1)

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že se použije na situaci soukromé vzdělávací instituce, která je usazena v členském státě a na jejímž kapitálu má podíl státní příslušník jiného členského státu, který mu umožňuje vykonávat určitý vliv na rozhodování této instituce a určování jejích činností, pokud tato instituce poskytuje v členském státě svého usazení za úplatu mezinárodní středoškolský vzdělávací program, jakož i mezinárodní maturitní programy pro základní a nižší střední stupeň.

2)

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že v situaci, která spadá do jeho oblasti působnosti, nebrání právní úpravě členského státu, podle které soukromá vzdělávací instituce, která poskytuje mezinárodní středoškolský vzdělávací program, jakož i mezinárodní maturitní programy pro základní a nižší střední stupeň v jiném jazyce, než je úřední jazyk tohoto členského státu, je povinna ověřovat, zda její učitelé a administrativní pracovníci, kteří pravidelně komunikují s veřejností a se správními orgány, splňují požadavek znalosti tohoto úředního jazyka na středně pokročilé úrovni, za podmínky, že tato právní úprava je odůvodněna cílem ochrany a podpory uvedeného úředního jazyka a je nezbytná a přiměřená k dosažení tohoto cíle. Tato podmínka není splněna, pokud se uvedená právní úprava použije bez možnosti výjimky nebo zmírnění požadavků na všechny osoby, na které se vztahuje, a ukládá jim, aby požadovanou úroveň znalosti úředního jazyka prokázaly osvědčením vydaným subjektem dotyčného členského státu na základě jazykových zkoušek organizovaných na jeho území.

3)

Článek 53 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013 ve spojení s článkem 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že v situaci, která spadá do jeho oblasti působnosti, nebrání právní úpravě členského státu, podle které se na učitele soukromé vzdělávací instituce, která poskytuje mezinárodní středoškolský vzdělávací program, jakož i mezinárodní maturitní programy pro základní a nižší střední stupeň v jiném jazyce než v úředním jazyce tohoto členského státu, vztahuje požadavek znalosti tohoto úředního jazyka na středně pokročilé úrovni, za podmínky, že tato právní úprava je odůvodněna cílem ochrany a podpory tohoto úředního jazyka a je nezbytná a přiměřená k dosažení tohoto cíle. Tato podmínka není splněna, pokud se uvedená právní úprava použije bez možnosti výjimky nebo zmírnění požadavků na všechny osoby, na které se vztahuje, a ukládá jim, aby požadovanou úroveň znalosti úředního jazyka prokázaly osvědčením vydaným subjektem dotyčného členského státu na základě jazykových zkoušek organizovaných na jeho území.