, včetně informací o výhodách, nevýhodách a svých právech (20);

T.

vzhledem k tomu, že většina Evropanů má kladný postoj k pravidlům pro digitální technologie na pracovišti, přičemž více než 80 % má kladný postoj k pravidlům na ochranu soukromí pracovníků a 77 % k zapojení pracovníků do navrhování a přizpůsobování technologií;

1.

zdůrazňuje, že každá nová technologie musí být zaváděna a používána s obecným cílem sloužit lidem a měla by se řídit zásadou „etika jako standard“ a zásadou předběžné opatrnosti, měla by klást důraz na potřeby člověka a měla být řízena lidmi v souladu s ustanoveními o lidském dohledu podle článku 14 aktu o umělé inteligenci a článku 22 obecného nařízení o ochraně osobních údajů;

2.

připomíná, že digitální transformace, včetně stále častějšího využívání AI a algoritmického řízení, má potenciál příznivě ovlivnit trh práce a přinést nové pracovní příležitosti; je však znepokojen značnými výzvami, které představuje pro pracovníky, zejména pokud jde o pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání; zdůrazňuje proto, že každá nová iniciativa v oblasti AI a algoritmického řízení musí zajistit kvalitní pracovní místa a dobré podmínky pracovníků v digitální éře;

3.

zdůrazňuje, že nové technologie na pracovišti mohou představovat významnou výhodu z hlediska konkurenceschopnosti a produktivity, podpořit inovace a zajistit společnostem, které je využívají, větší návratnost; v této souvislosti zdůrazňuje, že společnosti by měly být vybízeny k tomu, aby takové technologie zaváděly odpovědně, transparentně a inkluzivně a tak, aby byla zajištěna ochrana soukromí pracovníků a jejich osobních údajů, s cílem vybudovat důvěru v tyto technologie mezi pracovníky; zdůrazňuje, že používání těchto technologií na pracovišti by mělo být pečlivě kontrolováno, nikoli omezováno;

4.

zdůrazňuje, že umělá inteligence může sloužit jako klíčový faktor inovativního podnikání, zejména při podpoře mikropodniků a MSP při rozšiřování, zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti v digitální ekonomice; vyzývá Komisi a členské státy, aby startupům a malým podnikům usnadnily přístup k nástrojům, znalostem a infrastruktuře AI, mimo jiné prostřednictvím cílených programů Unie a poradenské podpory, a to při uplatňování zásady proporcionality a provozní životaschopnosti; zdůrazňuje, že investice do AI na unijní úrovni mohou přispět k vytvoření nových pracovních míst a k vybudování odolnějšího a konkurenceschopnějšího ekosystému mikropodniků a malých podniků v celé Unii; vítá odvětvové stěžejní iniciativy uvedené ve sdělení Komise ze dne 8. října 2025 „Strategie pro využívání umělé inteligence“;

5.

uznává, že gramotnost, vzdělávání a průběžná rekvalifikace a zvyšování kvalifikace při práci v oblasti nových technologií zaváděných na pracovišti, zejména těch, které přímo ovlivňují úkoly a výkonnost pracovníků, má zásadní význam pro zajištění přiměřených pracovních podmínek, komfortu, bezpečnosti, autonomie a profesního rozvoje pracovníků, jakož i pro zlepšení celkové adaptability a konkurenceschopnosti podniků (21); zdůrazňuje, že odborná příprava má rovněž zásadní význam pro zaměstnavatele, vedoucí pracovníky a další, kteří tyto systémy vyvíjejí, zavádějí a dohlížejí na jejich používání v praxi; zdůrazňuje, že pracovníci a jejich zástupci, včetně odborů, by měli být dostatečně informováni a zapojeni do postupů zavádění těchto technologií, aby bylo dosaženo dobrých výsledků, a musí jim být poskytnut dostatek času a náležitá podpora, aby se s těmito technologiemi seznámili;

6.

vítá iniciativu „Unie dovedností“; vyzývá Komisi, aby zajistila, že avizovaný Plán pro kvalitní pracovní místa bude plně odrážet potřebu soustavného zvyšování kvalifikace, rekvalifikací a odborné přípravy při práci, a to i v oblasti AI a algoritmického řízení, prostřednictvím práva každého pracovníka na vzdělávání; zdůrazňuje, že všechny příslušné iniciativy zaměřené na podporu pracovníků a společností při této transformaci se musí přednostně zaměřovat na rozvoj dovedností v oblasti AI a digitalizace s cílem posílit trh práce a globální konkurenceschopnost Evropy; zdůrazňuje, že tyto iniciativy musí být náležitě podporovány, a to i dostatečnými finančními zdroji na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni;

7.

zdůrazňuje klíčovou úlohu Evropského sociálního fondu plus (ESF+) při přípravě současné i budoucí pracovní síly, zaměstnavatelů a vedoucích pracovníků na digitální transformaci prostřednictvím cílených investic do rozvoje dovedností, odborné přípravy a inkluzivních pracovních příležitostí; vyzývá Komisi, aby fond v období po roce 2027 zachovala a dále posilovala, a to zajištěním přístupu ke zvyšování kvalifikace a k rekvalifikaci v digitální oblasti pro všechny pracovníky, se zvláštním zřetelem na obory a regiony, které jsou technologickou transformací dotčeny nejvíce, aby mohl i nadále sloužit jako klíčový nástroj Unie na podporu spravedlivé, inkluzivní, inovativní a konkurenceschopné digitální transformace;

8.

zdůrazňuje, že strategické veřejné investice do AI mají zásadní význam pro doplnění soukromých inovací, zajištění etické a transparentní správy AI a usnadnění spravedlivého přístupu k digitálním nástrojům a dovednostem ve všech regionech; naléhavě vyzývá členské státy, aby v úzké koordinaci s regionálními a místními orgány urychlily provádění opatření souvisejících s AI v rámci svých národních plánů pro oživení a odolnost, s cílem maximalizovat příspěvek nástroje ke spravedlivé a konkurenceschopné digitální transformaci;

9.

vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále sledovaly poptávku a nabídku na trhu práce a podporovaly spolupráci mezi vzdělávacími institucemi, zaměstnavateli a odbory, s cílem lépe předvídat budoucí dovednosti potřebné k využití potenciálu digitální transformace; zdůrazňuje, že důkladné posuzování dovedností pracovníkům, zaměstnavatelům a poskytovatelům odborné přípravy pomůže určovat potřeby v oblasti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace v souvislosti s umělou inteligencí a algoritmickým řízením na pracovišti; trvá na tom, že toto posouzení by mělo být praktické, přístupné a uzpůsobené specifické situaci MSP a mělo by sloužit jako základ pro cílené vzdělávací programy podporované ze stávajících finančních prostředků Unie a členských států; vítá návrh na vytvoření Evropské observatoře poznatků o dovednostech; zdůrazňuje, že skutečnost, že v současnosti chybí rozčleněné údaje o prevalenci a typu již využívaných systémů AI a algoritmického řízení a o kategoriích pracovníků, na něž se tyto systémy vztahují, brání tvorbě politiky založené na důkazech, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila sběr údajů v této oblasti;

10.

zdůrazňuje, že v souladu se zásadou subsidiarity a zásadou respektování vnitrostátních systémů upravujících vztahy mezi sociálními partnery mohou členské státy umožnit sociálním partnerům zachovávat, sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy, jež provádějí nebo doplňují pravidla pro AI a algoritmické řízení stanovená na úrovni Unie;

11.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že využívání AI a systémů algoritmického řízení přispívá k postupnému rušení určitých pracovních míst na nejnižší úrovni, která tradičně slouží jako nezbytná vstupní brána na trh práce, a zdůrazňuje, že tato rizika mohou neúměrně dopadat na mladé lidi a uchazeče o první zaměstnání; zdůrazňuje, že má-li Unie těžit z výhod digitální transformace na pracovišti, vytvářet a přetvářet pracovní místa, je třeba zajistit, aby pracovníci, včetně začínajících pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací, disponovali dovednostmi nezbytnými pro práci v digitální éře; zdůrazňuje, že plný dopad budoucího vývoje AI a algoritmického řízení, který zatím neznáme, již ovlivňuje i jiné druhy práce a jiné kategorie pracovníků, včetně vysoce kvalifikovaných pracovních míst; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby postupovaly proaktivně, například aby do vnitrostátních vzdělávacích systémů včetně odborného vzdělávání a přípravy integrovaly příslušné digitální dovednosti, s cílem zajistit, aby mladí lidé vstupující na trh práce byli náležitě podporováni a aby jim byly poskytnuty smysluplné pracovní příležitosti v rozvíjející se digitální ekonomice;

12.

zdůrazňuje, že stále širší využívání digitálních technologií na pracovišti představuje příležitosti i výzvy, přičemž plný dopad této transformace dosud nelze odhadnout; domnívá se, že na jednu stranu mohou tyto technologie zvýšit flexibilitu a umožnit lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem prostřednictvím práce na dálku a pružné pracovní doby; na druhou stranu si uvědomuje, že přinášejí řadu rizik pro duševní zdraví pracovníků a vyvážení pracovního a soukromého života, neboť stírají hranice mezi pracovní a soukromou sférou v důsledku rostoucího tlaku na pracovníky, aby byli kdykoli dosažitelní; upozorňuje rovněž na to, že algoritmické řízení s sebou nese rizika v oblasti ochrany údajů, včetně nepřijatelné kontroly a monitorování pracovníků mimo pracoviště; poukazuje na skutečnost, že takový vývoj, není-li vhodně řízen, může vést k nadměrnému pracovnímu stresu, vyhoření, nárůstu psychosociálních rizik spojených s prací, ke ztrátě autonomie a k umocnění pocitu sociální a profesní izolace;

13.

uznává, že algoritmické řízení bez náležitého lidského dohledu může být zdrojem diskriminace a podjatosti, jež poškozují pracovníky, zejména pracující ženy; zdůrazňuje, že při navrhování, zavádění a používání AI a systémů algoritmického řízení je třeba proaktivně předcházet podjatosti a diskriminaci, zejména na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, věku, zdravotního postižení, sexuální orientace nebo jiných chráněných charakteristik, s cílem prosazovat a zaručit rovnost a rozmanitost na pracovišti; vyjadřuje znepokojení nad tím, že znevýhodněné skupiny mají horší přístup k pracovním příležitostem spojeným s AI a k nástrojům AI zvyšujícím produktivitu na pracovišti (22), což by mohlo bránit všeobecnému a spravedlivému sdílení přínosů AI;

14.

uznává, že AI a algoritmické řízení by mohly zlepšovat účinnost a umožnit individualizované úpravy pracovního prostředí i celkových pracovních podmínek, ale mohou také zvyšovat tlak na výkon, což může vést k vážným zdravotním a bezpečnostním rizikům, jako jsou muskuloskeletální a kardiovaskulární poruchy nebo duševní či fyzické vyčerpání, a to může následně vést k tomu, že pracovníci přehlédnou nebo ignorují bezpečnostní varování, což výrazně zvyšuje riziko pracovních úrazů; zdůrazňuje, že využívání umělé inteligence a systémů algoritmického řízení by mělo sloužit jako podpůrný nástroj se skutečnou přidanou hodnotou pro pracovníky a že vyhlídky pracovníků na jejich začlenění do pracovních prostor jsou do značné míry neprozkoumané;

15.

zdůrazňuje, že je třeba tato rizika komplexně sledovat a řešit a že při jakémkoli novém zavedení nebo významné změně nástrojů umělé inteligence nebo systémů algoritmického řízení na pracovišti by se mělo provést posouzení bezpečnosti a ochrany zdraví, které bude zahrnovat hodnocení rizik a preventivní a ochranná opatření, za něž budou v souladu se směrnicí 89/391/EHS odpovídat zaměstnavatelé, a provádět průběžné monitorování s ohledem na nejnovější vědecké poznatky, přičemž by nad těmito hodnoceními měl být zajištěn lidský dohled a kontrola; vybízí k tomu, aby byly ve spolupráci se sociálními partnery na příslušné úrovni vypracovány odvětvové pokyny pro odpovědné zavádění umělé inteligence na pracovišti, které budou zajišťovat dodržování základních práv a výměnu osvědčených postupů;

16.

zdůrazňuje klíčovou úlohu sociálního dialogu a aktivního zapojení pracovníků a jejich zástupců do zavádění, používání a hodnocení technologií umělé inteligence a algoritmického řízení na pracovišti v souladu se směrnicí 2002/14/ES, zejména za účelem přizpůsobení jejich používání v různých odvětvích; zdůrazňuje, že smysluplné zapojení pracovníků a jejich zástupců do rozhodovacích procesů ve všech fázích, jakož i poskytování informací a konzultací a odborná příprava v zaměstnání s cílem usnadnit používání nových technologií pro všechny pracovníky, což podporuje pocit autonomie, sebedůvěry a důvěry, pomáhá zmírnit rizika nových technologií a vede k lepší a účinnější integraci umělé inteligence zaměřené na člověka na pracovišti;

17.

zdůrazňuje, že je třeba jasně přidělovat odpovědnost za dohled nad zaváděním a používáním umělé inteligence a systémů algoritmického řízení na pracovištích v souladu se „zásadou lidské kontroly“, aby byla zajištěna odpovědnost a účinný lidský dohled a aby pracovníci mohli vědět o lidském kontaktním místě pro případ, že budou muset uplatňovat svá práva; zdůrazňuje, že účinný lidský dohled a přezkum vyžaduje skutečnou schopnost chápat a monitorovat provoz systémů umělé inteligence a v případě potřeby do něj zasáhnout, a to s přihlédnutím k inherentním výzvám, které představují složité a neprůhledné systémy umělé inteligence, ale i k rizikům automatizace; zdůrazňuje proto, že lidský dohled nesmí být pouze formálním aktem, ale musí být dostupným ochranným opatřením pro ověřování, vysvětlování a opravy rozhodnutí umělé inteligence a že toto lidské kontaktní místo musí mít kompetence, odbornou přípravu a pravomoci nezbytné k výkonu této funkce;

18.

zdůrazňuje, že osobní údaje osob vykonávajících práci lze agregovat do kolektivní databáze, která by mohla být zpracovávána algoritmy, což vyžaduje ochranu údajů i na kolektivní úrovni;

19.

zdůrazňuje potenciál umělé inteligence a algoritmického řízení pro začleňování pracovníků se zdravotním postižením na trh práce; je si však vědom toho, že osoby se zdravotním postižením, starší pracovníci a zranitelné osoby mohou čelit specifickým problémům při přizpůsobování se novým technologiím na pracovišti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily, že společnosti, které systémy umělé inteligence a algoritmického řízení zavádějí, nastaví inkluzivní a individualizovaná podpůrná opatření, jež podpoří větší účast osob se zdravotním postižením na trhu práce a jejich přístup k novým technologiím; poukazuje na to, že z technického pokroku by měli mít prospěch všichni;

20.

vyzývá Komisi a členské státy, aby osobám se zdravotním postižením zaručily právo na účinné přiměřené uspořádání v souladu se směrnicí 2000/78/ES a aby respektovaly jejich konečnou pravomoc určit, zda jsou asistenční technologie na pracovišti založené na umělé inteligenci přizpůsobeny jejich individuálním potřebám; v této souvislosti zdůrazňuje význam flexibilních pracovních metod a odborné přípravy na pracovišti, jakož i účinných příležitostí k využívání asistenčních technologií po konzultaci s osobami se zdravotním postižením a jejich zástupci; vyzývá Komisi, aby dopad používání umělé inteligence na pracovišti začlenila do nadcházející strategie EU pro práva osob se zdravotním postižením;

21.

zdůrazňuje, že pokud chce Unie stát v čele digitální transformace, musí jít příkladem tím, že stanoví přísné normy pro zavádění umělé inteligence a algoritmického řízení na pracovišti, včetně jasných pravidel týkajících se transparentnosti a lidského dohledu;

22.

připomíná, že stávající acquis Unie představuje důležitý stavební kámen při regulaci algoritmického řízení a používání umělé inteligence na pracovišti; vítá v tomto ohledu směrnici o práci prostřednictvím platformy, která mimo jiné zavádí pravidla týkající se transparentnosti, ochrany údajů, lidského dohledu a přezkumu, informací a konzultací a ochrany zdraví a bezpečnosti v odvětvích, kde tyto technologie stále více formují rozhodnutí o práci, jakož i akt o umělé inteligenci a připomíná nařízení (EU) 2016/679; zdůrazňuje však, že navzdory tomuto legislativnímu rámci přetrvává řada nedostatků, pokud jde o ochranu pracovníků, jejich práva a pracovní podmínky, v souvislosti s používáním těchto nástrojů na pracovišti, včetně respektování osobních údajů a soukromí, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a práva odpojit se; zdůrazňuje, že ustanovení směrnice o práci prostřednictvím platforem týkající se algoritmického řízení (zejména práva pracovníků na transparentnost, lidský přezkum, informování pracovníků a konzultace s nimi a BOZP) se vztahují pouze na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, což vede k tomu, že ostatní pracovníci jsou algoritmickému řízení vystavováni stále více a jsou chráněni méně; zdůrazňuje, že je třeba zajistit rovné zacházení se všemi pracovníky a že budoucí iniciativy budou v souladu s ochranným rámcem stanoveným směrnicí o práci prostřednictvím platforem;

23.

vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že evropské společnosti a veřejné instituce budou mít přístup k důvěryhodným a svrchovaným nástrojům umělé inteligence vyvinutým v souladu s evropskými demokratickými hodnotami, aby se zabránilo technologické závislosti na poskytovatelích z jurisdikcí mimo EU;

24.

vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, aby při zavádění algoritmických systémů na pracovišti byla upřednostňována technologie vyvinutá, testovaná a provozovaná v Evropské unii, aby byla zajištěna ochrana základních práv, ochrana údajů, kybernetická bezpečnost a strategická autonomie;

25.

Zdůrazňuje, že reakce v oblasti regulace na evropské úrovni by měly být pečlivě zváženy a měla by jim předcházet analýza stávajících právních předpisů vypracovaná ve spolupráci se sociálními partnery a při respektování subsidiarity, aby bylo zajištěno harmonizované řešení s vysokou úrovní ochrany pracovníků v celé Unii a rovnými podmínkami na vnitřním trhu, včetně plného provedení stávajících evropských a vnitrostátních právních rámců; zdůrazňuje, že je důležité zajistit předvídatelné regulační prostředí, které podpoří inovace a konkurenceschopnost v Evropě; vyzývá Komisi, aby zajistila, že veškeré právní předpisy a iniciativy týkající se algoritmického řízení na pracovišti zabrání zdvojování nebo překrývání se stávajícími příslušnými nástroji Unie a nebudou představovat zbytečnou administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky, sníží náklady a usnadní dodržování předpisů;

26.

uznává, že společnosti, zejména malé a střední podniky, se již nyní potýkají se značnými problémy, pokud jde o orientaci ve stále složitějším regulačním prostředí; zdůrazňuje potřebu individuálně uzpůsobených pokynů, nástrojů a podpůrných mechanismů, které malým a středním podnikům pomohou porozumět novým požadavkům a účinně je uplatňovat;

27.

Vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů doplněné testem konkurenceschopnosti a dopadů na malé a střední podniky a aby na základě čl. 153 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 153 odst. 1 písm. b) a čl. 16 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a na základě výsledku výše uvedených kroků předložila návrh týkající se algoritmického řízení na pracovišti v souladu s doporučeními uvedenými v příloze této poznámky, který by řešil zbývající nedostatky ve stávajících právních předpisech, zabránil vytváření překrývajících se právních nástrojů a zlepšil harmonizaci vnitřního trhu;

28.

domnívá se, že veškeré finanční dopady požadovaných návrhů by měly být hrazeny ze stávajících rozpočtových prostředků;

29.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení a doporučení uvedená v příloze Komisi a Radě, jakož i parlamentům a vládám členských států.