Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

Návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053

(COM(2025) 574 final – 2025/0574 (CNS))

(C/2026/1976)

Zpravodajka:

Katrīna ZARIŅA

Spoluzpravodaj:

Petru Sorin DANDEA

Poradce	Samuel CORNELLA (pro zpravodajku)
Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 29. 8. 2025
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	7. 1. 2026
Přijato na plenárním zasedání	22. 1. 2026
Plenární zasedání č.	602
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	208/3/4

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že diskuse o nových vlastních zdrojích by neměla zahrnovat pouze technické úpravy, ale měla by se stát strategickou úvahou o tom, jak posílit finanční autonomii, soudržnost a konkurenceschopnost EU. Rozpočet EU by měl poskytovat prostředky k plnění společných priorit – konkurenceschopnosti, obrany, bezpečnosti a ekologické a digitální transformace – a zároveň zajistit spravedlnost a solidaritu mezi členskými státy.

1.2

EHSV vybízí Evropskou komisi, aby dále zpřesnila celkovou koncepci navrhovaného balíčku vlastních zdrojů tak, aby byl ambiciózní, vyvážený a zaměřený na budoucnost. Komise by při tom měla: a) vytyčit jasný plán postupného snižování závislosti na příspěvcích založených na HND a zvyšování skutečné finanční autonomie EU; b) navrhnout opatření a prosazovat soudržnost a spravedlnost, a zajistit tak, že všechny členské státy budou přispívat úměrně své hospodářské síle; c) do všech nových návrhů týkajících se vlastních zdrojů zahrnout hledisko týkající se konkurenceschopnosti a dopadu na malé a střední podniky a klást zvláštní důraz na inovační, výzkumný a vývozní potenciál; d) zachovat určitou míru flexibility v mechanismech reakce na krize, a zajistit tak připravenost a současně zachovat schopnost EU rychle a přiměřeně reagovat na nepředvídané výzvy.

1.3

EHSV vyzývá Radu a Evropský parlament, aby prostřednictvím pragmatického, postupného a fakticky podloženého přístupu vytvořily široký a trvalý konsensus. Tyto orgány by měly: a) nejprve uspíšit návrhy, které jsou připraveny k provádění, jako jsou zdroj založený na mechanismu CBAM (1), modernizovaný příspěvek z plastů a reforma podílu, který si členské státy ponechávají z vybraných cel, a zároveň poskytnout více času na diskusi a analýzu komplexních nástrojů; b) dohodnout se na ustanovení o společném interinstitucionálním přezkumu, aby byly všechny nové vlastní zdroje posouzeny do dvou let od vstupu v platnost; c) zajistit, aby byly do konečného balíčku začleněny mechanismy, které zabrání regresivitě a budou kompenzovat členské státy na vnějších hranicích EU.

1.4

Pokud jde o korporátní zdroj pro Evropu (CORE), má EHSV za to, že v návrhu není dostatečně ujasněno, jak by prakticky fungoval. EHSV je znepokojen tím, že CORE by mohl mít nerovnoměrný dopad v různých odvětvích a členských státech a neúměrně ovlivnit jak ztrátové podniky, tak odvětví s nízkým provozním ziskovým rozpětím. EHSV má proto k návrhu CORE jako celku jisté výhrady. EHSV však bere rovněž na vědomí nominální snížení ročního paušálního příspěvku a podstatné výjimky pro malé a střední podniky. Výbor proto doporučuje, aby byl návrh přehodnocen a dále vylepšen v úzké spolupráci se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami, a tak se zajistilo, že posílí jednotný trh a podpoří růst podniků. Zároveň musí být zajištěno spravedlivé financování víceletého finančního rámce (VFR) a omezen rozpočtový tlak na příspěvky členských států.

1.5

Pokud jde o vlastní zdroje se zaměřením na životní prostředí, EHSV vítá pozitivní přínos CBAM i mechanismu týkajícího se elektroodpadu pro udržitelnost a oběhovost. Výbor požaduje, aby jejich provádění vycházelo z harmonizovaných údajů, jasných pravidel a zjednodušených postupů, aby bylo možné dosáhnout cílů v oblasti životního prostředí. Zdůrazňuje rovněž, že je důležité zajistit předvídatelnost regulace pro podniky, zejména v odvětvích citlivých na náklady na energii a materiál.

1.6

EHSV konstatuje, že návrh vlastního zdroje ze spotřební daně z tabáku by měl být pečlivě navržen, aby se zabránilo negativním dopadům v příhraničních regionech a nepodněcoval se nezákonný obchod. Výbor navrhuje přijmout doprovodná opatření, jako je důraznější prosazování a uvedení do souladu s rozdíly v kupní síle mezi členskými státy.

1.7

EHSV podporuje snížení podílu, který si členské státy ponechávají z vybraných cel, na 10 % jako krok k větší finanční soudržnosti EU za předpokladu, že budou vytvořeny vhodné kompenzační mechanismy pro členské státy s vysokými náklady na správu vnějších hranic a vymáhání práva na hranicích.

1.8

EHSV se domnívá, že indexace a úprava příspěvku z plastů by měly být prováděny koordinovaně a měly by být podpořeny společnými normami pro ověřování a konvergenčními plány, aby byly na celém jednotném trhu zajištěny rovné podmínky.

1.9

EHSV vítá zrušení prahové hodnoty de minimis ve výši 150 EUR pro balíky odesílané do EU ze třetích zemí a zavedení manipulačního poplatku z elektronického obchodu od listopadu 2026 a navrhuje, aby spolunormotvůrci prozkoumali, zda je možné, aby se tento manipulační poplatek stal novým vlastním zdrojem rozpočtu EU.

1.10

EHSV zdůrazňuje, že reforma systému vlastních zdrojů EU je obecně příležitostí k modernizaci a posílení jednotného trhu a k zajištění větší nezávislosti a spravedlivosti evropského rámce příjmů a jeho silnějšího zaměření na růst. Nové nástroje by neměly pouze generovat příjmy, ale spíše pomoci dospět ke konkurenceschopnější, udržitelnější a soudržnější EU, která bude schopna jednat rozhodně na celosvětové úrovni.

2. Kontext stanoviska

2.1

V návrhu Komise se uvádí, že příští VFR se bude muset zabývat klíčovými prioritami, jako jsou konkurenceschopnost, obrana, bezpečnost, ekologická a digitální transformace a odolnost vůči vnějším otřesům, a zároveň zahrnout splácení dluhu nástroje NextGenerationEU. Zdůrazňuje se v něm také, že je důležité, aby byl rozpočet EU schopen pružněji reagovat na krize a nepředvídatelnost rychle se měnícího světa.

2.2

Cílem návrhu Komise na zavedení nových vlastních zdrojů (2) je snížit finanční zátěž členských států a zajistit udržitelné financování společných politik EU a splácení závazků z nástroje NextGenerationEU, tak aby nebylo nutné nepřiměřeně krátit prostředky na programy EU či nadměrně navyšovat příspěvky členských států založené na HND.

2.3

Návrh nových vlastních zdrojů vychází z dřívějších iniciativ, které Komise předložila v letech 2021 a 2023 (v rámci interinstitucionální dohody s Evropským parlamentem z roku 2020) a které nebyly přijaty. Je také v souladu s politickými prioritami EU pro příští víceletý finanční rámec.

2.4

Komise předkládá tři další nové vlastní zdroje. První z nich je založený na množství nesebraných elektrických a elektronických zařízení (elektroodpadu), čímž by se mělo usilovat o dosažení pozitivních výsledků v oblasti životního prostředí a udržitelnosti a zároveň by se podpořila strategická autonomie EU v kritických surovinách. Tento vlastní zdroj založený na elektroodpadu bude závislý na existujících údajích oznámených členskými státy a bude vypočítán uplatněním sazby 2 EUR za kilogram nesebraného elektroodpadu a každoročně upravován o inflaci.

2.5

Druhým novým vlastním zdrojem je vlastní zdroj ze spotřební daně z tabáku (TEDOR), což je v souladu s politikou EU v oblasti zdraví. Doplňuje návrh přepracovaného znění směrnice Rady o spotřební dani z tabáku, jenž má upravit minimální spotřební daně EU a rozšířit oblast působnosti směrnice na nové výrobky. Navrhovaný TEDOR však právně nezávisí na přijetí přepracovaného znění směrnice. Konkrétně by na množství tabákových výrobků a na množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky propuštěných ke spotřebě všechny členské státy použily sazbu 15 % vynásobenou příslušnou minimální sazbou spotřební daně platnou v každém členském státě.

2.6

Třetí nový vlastní zdroj se nazývá korporátní zdroj pro Evropu (CORE). Týkal by se společností se sídlem v EU a společností ze třetích zemí se stálou provozovnou v EU s ročním čistým obratem vyšším než 100 milionů EUR. CORE by byl strukturován jako roční paušální příspěvek rozlišený podle čistého obratu každé společnosti. Zajistí se tak, že velké podniky působící na jednotném trhu budou přispívat k vlastním zdrojům EU.

2.7

Hlavním faktorem návrhů Komise zůstává vlastní zdroj založený na systému pro obchodování s emisemi (ETS), neboť úzce souvisí s klimatickými cíli EU a má významný potenciál příjmů. Do rozpočtu EU půjde 30 % tradičních příjmů ETS (ETS1), nový systém obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu (ETS2) zahrnut nebude. Vlastní zdroj z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) zůstává nedílnou součástí balíčku.

2.8

Zároveň se předkládají cílené úpravy stávajících vlastních zdrojů, aby byl zachován příjmový základ rozpočtu EU. Jde o tyto úpravy: 1) sazba uplatňovaná na vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů bude v roce 2028 zvýšena z pevné částky 0,8 EUR/kg na novou úroveň 1 EUR/kg a bude každoročně upravena o inflaci; 2) úroveň 25 % cel, které si členské státy nyní ponechávají na pokrytí svých nákladů na výběr, bude snížena na 10 % a dodatečné zdroje získá rozpočet EU; 3) návrh rovněž objasňuje, že částky související s elektronickým obchodem podle celního kodexu Unie spadají do kategorie tradičních vlastních zdrojů.

2.9

Dále bude zřízen nový mimořádný mechanismus, který by reagoval na neočekávané krize během VFR na období 2028–2034. O tomto mechanismu cílené reakce na krize se rozhodne prostřednictvím nařízení Rady v souladu s postupem podle čl. 311 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a po náležitém zohlednění specifických rysů a potřeb konkrétní krize. Toto nařízení zmocní Komisi, aby si na kapitálových trzích vypůjčila částku na půjčky členským státům. Mimořádný nástroj reakce na krize bude podpořen zvláštním zvýšením stropu vlastních zdrojů.

2.10

V návrhu Komise se uvádí, že „v rámci stropů vlastních zdrojů by mělo být zachováno dostatečné rozpětí na pokrytí všech finančních závazků a podmíněných závazků Unie splatných v kterémkoli daném roce. Celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na krytí ročních prostředků na platby by neměla překročit 1,75 % součtu HND všech členských států. Celková roční výše prostředků na závazky zahrnutých do rozpočtu Unie by neměla překročit 1,81 % součtu HND všech členských států.“ (17. bod odůvodnění a článek 4 „Stropy vlastních zdrojů“)

3. Obecné připomínky

3.1

EHSV bere na vědomí návrh Komise na úpravu a posílení stávajících vlastních zdrojů jako způsobu, jak posílit víceletý finanční rámec EU. Výbor již dříve vyzval ke zlepšení stávajících mechanismů a jejich provádění. Souhlasí s cílem podporovat činnost EU v několika relevantních a strategických oblastech, jako jsou konkurenceschopnost, obrana, bezpečnost a ekologická a digitální transformace. Zároveň zdůrazňuje, že v rozpočtu EU musí být plně zohledněn sociální rozměr, aby se zajistilo, že přínosy a náklady nových opatření budou spravedlivě rozprostřeny napříč celou společností. EHSV obecně vyzývá k vytvoření ambicióznějšího, odolnějšího a posíleného rozpočtového rámce EU, který Unii umožní reagovat na současné a budoucí výzvy a zároveň prosazovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost.

3.2

EHSV podporuje legislativní iniciativu Evropské komise týkající se nových vlastních zdrojů, poukazuje však na to, že předchozí návrhy v této oblasti nezískaly podporu Rady. V této souvislosti je důležité se z minulých pokusů poučit (jak uvádí sama Komise), aby bylo možné ve chvíli, která je pro budoucnost evropské integrace klíčová, vytvořit mezi členskými státy a ostatními orgány EU silný politický konsensus.

3.3

EHSV proto navrhuje přezkoumat minulé iniciativy v této oblasti dříve, než budou učiněny další kroky, s cílem rozvinout komplexní a strukturovanou diskusi o vyvíjející se úloze, cílech a původu nových vlastních zdrojů v rámci VFR. Výsledkem by měl být návrh nových řešení k zachování konkurenceschopnosti a reakci na probíhající vývoj.

3.4

EHSV si všímá cíle Komise zvýšit strop vlastních zdrojů z nynějšího 1,4 % na 1,75 % HND, a upozorňuje, že návrhy v tomto ohledu musí být ambiciózní a progresivní, aby bylo možné účinně řešit současné i budoucí výzvy stojící před EU a zajistit provádění všech dohodnutých politických cílů a priorit EU.

3.5

EHSV vítá návrh Komise zavést harmonizované mechanismy reakce na krize, jenž by nahradil opatření ad hoc, která byla dosud využívána a často přinášela skutečné výsledky. Budou-li dobře navrženy, mohly by iniciativa Katalyzátor Evropa a navržený mechanismus reakce na krize poskytnout cenné nástroje k rozšíření fiskálního prostoru, který mají členské státy k dispozici, aby prováděly prorůstové investice podobné těm, jež vyplynuly z pozitivních zkušeností s úvěry v rámci nástroje SAFE (3). EHSV nicméně vyzývá Evropskou komisi a spolunormotvůrce, aby k těmto úvěrovým nástrojům poskytli více informací a vysvětlení a aby přišli s takovými návrhy těchto nástrojů, jež zajistí, že budou pro členské státy z fiskálního hlediska atraktivní.

3.6

EHSV nepodporuje navýšení vlastních zdrojů, které by fungovalo regresivně, tedy kdy by slabší ekonomiky přispívaly do rozpočtu EU v poměru ke svému HND více než silnější a strukturovanější ekonomiky. EHSV má za to, že návrh týkající se vlastních zdrojů nevzniká mimo realitu a neměl by být posuzován izolovaně, ale spíše jako součást širšího a soudržného balíčku, jenž má dále posílit a konsolidovat jednotný trh a povzbudit udržitelný růst podporující začlenění a spravedlivou transformaci.

3.7

EHSV se domnívá, že návrh Komise týkající se nových vlastních zdrojů by se měl v souladu s doporučením Lettovy zprávy (4) o jednotném trhu zaměřit na snížení závislosti na příspěvcích členských států, a podpořit tak větší finanční autonomii EU.

4. Konkrétní připomínky

4.1

EHSV má za to, že v návrhu CORE není dostatečně ujasněno, jak by prakticky fungoval. Toto opatření by mohlo mít nerovnoměrný dopad v různých odvětvích a členských státech a neúměrně ovlivnit jak ztrátové podniky, tak odvětví s nízkým provozním ziskovým rozpětím, jako je zemědělsko-potravinářské odvětví. EHSV bere rovněž na vědomí nominální snížení ročního paušálního příspěvku a podstatné výjimky pro malé a střední podniky, k návrhu CORE má nicméně jisté výhrady. V zájmu vyřešení těchto problémů EHSV doporučuje, aby byl návrh CORE přehodnocen a dále vylepšen v úzké spolupráci se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami, a tak se zajistilo, že posílí jednotný trh a podpoří růst podniků. Zároveň musí být zajištěno i spravedlivé financování VFR a omezen rozpočtový tlak na příspěvky členských států.

4.2

EHSV by se rovněž rád dozvěděl, zda Komise provedla kontrolu dopadů návrhu CORE na konkurenceschopnost a pokud ano, požaduje, aby byly příslušné výsledky zveřejněny.

4.3

EHSV rovněž zdůrazňuje, že je důležité spíše primárně upřednostnit globální konkurenceschopnost evropských podniků, neboť silnější podniky snižují potřebu rozpočtové podpory EU díky tomu, že ve svých domovských zemích vytvářejí vyšší daňové příjmy. Současný globální kontext, který se vyznačuje odstoupením USA od celosvětové dohody o dani z příjmů právnických osob, znevýhodňuje evropské podniky v hospodářské soutěži a vyžaduje cílené podporování konkurenceschopnosti podniků. EHSV má však k návrhu CORE jisté výhrady, které se týkají obratu podniků.

4.4

Pokud jde o příspěvek z elektroodpadu, EHSV uznává jeho potenciál prosazovat ochranu životního prostředí, udržitelnou spotřebu, lepší přístup k surovinám a podporu oběhového hospodářství. Vyjadřuje však své znepokojení, pokud jde o možné potíže při vypočítávání a shromažďování příslušných údajů, zvláště pokud jde o kvalitu a soudržnost dostupných statistik. Zásadním problémem jsou chybějící harmonizované metodiky pro shromažďování údajů napříč členskými státy.

4.5

EHSV zaznamenává, že Evropská komise nezahrnula ETS2 (systém obchodování s emisemi 2) mezi nové vlastní zdroje, avšak zachovala v balíčku mechanismus CBAM. Vyčlenění 75 % příjmů z CBAM jako vlastního zdroje EU souvisí s celkovým cílem boje proti změně klimatu. Nepřímé negativní dopady by však mohly ovlivnit zejména odvětví, jako je logistika a stavebnictví, přičemž stavebnictví se navíc nachází v situaci všeobecně uznávané celounijní „bytové nouze“. EHSV se domnívá, že příjmy plynoucí z ETS a CBAM by měly sloužit k podpoře členských států při zavádění opatření směřujících k dekarbonizaci podniků v odvětvích, z nichž tyto příjmy pocházejí. Podíl příjmů z ETS a CBAM, který má být začleněn do rozpočtu EU, by tak měl být důkladně posouzen a odsouhlasen Komisí a členskými státy.

4.6

EHSV je přesvědčen, že návrh na vytvoření vlastního zdroje ze spotřební daně z tabáku řádně nezohledňuje stávající hospodářské rozdíly v kupní síle mezi členskými státy. To by mohlo mít nezamýšlené důsledky, včetně nárůstu nelegálních trhů, zejména v příhraničních regionech EU. Tyto nepříznivé dopady by měly být při navrhování a provádění takového opatření zváženy a řešeny.

4.7

Pokud jde o navrhovanou změnu snížit podíl cel, který si členské státy ponechávají na pokrytí svých nákladů na výběr, na 10 %, a tím do rozpočtu EU uvolnit dodatečné zdroje, EHSV konstatuje, že tato změna může snížit příjmy rozpočtů členských států, a poukazuje na to, že členské státy (konkrétně ty, které se nacházejí na vnějších hranicích EU) často investují značné finanční zdroje do infrastruktury, celní kontroly a prosazování pravidel a sankcí EU.

4.8

Co se týče navrhovaného zvýšení příspěvku z nesebraného plastového odpadu a jeho indexace podle inflace, EHSV zdůrazňuje, že postupy provádění se v této oblasti v jednotlivých členských státech značně liší, což může vést k nerovnoměrným dopadům nového systému vlastních zdrojů na jednotný trh. EHSV zároveň klade důraz na to, že je třeba omezit používání plastových obalů kvůli jejich negativnímu dopadu na životní prostředí.

4.9

EHSV souhlasí s návrhem uvedeným v Lettově zprávě, který doporučuje a podporuje dosažení rozpočtu EU, který bude méně závislý na příspěvcích členských států na základě jejich HND. Domnívá se proto, že by mohl být vytvořen nový vlastní zdroj zrušením stávajícího osvobození zboží dováženého do EU od cla, které je nyní stanoveno na 150 EUR za zásilku. V roce 2024 vstoupilo na jednotný trh 4,6 miliardy zásilek nízké hodnoty. Pokud by byla zrušena prahová hodnota 150 EUR a byl by navíc zaveden manipulační poplatek za zásilku, mohlo by to představovat vlastní zdroj, který by významně přispěl do rozpočtu EU.

V Bruselu dne 22. ledna 2026.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Séamus BOLAND

(1) Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

(2) COM(2025) 574 final.

(3) Bezpečnostní akce pro Evropu.

(4) https://single-market-economy.ec.europa.eu/news/enrico-lettas-report-future-single-market-2024-04-10_en.