(3a)

Při provádění této směrnice by členské státy měly náležitě zohledňovat zásady a přístupy uvedené v článku 7 dohody o BBNJ.

(7)

Unie a její členské státy se jako smluvní strany Úmluvy o biologické rozmanitosti zavázaly k dosažení cílů a úkolů celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, přijatého na patnáctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti ve dnech 7.–19. prosince 2022, a dlouhodobé strategické vize, podle níž má být biologická rozmanitost do roku 2050 ceněna, chráněna, obnovována a užívána rozumně a mají se udržovat ekosystémové služby a zdravá planeta a přinést výhody, které jsou zásadní pro všechny lidi. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 ve sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvaném „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ stanoví řadu cílů, včetně cíle obnovení dobrého stavu prostředí mořských ekosystémů.

(7)

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 ve sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvaném „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ stanoví řadu cílů, včetně cíle obnovení dobrého stavu prostředí mořských ekosystémů a usnadnění uzavření ambiciózní, právně závazné dohody o mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce .

(7a)

Unie a její členské státy se jako smluvní strany Úmluvy o biologické rozmanitosti zavázaly k dosažení cílů a úkolů celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu přijatého na patnáctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti ve dnech 7.–19. prosince 2022, včetně cíle, aby do roku 2030 bylo alespoň 30 % světových oceánů řízeno na základě systémů chráněných oblastí a dalších účinných opatření zaměřených na ochranu jednotlivých území, spolu s dlouhodobou strategickou vizí, podle níž se má biologická rozmanitost do roku 2050 cenit, chránit, obnovovat a rozumně využívat, přičemž se mají zachovat ekosystémové služby, udržet zdraví planety a zajistit výhody, které jsou zásadní pro všechny lidi.

(7b)

Smluvní strany Úmluvy o biologické rozmanitosti mají v souladu se strategií do roku 2030, která obnáší naplnění strategické vize do roku 2050, přijmout naléhavá opatření, která umožní zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti.

(7c)

Tato směrnice by se měla provádět způsobem, který neomezuje příslušné právní nástroje a rámce ani činnost příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů a který podporuje soudržnost a koordinaci s těmito nástroji, rámci a orgány.

(7d)

Unie a její členské státy by proto měly vypracovat společný koordinovaný přístup a mechanismy pro zajištění soudržnosti s prací prováděnou v rámci těchto nástrojů, rámců a orgánů, jako jsou například regionální organizace pro řízení rybolovu jako příslušné mezinárodní orgány pro zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblastech za hranicemi národní jurisdikce nebo regionální úmluvy pro mořské prostředí, a to i pokud jde o prosazování opatření na podporu provádění rozhodnutí a doporučení přijatých konferencí smluvních stran podle části III dohody o BBNJ.

(7e)

Sdělení Komise ze dne 5. června 2025 nazvané „Evropský pakt pro oceány“ stanoví opatření k zajištění rychlé ratifikace, provedení v právu Unie a provádění dohody o BBNJ a udržitelné správy volného moře. Rovněž předpokládá, že Unie podpoří provádění dohody o BBNJ v rozvojových zemích prostřednictvím příspěvku ve výši 40 milionů EUR na globální program pro oceány.

(7f)

Prohlášení koalice s vysokými ambicemi v oblasti biologické rozmanitosti mimo jurisdikci jednotlivých států ze dne 28. května 2025, iniciované Komisí a sdružující přibližně 40 zemí, dokládá ambice Unie v oblasti globální správy a ochrany oceánů. V souladu s touto vizí, doplněnou o diplomatickou činnost týkající se oceánů, by Komise měla podpořit členské státy, které jsou ochotny na svém území mít hlavní sídlo mezinárodního sekretariátu vymezeného v článku 50 dohody o BBNJ, a zajistit jeho spolufinancování. Je rovněž důležité, aby Unie v rámci své diplomatické činnosti týkající se oceánů vybízela třetí země k ratifikaci dohody o BBNJ a zajistila, aby dodržovaly její ustanovení v zájmu zaručení rovných podmínek.

(7g)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1026/2012 (1a) stanoví rámec pro identifikaci třetích zemí, které nespolupracují a umožňují neudržitelný rybolov populace společného zájmu Unie, a přijetí opatření vůči těmto zemím. Uvedené nařízení, které bylo nedávno pozměněno, umožňuje Unii identifikovat třetí zemi jako zemi, která umožňuje neudržitelný rybolov, pokud mimo jiné nespolupracuje při řízení populace společného zájmu v plném souladu s ustanoveními úmluvy UNCLOS a dohody OSN o rybích populacích (UNFSA) nebo s jakoukoli jinou mezinárodní dohodou, např. dohodou o BBNJ, nebo pravidlem mezinárodního práva a pokud nepřijme nezbytná opatření pro řízení rybolovu. V tomto ohledu by tato směrnice měla fungovat společně s nařízením (EU) č. 1026/2012, zejména pokud jde o mezinárodní spolupráci, která může být navázána v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, nebo v případě, že tyto organizace nemají pro danou populaci pravomoci, prostřednictvím ujednání ad hoc mezi zeměmi, které mají na příslušném rybolovu zájem.

(10)

V souladu s článkem 9 dohody o BBNJ je nezbytné podporovat spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z činností, které se týkají mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním a které jsou prováděny za účelem zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce.

(10)

V souladu s článkem 9 a  cíli dohody o BBNJ je nezbytné , aby Unie a členské státy podporovaly spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z činností, které se týkají mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním a které jsou prováděny za účelem zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce , a to i prostřednictvím finančních příspěvků, přenosu technologií nebo budování kapacit pro rozvojové státy .

(14)

Dohoda o BBNJ umožňuje zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, v oblastech za hranicemi národní jurisdikce. Opatření přijatá konferencí smluvních stran v rámci dohody o BBNJ by měla být prováděna a v případě potřeby provedena v právních předpisech EU . Až do provedení ve vnitrostátním právu by členské státy neměly snižovat účinnost přijatých opatření. Je nezbytné stanovit postupy potřebné k zajištění koordinace mezi členskými státy a Komisí před předložením jakéhokoli návrhu na zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti nebo návrhu na mimořádné opatření sekretariátu BBNJ.

(14)

Dohoda o BBNJ umožňuje zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, v oblastech za hranicemi národní jurisdikce. Opatření přijatá konferencí smluvních stran v rámci dohody o BBNJ by měla být prováděna a v relevantních případech provedena v právních předpisech Unie . Až do provedení ve vnitrostátním právu by neměla být snížena účinnost přijatých opatření. V zájmu zajištění koordinace na úrovni Unie by měly být stanoveny postupy spolupráce mezi členskými státy a Komisí předtím, než bude sekretariátu BBNJ předložen jakýkoli návrh na zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti nebo návrh na mimořádné opatření sekretariátu BBNJ.

(15)

Podle této směrnice by Komise měla u  každého návrhu na zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti nebo u  každého návrhu na mimořádné opatření podle článku 19 a čl. 24 odst. 3 dohody o BBNJ provést předběžné právní posouzení. Toto posouzení by mělo zahrnovat posouzení potřeby Unie předložit takový návrh sekretariátu BBNJ .

(15)

V rámci zavedených postupů by Komise měla provést právní posouzení, které by mělo zahrnovat posouzení toho, zda je třeba, aby byl návrh na zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti nebo návrh na mimořádné opatření podle článku 19 a čl. 24 odst. 3 dohody o BBNJ předložen sekretariátu BBNJ jménem Unie nebo jménem Unie a jejích členských států, nebo zda členský stát nebo skupina členských států, které předložily předběžný návrh , mohou sekretariátu předložit návrh v rámci svých vlastních pravomocí .

(15a)

Aby bylo možné jednat bez zbytečného prodlení a vzhledem k tomu, že je možné přijmout mimořádné opatření mezi zasedáními, neboť vyžaduje rychlou reakci, aby se zabránilo závažnému nebo nevratnému poškození v oblastech mořské biologické rozmanitosti mimo jurisdikci jednotlivých států nebo aby se takové poškození zmírnilo, měly by mít členské státy možnost předkládat návrhy na mimořádná opatření přímo sekretariátu.

(15b)

Volné moře má značný hospodářský a sociální význam pro Unii a její mořskou ekonomiku jako celek, zejména pro rybolov, potravinové zabezpečení, výrobu energie, vědu a mezinárodní obchod Unie. Tato směrnice, včetně ustanovení o zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti, by měla zajistit jednotné provádění práva Unie a rovné podmínky v celé Unii a zároveň minimalizovat administrativní zátěž členských států.

(17)

Unie je smluvní stranou Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu a ratifikované dne 17. února 2005. Unie je smluvní stranou Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané dne 25. února 1991 v Espoo a ratifikované dne 24. června 1997. Povinnosti vyplývající z těchto úmluv by měly být i nadále použitelné v oblastech spadajících do oblasti působnosti této směrnice. Cílem úmluvy z Espoo je posílit mezinárodní spolupráci při posuzování vlivu na životní prostředí, zejména v přeshraničním kontextu. Jedním z cílů Aarhuské úmluvy je zaručit práva veřejnosti na účast při rozhodování o záležitostech životního prostředí, a přispět tak k ochraně práva žít v prostředí zajišťujícím zdraví a životní pohodu. V oblasti působnosti této směrnice by měla být práva veřejnosti na účast při rozhodování v záležitostech životního prostředí vykonávána podle stejných zásad, jaké jsou stanoveny v Aarhuské úmluvě.

(17)

Unie je smluvní stranou Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu a ratifikované dne 17. února 2005. Unie je smluvní stranou Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané dne 25. února 1991 v Espoo a ratifikované dne 24. června 1997. Povinnosti vyplývající z těchto úmluv by měly být i nadále použitelné v oblastech spadajících do oblasti působnosti této směrnice. Cílem úmluvy z Espoo je posílit mezinárodní spolupráci při posuzování vlivu na životní prostředí, zejména v přeshraničním kontextu. Jedním z cílů Aarhuské úmluvy je zaručit právo na přístup k informacím, práva veřejnosti na účast při rozhodování a  přístup ke spravedlnosti v  záležitostech životního prostředí, a přispět tak k ochraně práva žít v prostředí zajišťujícím zdraví a životní pohodu. V oblasti působnosti této směrnice by mělo být právo na přístup k informacím, právo veřejnosti na účast při rozhodování a přístup ke spravedlnosti v záležitostech životního prostředí vykonávána podle stejných zásad, jaké jsou stanoveny v Aarhuské úmluvě.

(18)

Ačkoli účelem této směrnice je stanovit právní rámec upravující činnosti probíhající v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, veškeré činnosti, které mají být prováděny v oblastech podléhajících národní jurisdikci a které mohou mít významný vliv na mořské prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, by měly podléhat posouzení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (8), dalšími příslušnými právními předpisy EU , které obsahují ustanovení týkající se posouzení plánovaných činností z hlediska životního prostředí (9), a vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádějí právní předpisy EU . V souladu s čl. 28 odst. 2 dohody o BBNJ by v  EU měly být tyto činnosti prováděné v oblastech podléhajících národní jurisdikci posuzovány podle zavedených pravidel EU . V těchto případech by členské státy měly zajistit, aby plnily povinnosti vyplývající z dohody o BBNJ.

(18)

Ačkoli účelem této směrnice je stanovit právní rámec upravující činnosti probíhající v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, veškeré činnosti, které mají být prováděny v oblastech podléhajících národní jurisdikci a které mohou způsobit podstatné znečištění nebo významné a škodlivé změny mořského prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, by měly podléhat posouzení v souladu se stávajícím právem Unie, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (8), dalšími příslušnými právními předpisy Unie , které obsahují ustanovení týkající se posouzení plánovaných činností z hlediska životního prostředí (9), a vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádějí právní předpisy Unie . V souladu s čl. 28 odst. 2 dohody o BBNJ by v  Unii měly být tyto činnosti prováděné v oblastech podléhajících národní jurisdikci posuzovány podle zavedených pravidel Unie . V těchto případech by členské státy měly zajistit, aby plnily povinnosti vyplývající z dohody o BBNJ.

(19)

Vzhledem k tomu, že jiné platné právní nástroje nebo rámce či globální, regionální, subregionální nebo odvětvové orgány poskytují rámec pro posouzení vlivů plánovaných činností podléhajících národní jurisdikci nebo kontrole, které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby prováděly prověřování nebo posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s touto směrnicí za podmínek stanovených v čl. 29 odst. 4 dohody o BBNJ. V takových případech by měl dotčený členský stát zajistit, aby byla zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí zveřejněna prostřednictvím informačního systému pro BBNJ.

(19)

Pokud jiné platné právní nástroje nebo právní rámce či globální, regionální, subregionální nebo odvětvové orgány poskytují rámec pro posouzení vlivů plánovaných činností podléhajících národní jurisdikci nebo kontrole, které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby prováděly prověřování nebo posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s touto směrnicí , pokud členské státy, které mají jurisdikci nebo kontrolu nad plánovanou činností, určí, že podmínky stanovené v čl. 29 odst. 4 dohody o BBNJ jsou splněny . V takových případech by měl dotčený členský stát zajistit, aby byla zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí zveřejněna prostřednictvím informačního systému pro BBNJ.

(19a)

Tato směrnice se nevztahuje na válečné lodě, vojenská letadla nebo pomocná plavidla. Členské státy by však měly přijmout příslušná opatření, jež nenaruší provoz ani operační schopnosti těchto plavidel nebo letadel, která vlastní či provozují, s cílem zajistit, aby tato plavidla nebo letadla fungovala způsobem, který je v souladu s touto směrnicí, je-li to rozumné a možné.

(20)

Veškeré plány nebo programy připravené nebo přijaté vnitrostátními, regionálními nebo místními orgány členských států, které mohou mít významný vliv na mořské prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, by měly být předmětem posouzení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (10) a vnitrostátními právními předpisy, kterými se tato směrnice provádí.

(20)

Veškeré plány nebo programy připravené nebo přijaté vnitrostátními, regionálními nebo místními orgány členských států, které mohou způsobit podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, by měly být předmětem posouzení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (10) a vnitrostátními právními předpisy, kterými se tato směrnice provádí.

(20a)

Směrnice 2001/42/ES stanoví normy pro posuzování vlivů na životní prostředí a procesní záruky, které jsou v souladu s povinnostmi vyplývajícími z dohody o BBNJ a nenarušují je. Uplatňování směrnice 2001/42/ES (1a) v oblastech podléhajících jurisdikci nebo kontrole členských států přímo přispívá k plnění požadavků na strategické posuzování vlivů na životní prostředí stanovených v článku 39 dohody o BBNJ.

(21)

Při určování pravděpodobnosti významných vlivů plánovaných činností by členské státy měly vzít v úvahu, jak významné nebo důležité mohou vlivy být. Při tomto určování by měly rovněž zohlednit kritéria stanovená ve směrnici 2011/92/EU.

(21)

Při určování pravděpodobnosti , že plánované činnosti způsobí podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí, by členské státy měly vzít v úvahu, jak významné nebo důležité mohou tyto vlivy být. Při tomto určování by měly rovněž zohlednit kritéria stanovená ve směrnici 2011/92/EU.

i)

„plánovanou činností“ činnost zahrnující provádění stavebních prací, výstavbu zařízení, realizaci režimů nebo jiných zásahů do mořského prostředí , včetně pravidelných činností zaměřených na využívání přírodních zdrojů;

i)

„plánovanou činností“ činnost v  mořském prostředí zahrnující mimo jiné provádění stavebních prací, výstavbu zařízení, realizaci režimů nebo jiných zásahů, včetně pravidelných činností zaměřených na využívání přírodních zdrojů;

j)

„činnostmi podléhajícími jurisdikci nebo kontrole“ činnosti vykonávané veřejnými i soukromými subjekty , u nichž může členský stát v souladu s mezinárodním právem vykonávat svou pravomoc nebo působnost;

j)

„činnostmi podléhajícími jurisdikci nebo kontrole“ činnosti vykonávané veřejnými či soukromými právnickými osobami a fyzickými osobami , u nichž může členský stát v souladu s mezinárodním právem vykonávat svou pravomoc nebo působnost;

(n)

„veřejností“ dotčená veřejnost, jakož i původní obyvatelé a místní komunity s příslušnými tradičními znalostmi a příslušné globální, regionální, subregionální a odvětvové orgány a vědecká obec;

(n)

„veřejností“ dotčená veřejnost, jakož i původní obyvatelé a místní komunity s příslušnými tradičními znalostmi a příslušné globální, regionální, subregionální a odvětvové orgány a vědecká obec;

s)

„malými nebo přechodnými vlivy“ vlivy, které nemají významný škodlivý dopad na mořské prostředí.

s)

„malými nebo přechodnými vlivy“ vlivy, které nezpůsobují podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí.

a)

rybolov upravený použitelným mezinárodním právem a činnosti související s rybolovem a

a)

rybolov upravený použitelným mezinárodním a  unijním právem , jako je společná rybářská politika a činnosti související s rybolovem a

a)

aby byly splněny podmínky podle čl. 29 odst. 4 dohody o BBNJ;

b)

aby byla zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí zveřejněna prostřednictvím informačního systému pro BBNJ a

c)

aby činnost, u níž bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, byla monitorována.

ja)

případně popis veškerých souvisejících dopadů plánované činnosti, jako jsou hospodářské, sociální a kulturní dopady a dopady na lidské zdraví, včetně dopadů na potravinové zabezpečení, zaměstnanost a regionální hospodářství, v souladu s články 31 a 35 dohody o BBNJ.

a)

závěr příslušného orgánu o  pravděpodobných významných vlivech plánované činnosti na mořské prostředí a hlavní důvody pro povolení;

a)

závěr příslušného orgánu o  pravděpodobném podstatném znečištění nebo významné a škodlivé změně mořského prostředí v důsledku plánované činnosti a hlavní důvody pro povolení;

a)

mají dostatečný zájem;

b)

namítají porušení práva v případech, vyžaduje-li správní právo procesní členského státu takové porušení jako předběžnou podmínku.