1.

zdůrazňuje, že EU zaostává v celosvětové konkurenceschopnosti, zejména v některých odvětvích; uznává, že mezi hlavní důvody, proč EU v oblasti investic, inovací, tvorby pracovních míst a podnikatelských příležitostí zaostává, patří nedostatečné provádění předpisů, regulační roztříštěnost a zbytečná administrativní zátěž; zdůrazňuje, že podpora, zefektivnění a zjednodušení pravidel a řádné a včasné provádění a účinné prosazování společných pravidel posilují jednotný trh, a podporují tak konkurenceschopnost, hospodářskou prosperitu, zaměstnanost, rozvoj dovedností, vysoce kvalitní pracovní místa, vysoké environmentální standardy a inovace;

2.

uznává, že má-li být v EU zajištěna prosperita, je nezbytné zvýšit regulační koherentnost a snížit zbytečnou administrativní zátěž podniků, zejména pak menších podniků a startupů; trvá proto na tom, že je třeba odstranit překážky, které v současné době brání růstu, vytváření pracovních míst a investicím, a zdroje nasměrovat na podporu inovací a růstu, a přitom zajistit rovné podmínky založené na vysokých sociálních a environmentálních standardech; zdůrazňuje, že je třeba uvolnit soukromé investice a věnovat zvláštní pozornost snížení nákladů na dodržování předpisů pro malé a střední podniky prostřednictvím digitálních nástrojů a cílených výjimek; zdůrazňuje, že ustanovení šitá na míru malým a středním podnikům musí jít ruku v ruce s reformami, které řeší přetrvávající překážky, jimž čelí podniky ve fázi rozvoje, a zároveň také musí větším společnostem umožnit, aby mohly fungovat za hranicemi a mezinárodně a soutěžit tam s jinými podniky;

3.

zdůrazňuje, že pro řádné fungování jednotného trhu a dosažení klíčových cílů politiky EU je zásadně důležitá zvýšená harmonizace, zefektivněné procesy a správné provádění právních předpisů EU, jejich efektivní uplatňování, dodržování, monitorování a prosazování; vítá cíle Komise, které mají podpořit konkurenceschopnost, inovace a produktivitu prostřednictvím zjednodušení, zefektivnění a lepšího provádění a prosazování pravidel EU; vyzývá Komisi, aby na základě doporučení uvedených ve zprávách Maria Draghiho, Enrica Letty a Sauliho Niinistöa přijala konkrétní opatření a jasné harmonogramy;

4.

zdůrazňuje, že cílem regulačního zefektivnění a zjednodušení je usnadnit procesy pro dodržování předpisů a zároveň zachovat hlavní cíle politiky EU, zajistit, aby nebyly ohroženy sociální a environmentální standardy, digitální práva a ochrana spotřebitele, a zajistit stabilní a předvídatelné regulační prostředí pro podniky, které poskytne právní jasnost a jistotu pro všechny; zdůrazňuje, že konkurenceschopnost a inovace, zejména v souvislosti se stávající krizí životních nákladů, musí přinášet výsledky, které budou prospěšné pro spotřebitele; zdůrazňuje, že zjednodušení by mělo rovněž posílit dlouhodobé cíle EU, včetně digitalizace ekonomiky, ekologické transformace a ochrany spotřebitele, a zároveň zajistit technologickou neutralitu;

5.

domnívá se, že za dobře fungující jednotný trh, kde jsou pravidla správně, koherentně a efektivně prováděna a prosazována, odpovídají společně orgány EU a členské státy; zdůrazňuje, že „gold-plating“ směrnic EU a roztříštěné prosazování pravidel EU je i nadále překážkou pro jednotný trh, neboť nepřiměřeně zatěžuje malé a střední podniky a startupy; žádá Komisi, aby zajistila řádné prosazování pravidel EU harmonizovaně ve všech členských státech, aby se vyřešily přeshraniční překážky; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby „gold-plating“ řešily a zajistily, aby byla vnitrostátní prováděcí opatření zveřejňována transparentně a včas, a aby zabránily nejednotnému provádění právních předpisů EU, a přitom uznaly právo členských států zachovat nebo zavést vnitrostátní opatření za podmínek stanovených ve Smlouvách; vyzývá k posílení spolupráce mezi stávajícími orgány z různých členských států a mezi vnitrostátními regulačními orgány a regulačními orgány EU; vybízí Komisi, aby podporovala členské státy při harmonizování provádění právních předpisů EU tím, že bude dál podporovat strukturované výměny a vzájemné učení, mimo jiné pořádáním seminářů o provádění předpisů ve vnitrostátním právu a vývojem a používáním srovnávacích nástrojů a postupů;

6.

žádá Komisi, aby zajistila, aby stávající a budoucí právní předpisy byly i nadále přiměřené a zbytečně nezatěžovaly podniky, a aby zároveň zajistila, že dosáhnou svých cílů, a aby do svých příslušných legislativních iniciativ zahrnula ustanovení o včasném přezkumu, aniž by přitom vznikla další administrativní zátěž; domnívá se, že ustanovení o přezkumu by kromě celkové účinnosti právních předpisů měla sloužit ke specifickému posouzení dopadu právních předpisů na konkurenceschopnost EU a měla by být použita k posouzení potřeby revize těch příslušných legislativních aktů, které zbytečně brzdí konkurenceschopnost; doporučuje, aby tyto přezkumy posuzovaly také digitální připravenost právních předpisů a jejich schopnost přizpůsobit se inovacím; naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila a uplatňovala jasnou metodiku a jednoduchou základní linii pro snižování zátěže a pro měření a sledování pokroku při dosahování stanovených cílů, což umožní účinná opatření a odpovědnost; uznává, že dosažení smysluplného snížení administrativní zátěže je společnou odpovědností orgánů EU a členských států a že je třeba o něj usilovat a přitom plně dodržovat hlavní cíle politiky EU; vyzývá spolunormotvůrce, aby zajistili, aby právní předpisy EU byly cílené, přiměřené a vhodné pro daný účel a aby zásady zlepšování právní úpravy byly dodržovány ve všech fázích cyklu politiky;

7.

naléhavě vyzývá Komisi, aby u všech legislativních návrhů, včetně aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, připravila vysoce kvalitní posouzení dopadů, která jsou nedílnou součástí tvorby právních předpisů EU a jsou důležitá pro zajištění řádných právních aktů; zdůrazňuje, že tato posouzení dopadů by měla zohlednit kumulativní účinky předpisů a posoudit interoperabilitu mezi novými a stávajícími pravidly, zejména pokud jde o požadavky na podávání zpráv; trvá na tom, aby všechna posouzení dopadů zahrnovala test konkurenceschopnosti, který posoudí specificky dopad na malé a střední podniky, startupy, podniky se střední tržní kapitalizací a na rychle rostoucí vznikající technologie; zdůrazňuje, že tento test konkurenceschopnosti by se měl systematicky uplatňovat na všechny relevantní legislativní návrhy, a to i s ohledem na jejich dopad napříč odvětvími a efekt přelévání do jiných členských států, a jeho zjištění by se měla brát v úvahu, jak je rovněž uvedeno v Kompasu konkurenceschopnosti pro EU; domnívá se, že Výbor pro kontrolu regulace hraje důležitou úlohu při zajišťování kvality posouzení dopadů, kontrol účelnosti a významných hodnocení prováděných Komisí, a zdůrazňuje, že musí jednat transparentně a musí mít prostředky a nezávislost, aby mohl provádět nestranný, důsledný a kvalitní přezkum všech posouzení dopadů a legislativních návrhů Komise a vyjadřovat obavy v případě chybějících posouzení dopadů; doporučuje posílit mandát tohoto výboru a jeho kapacitu prostřednictvím odpovídajících zdrojů, aby mohl plně a efektivně vykonávat své úkoly;

8.

žádá, aby byla systematicky prováděna posouzení dopadů u důležitých pozměňovacích návrhů, které Parlament a Rada předkládají k návrhům Komise, jak se již spolunormotvůrci dohodli v roce 2016 (3), pokud to je vhodné a nezbytné pro legislativní proces, a to i s ohledem na harmonogram legislativního procesu; vyzývá k účinnému prosazování ustanovení interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů a navrhuje, aby Komise, Evropský parlament, Rada a členské státy dále rozvinuly a používaly metodiku pro posuzování dopadů a kontroly konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že odpovídající posouzení dopadu by mělo zahrnovat případné krátkodobé a dlouhodobé náklady a přínosy a uceleným a vyváženým způsobem a za použití kvalitativních i kvantitativních analýz posoudit ekonomické, environmentální a sociální dopady;

9.

domnívá se, že v zájmu zvýšení právní jasnosti a účinnosti je zásadně důležité zabránit překrývání a řešit nejasné definice a nesrovnalosti mezi různými právními akty, zejména pokud jde o právní předpisy týkající se jednotného trhu a vztahující se na zboží, služby a digitální technologie, a zároveň přihlédnout k jejich zvláštnostem; naléhavě vyzývá Komisi, aby hodnocení v těchto oblastech upřednostnila, a zajistila tak předvídatelný a soudržný právní rámec, který podnikům umožní dlouhodobé plánování a investice; zdůrazňuje, že účinné provádění, prosazování a jednotné uplatňování stávajícího právního rámce musí mít přednost před návrhy nových právních předpisů;

10.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila strukturovanější, transparentnější a inkluzivnější proces konzultací se zúčastněnými stranami, včetně přezkumu systému expertních skupin; vyzývá k přijetí opatření, která posílí zastoupení malých a středních podniků a startupů, a k tomu, aby konzultace byly přizpůsobeny potřebám malých a středních podniků a dalších zúčastněných stran s omezenými kapacitami, a to tím, že jim bude poskytnuta dostatečná lhůta na reakci a že se zlepší dostupnost, aby byly zajištěny inkluzivní a dobře informované rozhodovací procesy a zlepšila se kvalita pravidel jednotného trhu; zdůrazňuje, že pro prohloubení jednotného trhu a zajištění jeho účinného fungování, které odráží jeho rozmanitost, je zásadní větší zapojení zúčastněných stran, včetně odpovídajícího zeměpisného zastoupení; dále zdůrazňuje zásadní úlohu občanské společnosti v rozhodovacím procesu, která zajistí pluralitu názorů a spravedlivé a vyvážené zastoupení; podporuje zavedení pravidelných dialogů o provádění, a to i se sociálními partnery;

11.

vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus, který stanoví jasné lhůty pro zveřejnění pokynů a donucovacích opatření před vstupem předpisu v platnost, aby se předešlo nejistotě v oblasti regulace a zpoždění při provádění; trvá na tom, aby byly tyto pokyny vypracovávány inkluzivně a vyváženě a aby sloužily jako nástroj usnadňující dodržování předpisů, a ne jako další zátěž; dále zdůrazňuje, že by měly být stručné a jasné, zejména pro malé a střední podniky; požaduje, aby se používání právních předpisů úrovně 2, jako jsou akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, omezilo na technické záležitosti, aby byly stanoveny jasné lhůty a dostatečné oznamovací lhůty pro hospodářské subjekty a aby byly v souladu s mandátem stanoveným spolunormotvůrci;

12.

zdůrazňuje význam startupů a scaleupů pro podporu inovací a zajištění vedoucího postavení EU v kritických průmyslových odvětvích v budoucnosti; naléhavě vyzývá Komisi a spolunormotvůrce, aby zajistili, aby budoucí předpisy byly koncipovány tak, aby podporovaly inovace a vždy dodržovaly vysoké standardy; navrhuje, aby byla do budoucích předpisů ovlivňujících inovativní odvětví tam, kde je to vhodné, zahrnuta regulační pískoviště, se zvláštním zaměřením na to, aby to mělo přínos pro malé a střední podniky a startupy; zasazuje se o zřízení „inovačních center EU“ ve všech členských státech;

13.

vítá jmenování komisaře pro provádění a zjednodušování; žádá, aby měl tento komisař odpovídající zdroje a autoritu, aby ve spolupráci se sborem komisařů zajistil řádné provádění a prosazování právních předpisů EU a odvětvové zjednodušení; naléhavě vyzývá všechny komisaře a komisařky, aby v rámci svých příslušných oblastí politiky systematicky posuzovali potřeby v oblasti zefektivnění a provádění a aby úzce spolupracovali a koordinovali tak, aby byla zajištěna koherentnost a dosaženy hmatatelné výsledky v oblasti zjednodušování a zefektivňování; vyzývá Komisi, aby dál předkládala návrhy na zjednodušení a zefektivnění právních předpisů v oblasti jednotného trhu tam, kde je to nezbytné a odůvodněné na základě posouzení dopadů; zdůrazňuje, že nové návrhy na zjednodušení by měly zlepšit regulační koherentnost a zachovat právní předvídatelnost pro společnosti a neměly by ohrožovat dohodnuté cíle politiky;

14.

konstatuje, že Komise sice zlepšila odhalování a nápravu případů porušení práva EU, ale prosazování pravidel EU a náprava porušení právních předpisů na jednotném trhu stále trvá příliš dlouho; vyzývá Komisi, aby si zachovala úlohu strážkyně Smluv tím, že bude plně využívat svých donucovacích pravomocí, včetně zahájení řízení o nesplnění povinnosti, je-li to nutné, aby zajistila včasné, důsledné a účinné prosazování pravidel jednotného trhu, a také tím, že přezkoumá svá řízení o nesplnění povinnosti, aby zajistila rychlejší, automatizovanější a předvídatelnější reakce; doporučuje rozšířit řízení o nesplnění povinnosti tak, aby řešila systémové porušování pravidel jednotného trhu; zdůrazňuje, že je třeba řešit roztříštěnost právních předpisů, která ohrožuje rovné podmínky a právní jistotu, ale přitom respektovat diskreční pravomoc členských států při provádění směrnic stanovenou Smlouvami;

15.

vybízí Komisi a členské státy, aby účinněji využívaly stávající soubor nástrojů pro dodržování předpisů a spolupráci, a to soudržným způsobem; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby posílila stávající nástroje pro vymáhání práva a spolupráci, jako jsou SOLVIT, kontaktní místa pro výrobky a pracovní skupina pro prosazování pravidel jednotného trhu, s cílem řešit problémy související s fungováním jednotného trhu; dále vybízí Komisi, aby provedla soupis nástrojů, mechanismů a postupů používaných k vypracování legislativních a nelegislativních iniciativ a aby monitorovala a prosazovala dodržování právních předpisů EU s cílem zlepšit jejich soudržnost, odstranit zdvojování činností a konsolidovat a racionalizovat je, a aby na základě tohoto soupisu zvážila rozšíření stávajících sítí a nástrojů; naléhavě vyzývá donucovací orgány a příslušné orgány ve všech členských státech, aby posílily spolupráci a vzájemnou podporu s cílem řešit neodůvodněnou roztříštěnost právních předpisů a zajistit efektivnější, účelnější a harmonizovanější provádění pravidel jednotného trhu, a vyjadřuje podporu vytvoření koordinačních platforem na vnitrostátní úrovni, a usnadnit tak účinné a soudržné uplatňování a provádění pravidel EU;

16.

zdůrazňuje, že pro uvolnění hospodářského potenciálu má zásadní význam volný pohyb služeb, přičemž konstatuje, že integrace v tomto odvětví je i nadále slabší než v odvětví zboží, a také nedostatečný přeshraniční rozměr služeb na jednotném trhu; zdůrazňuje tudíž, že je třeba zajistit jednotné uplatňování směrnice o službách (4), jejímž prováděním se podařilo pouze částečně dosáhnout zamýšleného cíle kvůli přetrvávajícím neodůvodněným překážkám, které zatěžují zejména malé a střední podniky a vyskytují se v různých formách a omezují schopnost poskytovat služby přes hranice; bere na vědomí důležitou úlohu odvětví služeb v nedávno zveřejněné strategii pro jednotný trh; vyzývá k novým iniciativám a cíleným a účinným opatřením v klíčových odvětvích jednotného trhu, které by řešily přetrvávající neodůvodněné překážky a posílily integraci trhu, aniž by byly ohroženy sociální normy, a zároveň zachovaly regulační soudržnost a zabránily roztříštěnosti pravidel jednotného trhu;

17.

vyjadřuje politování nad tím, že oznamovací postup podle směrnice o službách není dostatečně využíván; vyzývá členské státy, aby zajistily systematické, včasné a transparentní uplatňování oznamovacích postupů podle směrnice o službách a směrnice o transparentnosti jednotného trhu (5);

18.

vyzývá Komisi, aby navrhla účinné legislativní a nelegislativní nástroje s cílem zabránit novým překážkám jednotného trhu, je-li to nezbytné a odůvodněné;

19.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala různé metody řešení územních omezení nabídky, včetně z právního hlediska nevyžadovaných omezení, jako jsou nepřiměřené jazykové požadavky na označování výrobků, neboť představují přetrvávající překážky, které omezují hospodářskou soutěž a mají dopad na životní náklady;

20.

konstatuje, že zjednodušení administrativních postupů, jako jsou procesy udělování licencí, certifikace a dodržování předpisů, je nezbytné pro snížení nákladů a právní nejistoty, zejména pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že zjednodušené postupy by malým a středním podnikům umožnily efektivně působit na jednotném trhu;

21.

konstatuje, že nejednotnost při provádění, prosazování a koordinaci pravidel EU brání účinnému fungování jednotného trhu a mohlo by mít negativní dopady na volný pohyb pracovníků i odborníků; zdůrazňuje, že administrativní překážky a nejednotné uznávání kvalifikací mohou prohloubit nedostatek pracovních sil i dovedností a oslabit konkurenceschopnost EU; nabádá Komisi, aby pokračovala ve vyhodnocování uplatňování směrnice o uznávání odborných kvalifikací (6) ve všech členských státech a určila opatření k řešení nesrovnalostí v postupech jejich uznávání; zdůrazňuje potřebu zefektivněných a automatických postupů a zrychlených mechanismů pro usnadnění uznávání odborných kvalifikací, zejména v odvětvích, která se potýkají s nedostatkem pracovních sil; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby pravidla jednotného trhu pro volný pohyb pracovníků byla v souladu se stávajícími sociálními normami v členských státech, a zároveň zdůrazňuje, že je důležité odstranit neodůvodněné překážky; důrazně podporuje digitalizaci formuláře A1, který je vyžadován na základě nařízení (ES) č. 883/2004 (7), ve všech členských státech, aby se zjednodušily postupy pro přeshraniční poskytování služeb;

22.

domnívá se, že jednotný trh hraje klíčovou úlohu v čase krize, jednají-li členské státy koordinovaně; domnívá se v této souvislosti, že nedávno přijatý Akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu (IMERA) (8) bude mít velký význam pro zajištění takové koordinace, aby se předešlo nedostatku a zajistilo hladké fungování jednotného trhu, včetně volného pohybu základního zboží a služeb v celé EU;

23.

připomíná význam společných norem pro fungování jednotného trhu; zdůrazňuje, že je důležité ochránit systém normalizace EU a zároveň jej v případě zjištění problémů zlepšit a zachovat jeho provozní integritu;

24.

naléhavě vyzývá Komisi, aby identifikovala a snížila zbytečnou zátěž spojenou s podáváním zpráv, a to zavedením cílených opatření, jako je prodloužení intervalů podávání zpráv, odstranění nadbytečných povinností a zajištění proporcionality odvětvových požadavků, aniž by byly ohroženy cíle politiky, které mají požadavky provádět; opakuje, že je třeba zajistit, aby povinnosti podávat zprávy vyplývající z různých právních předpisů EU byly soudržné; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ v rámci přístupů přizpůsobených malým a středním podnikům a startupům, podporovat digitální podnikatelské prostředí zprostředkované důvěryhodnými digitálními identitami, bezpečnou výměnou údajů a právně uznávanými digitálními oznámeními; zdůrazňuje, že je důležité dodržovat zásadu „pouze jednou“, aby se zjednodušily postupy pro dodržování předpisů, a opakuje, že je důležité harmonizovat formáty pro podávání zpráv a digitální rozhraní ve všech členských státech, je-li to proveditelné; zdůrazňuje, že odůvodněné a přiměřené požadavky na podávání zpráv jsou nezbytné k zajištění řádného sledování a dodržování přijatých pravidel, čímž se zajistí účinné prosazování a lepší sběr údajů pro vedení budoucích politických iniciativ;

25.

zdůrazňuje, že cílem nového legislativního rámce je zlepšit vnitřní trh se zbožím a posílit podmínky pro uvádění široké škály výrobků na trh EU; vyzývá Komisi, aby jej revidovala s cílem učinit jej odolným vůči budoucnosti a zajistit jeho přizpůsobivost vyvíjejícím se geopolitickým výzvám a požadavkům digitální a ekologické transformace, čímž se zvýší celková konkurenceschopnost jednotného trhu EU;

26.

uznává záměr Komise navrhnout nový celounijní právní režim, tzv. „28. právní režim“, zaměřený na vytvoření podnikatelského prostředí, které podporuje růst a rozšiřování malých a středních podniků, včetně menších a inovativních společností, čímž se posílí konkurenceschopnost EU v globálním měřítku; konstatuje, že nový režim by mohl usnadnit rozvoj a zavádění nadcházející Evropské podnikatelské peněženky;

27.

vítá kontrolu účelnosti legislativního acquis v oblasti digitální politiky, kterou plánuje Komise; požaduje, aby ještě předtím, než je přijme, Komise zhodnotila a vyjasnila legislativní rámec a vzájemný vztah mezi stávajícími právními akty EU, jako je nařízení o digitálních službách (9), obecné nařízení o ochraně osobních údajů (10), akt o umělé inteligenci (11), nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy (12), směrnice o odpovědnosti za výrobky (13) a pravidla elektronického obchodu a kybernetické bezpečnosti, a mezi těmito akty a budoucími legislativními iniciativami; trvá na tom, aby do tohoto procesu byly zapojeny regulační orgány, sítě vnitrostátních orgánů a zúčastněné strany, a zdůrazňuje, že výsledky tohoto mapování by měly sloužit k identifikaci možných překrývajících se a protichůdných ustanovení a možných konfliktů v oblasti prosazování a k řešení těchto nedostatků; kromě toho by měl sloužit ke zlepšení koordinace mezi donucovacími orgány ve všech členských státech a vnitřními útvary Komise a ke zlepšení schopnosti podniků investovat a inovovat v EU; trvá na tom, aby Komise zajistila, aby všechny právní předpisy přijaté a prosazené ve funkčním období Komise 2019–2024 byly ve všech členských státech správně a důsledně zavedeny a uplatňovány; vyzývá Komisi, aby v případech, kdy je to nezbytné a odůvodněné na základě posouzení dopadů, zahrnula do plánovaného digitálního balíčku návrhy na zjednodušení, jejichž cílem je zvýšit soudržnost, právní jasnost a předvídatelnost pro všechny zúčastněné strany, aniž by byly ohroženy dohodnuté politické cíle;

28.

bere na vědomí nadcházející zprávu Komise o vzájemném působení aktu o digitálních službách a dalších právních aktů a vyzývá Komisi, aby prostřednictvím této zprávy vyjasnila způsob, jakým toto nařízení interaguje s jinými právními akty, včetně toho, jak řešit možné překrývání, s cílem podpořit účinné provádění a prosazování souboru pravidel EU pro digitální služby a poskytnout právní jistotu poskytovatelům služeb, uživatelům, spotřebitelům a regulačním orgánům;

29.

zdůrazňuje, že digitální politika, zejména co se týče rozvíjejících se technologií nebo v souvislosti s velmi složitými technologiemi, by se měla řídit iterativním přístupem a také zohledňovat nástroje, jako je strukturovaný dialog s podniky a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, společná regulace a regulační pískoviště, aby se zajistila praktická a přiměřená pravidla připravovaná s ohledem na inovace, která v budoucnu obstojí, a zároveň aby se zabránilo nezamýšleným důsledkům a byl posouzen dopad a soudržnost nedávno přijatých právních aktů, než budou navrženy nové povinnosti; připomíná význam společných norem pro fungování digitálního jednotného trhu; zdůrazňuje význam vedoucího postavení EU v oblasti normalizace digitálních technologií, jakož i zásadní význam transatlantické a mezinárodní spolupráce v této oblasti pro zajištění technologické suverenity a globální konkurenceschopnosti, zejména v nově vznikajících oblastech, jako je umělá inteligence a cloudové služby;

30.

je si vědom toho, že digitalizace a umělá inteligence jsou klíčovými nástroji, které mají potenciál podnítit konkurenceschopnost EU, snížit administrativní zátěž a zefektivnit a automatizovat administrativní postupy, včetně požadavků na podávání zpráv, schvalování, povolování a dodržování předpisů, jakož i usnadnit vstup na trh a posuzování platných právních předpisů; zdůrazňuje, že je třeba podporovat zavádění těchto klíčových nástrojů, aby se zvýšila účinnost regulace, podpořilo lepší provádění a monitorování právních předpisů týkajících se jednotného trhu; konstatuje, že rozdílná úroveň digitalizace správních orgánů v členských státech představuje přeshraniční překážku;

31.

je přesvědčen, že elektronické nástroje a portály by měly být normou pro všechny požadavky na podávání zpráv a administrativní požadavky, a předpokládá jejich začlenění do digitálního „jednotného kontaktního místa“; vyzývá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost takového digitálního „jednotného kontaktního místa“ rozšířením jednotné digitální brány s cílem umožnit zjednodušený přístup k informacím, správním postupům a asistenčním službám pro podniky a nabízet více on-line služeb občanům i společnostem, zejména malým a středním podnikům, využívat digitální veřejnou infrastrukturu, jako jsou peněženky digitální identity EU a nadcházející Evropská podnikatelská peněženka, a zajistit soudržnost zefektivněním těchto nástrojů ve všech příslušných legislativních návrzích;

32.

zdůrazňuje význam interoperability pro snížení administrativní zátěže, zejména potřebu zajistit, aby povinnosti podávání zpráv byly soudržné a snadno splnitelné, a vyzývá Komisi, aby pokračovala ve zkoumání způsobů, jak zlepšit a digitalizovat postupy podávání zpráv s cílem zlepšit sdílení informací a dodržování předpisů, aniž by byly společnosti nadměrně zatěžovány, včetně automatizovaného podávání zpráv mezi podniky a veřejnou správou; vítá technický systém založený na zásadě „pouze jednou“ jako klíčový nástroj umožňující automatizovanou přeshraniční výměnu údajů a snížení duplicitní zátěže podniků spojené s podáváním zpráv; zdůrazňuje, že veškeré požadavky, které vyžadují sdílení dat a podávání zpráv, by měly být koncipovány s ohledem na digitalizaci a měly by zajistit, aby se požadavky na sdílení dat a podávání zpráv mohly zakládat na datech a být automatizovány;

33.

vyzývá Komisi, aby zefektivnila stávající digitální nástroje, které mají hospodářské subjekty a příslušné vnitrostátní orgány k dispozici pro oznamování a sdělování příslušných informací, jako jsou informace o nehodách, nápravných opatřeních a dalších údajích o bezpečnosti výrobků na jednotném trhu; zdůrazňuje, že by měl být vyvinut jednotný digitální nástroj, aby se zkrátil čas a snížily náklady a zvýšilo se dodržování a prosazování předpisů;

34.

vyzývá Komisi, aby zlepšila vývoj nástrojů pro zajištění dodržování předpisů, jako jsou kodexy správné praxe, tím, že zajistí, aby tyto nástroje zůstaly v mezích základních právních povinností, byly prakticky proveditelné pro společnosti všech velikostí a byly vypracovány na základě smysluplných a včasných konzultací se zúčastněnými stranami;

35.

zdůrazňuje potřebu moderní a robustní digitální infrastruktury, která usnadní ambice EU v oblasti digitalizace a hraničních technologií; vyzývá k pokračujícím investicím do rozvoje „digitálních dálnic“, které zahrnují přeshraniční vysokorychlostní širokopásmové sítě, koridory 5G, bezpečnou cloudovou a edgeovou infrastrukturu, jakož i interoperabilní digitální veřejné služby;

36.

vyzývá k harmonizovanému zavádění digitálního označování a digitálního pasu výrobku do právních předpisů EU o výrobcích; zdůrazňuje jejich potenciál snížit zátěž spojenou s dodržováním předpisů, zlepšit přístup spotřebitelů k přesným informacím a podpořit mnohojazyčnou interoperabilitu a zároveň zachovat možnost, aby výrobky určené pro spotřebitele byly doprovázeny základními informacemi týkajícími se bezpečnosti v tištěné podobě; naléhavě vyzývá Komisi, aby umožnila vypracovat společné normy a podrobné pokyny s cílem zabránit roztříštěnosti a usnadnit účast malých a středních podniků na přeshraničním obchodu;

37.

zdůrazňuje, že zefektivnění právních předpisů na ochranu spotřebitele by nemělo snížit současnou vysokou úroveň ochrany spotřebitele napříč EU; je si vědom toho, že při posilování pravidel na ochranu spotřebitele a jejich přizpůsobení nové technologické realitě a realitě v oblasti udržitelnosti bylo dosaženo výrazného pokroku; zdůrazňuje potřebu dalšího posílení ochrany spotřebitele, jako např. v oblasti elektronického obchodu, pokud jde o nepravdivé nebo zavádějící informace o výrobku; zdůrazňuje, že je důležité účinné prosazování a důkladná analýza právních předpisů na ochranu spotřebitele a jejich dopadu; trvá na tom, že nové legislativní iniciativy by se měly zaměřit na odstranění mezer ve stávajících právních předpisech nebo na řešení nových opodstatněných problémů, které stávající právní rámec neřeší;

38.

zdůrazňuje, že rychlý rozmach digitálních platforem a elektronického obchodu přinesl novou dynamiku trhu a vytvořil pokročilé příležitosti i výzvy a rizika pro uživatele; uznává, že akt o digitálních trzích (14) a akt o digitálních službách představují důležité legislativní nástroje zajišťující spravedlivou hospodářskou soutěž, soutěživost a spravedlnost v rámci digitálních platforem a zároveň podporující bezpečnější, důvěryhodnější a transparentnější digitální prostředí a ochranu spotřebitelů v digitální ekonomice, a vyzývá k řádnému prosazování těchto technických právních předpisů s cílem zajistit skutečnou, nezávislou a informovanou volbu a ochranu spotřebitelů a spravedlivou hospodářskou soutěž;

39.

znovu potvrzuje, že právní předpisy na ochranu spotřebitele by měly zůstat založeny především na zásadách a měly by být napříč různými právními nástroji soudržné, ale měly by rovněž umožňovat v případě potřeby konkrétnější ustanovení, je-li to třeba v zájmu právní jistoty pro podniky i spotřebitele; zdůrazňuje, že je důležité vyhnout se nadměrným nebo nadbytečným informačním povinnostem, které mohou podnikům ukládat zbytečnou zátěž, aniž by zlepšily porozumění spotřebitelů; vyzývá k zavedení přiměřených a účelových povinností, co se týče informací pro spotřebitele; konstatuje, že podle hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách z roku 2025 si většina spotřebitelů není vědoma svých práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily kampaně na zvýšení informovanosti spotřebitelů;

40.

naléhavě vyzývá Komisi, aby využívala digitální nástroje ke zvýšení transparentnosti a důvěry spotřebitelů v přeshraniční transakce; vyzývá k účinnému prosazování mechanismů pro odškodnění spotřebitelů – včetně mechanismů kolektivního odškodnění – a k plnému prosazování práv spotřebitelů v EU, a to i prostřednictvím přezkumu nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (15), se zaměřením na zlepšení přeshraničního prosazování; dále zdůrazňuje význam přezkumu nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele s cílem zlepšit přeshraniční prosazování předpisů a řešit nekalé chování, zejména ze strany obchodníků ze zemí mimo EU; konstatuje, že je důležité posílit spolupráci mezi různými příslušnými orgány členských států, a to i prostřednictvím koordinovaných projektů společného prosazování práva a zefektivnění výměny informací;

°

° °

41.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.