Ve lhůtě tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění mohou orgány členského státu nebo třetí země nebo fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, podat Komisi námitku v souladu s článkem 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

Označení původu a zeměpisná označení zemědělských produktů

„Polska gęś owsiana“

PGI-PL-03326 – 23.8.2024

1.   Název (názvy)

„Polska gęś owsiana“

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP ☐ CHZO ☒

3.   Země, ke které vymezená zeměpisná oblast patří

Polsko

4.   Popis zemědělského produktu

4.1   Klasifikace zemědělského produktu podle čísla a kódu kombinované nomenklatury, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1143

02 – MASO A JEDLÉ DROBY

0207 – Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105 , čerstvé, chlazené nebo zmrazené

0207 51 – Nedělené, čerstvé nebo chlazené

0207 52 – Nedělené, zmrazené

0207 54 – Ostatní, čerstvé nebo chlazené

0207 55 – Ostatní, zmrazené

4.2   Popis zemědělského produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Pro produkt „Polska gęś owsiana“ se používají pouze husy plemene biała kołudzka (White Kołuda). Produkt se uvádí na trh v podobě celých hus, a to buď zmrazených, nebo čerstvých/chlazených. Může být balený ve fólii, vakuově nebo v ochranné atmosféře. Produkt může být také uváděn na trh v podobě rozbouraných částí hus.

Jatečně upravená těla včetně krku a drobů (žaludek, srdce, játra) váží nejméně 4 kg. Maso je pružné a vláčné a na dotek vytváří charakteristický pocit syrového masa. Svalové podlitiny na prsou nebo stehnech nejsou přípustné. Na ostatních částech jatečně upraveného těla jsou přípustné plochy s mírnou změnou barvy o průměru do 15 mm. Celková velikost podlitin by neměla přesáhnout 40 mm. Jatečně upravená těla jsou velmi dobře vykrvená, bez viditelných známek zarudnutí nebo zbytků plazmy uvnitř jatečně upraveného těla.

Senzorické testy ukazují, že ve srovnání s jinými husami je maso po upečení jemnější a barva syrového masa je světlejší. Barva tuku je výrazně světlejší, tuk je méně žlutý.

4.3   Odchylky týkající se zdrojů krmiva (pouze u produktů živočišného původu označených chráněným označením původu) a omezení týkající se zdrojů surovin (pouze u zpracovaných produktů označených chráněným zeměpisným označením)

Chov hus na produkt „Polska gęś owsiana“ se dělí na období chovu a období výkrmu ovsem.

Během počátečního období chovu, tj. do věku 4 týdnů, jsou housata krmena koncentrovanou krmnou směsí (kompletní krmivo), kterou mohou konzumovat podle libosti. Od věku 5 týdnů musí housata dostávat 230–240 g krmiva na den a ve věku 12 týdnů se dávka zvýší na 270 g. Hned od prvního týdne by housata měla dostávat zelené krmivo, seno (podle toho, kdy jsou přijata k chovu) nebo bylinnou směs. Od prvního týdne chovu až do ukončení výkrmu ovsem by husy měly dostávat minerální krmiva v samostatných krmítkách nebo přidávaná do krmiva. Během výkrmu ovsem, který trvá nejméně 21 dní před porážkou, dostávají husy oves vcelku a mohou ho jíst podle libosti. To je v průměru 500 g na ptáka a den. Celková doba chovu a výkrmu ovsem nesmí být kratší než 105 dní.

4.4   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Celý produkční proces, který zahrnuje chov a porážku hus a chlazení a mražení jejich masa, probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti. Porážka se provádí v blízkosti hospodářství, protože je třeba zabránit přepravě hus na velké vzdálenosti a rychle provést technické operace po porážce, jako je škubání, vykuchání a chlazení jatečně upravených těl. Vzhledem k choulostivosti jatečně upravených těl, která se snadno poškodí, tyto operace vyžadují vysokou míru přesnosti a technické dovednosti na vysoké úrovni. Klíčové je vyhnout se přepravě na dlouhé vzdálenosti, aby bylo zajištěno dobré zdraví drůbeže a vysoká kvalita jatečně upravených těl. Přeprava na dlouhé vzdálenosti způsobuje stres a riziko poranění, což snižuje parametry masa. Vysoká úroveň stresu způsobuje metabolické změny (např. rychlejší využití glykogenu), které mohou způsobit, že maso je méně křehké, tmavší barvy, méně atraktivní struktury, méně šťavnaté atd. Umístění jatek v blízkosti hospodářství umožňuje zachovat nejvyšší možné produkční standardy a snížit ztráty. Pouze jatečně upravená těla, která splňují stanovená kritéria jakosti a jsou bez fyzických vad, mohou být uváděna na trh jako celé husy. Výběr a hodnocení provádí na jatkách v rámci vnitřní kontroly náležitě vyškolený a kvalifikovaný personál. Jatečně upravená těla se zmrazují ihned po ukončení porážky, což umožňuje zachovat fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti, které jsou pro husy „Polska gęś owsiana“ charakteristické.

4.5   Zvláštní pravidla pro balení, krájení, strouhání atd. zemědělského produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Balení celých hus a porcování jatečně upravených těl na kusy pro případ prodeje v podobě kusového husího masa úzce a přímo souvisí s procesem porážky, a to jak z logistického hlediska, tak z hlediska časového. Aby byla zajištěna neporušenost produktu a minimalizováno riziko mechanického poškození, mikrobiologické kontaminace nebo narušení chladicího řetězce, musí být všechny činnosti spojené s balením prováděny ve vymezené zeměpisné oblasti. Tento přístup zajišťuje zachování vysoké kvality, zejména pokud jde o strukturální integritu masa a jeho senzorické vlastnosti.

4.6   Zvláštní pravidla pro označování zemědělského produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

5.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Polská republika v rámci svých správních hranic.

6.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Souvislost mezi produktem „Polska gęś owsiana“ a jeho zeměpisným původem je založena na dané kvalitě a jeho pověsti.

Daná kvalita produktu „Polska gęś owsiana“ je spojena s dovednostmi chovatelů, které vycházejí z tradičních postupů chovu hus. Výkrm hus ovsem má v polských zemích velmi dlouhou historii a tato technika se původně předávala z generace na generaci. Dlouhotrvající agrární krize v polských zemích na konci 19. století způsobila nárůst zájmu o zvýšení efektivity chovu hus. V té době neexistovala žádná univerzální metoda, ale všechny příručky doporučovaly používat oves k výkrmu, např. kniha M. Karczewské „Racjonalne żywienie drobiu“ (Racionální krmení drůbeže), vydaná v roce 1912. Za zmínku stojí také kniha E. Tomaszewského „Tucz gęsi“ (Výkrm hus) z roku 1936, která shrnuje sedm různých způsobů výkrmu z různých částí Polska. Důležité je, že každá z těchto metod zahrnovala použití ovsa. Doporučení pro použití ovsa k výkrmu hus lze nalézt i v dalších materiálech publikovaných od 50. let 20. století. Charakteristická kvalita vyplývá mimo jiné ze specifického způsobu krmení, který chovatelé vyvinuli (zelené krmení, seno, bylinná směs a následně oves), stanovené minimální délky života hus a dobře propracovaných chovatelských postupů. Tyto faktory polští zemědělci v průběhu let zdokonalovali, což vedlo k nezpochybnitelné pověsti produktu „Polska gęś owsiana“. Kvalitativní vlastnosti, které jsou pro tento druh typické, vyplývají také z jeho intenzivní chuti, světlého tuku a vhodně strukturované svalové tkáně. Tyto vlastnosti jsou výsledkem použití zavedeného systému chovu, který končí výkrmem ovsem, a také podmínek prostředí a know-how zemědělců. Znalosti a zkušenosti spolu se zavedenými chovatelskými postupy mají zásadní vliv na zajištění správného chovu, včetně výběru krmiva, řízení období výkrmu a způsobu zacházení se zvířaty. Tyto faktory se měřitelně odrážejí v kvalitě jatečně upravených těl a ve fyzikálně-chemických a senzorických parametrech konečného produktu. Existuje tedy jasná příčinná souvislost mezi zeměpisným původem a vlastnostmi konečného produktu. Získané know-how ukázalo, že je třeba použít tradiční postup chovu, který zahrnuje metodu postupného krmení, kdy se oves používá v posledním období chovu hus. V průběhu let si zemědělci všimli, že nejlepších výsledků z hlediska kvality se dosahuje, pokud výkrm ovsem trvá alespoň 21 dní. Účinnost výkrmu ovsem závisí na správné přípravě trávicího traktu hus. Tuto přípravu umožňují pouze znalosti zemědělců, kteří ji dosahují vhodným krmením zelenou pící, senem nebo bylinnou směsí v průběhu chovu. To ovlivňuje trávicí trakt hus a připravuje je na výkrm ovsem. Četnost krmení a množství krmiva určují odborné znalosti a dovednosti zemědělců. Požadovaných cílů nelze dosáhnout použitím jiných krmiv. Kromě specifické stravy v období chovu se husy „Polska gęś owsiana“ vyznačují také výrazně delším životním cyklem. Tento cyklus nesmí být kratší než 105 dní. Kratší produkční cyklus neumožňuje dosáhnout uspokojivých výsledků z hlediska kvality. Know-how zemědělců ovlivnilo i výběr plemen hus. Postup výběru vyústil v použití pouze plemene biała kołudzka. Je maximálně přizpůsoben stravovacím a ekologickým podmínkám v Polsku a převládajícím podmínkám chovu. Výsledky chovu dosažené v Polsku jsou podobné bez ohledu na region, ve kterém probíhá. Toto plemeno husy je osvědčené a dá se nejlépe vykrmit, má vhodnou stavbu těla a vyznačuje se dobrou chutí masa. Jiná plemena dosahují uspokojivých výsledků pouze v některých vybraných oblastech. Plemeno biała kołudzka však bylo vyšlechtěno právě proto, aby bylo dobře přizpůsobeno polskému klimatu, které je proměnlivé a vyznačuje se kontrasty a přechody. Velmi proměnlivé počasí vyžaduje chov takového druhu husy, který je těmto podmínkám dobře přizpůsoben. Pokusná stanice Národního výzkumného ústavu živočišné výroby v Kołudě Wielké prováděla specializované šlechtitelské práce, mimo jiné v souvislosti s krmením ovsem, což dále usnadnilo vývoj jednotných produkčních postupů v celé zemi. Byly rovněž zkoumány produkční postupy používané zemědělci s cílem vyvinout nejlepší přístup. Povinnost používat husy biała kołudzka k produkci „Polska gęś owsiana“ a řada chovatelských postupů byly schváleny a zavedeny v roce 2001, kdy Národní rada drůbeže – Obchodní komora (Krajowa Rada Drobiarstwa – Izba Gospodarcza) vypracovala první soubor pravidel pro používání společné značky „Młoda polska gęś owsiana“ (mladá polská husa krmená ovsem). To umožnilo všem zemědělcům dodržovat jednotný přístup. Již více než 20 let působí při Národní radě drůbeže – Obchodní komoře Výbor producentů hus, jehož cílem je průběžně rozvíjet společný přístup, předávat osvědčené postupy a dohlížet na jejich uplatňování.

Produkt „Polska gęś owsiana“ má velmi dobré jméno na domácím trhu i na zahraničních trzích (Německo). Tato pověst vychází z dané kvality a je spojena s dlouhou historií, tradicí a akcemi pořádanými v souvislosti s produktem. Je také spojena se zárukou, že bude poskytnut produkt v určené kvalitě. Tato záruka je úzce spojena s výběrem a hodnocením jatečně upravených těl hus po porážce, aby se vyloučilo jakékoli nepřijatelné poškození. Osoby provádějící toto posouzení musí mít odpovídající kvalifikaci a speciální školení. Informace potvrzující pověst produktu „Polska gęś owsiana“ lze nalézt také v materiálu FAO z roku 2002, tj. FAO Animal Production and Health Paper – 154, Roger Buckland, McGill University Montreal, Kanada a Gérard Guy, Institut de la recherche agronomique SEPFG d’Artiguères, Francie, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Řím, 2002, s. 427: „Jatečně upravené tělo husy vykrmené ovsem se nazývá ‚ovesná husa‘ a je jednou ze specialit polského zemědělství. Maso ‚ovesné husy‘ je na německém trhu považováno za vysoce kvalitní produkt. Vysoká kvalita je výsledkem jak genetických vlastností hus, tak použitého systému krmení.“ Dalším důkazem dobré pověsti produktu „Polska gęś owsiana“ je to, že o ni má značný zájem vědecká obec. Za posledních 20 let bylo publikováno nejméně deset vědeckých článků, které se jí přímo týkají. Tento vědecký výzkum porovnává a analyzuje funkční vlastnosti a parametry kvality masa a tuku, včetně profilů mastných kyselin, kvality bílkovin a chování produktu při tepelné úpravě. Vědecké články rovněž zdůrazňují vysokou kvalitu konečného produktu, např. „Výkrm ovsem vede k získání kvalitního masa a tuku s vynikajícími senzorickými vlastnostmi.“, M. Buzala, M. Adamski a B. Janicki. 2014, „Characteristics of performance traits and quality of meat and fat in Polish oat geese“ (Charakteristika výkonnostních znaků a kvality masa a tuku u polských ovesných hus). World’s Poult. Sci. Assoc. 70:531-542. Chov hus je typický pro celé Polsko a husy jsou neodmyslitelnou součástí polské kuchyně a zemědělství.

Pověst hus „Polska gęś owsiana“ má velmi dlouhou historii, která sahá přinejmenším do 19. století, kdy bylo Polsko rozděleno mezi Rusko, Prusko a Rakousko. V té době se husy chovaly všude a prodávaly se do Pruska. Již tehdy se husy chovaly v oblasti Polska pod ruskou nadvládou především proto, aby se mohly prodávat na západ, kde byla po jejich kvalitě velká poptávka. Údaje o vývozu hospodářských zvířat z Polského království ukazují, že obchod s drůbeží byl velmi dynamický a v roce 1897 dosáhl 3,103 milionu kusů, z toho téměř všechno byly husy. Obchod s husami mezi částmi Polska ovládanými různými mocnostmi byl velmi dobře organizovaný a řídili ho obchodníci známí jako zagonnicy. V polovině listopadu byla celá hejna čítající asi 3 000 až 4 000 ptáků hnána přes celé Velkopolsko. Celé vesnice se specializovaly na chov a prodej hus „Polska gęś owsiana“. Do obchodu s husami byli zapojeni také ochweśnicy z oblasti dnešního Velkopolska (Velkopolské vojvodství), zejména ze Ślesinu a jeho okolí. Právě tato skupina vyvinula zvláštní ochweśnický argot. Znalost tohoto argotu byla překážkou vstupu na trh a snižovala konkurenci v obchodu s tímto výjimečným produktem. Rukama obchodníků ochweśnicy procházela velká hejna hus a část celého obchodu. Konzumace hus „Polska gęś owsiana“ v polských zemích byla také spojena zejména s postavou svatého Martina. Svátek svatého Martina se slavil a slaví 11. listopadu, což je v Polsku obzvláště významné datum, neboť se jedná o výročí obnovení nezávislosti. Na mnoha místech v Polsku byly a jsou oslavy těchto dvou událostí propojeny. Od počátku 21. století se v Polsku začaly organizovat občanské iniciativy spojené s oslavou svátku „Polska gęś owsiana“, například od roku 2003 se tento svátek slavil v restauraci Frykówka v Pszczyně. Přestože se tento svátek slaví neoficiálně, vždy se slavil kolem 11. listopadu, kdy má Martin jmeniny. Název „Polska gęś owsiana“ se používal i v případě, že se jednalo o oslavy místního nebo regionálního rozsahu (např. akce „Czas na Gęsinę“, kterou pořádalo Kujavsko-Pomořanské vojvodství). Od roku 2009 jsou oslavy tohoto svátku organizovány a koordinovány. Od tohoto roku pořádá Slow Food Polska v Polsku celostátní akci s názvem „Gęsina na św. Marcina“ (Husí maso na svátek svatého Martina). Této akce se účastní desítky restaurací po celém Polsku. V roce 2009 byla tato akce také nazvána PRVNÍM CELOSTÁTNÍM FESTIVALEM POLSKA GĘŚ OWSIANA. V současné době se této akce každoročně účastní několik desítek restaurací. V roce 2025 se konal již po šestadvacáté. Kromě toho se v Polsku koná řada regionálních a místních akcí věnovaných husám, zejména husám „Polska gęś owsiana“, které jsou pořádány buď ve spojení s výše uvedenou akcí, nebo jako samostatné iniciativy. Průzkum internetu a sociálních médií ukázal, že počet zmínek o „Polska gęś owsiana“ je kolem 11. listopadu výrazně vyšší. Tyto zmínky se vyznačují převážně pozitivními emocemi, obsahem a interakcemi. Pozitivní tón (nadšení, radost) a pozitivní interakce jsou spojeny zejména se zmínkami o názvu „Polska gęś owsiana“. Negativní emoce a komentáře se většinou týkají ceny nebo omezené nabídky. Produkt „Polska gęś owsiana“ se objevuje také v zemědělských televizních pořadech, jako je Agrobiznes, v kvizových pořadech, jako jsou Milionerzy (polská verze pořadu Chcete být milionářem?), a v pořadech o vaření. V jednom z dílů pořadu Tomasze Jakubiaka navštívil šéfkuchař během své cesty po zemi husí zemědělský podnik, kde hledal nejlepší místní a sezónní produkty. Maso se připravovalo také v pořadu TVP Polonia u snídaně na svátek svatého Martina, kde byla vyzdvižena jeho hodnota a cennost. Klíčovou roli při utváření obrazu produktu „Polska gęś owsiana“ sehrály vlivné hlasy z kulinářského světa. Díky nim je vnímán jako luxusní produkt vyhrazený pro zvláštní příležitosti. Analýzy ukazují, že husa „Polska gęś owsiana“ již není pouze potravinářským produktem, ale stala se také kulturním symbolem. Její obraz a pověst jsou výsledkem synergie mezi hlubokými kořeny v polské tradici a moderními komunikačními kanály. Produkt „Polska gęś owsiana“ získává také ceny v soutěžích. Například v roce 2025 získala husa „Polska gęś owsiana“ zvláštní diplom a medaili v kategorii „Tržní produkt“ na veletrhu Poultry Tech v Nadarzyně (2.–4. 12. 2025) a zvláštní vyznamenání maršálka Podkarpatského vojvodství na veletrhu Ekogala v Řešově (13.–14. 12. 2025).

Každý rok se v Polsku vyprodukuje v průměru kolem 25 000 tun husího masa. Téměř 80 % produkce je určeno na vývoz, především na německý trh. V roce 2021 bylo z Polska do Německa vyvezeno 12 300 tun husího masa, což představuje 83,6 % prodeje do EU a 70 % veškerého prodeje mimo Polsko. Německo je nejvýznamnějším odběratelem polského husího masa. Proto byl na německém trhu proveden specializovaný průzkum pověsti produktu „Polska gęś owsiana“. Výzkumu se zúčastnilo 1 000 spotřebitelů a 93 manažerů. Výzkum provedený v září 2023 potvrdil vysokou rozpoznatelnost a pozitivní obraz produktu „Polska gęś owsiana“ mezi spotřebiteli a manažery v hotelovém, restauračním a stravovacím odvětví. Mezi spotřebiteli 62 % dotázaných uvedlo, že tento název znají, a to zejména lidé ve věku 61–65 let a domácnosti s vyššími příjmy. Němečtí spotřebitelé dávají přednost domácímu husímu masu, ale Polsko je těsně za ním na druhém místě. Rozhodující pro kvalitu produktu byla především chuť, lahodnost a křehkost masa, stejně jako způsob chovu a druh krmiva. V hotelovém, restauračním a stravovacím odvětví byla rozpoznatelnost produktu „Polska gęś owsiana“ 69 %. Tento produkt získal nejvyšší počet bodů v prohlášeních o nákupu (40 %) a byl vnímán jako kvalitnější než „polska gęś“ (polská husa) bez přívlastku. Jeho nejdůležitějšími přednostmi byly chuť, vůně při pečení, jemnost masa a přírodní způsob krmení. Výsledky výzkumu potvrzují silnou pozici hus „Polska gęś owsiana“ jako vysoce kvalitního produktu, který je atraktivní jak pro individuální spotřebitele, tak pro odvětví veřejného stravování.

Odkaz na zveřejnění specifikace zeměpisného označení

https://www.gov.pl/web/rolnictwo/wnioski-przekazane-komisji-europejskiej

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (Úř. věst. L, 2024/1143, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj).